mesta a mestecka

Download Mesta a Mestecka

Post on 17-Oct-2014

19 views

Category:

Documents

3 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

KAPERSK Hony199l: Kapersk Hory: 1 528 obyv. (*C_ knka:0 oyv.), Kavrlk: l0 obyv.1345 Jan Lucembursk pustil obyvatelm Kaperskch Hor za pomoc, kterou mu poskytli ped Landshutem, vechen ungelt s vjimkou solnho obchodu, kter si krl vyhradil k svmu uitku. 1345-83 Na peetch uvno znamen shodn s mstskm

PRIVILEGIA

znakem (Mz). 1366 Karel IY zdiv (1356) cestu z Pasova pes Kvildu do ech, ndil vem kupcm, kte po n pojedou, zstat noclehem v Kaperskch Horch. Kdo by neuposlechl, zaplat pokutu l00 hiven lot zlata, z ehopolovina pipadne klovsk komoe, poloyin1 Kaperskohorskm' 1399 Vclav IV. potvrdil Kaperskm Horm listinu Karla IV. z roku 136-na obchodn cestu z Pasova pes Kvildu do stedu zetrt.1436 Zikmund Lucembursk potvrdil obyvatelm homho msteka Kaperslcch Hor vechna privilegia, prva a vsady' je obdreli od eskch krl. 1453 Ladislav Pohrobek potvrdil privilegia zlet 1345,1399, 1436. 153E Ferdinand I. udlil l tdenn trh a 2 vron

Kapersk Hory,

celkvj pohlecl

od

jihtlzipadu; kolem mku 19]0 (sDA).

majetkem byl mstu roku 1585 pronajat a ro-

Kaperskohorslcm kapersk zboi. 1592 Rudolf II. rozhl o ttrad Kaperku (znovu roku 1605). 106 RudolfII. vydal ustanoven o soln cest z Kaperskch Hor do Sui_ ce a Klatov. 114 Maty Habsbursk pronajal Kaperskohorskm ddiny, patc ke hradu Kaperku. 130' |639, lffi4, |7y, 1147,l7u' 1794 Csask potvrzen privilegi.1700 Leopold I. peloil vroni trh na jin den. Do 1765 hrdeln soud II. t. Pvodn horn msteko, kter vzniklo na pelomu 13. a 14. stolet (tan Lucembursb roku ]337 vydal svmu viteli Petru z Robnberkq oprdvnn k tb drahch kov v okol; ztistava skonila po roce 1341), roku ]366 majesttem Karla IV pipojeno k nov vystavnmu hradu Kaperku, 1584 poeno na krIovsk horn msto. Msto jiv 16. stolet kupovalo okoln drobn statfu a kny bylo roku I584 rozprodtivno pansN hradu Kaperka, zakoupilo pes I0 vesnic s psluensnm' Hrad se zbylm lesnm

dm s pivovarem, dvorem a zahradou. 1551 Kateina Adlarov z Lokan dala msteku majestt Ferdinand l. z roku 1545 na veden vody a ustanovila o radnm dom i o prodeji statku po svm zesnulm manelovi Jim. 157 Maxmilin II. potvrdil privilegia. 1572 Maxmilin II. udlil novou peena mst ztracen a prvo peetit ervenm voskem. 1577 Rudolf II. potvrdil privilegia. 1.584 Rudolf II. povil Kapersk Hory na klovsk hom msto. 15E4 Rudolf II. uzavel s Kaperskohorshmi smlouvu o prodeji ddin na panstv Kaperk. 1585 Rudolf lI. pronajal

trhy. 153E Ferdinand I. potvrdil privilegia a udlil prvo peetit ervenm voskem. 1539 Ferdinand I. dal svobody na sladovn

Panstv Kaperk: hrad zaloen roku ]356 Karlem N., od roku ]36] sdlo popravy. Hrad byl zhy zastavovtn: 1365 Jan oko z Vlaimi, od 1379 lantkrab Jan z l*uchtenberka, od 1402 Habart I Hartenbergu, od

ku 1617 obci ddin odprofuin.

feldu (f1555), jeho rod zde sedI do rokuI

VoIf' Bohuslav /f I512/ a Jan, Krytofl, mezi tm drel panstv 1525 a 1526 Jan z Roupova' od Krytofa koupil hradVclav zVelhartic, ale ji roku 1533 byl hrad znstaven krdlem Ferdinandem . Jikovi z lokan, a ten panstv s krdlem roku 1547 vynnil za Pan-

Petr od 1454 Uenk ze ternberka(tI470), pak do 1487 jeho syn (Bohwlav fuislav; od 1487 vamberkov /t1490/' 1490_1505 Jindich I 505-t1 5071421_54syn

141I Petr Zmzlk ze Svojna(tI421),jeho

msto Kapersk Hory (1584_1600; hrad,

sN rozprodal (podstatnou st koupilo msto Kapersk Hory), st si pronajmalo

vyplatil Jan ze vchynic a opt odevzlal kruili, Rudolfu II., kter rofu 1584 vtinu pan-

579 ( I 555 syn Ludvk, pak Bernar), kdy

jej

4 pust dvory, lesy a mto| V

letech 1600-05 drel doasn hradv ndjmu Mikukernohorslc z Hoimic, od roku ]605 opt msto Kapersk Hory, je ho roku 1617 koupilo ddin. Hrad Kaperk (Karlsberg; zceniny hradu 2'5 km SSV) - trrad zaloen roku 1356 Karlem IV., stavn pod vedenm magistra fabriciae vta zvanho Hedvbn na vysokm skalnatm kopci na ochranu umavskhopohrani(tba zlata, Vintova cesta), dokon-

na vysokm kopci dnov nad mstem,

sn beuickc. Ale ji roku 1553 knil hrcd apvu ztstavil Ludvkovi zTovaru a Enzes-

en asi roku 1365. opravovn koncem

Kapersk Hory topografic6 mapa I:25 000, 50. In 20. stokt.

FEIJDLM SDLA

843

KLATOVY

")c"-

IrmmlKlatovy, mapa stabilnho kanstru z roku tE37'

888

KLATOVYPoET oBYVATEL1702: I I 81 l: 3 1830: 5 1843: 5

Pozntimka:

021 906 780 900

obyv. obyv. obyv. obyv. ()

1869-1950 jsou obsaeny i tehdejmstn sti (nyn osady) nov,I^ainlq a Phovice, v datech z let ]921-55 mimoto jet Be' oly. 1869: Klatovy: 8 067 obyv, LubY: 345 obyv. 1890: Klatovy: l0 8ll obyv., LubY:450 obyv. l9l0: Klatovy: 14 387 obyv., LubY:627 obyv. 1921: Kltovy: 13 842 obyv. (l3 444 , 182 N;51 1,Ltlby':638 obyv. () 1930: .@Klatovy / Klattau: 14 0E9 obyv. (13 442,447 N, 66,35 R' ll j.' 88 ciz.)

v

datech

za KIatovY z

let

*Lw!!:

82 obyv., *roztr nouL d.: 59 obYv. *III.EIL: 3 287 obyv' *IufuI!:2 837 obyv. *Klatovy N.:2 717 obyv., *inov: 70 obyv., *vs. Iainky: 40 obyv.,*dv.

505 obyv. *II.-Dn!: 3 724 obyv. *Klatovy II.: 3 538 obyv., *Phovice:

j

*ttrilJ-ktt!!@):*w-tvrlJBep!):*Beovy: I58 obyv.

Mrovka: l0 obyv'

54

j

I93

obyv. obyv.

.@Luby: 748 obyv. (74l ,4 N) (in_ traviln: 7j4 obyv.) 1950: Klatovy: 14 013 obyv., Luby:723191: Klatovy: 13

68l obyv. (po vylenn nsledujcch mstnch st jako osad): Beovy: l54 obyv., nov: 62 obyv., La6nky:15 obyv.' Pihovi-' ce 42 obyv.l celkcm: 13 954 obyv.: Luby: 782 obyv. 1991: Klatovy: 19 878 obyv. (Klatovy I: 1 014 obyv., Il 5 449 obyv., III: 7 497 obyv.,lY:.4716 obyv.,V: 12O2 obyv.), Beovy: 8t obyv', nov: 95 obyv., Laan: 4 obyv., Pihovice: 80 obyv.; celkem: 20 1j8 obyv.;Luby: I 055 obyv.Klatovy, topograftcW napa 1:25 000, 50. lm 20. stolet.

obyv.

PRIVILEGIA

Ped 1278 Pemysl otakar II. vzal na milost many msta Klatov, odpustil jim' mse proti nmu provinili, a slbil' e je neodcizi od krlovsk komory. 1288 Vclav II. na p-

mluvu sv sestry a tety a sester du sv. Klry v Praze schvlil za|oeni pitlu sv. Ducha v Klatovech tamjm manem Kunrvnov tem z Pomuku, kter pro ten el 5 ln' 2 masn krmy, mln' laze' pivovar s lukami a jinm psluenstv,a osvobodil pitl ajeho sprvce od placen vech rok a dvek z tohoto zboi. 1289 Doloena nejstar mstsk peea rycht Hartwig. Ped l29tYclav II. osvobodil klatovsk many

na 2 roky od placen cel ve svch zemch, nebo utrpli velk ky porem. Ped 1291 Vclav II. propjilKunrtu . Pisingerovi rychtstv msta Klatov na l rok za 50 hiven stbra do krlovsk komory. 1336 Jan Lucembursk povolil manm nkter milosti, zejmna aby uvaliprvo Starho Msta praskho, byli' podizeni jen mstskmu soudu, a mohli zadovat sv dlunky, kdekoli je dopadnou. 1337 Jan Lucem-

lu sv. Frantika v Praze pvilegia, kter du krlov' a dov pitly a kosudlili et

tely se vmpsluenstvmv Chebu, Litomicch, Vratislavi, s nad Labem a Klatovech. 1372 Karel IV. ustanovil, e zeme-li kdokoli bez pirozench ddic' jeho zboi pipadne nejblimpbuznm' jak je tomu ple prva Starho Msta praskho. 1372 Karel IV. dal manm a obyvatelm prvo

bursk urovnal vztahy'klovsch

mst a krlovskho podkomoho a jasn stanovil nkter spolen prva a povinnosti. 1355

i

svobodnho nakldn s majetkem ve mst mimo msto. Zeme-li kdokoli bez zvti

Karel IV. potvrzdil nejvymumistru Kiovnk ervenou hvzdou a bratm pits

a pirozench ddic' jeho zbo'pipadne pbuznm, jak je tomu podle, nejblimprva Starho Msta praskho.1378 Karel IV. vysadil obci msta Klatov vronnh

889

KLATOVYdesetihelnka. Zruen za Josefa II., zicenina kostela byla po roce 1900 upravena mistnm Klubem eskch turist na rozhlednu. vrku, severn od msta, nad okesn nemocnici) - drobn barokn stavba, obnoven ro-

KLTERY

[pitl u kostela sv. Ducha, pozdji s* Rocha] (pitlsk,pozdji skpedmst,

adu na Kiovatce Plzesk, Domalick a Tyrovy ulice) - zal.oil a nadal jej klatovsk manKonrd z Pomuku se svolenm Vclava II' Sprvu pitlu vykonvali kiovncis ervenou hvzdou. objekty pitlu i kostela petrvaly husitsk vlky' kiov_ nci jej vak opustili, take peel do sprvy msta. o kostelku sv. Ducha se z pozdjch dob nedochovaly dn zprvy. Na Willenbergov vedut (l02) je zakreslen naproti pitr,lsk brn pod slem13. Nejspe za nkter z morovch epidemi zmnno zasvcen sv. Rochu. Star gotick stavba by_la v letech l'726_28 nahrazena barokn, spolen s vlastnm stavenm pitlu' Cel arel tzv. obecnho dvora i s kostelem sv' Rocha byl zboen v roce 1932 a natuazen budovou okresnho adu.

ped pitlskou branou, na mist okresnho

zboena roku 1980. Na jihovchodnm svahu vrku (od bval kaple) dochovna kamenn zastaven kov cesty z roku 1882. Roku 1893 zaala v Klatovech psobit Svobodrui crkev reformovaru, dnen Crkev bratrski, kter roku l904 utvoila samostat_ n sbor, kter, pozdji ziskal vlastn mlitebnu.

ku 1859'

Bohosluebn stedisko Crkve esl