Purcellova Královna vílpo pět večerů na zámku Nové Hrady

vstupní zahradou, navštívit cukrárnu a re-stauraci, muzeum cyklistiky či expozicianglických dámských klobouků v zámeckéoranžérii.  -red-

Festival vyvrcholí Velkým finále

Pět barokních večerů s provedenímopery skladatele Henryho PurcellaKrálovna víl se uskuteční od 30. června do 4. července na zámkuNové Hrady, oficiální stagioně Smetanovy Litomyšle.

Každý z večerů zahájí trubači fanfárou. Potéhosty přivítají majitelé zámku a provedouje jeho prostorami. Pro hosty je připravenpodobný program, jaký býval na zámcíchv časech baroka obvyklý. Hudební produkcev zahradě i v sále zámku doplní tanečnice.Zájemci si za doprovodu živé hudby mohoupod vedením profesionálů osvojit základybarokního tance. Večer se koná i v případě

nepříznivého počasí.Držitelé vstupenek napředstavení Královna víl mohou využít bez-platnou autobusovou dopravu z Litomyšledo Nových Hradů a zpět. Autobusy budouodjíždět vždy v den představení ve 20.00hodin od sochy Bedřicha Smetany na lito-myšlském Smetanově náměstí. Zpět vyrazíihned po skončení představení. Každý ces-tující se musí prokázat platnou vstupenkou.Místa v autobuse není třeba rezervovat pře-dem.Pro návštěvníky, kteří zvolí k dopravě vlastníautomobil, je u zámku připraveno parko-viště. Areál bude otevřen od 19.00 hodin.Do začátku programu ve 21.00 hodinse mohou držitelé vstupenek procházet

55. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl 28. června 2013

/4

Generální partner festivalu

Hlavní partner festivalu

55. ročník Mezinárodního operního festivaluSmetanova Litomyšl pod záštitou prezidentarepubliky Miloše Zemana, ministryně kulturyAleny  Hanákové a hejtmana Pardubickéhokraje Martina Netolického spolupořádajíPardubický kraj, Město Litomyšl a SmetanovaLitomyšl, o.p.s. za finančního přispění Minister-stva kultury České republiky, ve spoluprácis Národním památkovým ústavem, Státnímzámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

ské komorní filharmonie a Symfonickéhoorchestru hlavního města Prahy FOK s di-rigentem Rastislavem Štúrem a Českýmfilharmonickým sborem Brno. Na pro-gramu jsou velkolepé Symfonické tancez West Side Story Leonarda Bernsteina,suita z hudby k historickému velkofilmuBen Hur skladatele Miklóse Rózsia skladba Exodus polského skladatele ze-jména filmové hudby Wojciecha Kilara.

V loňském roce festival zakončil pořad se-stavený z „největších symfonických malič-kostí", jubilejní 55. ročník SmetanovyLitomyšle naopak vyvrcholí provedenímmonumentálních symfonických a vokálně-instrumentálních kompozic, které jsouvzhledem k náročnosti na obsazení uvá-děny spíše výjimečně. V neděli 30. červnanávštěvníci na II. zámeckém nádvoří uslyšíkoncert v podání spojených orchestrů Praž-

Koncert plný překvapení

2

Dramaturg je muž stojící v pozadí. Málokdoo něm ví, málokdo se o jeho práci zajímá. Jejívýsledky a stále nové a nové nápady jsou ne-psanou samozřejmostí. Slova chvály neoče-kává, s výhradami a projevy nespokojenostimusí počítat. Pracně promýšlený a sestavo-vaný návrh festivalových koncertů, než je de-finitivně schválen pro realizaci, bývápodroben nejrůznějším kritikám - z umělec-kého hlediska, avšak ještě více ze strany pro-vozních možností, souvisejících v prvé řaděs ekonomickými mantinely. Dalo by se tedyříci - nevděčná funkce! A přece - každý dra-maturg při všech těžkostech velmi dobře znápocit radosti, když toto úsilí přinese své ovocev podobě zdařilého koncertu či představení.Tím je větší, je-li jeho dílo několikaleté. V pří-padě litomyšlského Vojtěcha Stříteského užhovoříme o desetiletích - k letošku završil tři-cet let svého působení ve festivalovém ma-nagementu (dramaturgem je od roku 1986!).

A to byl pochopitelný důvod k oslavě v po-době velké dramaturgické výzvy jubilantovi:sestavit program sám pro sebe! Zhostil se jí -jak jinak u Vojtěcha! - na výtečnou! Vytvořilkoncepci a především zrealizoval neobvyklývečer, jehož forma se zcela vymykala běžnýmtradicím. Snad právě z toho důvodu patřiltento Koncert plný překvapení k letošnímprvním vyprodaným, proto inspiroval i tele-vizi k jeho záznamu.Účinkující - vesměs špičkoví - byli předemznámi: Taťána Rozkovcová, Aleš Bárta, JurajBartoš, Jiří Pavlica a Hradišťan, Pavel Šporcl,Filharmonie Bohuslava Martinů s šéfem Sta-nislavem Vavřínkem. Jaké tedy další překva-pení? Skutečně přišlo - v podobě nečekaného,ve vší tajnosti připravovaného vystoupeníRadka Baboráka, který oslnil publikum bri-lantní hrou na klasický a přírodní lesní roh.Jenomže těch překvapení byl skutečně plnývečer! Nelze zde vyjmenovat řadu dalších, ježpřiměla vyprodané nádvoří k absolvovánívzrušujícího tříhodinového hudebního ma-ratonu, kde nebylo hluchých míst a kde seprovozovala hudba na nejvyšší uměleckéúrovni. A co více - v působivé, velmi vkusněa inteligentně vystavěné žánrové škále. Bylaotevřena populární směsí slavných klasic-kých témat Louise Clarka a završena impo-

zantní hudebně-světelnou koláží tématz Williamsovy hudby ke Spielbergovu filmuBlízká setkání třetího druhu. Jen málokdov publiku věděl, že jejím autorem byl sámVojtěch Stříteský a hudebně aranžérsky ji do-tvořil Mirko Krebs. Tolik alespoň stručně o překvapeních progra-mových. A co interpretační? Slyšet pomalouvětu Bachova dvojkoncertu v provedení PavlaŠporcla a Jiřího Pavlici a naopak vidět našeho

předního houslistu v roli primáše Hradiš-ťanu, obdivovat Aleše Bártu v Saint-SaënsověVarhanní symfonii a vzápětí jeho bachov-skou ukázku z repertoáru Mariana Vargy, ne-chat se unést Bartošovým Hummelem, alei jeho pojetím Viklického jazzové balady,aplaudovat vynikající Taťáně Rozkovcové, alezároveň být svědkem skvělého záskoku zaonemocnělou Alici Holubovou, jehož se vý-tečně zhostila organizační duše festivalu EvaPiknová, o níž jen domácí publikum vědělo,že je výbornou zpěvačkou - to se nestává kaž-dodenně! A příjemným překvapením bylai věcná a vtipná moderace samotného Vojtě-cha Stříteského, v níž nechyběly různé dotazysměrem k publiku, včetně soutěže z hudbyslavných muzikálů, jíž se vnímavé publikumzhostilo s potěšením, ba s nadšením. Pokud nějaký škarohlíd čekal jakousi osobníoslavu, nedočkal se. Naopak - byl oním osla-vencem štědře obdarován! A to je asi to pře-kvapení nejmilejší! Bohuslav Vítek

foto František Renza

Dramaturg ke své třicítce

Závislý na klasiceVážení návštěvníci nedělního Koncertu plného překvapení, plníme slib a zveřejňujeme kom-pletní seznam skladeb užitých v úvodní skladbě večera – Závislý na klasice. Louis Clark(*1947): Závislý na klasice / Hooked on Classics – Petr Iljič Čajkovskij: Koncert proklavír a orchestr b moll • Nikolaj Rimskij-Korsakov: Let čmeláka • Wolfgang Amadeus Mozart:Symfonie č. 40 g moll • George Gershwin: Rhapsody in Blue • Jean Sibelius: Karelia • Ludwigvan Beethoven: Symfonie č. 5 c moll Osudová • Johann Sebastian Bach: Toccata a fuga d moll• Wolfgang Amadeus Mozart: Malá noční hudba • Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 9 d molls Ódou na radost • Gioacchino Rossini: Předehra k opeře Vilém Tell • Wolfgang Amadeus Mo-zart: Árie z opery Figarova svatba • Petr Iljič Čajkovskij: Romeo a Julie • John Clarke: Pochodprince dánského • Georg Friedrich Händel: Aleluja z oratoria Mesiáš • Edvard H. Grieg: Koncertpro klavír a orchestr a moll • Georg Bizet: Pochod toreadorů z opery Carmen • Petr Iljič Čajkov-skij: Slavnostní předehra 1812A kdo by si chtěl tuto žertovnou kompozici poslechnout znovu, máme pro něj odkaz na strán-kách Smetanovy Litomyšle.

Překvapení večera - hornista Radek Baborák Jiří Pavlica s Pavlem Šporclem

Večer uzavřela suita ze Spielbergova filmu Blízká setkání třetího druhu

55. Smetanova Litomyšl

3

Ačkoli slavíte jubileum, festival je letosoproti minulým ročníkům kratší, jaký to mádůvod?Máte pravdu, litomyšlská část trvá o týdenkratší dobu, je však koncentrovanější a po-řadů je téměř stejný počet. Návštěvníci tedynejsou ošizeni a vybírat mohli ze široké na-bídky pořadů s těmi nejlepšími interprety.Jen je méně akcí na zámeckém nádvoří s vel-kou kapacitou, proto byl k dispozici menšípočet vstupenek. Důvodů je několik. V zámec-kém areálu, kde se koná převážná část pro-gramu, ještě letos probíhá rozsáhlárekonstrukce. Stavební práce jsou po dobukonání festivalu omezeny, všem nám ale jdeo to, aby mohly co nejdříve pokračovata stavba byla dokončena v termínu, tedy dokonce roku 2013. V roce 2014 se zámecké ná-vrší zaskví v novém, získáme rozsáhlé zázemía také nové pořadatelské možnosti, napříkladse moc těšíme na piaristický kostel. Navícbude probíhat Rok české hudby, slavit bu-deme nejen kulatá jubilea našeho rodáka Be-dřicha Smetany, ale také 65 let od založenífestivalu. Šetříme proto síly, nápady i finančníprostředky.Chcete říct, že jste ročník 2013 záměrně „tro-chu ošidili“?To určitě ne, udělali jsme maximum mo-žného, ale musíme se přizpůsobit realitěa spíš věříme, že bude zase líp. Nacházíme sev době ekonomických restrikcí, i nás opustiliněkteří sponzoři, radikálně se snížila dotaceministerstva kultury a dopředu jsme nevě-děli, jak na současné těžké podmínky zare-agují zájemci o vstupenky. Proto jsme letosnezdvojovali tolik pořadů a z dramaturgiebyly vyřazeny rozpracované projekty s vyso-kou finanční náročností a předpokládanounižší návštěvností.Nakonec ale bylo téměř vše vyprodáno…Naštěstí se prognózy nenaplnily, lidé sicešetří, ale Smetanovu Litomyšl si neodřekli.Nicméně náš odhad vyšel přesně. Nedostatekvstupenek byl na pořady přesahové, méněposluchačsky náročné. O pořady tradiční kla-sické hudby byl zájem tak akorát, zbylo třebaněkolik jednotlivých míst a je tedy patrné, žerepríza už by se nevyprodala. I proto je jasné,že dramaturgický počin podobný loňské svě-tové premiéře skladby Lingua angelorum bybyl z hlediska návštěvnosti propadák.Právě Smetanova Litomyšl si na podobnýchpočinech v minulosti zakládala... Samozřejmě, tyto počiny jsou nesmírně dů-ležité a dávají našemu konání smysl. Musímeale také ekonomicky vyjít. Náročné pořady seneobejdou bez dotací z veřejných zdrojůa nám letos ministerstvo kultury zkrátilo pří-spěvek o 60% proti roku 2012, a dokonceo 76% proti roku 2010! Celkem veřejné zdrojepokrývají 14% festivalového rozpočtu. Ne-

dávno jsme navštívili pořadatele festivaluv dolnorakouském Grafeneggu. Zůstali jsmeomráčeni nejen velkoryse postaveným ven-kovním amfiteátrem a krytou koncertníhalou, ale i sdělením, že z veřejných pro-středků hradí 50% nákladů. Rakousko sidobře uvědomuje, že kultura jako součástcestovního ruchu je nejčistším a nejekologič-tějším průmyslem, který má příjemné „ve-dlejší“ efekty v kultivaci, výchově a vzdělávánílidí.Jak se vám podařilo výpadek dotací pokrýt?Úplně jsme tuto díru nezalepili, museli jsmetedy velmi šetřit. Na honorářích, na propa-gaci, ale také na pořadatelích, kteří tady při-tom tráví celé dny včetně nocí. Požádali jsmedlouholeté příznivce festivalu o pomoca vznikl tak mecenášský klub, který hnedv prvním roce přinesl přes šest set tisíc korun.

To je sice jen polovina výpadku dotace minis-terstva kultury, důležitá ale je i podpora mo-rální, že v tom nejsme sami, že festival majílidé rádi a nenechají jej padnout.Mecenášům tedy patří velký dík. Chcete v zá-věru festivalu prostřednictvím Festivalovýchnovin ještě někomu poděkovat?Smetanova Litomyšl má opravdu zvláštníkouzlo, kdykoli jednám za festival, setkávámse se vstřícností, podporou, snahou o maxi-mální pomoc. Děkuji tedy všem, kdo festivaludávají víc, než musí – peněz, práce, kvality,volného času, nápadů, vlastního nasazení.A hlavně děkuji návštěvníkům za věrnosti v těžkých časech. Snad jim letošní úspěšnépořady přinesly trochu radosti a pozitivníenergie do dalších dnů.

Ptal se Prokop Součekfoto František Renza

S ředitelem festivalu Janem Piknouo specifikách 55. Smetanovy Litomyšle

Ředitel Smetanovy Litomyšle Jan Pikna

Loňské provedení opery Jakobínskladatele Antonína Dvořáka překa-zila bouře. V pátek 28. června se po roce na II. zámecké nádvoří vracísoubor Národního divadla s úspěš-nou inscenací režiséra Jiřího Heřmana. Držitelům vstupenek nedohraného představení Jakobínaz roku 2012 bude po jejich předloženívráceno 50% ceny nové vstupenky.

V sólových rolích vystoupí Miloslav Podskal-ský (Vilém), Roman Janál (Bohuš), Jiří Hájek(Adolf), Maria Kobielska (Julie), Aleš Voráček(Jiří), Vladimír Doležal (Benda), Alžběta Poláč-ková (Terinka), Yvona Škvárová (Lotinka). Pře-stavení diriguje Zbyněk Müller. Roli purkrabího Filipa ztvárnil oblíbený ba-sista Národního divadla Luděk Vele, držitelcen Thálie z let 1995 a 1996 za role Chrudošea Barona Ochse. Právě Luděk Vele zpíval pur-krabího Filipa v Litomyšli také v loňském roce.

Jak vzpomínáte na loňské nedohrané před-stavení?To bylo vody! Mám takový pocit, aby nebylostejné množství vody na letošním představení.To už by bylo opravdu smolnéa já bych řekl, že do Litomyšle Ja-kobín nepatří. Rád ale věřímtomu, že tentokrát to budekrásné, zahrajeme pro všechnya lidem se představení bude líbit.Purkrabí Filip, kterého hrajete,je díky své komediální polozepřesně rolí vašeho typu. Připředstaveních je vidět, že si po-stavu užíváte...Je pravda, že jsem byl v posled-ních letech přeřazen do rolí to-hoto komediálního typu, nicméně jsem sivždycky dokázal kvalitně užívat i ty velmi dra-matické role jako Filipa v Donu Carlosovi neborevírníka v Lišce Bystroušce. Jsem člověk, kterýnad svou rolí přemýšlí, ať je to role tragická,tragikomická nebo komická. Vždy se snažímtou rolí nějakým způsobem pobavit, uspokojita zaujmout.Na Smetanově Litomyšli vystoupíte podlestatistik již potřinácté. V jedenácti přípa-dech to byly české opery, v jednom případěGershwinova Porgy a Bess. Máte rád českýrepertoár, těší vás tato převaha?Ano, těší! Myslím si, že v České republice a spe-ciálně v Národním divadle by se mělo hrát da-leko víc českého repertoáru, a to nejenSmetanu a Dvořáka, ale pochopitelně takéMartinů, Janáčka, Fibicha a Myslivečka... Lec-kteří se o to již pokoušeli, ale nikdy se to nepo-dařilo dotáhnout do zdárného konce. Většinoubylo vedení opery vyměněno, ať už ze správ-ných důvodů profesních, nebo i nesprávných.

Právě Jakobín Antonína Dvořáka je titulem,který na není tuzemských scénách příliš častonasazovaný. Proč myslíte, že tomu tak je?Nemyslím si, že Jakobín je málo nasazovaný.

Jakobín je přenádherná operapro všechny generace - od nej-mladších až po ty nejstarší. Jsoutam nádherné melodie. Pro celýansámbl, pro sbor i pro orchestr,je však velmi náročná, a protovždy musí být samozřejmě kva-litní dirigent. Některé sólovéparty jsou velmi těžké - z tohodůvodu si tuto operu některédivadlo může dovolit, a některéne. Dvořákovy opery Čert a Káča,Rusalka a Jakobín jsou myslím

nasazované dostatečně často. I když Rusalkasamozřejmě vede...V polovině srpna organizujete další koncertpro hrad Grabštejn. Pro letošní rok chystátescénické provedení opery Carmen. Můžetepřiblížit, jak tento nápad vlastně vznikl a jakdlouho již tento netradiční druh mecenáš-ství provozujete?Letos už bude jednadvacátý ročník grabštejn-ského dne, při kterém naše obecně pro-spěšná společnost Benefiční koncertyGrabštejn pořádá tuto velmi záslužnou věc.Hrad se povznesl z popela do své nynějšíkrásy, a dokonce se stal národní kulturní pa-mátkou! Před jednadvaceti lety to byl jennápad kamarádů u piva. Řekl jsem si, že bychpro ten Grabštejn taky „hergot” mohl něcoudělat, a ono se to takto podařilo.Všichni účinkující v Grabštejně vystupujíbez nároku na honorář. Jak se vám povedlobez finanční motivace zainteresovat tolikznámých umělců?

Luděk Vele: Jakobín je přenádhernáopera pro všechny generace

Jakobín

První litomyšlská inscenace Dvořákovy opery Jakobínv roce 1977. Na snímku Eduard Haken v roli hraběte.

Luděk Vele

Přemýšlím, že ani nevím... Celý život se po-kouším chovat se ke všem slušně. Obyčejněmi to lidé vracejí svou vlastní slušností. Tovíte, také se mi stalo, že některý kolega řekl,že zadarmo vystupovat nebude a chce za totolik a tolik... Musel jsem mu poděkovat a říct,že na to nemáme, protože opravdu všechnypeníze posíláme na záchranu toho nádher-ného hradu. To se stalo ale pouze asi ve dvoupřípadech... Co všechno se díky koncertům podařiloopravit?Mimo dřevěný inventář se nám podařiloopravit celou renesanční kapli, skvost Grab-štejna. Obnoveny byly oltářní obrazy, kterébyly ukradeny, nahradit se povedlo také go-tickou svatou Barboru, která byla ukradena.Opraveny byl zničené dveře do kaple, zrestau-rovány varhany z roku 1692, které jsme našliv naprosto dezolátním stavu. Celý hrad sezvenku povedlo nasvítit. Nasvícena byla takéhradní kaple, hudební sál a další sály... Mini-málně čtyřmi a půl miliony korun se nám po-dařilo na Grabštejně spousta dobré a krásnépráce. Ptal se Prokop Souček

4

Operu Dvě vdovy skladatele Bedři-cha Smetany a libretisty EmanuelaZüngela uvede v sobotu 29. červnana II. zámeckém nádvoří souborpražského Národního divadla. Inscenaci, která měla premiéruv Praze na konci května, režíroval nynější ředitel Národního divadlamoravskoslezského v Ostravě Jiří Nekvasil. Hudební nastudování bylosvěřeno Robertu Jindrovi, který budedirigovat také litomyšlské prove-dení. Scénu vytvořil Daniel Dvořák,kostýmy Theodor Pištěk.

Diváci v Litomyšli uvidí následující obsazení:Marie Fajtová (Karolína), Dana Burešová(Anežka), Aleš Briscein (Ladislav Podhájský),Zdeněk Plech (Mumlal), Martin Šrejma(Toník), Yukiko Šrejmová Kinjo (Lidunka).

Dvě vdovy zněly v Litomyšli již při prvnímročníku festivalu v létě 1949. Vaše inscenaceje už desátou v historii Smetanovy Lito-myšle. Je náročné pro režiséra originálněuchopit takto známý titul? Z čeho jste ve svérežii vycházel?Ve své režijní koncepci jsem vycházel z dílasamotného, které je podle mne naprosto ge-niální, dosud nedoceněné a neobjevené. Dvěvdovy považuji za jedinečný prototyp salónní,konverzační opery, který v české operní lite-ratuře nemá žádný pandán nebo nějakouprotiváhu. V tomto duchu jsem nenašel nicpodobného ani ve světové literatuře. Tím jetato opera jedinečná. Je to sice konverzačníkomedie, jejímž základem je francouzská hra,zároveň je však plná citu. Svým způsobempředstavuje jakýsi ideální obraz mladé českéburžoazní společnosti, která je vzdělaná, in-teligentní, citlivá a svým způsobem i stydliváve svých vztazích. Protože je tato společnostfinančně dobře zajištěná, jejím jedinýmproblémem je být čistý a pravdivý ve svých ci-tech a ve svých vztazích. Představuje takovýideální svět – český salón, který je vyloženěvystavěn z hudby. Východiskem bylo tedy li-breto a hudba: chtěl jsem vytvořit snový světhry, konverzace; nostalgie po světě, který užneexistuje a možná že ani nikdy neexistoval,ale který se Smetana snažil svou hudboustvořit. Premiéra vaší inscenace v Praze rozdělila kri-tiku na dva tábory. Festivalové publikum mápověst publika konzervativního, jak očeká-váte, že vaše Dvě vdovy přijme?Věřím, že festivalové publikum přijme Dvěvdovy kladně, protože naše inscenace působív prvním dojmu záměrně možná až konzer-vativně. Nesnažíme se humor vymýšlet a při-dávat něco navíc, ale jít k obsahu situací.Prostředím inscenace je velký prostor salónu,galerie. Také v úvodních scénách pracujeme

se stylizovanými živými obrazy. Myslím, žekonzervativní publikum potěší krásné kos-týmy Theodora Pištěka, které vycházejí z dobykolem roku 1870-1874, doby krásné noblesy.Kostýmy jsou naprosto dokonalé jak vestřihu, tak v materiálech. Museli jste nějak přestavení přizpůsobitprovedení na festivalu?Protože je festivalové jeviště menší, muselijsme náš salón trochu zmenšit a přizpůsobitjevišti. Divák bude také trochu ošizen o ně-které světelné efekty a proměny, které se tamdějí. Prostor jeviště se z hlediska psychologietvaruje pomocí pohybu lamp, které jej různě„zintimňují". Toto není v Litomyšli úplněmožné zrealizovat. Věřím, že atmosféra před-stavení, umocněná atmosférou zámeckéhonádvoří, povede k tomu, že si divák Dvě vdovy,tu krásnou konverzační cituplnou operu,užije.S jakými pocity se letos vracíte do Litomyšle?Do Litomyšle se vždycky těším. Jen doufám,že nebude pršet. Litomyšl mám samozřejměvelmi rád. Rád také vzpomínám na inscenaciTajemství, která vznikla v roce 2006 v kopro-dukci Národního divadla v Praze s festivalem,a na Smetanově Litomyšli měla svou premi-éru. Výborně nám vyšlo počasí. Příjemné byloi naladění celého ansámblu tehdejší operyNárodního divadla ještě za mého šéfování.Byla to příjemná spolupráce, která kvůli okol-nostem již neměla takové pokračování, jakéměla mít... Přemýšlím, kolik mých inscenací již zde bylouvedeno, myslím, že pět, a to včetně operyZítra se bude ve Smetanově domě. Vloni jsemtady byl s ostravskou operou, i když ne sesvou inscenací. Příští rok se sem chystámes naší novou ostravskou inscenací Čertovystěny. Jinak myslím, že Turandot, Její pastor-kyňa, Tajemství, Prodaná nevěsta je pěkná

Jiří Nekvasil: Dvě vdovy považuji za jedinečnýprototyp salónní, konverzační opery

Dvě vdovy

Režisér Jiří Nekvasil při zkouškách představení v Litomyšli

série. Jsem moc rád, že tady mohu být. Lito-myšl je moje velmi zamilované město, kterémá svou magii. Těším se na sobotní předsta-vení a také za rok na Čertovu stěnu.Co vás čeká po skončení festivalu?Příští divadelní sezóna je pro mě samozřejměve znamení ředitelské práce v Národním di-vadle moravskoslezském v Ostravě. Vedletoho neopouštím svou hlavní profesi oper-ního režiséra, takže připravuji tři operní in-scenace, dvě z toho v Ostravě. Ostravskéinscenace jsou ve znamení české hudby: Mi-randolína Bohuslava Martinů a zmíněná Čer-tova stěna Bedřicha Smetany. Pro Slovenskénárodné divadlo chystám titul La clemenzadi Tito, což je významné tím, že půjde o slo-venskou premiéru této poslední Mozartovyopery, navíc komponované pro Prahu. Velmise na to těším, k tomuto titulu se vracím podevatenácti letech. Mezitím je ještě jedna či-nohra v nedalekém Hradci Králové v Klicpe-rově divadle, se kterým rád spolupracuji jižněkolik let. I tato činohra má však v soběoperní svět, je to Impresário ze Smyrny CarlaGoldoniho.

Ptal se Prokop Součekfoto František Renza

5

Jiří Nekvasil

Letošní ročník Smetanovy Litomyšle se po-malu blíží svému Velkému finále. Jaká byla55. Smetanova Litomyšl z vašeho pohledu?Ve chvíli, kdy odpovídám na tuto otázku,máme za sebou teprve dvě třetiny festivalu,nechci se tedy vyjádřit s nějakou konečnouplatností. Ale je pravda – a na tom se shodu-jeme v diskuzích s návštěvníky i s novináři –že pokud nastoupený trend uměleckých vý-konů vydrží, půjde o jeden z nejvydařenějšíchročníků festivalové historie. Letos prostějeden úspěšný večer střídá druhý a snad s vý-jimkou Othella je vše hodnoceno jako mimo-řádné až výjimečné. Kéž by to vydrželo!Pokud byste měl vyjmenovat tři pořady(nebo výkony konkrétních osob), které mělypodle vašeho soudu nejvyšší uměleckouúroveň, které by to byly?Bez pořadí – ale také bez dlouhého rozmýš-lení - uvádím Mou vlast s Jiřím Bělohlávkema Českou filharmonií, koncert se skladbamiRachmaninova a Orffa s brněnským obsaze-ním a Jakubem Hrůšou; výborně vyšly i Kon-certy na přání s Vojtěchem Dykem i Koncertplný překvapení.Právě Koncert plný překvapení, který se ode-hrál v neděli 23. června, se podle ohlasů di-váků vydařil. Splnil večer vaše očekávání? Určitě mé očekávání předčil. Věřil jsem tomuprojektu sice od začátku, ale vždycky pakstejně záleží na konkrétní konstelaci, jakéumělecké výkony budou podány, jací poslu-chači zasednou v hledišti... A přestože jsmemuseli i improvizovat, tady to všechno zafun-govalo báječně, synergie jeviště a hledištěbyla doslova hmatatelná... Hlavním překvapením tohoto večera bylovystoupení hornisty Radka Baboráka. Tímvšak řada překvapení nekončí. Prozradíte,jak bude pokračovat spolupráce tohoto diri-genta a hornisty s festivalem?Že si nějakou hvězdu nechávám „v talónu“ seasi dalo očekávat, ale třeba o vystoupení paní

Evy Piknové se po onemocnění sólistky Hra-dišťanu Alice Holubové skutečně rozhodlo ažpřed koncertem. O to víc si takového záskokua překvapení cením! Ano, s Radkem Baborá-kem a jeho orchestrem Česká Sinfoniettamáme krásné plány, nechci je ještě úplněprozrazovat, ale v příštích pěti letech budenaše spolupráce skutečně velmi těsná!Oficiální stagiona Smetanovy Litomyšle narokokovém zámku Nové Hrady se v letošnímroce rozloučí s představením Královna víl.Jaký bude program stagiony v příštím roce?Tuto záležitost právě řešíme. Měli jsmev plánu oslavit 300. narození Ch. W. Gluckanastudováním Orfea, ale z kapacitních dů-vodů (příliš velký orchestr) od toho musímeustoupit. Byla by však velká škoda od slibněse rozvíjející stagiony v Nových Hradech ode-jít zcela – jiných vhodných titulů se nabízířada, ale nejspíš budeme muset vyčkat i navývoj financování příštího ročníku. Kom-pletní produkce nového titulu je jasně sed-mimístným číslem...

Přesně na to se chci nyní zeptat. Projeví senějak obtížná finanční situace, ve které sefestival v posledních letech nachází, také nadramaturgii 56. Smetanovy Litomyšle?Správní rada naší společnosti projednala dra-maturgický záměr 56. ročníku v průběhutoho letošního a dala mu zelenou. A mohuříci, že program je neméně tak atraktivní,jako je ten letošní. Ale je nesnadné v červnua v nynější politicko-ekonomické situacipředvídat, zda-li se podaří naplnit rozpočetdo potřebné výše. Nemyslím si ale, že kráce-ním programu, resp. škrtáním pořadů sinějak moc pomůžeme – vždyť ruku v ruces tím by šly automaticky dolů i tržby za vstu-penky. Festival je třeba ekonomicky usadit odzákladů, z gruntu – ale to je to nejobtížnější.Přesto zůstávám optimistou a věřím, že serozpočet podaří naplnit a připravenou dra-maturgii budeme moci realizovat.Rok 2014 je vyhlášen Rokem české hudby. Cochystá festivalová dramaturgie k jeho osla-vám?Jako už tradičně se Smetanovo rodiště k Rokučeské hudby samozřejmě připojí, ba troufámsi říci – soudě dle připravovaného programu –že se náš festival stane jedním z jeho význam-ných pilířů. A nejde jen o to, že si SmetanovaLitomyšl bude připomínat 65 let od svého za-ložení, že má výročí Bedřich Smetana. Znítbude také hudba dalších jubilantů - AntonínaDvořáka, Leoše Janáčka, Josefa Suka, alei hudba starých českých mistrů i tvůrců XX.století. Prozradím, že Smetanovu Litomyšl 2014zahájí v pátek 13. června galakoncert Souboruopery pražského Národního divadla k Rokučeské hudby a vyvrcholí v neděli 6. červencekoncertem, na němž zaznějí mj. Sukova Po-hádka a Novosvětská symfonie pod taktovkouRadka Baboráka. V plánu jsou ovšem tři desítkyprojektů a slibuji, že je na co se těšit!

Ptal se Prokop Souček, foto František Renza

Sedm otázek pro dramaturga festivaluVojtěcha Stříteského

55. Smetanova Litomyšl

6

V Koncertu plném překvapení si závěrečnou píseň Ach, synku, synku... společně se zlínskou filharmoniía Hradišťanem zazpívali i návštěvníci pořadu a z pódia Vojtěch Stříteský, Taťána Roskovcová a Eva Piknová

Zpět proti proudu zámeckého časuSpeciální prohlídka pro děti

Vítejte na Státním zámku Litomyšl

7

Na zámku v Litomyšli se mohou děti vydatzpět proti proudu času, a to až do roku 1828,kdy léto na zámku trávila urozená paní Kaje-tána z Fünfkirchenu se svou rodinou.Kajetána z Fünfkirchenu, paní Antonína Ji-řího Kristiána z Valdštejn-Vartemberku, senarodila v lednu 1798. V době, do které zvouspeciální prohlídky pro dětské skupiny, jí bylo30 let a léto trávila na litomyšlském sídle sesvými pěti dětmi. Lektorka v roli paní Kaje-tány provede děti speciální prohlídkou zamě-řenou na každodenní dění na zámku.Prohlídka s paní Kajetánou ukáže dětem nejenreprezentativní pokoje 1. zámeckého patras výkladem odpovídajícím jejich věku, ale do-zvědí se také zajímavé informace z každoden-ního života aristokratické rodiny okolo roku1830, pobývající na venkovském sídle. Zapojeny

jsou tak do povídání o vzniku rodinných por-trétů, jak dlouho trvala rodině paní Kajetánycesta např. do oblíbené Itálie k moři, čemua kolik hodin denně se její děti učily, o stolo-vání, o oblíbených jídlech či hrách atp. Pro-hlídky se snaží využívat všech dětských smyslů,nejen zraku, ale také sluchu během poslechudobových melodií nebo čichu v poznávání ci-zokrajných koření, na nichž si aristokratickákuchyně velmi zakládala.Prohlídky s paní Kajetánou jsou prvním pe-dagogickým počinem v rámci tzv. zámeckéhonávrší v Litomyšli. Ve spolupráci s obecněprospěšnou společností Zámecké návršíbudou zařazeny pod hlavičku projektu Školana zámku, který nabídne řadu možností, jakpoznávat unikátní prostor zámku i jeho bez-prostředního okolí.

Program je aktuálně určen především skupi-nám dětí z mateřských škol nebo 1. stupněškol základních, nicméně na prázdninovéměsíce jsou plánovány termíny těchto speci-álních dětských prohlídek i pro jednotlivé ro-diny s dětmi. Objednávky i více informacío programu na  http://www.zamek-litomysl.cz/. Text a foto Zdeňka Kalová,

kastelánka Státního zámku Litomyšl

Běžné prohlídky: IV, X: víkendy a svátky 10.00–16.00 · V: út–ne a svátky 10.00–16.00 · VI, IX:út–ne a svátky 10.00–17.00 · VII–VIII: út–nea svátky 10.00–18.00 mimo otvírací dobu naobjednávku, pro skupiny nad 10 osob nutnárezervace. Poslední prohlídka začíná 60 min.před zavírací hodinou. Více na www.zamek-litomysl.cz.

V neděli 30. června bude kvůli přípravě festi-valových pořadů částečně omezen provozStátního zámku Litomyšl. Do 12.00 hodinbudou zámecké interiéry i II. nádvoří uza-

vřeny, a to z důvodu konání tradiční mše,celebrované Mons. Tomášem Halíkem. Jakodoprovod bohoslužby zazní Neratovská mšeskladatele Luboše Sluky.

Krátkodobé uzavření zámku

Od letošního roku je vstupenka na festival zá-roveň vstupenkou na základní prohlídkovoutrasu Státního zámku Litomyšl. Navštivtezdarma renesanční památku, zapsanou odroku 1999 na Seznam UNESCO.„Vstupenkulidé nemusejí využít přímo v den pořadu, alemohu si ji schovat a v zámecké pokladně až

do 31. října vyměnit za vstupenku do základníprohlídkové trasy. Sleva se týká pouze vstu-penek zakoupených na pořady v zámeckémareálu. Neplatí tedy pro představení Krá-lovna víl v Nových Hradech či externí koncertve Svitavách,“ upozorňuje kastelánka ZdeňkaKalová. -red- foto Pavel Vopálka

S festivalovou vstupenkou zdarmana prohlídku zámku

Rokokový zámek Nové Hrady, vybudovaný v letech 1774–1777, je od loňského roku oficiální stagionouSmetanovy Litomyšle. V roce 2012 se zde uskutečnilo pět barokních večerů, spojených s provedenímadaptace opery Henryho PurcellaKrálovna víl, jejíž předlohou byl Shakespearův Sen noci svatojánské.Toto dílo nastudovali na objednávkufestivalu manželé Magdalenaa David Švecovi. Představení vzniklona míru pro unikátní „zelené divadlo“, které připomíná areály,v nichž se před více než třemi sty lety začínaly hrát barokní opery.

Od roku 1948, kdy byl zámek Nové Hrady vy-vlastněn, začalo této památce smutné ob-dobí. V padesátých letech zde byla výkrmnavepřů. Později sloužila část zámku napříkladjako škola. Od roku 1997 vlastní zámek man-želé Kučerovi, kteří spolu se svými dětmi na-vracejí celému areálu „českého Versailles“původní lesk i ducha. O svém „intelektuálníma manuálním dobrodružství“ vypráví v roz-hovoru zámecký hospodář Petr Kučera.V letošním roce budete znovu po pět večerůhostit představení Královna víl. Musíte senějak výrazně připravovat na nápor náv-štěvníků? Co všechno příprava představenípro sto padesát diváků obnáší?Příprava předpokládá „učesání“ areálu, pro-tože se představení neodehrává pouze v di-vadle. Vše je komponováno jako barokní večer.Pro návštěvníky se otevírá celý zámek. V jídelněse podává jedno z občerstvení, jakýsi raut předpředstavením. Dalším místem s jiným speci-fickým druhem pohoštění včetně českého pivaje špýchar. Zde máme velké cyklistické mu-zeum, třetí největší v Evropě. Pod střechou špý-charu je vybudován alternativní prostor protakzvanou „mokrou variantu“. Sem diváky

kládáme, že k tomu dojde příští rok. Nahořenad zámkem se na ploše areálu buduje par-koviště pro sto padesát aut, které bude již zabránou. Také parkování bude tedy více kom-fortní. Vznikne zde nová recepce, proto seupravují i přístupové prostory. Část návštěv-níků, která zaparkuje nahoře, přejde přesnovou velkou recepci a bude scházetk zámku seshora. Řešíme všechny prostupy,aby byl areál volně průchodný. Vedle tohosamozřejmě musíme dobudovávat hospo-dářské objekty, které jste zmínil. Usilujemeo to, aby se nemovitosti, které jsou uvnitřareálu, dostaly do příštího roku do dobrékondice. Současně začínáme budovat takézpracovnu na zvěř, kterou ve velkém cho-váme. To se sice děje mimo areál, ale je to zá-ležitost, která nám zabere poměrně dostčasu a síly.Ačkoliv jste vystudovaný orientalista, mátedlouholetý vztah k hospodaření. Zámekv Nových Hradech je poměrně velké hospo-dářství...Z hlediska běžné kariéry občanů máme velmipestrý život. Také v Praze jsme měli v průběhuosmdesátých let hospodářství, včetně toho,

Oficiální stagiona Smetanovy Litomyšlena zámku Nové Hrady

Barokní večer v Nových Hradech

8

Manželé Petr a Magda Kučerovi při slavnostnímuvítání hostů barokního večera v Nových Hradech

můžeme přemístit ze zeleného divadla, pokudje nečas. Letos dokončujeme úpravy vzducho-techniky ve špýcharu pro případ, že by nastalyparné dny jako vloni. Chceme, aby bylo pro-středí pro diváka komfortnější než minulý rok.Vedle toho čekáme, až ustane déšť, abychommohli „ostříhat amfiteátr“ atd. Toto jsou vždyúpravy na poslední chvíli. Zámecký areál rekonstruujete postupně užod roku 1997. Za tu dobu jste vrátili do životakromě zámku samotného také několik hos-podářských budov. Neustále něco přidávátea vylepšujete. Na čem pracujete v současnédobě?Naším aktuálním úkolem je dokončit nový,alternativní vstup pro návštěvníky. Předpo-

že jsme chovali krávy a veškeré možné zvířec-tvo jako ovce, krůty atd. Bylo to trošku z do-nucení. Doba nám jako lidem, kteří nebylis režimem příliš konformní, nepřála. Protožejsme v té době už měli spoustu dětí, předsta-vovalo to pro nás zároveň vítané přilepšenía zdroj obživy. Průvodní přínos je v tom, žemálokteré pražské dítě mohlo o sobě prohlá-sit, že umí podojit krávu nebo ví, jak se dělásýr, co se včelami atd. V tom bylo pochopi-telně určité kouzlo průpravy pro život našichdětí, zejména dvou starších synů, kteří se na-učili všechno možné, a to se jim v životě ur-čitě nikdy neztratí...Můžete prozradit, na jak velké ploše hospo-daříte a jakou zemědělskou činností se za-býváte?Venkovské zámky byly více méně po celousvou existenci hospodářskými centry. Bylystředobodem toho řekněme feudálního, alev podstatě zemědělského podnikání. Na tonavazovalo podnikání drobné zpracovatelské- lomy, štěrkovny, pivovary atd. Vlastní repre-zentační sídla si šlechta, asi s výjimkou Angliea části Francie, budovala později jen ve měs-tech. Vlastní společenský život se odehrávalv městských palácích. Venkovská sídla bylatakovou depandance, kam sice hosty zvali,ale většinou zde nepobývali celoročně. Během staletí se samozřejmě vše radikálnězměnilo. Zejména dvacáté století to všechnopostavilo trochu na hlavu. Zemědělství pře-stalo být tím hlavním výnosným odvětvím,došlo k pozemkovým reformám a nakoneci k znárodnění. Pozemková držba kolemzámků, která byla klíčová, najednou vlastnězmizela a pozbyla na své důležitosti. Po vzoru západní Evropy se snažíme vrátitzámku smysl jako hospodářskému centru ze-mědělské výroby. Specializujeme se na netra-diční odvětví zemědělství, jakým je chovjelení a dančí zvěře, která je zároveň atrak-tivní pro návštěvníky. Obhospodařujeme ccasto dvacet hektarů zemědělské půdy. Dělámesi tím pádem všechno sami. Jsme samozáso-bitelé od obilovin pro zvířata až po travnísměsi a senáže.

Pokračování na straně 11

Tenorista Jaroslav Březina, sólistaopery Národního divadla, účinkujev barokní opeře Královna víl sklada-tele Henryho Purcella. Představení,které vzniklo vloni na objednávkufestivalu, se bude odehrávat na stagioně Smetanovy Litomyšlev Nových Hradech po pět večerů, a to od 30. června - do 4. července.

V představení Královna víl vystupujetev trojroli Elfa, Foibose a Mopsy. Jak je pro vástato trojrole náročná po fyzické stránce?Po fyzické stránce je trojrole opravdu velmináročná. Jsou tam složité převleky, které musípasovat, dále je tam hodně přechodů a navícje každá z rolí úplně jiná. Elf je snílek, Mopsaje rozverná ženština... Musím se rychle při-způsobit a hlavně to fyzicky vydržet.Přesto se zeptám: Těšíte se na letošní před-stavení Královny víl?Moc, protože je kouzelné. Je to úžasná hudba!Purcell napsal výbornou věc, až nadzemskou.Pokud bude přát počasí, jehož se trochu bo-jíme, bude úžasné dívat se na představenív malém amfiteátru, který je vlastně dvakrátpřírodní, protože je celý vytvořený z křovina okrasných stromů. Ač je prostor velmi malý,je kouzelný a hezky se tam pracuje. V loňském roce se některá z provedení mu-sela kvůli dešti realizovat v půdním divadlezámeckého špejcharu. Utrpělo představenízměnou prostředí?Určitě, ve špejcharu je velmi teplo a těžko setam pracuje s výměnou vzduchu. Z tohoto dů-vodu je to obtížné také pro diváky. Z prostoro-vých důvodů nemůžeme dělat vše stejně jakov amfiteátru. Je tam nízký strop a například ak-robat tam nemůže provádět vše, co by chtěl. Máte velmi široký repertoár. Jaký je vášvztah k barokní opeře?

Barokní operu v podstatě dělám od začátkusvé kariéry. Když jsem šel studovat po strojníprůmyslovce na konzervatoř, už jsem spolu-pracoval s komorními orchestry a skupinami,s Musicou Bohemicou a dalšími soubory,které zabíhají několik století zpátky. Barokomně bylo vždycky blízké. Už v Kühnově dět-ském sboru jsem studoval vícehlas a po-dobné věci. S barokní operou nemám žádnýproblém, už se s ní sžívám dlouho. S režisérkou Magdalenou Švecovou jste spo-lupracoval už na inscenaci Prodané nevěsty,která měla svou premiéru na Smetanově Li-tomyšli v roce 2008. Před představením vám„ruplo v zádech“ a představení bylo ohroženo.Všichni, kdo o vaší indispozici věděli, mělistrach, že představení nedohrajete. Režisérkavám dovolila, abyste ve scéně, kdy Vašek sjíždípo skluzavce z pruhu látky, zůstal raději nasvém místě. Vy jste přesto jel. Mohu se vás potěch letech zeptat, proč? Neměl jste strach, žeuž se z jeviště nezvednete?Měl jsem trochu zafixovaná a stažená záda,v sobě prášky proti bolesti a také nějaké prá-šky, abych fyzicky vydržel a měl rozložené síly.Prostě jsem to riskl a nic zvláštního se ne-stalo. Zranění trvalo již od začátku našehopobytu v Litomyšli a já jezdil do svitavské ne-

mocnice na léčebnou kúru. Řešilo se to uždlouho před představením, postupně to opa-dalo a mně se ulevovalo. S manželi Švecovými se profesně potkávátejiž několik let. Měl jste možnost spolupraco-vat s každým zvlášť. Jaké to je, když pracujídohromady? Jaký tvoří tým?Švecovi si jdou navzájem výborně na ruku.Spolupráce s nimi je docela hladká, protožemají vše v podstatě vyřešeno už předem. Vy-drží pracovat strašně dlouho, což je pro násjako pro interprety občas dost náročné, a tojak psychicky, tak fyzicky. Člověk se s postu-pem let soustředí čím dál méně a stojí ho topak více úsilí.Jaký máte vztah k Litomyšli?Do Litomyšle jezdím pravidelně, je to krásnéměsto. Festival má již dlouhé trvání a jedobře zavedený. Po turistické stránce je tamvelmi příjemně. Docela dost se těším – až nato špatné počasí, které nám hrozí. To jevždycky nevyzpytatelné...Jaké máte plány na příští sezónu?V Národním divadle chystáme zajímavé věci.Budeme pracovat na Lišce Bystroušces panem režisérem Havelkou, na Wagnerovi...Bude toho poměrně dost. Doufám, že vevšech inscenacích nebudu muset účinkovat.Je to velmi náročné – „od Vlacha po Bacha“...Co vás čeká po skončení Smetanovy Lito-myšle?Po skončení litomyšlského festivalu mámpřed sebou ještě znojemský festival. Pracovatbudu tedy téměř dalších čtrnáct dní až dotřetího týdne v červenci. Až potom mne čekajíprázdniny. Protože studujeme hned od za-čátku sezóny a děláme oprašovačky naspoustu představení a sezóna v Národním di-vadle začíná trochu dřív. Prázdniny tedy ne-budou tentokrát tak dlouhé...

Ptal se Prokop Souček, foto František Renza

„Purcell napsal výbornou věc, až nadzemskou,”říká tenorista Jaroslav Březina

Barokní večer v Nových Hradech

Provedení opery Henryho Pur-cella Královna víl řídí od cem-bala dirigent David Švec.Právě cembalo je svým způso-bem „indikátorem vlhkosti“.Často bývá tím nástrojem, kterýpři venkovní produkci „odejde“jako první... Buď zní, nebo nezní.Záleží na nástroji. Zrovna totocembalo, na které hraji při Krá-lovně víl, je maličké a vyrobenéz měkkého dřeva. V podmín-kách, jako při loňské premiéře,kdy byla opravdu obrovská vlhkost, tak „od-

chází“ mnohem dřív. Při loňsképremiéře jsme představenívelmi chtěli odehrát venku,i když podmínky byly spíše na todokončit provedení pod stře-chou. Po hodině hraní jsem měldesetimilimetrovou vrstvu vodyna nástroji. Houslistce prasklastřevová struna těsně před vel-kým sólem. Vyměnila strunua hned na novou, čerstvě nata-ženou, hrála sólo. To je velmitěžké. Byla však úžasná a za-

hrála to i přesto krásně. Potom jsme muzi-

Jak se chovají tři sta let staré nástrojepři venkovní produkci?

9

kantům dali neplánovanou pauzu na ladění.Ta byla hezká nejen v tom, že jsem kompletněpřelaďoval cembalo a natahovaly se struny,ale také v tom, že tympanista sušil fénemblánu na starých barokních tympánech, kteréjiž odmítaly spolupráci. V jednu chvíli jsmes muzikanty dokonce přemýšleli, jestli ty ba-rokní nástroje, tři sta let tvrdé housle a stře-vové struny skutečně venku vydrží... Letos jste tedy již nepřivezli tři sta let staréhousle?Přivezli, i když jsme se o ně původně báli. Na-konec jsme to riskli a budeme doufat, že sepočasí vylepší. Ptal se Prokop Souček

David Švec

Jaroslav Březina

Stavební práce projektu Revitalizacezámeckého návrší ovlivňují festiva-lové dění již druhým rokem. Víceo největší investiční akci v dějináchnašeho malého desetitisícovéhoměsta prozrazuje starosta města Litomyšle Michal Kortyš.

Jaký je cíl projektu Revitalizace zámeckéhonávrší?Naším cílem je některé objekty znovu vrátit doživota, jako například kostel, který byl dlouháléta uzavřený a zcela zdevasto-vaný. Některé objekty potřebo-valy i novou náplň a určitoukultivaci, aby se celé návrší pro-měnilo ve skutečné společenskéa kulturní těžiště města a regi-onu. Vzniká zde multifunkčnístruktura, v jejímž rámci by mělodojít ke spolupráci subjektů,které jsou vlastníky či uživatelistaveb. Tato spolupráce by mělapřinést určitou ekonomickou vy-váženost a dlouhodobou udrži-telnost projektu. Ten je zamířen na různorodénávštěvníky. Všechny aktivity navržené do to-hoto památkově cenného prostředí by se mělyvzájemně stimulovat a být i maximálně nezá-vislé na státním či obecním zdroji financování.Kdy začaly přípravy projektu?První přípravná jednání probíhala už v roce2004. Tehdy ještě nikdo netušil, že se podařízáměr připravit a zrealizovat v tak velkém roz-sahu. Poprvé se výraz „zámecké návrší“obje-vuje v dokumentech z roku 2005. V poloviněroku 2007 probíhalo výběrové řízení na zpra-covatele projektové dokumentace. Z tohovšeho je patrné, že se jedná o velmi náročnýúkol, jehož realizace si vyžádala prakticky celoujednu dekádu.Jak je projekt financován?Město začalo do projektu výrazně investovatv okamžiku, kdy se objevily první informaceo možnostech čerpání evropských dotací z tak-zvaného Integrovaného operačního programu.Jako vždy jsme šli do určitého rizika, abychombyli připraveni včas a maximalizovali šanci nazískání finančních prostředků a také možnostproplacení investic v přípravné fázi. Náš pro-jekt byl ve své době považován za pilotní sa-motným Ministerstvem kultury ČR. Tutovýjimečnou příležitost jsme tedy využili maxi-málně.Jak se Revitalizace zámeckého návrší dotknenávštěvníků festivalu?Stavbu v řádech stamiliónů není možné zreali-zovat, aniž by to nemělo vliv na chod jejíhobezprostředního okolí. Loňský i letošní festiva-lový ročník byly a jsou stavbou do určité míryovlivněny, nicméně jsme udělali maximumpro to, aby festival mohl probíhat v maximální

možné pohodě. Letos již bylo možné pro účelyfestivalu využívat i některé zrekonstruovanéprostory a jsem přesvědčen, že jak pivovar, takjízdárna velmi dobře zapadly do festivalovéhodění.Proč se vše okolo opravuje, zatímco zámek sa-motný zůstává stranou?Naším původním záměrem bylo zrevitalizovatareál kompletně, to znamená v první řadězámek a přilehlou francouzskou zahradu. Nadruhé zámecké nádvoří je dokonce navrženanová konstrukce festivalového zastřešení,

jehož instalace by neměla trvatdéle než tři dny a zároveň by bylapo celou dobu viditelná sgrafi-tová výzdoba. Bohužel správcemajetku (Národní památkovýústav) nám objekty nedal do vý-půjčky, čímž město ztratilo mož-nost dosáhnout na dotacepotřebné pro opravy zámku. Dů-vodem rozhodnutí byly obavyNárodního památkového ústavuz přímého vlivu města na chodpamátky. To by bylo dlouhé a slo-

žité vyprávění... Za město mohu pouze říci, žecítíme velké zklamání z promarněné příleži-tosti a při zkušenostech, které máme s prostouúdržbou památek ve vlastnictví státu, se dí-váme do budoucna velmi skepticky. Rád bychzdůraznil, že jsme byli projektově připravenina akci o celkovém rozsahu zhruba tři čtvrtěmiliardy korun (oproti stávajícím 400 mil. Kč),a víme, že se takováto příležitost nebude jentak opakovat.Kteří architekti prostory navrhli a jaké dostalizadání?AP ateliér v čele s architektem Josefem Plesko-tem zrealizoval druhou část pivovaru, kde jsou

k dispozici obnovené společenské sály s „ga-strozázemím“. Další prostory zde bude využí-vat YMCA a restaurátorské dílny obsadíregionální muzeum. Kultivují a rozšiřují sei ubytovací kapacity pivovaru. Tentýž tým vy-projektoval úpravu předzámeckých prostor odpivovaru až k máchadlu, první nádvoří a bohu-žel nerealizovanou obnovu zámku a francouz-ské zahrady.Architekti z týmu HŠH architekti (Tomáš Hra-dečný, Jan Šépka, Petr Hájek) navrhli multi-funkční sál v jízdárně, upravili vzhled konírny,ze které byla odstraněna necitlivá vestavbadílen. Dále projektovali horní nádvoří s kaš-nou, zámecký park a novou kafetérii v bývalékočárovně.Architekt Aleš Burian je autorem revitalizacepiaristické koleje pro potřeby fakulty restauro-vání. Do objektu bude znovu navrácenavzácná piaristická knihovna a v nové přístavběbude zbudována městská obřadní síň.Architekt Marek Štěpán zodpovídá za obnovupiaristického kostela, kde bude navíc instalo-vána expozice arcidiecézního muzea. Zajímavéje například, že mezi věžemi je navržena vy-hlídková plošina.Kdy budou stavby dokončeny a v jakém po-řadí?O pivovaru a jízdárně již byla řeč. Konírna jetaké hotová. Navíc máme vypracovanou studiina umístění městské knihovny v prostoráchstávajícího skladu archiválií (architekt JanŠépka). Do konce roku by měla být hotová kolej(ovšem bez přístavby, která má zpoždění kvůliarcheologii), park, kočárovna, předzámčí, ná-dvoří a také kostel. Letos se zřejmě již nepodařínaladit varhany, neboť je to procedura velmicitlivá na teplotu okolního prostředí. Celý ob-jekt kostela Nalezení sv. Kříže bude zřejmě zko-laudován až v příštím roce. Z uvedenéhovyplývá, že větší starosti budou pouze s pří-stavbou piaristické koleje. U jaké stavby se nejvíce těšíte, až bude dokon-čena?Těším se právě na kostel Nalezení sv. Kříže. Při-hlédneme-li k tomu, že měl být tento objekt zaminulého režimu zbourán a podařilo se jej za-chránit pouze díky úsilí několika obětavých ob-čanů, cítím obrovské zadostiučinění. Věřím, žebude opět v celé své kráse sloužit lidem. Jediné,co bude chybět k dokonalosti, jsou tři zvony,které nemohly být financovány u EU. Chtělbych ještě vyvinout úsílí, abychom je dochrámu mohli zase vrátit...Velkou radost máme také z probíhající rekon-strukce budovy bývalého piaristického gymná-zia, kde sídlí regionální muzeum. Jeho prostoryse pod dohledem architekta Pleskota jistě na-dechnou k novému životu a doplní nabídkuatraktivit na nově zrekonstruované zámeckéakropoli. Ptal se Prokop Souček

foto Pavel Vopálka, František Renza

Zámecké návrší se nadechujek novému životu

Revitalizace zámeckého návrší

10

Michal Kortyš

V první řadě zleva:Výtvarník Václav Cigler s architek-tem Michalem Motyčkou představují své návrhy vý-zdoby nedávno zrekonstruovaného kostela Nalezenísv. Kříže na zámeckém návrší v Litomyšli. Protože jednání s Národním památkovým ústavembyla složitá, bude se pravděpodobně realizovatpouze část z navrhovaných instalací. Kostel takozdobí zřejmě světelný kříž a skleněná, světlem napl-něná menza. Výstavu výtvarných návrhů „ProstorChrámu, prostor Krypty“ můžete navštívit do 30.června v zámeckém pivovaru v Litomyšli.

Pokračování ze strany 8Zámek Nové Hrady provozujete zcela bez do-tací. Vydělá si areál sám na sebe, nebo jejeho provoz ztrátový? Můžete provoz NovýchHradů srovnat s provozem státních zámků?Určitě. To srovnání pro nás vychází velmi li-chotivě. Státní zámky jsou dotovány a budoutrvale. To je částečně dáno tím, že prostor projejich vlastní hospodaření není velký. Někdemají velmi zdatné kastelány, kteří by to třebai dovedli, ale je to svázáno spoustou nařízeníi regulí a mluví do toho spousta institucí... Jeto jako s každým státním podnikáním: státnípodnikání je málo efektivní. U zámků se toprojevuje v tom, že po zásadní opravě, na kte-rou peníze vždy seženete, nemáte na údržbuareálu a jeho neustálé vylepšování další pro-středky. Objekty si na to nevydělají. Možná vý-jimkou je hrad Trosky, který má velkounávštěvnost a malou režii. Klasické zámkyjsou náročné z hlediska hospodaření všudeve světě. V kombinaci úsilí, které tady vyna-kládáme, s hospodářským zázemím, jež ne-ustále zdokonalujeme, se nám daří udržetnáklady na provoz Nových Hradů v černýchčíslech. Zámek si tedy na provoz a běžnouúdržbu vydělá. To v našich podmínkách po-važujeme za veliký úspěch. Musíme si totižuvědomit, že potenciál České republiky z hle-diska využívání kulturních památek, je veliceomezený. Je omezený tím, že životní úroveňstále ještě není tak vysoká, jako je třeba veFrancii nebo v Anglii. Především jsme všakmálo lidnatí. Pokud bychom rozvíjeli aktivitydo dalších a dalších oblastí, potenciální početnávštěvníků nikdy nebude zdaleka odpovídattomu, na co jsou zvyklí Angličané nebo Fran-

couzi. Běžný anglický zámek a zahrady nav-štíví během roku více lidí než u nás Karlštejn.Takových objektů jsou tam stovky, a přesto sedokáží zaplnit. U nás je lidský potenciál da-leko menší a na to narazíte u žurnalistiky,kvality sdělovacích prostředků atd. Počet oby-vatel je poměrně limitující v řadě odvětví.U turismu a památek je to také. Budeme se tedy snažit posilovat sektory,které nejsou úplně závislé na návštěvníkovi.Ten pro nás samozřejmě stále zůstává prvo-řadý a důležitý. Musíme však zohledňovatdalší možnosti areálu a jeho ekonomickéhovyužití, aby byl dlouhodobě stabilní. Nejdejenom o to zámek opravit. Největší problémje s provozem, s tím, jaký mu dát smysl - ote-vřít zámek tak, aby skutečně žil. To je dalšíhendikep památek. Dnes se jej snaží nahra-zovat cestou, která je pro ně nejschůdnější:jsou tam kostýmované prohlídky atd. Mně totrochu připomíná Disneyland, a to je cesta,kterou my jít nechceme – i za cenu, že pro ur-čitý segment návštěvníků nebudeme takatraktivní. Snažíme se jít cestou Angliea Francie. Největší důraz klademe na exteriéra budování zahrad, které je sice nákladnéa náročné, ale velice nás baví. Ve světě se uká-zalo, že tudy vede nejperspektivnější cesta.Lidé totiž na rozdíl od zámku chodí do zahradopakovaně. Další výhoda je ta, že nikdy nebu-deme mít dostatečnou konkurenci. Budovánízahrad a jejich údržba je totiž to nejdražší, coexistuje. Zámek opravíte. To není žádný velkýproblém, pokud víte jak a máte trochu peněz.Dokonce jste schopný jej udržovat za přijatel-ných podmínek. Zahrady jsou jedna z nejná-ročnějších věcí. Stát na ně nikdy nebude mít,

ani bohatá Anglie, ani bohatá Francie. Stát toneumí a nejde mu to. Vždy za tím musí státdobrovolná organizace jako National Trustv Anglii nebo soukromníci ve Francii. Ve Fran-cii poznáte na první pohled rozdíl mezi stát-ním a soukromým. Ani Versailles, největšívýkladní skříň, není stát schopen udržetv kondici, která by odpovídala záměrům,s kterými byl budován.

Ptal se Prokop Součekfoto František Renza

Oficiální stagiona Smetanovy Litomyšlena zámku Nové Hrady

Barokní večer v Nových Hradech

11

Původní zelené amfiteátry měly svůj původ až v řeckém starověku. Přes renesanci a barok řada těchto divadel vyrostla po západní Evropě. Na kontinentě se jichdochovalo velice málo, nějaké jsou také v Anglii. Zámecké „zelené divadlo“ v Nových Hradech je jediné svého drhu v republice.

Dagmar Pecková načas kurátorkou Východočeské galerie Pardubice

Výstavu děl Jana Zrzavého, Josefa Čapka, La-dislava Zívra a Jiřího Trnky můžete navštívitdo 8. září ve Východočeské galerii Pardubice,Domě U Jonáše. Výběr uspořádala opernípěvkyně Dagmar Pecková v rámci galerijníhocyklu Prostor pro jednoho kurátora.

Více na www.vcg.cz -red-foto František Renza

Barokní večer v Nových Hradech

Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2013 • V nákladu 3500 ks vydala© Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redaktor: Prokop Souček • Grafická úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl

O Královně víl s režisérkou Magdalenou ŠvecovouInscenace Královna víl režisérkyMagdaleny Švecové vznikla v roce2012 na objednávku festivalu prounikátní barokní přírodní divadlo.Operu Henryho Purcella hudebněnastudoval a provedení od cembalařídí dirigent David Švec.

Při letošních provedeních ve dnech 30. června– 4. července vystoupí v sólových rolích LenkaMáčiková (Titanie), Jiří Sulženko (Oberon),Anna Hlavenková (Víla / Juno), Jaroslav Bře-zina (Elf / Foibos / Mopsa), Jan Šťáva(Klubko),Tomáš Janků (Puk), Michaela Bartošová (Her-mie), Helena Šťávová (Helena), Radim Klásek(Lysandr) a Zdeněk Stěhule (Demetrius). Dáleúčinkuje chlapecký sbor Pueri Gaudentesa soubor historických nástrojů Le ChamarréChâteau Ensemble.Více prozrazuje režisérkaa dramaturgyně představení MagdalenaŠvecová v rozhovoru.Po roce se opět vracíte s představením Krá-lovna víl do Nových Hradů. Doznalo předsta-vení nebo koncepce samotného barokníhovečera nějakých změn? Koncepce večera zůstává stejná. Co se týčepředstavení Královna víl, máme malé změnyv obsazení. Ve většině případů k tomu došloz příjemných důvodů. Například budoucí ma-minku vystřídala nová tanečnice, máme takénový sbor. To jsou zásadní změny. V loňskémroce byl každý z večerů něčím odlišný. Nezáležítotiž jen na nás, ale na tom, jaké se ten večer

sejde publikum a jakýmzpůsobem s ním navážeteběhem první hodiny kon-takt. I letos se tak předsta-vení bude vyvíjet až doposledního večera, nehleděna to, že budeme musetstále improvizovat kvůlipočasí. I tak jsme se do No-vých Hradů všichni dlouhotěšili. Některým z nás tovyšlo, jiní z různých důvodůpřijet nemohli. Na loňskáprovedení jsme ale vzpomí-nali všichni rádi.Můžete připomenout, jak vlastně vzniklaidea pořádat představení v Nových Hradech?Potkalo se několik pramenů. Prvním prame-nem bylo moje a manželovo nadšení zám-kem Nové Hrady. Druhý nápad měl panředitel festivalu Smetanova Litomyšl JanPikna, který věděl o tom, že pan Petr Kučeramá zájem oživit amfiteátr v zámecké za-hradě. Tehdy jsme se s manželem začali za-mýšlet nad titulem. Královna víl mi přišlavelmi vhodná stran subtilní hudební složky itématiky, která je o kouzlech, o zahradách -o různých věcech, které amfiteátr naprostosplňuje. Oproti Purcellově originálu je opera mírně„redukována“, má menší obsazení...Je dokonce velmi „zredukována“. Dílo sa-motné je ve své originální podobě velmi roz-

sáhlé, a to jak vzhledemk obsazení, tak i času. Navícse v něm snoubí činohras operou, lépe řečeno s žá-nrem anglické masky. Ob-sahuje spoustu instrumen-tálních meziher a tanců. Jeto velmi široká forma.Operu jsme přizpůsobiliprostoru a možnostemamfiteátru, aby krásnépředlohy, jakými byly Sha-kespearův Sen noci svato-jánské i samotné principybarokního divadla, vynikly

i v naší komorní verzi. Zkoušky probíhaly již v Praze...Zkoušeli jsme už od poloviny dubna. Bylo vel-kou výhodou, že představení bylo v podstatěhotové. U sólistů a tanečníků jsme se měli odčeho odrazit. Zmínila jsem, že máme novýsbor, který rovněž zkoušel od konce dubna.Poslední dny před premiérou tady v NovýchHradech máme velmi naplněny. Budemepořád zkoušet. Také bychom potřebovali am-fiteátr nasvítit, k tomu však musí být dobrépočasí. Budou to dny i noci...V čem se lišila loňská provedení opery v am-fiteátru od těch, která se musela kvůli deštiodehrát ve špýcharu?Byla trochu jiná. Prostor je totiž zcela zásadní.Zůstávají situace a zůstává hudba, která jevelmi krásná. Vloni jsem potkala spoustunávštěvníků, kterým i tato provedení připa-dala krásná a zajímavá. Hodně záleží na tom,jaká atmosféra se večer utvoří. Měli jsme ve-čery ve špýcharu, které rezonovaly a bylyúplně perfektní. Zahrada má však úplnějinou atmosféru. Právě na zahradní amfi-teátr jsme představení „šili“. Na druhoustranu jsem velmi ráda za náhradní prostor,protože na některých festivalech tato mož-nost vůbec není. Pro festival Smetanova Litomyšl jste režíro-vala před lety Prodanou nevěstu. Dirigen-tem představení byl stejně jako u Královnyvíl váš muž David Švec. Plánujete v dohlednédobě ještě nějakou společnou práci?Byli jsme osloveni na jeden projekt, kterýzatím nechci jmenovat vzhledem k tomu, žeprozatím není jasné, jak se bude vyvíjet situ-ace v Národním divadle.V Litomyšli a Nových Hradech zůstanete ně-kolik dní. Jak zde obvykle trávíte svůj volnýčas?Protože pracujeme především v noci,musíme přes den načerpat nějaké síly. Vlonijsme se snažili trochu poznat místní zajíma-vosti. Jezdíme sem moc rádi a je nám tadydobře. Navíc za námi přijedou také naše děti.Uvidíme, co nám počasí letos dovolí.

Ptal se Prokop Souček

SIMPLY CLEVER

ŠKODA Superb – ofi ciální automobil festivalu

www.skoda-auto.cz

ŠKODA Superb CombiAni noci Dona Giovanniho nejsou tak vzrušující

Kombinovaná spot eba a emise CO2 modelu Superb: 4,2–9,3 l/100 km, 109–217 g/km

Magdalena Švecová