Verdiho Sicilské nešpory zazní ve festivalové premiéře

Na společenském setkání, které následo-valo v novém multifunkčním sále zá-mecké jízdárny po skončení slavnostníhozahajovacího koncertu, přijal pozváník rozhovoru dlouholetý příznivec festi-valu, bývalý prezident České republikyVáclav Klaus.

Festival se po řadu let konal pod vaší zá-štitou. Vzpomínáte si, kdy jste byl naSmetanově Litomyšli poprvé? Nedovedu určit přesně, který to byl roka den. Moje nehynoucí vzpomínka jestrašná zima, která tehdy byla. To mnězůstalo v paměti a od té doby jsem tentofestival vnímal velmi silně.

Pokračování na straně 5

S Václavem Klausem o festivalu

Málo nasazovaná opera GiuseppeVerdiho Sicilské nešpory zazní 21. června na II. zámeckém nádvoříve festivalové premiéře. V inscenacirežiséra Ladislava Adamika účinkujísólisté, sbor a orchestr Janáčkovyopery Národního divadla Brno.Dirigovat bude Jaroslav Kyzlink,který operu se souborem nastudo-val. Postavu lékaře a revolucionářeGiovanniho da Procida ztvárnil sólista opery Národního divadla ba-sista Jiří Sulženko.  K nejvýraznějšímrolím repertoáru tohoto pěvce patříLeporello, Papageno, Figaro, Kecal,Revírník, Zachariáš, Scarpia, Bartoloaj. S řadou rolí vystupoval také na mnoha zahraničních scénách.

V Litomyšli vystoupíte v roli lékaře Giovan-niho da Procida. Jak se vám tato role zpíváa jaké nabízí herecké příležitosti?Giovanni da Procida je pro basisty jedna z těchvděčných rolí. Co se týče pěvecké interpretacea zpěvu jako takového, je zde mnoho příleži-tostí, kde se můžete „pěvecky projevit a uká-zat“. Je tam krásná árie, několik ansámblů,hezký tercet, kvartet... Po pěvecké stránce je tojistě velice zajímavá role.Každá postava, kterou mohu ztvárnit, je samao sobě hereckou příležitostí. Musím postavuvytvořit, přemýšlet o ní a nějak s ní pracovat.

Giovanni da Procida je typ revolucionáře, kterýse snaží o emancipaci své země, Sicílie, od fran-couzské nadvlády. Postava samozřejmě nabízív rámci režie nějaké herecké ztvárnění, které sesnažím naplnit. Vše ale záleží i na interpretovi,jakým způsobem pracuje a co nabízí režisé-rovi. Pokračování na straně 8

55. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl 17. června 2013

/2

Generální partner festivalu

Hlavní partner festivalu

55. ročník Mezinárodního operního festivaluSmetanova Litomyšl pod záštitou prezidentarepubliky Miloše Zemana, ministryně kulturyAleny  Hanákové a hejtmana Pardubickéhokraje Martina Netolického spolupořádajíPardubický kraj, město Litomyšl a SmetanovaLitomyšl, o.p.s. za finančního přispění Minister-stva kultury České republiky, ve spoluprácis Národním památkovým ústavem, Státnímzámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

V inscenaci režiséra Ladislava Adamika účinkují sólisté, sbor a orchestr Janáčkovy opery Národníhodivadla Brno.

55. Smetanova Litomyšl

2

Asi těžko si možno představitideálnější dramaturgickou volbupro zahájení jubilejního 55. ročníkufestivalu než Smetanovu Mou vlast –a to nejen z hlediska významu dílasamotného, ale vzhledem k jeho in-terpretům – České filharmonii a její-mu šéfu Jiřímu Bělohlávkovi. Ve svémtextu k zahajovacímu koncertu připomněla Vlasta Reittererová fre-kvenci dosavadního uvádění tohotozákladního díla české národní hudby na Smetanově Litomyšli (4). Vezmeme-li v úvahu předcházejících 54 ročníků, je poměrně skromná. Vysvětlení není až tak složité. V minulosti byl festival záležitostípředevším operní a ostatní koncertybyly spíše doplňky. Teprve od 90. letzískaly své rovnocenné postavení.

Česká filharmonie hrála nyní v Litomyšli Mouvlast potřetí – ale nyní poprvé se svým šéfem.Navíc Jiří Bělohlávek toto dílo dirigoval vůbecpoprvé ve své staronové funkci! Právem bylak těmto dvěma provedením na letošním fes-tivalu upřena mimořádná pozornost, samo-zřejmě zdaleka ne jen regionální (první zedvou koncertů přenášel Český rozhlas Vl-tava)! Zamýšlet se nad výkonem našeho prv-ního orchestru právě v této skladbě můžepůsobit poněkud samoúčelně. Filharmoni-kové toto dílo prostě ovládají dokonale a jsous ním spjati už od počátku své existence.Navíc oni sami stáli u základů jeho interpre-tační tradice. Pravda, v jejich čele působilařada vynikajících šéfů, ale i skvělých hostíz domova i ze světa. Nicméně ona tradicevždy dává o sobě více či méně vědět. Radu-jeme se z nových nápadů a invencí různýchdirigentů, avšak na druhé straně se už hůřevyrovnáváme s odklony od ní. Pojetí Jiřího Bě-lohlávka není až tak neznámé (dirigoval Vlast

už v dřívějších dobách, ba zahajoval jí v mi-nulosti i několikrát Pražské jaro, má výtečnounahrávku na CD z roku 1990). Přesto násznovu zaujal, v mnohých okamžicích okouzlil.Pódium litomyšlského nádvoří je zcela od-lišné od Rudolfina či Smetanovy síně, odkudznáme Filharmonii především a takřka dů-věrně. Menší dozvuk, ovšem akustika nikolivsuchá, upozornily na četné detaily partitury,o nichž víme, a přesto nás dokázaly mile za-skočit. „Vlnění“ doprovodu písně Vltavy(zvláště v dynamicky excelentním a hutnémpodání viol a violoncell), perfektní sóla výbor-ných instrumentalistů (připomeňme zvláštěhoboj Jany Brožkové v Blaníku či klarinetFrantiška Bláhy v Šárce), jindy zanikající, zdenádherně znějící harfy ve vrcholové pasážiVyšehradu – těch detailů a zajímavostí bybyla ještě dlouhá řada! Ale především: neje-den posluchač byl překvapen, že Vlast ne-musí působit pouze jako slavnostnía statické tablo, jež v minulosti přispělo k její

určité profanaci, ale i jako řada šesti úchvat-ných poetických partitur s bohatým vnitřníma vzájemně kontrastním členěním. A pokudněkdo měl dojem, že toho zvuku by ve vrcho-lových partiích mohlo být více, pak byl bohatěobdařen vlastním závěrem, kde korespon-dence varhanně kompaktních žesťů, hrajícíchhusitský chorál, s neslýchanou hutnostísmyčců, vracejících téma Vyšehradu, vyšla jakmálokdy!Litomyšlská Má vlast byla něčím mnohemvíce než pouhým zahajovacím koncertem.Připomněla všem (a při zahajovacím kon-certu bylo v publiku značné procento poslu-chačů, kteří na koncerty běžně nechodí), ženavzdory nehezkým společenským věcem, ježse nás dotýkají už takřka každodenně, mánaše země obrovské bohatství v podobě vel-kých tvůrců, ale i těch, kteří nám je dokážouna světové úrovni zprostředkovat!

Bohuslav Vítekfoto František Renza

Má vlast festivalová!

Česká filharmonie pod vedením Jiřího Bělohlávka na II. zámeckém nádvoří v Litomyšli

Pocta Vaňhalovi

3

Poctu skladateli Janu Křtiteli Vaňha-lovi, od jehož narození uplynuloletos dvě stě let, složí ve čtvrtek 20. června varhanice Lucie GuerraŽáková. V kapitulním kostele Pový-šení svatého Kříže uslyší posluchačidíla Sinfonia in A, Koncert C dur provarhany a orchestr a duchovní kan-tátu pro sóla, sbor a orchestr Stabatmater. Zpívat budou Michaela Šrů-mová (soprán), Markéta Cukrová(mezzosoprán) a pěvecký sbor KOSPedagogické školy Litomyšl pod vedením sbormistra Milana Motla.Komorní filharmonii Pardubicebude řídit dirigent Vojtěch Spurný.Litomyšlská rodačka Lucie GuerraŽáková žije již léta v zahraničí. Na Smetanově Litomyšli vystoupípoprvé v historii.

Jako mladá umělkyně s mezinárodním re-nomé se po mnoha letech vracíte na festival,kde jste jako malá dělala uvaděčku. Těšítese? Jak svůj návrat prožíváte?Samozřejmě se moc těším. Ano, je to legračnísi uvědomit, že jsem jako malá na festivaluvypomáhala a teď zde sama budu koncerto-vat. Od té doby ale uplynula pěkná řádka let.Mezitím jsem prošla dlouhou hudební cestu.Kdybyste mi nepoložil tuto otázku, asi bychse nad tím ani nezamyslela. Často vystupujina významných festivalech tohoto formátu,tak mi můj koncert na litomyšlském festivalupřipadá naprosto přirozený. Co je na tom alevelmi odlišné, že tentokrát nebudu hrát proanonymní publikum, ale pro „svoje“ lidi.Pravidelně koncertujete ve Francii, Španěl-sku, Německu i Mexiku. Vaše podzimní vy-stoupení na mezinárodním varhannímfestivalu v Morelii sledovalo několik tisíc lidí.Jakou pozici má v Mexiku varhanní hudbaa jak na tento koncert vzpomínáte?Je pravda, že mé koncertování v Mexiku se se-tkalo s neskutečným ohlasem. Z celého pro-gramu se posluchačům nejvíce líbila českáhudba. V publiku jste mohli vidět jak maličkéděti, tak i důchodce. Po koncertě v Morelii mělidé nechtěli pustit a více než hodinu jsemmusela podepisovat programy, památníčky,fotit se s jednotlivými posluchači i se skupi-nami (trpělivě na mě stáli dlouhou frontu).Poté mi slavnostně předali diplom udělenývládou státu Michoacán, městskou radnicía organizací festivalu a věnovali cenu v po-době vytepaného měděného talíře... Bylo ažšokující, že interpret „vážné“ hudby, navícv katedrále, je oslavován stejně, jako kdyžv Evropě dozpívá koncert popová hvězda. Ur-čitě to bude způsobené i jejich temperamen-tem a neskrývanou přirozenou vřelostí. Je aletaké pravda (alespoň já mám tu zkušenost),že si tamější lidé velmi váží evropského

umění a přistupují k nám s velkým obdivema nadšením.Při vašem vystoupení v kostele Povýšení sv.Kříže zazní mj. Koncert C dur pro varhanya orchestr Jana Křtitele Vaňhala. Jaký mátevztah k tomuto autorovi? Znala jste předtímtento koncert?Vaňhalovu hudbu často zařazuji do pro-gramu svých koncertů. V letošním roce ne-bude chybět na žádném z mých vystoupení,neboť si v srpnu letošního roku připome-neme 200 let od jeho úmrtí.Vaňhalův Kon-cert C dur jsem znala jen z nahrávky. Jsemvelmi šťastná, že díky krásné dramaturgiidnešního koncertu Vojtěcha Stříteského jsemměla příležitost si tento koncert nastudovat.Vaňhalova hudba je křišťálově čistá, jednodu-chá, radostná a líbezná. Zde platí více nežjinde staré české přísloví „V jednoduchosti jekrása“.Do Litomyšle přijíždíte krátce po své svatběse španělským varhaníkem Carlosem ArturoGuerra Parra. Zaujalo mne, že se svýmmužem koncertujete v duu také s progra-mem „Varhany pro čtyři ruce a čtyři nohy“.Seznámili jste se při koncertu?Vidím, že se nic neutají. Ano, jste dobře infor-mován... (směje se)S Carlosem jsme se seznámili při koncertu,tehdy jsme ale ještě neseděli u varhan najedné lavici. Potkali jsme se na mistrovskýchvarhanních kurzech v San Sebastianu (Špa-nělsko), kde vyučoval můj bývalý profesorz Francie Michel Bouvard. Na svých zahraničních koncertech často uvá-díte díla českých autorů. Několikrát jsteuvedla Ebenův Labyrint světa a ráj srdce. Jakpřijímají zahraniční posluchači dílo PetraEbena?Přestože jsem pět let žila ve Francii a nyní jiždruhým rokem žiji ve Španělsku, cítím se ne-falšovanou Češkou. Ráda interpretuji českouhudbu v zahraničí. Lidé znají Vltavu, umí vy-slovit jméno „Dvoržak“, ale u toho to větši-nou skončí. Přitom česká hudba vždyposluchače zaujme a mile překvapí. Často sejim z celého bohatého programu danéhokoncertu líbí nejvíc. Setkala jsem se s růz-nými reakcemi i z řad pořadatelů. Jednou městálo veliké úsilí prosadit si do programu, kdejsem prezentovala jen českou hudbu od re-nesance po současnost, Ebenovo dílo Laudes.Po nekonečné výměně argumentů „proč chcihrát i hudbu 20. století“ jsem dostala odpana dramaturga svolení. Nakonec to do-padlo tak, že po doznění právě této sadby lidévstávali a odměňovali mě dlouhými ovacemi.Pan dramaturg byl velmi překvapen a troškuse styděl, že mi zpočátku nedůvěřoval.Co vás čeká po skončení festivalu?Hodně práce. Příprava nově rodícího se pro-jektu (v Praze), odlet na koncertní turné doFrancie, inaugurační koncerty nově zrestau-

Lucie Guerra Žáková: Vaňhalova hudba je křišťálově čistá, jednoduchá, radostná a líbezná.

Lucie Guerra Žáková

„Oslavovat Jana Křtitele Vaňhala, rodákaz Nechanic, není vůbec jednoduché. Od mládímám moc rád jeho varhanní koncert C dur.Ukázalo se však, že sehnat noty na tento kon-cert je téměř nemožné. V Česku se zřejměnikdy nehrál, proto jsme museli sehnat notyv zahraničí. Tolik zase jeden festivalový počinpro českého posluchače. Možná že skladbubudou znát lidé ze staré opusové deskyz roku 1976 v podání Ferdinanda Klindy,”poznamenává dramaturg festivalu VojtěchStříteský. -ps-

Máte noty?

rovaného barokního nástroje firmou Herma-nos Desmottes ve španělském Cardenete,koncerty ve dvou francouzských katedrálách– tentokrát v duu s Carlosem, vystoupenív abonentním cyklu v Litomyšli, Teplice,Praha a pak opět Mexiko... V létě si muzikantmoc neodpočine. Ale já mám už dovolenouza sebou, takže se na to vše moc těším.Chystáte se navštívit některý z festivalovýchpořadů či některou z výtvarných výstav Sme-tanovy výtvarné Litomyšle? Doufám, že se budu moci zdržet alespoň dodalšího dne a zhlédnu Sicilské nešpory. ZeSmetanovy výtvarné Litomyšle bych nejradějividěla vše. Program je velice pestrý a lákavý.Budu se ale muset spokojit s jednou aždvěma výstavami a tiše budu závidět Lito-myšlanům, že zde mají stále co objevovat...

Ptal se Prokop Souček

Milovníkům hudby se rozbuší srdce,když je řeč o Grafeneggu – tomtopřekrásném místě mezi Vídní a Wachau, kde dochází k velkole-pému souznění kultury, architekturya přírody. Během několika málo letse Grafenegg stal synonymem hu-debních požitků v letním ambiente. Grafenegg představuje ale ještěněco navíc: Pod uměleckým vedenímRudolfa Buchbindera se stal meziná-rodním jevištěm prvotřídního festivalu, kde si dávají dostaveníčkošpičkový orchestr, mezinárodní sólisté a hvězdy mezi dirigenty – a to hned večer co večer.

Mimo koncerty přesvědčí Grafenegg širokouškálou nabídky, jejíž možnosti návštěvu Gra-feneggu ještě navíc zpříjemní. Pro každý ve-černí program je možnost vyslechnout siúvodní slovo, o víkendech jsou na programupreludia, která návštěvníky na základě dobřepromyšleného konceptu připraví na večerníprogram. Pro přátele Nové hudby existujeComposer-Conductor-Workshop «Ink StillWet» pod vedením Bretta Deana. Kuli-nární požitky čekají v zámecké ta-verně a v piknikovém pavilónu. Vevinotéce prezentují vinaři regi-onu špičková vína, mimo jiné jezde k obdržení Edice vín Festi-valu Grafenegg. Při procházcerozlehlým parkem lze objevit dílasoučasných umělců. Po velkolepém zahájení v rámci Galanoci svatojánské 20. a 21. června jsou na pro-gramu od 24. června do 10. srpna každousobotu vybrané speciality z repertoáru, spek-

trum sahá od swingu přes klasiku až po bra-zilské rytmy. 29. června se rezidenční

orchestr Tonkünstler-Orchester-Niederösterreich vydá na hudebníputování do Brazílie, další letníkoncerty nabízejí hudební zá-žitky s umělci jako GeorgBreinschmid, Christopher Malt-

man, Puppini Sisters, de Balthasar-Neumann-Chor, European Union

Youth Orchestra, Australian YouthOrchestra a mnoha dalšími. Mahlerovou 3. symfonií zahájí pak Tonkün-stler-Orchester a šéfdirigent Andrés Orozco-

Estrada Grafenegg Festival. Poté lákají doGrafeneggu o víkendech v době od 16. srpnado 8. září koncerty na vysoké úrovni s před-ními mezinárodními orchestry. Čtyři matinéa koncertní preludia doplňují různorodounabídku. V roce 2013 zde hostují mimo jinéVídeňští filharmonikové, Královský Concert-gebouworchester Amsterdam, LondonSymphony Orchestra, Mariinsky-OrchesterSt. Petersburg, Pittsburgh Symphony Orches-tra, Philharmonia Orchestra London, jakoži poprvé Mnichovská filharmonie. Za diri-gentským pultem stojí mimo jiné CharlesDutoit, Sir Colin Davis, Manfred Honeck, Va-lery Gergiev, Lorin Maazel, Daniele Gatti, Esa-Pekka Salonen a Semyon Bychkov.

www.grafenegg.comfoto Alexander Haiden a Peter Rigaud

Vybrané hudební požitky Grafenegg:Tón v symbióze s kulisou

Grafenegg – rakouský partnerský festival Smetanovy Litomyšle

4

Zámecký areál v Grafeneggu.

Pozvánkana komentovanéprohlídky Zveme všechny návštěvníky operního festi-valu na komentované prohlídky historickýmjádrem města Litomyšle. Prohlídky infocen-trum pořádá v rámci oslav 20 let od otevřeníinformačního centra v neděli 23. června ve14.00 a 16.00 hodin od morového sloupuu infocentra. Pro zájemce je připraveno pře-kvapení, prohlídky jsou zdarma, avšak kapa-cita je omezená, proto se, prosím, hlaste natel. 461 612 161 nebo na ic@litomysl.cz.

Informační centrum Litomyšl

Jedním z mecenášů festivalu jeTomáš Čupr, internetový entrepre-neur, zakladatel serverů Slevomat.cz,CEO Slevomat Ventures a zakladatelDameJidlo.cz

Proč jste se festival rozhodl podpořit a jakýk němu máte vztah?Jsem rodák z regionu, pocházím ze Svitav. Mojirodiče na Smetanovu Litomyšl jezdí každý rok,ani se nepamatuji, jak už je to dlouho. Žil jsemdlouho v zahraničí a až teď jsem měl takovouprvní příležitost a trochu času festival jak pod-pořit, tak i navštívit. To byl ten důvod. Rád pod-pořím dobré věci. Už jsem několik akcí tadyv regionu podpořil. Je to pro mne tak trochunávrat zpátky domů, do regionu, kde jsem vy-rostl a který mne vlastně podpořil v tom, žejsem dneska docela úspěšný. Opravdu jste nikdy nebyl na SmetanověLitomyšli?Snažil jsem se, ale jak jsem byl hodně za-městnaný, tak jsem sháněl lístky na posledníchvíli a ty už nebyly. Vím od svých rodičů, žesehnat lístky bylo vždy velmi těžké.

Jaký máte vztah k opeře?Velmi kladný. Už od dětství jsem jezdil se svi-tavským gymnáziem na různá představení.Jako děti jsme byli vedeni k tomu, abychomměli vztah k vážné hudbě, opeře i baletu. Tomně zůstalo až do tohoto věku. Můj vztahk opeře je velmi kladný, hodně si u ní odpo-činu, hodně mě nabíjí.

Chystáte se navštívit některou ze třináctivýstav Smetanovy výtvarné Litomyšle?Určitě ano. Jak jsem říkal, mám rodiče ve Svi-tavách. Jsme tady na víkend, tak uvidíme, costihneme navštívit – nebudeme celé dnysedět doma.

Ptal se Prokop Součekfoto www.tomcupr.cz

Mecenáš Tomáš Čupr: Rád podpořím dobré věci.

55. Smetanova Litomyšl

5

Pokračování ze strany 1Byl to rok 1996. Jak hodno-títe změny, které festival zadobu, co jej navštěvujete,prodělal?Hlavně je úžasné, že ten fes-tival drží, trvá, funguje –pořád k sobě něco přidává.Tomu samozřejmě pomáhái vylepšování prostoru, na-příklad zrovna toho pro-storu, kde se teď nacházíme(v novém sále zámecké jíz-dárny, pozn. red.). Litomyšl jeměsto funkční a to se proje-vuje i v tom festivalu.Při svých zahraničních ces-tách jste musel navštívitcelou řadu kulturních akcíobdobného formátu. Byljste někdy na festivalu, která má podobnouatmosféru jako Smetanova Litomyšl?Bylo by příliš odvážné, kdybych to srovnával.Dlouhá léta jsem byl zván na salcburský hu-dební festival. V něčem člověk musí ten fes-tival obdivovat. Vždycky jsem obdivoval, žeoni pokaždé přijdou v tmavých šatech, nejako dneska tady na zahajovací koncert, kdynajednou jsem si všiml několika rozhalenekbez saka na straně pánů. To by ti Rakušanénikdy neudělali. Na druhé straně myslím, že

ta vřelost, se kterou publikum tu hudbu tadypřijímá, je svým způsobem unikátní.Je známo, že jste velkým milovníkem výtvar-ného umění. Která z výstav letošního roč-níku Smetanovy výtvarné Litomyšlepředstavuje „váš šálek umění“?Vidím tady zrovna výstavu Václava Boštíka,kterého jsme také za mého prezidentovánípředváděli na Pražském hradě. To je úžasný,úžasný malíř! To, že se Boštíkovo dílo dostalodo Litomyšle v rámci festivalu, je bezvadná

věc. Moc bych si přál, aby se na toto moderní,nelehké, netriviální umění chodili lidé dívat.Letos poprvé po mnoha letech nemáte mož-nost promluvit k návštěvníkům festivaluprostřednictvím tradičního slova prezidentarepubliky ve Festivalových novinách. Chcetetéto příležitosti využít a vzkázat něco náv-štěvníkům Smetanovy Litomyšle?Chtěl bych jim vzkázat, aby sem jezdili, aby tuhudbu chodili poslouchat. Aby se nestalo, takjako v případě řady pražských koncertů, žekoncert je sice beznadějně vyprodán, ale je tovyprodáno sponzorskými nákupy celých kusůsálu a ve skutečnosti tam potom nikdo ne-přijde. To tady nevidím a myslím, že právětohle je věc, kterou si musí Smetanova Lito-myšl udržet.Co vás čeká poté, co opustíte Litomyšl?Jedu na rychlo jen na jeden den do Inns-brucku, kde jsem před pár lety dostal na uni-verzitě čestný doktorát. Oni udělali takovouhezkou věc: pozvali ty čestné doktorandy, cožjsou lidé z nejrůznějších oborů, z nejrůzněj-ších historických období. Je tam v rámci oslavškoly a blížícího se konce školního roku ta-kové velmi pěkné setkání, tak jsem slíbil, žepřijedu. Není to tak daleko – jen tak autemna otočku s jedním nočním přespáním. Zítrav dopoledních hodinách pojedu.

Ptal se Prokop Součekfoto František Renza

S Václavem Klausem o festivalu

Zprava: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, bývalý prezidentVáclav Klaus a starosta Litomyšle Michal Kortyš s manželkou při slav-nostním zahájení 55. ročníku Smetanovy Litomyšle

Koncert na přání v podání populár-ního zpěváka Vojtěcha Dykaa brněnského big bandu B Side bandbandleadera Josefa Buchty se usku-teční dva festivalové večery, a to17. a 18. června. Vystoupení B Sidebandu, který je pokračovatelem tradice orchestru Gustava Broma,slibuje, že II. zámecké nádvoří uslyšívelmi pestrý program.

S orchestrem B Side Band spolupracujetevíce než dva roky. Vzpomínáte si ještě, jaký

to byl pocit, když jste poprvé ucítil za zádysílu big bandu? Vzpomínám... Ohlušující pocit plný svobodya pozitivní energie.Do Litomyšle přijíždíte s originálním pro-gramem, který sahá od cover verzí rocko-vých hitů až třeba po skladby Milese Davise.Zazní i několik skladeb ze světa vážnéhudby. Vybíráte si skladby podle toho, jaksedí vašemu hlasu, nebo při tvorbě pro-gramu spolupracujete s bandleaderem Jo-sefem Buchtou?Na playlistu spolupracujeme nejen s kapel-

níkem Josefem, ale i s ostatními hráči. Velicedlouho a pečlivě. Dá se říct, že mnohdy i dobrzkých ranních hodin... Většinou ale až pokoncertech. Smetanova Litomyšl je po Pražském jarudruhým nejstarším festivalem vážné hudbyu nás. Na jeho prknech stála před vámi celářada legendárních pěvců a hudebníků. Pře-kvapilo vás, když jste obdržel pozváník účasti na mezinárodním operním festi-valu?Musím upřímně říct, že ano. Zároveň mésrdce zaplesalo a mírně poskočilo, jelikož vy-stoupení s jazzovým tělesem v koncertu napřání převážně klasického festivalu jepřesně to, co mě baví. Prolínání žánrů, stylůa nálad.Média o vás v posledních letech hovoří jakoo multižánrovém zpěvákovi. Jaký vlastněmáte vztah k opeře?Velmi kladný. Já v opeře vlastně začínal s di-vadlem. Jako člen sboru Pueri Gaudentesjsem zpíval v operách Carmen a Turandot.  Na II. zámeckém nádvoří budete mít koncertdva dny po sobě. Plánujete návštěvu některéz výstav Smetanovy výtvarné Litomyšle,nebo dáváte přednost jiné formě odpo-činku?Stoprocentně půjdu navštívit, co půjde... Co vás čeká po skončení festivalu?Čeká mě spousty zajímavých věcí. Tour s big-bandem, hraní shakespearovských slavností,setkání s Kurtem Ellingem, ale hlavně spo-lečné chvíle s Aloisem Dykem (nedávno naro-zený syn Vojtěcha Dyka a herečky TaťányVilhelmové, pozn. red.).

Ptal se Prokop Souček

Šest otázek pro Vojtěcha DykaKoncert na přání

6

Vítejte na Státním zámku Litomyšl

I když aktuálně zámek opanujepředevším festivalové dění, za kuli-sami mezinárodní Smetanovy Litomyšle se děje mnohé další.Především pokračuje zapojení unikátního zámeckého divadla do mezinárodního projektu Cestyevropskými historickými divadly.

Projekt spojuje historická divadla zámeckás nejstaršími operními a divadelními scé-nami Evropy. Cesta vede z italské Cesenypřes Rakousko a divadla česká do zemí Ně-mecka, kde se stezka dělí a pokračuje v prvnísvé části přes Holandsko a Belgii do Anglie,druhým směrem pak do severských zemí,které jsou, stejně jako Česko, proslulé svýmipalácovými divadly. Mezi nejkrásnější patříkrálovské divadlo v Drottningholmu neda-leko Stockholmu. Z česko-rakouské spolu-práce vzniká tzv. Císařská cesta, kterámilovníka provede vzácnými divadelnímikouty střední Evropy. Nechybí na ní vídeňskécísařské divadlo v Schönbrunnu nebo měst-ské divadlo z Greinu, kouzelné zámecké di-vadlo v Českém Krumlově nebo divadlo nazámku v Mnichově Hradišti, ale také Stavov-ské (Nostitzovo)  divadlo v Praze. A v této pre-stižní společnosti je zařazeno také divadlolitomyšlské.Litomyšlský zámek, památka zapsaná na Se-znam světového dědictví UNESCO, byl posta-ven v letech 1567–1581. Zámecké divadlovzniklo v 18. století nejprve ve druhém patře,druhé bylo zřízeno po roce 1791 v přízemí.Stavbou dnešního divadla v letech 1796–1797 uzavřel hrabě Jiří Josef Valdštejn-Vartemberk velké úpravy zámeckýchinteriérů. Otevřeno bylo v dubnu 1798 a aždo poloviny 19. století v něm probíhal bohatýdivadelní život. Členové hraběcí rodiny a jejípřátelé tady hráli pro potěšení své i publikaz města oblíbené konverzační komedie.Divadlo se dodnes zachovalo včetně jevištnímašinérie a osvětlovací techniky. Malým

Zámecké divadlo – Zámek Litomyšl • tel. 461 615 067 • E-mail: litomysl@pardubice.npu.cz ·www.zamek-litomysl.cz.Prohlídky: IV, X: víkendy a svátky 10.00–16.00 • V: út–ne a svátky 10.00–16.00 • VI, IX: út–nea svátky 10.00–17.00 • VII–VIII: út–ne a svátky 10–18 • mimo otvírací dobu na objednávku, proskupiny nad 10 osob nutná rezervace. Poslední prohlídka začíná 60 min. před zavírací hodinou.

v rámci prohlídky reprezentačních zámec-kých interiérů; část Platzerových dekoracíje instalována v expozici hudebních nástrojůve 2. patře. Více na www.zamek-litomysl.czDržme zámeckému divadlu v Litomyšli pěsti,ať se zařazení do prestižního seznamu podařía konečně se mu dostane pozornostia ochrany, jaké si zaslouží.  Zdeňka Kalová,

kastelánka Státního zámku Litomyšlfoto Pavel Vopálka

Dvě poslední neděle tohoto měsíce, tedy 23.a 30. června, bude kvůli přípravě náročnýchpořadů částečně omezen provoz Státníhozámku Litomyšl. V neděli 23. června bude mimořádně již od14.00 hodin zámek pro veřejnost uzavřen.Důvodem je organizační a technické zajištěníKoncertu plného překvapení, na kterém vy-stoupí více než tří desítky umělců. Koncertbude natáčet Česká televize. V neděli 30. června pak budou II. nádvoří a zá-mecké interiéry uzavřeny do 12.00 hodin, a toz důvodu konání Neratovské mše LubošeSluky, celebrované Mons. Tomášem Halíkem.

Krátkodobéuzavření zámku Od letošního roku je vstupenka na festival zá-

roveň vstupenkou na základní prohlídkovoutrasu Státního zámku Litomyšl. Navštivtezdarma renesanční památku, zapsanou odroku 1999 na Seznam světového dědictvíUNESCO.„Vstupenku lidé nemusejí využítpřímo v den pořadu, ale mohu si ji schovata v zámecké pokladně až do 31. října vyměnitza vstupenku do základní prohlídkové trasy.Sleva se týká pouze vstupenek zakoupenýchna pořady v zámeckém areálu. Neplatí tedypro představení Královna víl v Nových Hra-dech či externí koncert ve Svitavách,“ upozor-ňuje kastelánka Zdeňka Kalová. -red-

foto Pavel Vopálka

S festivalovou vstupenkouzdarma na prohlídku zámku

zázrakem je dochování jedinečného sou-boru dekorací Josefa Platzera, císařského di-vadelního malíře, autora dekorací pražskéhoNostitzova (Stavovského) divadla (1783) a ví-deňského dvorního divadla. Navíc depozityzámku a archivní fondy dodnes ukrývajímnohé další předměty dokladující divadelníživot na zámku v Litomyšli – jako sadu origi-nálních vstupenek nebo zajímavé divadelnídeníky. Divadlo je přístupné s průvodcem

Zámecké divadlo na Císařské cestě

7

8

Verdiho Sicilské nešpory zazní ve festivalové premiéře

Sicilské nešpory

Česká televize bude 23. června natáčet záznam Koncertu plného překvapení. Diváci se mohoutěšit také na sběrný dokument s pracovním názvem Pět „P“ Smetanovy Litomyšle, který budeodvysílán po skončení festivalu. Český rozhlas Vltava bude v přímém přenosu vysílat Slavnostní zahajovací koncert. Sester-ská stanice Český rozhlas Pardubice nabídne každý den od 13. do 30. června Festivalové okénko,a to v časech 8.20 a 16.20 hodin. -red-

Smetanova Litomyšlv České televizi a Českém rozhlase

Pokračování ze strany 1Váš herecký výkon ocenila také kritika...Možná jsme při práci našli pro postavu tro-chu více prostoru. Sám děj opery je trochusložitý. Hereckou akcí se člověk snaží, aby všebylo více zřetelné. Hrajeme pro českého di-váka, opera je hrána v italském originále.Proto k roli přistupuji tak, abych divákovi conejvíce pomohl zorientovat se v situaci, kteráse na jevišti zrovna děje. Snažím se nepřehrá-vat a co nejvíce využít všech hereckých pro-středků, aby bylo pro diváka více jasné, jakéjsou mé vztahy s jinými postavami na scéně.To, že se o to snažím výrazně, možná způso-bilo, že si toho někdo všiml, a to mne samo-zřejmě těší. Proč podle vás nejsou Sicilské nešpory nasa-zovány častěji? Je to právě kvůli složitémuději opery?Za prvé je trochu komplikovaný děj, cožs sebou nese vysoké nároky na režii, výtvar-nou stránku... Za druhé to není onen „pro-fláklý verdiovský kus“, který je zaručenýmdiváckým trhákem jako Rigoletto, La traviatta

Jiří Sulženko

nebo Nabucco. I to je možná jeden z důvodů,proč se opera tak často nehraje. Další pod-statná věc je, že jsou role velice exponované.Tenorová i sopránová role jsou mimořádněnáročné, to znamená, že najít dobré inter-prety v českých podmínkách není úplněsnadné. Festivalové statistiky hovoří o tom, že jstev Litomyšli zpíval již třiadvacetkrát. Vy sámříkáte, že to bylo čtyřiadvacetkrát. S jakýmipocity se vracíte do Litomyšle?

Bude to znít asi trochu pateticky, ale já Lito-myšl miluji! Do Litomyšle jezdím od té doby,co začali vytvářet dnešní podobu festivalupan Stříteský s panem Piknou. Mám osobnívztah k lidem, kteří tam udělali kus práce.Možností promluvit si s nimi během festi-valu je však čím dál méně. Festival je ná-ročný, a tak se během něj poslední dobouněkdy ani nevidíme, což je velká škoda.Na festivalu jsem zpíval hezké role s růz-nými operními domy, ať už to byla brněnskáopera nebo pražské Národní divadlo čiStátní opera, ale vystupoval jsem tu i namnoha krásných koncertech. Po profesnístránce mám tedy ke Smetanově Litomyšlivřelý vztah. Další věc je, že jsem východoče-ský, pardubický rodák. Litomyšl a okolí bylyčastým cílem výletů mého mládí. Tento krajmám rád a znám v něm spoustu hezkýchmíst. Vždycky, když jsem v Litomyšli, spojímpobyt s návštěvou rodičů, kamarádů a růz-ných míst. Nedaleko má můj otec chatu – tojsou všechno věci, které mne k Litomyšlskuváží. Vždy jsem rád, když jsem tam. Smeta-nova Litomyšl se po letech stala prestižnímfestivalem. I proto mám radost, že tammohu vystupovat. Když jste zmínil těch třia-dvacet vystoupení, možná to pro mne budetakový sport dosáhnout dalšího rekordu.Letos mi totiž přibudou ještě dva projekty –již zmíněné Sicilské nešpory a provedení ba-rokní opery Královna víl v Nových Hradech. Chodíte v Litomyšli na výstavy?Protože mám v Litomyšli a okolí spoustupřátel, spojím vždy návštěvu města v doběfestivalu s nějakou přátelskou či rodinnouaktivitou. Jdeme se podívat na nějaký festi-valový program, at již představení, koncertnebo výstavu. Výtvarné výstavy mám ráda navštěvuji je nejen u nás, ale i v zahraničí.V Litomyšli mám umění až pod nosem, takje samozřejmé, že nějakou výstavu navští-vím. Do Litomyšle prostě nejezdím jenompracovat. Proto sem jezdím rád.

Ptal se Prokop Součekfoto Jana Hallová a archiv

9

Při příležitosti 100. výročí narození VáclavaBoštíka, rodáka z nedalekého HorníhoÚjezda u Litomyšle, vydalo renomované na-kladatelství Arbor vitae ve spolupráci s Regi-onálním muzeem Litomyšl knihu VáclavBoštík (1913 – 2005). Autory knihy jsou pra-covník Regionálního muzea v Litomyšli Mar-tin Boštík, archivář Státního okresníhoarchivu Svitavy se sídlem v Litomyšli Stani-slav Vosyka a historik umění, přítel malířeJaromír Zemina. Grafické úpravy se ujal

knižní grafik a ředitel Musea Kampa JiříLammel. Monografie s bohatou obrazovoučástí je věnována malíři Boštíkovi a jehovztahu k rodnému kraji. Popisuje vlivy, kteréumělce formovaly: vliv rodinného prostředíi vliv uměleckého prostředí tehdejší Lito-myšle. Podle slov autorů kniha uvádí na pra-vou míru řadu nepravdivých tvrzení, kteréo tvorbě a osobě Václava Boštíka kolují.

-ps-foto František Renza a Zdena Hanusová

Byla pokřtěna nová kniha o VáclavuBoštíkovi a jeho vztahu k rodnému kraji

Kurátorem výstavy s názvem Hledáníztraceného ráje – Václav Boštík (1913 – 2005) je dlouholetý osobnípřítel tohoto malíře, kunsthistorika člověk s obrovskou životní energiídoktor Jaromír Zemina (83 let).

V čem se Boštíkova výstava v Litomyšli liší odposlední velké Boštíkovy výstavy v Městskéknihovně v Praze? Není tu moc stejných ob-razů...Určitě jsou tam některé obrazy, které již bylyk vidění v městské knihovně. Jsou to tak důle-žité obrazy, že má-li ta výstava opravdu vystih-nout, co ten Boštík je, tak bez nich to nejde.Řeknu vám, proč si to nepamatujete. Ta praž-ská výstava byla přecpaná, bylo tam opravdustrašně moc obrazů, a to se obrací proti jim sa-motným. Lidé už nemají sílu to vidět. Lidské

vnímání má meze, to jste jistě také sám po-znal, že najednou jste unavený a už nevidíte.Já jsem se snažil, aby k tomu nedošlo. Obrazůje v Litomyšli mnohem méně a mají o mnohovíce prostoru. Víte, já jsem vycházel z ducha

Vycházel jsem z ducha Václava Boštíka:prostor, světlo, klid. A to tady bylo!

9. Smetanova výtvarná Litomyšl

Václava Boštíka: prostor, světlo, klid. A to tadybylo. Jsou to veliké místnosti. Ta šlechta! Mítpeníze znamená moct si dovolit mít hodněprostoru. Jenom chudí lidé bydlí v „králikár-nách“. Toho jsem se snažil využít. Musím vámale říct, že jsem z toho měl velký strach. Měljsem strach, zda-li obrazy ten prostor zvlád-nou, zejména ty malé. Jsou tam obrazy vysokéjen dvanáct centimetrů. Mám pocit, že se námto podařilo a ty obrazy mají takovou zvláštnívlastnost: čím více prostoru jim poskytnete,tím více se tuží, abych tak řekl. To je takový dů-ležitý prubířský kámen, co ty obrazy s tím pro-storem dokáží – jestli jej zvládnou, a nebo ne.Tohle jsem chtěl dokázat. Stará zásada je, žeméně je více. Myslím, že se to tady vyplatilo –tady toho je méně lidé si to a mohou víc vy-chutnat. Ptal se Prokop Souček

foto Zdena Hanusová

4 Zleva: majitel nakladatelství Arbor vitae MartinSouček, kunsthistorik Jaromír Zemina, ředitel Smetanovy výtvarné Litomyšle Pavel Chalupa, pracovník Regionálního muzea v Litomyšli MartinBoštík a archivář Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli Stanislav Vosyka.

Jaromír Zemina

Výstavu Václava Boštíka navštívil také šéfdirigentČeské filharmonie Jiří Bělohlávek

Nejoblíbenější opera Bedřicha Smetany za hranicemi

10

Prodaná nevěsta je v cizině nejzná-mějším a také nejhranějším titulemz operních děl Bedřicha Smetany.Objevuje se samozřejmě po celémsvětě, ale v německy mluvících zemích je uváděna nejčastěji. Neexistuje tam snad jediná scéna,která by tuto slavnou komickouoperu neměla někdy ve svém reper-toáru. Inscenační ztvárnění díla v zahraničí bývají – hlavně v novějšídobě – někdy velmi odlišná od pojetí, na jaká jsme zvyklí u nás.

Publikum je ovšem více přivyklé extravagant-něji pojatým inscenacím. V Německu i Rakou-sku je Prodaná nevěsta tak oblíbená, že se dánazvat jejich téměř národním titulem. Zpíváse hlavně v němčině, v překladu litoměřickéhorodáka Kurta Honolky, vystudovaného v Praze.Jen na těch největších scénách je používánooriginální Sabinovo české libreto.Již od dětských let jsem projevoval velkýobdiv tomuto dílu a často je v pražském Ná-rodním divadle navštěvoval. V další době, jižjako profesionální fotograf, věnující se tema-ticky převážně divadlu a hudbě, jsem cítil vel-kou potřebu tuto operu také dokumentovatna film. Když jsem za Prodanou nevěstou vy-jížděl do ciziny, snažil jsem se až tvrdošíjněnějaký ten obrazový záznam získat. Ne vždyse to podařilo. Snímky jsem většinou pořizo-val jako běžný řadový divák, bez možnostiopustit své sedadlo a měnit tak úhlya perspektivu záběrů pohybem v hledišti.Fotografický aparát jsem měl vždy zabalený

do speciálního zvukotěsného pouzdra, abychnerušil a choval se co nejméně nápadně. Poz-ději jsem také používal přístroj, jehož elekt-ronická závěrka byla úplně tichá, a tím bylymožnosti snímání vhodných momentů širší.Vzhledem k tomu, že ve většině divadel je po-řizování snímků zakázáno, musel jsem siněkdy vyžádat povolení vedení. Pokud jsemje ale neměl, docházelo někdy i k menším kon-fliktním situacím s uvaděči, které třeba kon-čilo nutností fotografování přerušit. V jednompřípadě jsem byl nucen tašku s přístrojemodevzdat do šatny a dostal ji zpět až po skon-

Prodaná nevěsta v EvropěVýstava v rodném bytě Bedřicha Smetany

čení představení. Velmi zřídka se mi podařilopořídit si snímky oficiálně třeba na zkouškách,kde jsou samozřejmě možnosti nejlepší. Cel-kově jsem v zahraničí navštívil přes padesátrůzných inscenací Prodané nevěsty a z tohoasi polovinu fotograficky zaznamenal. Mezidivadly, kde jsem měl možnost operu zhléd-nout, byly třeba velké scény jako v Berlíně, Cu-rychu, Paříži, Lipsku, Mnichově, Vídni, ale takéscény v řadě měst menších nebo open airareály a zámecká a hradní nádvoří. Mým cílemvždy bylo nenechávat si své dojmy jen prosebe, ale podělit se prostřednictvím fotografiís ostatní veřejností. To se mi teď v případě Pro-dané nevěsty v plné míře poštěstilo na ko-morní výstavě v krásném a inspirujícímprostředí Smetanova rodného bytu v budověbývalého pivovaru v areálu zdejšího zámku,kterou uspořádalo místní Regionální mu-zeum v Litomyšli. Berte prosím přiložené foto-grafie jako můj všední dokumentární záznamtohoto nevšedního Smetanova díla, ke kte-rému cítím lásku a hlubokou úctu.

Pavel Horník, autor výstavy v rodném bytě Bedřicha

Smetany, foto Pavel Horník

Text byl publikován na serveru Opera PLUS

Opera Freiburg, Německo Operní festival Gars, Rakousko

Opera Klosterneuburg, Rakousko Státní opera Drážďany, Německo

Opera Halle, Německo

11

Václav Boštík – Hledání ztraceného rájeZámecká jízdárna a 2. poschodí zámku, LitomyšlOtevřeno denně kromě pondělí 10.00 – 18.00hodin.Po dobu konání festivalu SmetanovaLitomyšl denně od 10.00 hodin do doby 90minut před začátkem představení. Hodinupřed začátkem představení do prvního zvo-nění je výstava přístupná pouze pro návštěv-níky představení.15. června – 4. srpna

Max Švabinský – Kozlovské sonetyMěstská galerie Litomyšl, dům U Rytířů, Smetanovo nám. 110, 570 01 LitomyšlOtevřeno denně kromě pondělí 10.00 – 12.00,13.00 – 17.00 • 15. června. – 1.září

Zostra – česká fotografie dneškaJiří Černický, Jiří David, Kateřina Držková,Viktor Kolář, Lukáš Jasanský-Martin Polák,Tono Stano, Václav Stratil, Jiří Thýn, Miroslav TichýGalerie Miroslava Kubíka, Smetanovo nám. 71,Litomyšl

Otevřeno denně 10.00 – 17.00 (po dobu festivalu), v ostatní dny: Čt – Ne 10.00 – 17.0015. června – 18. srpna

Mistrovské doteky českého symbolismua seceseGalerie Kroupa, Smetanovo nám. 60, Otevřeno denně 10.00 – 18.00 do 14. července

Litomyšl zblízka a ještě blížeČervená věž v areálu fakulty restaurování v Litomyšli, Jiráskova 3Otevřeno po – pá 8.00 – 15.00 v sobotu a v neděli 10.00 – 17.00 • do 30. září

Kozlovsko – chudý kraj Maxe ŠvabinskéhoMěstské muzeum Česká Třebová, Klácelova 11,Česká TřebováOtevřeno denně kromě pondělí 10.00 – 18.00do 1. září

Fotoprůsvity – Fotogramy Miroslava KovalaZámecký pivovar Litomyšl, prostor Josefa Pleskota – 1. poschodíOtevřeno denně 10.00 – 18.00 hodin13. – 30. června

Skrytá tvář Smetanovy Litomyšle - fotografie Nikoly TláskalovéZámecký pivovar v Litomyšli, prostor JosefaPleskota – přízemí13. – 30. červnaOtevřeno denně 10.00 – 18.00 hodin

Prostor chrámu, prostor krypty - Václav Cigler a Michal Motyčka pro kostel Nalezení sv. KřížeZámecký pivovar v Litomyšli, prostor Josefa Pleskota – přízemíOtevřeno denně  10.00 – 18.00 hodin13. – 30. června 2013

Theodor Pištěk ve White GalleryWhite Gallery, Osík u LitomyšleOtevřeno denně 13.00 – 17.0016. června – 18. srpna

Linky – Pavel a Zdeněk Farských v ateliéru Jiřího DudychyAtelier Duke Bohemia, Nádražní 1153, LitomyšlOtevřeno denně 9.00 – 17.00 hodin16. června – 30. června

Výstavy

Výstavu prací předního českého výtvarníka Theodora Pištěka (80 let)ve White Gallery v Osíku zahájila historička a mecenáška umění, majitelka pražského Musea Kampapaní Meda Mládková. Dlouholetápřítelkyně tohoto výtvarníka ve svéřeči označila White Gallery za jednuz nejkrásnější galerií, která u násv republice existuje. „Každé výtvarnédílo bez diváka ztrácí jakýkoliv význam, děkuji, že jste došli až sem,“uvedl při zahájení Theodor Pištěk.

Při své poslední výstavě jste se v Litomyšlidlouho nezdržel – hned po zahájení jstemusel odjet. Zůstanete tentokrát v Litomyšlitrochu déle?Ano, jdu se podívat ještě na výstavu fotografiíke Kubíkům, do Galerie Miroslava Kubíka.Martin Dostál při zahájení vaší výstavymluvil o tom, že jste v době vzniku těchto dělhledal novou cestu. Z mého pohledu vašetvorba prošla organickým vývojem, kterývyústil v pozdější hyperrealistickou malbu.To však není ve vašem případě rys pouze60. let. Novou cestu hledat nepřestáváte...

Reliéfy: lepenka, nitrolak, tuš, sololit-práce Theodora Pištěka ze 60. let – 80. let

9. Smetanova výtvarná Litomyšl

O tom někdo zmínil, že jsem udělal takovýoblouk a vracím se zpátky. Ať ten výraz byl ja-kýkoliv, vždycky mne zajímala jedna a tatážvěc – tou je tajemství a prostor, situace pro-storu. Teď jsem se vlastně velice blízce dostalk těmto reliéfům, ale je to kresba. Václav Boštík, jehož výstava je k vidění nazámku v Litomyšli, říkával, že tím, jak stárne,jeho výtvarné vyjádření směřuje k pomyslnédefinitivní tečce... Platí to i u vás?Ano, tento princip platí všeobecně.

Ptal se Prokop Součekfoto František Renza

Theodor Pištěk

Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2013 • V nákladu 3500 ks vydala© Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redaktor: Prokop Souček • Grafická úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl

Historička, sběratelka a mecenáškaumění Meda Mládková je pravidel-ným hostem a příznivcem Smeta-novy výtvarné Litomyšle. Letos tato obdivuhodná dáma přijelana festival zahájit výstavu svéhopřítele Theodora Pištěka ve WhiteGallery v Osíku.

Jak přežily Sovovy mlýny, ve kterých sídlí praž-ské Museum Kampa, nedávnou povodeň?Přežily, sice těžce, ale přežily. Když ta voda za-čala, nikdo tam totiž nebyl. Utrpěly sbírky nějaké škody?Ne, žádné škody na sbírkách nejsou. Všechnose nakonec podařilo vynést. Mě taky. Nic s ne-rozbilo, nezkazilo, ale byla to velká práce.V mlýnech vlastně žijete také ve svém pokojipo šoférovi...Ano, to už mne předtím odnesli do hotelu.Pomohly vám nějak protipovodňové zábrany?Myslím, že tam právě žádné nejsou! Uvědo-muji si, že jak jsou lidé obklopeni pořád těmilaptopy, přestávají myslet. Začali jsme se stě-hováním toho obchodu, co máme v muzeu,a každá ta holka nesla v ruce dvě knížky. Řeklajsem: nechte ty knížky tady, dělejte něco dole.Tam je restaurace, která je vlastně zavřená – uždva roky tam nic není, tam dávají zábrany.Říkám jim: prosím vás, ať to tam ta voda pro-pláchne, tam se nic nestane, ale nenechte mnevytopit. Odpověděli: my takové plány nemáme.Tak tam dali zábrany, a mne vytopili...Lze už nějak odhadnout, kdy otevřete znovupro veřejnost?Za čtrnáct dní máme výstavu, prosím vás! Jdeto velmi rychle.Tradiční otázka: Jak to vypadá s Werichovouvilou na pražské Kampě, o kterou léta usilu-jete? Už se tam něco hýbe?

Kromě mě nic (směje se). No, už mi to „jako“dali. Nakonec jste ji tedy přeci jen vybojovala...Už je to kolik, dvanáct roků? A teď to někdoznovu chce, nebudu vám říkat kdo, ale je toznámý člověk. Pro mne je to neuvěřitelné.Zase mi ten dům chce někdo vyfouknout –ono se mu to ale nepodaří! Vzkázal mi, že tonení pravda, sám mi ale nezavolal... Příšerné.Tady člověk musí pořád dávat pozor...Co vlastně uvnitř vily plánujete?Původně jsem tam chtěla převézt svůj důmz Washingtonu. Myslím si, že tady scházejí di-skuze, diskuze takových mladých lidí, jakojste vy (30 let, pozn. red.) Už jsem měla párslavných lidí, kteří by mluvili a zároveň bytam po tu dobu pobývali. Brezinski chtělapřijet... To byl problém, tvrdili, že tam chci

bydlet. Já tam ale nikdy bydlet nechtěla.Chtěla jsem, aby tam byl byt, kde by tito lidémohli přespat. Když pak musí jet do hotelu,je to něco jiného. Přijela jste zahájit výstavu svého přítele The-odora Pištěka. Kdy jste zahajovala jeho vý-stavu poprvé?Myslím, že to bylo v Karlových Varech v roce1984. S Kolíbalem jsme sjížděli dolů do města,kde již čekala policie. Museli jsme zaplatitkaždý dvě stě padesát korun, které si asi ne-chali. Pak jsme došli k Pištěkovi. Paní Piště-ková v pláči říkala: „Byla tady policie už asitřikrát. Manžel musel sundat kravatu.” Bylorozhodnuto, že přijde-li Miloš Forman, tak vý-stavu zavřou, a přijde-li americký ambasador,tak nás zavřou. Ptal se Prokop Souček

foto František Renza

S Medou Mládkovou o povodni,Werichově vile a Theodoru Pištěkovi

9. Smetanova výtvarná Litomyšl

Meda Mládková s výtvarníkem Václavem Ciglerem a majitelem White Gallery Martinem Jandou na vernisáži výstavy Theodora Pištěka.