Sedmapadesát... Krásný věk, to je dáma v le-tech, ale stále plná života, okouzlující, lákaváa přitažlivá. Taková je Smetanova Litomyšl.Pestrý festivalový program nabízí premiéry,opery, koncerty i zajímavé hudební bonbonky. Milovníci opery sází nejen na Verdiho, alekrásný večer slibuje rovněž nová inscenaceopery Modesta P. Musorgského Boris Godu-nov nebo Noc plná světla od Zdeňka Pololá-níka. Máte raději „velké hlasy”? Tak přesněpro vás je Krédo Mistra Jana, v němž vy-stoupí i Adam Plachetka, nejzářivější českápěvecká hvězda současnosti. A co takhle tro-chu romantiky... Tu slibuje kouzelný večer na

zámku v Nových Hradech. Barokní operuPygmalion Jeana-Philippa Rameaua si uži-jete v nádherném prostředí zahradního di-vadla. Ani děti nemusí čekat na rodiče doma.Pro ně jsou připravena představení Malýprinc nebo Loutkando Grando. SmetanovaLitomyšl letos přináší několik premiér, tounejvýznamnějších je vokální symfonie ThePassion of the Christ Symphony americkéhoskladatele Johna C. Debneye. Jeho dílo mělosvětovou premiéru ve Vatikánu a nyní jeuslyší i publikum v Litomyšli. Byla by velkáškoda na koncertu chybět, lístky ještě jsou!A ty bonbonky? Jeden zajímavý hudební zá-

žitek přinese koncert Dana Bárty a jeho sku-piny Illustrastosphere společně s Komornífilharmonií Pardubice. Nevídané, neslý-chané... Tak by se dal charakterizovat externíkoncert ve Svitavách, kde se představí mladávarhanice Kateřina Chroboková alias KATTjako rockerka se svým originálním projektemInside the Apple a speciálním nástrojem. Mimořádný zážitek na závěr! Střelba z kulov-nic a štěkání psí smečky. Podle partitury „za-štěkají” hráči z orchestru. Takové bude Velkéfinále 57. ročníku Smetanovy Litomyšle. Vítejte na festivalu krásné hudby a nevšed-ních zážitků!

Milí přátelé klasické hudby,festival Smetanova Litomyšl se koná v roce,kdy si připomínáme 70. výročí ukončenídruhé světové války a osvobození naší vlastiod nacismu. Zvláště nyní, kdy jsme svědky řady neomale-ných pokusů o přepisování historie, je ne-smírně důležité, abychom nezapomínali naty, kteří se za nás obětovali. Proto vás tímto prosím, abyste při mimořád-ných kulturních zážitcích toto měli na mysli.

Ostatně, právě dílo Bedřicha Smetany jepřímo spjato s dobou, kdy okovy okupacepadly. Připomínám tím, že krátce po osvobozenínaší země, 29. května 1945, byla v Národnímdivadle znovu uvedena Smetanova opera Li-buše s Marií Podvalovou v titulní roli. Program festivalu, se kterým jsem se sezná-mil, je velmi bohatý a především pestrý. Přeji všem divákům ty nejlepší zážitky a in-terpretům dlouhý potlesk.

Smetanova Litomyšl 2015 začíná!Pětadvacet dní naplní krásná hudba

SLOVO PREZIDENTA REPUBLIKY

festivalové noviny57. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl / 11. června 2015

1

SLOVO MINISTRA KULTURY

Festival Smetanova Litomyšl začíná a na ně-které pořady jsou ještě v prodeji vstupenky.Pokud vás první festivalové dny naladí a do-stanete chuť na další hudební zážitky, mátešanci. Vstupenky ještě můžete zakoupit mimo jinéna následující pořady:

středa 17., čtvrtek 18., sobota 20. a neděle21. června – 21.00 hodin, zámek Nové Hrady u LitomyšleVEČER NA ZÁMKU V NOVÝCH HRADECHJean-Phillipe Rameau: PYGMALIONČeská premiéra opery-ballet z roku 1748Marie Fajtová, Karolína Bubleová Berková,Jaroslav BřezinaOrchestr Ensemble 18+, režie MagdalenaŠvecová, dirigent Jakub Kydlíček

neděle 21. června – 21.00 hodin zámecké nádvoříJohn Debney: UMUČENÍ KRISTAČeská premiéra vokální symfonie dle hudbyk filmu Mela Gibsona.Alžběta Poláčková, Lisbeth Scott, Aleš Bris-cein, Český filharmonický sbor Brno, Filharmonie Brno, dirigent John Debney

pondělí 22. června – 17.00 hodin, zámecké nádvoříHUDEBNÍ ZEMĚKOULEPremiéra „cestopisného” pořadu pro děti,mládež i dospělé mladé duchem.Chytré mobily samozřejmě s sebou!Jan Maxián – průvodní slovo, Janáčkova filharmonie Ostrava, dirigent Jan Kučera

pondělí 22. června – 20.00 hodin, kulturní centrum Fabrika SvitavyEXTERNÍ KONCERT VE SVITAVÁCHKATT: INSIDE THE APPLE

Originální projekt mladé české varhaniceodkrývá netušené možnosti kombinací uni-kátního zvuku královského nástroje a elekt-roniky.KATT – varhany a zpěv

úterý 23. června – 21.00 hodin, zámecké nádvoříNA HRANÁCH STYLŮ –ILLUSTRATOSPHERE & DAN BÁRTASpeciální aranže skladeb Dana Bárty organicky propojují zvuk klasického tělesa a jazzové kapely.Dan Bárta – zpěv, Illustratosphere, Komorní filharmonie Pardubice, dirigent Marko Ivanović

pondělí 29. června – 19.30 hodin, zámecké nádvoříKRÉDO MISTRA JANAPremiéra kantáty Jaroslava Krčka k 600. vý-ročí upálení mistra Jana Husa a Biblicképísně Antonína Dvořáka v mimořádné inter-pretaci Adama Plachetky.Adam Plachetka, Roman Janál, Kühnův smí-šený sbor, Symfonický orchestr FOK, dirigentDavid Švec

Vstupenky na festival jsou ještě k mání

Umučení Krista

2

Vážení přátelé operní hudby,je jen málo festivalů s tak dlouhou tradicí,jakou má mezinárodní operní festival Sme-tanova Litomyšl, je jen málo přehlídek, kteréjsou tak bezpečnou zárukou vysoké umě-lecké úrovně. Pokládám za přirozené, že Mi-nisterstvo kultury České republiky tentofestival dlouhodobě podporuje; bylo mi ctítaké nad letošním 57. ročníkem převzítosobní záštitu. Smetanova slova V hudbě život Čechů senám dnes mohou zdát nevěrohodně pate-

tická. Klademe si možná otázku, nakolik jev našich životech hudba přítomná, zda jsmejí natolik otevření, aby kultivovala naši osob-nost. Pro mne je Smetanova Litomyšl jednouz odpovědí. Hudba tu nabírá sílu, z níž budežít v mezičase, kdy jí zvláštní pozornost ne-zjedná žádný festival. Kdy bude našimi dnyprotékat jako ponorná řeka, jejíž šum usly-šíme kdesi na pozadí. Jako vzdálené volání...jako neznatelný tlukot vlastního srdce.

Přeji Vám mnoho uměleckých zážitků.

Daniel Herman

Na Smetanovu Litomyšl se vracíme rádi, pro zdejší publikum je radost muzicírovat

David Mareček, ředitel České filharmonie

Co vám přináší účinkování České filhar-monie na Smetanově Litomyšli?Vystupování na Smetanově Litomyšli je pronás neodmyslitelně spjato se závěrem kon-certní sezony a vždy se na něj těšíme, pro-tože atmosféra i akustické podmínkyzámeckého nádvoří jsou pro hudebníkyČeské filharmonie velmi inspirující.

Jaký máte k Litomyšli a k festivalu vztah?Jistě vás nepřekvapí, že Litomyšl považuji zajedno z nejhezčích českých měst a festival jepro mne akcí, kde se šťastně potkává nápa-ditá dramaturgie se silným duchem místa.Mezi českými festivaly, a to nejen hudebními,je Smetanova Litomyšl jasně rozpoznatelnáa její atmosféru a „vůni” mám neodmysli-telně spjatou s blížícím se létem.

V čem se liší vystupování v zahraničí navelké scéně a na festivalu v malém českémměstě?Neliší se tak moc, jak by se na první pohledzdálo. Festival v Litomyšli a velké zahraniční

scény mají jeden společný rys. V obou přípa-dech chodí na koncert živé a vnímavé publi-kum. Pódium nebo sál sám o sobě koncertnedělá. Velikost či důležitost okamžiku tvoříaž spojení hudebníků s publikem, a to je v Li-tomyšli stejně silné jako na světových kon-certních pódiích.

Máte rádi hudbu Bedřicha Smetany? Jeoblíbená i u České filharmonie?Hudbu Bedřicha Smetany mám velmi rád,ale musím se přiznat, že jeho opery neznámtak dobře, jak bych měl. Snažím se tento ne-dostatek postupně napravovat. Myslím, žečlenové České filharmonie hrají Smetanurádi a s Jiřím Bělohlávkem často propagujíjeho hudbu v zahraničí. Mou vlast se nám po-dařilo letos na podzim dokonce zařadit naprogram koncertu v tokijském sále NHK.

Jak vidíte spolupráci s festivalem Sme-tanova Litomyšl do budoucna?To je spíše otázka na pana šéfdirigenta a naumělecké vedení festivalu. Za sebe mohuříci, že doufám a věřím, že Česká filharmoniezůstane pravidelným hostem Smetanovy Li-tomyšle a že společně připravíme řadu smě-lých a zajímavých projektů.

Jiří Bělohlávek, šéfdirigent České filharmonie

Co vám přináší účinkování České filhar-monie na Smetanově Litomyšli?Účast na uměleckém obcování na festivaluSmetanova Litomyšl je pro mne již dlouháléta stálicí mých koncertních plánů. Jsem zesrdce rád, že tento krásný festival stále bujía rozvíjí se. Košatost dramaturgického zá-běru je pozoruhodná a v mnoha ohledech in-spirací.

V čem se liší vystupování v zahraničí navelké scéně a na festivalu v malém českémměstě?Mezi kumštýři je okřídlený slogan, že „nenímalých pódií”. To pro mne skutečně platíbezvýhradně. Vím, a mnohokrát jsem seo tom přesvědčil, že kdekoli můžeme naléztcitlivou duši, kterou svým uměním oslovíme– a to je smysl a cíl našeho uměleckého sna-

3

DUEL OSOBNOSTÍ ČESKÉ FILHARMONIE

Za rok to bude právě 70 let, kdy Česká filharmonie v čele s mladým Rafaelem Kubelíkem přijela do Litomyšle, hrála Mouvlast a na plakátech se skvěly nápisy Smetanova Litomyšl I. „Tento koncert nakonec do festivalové historie nezapočítáváme,ale za rok se k němu určitě i s Českou filharmonií hrdě přihlásíme,” říká dramaturg Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský.

David Mareček

žení. A v Litomyšli jsem zažil vždycky báječnéa poučené publikum, pro které je radost mu-zicírovat…

Máte rádi hudbu Bedřicha Smetany? Jeoblíbená i u České filharmonie?Myslím, že neblahé důsledky nekritickéhozbožnění Bedřicha Smetany Zdeňkem Ne-jedlým a jeho zlovolné kampaně jsou již na-štěstí překonány a dnes můžeme s dobrýmsvědomím oceňovat génia našeho Mistra bezútoků a naopak ve srovnání a v symbiózes dalšími vůdčími zjevy naší české hudby. Můjvztah ke Smetanovi je znám, vážím si vysocejeho vkladu do pokladnice národní hudbya snažím se o něj pečovat… Letos se nám po-dařilo zařazením klavírně-orchestrální verzejeho skici Macbeth a čarodějnice, kterouv sedmdesátých letech realizoval velký zna-lec Smetanova díla dr. Jarmil Burghauser,připravit vlastně novinku ze Smetanovapera…

Jak vidíte spolupráci s festivalem Sme-tanova Litomyšl do budoucna?Doufám, že naše pravidelná spolupráce budei nadále pokračovat, upřímně si to přeji…

Jiří Bělohlávek

Náš první orchestr do Litomyšle nyní zajíždíčasto, dobrá spolupráce trvá již od roku 1996.V posledních letech hostuje Česká filharmo-nie v Litomyšli pravidelně. S vedením tělesamá Smetanova Litomyšl velmi dobré vztahy.

Každoroční hostování České filharmonie jeaktuálně dohodnuto až do roku 2018. Letospatří České filharmonii na festivalu Smeta-nova Litomyšl první dva dny, a to Slavnostnízahajovací koncert a následně Dvořákovo

Requiem. Vztah k Litomyšli a festivaluv malém duelu popisují dvě osobnosti Českéfilharmonie – ředitel David Mareček a šéfdi-rigent Jiří Bělohlávek.

Festival bez Vladimíra Šauera bude jiný...

Festivalový hlas Vladimíra Šauera utichlVZPOMÍNKA NA VLADIMÍRA ŠAUERA

„Hlasem” Smetanovy Litomyšle se stal v roce1988. „Asi od sedmé třídy základní školy jsemzačal aktivně dělat divadlo. Hrál, zpíval, režíro-val, psal texty, hudbu, konferoval, založil něko-lik ochotnických souborů, hrál s profesionály,studoval konzervatoř, dělal rozhlas. V 70. a 80.letech jsem v Litomyšli konferoval plesy, kon-certy, majálesy a pořady Mladé Smetanovy Li-tomyšle. Když koncem osmdesátých letrezignoval na pozici rozhlasového průvodceSmetanovy Litomyšle můj předchůdce, panučitel Mlejnek, obrátili se pořadatelé na mne,”uvedl v jednom rozhovoru Vladimír Šauer.

Podával hřebíkyAle k festivalu přičichl mnohem dřív. Už jakokluk. „Poprvé jsem se Smetanovy Litomyšleúčastnil, když mi bylo šest let, v roce 1949.Můj otec tehdy dostal dva volňásky na Dali-bora a dva volňásky na operu Dvě vdovy.Takže jsem toho prvního Dalibora viděl z ně-jaké desáté nebo dvanácté řady,” vzpomínalVladimír Šauer rád na své první „setkání”s festivalem. Rád také vyprávěl, jak jako malýkluk podával tatínkovi hřebíky, když stavělscénu na Dalibora. Později prodával festiva-

lové programy, jako student pomáhal rovnatlavičky nebo chystat šatny. V roce 1988 dostalnabídku, co se neodmítá: „Oslovili mne orga-nizátoři, jestli bych nechtěl na festivalu pra-covat v rozhlase místo něj.” Ještě vloni seděl za svým stolkem na arká-dách, seznamoval návštěvníky s programem.

Jak tvrdil, příprava na uvedení pořadu mu za-brala tři až pět hodin. Hledal si literaturua informace k jednotlivým pořadům. „Jehezké být součástí toho velkého kolektivu.A když se soukolí roztočí, vše funguje,” říkáVladimír Šauer v medailonu, který o něm na-točil před dvěma lety litomyšlský student Do-minik Kalivoda.Vladimír Šauer žil divadlem, sám si v minu-losti často zahrál scénky z pera Jana Weri-cha, řadu let vedl dětský divadelní souborVitamín S. Uváděl estrádní vystoupení sou-boru Jožina Janouška a sám si v některýchscénkách i zahrál.

Měl ji rád...„Smetanova Litomyšl – to jsou nejen ne-všední umělecké zážitky, to je setkávánís nádhernými lidmi, nadšenými a vděčnýmidiváky a návštěvníky. Smetanova Litomyšlnás prostě nesmírně obohacuje,” tvrdil Vla-dimír Šauer. Rád zůstával na pořady, sledovalopery, koncerty a poté u skleničky vína po-tkával staré známé a jak říkával, poznávali nové neznámé známé...Vladimír Šauer zemřel náhle 7. září 2014.

4

Vojtěch Stříteský, dramaturg festivalu Smetanova LitomyšlČas prý zacelí všechny rány. Snad ano, aletahle je ještě příliš čerstvá. Znali jsme ses Vláďou přes třicet let a opravdu hodně jsmespolu prožili…Nemohu o tom všem psát, protože když jsembyl vloni v září postaven před čestný, lečsmutný úkol promluvit na Vláďově pohřbu,zachytil jsem jeho aktivity na dvanácti stra-nách textu. A stejně jsem nejspíš – ba s urči-tostí – nevypověděl o Vláďovi všechno.Protože spousta dojmů, příhod a společnýchzážitků je vlastně nesdělitelná. Ty si člověkv sobě nese dál životem jako vzpomínky i dar,které dobré kamarádství přináší.Náš festival půjde dál. Ale bez pana Šaueraa jeho nezaměnitelného hlasu bude provšechny, kteří jej máme s každým začátkempředstavení Smetanovy Litomyšle na zámec-kém návrší spojen, už jednou provždy jiný.Vláďa by si určitě nepřál, aby vzpomínka naněj byla posmutnělá – byl to bytostně opti-mistický a veselý člověk, který moc rád„dělal“, protože to opravdu dobře uměl, le-graci. Ostatně jednou do divadelního programunapsal: „Humor je dobré a potřebné koření:pomáhá k větší energii v práci, v obyčejnémvšedním kolotoči, zjasní oblohu ztěžkloumlhou, nahradí slunce i s jeho teplem…”Vláďa mi schází a scházet bude – ale jsem

rád, že jsem jej poznal, mohl s ním spolupra-covat i kamarádit. Věřím, že nás a Smeta-novu Litomyšl někde z výšky pozorně sleduje.Snad mu děláme radost!

Jan Pikna, ředitel festivalu Smetanova LitomyšlVladimír Šauer byl neodmyslitelnou součástíSmetanovy Litomyšle. Jak sám s úsměvemvyprávěl, jako „pořadatel” se podílel už najejím prvním ročníku, když podával hřebíkysvému tatínkovi, který stavěl pódium. Dlouháléta byl hlasatelem festivalového rozhlasu.Od kdy ani nevím, když jsem k festivalu v roce1993 přišel, už jím byl a jeho měkký hlas, pří-jemný projev a některé speciální obraty máms festivalovými pořady natolik spojeny, že siletošní ročník bez nich vůbec nedovedu před-stavit. Určitě mi bude něco zásadního v kolo-ritu festivalu chybět. Jsem si jistý, žepodobný pocit budou mít všichni pravidelnínávštěvníci.

Zdeněk Vandas, pravidelný návštěvník festivalu Ještě před rokem, tak jako dlouhá léta před-tím, vítal návštěvníky festivalu hlas Vladi-míra Šauera. Ten vloni na podzim nečekaněnáhle odešel. Jeho nevtíravý, ale přirozenýhlasový projev seznamoval vždy divákys tím, co se hraje, s historií festivalu, s pří-padnými změnami v obsazení. Prostě to bylo

vše zcela samozřejmé. Letos už bude Vladi-mír bohužel chybět. Lásku k hudbě i ke kul-tuře všeobecně si vytvořil už v mládí, u nichvždy bydlel při prvních ročnících festivalu te-norista Národního divadla Antonín Votava.Vladimír také kdysi na škole založil dětskýdivadelní soubor Vitamín S, se kterým přičetných vystoupeních sklízel vždy velkýúspěch. Z jeho řad vyrostlo mnoho úspěš-ných zpěváků a herců. Za všechny se zmí-ním o třech z různých oborů činnosti.Jedním z nich je nesporně úspěšný diva-delní a televizní herec Petr Lněnička. Nebotřeba zpěvačka Eva Piknová, dnes už dlou-holetá ředitelka komunikace Smetanovy Li-tomyšle. A do třetice Ivo Svoboda, ligovýfotbalista, také pražské Slavie. Ten dokoncejakožto člen Vitamínu S vystoupil v roce1989 na festivalu v Prodané nevěstě jako só-lový herec. V úloze kluka, který v závěruopery přiběhne na jeviště a vykřikne:„Spaste duši, medvěd se utrh!” Inscpicientho tehdy poslal na jeviště brzo, ještě kdyžpublikum tleskalo předchozímu výstupua jeho replika by zanikla. Bystře odhadl si-tuaci, zvolnil krok, došel až na rampu a pakteprve řekl svoji repliku. Tu pohotovost oce-nil i režisér. Pochvala však patřila nejenjemu, ale i tomu, u něhož se hereckémua jevištnimu cítění naučil. Svému učitelia všestrannému divadelníkovi VladimíroviŠauerovi.

„Milé dámy, vážení pánové, vzácní hosté...” Tak vítal Vladimír Šauer dvacet šest let návštěvníky festivalu SmetanovaLitomyšl. Seděl u stolku s malou lampičkou na prvních arkádách, před sebou poznámky k pořadům. Letos zůstane jehomísto prázdné. Jeho příjemný hlas už nikdy diváky na zámeckém nádvoří nepřivítá...

5

Přehlídka výtvarného umění v Litomyšlije tentokrát The best of – To nejlepší!

XI. SMETANOVA VÝTVARNÁ LITOMYŠL

12. 6. – 6. 7., Zámecký pivovar Litomyšl, Evropské školicí centrumJEDEN SVĚT NESTAČÍPoklady umění 19. století ze sbírky Patrika ŠimonaVýstava je projektem, jehož cílem je ukázatproměny jedné doby na pozadí umělecké kul-tury, která nefungovala izolovaně. Vedle zná-mých jmen od generace zakladatelů jako byliJosef Bergler, Ludvík Kohl, Antonín Machek,Antonín Mánes, František Tkadlík, Josef Fü-hrich, Josef Mánes, Josef Navrátil či KarelPurkyně po umělce působící v závěru stoletíjako Vojtěch Hynais nebo Josef Václav Myslbekdefilují méně frekventované osobnosti rakou-ské a německé malby, zastoupené na výstavěAugustem Georgem Friedrichem Lucasem,Carlem von Blaas, Leopoldem Ernstem,Alexandrem Clarotem, Josefem Zumsandem,Rudolfem von Alt, Thomasem Enderem aj.Představují hodnoty často překvapivě oboha-cující náš nynější obzor o rozmanité umění,které nemělo jediný styl a formu. kurátor Patrik Šimon, pod záštitou hejtmanaPardubického kraje pořádá Bohemian Heri-tage Fund

10. 5. – 30. 9., Městská obrazárna,II. patro zámkuTO NEJLEPŠÍ Z DEPOZITÁŘE MĚSTSKÉ GALERIE LITOMYŠL Nová expozice Městské obrazárny představíty nezajímavější obrazy, ale také mimořádnýpříběh galerie založené v roce 1925. Ta do-kázala shromáždit více než 2000 uměleckýchděl, kdy mnohá lze zařadit mezi špičky čes-

kého výtvarného umění. Právě tato díla(J. Čapka, O. Kubína, F. Tichého, E. Filly,J. Zrzavého, J. Lady, V. Preissiga, J. Váchala)se nacházejí v nové expozici. Jsou zde i práceumělců spjatých s Litomyšlí a jejím okolí,kteří svým významem přesáhli hranice regi-onu (J. Mařák, A. Dvořák, M. Švabinský,J. Matička, B. Kopecký, L. Jandová). kurátor Michal Šimek, pořádá Městská galerie Litomyšl

6. 6. – 6. 9., Městská galerie Litomyšl, Dům U RytířůOBRAZOVÉ PŘÍBĚHY MILADY MAREŠOVÉVýstava představuje Miladu Marešovou(1901–1987) jako vypravěčku – jako malířkuvšedního, velkoměstského života mezi vál-kami, ale také coby autorku ilustrací knih,časopisů a bibliofilií, unikátních protokine-matografických experimentů a literárníchvzpomínek na válečná léta v ženské káznici. kurátorka Martina Pachmanová, pořádá Městská galerie Litomyšl

14. 6. – 6. 9., Regionální muzeum v LitomyšliVÁCLAV CIGLER, MICHAL MOTYČKA PROJEKTY 2003–2015Výstava se koná při příležitosti dokončení vý-tvarné instalace v piaristickém chrámu Na-lezení sv. Kříže v Litomyšli. Představírealizované i nerealizované projekty z po-sledních let. Mezi společné realizace děl Vác-lava Ciglera a Michala Motyčky ve veřejnémprostoru patří například terasa a skleněnálávka v Museu Kampa v Praze.kurátorka Jana Šindelová, pořádá Regionální muzeum Litomyšl

30. 5. -12. 7., Galerie Kroupa, LitomyšlOD KLASICISMU K IMPRESIONISMU V ČESKÉM MALÍŘSTVÍ 1780-1910 Příběh českého malířství a krajinomalby

v průběhu 19. století. Vzájemně se prolínajícístyly a vlivy jednotlivých výtvarných směrůdávají nahlédnout do vývoje českého malíř-ství již od konce 19. až do počátku 20. století.kurátoři Michal Šimek, Miroslav Kroupa, pořádá Galerie Kroupa

14. 6. – 28. 8., Galerie Miroslava KubíkaLitomyšlTVRDOHLAVÍ 2015Na výstavě umělecké skupiny osmdesátýchlet Tvrdohlaví se představí všichni její bývalíčlenové Stanislav Diviš, Michal Gabriel, Zde-něk Lhotský, Stefan Milkov, Čestmír Suška,Petr Nikl, Jaroslav Róna, František Skálaa Václav Marhoul. kurátor Jiří Olič, pořádá Galerie Miroslava Kubíka

13. 6. – 28. 9., White Gallery, Osík u LitomyšleFRANTIŠEK JANDA OHLÉDNUTÍ 1960–1980Sochařská tvorba Františka Jandy (1931–2015) je návštěvníkům White Gallery dostiznámá. Umělec letos ukončil svou umělec-kou a životní pouť. Uvedená výstava sochař-ských realizací a modelů z let 1960–1980bude oslavou významného sochaře a patriotaregionu, jehož dílo zdobí jak veřejný prostor,tak významné státní a privátní sbírky.kurátoři Martin Janda, Jiřina Dejmková, Jiří Lammel, pořádá White Gallery

1. 7. – 30. 9., Portmoneum- Museum Josefa Váchala LitomyšlTEREZA Z DAVLE AKTYVýstava se týká síly a krásy ženského těla, jakjej zachycuje fotografka Tereza z Davle(*1975). Její tvorba je typická použitím kla-sických technologií. kurátor Zdeněk Brejcha, pořádá Portmoneum

5. 5. – 31. 7., Bobo cafe LitomyšlLITOGRAFIE ETC.Konfrontace dvou odlišných grafických tech-nik. Litografie, tradiční techniky tisku z ka-mene a nových médií digitální malby. kurátor Bohuslav Špaček, pořádá SŠUP Ústí nad Orlicí

11. 6. – 5. 7., Galerie de Lara, Litomyšl TO NEJLEPŠÍ Z GALERIE DE LARAAdolf Born, Jiří Dudycha, Vladimír Suchánek,Olbram Zoubek.

10. 6. – 21. 9., Východočeská galerie PardubiceNA NÁKUPECHPŘÍRŮSTKY GALERIE Z LET 2012–2014Zásadní kolekce autorů, kteří se věnují lino-rytu, práce, které byly inspirovány vztahemk přírodě a jejím proměnám a díla umělcůpůsobících v Pardubickém kraji.kurátorka Hana Řeháková, pořádá Východočeská galerie v Pardubicích

Hlas VladimíraŠauera k festi-valu SmetanovaLitomyšl neod-myslitelně patřil.Vybrat jeho ná-stupce nebylosnadné, a protovedení Smeta-novy Litomyšleudělalo zásadnízměnu. „Po dlouhých úvahách jsme došlik rozhodnutí, že festivalové hlášení v této po-době skončí. Nahradíme ho předtočenýmizákladními informacemi, které nám namluvíbývalý televizní hlasatel Alexandr Hemala.Jedna festivalová etapa s Vladimírem Šaue-rem skončila, další musí být jiná,” vysvětlujeJan Pikna, ředitel Smetanovy Litomyšle.

Návštěvníky přivítáAlexandr Hemala

Barokní večer na zámku? Jedním slovem – úžasný

VEČER NA ZÁMKU V NOVÝCH HRADECH

Kouzelný večer, úžasná atmosféra, nádherná hudba a malý výlet do minulosti...To všechno v sobě ukrývá barokní večer na zámku v Nových Hradech. Jedinečnéokamžiky mohou letos návštěvníci festivalu Smetanova Litomyšl prožít již po-čtvrté. Manželé Magda a Petr Kučerovi zvou na svůj zámek a slibují krásný večer.Tentokrát při barokní opeře Pygmalion Jeana-Philippa Rameau.

Spontánní nápad odstartoval v roce 2012představením Královna víl krásnou tradici.A ta trvá a rozvíjí se. „Před čtyřmi lety se tadyzastavila režisérka Magdalena Švecová.Oslovila ji zdejší scéna a myslím, že právěona byla tím člověkem, který to začal zá-sadně řešit. Namyslela si, že by chtěla dělatmalou věc v takovém divadle. Slovo daloslovo a přišli s projektem. Hned premiérabyla velmi úspěšná, ohlasy pozitivní jak mezifanoušky, tak i mezi návštěvníky,” vzpomínáPetr Kučera. Jedinečná kulisa rokokovéhozámku přímo vyzývá k tomu, aby zde náv-štěvníci strávili celý večer v duchu baroka.Představení v přírodním divadle nemá takovýbombastický charakter jako na nádvořízámku v Litomyšli. Do divadla se vejde stopadesát lidí a tomu odpovídá také intimnějšíatmosféra večerů. „A to je asi to, co sem di-váky vrací. Stala se z toho malá tradice,” po-dotýká Petr Kučera.V období „bílých paruk” a honosných rób seale v Nových Hradech divadlo nehrálo. „Ne-máme žádné záznamy, že by se tady v 18.století divadlo hrálo. Je nové a koncipovalijsme ho mezi špýchar a zámek. To také vý-razně napomohlo akustice, protože v zele-ných divadlech s ní bývá problém,” vysvětlujemajitel zámku, k němuž patří i přírodní di-vadlo, jediné svého druhu v zemi.Večer se stal již nedílnou součástí festivaluSmetanova Litomyšl. V letošním roce jsou doNových Hradů naplánována čtyři představení.

Pro Kučerovi a jejich zámek to znamenámimo jiné určitou prestiž. „Je to obou-stranné. Symbióza přináší devízu oběmastranám. Litomyšl to obohatilo o náš prostora komponovaný večer. Pro nás je to milá pří-ležitost vejít do povědomí jiného okruhu lidí.Většinový návštěvník barokní operu totiž ne-vyhledává, zatímco znalé publikum si to užívás celým večerem,” říká Petr Kučera.Majitelé zámku chystají pohoštění, otevřouhostům muzeum cyklistiky, expozici klo-bouků a zpřístupní také zahrady. „Některézahrady jsou udělané úplně nově a lidé ještěneměli možnost je navštívit. Za zámkem uvidínový provrepublikový bazén s lekníny. Dosta-nou se také do Italské zahrady, která je novězaložená a kde se nacházejí vodní kaskády,”zvou Kučerovi.Důležitou roli hraje při večeru v Nových Hra-dech počasí. Při prvním ročníku bylo proti,takže návštěvníci zažili i chvíle při svíčkách,bouřku a liják. Ale když počasí vyjde, takpotom je to nádhera. „Prostě úžasné. Krásnáatmosféra s kulisou špýcharu, svatý Florián,všechno nasvícené... Lidé jsou příjemně na-laděni. Muzicíruje se v zámku, altánu, pro-gram je zajímavý. Ta atmosféra, že je pozvetevlastně k sobě do domácnosti, je ovlivňuje,”shodují se Magda a Petr Kučerovi.Barokní opera Pygmalion se v Nových Hra-dech uskuteční ve dnech 17. – 20. června.Přijďte, stojí to za to!

(ina)

6

Režisérka Magdalena Švecová byla před letyokouzlena zámkem Nové Hrady. Nádhernéprostředí využila letos pro operu Pygmalion.Modlí se za počasí...

Již počtvrté „vycestuje” Smetanova Lito-myšl na rokokový zámek. Čím vás přitahují? Zámek v Nových Hradech jsem si oblíbilahned při první návštěvě a neskutečně rádase tam pokaždé vracím. Snad je to i tím, žepo celé divadelní sezóně, kdy jsme zavřeni vezkušebnách bez oken a vzduchu, pracujemepod širým nebem. Všude voní levandule,v předpremiérovém stresu se místo na ho-dinky koukáme na klidně se pasoucí daňky...Zahrada večer mluví úplně jinou řečí, hudbukontrapunkticky doplňuje zpěv ptáků, šu-mění stromů a zvuk vodotrysků. Kouzelnéprostředí je jedním z důvodů, ale předevšímje to rodina Kučerových, kterou nesmírně ob-divuji a které si vážím.

Opera Pygmalion bude mít v přírodnímdivadle českou premiéru. Je koncipovanávýhradně pro Nové Hrady?Ano, stejně jako před třemi lety PurcellovaKrálovna víl, vzniká Pygmalion výhradně prozahradní amfiteátr. A dokonce letos díkyfrancouzskému ladění celého večera nabíd-neme v zahradách hudební překvapení á labarokní Versailles. Samozřejmě máme alev záloze “mokrou variantu”.

Zkoušelo se také přímo u zámku, nebopouze v Praze?Zkoušeli jsme na několika místech, v Prazese sólisty i tanečníky, v Litomyšli se sborem.Přímo na zámku jsme pracovali převážněs tanečníky a akrobaty, vzhledem k nepře-nosné scénografii.

V opeře Pygmalion vystoupí i litomyšlskýsbor KOS. Je to vaše první spolupráces tímto sborem? Jak k ní došlo? Setkáváme se skutečně poprvé, a to záslu-hou Šárky Kučerové, která shodou okolnostína pedagogické škole vyučuje a sbor námdoporučila. Jsem nadšena přístupem nejenpana sbormistra Milana Motla, ale přede-vším studentů. Není pro ně snadné přenéstse ve stylizaci pohybu o několik století zpátky,přesto nacházejí svůj prostor a humor...

Odvezla jste si v minulých letech z NovýchHradů nějaké nezapomenutelné zážitky? Kromě krás a půvabů máme i zážitky adre-nalinové, například když při bouřce vypadlaelektřina těsně před veřejnou generálkoua vypadalo to, že operu odehrajeme potmě.Svítící čepičky elfů (tehdy členů Boni Pueri)byly jediným zdrojem světla. Zažili jsme i ta-kové vlhko, že si můj muž několikrát za večerstíral vrstvu vody z cemballa, praskaly strunyhouslistům a violoncellista téměř plakal.Také jsme měli ambiciozní kočku, kteráchtěla za každou cenu vystupovat. Na derni-éře jsme jí to dopřáli.

Pět otázek pro Magdalenu Švecovou

7

Poprvé zpíváme v opeře! Cítíme vzrušeníVEČER NA ZÁMKU V NOVÝCH HRADECH

Už dávno nejste pouze školním sborem.Co pro vás znamená účinkování na festivalus takovou tradicí a navíc v domácím městě?Je to pro nás velká událost a prestiž vystu-povat na takovém festivalu vedle profesionál-ních těles. Smetanova Litomyšl patřís Pražským jarem k našim nejvýznamnějšímhudebním festivalům. Velice si důvěry dra-maturgie festivalu vážíme a bereme to velicevážně a zodpovědně. I to, že se festival konáv domácím prostředí, je pro nás zavazující.Bude se od nás očekávat kvalita. Ale věřím,že nám Litomyšlané budou držet pěsti.

Zazpíváte v piaristickém kostele a takév přírodním divadle na zámku v Nových Hra-dech. Oba prostory jsou jedinečné. Kam setěšíte více?I oba projekty jsou svým způsobem jedi-nečné. Barokní jednoaktovka Pygmalion J.P. Rameaua vzniká pro letní stagionu v No-vých Hradech přímo pro Smetanovu Lito-myšl. Provedení Pergolesiho Stabat materbude tak trochu nevšední. Těšíme se na obědíla, ale vzhledem k tomu, že jsme v opeřeještě neúčinkovali, přiznáme se, že více vzru-šení pociťujeme z Pygmaliona.

V programu na webu máte soustředěnípřed festivalem. Jak takové soustředěnísboru KOS vypadá?Soustředění proběhla dvě. Vzhledem k tomu,že se připravujeme na dva projekty, měly částhudební i pohybovou. S paní choreografkoujsme absolvovali workshop barokního tance,

zamýšlel – je to pravděpodobně z novýchskladeb, nových zpěváků (ač smutním, že miti nejvyzpívanější odejdou) a samozřejmětaké přirozeně z úspěchů u publika a od-borné veřejnosti.

Dirigenti. Vždy si vybavím, jak jsou pokoncertech unavení, zpocení... Opravdu jeto tak náročné? Udržujete si „kondičku”?Náročné to je. Nejde totiž pouze o samotnéprovedení hudby na koncertě. Sbormistrškolního tělesa musí mít pod palcem i pří-pravu a organizaci akcí. I když mám na pe-dagogické škole velkou podporu vedení,výborné zázemí a skvělou asistentku, při-znám se, že znaven bývám. Zkrátka to neníjen o hudbě. Sbormistr mládežnického tě-lesa musí být hlavně pedagogem, někdyi psychologem. Provedení koncertu je v pod-statě spíše taková třešnička na dortu, kterousi pak snažím co nejvíce užít. Psychickoukondičku udržuji s rodinou, tu fyzickou běhá-ním po škole a dirigováním, v poslední dobětaké scénickým tancem, ke kterému jsem sena čas vrátil.

Prázdniny se blíží. V létě mají KOSáciúplně volno? Co vás čeká v další sezoně?Vzhledem k tomu, že během školního rokuabsolvujeme kolem tří desítek akcí, myslím,že si o prázdninách zasloužíme odpočinek.Na příští koncertní sezónu chystáme samékrásné akce. V listopadu bychom měliv Praze s orchestrem provést premiéru kan-táty České moře současného skladateleEduarda Douši na texty Jiřího Žáčka. Pokudvše dobře dopadne, na jaře bychom měli ab-solvovat turné v zámoří – v USA. Po návratunás čeká koncert v Rudolfinu s japonskýmorchestrem z města Okayama. S panem Ka-zutami Ando, nepsaným vyslancem Lito-myšle v Japonsku, také jednáme o budoucícestě KOSu do Japonska.

Iveta Nádvorníková

s paní režisérkou se „stavěly” scény, ve kte-rých sbor vystupuje. Musím říci, že obojí bylonesmírně obohacující. Jako pedagog jsemvelice rád, že to studenti mohou absolvovata „na vlastní kůži” zažít, jak se dělá opera.Kromě pohybových zkoušek jsme však taképilně studovali hudebně, aby bylo vše prove-deno stylově a hlavně krásně.

Na vašich koncertech je vždy znát úžasnáenergie. Vážně je vidět, že vás i studenty tobaví. Co vás jako dirigenta žene dopředu?Myslím si, že pokud to baví nás, vzniklá ener-gie se přenese i na diváky. To je velice důle-žitá symbióza. Mě osobně motivuje samahudba, její objevování, společný prožitek z ní.Nad tím, kde beru energii, jsem se nikdy ne-

Pěvecký sbor KOS z pedagogické školy v Litomyšli se již potřetí představí na Mezi-národním festivalu Smetanova Litomyšl. V roce 2010 zpívali KOSáci PavlicovuMissu brevis jako doprovod tradiční děkovné bohoslužby, v roce 2013 provedlikrásnou duchovní kantátu Stabat mater J. K. Vaňhala. Letos se divákům představísbor KOS v opeře Pygmalion v přírodním amfiteátru na zámku v Nových Hradech.Poprvé v opeře...

sbormistrMilan Motl

Nadešel čas seznámit se s MařenkouROZHOVOR S KATEŘINOU KNĚŽÍKOVOU

Na Smetanově Litomyšli letos vystupu-jete vy i váš manžel Adam Plachetka. Poko-likáté již zazpíváte na nádvoří zámku? Vystoupit na nádvoří zámku v Litomyšli je promne vždy velkým svátkem a událostí. Domní-vám se, že jsem zde vystupovala asi třikrátnebo čtyřikrát a na letošní ročník festivalu seobzvlášt těším.

Máte malou dcerku. Neubíhají vám někdyna scéně myšlenky, kde je, co asi dělá...?Na jevišti se vždy plně soustředím jen napráci, takže mi opravdu myšlenky neutíkají.Zato po skončení představení či koncertu conejrychleji utíkám za dcerou, abych u ní bylaco nejdříve.

Zpíváte s manželem své dceři? Zpíváme doma dětské písničky. Když se něcoučíme doma, tak to dcera poslouchá, ale neníto často. Raději preferujeme jiný repertoárpro její vývoj.

Zpívali i vám, když jste byla malá?Zpívali a hráli. Myslím, že je to přirozenéa pro rozvoj osobnosti nezbytné. Nehledě nato, že děti to milují.

Festival Smetanova Litomyšl se odehrávátéměř pod širým nebem. Je to příjemné zpe-stření, nebo máte raději uzavřené sály?Festival má své nezaměnitelné kouzloa atmosféru. Je to krásná změna zpívat podtéměr širým nebem. Člověku se věru ne-může stát, že by neměl přísun čerstvéhovzduchu...

Spolupracovala jste s několika slavnýmidirigenty. V Litomyšli vystoupíte pod tak-

tovkou Jiřího Bělohlávka s Českou filhar-monií. Asi to nebude poprvé...S Českou filharmonií vystupuji více méněpravidelně a jsem o to víc šťastná, že po delšíodmlce mohu opět spolupracovat s panemšéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem. Je vždynesmírně obohacující a inspirativní spolu-pracovat na nejvyšší úrovni.

Brusel, Versailles, Dijon, Drážďany,Praha, Litomyšl... Existuje scéna a publi-kum, kde zpíváte nejraději?Pro mě je nejpodstatnější, jací lidé se sejdou,a není až tak důležité, na jaké scéně to je.Pracovalo se mi dobře jak v Bruselu, takv Ostravě.

8

Váš životopis je výčtem mnoha rolí,v nichž jste excelovala. Je ovšem nějaká,která tam chybí a moc byste si ji přála?Roli, kterou bych si moc přála mít v reperto-áru, je Mařenka. Myslím, že nadešel čas,abychom se seznámily. Vedle Mařenky stálesním o Massenetově Manon.

Proč právě tyto ženy?O Mařence sním od té doby, co jsem ji poprvéve svých šestnácti letech viděla na jevišti.Tehdy jsem vůbec netušila, jestli ji někdybudu zpívat. Je mým životním snem, který semnou jde od první chvíle, co jsem se zamilo-vala do opery. Manon je pak rolí, kterou bychchtěla rozšířit svůj lyricko-koloraturní obordříve, než tuto přenádhernou roli nebudumoci zpívat. Je to velká výzva jak pěvecká,tak i herecká. A to mě na ní láká.

A co role maminky? Užíváte si ji?Role matky je tou nejkrásnější, jakou mohumít. Je úžasné sledovat pokroky dcery a býtu toho každý den. Nevyměnila bych ji za žád-nou na jevišti.

Jste mladá a talentovaná. Jaké máteplány do budoucna?Já hrozně nerada plánuji. Většinou se mi nicnevyplní a já jsem pak zklamaná, takže senechávám neustále mile překvapovat.

Kateřina Kněžíková v roce 2025. Jakábude? Přijede ještě na Smetanovu Litomyšl?To je hodně smělá otázka. Nedokážu v tako-vých věcech odhadovat. Doufám, že buduzdravá a budu dávat radost posluchačům.Nejpodstatnější je však pro mne být oporousvému muži a dětem.

Iveta Nádvorníková

Na kontě má desítky rolí, hostovala v roliAlmireny v Theatre de Caen a v Opéra Royal de Versailles, v roli Serpety v Theatre Royal de La Monnaie v Bruselu pod vedením režisérskédvojice Karl-Ernst a Ursel Herrmann. V Opéra de Dijon se představila jako Aristeav opeře J. Myslivečka L’Olimpiade v režii UrselHermann. S dirigentem Jiřím Bělohlávkemnatočila novou verzi České státní hymny. A je to taky máma. To je sopranistka KateřinaKněžíková. Na Smetanově Litomyšli ji publikumletos uslyší v Requiem Antonína Dvořáka.

9

Park dětí, seniorů a milenců KOUZELNÁ LITOMYŠL VÁCLAVA ŽMOLÍKA

Až si budete dávat rande v Litomyšli, mám pro vás tip: Schůzku si určitě do-mluvte v tamějších Klášterních zahradách. Je to oblíbené místo dětí školoupovinných, seniorů i právě milenců.

Zahrada – divadlo, divadlo – zahrada „Dnes sem chodím rád na dobré posezenís přáteli a vnoučaty, při kterém se můžemei občerstvit,” říká mi někdejší starosta Lito-myšle Miroslav Brýdl, který mě do Klášter-ních zahrad zavedl, „ale – dejme tomu –před dvaceti lety to byl zdevastovaný prostormezi dvěma kostely, kde se v té době válelyhromady kamene, suti a stavebního materi-álu, spadlých stromů a dalšího odpadu.” Všese změnilo právě za jeho „starostování”:„Navrhl jsem zastupitelstvu, že bychom totady měli znovu uvést do života. Naštěstí sepovedlo vyřešit majetkové poměry vůči po-zemkům a mohli jsme vyhlásit architekto-nickou soutěž na zkultivování těchto prostor,které jsme tehdy nazvali Klášterní zahrady.”Přihlásilo se dvaadvacet týmů a odbornáporota nakonec vybrala návrh architektůSendlera, Babky a Květa, ve kterém zaujalořešení nanačené už názvem „Zahrada – di-vadlo, divadlo – zahrada”. Byla to pak velkásláva, když byly 2. září roku 2000, běhemoslav Dnů evropského dědictví, Klášterní za-hrady opět otevřeny pro veřejnost. Do Lito-myšle se sjelo několik desítek starostůhistorických měst a téměř tři tisíce dalšíchnávštěvníků.

Jako v biografuDo zahrad jsme vešli vstupem od zámku. Popravici máme někdejší piaristický klášters kostelem Nalezení svatého Kříže, nalevovýhled rámuje augustiniánský kostel Pový-šení svatého Kříže a před námi se rozpros-tírá panorama historického městas dominantní věží staré radnice na náměstíi s novějšími čtvrtěmi na protějších svazích.Jako na širokoúhlém plátně v kině! „Ve stře-dověku v těchto místech bývalo nejprve po-hřebiště, pak se tu rozkládaly zahrady, kterénáležely k augustiniánskému klášteru,” vy-práví mi moje další průvodkyně Petra Jirá-ňová z příspěvkové organizace městaLitomyšle Zámecké návrší. „V době baroknípak zahrady připadly piaristům, kteří tupěstovali ovoce, zeleninu a další plodiny prosebe a studenty svých škol, kteří vesměspocházeli z chudých rodin, jak odpovídaloreguli jejich řádu. Když pak v 50. letech mi-nulého století museli mniši Litomyšl opus-tit,” říká dál moje společnice, „stromyzplaněly, zahrady zarostly náletovými dřevi-nami a svážela se sem suť z celé Litomyšle.”

Mše i pusa vaší miléZahrady lemují dílem původní, dílem obno-vené zdi z opuky, které uzavírají prostoro ploše větší než jeden hektar. „Aby kámenna zdivo byl autentický,” vzpomíná MiroslavBrýdl, „zakoupili jsme u Litomyšle dvě sto-doly, které jsme nechali rozebrat právě na

stavbu těchto zdí. Dlažbu jsme zakoupilitaké starou, z jednoho moravského města.”Středobodem celého prostoru je bazéns mlhovištěm a sochami od OlbramaZoubka, sochaře, který k Litomyšli bytostněpatří a jehož díla najdete i v expozici ve skle-peních zdejšího zámku. Socha jeho syna Ja-sana Zoubka s názvem Šik zase dominujeprostoru nad schody. Stojí tu i kopie slavnéŽidle od Magdalény Jetelové. Návštěvníkv zahradách najde také altán s výhledem naměsto, „šachovnici” s trvalkami a květinové

záhony. „Čas od času se Klášterní zahradyproměňují i na galerii pod širým nebem.Probíhají zde svatby, mše celebrované To-mášem Halíkem a viděl jsem tu i zpívat an-glické sbory,” pochvaluje si můj společník.Navíc je tu kam se posadit, chybí tu cedulkyzakazující vstup na trávník, čehož využívajíhlavně děti, a během sezóny tu funguje pří-jemná kavárnička, ve které můžete potkatbývalého starostu s vnoučaty anebo s přá-teli. A dát tu pusu své milované, to se přímonabízí.

Právě v těchto dnech byla Smetanově Lito-myšli udělena značka EFFE (Europe for Fes-tivals, Festivals for Europe / Evropa profestivaly, festivaly pro Evropu) pro období2015–2016. Tento projekt Evropské festiva-lové asociace je vstupní branou pro širokoui odbornou veřejnost, který umožňuje poznatnejlepší evropské festivaly. Představujenovou mezinárodní platformu pro ty, kterénabízejí kvalitní umění, jsou zakořeněny vesvých komunitách a zprostředkovávají evrop-ské hodnoty. Publikum z celého světa budemít díky této platformě přístup k aktuálníminformacím a bude se moci účastnit vybra-ných festivalů. Hlavním kritériem EFFE je vy-

nikající úroveň zapojených a oceněných ev-ropských festivalů v jejich každodenním pro-vozu. Po náročném procesu hodnocenínárodními a mezinárodními experty bylo vy-bráno 761 festivalů z 31 zemí, které se tímtozařazují do první generace držitelů značkyEFFE (www.effe.eu).

Smetanova Litomyšl patřímezi nejlepší evropské festivaly

Zámecké návrší navráceno do života

Již předloni mohli návštěvníci festivaluzhlédnout výstavu Václava Boštíka v novémsále v zámecké jízdárně, kde od loňskéhoroku probíhají také pravidelné overtury k ve-černím festivalovým pořadům. Od roku 2013mohli návštěvníci využívat také nové spole-čenské sály v zámeckém pivovaru, v roce2014 pak také kafeterii v bývalé kočárovně.V loňském roce poprvé bylo možné navštívittaké nádherný piaristický chrám Nalezení sv.Kříže, který byl v rámci slavnostní mšeběhem loňského ročníku Smetanovy Lito-myšle slavnostně znovu vysvěcen. V červnu letošního roku je dokončována taképřístavba piaristické koleje a postupně jsouuváděny do života expozice Andělé na návršía Dětský program. I v době čilého festivalo-vého ruchu budou moci letos návštěvníci na-razit na zámeckém návrší také na skupinkydětí prozkoumávajících zámecké návršía jeho historii. Již od loňského roku totižv nově revitalizovaných prostorách probíháprojekt Škola na zámku. Zážitkové vzdělávacíprogramy Školy na zámku tak již navštívilopřes 1200 nadšených dětí a zájem neustáleroste. S blížícím se úplným závěrem projektuje tak na čase bilancovat a shrnout, co všeprojekt obnášel a co přinesl. Projekt Revitalizace zámeckého návrší byl fi-nancován z prostředků Integrovaného ope-račního programu, jehož smyslem a cílem jemimo jiné obnova památek, včetně jejich oži-vení a navrácení do života společnosti. V le-tech 2011–2015 bylo celkem investovánopřes 400 milionů korun. Na projektu se po-dílela čtveřice renomovaných českých archi-tektonických kanceláří – AP Atelier JosefaPleskota (předzámčí, zámecký pivovar), Ate-lier HŠH (jízdárna, horní nádvoří, konírna,

kočárovna a zámecký park), Marek Štěpán(chrám Nalezení sv. Kříže), Atelier Burian –Křivinka (piaristická kolej +přístavba). Pro-jekt zahrnoval nejenom rekonstrukci jede-nácti historických objektů, ale také kulturnía vzdělávací programy, jako jsou Škola nazámku, Dětský program nebo expozice An-dělé na návrší. Hlavním cílem celého projektu bylo zejménaplnohodnotné zapojení cenného areálu doorganismu města a regionu a jeho využitíjako nadregionálního centra kultury, vzdělá-vání a společenského života.

Projekt zahrnoval následující budovy a projekty:Piaristická kolej s přístavbouBudova bývalé piaristické koleje byla posta-vena v roce 1643 jako součást komplexubudov piaristického kláštera. Kolej prošlav rámci projektu kompletní rekonstrukcía dnes zde sídlí 4 ateliéry Fakulty restauro-vání Univerzity Pardubice.

Chrám Nalezení sv. KřížeBarokní chrám Nalezení sv. Kříže byl vysta-věn v letech 1714 – 1725. Ve své historii čty-řikrát vyhořel a po roce 1968 byl uzavřena postupně chátral. V rámci projektu byl kos-tel doslova navrácen do života. V chrámuvznikla nová expozice Andělé na návršía krásná vyhlídka na město. Dnes je tedychrám nejenom duchovním místem rozjí-mání, ale i expozicí církevního umění a kul-turní síní zároveň.

Zámecký pivovarVýstavba pivovaru byla dokončena roku 1630.Barokní podobu získal kolem roku 1730. Ob-

jekt byl postupně zrekonstruován ve dvouetapách v letech 2000 – 2006 a 2011 – 2013.Dnes je objekt opět kompletně využit. Na-jdeme zde školicí centrum, kanceláře, depo-zitáře, učebny, ale i ubytovací kapacity,společenské sály nebo expozici Rodný bytBedřicha Smetany.

JízdárnaNa budovu bývalého pivovaru navazuje jíz-dárna z první třetiny 18. století. V rámci re-konstrukce byl do budovy bývalé jízdárnyvestavěn multifunkční kulturní sál o kapacitěaž 400 návštěvníků.

Pravidelní návštěvníci festivalu jistě s napětím sledovali stavební práce, které probíhaly na zámeckém návrší, v dějištiMezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, v uplynulých čtyřech letech. I letos si mnozí povšimnou, že ne všeje zcela hotovo, přesto se velký projekt Revitalizace zámeckého návrší v průběhu června letošního roku chýlí ke svémuúspěšnému závěru.

10

PŘEDSTAVUJEME

Kočárovna a dětský pavilonBudova kočárovny byla původně přízemnía sloužila jako prostor, kam byly umisťoványkočáry. V roce 1977 byla renovována a zvý-šena o jedno patro. V rámci novodobé rekon-strukce vznikla v přízemí nová kafeteriea v prostoru před kočárovnou dětský pavilons interaktivními prvky.

Konírna Budova konírny postavená kolem roku 1725je dominantou tzv. horního nádvoří. Do dosudnevyužité části objektu byl vestavěn labyrint,který je součástí rozsáhlého Dětského pro-gramu na zámeckém návrší.

Zámecké zahradySoučasná podoba parku obklopujícíhozámek ze tří stran pochází z konce 18. století.Tehdy proměnili Valdštejni-Vartemberkovéjejí jihozápadní část orientovanou směremChrám Nalezení sv. Kříže

Jízdárna

Kočárovna a dětský pavilon

11

SOUTĚŽTE SE ŠKODA AUTO

Vyhrajte na jeden týden nový SuperbStejně tak jako každým rokem mohou náv-štěvníci festivalu Smetanova Litomyšl soutě-žit i letos o hodnotné ceny. Stačí správně zodpovědět otázky na soutě-žním letáku a vyplněný vhodit do připrave-ného boxu. Otázky vás prověří jak ze znalostiprogramu festivalu, tak i automobilovéhoprůmyslu, konkrétně ŠKODA AUTO. Ten jetradičním partnerem Smetanovy Litomyšle.Losování proběhne 5. července 2015 v Kláš-terních zahradách.

Soutěží se o následující hodnotné ceny:1. Zapůjčení vozu ŠKODA Superb 2.0 TDI

na týden. 2. Dárkový balíček ŠKODA AUTO a festivalu

Smetanova Litomyšl v celkové hodnotě5 000 korun.

3. Dárkový balíček ŠKODA AUTO a festivaluSmetanova Litomyšl v celkové hodnotě3 000 korun.

k městu ve Francouzskou zahradu. Dolníčást zahrady nacházející se v severní částiareálu byla koncipována jako anglický park.Park byl v rámci projektu kompletně zreno-vován, došlo k odstranění amfiteátru z 50. let20. století a přibylo zde několik moderníchprvků.

PředzámčíJako předzámčí je dnes označován prostorkolem ústřední komunikace, Jiráskovy ulice,s parčíkem kolem sochy Aloise Jiráska. Jirá-skova ulice ústí v ústřední prostor, jemuždominuje průčelí bývalého zámeckého pivo-varu. Díky vydláždění a obnově zeleně zdevzniklo nové náměstíčko.

Dětský programZákladní myšlenkou tohoto programu je pro-pojení jednotlivých objektů na zámeckém ná-vrší (konírna, dětský pavilon, chrám Nalezenísv. Kříže, muzeum a zámek) a jejich historiijednotnou linkou interaktivních zastavení,která dětem dobový historický kontext při-blíží zábavnou formou.

Andělé na návršíExpozice poskytuje prostřednictvím atraktiv-ních vizuálních prostředků prostor pro setká-vání návštěvníka s uměleckými díly českékřesťanské kultury období baroka. Uměleckádíla pochází z farností Královéhradecké di-ecéze a většina z nich je vystavena zcela po-prvé. Součástí expozice je také vstup navyhlídku mezi věžemi na průčelí chrámu Na-lezení sv. Kříže.

Škola na zámkuŠkola na zámku je jedinečným projektem pro-pojujícím zážitkovou pedagogiku a genius locilokality zámecké návrší v Litomyšli. Využívápotenciál vazby na dobové reálie, památky

kulturního dědictví a významné osobnosti,které ve městě pobývaly. V aktuální nabídcejsou převážně dvouhodinové programy pro zá-kladní a střední školy zaměřené na hudbu, vý-tvarné umění, architekturu a historii.

Prozkoumejte revitalizované zámecké ná-vrší – vydejte se na architektonickou pro-hlídku Od pískovce k laminátuProvedeme vás po zámeckém návrší, kde jižřadu let vstupuje do harmonického dialogunová architektura s architekturou historic-kou. Prohlídkový okruh je zaměřen na histo-rické budovy zámeckého návrší v Litomyšlizrekonstruované v rámci projektu Revitali-

zace zámeckého návrší. Hlavním tématemtěchto speciálních prohlídek je vztah sou-dobé architektury a historické zástavby.Představuje jednotlivé objekty v historickémkontextu a zároveň přibližuje architektonickékoncepce jejich obnovy.Prohlédněte si s námi tuto jedinečnou histo-rickou lokalitu a nahlédněte na ni zcela no-výma očima.Prohlídka trvá cca 60 minut a začíná v pi-aristickém chrámu. Vstupné 60 Kč/40 KčProhlídku lze objednat na tel. čísle 727 878444 nebo osobně na pokladně v chrámu Na-lezení sv. Kříže.

Petra Jiráňová

Chrám Nalezení sv. Kříže a regionální muzeum

VÝZNAMNÝ MECENÁŠ

Paul Rausnitz je oceněným mecenášem minulého roku. Majitel společnostiMeopta Přerov podporuje nadační fond Bohemian Heritage Fund a nemálo penězvěnuje rovněž festivalu Smetanova Litomyšl.

Od roku 1949, kdy se konal první ročník fes-tivalu Smetanova Litomyšl, dosáhla tatokrásná kulturní akce značného světového vě-hlasu. O tom koneckonců svědčí i velmihvězdné obsazení jednotlivých představení.Od roku 1933, kdy v Přerově vznikla malá vý-robna optických přístrojů, dosáhla firma rov-něž světového věhlasu, zejména podpozdějším názvem Meopta. Tato skutečnostje jednou z paralel, které mohou fungovatjako spojnice mezi úspěšným festivalema úspěšnou firmou.Hlavním spojovacím bodem je ovšem v oboupřípadech osobnost majitele Meopty, panaPaula Rausnitze. Osvíceného hospodářea zároveň nadšeného milovníka dobré hudby.Samotný životní příběh pana Paula Rausnitzezní mnohdy neuvěřitelně, je plný dramatic-kých zvratů, nečekaných událostí a náhlýchzměn. Paul Rausnitz se narodil 9. 3. 1928v Jablonci nad Nisou v rodině židovského lé-kaře. Rodina před válkou uprchla do Polska,po vypuknutí 2. světové války pak do Sovět-ského Svazu. Ani tam nebyli Rausnitzovizcela v bezpečí a museli několikrát za velmidramatických okolností změnit své půso-biště. Jakmile se rodina dověděla, že v Bu-zuluku vzniká pod velením Ludvíka Svobodyčeskoslovenská brigáda, okamžitě se vydalana cestu a přihlásila se do služby. Paulovibylo v té době 14 let a stal se příslušníkemroty elévů, stejně starých chlapců, kteří veválce plnili úlohu spojky nebo poslíčka. Spo-

lečně se Svobodovou armádou se rodina vrá-tila zpět do vlasti, ovšem zkušenost se sovět-ským socialismem byla natolik poučná, že ses ohledem na vývoj politické situace rozhodlaodejít do USA. V Americe bratři Rausnitzovi(Walter, Egon a Paul) založili firmu a obcho-dovali především s bižuterií firmy Svarowski.Po roce 1990 se pan Paul intenzivně zajímalo možnosti investic v bývalé vlasti a šťastnánáhoda jej přivedla do Přerova. Meopta byla

po roce 1990 ve velmi nepříjemné situaci ze-jména díky ztrátě trhů s vojenskou techni-kou. Záhy začala spolupracovat s panemRausnitzem, který nejprve kupoval jen volnéoptické díly. Postupně ovšem pan Rausnitzdo Meopty investoval stále více, až celoufirmu zprivatizoval a stal se jejím jedinýmvlastníkem. Dne 28. října 2013 byla panuPaulu Rausnitzovi udělena Medaile I. stupněza zásluhy o stát v oblasti hospodářské, udě-lovaná prezidentem republiky, a to právě zazáchranu a rozvoj přerovské Meopty.Pan Rausnitz se do své bývalé vlasti vrátilnejen z „businessmanských” důvodů. Jehopůsobení zde je možno nazvat skutečněupřímným vlastenectvím. Pan Rausnitz jeoceněným mecenášem roku 2014, konkrétněnadačního fondu Bohemian Heritage Fund,podporuje řadu kulturních aktivit v Přerověa věnuje nemálo prostředků právě i na pod-poru festivalu Smetanova Litomyšl.Mecenášství pana Rausnitze není ovšem promanagement Meopty jedinou inspirací.Firma je jedním z největších zaměstnavatelův regionu střední Moravy a je si vědoma svéodpovědnosti vůči svým zaměstnancům i vůčicelé společnosti. Dobře fungující firma senesmí zabývat jen svým vlastním růstem, jepovinna se starat i o hodnoty vyšší a sledovatsvůj rozvoj ve všech souvislostech. Protofirma věnuje velkou pozornost např. podpořeškol, vyžití mládeže, podpoře sportu, v nepo-slední řadě pak samozřejmě podpoře kul-tury. A spojení jména firmy s festivalemtakové pověsti, jakým je Smetanova Litomyšl,je pro majitele, management i samotné za-městnance opravdu vysoce prestižní záleži-tostí.

Podpořit Smetanovu Litomyšl je prestiž

Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2015 • V nákladu 5000 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Iveta Nádvorníková • Foto: František Renza a archiv SL • Grafická úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl

Pod záštitou prezidenta České republiky, ministra kulturya hejtmana Pardubického kraje 57. ročník Mezinárodníhooperního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardu-bický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s.za finančního přispění Ministerstva kultury, ve spoluprácis Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšla Bohemian Heritage Fund.

Generální partner festivalu

Kdo nezískal vstupenky nebo raději tráví ve-čery ve svém domácím křesle, má i letosmožnost sledovat festivalové pořady. Slavnostní zahajovací koncert a Galakoncert –Návštěva v MET bude v přímém přenosu vysílatstanice Český rozhlas Vltava a díky meziná-rodní síti veřejnoprávních rozhlasů EBU kon-

Smetanova Litomyšl opět v televizi a rádiuDalší číslo Festivalových novin vyjdejiž za týden ve čtvrtek 18. června.Kromě jiného v něm najdete:

Rozhovor s Václavou Krejčí Houskovou,pěvkyní z LitomyšleJak se zpívá s děťátkem pod srdcem prozradí sopranistka Alžběta Poláčková. Unikátní projekt Inside the Apple přiblížívarhanice Kateřina Chroboková aliasKATT. Rozhovor s Danem Bártou nejen o vystupování s Komorní filharmoniíPardubiceKouzelná Litomyšl Václava Žmolíka

A mnoho dalšího čtení z dění na festivalu.

certy uslyší posluchači i v řadě států Evropy.Závěrečný koncert Velké finále bude přímýmpřenosem vysílat Česká televize na svém ka-nálu ČT art. Pro ten bude také štáb doku-mentaristů z průběhu festivalu připravovatspeciální vydání pravidelného televizníhopořadu Terra musica.

Čtěte příště