Don Giovanni se vrací do Litomyšlepo deseti letech

řadu let spojováno s hudbouBedřicha Smetany. Jako prvnípo klavíristce Věře Řepkovénahrál pro vydavatelstvíSupraphon kompletní Sme-tanovo klavírní dílo. Za na-hrávku, která dlouho nebylapřekonána, se mu dostaloocenění jak od domácí, takod zahraniční kritiky. Od roku1988 je spoluorganizátorem

a předsedou poroty Mezinárodní smeta-novské klavírní soutěže. Od začátku de-vadesátých let působí jako předsedaSpolečnosti Bedřicha Smetany.

Pokračování na straně 4

Legenda české klavírní školyJan Novotný (*1935) vystoupív sobotu 22. června ve Sme-tanově domě. V první částirecitálu zazní výběr skladebz mladšího období BedřichaSmetany. Koncert vyvrcholídruhou řadou Českýchtanců, která je obecně pova-žována za nejlepší Smeta-novo dílo v oblasti klavírnítvorby. Podle Jana Novotného všakČeské tance nemají žádnou konku-renci také v kontextu hudební literaturysvětové.Přestože má Jan Novotný veliceširoký repertoár, je jeho jméno již po

Přestože je Mozartův Don Giovanni jednímz nejhranějších titulů na světě, na Smeta-nově Litomyšli zněla tato opera pouze vedvou ročnících. Naposledy tomu bylo na 44.festivalu, tedy přesně před deseti lety.

Pokračování na straně 6

Jan Novotný spojil svůj život s hudbou Bedřicha Smetany

Don Giovanni skladatele WolfgangaAmadea Mozarta a libretisty Lorenzada Ponteho, jedna z nejslavnějšíchoper světa, se do Litomyšle vrací podeset letech. V sobotu 22. června sena II. zámeckém nádvoří představíJanáčkova opera Národního divadlav Brně s výpravnou inscenací němec-kého režiséra Bruna Bergera-Gorskiho,jež měla svou premiéru teprve v polo-vině května.

V hlavních rolích vystoupí Svatopluk Sem(Don Giovanni), Gustáv Beláček (Leporello),Anda-Louise Bogza (Donna Anna), Pavla Vy-kopalová (Donna Elvíra), David Nykl (Ma-setto), Andrea Široká (Zerlina), Jevhen Šokalo(Komtur), Otokar Klein (Don Ottavio). Operubude řídit autor hudebního nastudování, di-rigent Peter Feranec. Scéna a kostýmy DanielDvořák. Provedení v italském originále doplníčeské a anglické titulky.

55. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl 22. června 2013

/3

Generální partner festivalu

Hlavní partner festivalu

55. ročník Mezinárodního operního festivaluSmetanova Litomyšl pod záštitou prezidentarepubliky Miloše Zemana, ministryně kulturyAleny  Hanákové a hejtmana Pardubickéhokraje Martina Netolického spolupořádajíPardubický kraj, Město Litomyšl a SmetanovaLitomyšl, o.p.s. za finančního přispění Minister-stva kultury České republiky, ve spoluprácis Národním památkovým ústavem, Státnímzámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

Koncert s překvapením

2

V neděli 23. června se na II. zámec-kém nádvoří v Litomyšli uskuteční„Koncert plný překvapení”. Tvůrcevečerního programu, dlouholetýdramaturg Smetanovy LitomyšleVojtěch Stříteský pozval při příleži-tosti třicetiletého jubilea své spolupráce s festivalem celou řaduzajímavých hostů. Návštěvníci kon-certu uslyší například houslistuPavla Šporcla, Jiřího Pavlicu se souborem Hradišťan, slovenskéhotrumpetistu Juraje Bartoše a další.Filharmonii Bohuslava Martinů Zlínbude řídit Stanislav Vavřínek. Koncert zaznamená Česká televize.

Pane Stříteský, nepředpokládám, že miběhem tohoto rozhovoru prozradíte, jakébude ono překvapení... Mají protagonistéKoncertu s překvapením něco společného?Ano, mají. Prakticky všichni na festivalu vy-stupovali, mnozí z nich opakovaně, včetně Fil-harmonie Zlín. S řadou účinkujících sepřátelím. Všichni protagonisté byli ochotnipřistoupit na nižší, řekněme přátelský hono-rář. Kdybych totiž těchto vybraných šest só-listů pozval do jednoho večera, nemuselibychom se doplatit. Pak mají také společnoujednu věc, kterou velmi oceňuji – mají smyslpro humor. Všichni jsou to kumštýři, kteříumí stát na obou březích řeky hudby. Tímtobásnickým vyjádřením bych rád naznačil, žena koncertě skutečně dojde k jakýmsi překva-pením a doufám, že budou příjemná.

Před třiceti lety jste ještě nebyl dramatur-gem, jaká byla vaše práce?Byl jsem osloven tehdejším předsedou měst-ského národního výboru panem Motáčkem,protože jsem na festival stejně chodil jakostudent pardubické konzervatoře. Toho rokujsem zrovna maturoval a podílel se na orga-

nizaci Mladé Smetanovy Litomyšle. Můj teh-dejší litomyšlský hudebně-organizátorskýguru MUDr. Pavel Nádvorník mne přivedlk Litomyšlským hudebním večerům a pak užpřirozeně i do štábu Smetanovy Litomyšle.Bylo mi tehdy jednadvacet let. Napoprvéjsem dostal na starost elementární záležitosttýkající se vystupujících – předávání květin,organizaci šaten a další věci v zákulisí festi-valu. To funguje podobně až dosud. Při festi-valu nikdo nemá jen jednu práci a té druhése odříká – občas je nutné, abychom se pro-měnili v „děvčata pro všechno”. Když je prů-švih s počasím, máme každý svůj úkol.Hostesky přinesou hadry. Někdo ale musí jed-nat s divadlem, co se bude hrát, jak se budehrát, co potřebujeme udělat... Zkrátka, mámeto rozděleno a já rozhodně nejsem jenomdramaturg festivalu, stejně tak, jako jsemtenkrát neměl na starosti jen květiny... Bylato ta nejlepší škola, kterou jsem tenkrátv osmdesátých letech dostal. Dnes při festi-valu opravdu vím skoro všechno – samo-zřejmě se nemohu motat do takových věcí,jako je konstrukce výsuvné střechy... Co se or-ganizace týče, za těch třicet let jsem poznalvelmi dobře, jak to má být. První skutečněprosazenou věcí bylo, že musí vzniknout dra-

maturgická rada. Už se nedalo se programo-vat tak, že si zavolá předseda MNV s ředite-lem Národního divadla, ten mu sdělí, že zarok přijede s tím a tím titulem. Přesto to ne-bylo úplně jednoduché a dramaturgická radase svými názory vždy neuspěla a mnohdyúplně pohořela. Bylo však pozitivní, že se o fe-noménu dramaturgie začalo hovořit.

Za tři desítky let jste musel nasbírat řaduzkušeností, navázat kontakty a seznámit ses celou řadou zajímavých lidí uměleckéhosvěta. Co všechno vám dala Smetanova Lito-myšl?Přirozeně tím, že jsem k ní přišel takhlemladý, tak mne velmi formovala. Nezapřu, žeje to mé druhé já – možná i to první. Není tojen profese a už vůbec ne jen koníček. Je mijednapadesát. Třicet let, tedy většinu svéhoživota, jsem s tímto fenoménem prožil.Mnohá setkání vás ovlivní svou intenzitou,silou. Někdy to byla setkání krátká, mini-aturní – přesto byla obsažná. S některýmiumělci jsem se potkával více roků a začalijsme být v osobním kontaktu. Nechci bilan-covat tu éru, která je nyní, protože je toopravdu jiný příběh. Když si vzpomenu nakonec osmdesátých a začátek devadesátýchlet, na setkání s Eduardem Hakenem, s IvoŽídkem, Miladou Šubrtovou, s Rafaelem Ku-belíkem, Rudolfem Firkušným. S ním to byloprávě jedno z těch miniaturních setkání,které bohužel nevyústilo v jeho hostování naSmetanově Litomyšli.

Jak hodnotíte cestu, kterou festival po-sledních třicet let urazil?Alfou a omegou byl rok 1992, to je zcela jed-noznačné. Na městský úřad přišel dělat sta-rostu Miroslav Brýdl. Mirek je velmi vzdělaný,sečtělý a múzou políbený člověk. Velmi ote-vřeně jsme hovořili a padaly tam nejrůznějšínázory. Třeba, že by se ze Smetanovy Lito-myšle mohlo stát bienále, a my bychom sev takto malém městě koncentrovali jen jed-nou za dva roky. Shodili jsme to ze stolu, pro-tože pro festival je lepší periodicitakaždoroční. Převážil názor, že Smetanovu Li-tomyšl budeme dělat každý rok a ne pouzedva nebo tři dny, které navíc mohou propršet.Bylo potřeba sestavit tým, který se o to začneceloročně starat. Řada lidí říkala, že to nenípotřeba a vše stačí týden před festivalem ob-volat, prodat pár lístků a je hotovo. Kdo nikdynic nepořádal, tak o tom má velmi mylnépředstavy.

Co pokládáte za milníky v historii festi-valu?Rok 1992 považuji skutečně za historický mil-ník. Z hlediska hudebního vývoje to byl pakurčitě rok 1989. Hráli jsme poprvé Verdihoa přijela sem argentinská pěvkyně MarthaCollalilo. To bylo jak zjevení! Martha Collalilobyla první zahraniční hvězdou na festivalu.Jako dramaturgická rada jsme nechtěli Si-mona Boccanegru, ale Nabucca. Z našeho po-hledu to byl čirý konjunkturalismus - chtělijsme se otevřít zejména italské opeře, která

Vojtěch Stříteský slaví třicet let se

Vojtěch Stříteský začínal na festivalu v roce 1983.Tenkrát měl na starosti mimo jiné předávání květin.

Vojtěch Stříteský, dirigent Steven Mercurio a tenorista Marcello Giordani, SL 2012

3

je velmi populární, a uvést inscenaci VáclavaVěžníka, jednu z nejúspěšnějších inscenacítéto opery všech dob. Dramaturgická rada,které jsem předsedal, se střetla s nomenkla-turními kádry z OV KSČ z divadla neboz Muzea Bedřicha Smetany. To je ta slavnáscéna: v salonku hotelu Zlatá Hvězda prohlá-sil pan doktor Miroslav Malý: „Ne Nabuc co,Péťa a Vlk je naše cesta,” a ať to zařadíme. Touž ale byla Gorbačovova éra a vstal pan skla-datel Simon, který názor pana doktora zkriti-zoval a podpořil náš zájem s tím, že bytakovéto tituly mohly festivalu pomoci. Nela-kujme si historii Smetanovy Litomyšle jenomnarůžovo – v osmdesátých letech byl sku-tečně velký úbytek zájemců o festival. Lidépřišli v neděli na Prodanou nevěstu, to bylataková tradice. To však bylo všechno, diváckyto nebyla žádná selanka. Když se podívám naletošní prodejnost lístků, tak to selanka bylaa já jsem za to přirozeně rád.Ještě jedno ob-dobí je důležité, a to roky 1995 – 1997. V těchto

letech se nám festival podařilo skvěle nakop-nout a já si myslím, že by ta jména nemělazapadnout. Byli to Jaromír Metyš, Eva Piknová,Jan Pikna. Tým začal velmi dobře šlapat.Věděli jsme, že jestli neuděláme nic se stře-chou a nevymyslíme nějakou možnost, jak sebránit proti dešti, bude festival neustáleohrožen. Začala tříletá anabáze jednání s pa-mátkáři. Nakonec se dohodlo, že budememoci za určitých podmínek výsuvné zastře-šení nádvoří realizovat. Pokud bychom takneučinili, bylo by přibližně každé páté před-

Smetanovou Litomyšlí koncertem

stavení ohroženo počasím. Zastřešení je jedi-nou možností jak festival důstojně pořádat.

Jak dlouho vlastně působíte v roli drama-turga? Změnily se nějak vaše postupy přitvorbě dramaturgického plánu?Předsedou dramaturgické rady jsem se stalmyslím v roce 1986. Dramaturgická rada seskládala z lidí, kterých jsem si nesmírně vážil- i když jsme se v lecčem neshodli. Byl tam šéfzdejšího archivu doktor Jindřich Růžička,který patřil k tvrdé smetanovské klace. Byltam i pan doktor Jan Kapusta, pro změnu„martinůolog”, ale velmi otevřený člověk. Byltam také pan doktor František Tichý, popu-lární tacitus z gymnázia. Když předčasně ze-mřel v nějakých 56 letech pan doktorNádvorník, který by byl takovým tmelemmezi mnou, mladým radikálem, a sestavoutehdejších šedesátníků, dost jsme se s kolegypřeli. Nešlo o věk, ale spíše o názory. Hudba jejen jedna. Stejně jsme ale neměli ten rozho-dující hlas něco prosadit. Skutečným drama-turgem jsem se stal až v roce 1992, kdy jsembyl jmenován do nového štábu Smetanovy Li-tomyšle. V lednu jsme postavili osmidennífestival, který trval od čtvrtka do neděle. To užsamo o sobě bylo zvláštní. Tenkrát sehnat tysoubory! Dnes mají všichni své abonmá,předplatné, fermany. Tehdy to byl trošku zá-zrak. Myslím si, že hlavní posun v dramatur-gii je spojen s nutností celoživotníhovzdělávání, to je prostě neodmyslitelné.Hodně času trávím u cédéček, na Youtube,studuji prameny, a když jsem někde v cizině,stále ještě chodím do obchodů s cédéčkya přehrabuji se v regálech a hledám různéskladatele a nahrávky. Přirozeně že k tétopráci musíte mít elementární znalostní fun-dus, znáte opery... Kolik se ale hraje na světěoper? Není tak strašné penzum... Koncerty,pěvecké hvězdy – vše musíte sledovat, dívatse na televizi atd. Mám velice v oblibě ně-meckou stanici 3 SAT, která vysílá opery z celé

Evropy. Mění se přirozeně náhled na tu klasic-kou hudbu, na to, jak se podává a v jakých for-mách se servíruje. Stále více a více se lidemtrochu podbízí. Neříkejme si, že neopadáobecný vkus. Upadá. Trošku. Top měřítko máčím dál užší vrstva lidí. Tato skupina však býváobvykle zatvrzelá nějakým směrem. Jsme fes-tival skoro bych řekl mainstremový. Nejsmežádné alternativní dada, kvůli tomu sem lidinepůjdou. Musíme mít ale i v tom mainstre-amu v každém roce spoustu třešniček nadortu. Zakládám si na tom, že přinášíme věci,které lidé nečekají a poznají je až tady na fes-tivalu. Toto není trend posledních let, snažilijsme se o to už v devadesátých letech. Jako dra-maturg dostávám brožury všech festivalůa orchestrů. Co vím stoprocentně, je, že kon-certy na přání a koncerty filmové hudby bylyrozpoutány v tomto rozsahu právě v Litomyšli.Některé projekty pod jiným názvem převzalijiní pořadatelé. Uspořádali jsme také celouřadu českých premiér, otevřeli jsme tady Ale-xandra Něvského, Ivana Hrozného, uvedli třebaDítě naší doby Michaela Tippetta a skladby Sil-vie Bodorové na objednávku festivalu. Pozortedy, říkám -li mainstream, tak s velkým ALE.

Ptal se Prokop Souček, foto archiv festivalu a František Renza

Rok 1989 a vítání první zahraniční hvězdy festivalupěvkyně Marthy Collalilo z Argentiny, která do Lito-myšle přijela autobusem. Zleva: Jan Rektořík, MarthaCollalilo, Vojtěch Stříteský a Miroslav Drahoš.

Vojtěch Stříteský s dirigentem Liborem Peškem, čestným občanem města Litomyšle, SL 2010

Vojtěch Stříteský jako organizátor Mladé SmetanovyLitomyšle, rok 1987

S mezzosopranistkou Annely Peebo na SmetanověLitomyšli 2005

Historicky první společné vystoupenídvou legendárních českých souborůMusica Bohemica a Spirituál kvintetuvidí a uslyší návštěvníci koncertuv úterý 25. června na II. zámeckémnádvoří. Uměleckým vedoucím sou-boru Spirituál kvintet je český muzi-kolog, loutnista, zpěvák a textař JiříTichota. Kapelu Spirituál kvintet za-ložil v roce 1960. Za tu dobu prošlaskupinou celá řada muzikantů, se kterými natočil čtyřiadvacet alb.

Napadlo vás někdy, že budete koncertovatv Litomyšli na operním festivalu a k tomudohromady se souborem Musica Bohemica?Když jsme v roce 1960 začínali jako mužskékvarteto, netušili jsme samozřejmě o bu-doucnosti vůbec nic - šlo o podnik k potěšeníčlenů a několika přátel. Kdyby nám tenkrátněkdo řekl, že za čtyři roky budeme mít spo-lečné koncerty s Petem Seegrem - čelnýmpředstavitelem světového folku, že si jednous námi za mikrofony zazpívají presidenti

Georg Bush seniora Václav Havel, žebudeme zpívat prodalšího presidentaUSA Billa Clintona,že si  zazpívámev nejkrásnějšíchchrámech Čechi Slovenska včetněSvatého  Víta, Le-voči, v Národnímdivadle, Setonově

síni atd., že budeme hrát s paní Hegerovou,Hradišťanem, Českým filharmonickým sbo-rem, Musicou Bohemicou a řadou dalšíchskvělých kolegů, že budu smolit povídánío současných aktivitách rozšířené kapelyještě po více než půli století, jistě bychom semu vysmáli...

S Jaroslavem Krčkem vás pojí dlouholetépřátelství, přesto jste spolu nikdy nekoncer-tovali. Jak projekt vašeho společného vy-stoupení vlastně vznikl a co mají obasoubory společného?Ptejte se dramaturga festivalu pana Stříte-ského - iniciativa přišla od něj, i když obě ka-pely se znají desetiletí a my již zpívalina „soukromém festivalu” Jaroslava Krčka.

S ním se znám od mládí - jednak jsme se po-tkávali jako muzikanti u Pražských madriga-listů prof. Venhody,  jednak jsem častonatáčel vážnou hudbu jako kytarista a lout-nista ve studiích, kde Jarda působil jakoskvělý hudební režisér. Definovat podobnostiu tak formálně různých seskupení si netrou-fám - očividně nás však pojí láska k lidové čilidovou tvořivostí inspirované hudbě.

Jak jste připravovali program koncertua co nakonec posluchači na II. zámeckém ná-dvoří uslyší?Záměr byl předvést obě kapely v samostat-ném průřezu - k tomu dojde ve dvou blocíchprvní poloviny večera - a pak při společnémmuzicírování. Kostru koncertu vymyslel Jaro-slav, my to ještě trochu přizpůsobili a do-plnili. Takže posluchače čeká jednak setkánís českou lidovou písní i lidovými inspiracemiv bohatém a pestrém přístupu Musici Bohe-mici, doplněné o nakouknutí k sousedůmblízkým i zaoceánským ve volném zpracováníSpirituál kvintetu. Plus bonus v podobě mu-zikantského prolínání.

Váš prapradědeček byl učitelem hudbyAntonína Dvořáka. Vy sám jste takřka celýživot učil na katedře muzikologie. Proč jste

Pět otázek pro Jiřího TichotuMusica Bohemica a Spirituál kvintet

Jan Novotný spojil svůj život s hudbou Bedřicha Smetany

Pokračování ze strany 1Jan Novotný studoval hru na klavír nejprve naPražské konzervatoři u Václava Holzknechtaa Antonína Reslera. Pak pokračoval ve studiuna Akademii múzických umění v ročníku slav-ného Františka Raucha. Od šedesátých let vy-

učuje na pražské konzervatoři. V letech 1980–88 působil jako sólista Severočeské státní fil-harmonie v Teplicích. Koncertuje v tuzemskui v zahraničí a těší se světovému renomé.K jeho nejvýznamnějším žákům patří klaví-risté Jitka Čechová a Miron Šmidák. -red-

se v šedesátých letechrozhodl založit Spiri-tuál kvintet a netřeba kvarteto, zamě-řené na interpretacibarokní hudby?Já jsem se i v oblastivážné hudby vyžívalvrchovatě - jak jsemjiž zmínil, spolupraco-val jsem dlouhé rokys Madrigalisty, se kte-rými jsem i cestovalpo světě, stejně jakose sdružením Came-rata Nova, několikrátza měsíc jsem nahrá-val pro Supraphon čiČeský rozhlas - zde sivážím  mimořádněskutečnosti, že jsemměl čest nahrávat ve-škeré skladby s kyta-rou, které napsal PetrEben, s nímž jsem

učil na vysoké škole, podílel se často i jakomuzikolog při přípravě gramofonovýchedic mapujících dějiny starší české hudby,třiadvacet let jsem učil na katedře muziko-logie FFUK a publikoval první odborné stu-die o české  loutnové hudbě, loutnovýchtabulaturách atd. Kvintet byl pro mne odde-chovou záležitostí, kde jsem ale mohl uplat-ňovat i výsledky svých archivních studií - takvzniklo např. naše první „LP” Písničkyz roku raz dva.

Těšíte se do Litomyšle? Plánujete návštěvuněkteré ze třinácti výtvarných výstav letoš-ního ročníku Smetanovy výtvarné Lito-myšle?Do Litomyšle se samozřejmě těšíme - v minu-losti jsme zde hrávali dost pravidelně, ve„Smetaňáku”, ale festival je nový rozměr. Jakto bude s volným časem si netroufám říct,protože s časem jsme na tom - mj. proto, ženěkteří kolegové mají malé děti - dost zle. Aledoufám... Ptal se Prokop Souček

foto archív souboru

4

Komentovanéprohlídky LitomyšleZveme všechny návštěvníky operního festi-valu na komentované prohlídky historickýmjádrem města Litomyšle. Prohlídky infocen-trum pořádá v rámci oslav 20 let od otevřeníinformačního centra v neděli 23. června ve14.00 a 16.00 hodin od Morového sloupuu infocentra. Pro zájemce je připraveno pře-kvapení, prohlídky jsou zdarma, avšak kapa-cita je omezená, proto se, prosím, hlaste natel. 461 612 161 nebo na ic@litomysl.cz.

Informační centrum Litomyšl

Současná sestava Spirituál kvintetu

Jiří Tichota

Společně se Spirituál kvintetem vystoupí v úterý 25. června na II. zá-meckém nádvoří také soubor Musica Bohemica. V čele tohoto hudebníhoseskupení stojí již od založení v roce1975 skladatel, dirigent, sbormistra aktivní instrumentalista JaroslavKrček.

S Jiřím Tichotou vás pojí dlouholeté přá-telství, přesto jste spolu nikdy nekoncerto-vali. Jak dlouho se navzájem znáte a covšechno mají vaše soubory společného?To je právě veliká otázka! S Jiřím Tichotou seskutečně známe více než čtyřicet let. V po-sledním čase sloužím při nahrávkách Spiri-tuál kvintetu jako hudení režisér. Natočilijsme spolu nejen poslední tři nahrávky, alei některé starší... Pan Tichota je muzikologa má velmi rád starou hudbu tak jako já. Do-konce některé staré věci realizuje ve Spirituálkvintetu, což já dělám se svým souboremtaké. Toto máme určitě společné. Oba máme

rádi lidovou poezii,lidové výtvory.Pokud si pama-tuji, už jsem ten-krát souborudělal u hudebníhorežiséra, natočilSpirituál kvintetkrásnou desku li-dových balad podnázvem Šibeničky.To je moc hezká

záležitost. Chtěl jsem, aby se něco z tohotoalba „ozvalo” i v Litomyšli. Tenkrát to všakbylo pěvecky postaveno na bratrech Nedvě-dech, kteří s kapelou už léta nezpívají. Nějakápíseň z tohoto alba se však v programu na-šeho společného koncertu určitě objeví.Stručně řečeno: s Jiřím Tichotou máme spo-lečnou lásku k lidovému odkazu, staré hudběa rozumíme si také lidsky.

Vaší doménou je vedle hudby vážnépředevším folklór a lidová muzika. Jakýmáte vztah ke spirituálům? To je vlastnětaké lidovka...No samozřejmě, že ten nejlepší, jaký si doká-žete představit! (směje se) To je bez komen-táře. Je to čistá hudba, který vytryskla kdysitaké z určité potřeby duchovní.

Měli jste se Spirituál kvintetem nějakéspolečné zkoušky?Zkoušky teprve mít budeme. Protože je Spiri-tuál kvintet vytížený, uskuteční se až denpřed koncertem. Myslím si, že to vůbec ne-vadí. Aranžmá našich jednotlivých písní jsempro ně napsal a Jirka Tichota mi dal návody,jak bych zase měl rozepsat věci, které s námichtějí hrát oni. Můžete se těšit...

Zatímco vás se souborem Musica Bohe-mica čeká podle statistik první vystoupení

na Smetanově Litomyšli, vaše dcera Magda-lena Švecová již pro festival režírovala Pro-danou nevěstu a Královnu víl HenryhoPurcella. Sledujete dceřinu profesní dráhu,navštěvujete její představení?Samozřejmě! Dokonce jsem se jel vloni naKrálovnu víl do Nových Hradů podívat! NaSmetanově Litomyšli jsem byl jako divák užmockrát. Viděli sem i tu Prodanou nevěstu.V Litomyšli jsme také už nejednou vystupo-vali. Pan Stříteský (dramaturg festivalu, pozn.red.) nás sem pozval jednou dokonce na Vá-noce do kostela. Smetanova Litomyšl jeúžasný festival, kterému celá léta moc fan-dím.

Kromě hudby lidové se věnujete takéhudbě vážné, a to především jako sklada-tel...To především, také jsem vystudovaný diri-gent, ale vážná hudba je pro mne absolutnídoména.

Spolupracujete s předními pražskýmiorchestry, komorními soubory i divadelnímiscénami. Na čem v poslední době pracujete?Představte si, že zrovna teď koriguji klavírnívýtah... Právě jsem totiž dokončil už v pořadísvou čtvrtou operu. Tentokrát je o svatémVáclavovi. Dokonce tuto operu tak trochuchci nabídnout panu Stříteskému, jestli by sena ni nepodíval. Už mám dokonce hotovouukázku jednoho obrazu, takže je kousekmožné i slyšet.

Co vás čeká po skončení festivalu? Čeká mne velice pracovní začátek léta. Jsemzakladatelem dvou festivalů. Jeden mámv Podkrkonoší na chalupě, ten bude právěv létě. Je to asi desetidenní festival. Asi desetlet již dělám kurzy s japonskými kumštýři,učím je hrát v orchestru a vždycky je to koru-nováno závěrečným koncertem. Samozřejměbudeme hrát i s Musicou Bohemicou, Rodin-kou atd. – celé prázdniny jsou zabité...

Ptal se Prokop Souček, foto archív souboru

Jaroslav Krček: Smetanova Litomyšl je úžasnýfestival, kterému celá léta moc fandím

Musica Bohemica a Spirituál kvintet

5

V sobotu 29. června se od 18.00 hodin v nověrekonstruované zámecké jízdárně uskutečníbeseda s Dr. Zdeňkem Mahlerem a vydavatel-kou Slávkou Kopeckou, při které bude slav-nostně uvedena do života kniha Nekamenujteproroky - kapitoly ze života Bedřicha Sme-tany. Doplněné vydání knihy z roku 1985s novou grafickou úpravou vychází jako sou-část nové edice děl Zdeňka Mahlera. Setkánís autorem při příležitosti konání festivaluSmetanova Litomyšl pořádá Městská knihov-na Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s.

Zdeněk Mahler: Nekamenujte proroky

Jaroslav Krček

Musica Bohemica

Představení (Vy)prodaná ne-věsta, které uvidí návštěvnícifestivalu v pondělí 24.červnana II. zámeckém nádvoří, při-váží do Litomyšle Dětskáopera Praha. Zakladatelka to-hoto souboru, sopranistka,operní režisérka a pedagožkaJiřina Marková-Krystíková sedo Litomyšle vrací pravidelněod roku 1980. Tehdy na festi-valu vystoupila jako Barče veSmetanově Hubičce v inscenaci pražskéhoNárodního divadla.

(Vy)prodaná nevěsta vašeho souboru vy-chází z původní verze Smetanovy opery.V čem se kromě mluvených recitativů ještěliší tato varianta od té, ve které se Prodanánevěsta obyčejně hraje? Prodaná nevěsta byla původně nazývána„vesnickou operetou”. Tato původní verze mádvě jednání, je tedy o jedno jednání kratší.Když ji sám Bedřich Smetana od pultu dirigo-val, byl nespokojený s výslovností pěvců, a takraději prokomponoval recitativy hudebně.V této verzí je také málo známý kuplet Esme-raldy a principála. V době jejího vzniku bylyv oblibě tance, a tak později Smetana dopsalSkočnou polku, také sbor To pivečko a áriiMařenky. Tak vznikla delší národní operao třech dějstvích.

Autorem hudebního nastudování a diri-gentem představení je Jan Chalupeckýz pražského Národního divadla. Jak dlouhotrvá vaše spolupráce?Jan Chalupecký s námi spolupracuje mnoholet, například na představeních Malý Mozart,Leporello a jeho pán, a nyní velmi pečlivě a vevýborné atmosféře vedl zkoušky a nastudo-vání naší (Vy)prodané nevěsty. Málokterý di-rigent má trpělivost na práci s dětmia přitom jasnou profesionální vizi. Věnuje secelému kolektivu a rozhodně je v Dětskéopeře Praha velmi oblíben. Děti i solisté se napráci s ním vždy těší.

Po uvedení Minioper dvojice Svěrák-Uhlíř,které jste hráli i v Litomyšli, představuje(Vy)prodaná nevěsta další velmi úspěšný,vyprodaný titul. Jaký „kasovní trhák” plánu-jete na příští sezónu?Dramaturgický plán počítá s reprízami nyníuváděných představení Malý Mozart, Brun-dibár, Miniopery, (Vy)prodaná nevěsta a Oslíabeceda. V plánu máme nastudovat projektJedeme vlakem z písní pánů Svěrákaa Uhlíře, dále nové vánoční představeni a sa-mozřejmě v příštím roce, v Roce české hudby,připravujeme představení z děl českých skla-datelů a jedno překvapení... I v této sezóněvznikl seriál představení v rámci Národníhodivadla s názvem Opera nás baví. Zde téžspoluúčinkuje Dětská opera Praha, a protože

je každý díl o jednom sklada-teli, máme napilno dostudo-vat do jednotlivých dílůhudební čísla.

S dětskou operou Prahajste účinkovali v Litomyšlijiž pětkrát. Je mezi vašimisvěřenci mnoho dětí, kterézpívaly v Litomyšli v roce2007? Jak často se vlastněčlenové vašeho souboru ob-měňují?

Členové se obměňují a přicházejí i během se-zony. Někteří jsou u nás mnoho let, a toi v době dalších studií na konzervatoři v ně-kolika oborech – zpěv, herectví, harfa,lesníroh, klavír, dirigovaní... Někteří chodí přesdeset let. Je to, jak to kdo cítí. Rozhodně všakběhem této doby na sobě udělají velký kuspráce.

Dětskou operu Praha jste založila již v roce1999. Kolik z dřívějších členů vašeho souborujiž působí jako profesionální operní pěvci?Rozhodně neznám čísla kolik a kde, ale mámemnoho úspěšných pěvců, kteří působí ve sbo-rech či sólově. K našim chloubám patří napří-klad Adam Plachetka, dnes sólista Vídeňskéopery, nebo Barbora Perná,Sylva Čmugrováa další. Nedávno jsem byla na absolventskémkoncertě na HAMU, kde mně Anita Jírovská,která odchází zpívat do Švýcarska, objala a seslzam i řekla: „Bez Dětské opery Praha bychse nikdy nestala zpěvačkou...” Chodila myslímdvanáct let...

Členové souboru Národního divadla vždyříkají, že mají Smetanovu Litomyšl spojenouse začátkem prázdnin. S čím do Litomyšlepřijíždíte vy osobně? Těšíte se?Tento týden jsme točili části z Brundibára protelevizní film, a když se paní herečka dětí ptala,zda se těší na prázdniny. Jejich odpověď byla:„Ano, ale hlavně zas na září a na zpívání...” Jáosobně mám za sebou velký pracovní maratona prázdniny ještě necítím. Jen vím, že Litomyšlje poslední třešničkou na dortu, ale teď ještěprožívám odpovědnost a „nervíky”, aby se námvše podařilo, jak chceme, a ráda si pak se všemizazpívám: Dobrá věc se podařila!

Ptal se Prokop Souček

(Vy)prodaná nevěsta

Jiřina Marková-KrystlíkováLitomyšl je poslední třešničkou na dortu

6

Pokračování ze str. 1Představení Státní opery Praha mělo vedleznámého titulu posluchačům nabídnout takésrovnání s dílem Don Giovanni Tenorio Mozar-tova současníka Gieseppe Gazzaniga. Nakonecse kvůli bouřce odehrála pouze slavnější operaMozartova. Také její provedení však pozname-nalo podobné počasí, jaké zažíváme poslednítýden. Kvůli 91 % vlhkosti vzduchu nebylomožné použít cembalo a recitativy tak muselybýt doprovázeny klavírem. Publikum i tak oce-nilo výkon barytonisty Björna Larssona zeŠvédska a jeho sluhy Leporella, kterého ztvárnilFilipínec Jonathan dela Pas Zaens. V dalších ro-lích vystoupily: Ludmila Vernerová (DonnaAnna), Hana Jonášová (Donna Elvíra), JanaMarkvartová (Zerlina), Jaroslav Březina (DonOttavio), Pavel Klečka (Masetto) a Roman Vocel(Komtur). Hudební nastudování bylo svěřenoVojtěchu Spurnému, režíroval Petr Tyc.Druhé litomyšlské provedení slavné opery při-padá na rok 1993 a 35. ročník festivalu, kdy pu-

blikum vidělo úspěšnou inscenaci Janáčkovyopery Národního divadla v Brně. Jeviště na ná-dvoří litomyšlského zámku bylo postavenov místech, kde obvykle sedí diváci. Podle zá-měru režiséra Václava Věžníka byly maxi-málně využity také arkády, na kterých se nejenodehrával děj, ale seděla tam i část orchestru.Účinkovali: Richard Haan (Giovanni), Paulettede Vaughn (dona Anna), Jitka Zerhauová (donaElvíra), Branko Robinsak (don Ottavio), LadislavMlejnek (Leporello), Jaroslava Janská (Zerlina),Vladimír Chmelo (Masetto), Josef Klán (kom-tur). Dirigoval Tibor Varga. I toto provedenízkomplikovalo velmi chladné počasí, které sepodepsalo i na hudební stránce večera.Letošní představení Dona Giovanniho bylo vy-prodáno již krátce po zahájení předprodejea stalo se tak nejžádanějším titulem letošníhoročníku festivalu. Český hydrometeorologickýústav předpovídá na víkend bouřky, proto mů-žeme jen doufat, že tentokrát bude počasík této opeře příznivější. -ps-

Don Giovanni se vrací do Litomyšle po deseti letech

Nové tváře litomyšlského zámkuVítejte na Státním zámku Litomyšl

Ze spolupráce historiků a správyStátního zámku v Litomyšli vznikánová portrétní galerie aristokratic-kých majitelů této světové památky.

Absence jakéhokoliv portrétu na litomyšl-ském zámku byla vždy slabinou prohlídek.Od letošního roku mají konečně nejen prů-vodci možnost představit část významnýchšlechtických majitelů zámku, ale do jejichtváře a osudů mohou nahlédnout také náv-štěvníci. Už v březnu t. r. byly ze zámkuHrubý Rohozec zapůjčeny portréty posled-ních držitelů Litomyšle z rodu Trauttmans-dorfů. Především je to podobizna FrantiškaVáclava, který byl velikým mecenášemumění a kultury vůbec. Z jeho popudu vy-rostla řada budov okolo zámku – jízdárna,kočárovna, zámecká konírna ozdobenájezdeckou sochou od Matyáše BernardaBrauna, ale přebudován byl také zámeckýpivovar a vrcholným stavitelským počinemFrantiška Václava z Trauttmansdorfu bylastavba majestátního kostela Nalezení sv.Kříže na zámeckém návrší. Z jeho potomkůse však dospělosti dožila pouze děvčata,takže v roce 1752 po jeho smrti Litomyšl pře-šla do panství Valdštejn-Vartemberků, a topřes jeho nejmladší dceru Marii Josefu,která se provdala za Františka Valdštejn-Var-temberka. Návštěvníci ale mohou na zámkuobdivovat portrét její starší sestry Marie Ele-onory a jejího manžela Františka VáclavaŠlika. Od 30. května 2013 rozšířily rodinnou

bratra Jiřího Kristiána, právoplatného dě-dice Litomyšle. Jiří Kristián se nakonec staljejím majitelem a jeho nástupem začala proměsto zlatá éra, popisovaná např. AloisemJiráskem. Byl to právě Jiří Kristián Valdštejn-Vartemberk a jeho syn Josef, kteří iniciovalivybudování zámeckého divadla, které sejako evropský unikát dochovalo na zámkudodnes. Dodejme, že bylo dokončeno v roce1797. Oběma bratřím patří dva nové dobovéportréty. Doplňuje je krásná paní EmanuelaPhiliberta jménem Anna z Lichtenštejnanebo portrét jejich nejstaršího syna Ema-nuela, kterého historie milovná veřejnosturčitě ihned spojí s Duchcovem a tamnímnejslavnějším zaměstnancem Valdštejn-Vartemberků – Giacomo Casanovou. Dalšíportréty přibudou zámku v podzimních mě-sících. V podobě restaurátorských kopií tobudou podobizny právě již zmiňovanéMarie Josefy z Trauttmansfdorfu a jejíhomuže Františka Valdštejn-Vartemberka. Nanávštěvníky budou shlížet konečně také po-slední majitelé panstí z rodu Thun-Taxis.Třeba Halena Bavorská, vlastní sestra císa-řovny Sisi, která se provdala do rodiny Thun-Taxisů, když císař František Josef I. dal nadvšechna očekávání přednost její mladší se-stře, a která přímo několik let spravovala Li-tomyšl za svého nezletilého syna. Ale o tomvíce až na podzim nad portréty na zámku.Budeme se na vás těšit.

Text a foto Zdeňka Kalová, kastelánka Státního zámku Litomyšl

Prohlídky: IV, X.: víkendy a svátky 10.00–16.00• V.: út–ne a svátky 10.00–16.00 · VI, IX.: út–ne a svátky 10.00–17.00 • VII–VIII.: út–nea svátky 10.00–18.00 · mimo otvírací dobuna objednávku, pro skupiny nad 10 osobnutná rezervace. Poslední prohlídka začíná60 min. před zavírací hodinou. Více nawww.zamek-litomysl.cz.

Od letošního roku je vstupenka na festival zá-roveň vstupenkou na základní prohlídkovoutrasu Státního zámku Litomyšl. Navštivtezdarma renesanční památku, zapsanou odroku 1999 na Seznam světového dědictvíUNESCO.„Vstupenku lidé nemusejí využítpřímo v den pořadu, ale mohu si ji schovat

a v zámecké pokladně až do 31. října vyměnitza vstupenku do základní prohlídkové trasy.Sleva se týká pouze vstupenek zakoupenýchna pořady v zámeckém areálu. Neplatí tedypro představení Královna víl v Nových Hra-dech či externí koncert ve Svitavách,” upozor-ňuje kastelánka Zdeňka Kalová. -red-

S festivalovou vstupenkouzdarma na prohlídku zámku

galerii portréty 2. generace Valdštejn-Vartemberků. Když zemřela právě Marie Jo-sefa, byl z toho její muž František Valdštejn-Vartemberk naprosto zdrcen. Vypořádal svépohledávky, rozdělil majetek mezi dva svésyny a odešel do kláštera, kde setrval dokonce svých dní. Správy celého majetku seujal především Emanuel Philibert Valdštejn-Vartemberk, a to kvůli nezletilosti svého

Václav Trauttmansdorf Emanuel Philibert Jiří Kristián

Anna Marie

7

Dvě poslední neděle tohoto měsíce, tedy 23.a 30. června, bude kvůli přípravě náročnýchpořadů částečně omezen provoz Státníhozámku Litomyšl. V neděli 23. června bude mimořádně již od14.00 hodin zámek pro veřejnost uzavřen.Důvodem je organizační a technické zajiš-tění Koncertu plného překvapení, na kterémvystoupí více než tří desítky umělců. Koncertbude natáčet Česká televize. V neděli 30. června pak budou II. nádvořía zámecké interiéry uzavřeny do 12.00hodin, a to z důvodu konání Neratovské mšeLuboše Sluky, celebrované Mons. TomášemHalíkem.

Krátkodobéuzavření zámku

8

Mladou pěvkyni Radku Hudečkovou(alt) jste mohli vidět 21. června jakoNinettu v představení brněnskéopery Sicilské nešpory Giuseppe Verdiho. Přestože má tato litomyšl-ská rodačka za sebou již několik vystoupení na našem festivalu, zažívá při letošním ročníku svoumalou premiéru.

Už jste někdy zpívala na Smetanově Lito-myšli sólovou roli v operním představení?Sólovou operní roli jsem na festivalu ještě ne-zpívala, v tomto smyslu je to moje premiéra.Již čtvrtý rok po sobě mám tu čest, že jsem ses nějakým ansámblem „Smetanky” mohlaúčastnit. Mám za sebou už čtyři ročníkya doufám, že to nějak bude pokračovat...Vloni to byl Koncert na přání a písně pánůJežka, Voskovce a Wericha. Předtím to byl JiříSuchý a Koncert na přání s podtitulem Kla-sika českého muzikálu. V tomto pořadu jsemzpívala se souborem ReBelcanto vokály.Vzadu na scéně nás bylo osm sólistů. Ještě

jsem také zpívala jednu premiéru, soudobouhudbu pana skladatele Jiráska. To bylo v kos-tele před dvěma lety. Zatím jsem spokojená.Můj sen, abych na Smetanově Litomyšlimohla coby Litomyšlanka vystoupit, se splnil.

Jste absolventem litomyšlské ZUŠ Bedři-cha Smetany, kde od roku 2009 učíte malézpěváky. Pokud koncertujete v Litomyšli,chodí vaši žáci na vaše koncerty?Chodí, ne proto, že by museli, většinou je alepozvu. Rodiče rádi přijdou a často i se svýmidětmi. Těší mne, že je tam ta zpětná vazbaa rodiče i žáci vidí, že ta „pančelka” také samavystupuje a není to tedy „jen o té teorii”.

Co vás čeká po festivalu?Mám před sebou konec školního roku, tisk vy-svědčení a jiné úřednické úkony, které vždyoddaluji, jak můžu. Příští týden mám ještějeden menší koncert, tak to budu musetnějak zvládnout. Následuje ukončení sezónyv divadle, čtrnáctidenní volno a pak odjíždímse souborem ReBelcanto koncertovat do Ně-mecka. Ptal se Prokop Souček

foto František Renza

Litomyšlanka Radka Hudečkováopět na festivalu

55. Smetanova Litomyšl

8

Václav Boštík – Hledání ztraceného rájeZámecká jízdárna a 2. poschodí zámku, LitomyšlOtevřeno denně kromě pondělí 10.00 – 18.00hodin.Po dobu konání festivalu SmetanovaLitomyšl denně od 10.00 hodin do doby 90minut před začátkem představení. Hodinupřed začátkem představení do prvního zvo-nění je výstava přístupná pouze pro návštěv-níky představení.15. června – 4. srpna

Max Švabinský – Kozlovské sonetyMěstská galerie Litomyšl, dům U Rytířů, Smetanovo nám. 110, 570 01 LitomyšlOtevřeno denně kromě pondělí 10.00 – 12.00,13.00 – 17.00 • 15. června. – 1.září

Zostra – česká fotografie dneškaJiří Černický, Jiří David, Kateřina Držková,Viktor Kolář, Lukáš Jasanský-Martin Polák,Tono Stano, Václav Stratil, Jiří Thýn, Miroslav TichýGalerie Miroslava Kubíka, Smetanovo nám. 71,LitomyšlOtevřeno denně 10.00 – 17.00 (po dobu festivalu), v ostatní dny: Čt – Ne 10.00 – 17.0015. června – 18. srpna

Mistrovské doteky českého symbolismua seceseGalerie Kroupa, Smetanovo nám. 60, Otevřeno denně 10.00 – 18.00 do 14. července

Litomyšl zblízka a ještě blížeČervená věž v areálu fakulty restaurování v Litomyšli, Jiráskova 3Otevřeno po – pá 8.00 – 15.00 v sobotu a v neděli 10.00 – 17.00 • do 30. září

Kozlovsko – chudý kraj Maxe ŠvabinskéhoMěstské muzeum Česká Třebová, Klácelova 11,Česká TřebováOtevřeno denně kromě pondělí 10.00 – 18.00do 1. září

Fotoprůsvity – Fotogramy Miroslava KovalaZámecký pivovar Litomyšl, prostor Josefa Pleskota – 1. poschodíOtevřeno denně 10.00 – 18.00 hodin13. – 30. června

Volná tvorba studentů restaurováníPortmoneum - Museum Josefa VáchalaOtevřeno denně kromě pondělí 9.00 – 12.00,13.00 – 17.00, 23. června - 30. září

Skrytá tvář Smetanovy Litomyšle - fotografie Nikoly TláskalovéZámecký pivovar v Litomyšli, prostor JosefaPleskota – přízemí13. – 30. červnaOtevřeno denně 10.00 – 18.00 hodin

Prostor chrámu, prostor krypty - Václav Cigler a Michal Motyčka pro kostel Nalezení sv. KřížeZámecký pivovar v Litomyšli, prostor Josefa Pleskota – přízemíOtevřeno denně  10.00 – 18.00 hodin13. – 30. června 2013

Theodor Pištěk ve White GalleryWhite Gallery, Osík u LitomyšleOtevřeno denně 13.00 – 17.00V červenci a srpnu čtvrtek až neděle 10.00 – 17.0016. června – 18. srpna

Linky – Pavel a Zdeněk Farských v ateliéru Jiřího DudychyAtelier Duke Bohemia, Nádražní 1153, LitomyšlOtevřeno denně 9.00 – 17.00 hodin16. června – 30. června

Výstavy

Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2013 • V nákladu 3500 ks vydala ©Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redaktor: Prokop Souček • Grafická úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl

Radka Hudečková jako Ninetta, Giuseppe Verdi: Sicilské nešpory, SL 2013