ytong - příručka statika

Praktická příručka pro navrhování svislých zděných konstrukcí

STATIKA

Řešení pro každý projekt

2. ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

Akt

ualiz

ace:

bře

zen

2011

. Zm

ěny

vyhr

azen

y.Yt

ong®

and

Silk

a®ar

e re

gist

ered

trad

emar

ks o

f the

Xel

la G

roup

.

Xella CZ, s. r. o.

Vodní 550

664 62 Hrušovany u Brna

Ytong linka (7–17 hod.)

Telefon: 800 828 828

www.ytong.cz

Statika 2011_Final_Obalka.indd 1Statika 2011_Final_Obalka.indd 1 11.3.2011 15:36:2411.3.2011 15:36:24

YTONG – PARTNER PRO KOMPLETNÍ ŘEŠENÍ STAVBY

StatikaPraktická příručka pro navrhování svislých zděných konstrukcí

Vydala Xella CZ, s. r. o., Vodní 550, Hrušovany u Brna

Vydání druhé, březen 2011, změny vyhrazeny © Deee, s. r. o. Autor publikace: Ing. Luděk VejvaraOdborný poradce: Ing. Václav Vetengl

Údaje v této brožuře vychází z normových požadavků platných v době vzniku a nemusí zohledňovat pozdějšíaktualizace, novely, doplňky či výklady. Uvedené postupy a údaje v tabulkách uvádí metodické postupya informativní hodnoty. Pro konkrétní případy staveb je nutné zpracovat vždy statický výpočet.

711 101 745 :.leT.o.r.s ,ZC alleX301 101 745 :xaF055 índoV

88 92 38 46 :ČIanrB u ynavošurH 26 466

jih a západ České republiky Praha + sever a východ České republikyregion jméno kontakt region jméno kontakt

562 173 427ahcuoP leraK .gnIS1 602 646 417Ing. Radek SazamaJ1, J2, J4, J5602 159 823Michal PřívětivýJ3

333 950 527Jan TinkaS1

J6, J7, J8, S7 Ing. Rudolf Svoboda 760 595 206662 173 427

Ing. Lukáš VopatS2, S3, S4867 377 427lakuoK naliM .gnIS5, S6

Obchodní kanceláře726 051 773 :.leT944 ykčimareK U351 379 773 :xaFynačmulhC 24 433

315 617 675 :.leT7 cissalC276 716 513 :xaF94/7301 avocvoknaJ

170 00 Praha 7 – Holešovice

Sídlo společnosti

Ytong linka (7 –17 hod)800 828 828

Pokud nám chcete poslat e-mail, adresu vytvoříte: [email protected]

TIP

!

Pro zájemce pořádáme odborná školení na téma: Navrhování svislých zděných konstrukcí Ytong. Zaregistrujte se na www.ytong.cz

Kontakty na technické poradce (poradenství pro architekty a projektanty)

Nosný překlad

Schodiště na míru

Ztužující věnec z U-profilů

Překlad zhotovený z U-profilů Ytong

Plochý překlad(varianta

k nosnému překladu)

Nenosný překlad

Stropní systém

Obvodové tvárnice

Tvárnice pro vnitřnínosné zdivo

Tvárnice pro vnitřní nosné a akustické zdivo Silka

Věncová tvárnice

Tepelněizolační deskyYtong Multipor

Tvárnice pro nosné zdivoYtong/Silka

Suché maltovésměsi a nářadí

Střešní dílec

Stropní dílec

Překlad zhotovenýz U-profilů Silka

Příčkovky

Obloukové segmenty

KOMPLETNÍ STAVEBNÍ SYSTÉM PRO ENERGETICKY ÚSPORNÉ STAVĚNÍ


Obsah

1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.1 Praktická příručka Ytong . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.2 Pórobeton . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

2. Konstrukční prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2.1 Typy konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2.2 Nosné zdivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2.3 Nenosné zdivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.4 Konstrukční systémy pro zděné stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2.5 Ztužující stěny, věnce a překlady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 2.6 Stropní konstrukce Ytong . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3. Normy a zásady pro návrh zdiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 3.1 Zásady zdění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 3.2 Štíhlostní poměr stěn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 3.3 Drážky a oslabení zdiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 3.4 Normy pro navrhování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 3.4.1 Zatížení konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 3.4.2 Pevnosti užívané při návrhu zdiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 3.4.3 Navrhování zděných konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 3.4.4 Zdivo a zemětřesení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 3.4.5 Soustředěné zatížení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

4. Statické výpočty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 4.1 Návrh svislé stěny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 4.2 Postup výpočtu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 4.3 Výpočet zatížení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 4.4 Únosnost svislých stěn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 4.4.1 Obvodové zdivo Ytong P1,8 – 300, 375 mm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 4.4.2 Obvodové zdivo Ytong P2 – 350, 375 mm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 4.4.3 Obvodové zdivo Ytong P2 – 400, 375 mm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 4.4.4 Obvodové zdivo Ytong P2 – 500, 375 mm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 4.4.5 Vnitřní zdivo Ytong P4 – 500, 300 mm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 4.4.6 Vnitřní zdivo Ytong P4 – 550, 300 mm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 4.4.7 Vnitřní zdivo Ytong P6 – 650, 300 mm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 4.4.8 Vnitřní zdivo Silka P12, 300 mm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 4.4.9 Vnitřní zdivo Silka P20, 240 mm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 4.4.10 Vnitřní zdivo Silka P20, 300 mm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 4.5 Návrhové únosnosti zdiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 4.5.1 Ytong P2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 4.5.2 Ytong P4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 4.5.3 Silka P20 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 4.5.4 Silka P12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Názvosloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

Statika 2011_Final_2.indd 3Statika 2011_Final_2.indd 3 11.3.2011 17:34:2411.3.2011 17:34:24

1. Úvod4 1.1 Praktická příručka Ytong

1. Úvod

1.1 Praktická příručka Ytong

Tato publikace je zaměřena na použití zdicích materiálů značky Ytong na stavbách. Je určena pro stavební odborníky, projektanty, studenty stavebních škol, pracovníky investorských a dodavatelských fi rem a širokou stavební veřejnost. Cílem publikace je rozšířit informace a znalosti o konstrukčním a statickém řešení zděných objektů z pórobetonu.

Obsah publikace je zaměřen především na řešení nevyztužených zděných svislých nosných konstrukcí z pórobetonových tvárnic Ytong a vápenopískových cihel Silka a jejich návrh podle současně plat-ných evropských a českých norem – eurokódů. Pro navrhování zděných konstrukcí je určen eurokód 6 s označením norem řady ČSN EN 1996.

V textu publikace jsou zmíněny i další konstrukce z výrobního programu fi rmy Xella CZ, s. r. o., které systémově doplňují uvedené zdicí prvky. Jsou zde zařazena také stručná doporučení pro celkový návrh zděných objektů.

Rychlé dotazy a odpovědi

■ Komu je určena tato příručka?Tato příručka je určena pro stavební odborníky, projektanty, studenty stavebních škol, pracovníky inves-torských a dodavatelských fi rem a širokou stavební veřejnost.

■ Jaký je hlavní cíl brožury?Tato příručka by měla odborníkům poskytnout praktický návod pro návrh svislých konstrukcí z pórobetonu Ytong a z vápenopískových tvárnic Silka. Příručka poskytuje čtenářům přehlednou orientaci v normách – eurokódech řady EC 6, platných od března 2010 jako jediné předpisy pro navrhování zděných konstrukcí.

■ Co příručka obsahuje?Příručka obsahuje přehled konstrukčních řešení svislých konstrukcí z materiálů Ytong a Silka s důra-zem na nejvíce užívané, nevyztužené nosné stěny. Příručka popisuje také všechny důležité požadavky současných norem, které by měl projektant při návrhu obytných staveb znát a respektovat. V poslední části brožury najdete také vzorové příklady výpočtu zatížení a návrhu nosných stěn s porovnáním vý-sledků podle různých výpočtových metod.

■ Návod na použitíAby příručka nebyla jednolitým nepřehledným textem podobně jako technické normy, pokusili jsme se text, kromě tradičního dělení do kapitol, rozčlenit navíc do několika významových linií, které jsou grafi cky výrazně označeny po stranách hlavního textu pomocí jednoduchých piktogramů.

Paragraf – takto označené texty zvýrazňují pasáže, ve kterých jsou citovány důležité požadavky nebo pravidla a postupy závazné dle platných norem, zákonů nebo vyhlášek. Pokud čtenář hledá důležité odkazy na tepelně technické normy, může se v textu jednoduše orientovat podle tohoto piktogramu.

TIP

!

Žárovka – žárovkou označené bloky textu zvýrazňují praktické tipy a rady, které je dobré znát.

Poz

or!

Vykřičník – vykřičník označuje důležité informace, které souvisí s danou problematikou.


1. Úvod 51.2 Pórobeton

1.2 Pórobeton

Pórobeton je uměle vyrobený stavební materiál. Vzniká v autoklávech za působení zvýšeného tlaku a teploty. Stavební prvky z pórobetonu se velmi snadno opracovávají – dobře se řežou a frézují. Prvky jsou poměrně lehké a dobře se s nimi manipuluje. Spojují se dnes převážně tenkovrstvou maltou.

Nízká tloušťka malty omezuje mokrý proces výstavby na minimum. Z pórobetonových tvárnic lze takto vytvořit rozměrově přesné bloky zdiva s hladkým povrchem a minimem spár. Vzniklé úzké spáry jsou výhodnější i pro statické působení zdiva. Shodné vlastnosti pórobetonu ve všech směrech redukují na mi-nimum tepelné mosty na styku se základy, stropem a dalšími konstrukcemi stavby. Použití tenkovrstvé malty je výhodné i z tepelněizolačního hlediska, kdy vzniká téměř kompaktní blok z jednoho materiálu.

Užití pórobetonu Ytong

Pórobeton je zdicí materiál určený pro použití v pozemních stavbách. Je určen pro objekty pro bydlení, občanskou výstavbu a komerční výstavbu, a to všude tam, kde je požadována jednoduchá stavební techno-logie, rychlá výstavba a výborná tepelněizolační schopnost při jednovrstvé konstrukci obvodového pláště.

Poz

or!

Pórobeton je vhodný zejména pro nízkopodlažní objekty od jednoho do tří podlaží. Je výhodný také pro obvodové vyzdívané pláště skeletů, izolační vyzdívky a vnitřní dělicí konstrukce – příčky. Výrobce dále nabízí i další použití pro stropní konstrukce, schodiště a zastřešení. Vzniká tak ucelený systém pórobetonových konstrukcí určených pro většinu nosných a dě-licích konstrukcí objektu. Ucelená nabídka systémů Ytong a Silka dnes pokrývá potřebu návrhu stavby pro všechny svislé a vodorovné konstrukce. Zahrnuje svislé nosné stěny, obvodové stěny, stropní konstrukce, schodiště, příčky a střešní prvky.

Při výstavbě zděných pórobetonových konstrukcí lze užít následující typy vyráběných materiálů:• P1,8 – 300• P2 – 350• P2 – 400• P2 – 500• P4 – 500• P4 – 550• P6 – 650

Jednotlivé materiály se liší pevností v tlaku a tepelněizolačními vlastnostmi. Značky s nízkým číslem mají nižší pevnost v tlaku a lépe izolují. Vápenopískové cihly Silka jsou běžně dodávány jako P20, ale vyrábějí se rovněž pod značkou P12.

TIP

!

RekonstrukceDíky své nízké váze je pórobeton výhodný pro užití při rekonstrukcích a nástavbách budov. Jako jeden z mála materiálů vytváří poměrně lehkou konstrukci stěn nástavby a méně zatěžuje pů-vodní stavbu. Hodnota průměrné objemové hmotnosti se pohybuje mezi 5,0 a 6,5 kN/m³ podle užitého zdicího materiálu, což například při zdivu tloušťky 375 mm a výšce 2,75 m z tvárnic Ytong Lambda (třída P2 – 350) dává zatížení pouze 5,15 kN/m zdi.

Kalkulačka – symbol kalkulačky označuje drobné výpočty použité v textu.

Vzorec – důležité vzorce a veličiny jsou v boční liště vzestupně očíslovány, v dalších textech jsou použity číselné odkazy na tyto vzorce.

( Vzorec 1)


1. Úvod6 1.2 Pórobeton

Důvody pro užití pórobetonového zdiva

■ Rychlost výstavbyRychlost provádění zděných konstrukcí je dnes jedním z důležitých parametrů ovlivňujících cenu stavby. Použití bloků jednotné skladebné výšky 250 mm, tvarově přesné bloky a užití tenkovrstvé malty přináší významnou úsporu času při výstavbě.

■ Tepelněizolační schopnostVysoká tepelněizolační schopnost pórobetonu umožňuje vytvářet jednovrstvé zděné konstrukce vyho-vující požadavkům norem pro tepelné izolování budov, včetně doporučení na vyšší úsporu energie. Při použití zesílené nebo skládané konstrukce z materiálů fi rmy Xella můžeme navrhovat obvodové pláště pro nízkoenergetické objekty. Příkladem může být nosná část z tvárnic P2 – 350 v tloušťce 500 mm nebo slabší zdivo P4 – 500 s vnější izolační částí z materiálu Ytong Multipor.

■ Nízká hmotnostNízká hmotnost výrobků z pórobetonu je nejen výhodná pro vlastní výstavbu a manipulaci s prvky, ale přináší i úsporu v návrhu spodní stavby a šířce základových konstrukcí. Pórobeton běžně užívané kvality P2 – 400 je se svými maximálně 5,5 kN/m³ při běžné vlhkosti jedním z nejlehčích zdicích materiálů. Pro srovnání: lehčené a dutinové cihelné prvky začínají na hmotnosti 6,5 kN/m³ a běžné cihelné materiály se pohybují od 7,5 kN/m³ výše.

■ Protipožární odolnostPórobetonový materiál má výborné protipožární vlastnosti. Zdivo vytváří nehořlavý blok pro prostup po-žáru. Je zařazeno v třídě A1 /nehořlavé/ dle ČSN EN 13501 – 1 a vyhovuje pro většinu použití v objektech.

Pórobeton z hlediska návrhu svislých nosných konstrukcí

Zdicí prvky se zařazují do kategorií a do skupin. Existují dvě kategorie a čtyři skupiny zdicích prvků.

■ KategorieKategorie postihují úroveň kontroly při výrobě zdicích prvků. Jsou uvedeny v materiálových normách, pro pórobeton v normě ČSN EN 771 – 4. Standardní výrobky se zajištěnou stejnou kvalitou výroby jsou zařazeny v kategorii 1. Pórobeton i vápenopískové tvárnice Silka jsou zařazeny do 1. kategorie. Zařazení je deklarováno výrobcem.

■ Zařazení do skupinyDo skupin se zdicí prvky zařazují podle geometrického provedení, zejména podle počtu a umístění dutin v základní hmotě výrobku. Rozlišujeme čtyři skupiny lišící se procentuálním podílem dutin ve výrobku, od plných cihel po cihly výrazně děrované ve svislém a vodorovném směru. Pórobeton i tvárnice Silka jsou zařazeny do skupiny 1. V této skupině jsou zařazeny výrobky s procentuálním počtem dutin do 25 % objemu. Pórobeton je materiál bez dutin a chová se jako kompaktní stavivo. Zařazení do skupin uvádí obvykle výrobce.


2. Konstrukční prvky


2. Konstrukční prvky8 2.1 Typy konstrukcí

2. Konstrukční prvky

2.1 Typy konstrukcí

Pórobeton užíváme pro následující typy svislých konstrukcí a vodorovných konstrukcí:

■ Nosné stěny• samonosné vnitřní nosné stěny• samonosné jednovrstvé obvodové nosné stěny• samonosné ztužující stěny a smykové stěny• nosné stěny energeticky efektivních budov

■ Nenosné stěny výplňové• výplňové nenosné zdivo pro skelety• příčky

■ Další konstrukceMimo prvky pro svislé konstrukce Ytong nabízí i další stavební konstrukce:• pórobetonové skládané stropy sestávající z nosných trámků, vložek a betonové zálivky• pórobetonové schody• pórobetonové střešní a stropní panely• pórobetonové obvodové panelyUvedené konstrukce nejsou dále podrobně řešeny v této publikaci. Je však stručně naznačeno jejich použití.

třída pórobetonu: P1,8-300 P2-350 P2-400 P2-500 P4-500 P4-550 P6-650

Pevnost zdicích prvků v tlaku fb dle EN 772-1 1,8 2,5 2,6 2,8 4,0 5,0 6,0 N/mm2

Objemová hmotnost v suchém stavu max. 300 350 400 500 500 550 650 kg/m3

Součinitel tepelné vodivosti λ10 DRY (P=50% ČSN EN 1745) 0,080 0,085 0,096 0,120 0,120 0,140 0,170 W/mK

Faktor difuzního odporu μ (ČSN EN 1745) 5/10 5/10 5/10 5/10 5/10 5/10 5/10 -

Měrná tepelná kapacita c (ČSN EN 1745) 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 kJ/kgK

Vlhkostní přetvoření ε 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 mm/m

Přídržnost 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 N/mm2

Hmotnost zdiva bez omítek 400 450 500 600 600 650 750 kg/m3

Charakter. pevnost zdiva v tlaku fk dle ČSN EN 1996-1-1 1,32 1,74 1,80 1,92 2,60 3,14 3,67 N/mm2

Tab. 1. Technické údaje tvárnic Ytong

S20-2000 S12-1800 jednotka odkaz na EN

Pevnost zdicích prvků v tlaku fb dle EN 772-1 20 12 N/mm2 EN 771-2

Průměrná hodnota pevnosti v tlaku 25 15 N/mm2 EN 771-2

Střední hodnota objemové hmotnosti 2000 1800 kg/m3 EN 771-2

Součinitel tepelné vodivosti λ10 DRY 1,05 0,81 W/mK EN 1745

Faktor difuzního odporu μ 5/25 5/25 - EN 1745

Měrná tepelná kapacita c 1000 1000 J/kgK EN 1745

Vlhkostní přetvoření ε 0,2 0,2 mm/m -

Charakteristická hodnota pevnosti v tlaku fk 10,2 6,6 N/mm2 EN 1996-1-1

Hmotnost zdiva 2200 2000 kg/m3 -

Tab. 2. Technické údaje tvárnic Silka


2. Konstrukční prvky 92.2 Nosné zdivo

2.2 Nosné zdivo

Pro svislé nosné konstrukce užíváme pórobeton Ytong ve značení P2, P4 a P6 a vápenopískové tvárnice Silka P20 a P12. Materiály jsou takto značeny bez přímého odkazu na pevnosti v tlaku. Zde upozorňujeme na změnu v rozšíření značení pórobetonu Ytong.

■ Pórobeton YtongPro nosné zdivo můžeme užít pórobeton všech značení. Výběr určité značky závisí na velikosti působící-ho zatížení. Pórobetony značky P1,8, P2, P4 a P6 se vyrábí v blocích výšky 249 mm pro skladební výšku 250 mm se šířkou 200, 250, 300 a 375 mm. Při osazení bloků příčně lze vytvořit zdivo tloušťky 500 mm.

Poz

or! Nejužívanější je pórobeton P2 – 350 a P2 – 400 s nejnižší pevností 2,5 a 2,6 MPa. Není proto

určen pro větší zatížení do vyšších budov. Tato nevýhoda je částečně kompenzována při použití větších tloušťek konstrukce 375 a 500 mm. Pórobeton pevnosti P4 nebo P6 se užívá pro větší zatížení stěny, kde P2 nevyhovuje. Lze jej užít pro dolní podlaží objektu a pilíře.

■ Vápenopískové tvárnice Silka

TIP

! Pro více zatížené stěny a nosné stěny vícepodlažních objektů jsou určeny vápenopískové tvárnice Silka pevnosti P20 nebo P12. Vápenopískové tvárnice můžeme užít pro vnitřní nosné stěny, ztužující příčné stěny anebo nosnou část sendvičového obvodového pláště doplněnou vnější tepelnou izolací.

Obvodové nosné stěny

Tab. 3. Užití pórobetonu

Tepelněizolační obvodové zdivo, vyzdívky pro skelety

P1,8 – 300

P2 – 350

P2- 400

Seismické oblasti (dle EC 8)

P2 – 350 (fb = 2,5 MPa)

– pro nízkou seismicituP2 – 400 (fb = 2,6 MPa)

P2 – 500 (fb = 2,8 MPa)

P4 – 500 (fb = 4 MPa)

P4 – 550 (fb = 5 MPa) – ostatní

ŘEZ PŮDORYS 1. NP

Obr. 1. Příklad řešení svislých stěn objektu


2. Konstrukční prvky10 2.2 Nosné zdivo

Tab. 3. Užití pórobetonu

Nosné zdivo a vnitřní stěny

P2 – 400 (fb = 2,6 MPa) – nízké objekty – nosné obvodové zdivo a střední stěny

P2 – 500 (fb = 2,7 MPa)

P4 – 500 (fb = 4,0 MPa) – střední stěny, zatížené stěny a pilíře

P4 – 550 (fb = 5,0 MPa)

P6 – 650 (fb = 6,0 MPa) – nejvíce zatížené pilíře a střední stěny

■ Jednovrstvé zdivo YtongPórobeton je vhodný pro jednovrstvé řešení obvodových stěn z materiálu P2 – 350 nebo P2 – 400 v tloušť-ce 375 mm nebo 500 mm. Větší tloušťka stěny přináší lepší tepelněizolační vlastnosti.Nosnost stěny je vždy omezena velikostí pilířů mezi okny.

■ Sendvičové zdivo Ytong + Ytong MultiporPro nízkoenergetické a pasivní objekty lze volit například dvouvrstvou konstrukci v následujícím provedení:• doporučené řešení pórobeton Ytong pro rodinné domy – Ytong P2 – 400 tl. 300 mm + Ytong Multipor

tl. 200 mm• případně pórobeton Ytong třídy P2 – 350, P2 – 400, P4 – 500 tloušťky 250 – 375 mm + Ytong Multipor

různých tlouštěk dle konkrétních požadavků stěny

TIP

! Materiál Ytong Multipor je pevný izolační materiál. Není nosný a je kotven jako jiná tepelná izolace celoplošně kontaktním lepidlem a mechanicky s pomocí plastových hmoždinek. Tloušťku Multiporu volíme podle navrhované izolační schopnosti zdiva. Pevnost a tloušťku pórobetonu P2 nebo P4 volíme podle velikosti působícího zatížení.

■ Zdivo SilkaPro vyšší zatížení a vysoké objekty lze pórobeton nahradit únosnější vápenopískovou tvárnicí Silka v pevnosti P12 a P20. Tvárnice Silka užíváme i pro meziokenní pilíře s koncentrovaným zatížením. Vyso-ká pevnost zdiva v tlouštce od 175 mm do 250 mm v kombinaci s vnější tepelnou izolací Ytong Multipor umožňuje výhodné oddělení pevné nosné statické části stěny a nenosné izolační vrstvy. Jednodušší je pak i řešení detailů stavby.

Podezdívka

Vytvoření podezdívky u spodní části obvodových stěn zahrnuje vyřešení detailu s osazením nosné obvodové stěny na základy. Rozlišujeme dva případy, odvislé od toho, zda zdivo je navrhováno jako jednovrstvé, nebo vícevrstvé – sendvičové.

■ Doporučení pro jednovrstvé zdivoU jednovrstvého zdiva musíme řešit osazení první řady cihel na základ. Základ je dnes obvykle opatřen z vnější strany tepelnou izolací. Tloušťka této izolace je od 50 do 120 mm, povětšinou dosahuje alespoň 80 mm. Tímto při osazování první vrstvy zdiva vzniká rozdíl mezi vnějším nosným lícem základu nebo spodní podezdívky a zdiva několika centimetrů. S přibývajícími požadavky na tloušťku tepelné izolace spodní stavby vzniká technický problém s přesahem zdiva přes hranu základů. Pro řešení máme několik zásad:

Zdivo: Jednovrstvé Vícevrstvé

Obr. 2. Jednovrstvé, vícevrstvé zdivo



Poz

or!

• přesazení volíme tak, aby excentricita tlakové síly od horní části zdiva byla vůči ose spodní stavby menší než jedna šestina tloušťky stěny

• přesazení zdiva přes spodní řady vyzdívky nebo hranu základu navrhujeme vytvořit z pevnějšího pórobetonu P4

• doporučujeme spodní užší blok zdiva volit z pevnějšího pórobetonu P4

Vyložení větší než 15 mm je potřeba pro každý případ posoudit v souladu s ustanovením ČSN EN 1996 – 2.

Zdivo Ytong

Tepelnáizolace

Zdivo Ytong

Obkladsoklu

Obr. 3. Schéma uložení obvodové jednovrstvé stěny na základový pas

IzolaceYtong Multipor

Tepelnáizolace

IzolaceYtong Multipor

Obkladsoklu

s vnější tepelnou izolací Ytong Multipor a štíhlou nosnou stěnou

Obr. 4. Schéma uložení dvouvrstvé obvodové stěny na základový pas



Obr. 5. Detail osazení obvodové stěny na základový pas (375 mm)

Obr. 6. Detail osazení obvodové stěny na základový pas (500 mm)



■ Doporučení pro sendvičové zdivoPři použití jednovrstvého zdiva je vhodné zarovnat vnější líc spodní stavby a zdiva. Tímto vnikne ná-vaznost konstrukcí bez excentricity od zatížení, a vnější izolace spodní stavby a zdiva na sebe přímo navazuje. Jde o nejjednodušší a nejvýhodnější řešení.

Stěny podzemí

Pro stěny podzemí nemusí být výhodné užití pórobetonových stěn kvůli jejich nižší pevnosti v ohybu a tlaku a působícímu bočnímu zatížení od zeminy. Proto doporučujeme užít vápenopískových tvárnic Silka s vyšší pevností a hmotností nebo pórobetonové tvárnice P4 a P6 s vyšší pevností. Při návrhu podzemní stěny nebo částečně do zeminy zapuštěné stěny bychom vždy měli stěnu opřít o tuhou vodo-rovnou stropní konstrukci a zároveň se řídit dvěma údaji ze statického výpočtu:

1. Velikost bočního tlaku od zeminy za stěnou 2. Velikost svislého přetížení od horní stavby

Poz

or!

Cihly maltujeme i ve svislých spárách. Navrhujeme vždy rozepření obvodové stěny do vnitř-ních kolmých stěn, popřípadě zesílení pilíři.

Obr. 7. Detail stěny 300 mm s izolací Ytong Multipor pro nízkoenergetické objekty



■ Technické a statické řešeníSuterénní stěny posuzujeme na účinky svislého zatížení od váhy budovy a vodorovného zatížení od ze-miny za stěnou. Zemní tlak vyvodí nejvyšší účinek v patě stěny. Pokud je stěna samostatně stojící, je i zatěžovací moment v patě největší. Je zde také účinek smyku od bočního zemního tlaku. Zde posuzu-jeme ložnou spáru v patě zdi. Je třeba si uvědomit, že zděná stěna zde stojí na základu nebo na vrstvě izolace proti vodě a vlhkosti umístěné na základě. Pro posouzení lze užít v ČSN EN 1996 1 – 3 uvedenou zjednodušenou metodu návrhu budov vůči vodorovným silám nebo postup dle ČSN EN 1996 1 –1. Působí zde pro nás také příznivě přetížení od vrchní stavby včetně váhy stropních konstrukcí. Pro posouzení stěny užíváme zatížení od stropů bez užitného zatížení a se součiniteli zatížení rovnými 1.

TIP

! Při opření stěny do příčných stěn výrazně klesne namáhání stěny. Stěna pak působí jako deska opřená v patě, po svislých stranách a v horní rovině o stropní konstrukci. Celou stěnu pak musíme vně tepelně izolovat, pokud použitý materiál nepostačí k pokrytí požadavků na tepelnou izolaci sám.

TIP

!

Jiné řešení předpokládá, že před zděnou stěnu zařadíme železobetonovou stěnu odolávající samostatně zemnímu tlaku. Stěna sama přenáší účinky zemního tlaku, vnitřní vyzdívka pak má izolační funkci. Vyzdívka může však být i konstrukcí přenášející zatížení od stropní konstrukce nad podzemím a zatížení od horní stavby. Opěrná stěna pak stojí zcela nezávisle. Pokud bychom chtěli opěrnou stěnu zapojit do dalších konstrukcí budovy, musíme řešit odstranění tepelných mostů mezi stropní konstrukcí a nosnou stěnou.

Obr. 8. Podzemní stěna tepelně izolovaná



Zároveň musíme při řešení podzemní stěny v návaznosti na podlahu umístit před stěnu izolaci proti vlhkosti. Na účinky vodního tlaku v zemině za stěnou je vhodné volit železobetonové podzemní stěny zavázané do základové desky.

Vnitřní nosné stěny

Vnitřní nosné stěny vycházejí u běžných objektů většinou ve vzdálenosti 3 až 6 metrů od obvodové souběž-né nosné stěny. Při větším rozpětí mezi stěnami roste zatížení na stěny a musíme větší pozornost věnovat statickému prověření zdiva. Toto je nutné si uvědomit zejména při oslabení stěny otvory a vzniku pilířů.

TIP

!

Vnitřní nosné stěny provádíme u jedno- a dvoupodlažních objektů zpravidla z nejvíce užívané značky pórobetonu P2 – tl. 300, 375 mm a P4 – tl. 250 a 300 mm. Užitý materiál P2 nebo P4 a šířku zdi volíme podle velikosti zatížení, počtu a velikosti otvorů ve stěně a rozpětí stropní konstrukce. Únosnost ověříme výpočtem. Pro vyšší objekty nebo větší zatížení užijeme vá-penopískových tvárnic Silka s pevností P20. Nosné stěny doplňujeme příčnými ztužujícími stěnami pro zajištění prostorové tuhosti objektu.

Obr. 9. Podzemní stěna s opěrnou stěnou


2. Konstrukční prvky16 2.3 Nenosné zdivo

2.3 Nenosné zdivo

■ Samonosné obvodové stěnyPro obvodové nenosné stěny, které nejsou přímo zatíženy stropní a střešní konstrukcí, užíváme řešení jako pro nosné stěny. Lze je navrhnout jako jednovrstvou nebo vícevrstvou konstrukci. To závisí na ge-ometrických rozměrech vyzdívky, statickém působení a zatížení větrem.

■ Vyzdívky skeletůVyzdívky vytvářející obvodový plášť skeletů bývají řešeny jako nesené stropní konstrukcí skeletu. Výji-mečně se navrhují jako samonosné. Pro nesené vyzdívky užíváme následující řešení:• vyzdívky do vnějšího líce nosných sloupů s vnější tepelnou izolací v celé ploše fasády• vyzdívky jednovrstvé s osazením před kraj stropní konstrukce a odizolováním před sloupy a stropní

konstrukcí• kombinaci obou principů řešení

TIP

!

Pro vyzdívky užíváme obvykle pórobetonu Ytong P1,8 – 300, P2 – 350, případně P2 – 400, které mají nejnižší hmotnost a zároveň nejvyšší izolační schopnosti.

■ Obvodové nenosné vyzdívkyPro vyzdívané pláště skeletů užíváme pórobetonových vyzdívek z materiálů P2 – 350 a P2 – 400 na tenko-vrstvou maltu. Vyzdívky je třeba posoudit na účinky větru (tlak, sání) a podle výsledku statického výpočtu doplnit výztuž ve vodorovných ložných spárách. Návrh je uveden v ČSN EN 1996 –1 –1. Pro použití platí stejné zásady jako pro vyzdívání stěn a příček. Vyzdívky kotvíme pomocí kotevních pásků ke sloupům a nosným stěnám, případně i ke stropní konstrukci. Pro vedení ke stropní konstrukci užíváme ocelových profi lů, o něž je vyzdívka opřena.

Obr. 10. Vyzdívka sloupu mezi sloupy skeletu

Obr. 11. Vyzdívka sloupu mezi sloupy skeletu s vnějším zateplením


2. Konstrukční prvky 172.3 Nenosné zdivo

Poz

or! Pro velikost nenosných vyzdívek platí omezeně maximální vodorovné vzdálenosti mezi svis-

lými dilatačními spárami (nebo lícem skeletu) 6 metrů. Vodorovné dilatační spáry se umísťují do úrovně stropních konstrukcí. Stanovení výšky dilatačního úseku závisí na použitých materi-álech a uspořádání nenosné vnější stěny a na vzájemné poloze a velikosti otvorů ve stěně. Pro souvislé nesené vyzdívky se dilatační úseky volí na výšku jednoho nebo dvou podlaží.

Vysunutí vyzdívek před líc železobetonových průvlaků je potřeba řešit individuálně s použitím např. izolace Ytong Multipor před prvky skeletu.

Obr. 12. Půdorys vyzdívky ve skeletu

Obr. 13. Pohled na vyzdívku skeletu


2. Konstrukční prvky18 2.3 Nenosné zdivo

Příčky

Použití pórobetonových příček v pozemních stavbách je vhodné pro jejich snadnou montáž, rovný povrch a poměrně lehké váhové provedení. Ytong vyrábí přesné tvarovky pro příčky tl. 100, 125 a 150 mm a tvarovky pro přizdívky tl. 50 a 75 mm.

Poz

or! Založení příček

Příčky se osazují na těžký asfaltový pás nebo na jinou separační podložku a oddělují se tak od spodní stropní nosné konstrukce.

Jednotlivé příčky mezi sebou zavazujeme na vazbu a tím zvyšujeme jejich prostorovou stabilitu. Sa-mostatně stojící příčky musíme fi xovat k nosné konstrukci a ke stropu pomocí vedení do profi lu nebo osazením kotvících pásků. Styk s nosnými stěnami řešíme osazením na tupo. Pro spojení příčky a stěn se užívají nerezové ploché ocelové pásky délky 300 mm osazené do spár zdiva při zdění nebo přichyce-ním pomocí hmoždinek k nosné stěně. Vzdálenost kotev se ve svislém směru udává obvykle 500 mm, pro vyšší účinky vodorovného zatížení a slabé a vysoké příčky 250 mm.

Poz

or!

Kotvení příčekPříčku ke stropu nefi xujeme natvrdo, ale s pružným osazením do profi lu nebo s pomocí kotevních pásků. Mezi stropem a příčkou ponecháváme spáru vyplněnou lehkou stlačitelnou izolací pro možný průhyb stropu. Spáru uzavřeme pružným tmelem. Dalším řešením je vyzdění do ocelového profi lu kotveného ke stropu. Tento profi l například tvaru U nebo dvou úhelníků vede záhlavím příčky. Mezera mezi stropem a příčkou uvnitř profi lu umožňuje svislou dilataci – průhyb stropní konstrukce bez vlivu na příčku.

Pokud strop na malé rozpětí nemůže vykázat měřitelný průhyb, lze u bytových staveb provést příčky s výztuhami zapřenými do stropní konstrukce. Toto řešení je typické pro osazení skříněk kuchyňských linek na příčky. Musíme zde ale postupovat případ od případu a řešení nelze obecně užít pro všechny stavby. Pokud jde o řešení příček, je třeba upozornit, že strop-ní konstrukce musí vykazovat při působícím zatížení malý průhyb, aby nedošlo k poškození vyzděné příčky. Obvyklá hodnota je alespoň l/500.

Poz

or!

Drážky v příčkáchV drážkách ve zdivu vedeme instalační rozvody. Hloubka podélné drážky by neměla překročit šestinu tloušťky příčky. Při vedení rozvodů zejména vodovodního a kanalizačního potrubí nesmíme ohrozit stabilitu příčky. Vhodné je umístění potrubí u paty stěny a v přizdívce neboli předstěně (před příčkou). Pro jednotlivá potrubí lze užít zvýšených soklů u podlahy. Zejména u tvrdých vápenopískových cihel je řešení s předstěnou nutné. Pro svislé potrubí můžeme využít předem vytvořené, tj. vyzděné svislé drážky ve zdivu.

rozměryš x v x d

mm

součinitel prostupu tepla U při

u = 0%

W/m2.K

tepelný odpor R při

u = 0%

m2.K/W

neprů-zvučnost

Rw

dB

požárníodolnost

EIW

spotřebamalty na1m2 zdiva

HL/PD

kg/m2

směrnápracnost

zdění

h/m3

počet kusů

na paletě

ks

obsah palety

m3

plocha zdiva

na paletě

m2

P4-500 50 x 249 x 599 1,71 0,42 - 30 0,8 8,0 156 1,163 23,40

P2-500 75 x 249 x 599 1,26 0,63 34 120 1,1 8,0 120 1,342 18,00

P2-500 100 x 249 x 599 1,00 0,83 37 120 1,4/1,1 5,5 90 1,342 13,50

P2-500 125 x 249 x 599 0,83 1,04 39 180 1,8/1,3 4,0 72 1,342 10,80

P2-500 150 x 249 x 599 0,71 1,25 41 180 2,1/1,5 3,2 60 1,342 9,00

Tab. 4. Příčky – technické vlastnosti zdiva, expediční údaje


2. Konstrukční prvky 192.4 Konstrukční systémy pro zděné stavby

Poz

or! Podélně vedené rozvody instalací v příčce je třeba omezit na malé profi ly a rozvody elektro.

Vedení vody, topení a kanalizace je třeba umístit do podlahy, soklu u příčky nebo zvýšené předstěny. Pro svislé rozvody s většími průměry, jako jsou stoupačky, je vhodné vytvořit při zdění svislé drážky.

2.4 Konstrukční systémy pro zděné stavby

Podélný systém

Pro nízkopodlažní zděné stavby bývá tradičně používán podélný stěnový systém, a to jako dvoutrakt o dvou shodných nebo podobných rozpětích se světlostí od 3 do 6 m, přičemž výhodné je užití světlostí kolem 4 až 5 m. Pro půdorysně malé stavby je výhodné použití jednotraktu, kde podélné obvodové stěny jsou zároveň nosné. Při užití vhodných stropních konstrukcí lze navrhnout vzdálenost stěn i přes 6 m.

Pro stropní konstrukce se užívají:• skládané stropy s dobetonávkou (trámečky + vložky) – např. bílý strop Ytong• monolitické železobetonové desky• fi ligránové stropy• nosníkové stropy doplněné nosnou deskou (nosníky ocelové, dřevěné, popř. železobetonové)• stropní železobetonové nebo předpjaté panely

Tradičním řešením je užití skládaného stropu například v systému Ytong.Při použití dřevěných trámových stropů se věnec umísťuje pod tyto nosníky. Nosníky se kotví ocelovými pásky do věnce. Jiné, u nás téměř již zapomenuté řešení, užívá tradiční ocelové kleště (spony) zazděné do zdiva za nosníky. Takto se za zdivo kotví alespoň každý druhý trám a vytváří tak spojení hlavy stěny a stropní konstrukce. Pro stropy s ocelovými nosníky se věnce dávají pod nosník nebo do jejich úrovně (se zabetonováním profi lů do věnce).

Obr. 14. Ukotvení příčky


2. Konstrukční prvky20 2.4 Konstrukční systémy pro zděné stavby

Příčný systém

Tento systém je vhodný pro takové dispozice objektů, kde se vedle sebe opakují rozměrově podobné nebo účelově shodné místnosti. Další výhodou je možnost uvolnění podélných fasádních stěn velký-mi okenními otvory, neboť zatížení od stropních konstrukcí přenášejí kolmé příčné stěny. Tyto stěny jsou u větších objektů až na štítové stěny vždy vnitřní. Proto nevyžadují řešení jejich tepelněizolační funkce vzhledem k vnějšímu prostředí. Stěny tak mohou být slabší a z únosnějších materiálů s ma-lou tepelněizolační schopností. Pro zdivo z pórobetonu Ytong užíváme na příčné stěny například tvárnice pevnostních značek P4 – 600 nebo P6 – 700 při vyšších objektech a větší vzdálenosti stěn vyvozující vyšší zatížení.

Kombinovaný systém

Pro řešení půdorysů s rozdílnými vnitřními prostory se užívá kombinovaný systém s podélnými a příč-nými vnitřními stěnami. Změny systému nosných stěn užíváme zejména proto, abychom položili jedno-stranně pnuté stropy vždy přes menší rozpětí mezi stěnami nebo mimo stěny s velkými otvory.

Obousměrný systém

Navržení stropní konstrukce nosné v obou kolmých směrech je nejvýhodnější pro zajištění prostorové tuhosti objektu a opření stěn v hlavě o konstrukci tuhou ve vodorovné rovině. Pro stropní konstrukci užíváme monolitických desek vyztužených ve dvou směrech, oboustranně vyztužených fi ligránových desek (s dovyztuženou druhou příčnou vrstvou) a kazetových desek s vloženými vylehčujícími prvky – kazetami nebo trámovými rošty. Obousměrný systém je výhodný pro přenos nižších zatížení na zdivo stěn umístěných po obvodě místnosti než u stěn podélného nebo příčného systému.

Zastřešení vazníky

Při zastřešení vazníky není zdivo zakončeno pevnou (tuhou) stropní konstrukcí. Proto je u přízemních zděných objektů s vazníky položenými přímo nad zdivo nutné zajistit dostatečnou tuhost stěny v příčné rovině nebo zajistit opření stěny o dostatečně tuhou střešní konstrukci. Zásadně nevhodné je užití štíhlých dlouhých stěn oslabených navíc otvory.

Vhodného řešení lze dosáhnout následujícími způsoby:• omezení velikosti půdorysu tak, aby mohly být zapojeny štítové stěny• vložení příčných stěn propojujících protilehlé stěny a majících velkou

příčnou tuhost – doporučuje se po maximálně 7 m• zvětšení tloušťky stěny, které ale většinou naráží na technické provedení silné stěny• vložení zesilujících pilířů do obvodových stěn, a to alespoň

na dvojnásobnou tloušťku, než je původní stěna• propojení protilehlých stěn příčnými průvlaky nebo průvlaky

se sloupy přibližně v místech jako u příčných stěn• vytvoření masivního nosníku na vodorovné účinky v hlavě stěny,

který přenese vodorovné síly do příčných štítových stěn• vytvoření vodorovného nosníku v rámci střechy, který musí vytvořit oporu pro stěnu• ztužení střešní konstrukce ve vodorovné rovině, což vytvoří

veliký vodorovný nosník pro opření záhlaví zdiva• užití zdiva vyztuženého ve svislé rovině, tj. s vloženými železobetonovými sloupy

Zásadou je zakončení zdiva patřičně vyztuženým a provázaným pozedním věncem. Jako nejběžnější řešení se jeví užití příčných stěn stažených horním věncem.


2. Konstrukční prvky 212.4 Konstrukční systémy pro zděné stavby

■ Schémata konstrukčních systémů pro zděné stavby:

Příčné nosné stěny Podélná ztužující stěna

Obvodová nenosná vyzdívka

Obr. 15. Nosné stěny v příčném stěnovém systému

Podélná nosná stěna

Nosné stěny Nosné stěny

Příčná nosná stěna

Obr. 16. Dispozice nosných stěn a přenosu zatížení od stropů

Nosná stěna

Nosná stěna – více zatížená

Nosná stěna

Nejvíce zatížené pilíře

Příčná stěna pro ztužení objektu

Obr. 17. Podélný dvoutrakt s příčnou stěnou


2. Konstrukční prvky22 2.4 Konstrukční systémy pro zděné stavby

Jednovrstvé stěnyobvodové stěny 375, 500 mm

tepelněizolační zdivo z pórobetonu

P2–350, P1,8–300

Sendvičové zdivonosné stěny 375, 300, 240 mmplus zateplení deskami Ytong Multipor

Nosná

Nosná P4–500

Nosná

Nosná P4–500

Obr. 18. Nízkoenergetické objekty z pórobetonu

Doporučená vzdálenost: 2,5 konstrukční výšky, maximálně 7 metrů

Nosná stěna

Nosná stěna

7 m

Jiným řešením k zajištění stěny je zesílení stěny nebo doplnění pilíři, stropní konstrukce tuhá ve vodorovné rovině nebo vodorovný nosník v hlavě stěny opřený o příčné stěny

Obr. 19. Vzdálenost příčných stěn

Obr. 20. Hodnoty pevnosti zdiva v tlaku

fu průměrná pevnost zdicího prvku v tlaku

fb se stanoví pevnostními zkouškami dle ČSN EN 772-1

fb normalizovaná pevnost zdicího prvku v tlaku

fb = δ × η × fu

δ vliv šířky a výšky zdicího prvku – pro výšku = 250 m, šířku nad 250 vychází 1,15 η přepočet na přirozenou vlhkost – vysušený stav 0,8, 6 % vlhkosti nebo

kondiciování na vzduchu 1,0, pod vodou 1,2

fk charakteristická pevnost zdiva v tlaku kolmém k ložným spárám

Stanovíme z pevnosti fb výpočtem nebo dle podkladů výrobce


2. Konstrukční prvky 232.5 Ztužující stěny, věnce a překlady

2.5 Ztužující stěny, věnce a překlady

Smykové stěny

Smykové stěny se používají na ztužení objektů proti účinkům vodorovných sil. Jedná se především o důsledek zatížení větrem. Posouzení je nutné provést ve vodorovné ložné spáře zdiva v patě stěny. Musíme dále zvážit, zda posoudit i svislou spáru mezi smykovou stěnou a příčnou stěnou ztužující (nazývanou také podle tvaru příruba).

Ztužující stěny

Výraz ztužující stěny je vyhrazen pro stěny vytvářející příčnou oporu a ztužení nosným nebo obvodovým stěnám. Vzdálenost příčných stěn u samostatně stojící stěny je vhodná po 7 metrech. Jiným řešením k zajištění stěny je výrazné zesílení tloušťky stěny nebo její doplnění pilíři. Samostatná stěna se v záhlaví výhodně zabezpečuje upnutím do stropní konstrukce, která je tuhá ve vodorovné rovině, nebo do vodo-rovného nosníku opřeného o příčné stěny. Za dostatečně tuhé se považují železobetonové stropy včetně stropů s dobetonávkou.

Věnce

Pro pozední věnce užíváme tvárnice tvaru U (U-profi ly) nebo vyzdívky z příčkovek. Preferujeme užití jen svislých příčkovek při větším profi lu věnce. Velikost věnce a jeho výztuž se řídí vzdáleností podpor věnce ve vodorovném směru (příčných stěn) a možností spojení se stropní konstrukcí. Železobetonové věnce umísťujeme těsně pod stropní konstrukci nebo do její úrovně. Polohu pod stropní konstrukcí užíváme především pro položení nosníků ze dřeva, oceli nebo železobetonu. Věnec nám zároveň vytváří plochu pro roznesení soustředěného zatížení v uložení nosníku. Na věnce je vhodné ukládat i železobetonové panely, zejména při malé délce jejich uložení, která může (z hlediska uložení panelů, nikoli z hlediska uložení na zdivo) činit 100 mm. Při provádění deskových monolitických nebo polomontovaných stropů s dobetonávkou (tradiční skládaný strop systému trámek + vložka) umísťujeme věnec do úrovně stropu a betonujeme jej se stropní deskou.

Výztuž věnců musí mít průřezovou plochu alespoň 150 mm² při užití minimálně dvou profi lů. Výztuž musí přenést tahovou sílu 45 kN, což odpovídá užití obvykle čtyř vložek minimálních profi lů 8 až 10 mm. Obecně však není stanoveno, jak dlouhý věnec takto můžeme ponechat. Uvažuje se však, že tyto vložky působí jako tahové, z čehož vyplývá, že pokud věnce plní ještě jinou funkci (například překladu), je třeba výztuž nebo i profi l věnce zesílit. Zde se jedná zejména o zesílení v místech využití věnce pro zmíněné překlady nad otvory a o využití věnce jako vodorovného nosníku mezi příčnými zdmi. Původní česká norma ČSN 731101 udávala pro věnec zdi extrémní návrhovou sílu 15 kN na 1 bm šířky budovy.

Navrhovali jsme takto věnce na zdi, která byla kolmá k rovině se zmiňovanými běžnými metry. Pro jednoduchý objekt s čelní stěnou a se dvěma štítovými zdmi pak pro tyto stěny vychází výztuž věnce jako násobek poloviny délky čelní stěny krát 15 kN. Z úvahy vyplývá, že takto navržený věnec s minimální výztuží čtyř profi lů 10 mm při návrhovém napětí 190 MPa by byl vhodný pro vzdálenost příčných stěn do 4 metrů. Při užití žebírkových výztuží s vyšší pevností vychází vzdálenosti stěn vyšší.

TIP

! Pro věnce užíváme většinou čtyř profi lů větších než 8 mm, a to 10 –12, eventuálně i 14 mm. Pro tyto profi ly pak vzdálenost příčných stěn vyhovuje mezi 4 až 6 m. Tyto vzdálenosti stěn odpovídají většině případů pro běžné stavby rodinných a bytových domů. U ohybem namá-haných věnců od účinků překladů, větru a krovu musíme výztuž posílit.

Nejvíce je užíváno čtyř profi lů R12 při objektech o vzdálenosti stěn 4,5 m. Pro vzdálenější příčné ztužující stěny, kde věnce plní funkci vodorovného nosníku namáhaného větrem na fasádu, nutno výztuž posílit dle statického výpočtu. Výztuž věnců je stykována přesahem, doporučuje se v jednom místě stykovat polovinu prutů. V rozích a na stycích stěn se vloží příložky tvaru L. Uvedená opatření platí pro samostat-né věnce na zdivu. Pokud je věnec součástí železobetonové stropní desky nebo vyztužené přebetonávky skládaného polomontovaného stropu, může výztuž vycházet v profi lech 4 × 10 mm.


2. Konstrukční prvky24 2.5 Ztužující stěny, věnce a překlady

TIP

! Do věnce z vnější strany vkládáme pás izolace z minerální vlny. Účelem pásu je tepelné odizolování v místě studeného betonu a vytvoření prostoru pro případný drobný vodorovný pohyb věnce nebo spojeného monolitického stropu.

Pro věnec plnící zároveň funkci překladu zesilujeme výztuž nad otvory. Při návrhu věnce postupujeme podle ČSN EN 1992 –1 –1 „Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí“

Poz

or! Pozední věnec vždy uzavírá zdivo v podlaží. Musí být plošně co nejvíce spojen se

zdivem pod ním. Na to musíme pamatovat při osazování stropů, izolace a věncovek.

Další nutnou podmínkou je nepřerušené a průběžné, pokud možno přímé vedení věnce. Dbáme také na provázání výztuže věnce v rozích stavby.

Věncovka – 2 varianty a) 50 mm – P2-500b) 75 mm – P2-500

375 mm

Montovaný strop se zálivkou Ytong 250 – 300 mm

Uložení strop. nosníkůběžně strop Ytong 50 mmjiné min. 100 mm

Tepelná izolace – 2 var. PS, MVa) min. 80 mm b) optim. 100 mm c) nevyhovující 40 – 50 mm

Věnec včetně uložení stropu s šířkoua) 245 mmb) 200 mm

Obr. 21. Schéma styku stropu a stěny 375 mm

Montovaný strop

se zálivkou

Ytong

Uložení strop. nosníků

min. 150 mm

Reakce od horní části zdiva

působí přibližně v polovině

tlouštky zdi t

uvažujeme vždy minimální excentricitu0,05 t = 18,75 mm

Reakce od stropu50 80 95 150 mm

t = 375 mm

Obr. 22. Schéma stropu a stěny Ytong 375 mm



Montovaný strop se

zálivkou Spiroll, žb. panely

Nutná dostatečná šířka

zdiva pro uložení panelů

Uložení na věnec

Stěna se spodním věncem

vnější vnitřní

Při použití věncovky pod uložení panelů

Pod panelem nemaltovat

Uložení strop. nosníků

běžně 150, ev.125 mm

Obr. 23. Schéma uložení panelů na zdivo

375 mm 240, 300 mm

Montovaný strop se

zálivkou Spiroll, žb. panely

Pozor na uložení stropních

nosníků a panelů,

kde podle výrobce postačí

100, 125, 140 mm

Malé uložení na věnce

a přímo na pórobeton

Použití měkké věncovky

pod uložení panelů – nevhodné

Obr. 24. Chyby v uložení panelů

Současná řešení

Žb.monolit

U profil +žb. monolit

Prefanosníky

Pozor napočet nosníků

S ocelovýmiI profily

Tradiční řešení

Obr. 25. Schéma překladů u vnější stěny



Překlad a strop nezávislenachází se pod stropem, který je na něm uložen

Překlad spojen se stropempro snížení jeho výšky

Profil a výztuž průvlaku a stropu propojeny

Např. žb. monolit

Obr. 26. Schéma překladů z monolitického železobetonu

Nosný překlad

Nosný

překlad Ytong

Plochý překlads nadezdívkou

U profil +žb. monolit

Plochý

překlad Ytong

Obr. 27. Schéma systémových překladů z pórobetonu

Pozor na dostatečnéuložení

Ocelový průvlak a žb. monolit – bez viditelného průvlaku

Ocelové nosníky a skládaný strop– nosníky pod stropem nebo v úrovni stropu

Obr. 28. Schéma ocelových překladů



Věnce a krovP

ozor

!

Pro dnešní podkroví je často požadováno provedení vyšší nadezdívky sloužící pro uložení pozednice krovu. Zdivo nadezdívky bývá ukončeno pozedním věncem, do něhož bývá svisle závitovými tyčemi kotvena pozednice. Toto řešení je vhodné pro velmi malé objekty a objekty, kde krov zahrnuje vaznice podporované sloupky nebo stěnami a kde vzdálenost mezi vaznicí a pozednicí je malá. Pro krovy bez vnitřních podpor tvaru A a krovy vaznicové soustavy pro objekty nad 9 metrů šířky však vzniká nebezpečné poškození zdiva vykloněním směrem ven.

TIP

! Upozorňujeme proto na nutnost dostatečného dimenzování a propojení věnců pod pozednice-mi krovu. Věnec musí přenést vodorovné síly od krovu a převést je do příčných zdí nebo do tuhé stropní konstrukce. Proto navrhujeme propojovat věnce pod pozednicí s věncem v úrovni stropní konstrukce výztuží. Propojení lze řešit i přímo do monolitické stropní konstrukce.

Vodorovné síly od střešní konstrukce na pozednici vznikají dnes právě proto, že jsou často navrhovány a prováděny krovy bez úplné stolice. Stolice krovu dříve zahrnovaly spodní kleštiny a vzpěry nebo krovy obsahovaly zachycení pozednice šikmými ocelovými táhly do vazních trámů. Při dnes často užívané soustavě krovu na vyšší nadezdívce, zahrnující neúplný hambalkový krov, je potřeba původní vazní trám nahradit popsaným propojením pozednic přes stropní konstrukci.

DO U-PROFILU

BEZ U-PROFILU S U-PROFILEM

Obr. 29. Ztužující věnce v úrovni stropní konstrukce a pod ní



Překlady

Z technologického hlediska můžeme překlady pro zdivo z pórobetonu Ytong provést různým způsobem jako:• hotové nosné překlady Ytong• osazení U-profi lu Ytong s železobetonovým dobetonovaným trámem• ploché překlady Ytong s nadezdívkou• železobetonový monolitický překlad• ocelový překlad z profi lů I, U, HEA• nenosné překlady pro příčky• jiný překlad – prefabrikát

POZEDNÍ VĚNCE S POUŽITÍM PŘÍČKOVEK A IZOLACE MULTIPOR

POZEDNÍ VĚNEC U STROPNÍ KONSTRUKCE

Obr. 30. Pozední věnce v jednovrstvé a sendvičové konstrukci



■ Návrh překladuPoužití hotových překladů Ytong nebo návrh jiného konstrukčního řešení překladu závisí na těchto faktorech:• světlost otvoru• šířka stěny pro uložení překladů• tloušťka stěny pro šířku překladu• zatížení od stropní konstrukce• zatížení od stěny nad překladem

■ Nosné překladyJsou určené pro nosné stěny. Vytváříme je z hotových obdélníkových překladů Ytong anebo železobeto-nových trámů betonovaných do U-profi lů Ytong. Překlady se užívají samostatně.

Poz

or!

Při použití nosných překladů je nutné prověřit maximální šířku otvoru a dodržet přede-psanou délku uložení na zdivu. Kontrolujeme také velikost zatížení na překlad dle tabulky únosnosti od výrobce. Maximální světlost otvoru pro překlad je 1750 mm.

1) Výpočtová hodnota rovnoměrného zatížení včetně vlastní tíhy překladu.

P4,4-600

typ

rozměryš x v x d

mm

max. světlostotvoru

mm

maximálnízatížení 1]

qd

kN/m

expedičníhmotnost

kg

požárníodolnost

min

NOP II/2/23 200 x 249 x 1300 900 23 54 90

NOP III/2/21 200 x 249 x 1500 1100 21 62 90

NOP IV/2/15 200 x 249 x 1750 1350 15 73 90

NOP V/2/13 200 x 249 x 2000 1500 13 83 90

NOP II/3/23 250 x 249 x 1300 900 23 68 90

NOP III/3/22 250 x 249 x 1500 1100 22 78 90

NOP IV/3/20 250 x 249 x 1750 1350 20 91 90

NOP V/3/17 250 x 249 x 2000 1500 17 104 90

NOP VI/3/14 250 x 249 x 2250 1750 14 117 90

NOP II/4/23 300 x 249 x 1300 900 23 81 90

NOP III/4/22 300 x 249 x 1500 1100 22 94 90

NOP IV/4/23 300 x 249 x 1750 1350 23 109 90

NOP V/4/20 300 x 249 x 2000 1500 20 125 90

NOP VI/4/17 300 x 249 x 2250 1750 17 141 90

NOP II/5/23 375 x 249 x 1300 900 23 101 90

NOP III/5/22 375 x 249 x 1500 1100 22 117 90

NOP IV/5/23 375 x 249 x 1750 1350 23 137 90

NOP V/5/23 375 x 249 x 2000 1500 23 156 90

NOP VI/5/22 375 x 249 x 2250 1750 22 176 90

NOP P4,4-600

λ = 0,16 W/mK

Tab. 5. Nosné překlady – technické parametry



Ploché překladyPloché překlady se vyrábí pro světlost otvoru do 2500 mm včetně. Musíme ale kontrolovat jejich zatížení a únosnost.

Obr. 31. Nosný překlad Ytong

P4,4-600 rozměryš x v x d


expedičníhmotnost

maximální výpočtové zatížení (vč. vlastní tíhy)qd v [kN/m] při nadezdění hu výšky [mm]

typ mm mm kg 125 250 375 500 625 750

PSF III/750 125 x 124 x 1150 750 15 7,8 23,0 37,1 37,1 37,1 37,1

PSF III/900 125 x 124 x 1300 900 17 6,1 15,9 35,0 35,0 35,0 35,0

PSF III/1000 125 x 124 x 1400 1000 18 5,2 13,0 26,4 33,6 33,6 33,6

PSF III/1100 125 x 124 x 1500 1100 19 4,6 11,0 21,0 32,2 32,2 32,2

PSF III/1250 125 x 124 x 1750 1250 23 3,8 8,5 15,0 25,5 29,7 29,7

PSF III/1500 125 x 124 x 2000 1500 26 3,0 6,4 10,7 16,3 25,0 26,2

PSF III/1750 125 x 124 x 2250 1750 29 2,3 5,2 8,2 11,8 16,6 22,7

PSF III/2000 125 x 124 x 2500 2000 32 1,7 4,2 6,5 9,1 12,2 15,9

PSF III/2250 125 x 124 x 2750 2250 35 1,4 3,7 5,4 7,4 9,6 11,8

PSF III/2500 125 x 124 x 3000 2500 39 1,2 3,0 4,7 6,2 7,8 9,5

PSF IV/750 150 x 124 x 1150 750 18 9,4 27,7 44,5 44,5 44,5 44,5

PSF IV/900 150 x 124 x 1300 900 20 7,3 19,0 42,0 42,0 42,0 42,0

PSF IV/1000 150 x 124 x 1400 1000 21 6,3 15,7 31,7 40,3 40,3 40,3

PSF IV/1100 150 x 124 x 1500 1100 23 5,5 13,2 25,2 38,6 38,6 38,6

PSF IV/1250 150 x 124 x 1750 1250 27 4,6 10,2 18,0 30,7 35,6 35,6

PSF IV/1500 150 x 124 x 2000 1500 31 3,7 7,7 12,8 19,6 30,0 31,4

PSF IV/1750 150 x 124 x 2250 1750 34 2,7 6,3 9,8 14,2 20,0 27,3

PSF IV/2000 150 x 124 x 2500 2000 38 2,1 5,1 7,8 11,0 14,6 19,0

PSF IV/2250 150 x 124 x 2750 2250 42 1,7 4,4 6,5 8,9 11,5 14,2

PSF IV/2500 150 x 124 x 3000 2500 46 1,4 3,7 5,6 7,4 9,4 11,3

PSF P4,4-600

λ = 0,16 W/mK

Tab. 6. Ploché překlady – technické parametry



Poz

or!

Ploché překlady Ytong musí být vždy opatřeny nadezdívkou z tvárnic Ytong ve výšce minimálně 250 mm. Nosnost překladu je vytvořena teprve po vytvoření nadezdívky. Samostatné ploché překlady v nosném zdivu proto neužíváme.

TIP

!

Ploché překlady Ytong se vyrábí v tloušťce 125 a 150 mm. Z prvků je proto možné jednoduše složit překlad pro všechny používané tloušťky zdiva Ytong. Překlady se vyrábí z pórobetonu Ytong třídy P 4,4 – 600. Díky materiálu mají hotové překlady dobré tepelněizolační parametry a obejdou se bez dodatečné tepelné izolace. Při výstavbě nízkoenergetických domů je navíc možné překlady kombinovat s materiály Ytong Multipor (viz detaily) a dosáhnout tak ještě lepších tepelně-technických vlastností.

Obr. 32. Plochý překlad s nadezdívkou

Obr. 33. Nadpraží – ploché překlady (375 a 500 mm) – bez uložení stropu



■ Monolitické železobetonové překladyJako skryté bednění pro železobetonové překlady se používají U-profi ly délky 599 mm, z nichž se skládají delší prvky nebo dlouhé UPA profi ly délky 3 m. U monolitického překladu je nutné navrhnout výztuž statickým výpočtem. Dbáme na to, aby strop při uložení na překladu neseděl na stěně U-profi lu z pórobetonu, ale na železobetonu.

Poz

or!

U- a UPA-profi ly nejsou nosné a je nutné jejich montážní podepření, které lze odstranit až po předepsané době dle použitého betonu.

■ Ocelové nosníkyPro překlad můžeme užít ocelových nosníků I, U, HEA a podobně. Jedná se ale vždy o nesystémové řešení a vyřešení ojedinělých potřeb projektu nebo stavby. Nosníky ukládáme na zdivo v délce 150 až 250 mm podle velikosti otvoru a zatížení. V místě uložení se používá roznášecí maltová plocha. Pro nosníky s užší pásnicí použijeme navíc roznášecí plechovou desku.

t¹

dt¹

h ²v

h ¹š

P4-500

typ

rozměryš x v x d

mm

tloušťkastěny

t1

mm

šířkavýřezu

d

mm

tloušťkadnah1

mm

hloubkavýřezu

h2

mm

expedičníhmotnost

kg/ks

kusůna

1 m’

ks/m’

U 200 200 x 249 x 599 50 100 75 174 12,5 1,67

U 250 250 x 249 x 599 50 150 75 174 14,0 1,67

U 300 300 x 249 x 599 50 200 75 174 15,5 1,67

U 375 375 x 249 x 599 75 225 75 174 21,0 1,67

λ10 DRY = 0,12 W/mK

m´ = metr běžný

Tab. 7. U-profi l – technické parametry

t¹

dt¹

h ²v

h ¹

š

P4,4-600

typ

rozměryš x v x d

mm

tloušťkastěny

t1

mm

šířkavýřezu

d

mm

tloušťkadnah1

mm

hloubkavýřezu

h2

mm

expedičníhmotnost

kg/ks


mm

UPA 250 250 x 249 x 3000 55,0 140 75 174 95 2500

UPA 300 300 x 249 x 3000 55,0 190 75 174 105 2500

UPA 375 250 x 249 x 3000 67,5 240 75 174 130 2500

λ10 DRY = 0,16 W/mK

Tab. 8. UPA-profi l nenosný – technické parametry


2. Konstrukční prvky 332.6 Stropní konstrukce Ytong

■ Nenosné překladyNenosné překlady jsou určeny pro příčky a vyrábí se v následujících rozměrech.

■ Osazení roletZásadní při řešení překladů je požadavek na osazení drážky pro roletu v nadpraží. Zde je třeba rozlišit zatížení od horní části zdiva na část překladu nad drážkou pro roletu a zatížení od stropu a zdiva horního podloží na zbývající část překladu. Zejména tato část překladu musí být dobře dimenzována na působící zatížení. Dalším požadavkem zasahujícím do řešení překladu je osazení nenosné tepelněizolační vrstvy chránící monolitickou část překladu.

Vhodná jsou následující řešení:• Osazení vnější a vnitřní nosné části překladu, vnější nese líc zdi, pak následuje izolační vložka a vnitř-

ní část nese zbytek váhy stěny a zatížení od stropní konstrukce, pokud na stěnu působí.• Překlad je řešen na celou šířku stěny a zdivo má vnější zateplení.

TIP

! Při řešení štíhlých nosných obvodových stěn musíme respektovat osazení drážek nebo truh-líků pro rolety. Pokud se nám do šířky stěny nevejdou vedle sebe truhlík rolety a překlad, je nutno překlad posunout nad roletu. Truhlíky bývají pro toto použití vybaveny silnou vrstvou polystyrenu, která pak přijde na spodní a vnitřní a popř. vnější část truhlíku.

Celé toto opatření je pro stěny tl. 250 mm z pórobetonu, popř. z vápenopískových tvárnic Silka, kde lze užít i tlouštěk 175, 200 a 240 mm, popř. i 150 mm.

2.6 Stropní konstrukce Ytong

Systém Ytong zahrnuje polomontovaný strop tloušťky 250 mm s možností zvýšení na 280 a 300 mm. Strop je obdobou jiných skládaných a dobetonovaných stropních konstrukcí. Výhodou stropu je použití tepelněizolačních vložek zlepšujících izolační schopnost zejména při užití u střešní konstrukce.

Strop je přednostně určen pro objekty pro bydlení s užitným zatížením na podlaze 1,5 kN/m². Strop lze použít až do světlosti 6,5 m. Nosné trámečky se rozsazují osově po 680 mm. Uložení na zdivo je minimálně 150 mm. Výška 600 mm širokých vložek je 200 mm. Celý strop se shora opatří výztužnou sítí z profi lů 6 – 8 mm s oky 150 mm a zalije 50 mm betonu minimální kvality C 20/25.

P4,4-600

typ

rozměryš x v x d

mm


mm

požárníodolnost

min

expedičníhmotnost

kg

NEP 7,5 75 x 249 x 1250 1010 30 21

NEP 10 100 x 249 x 1250 1010 90 26

NEP 12,5 125 x 249 x 1250 1010 90 32

NEP 15 150 x 249 x 1250 1010 90 39

NEP 15 P4,4-600150 x 249 x 1250 mm

NEP 12,5 P4,4-600125 x 249 x 1250 mm

NEP 10 P4,4-600100 x 249 x 1250 mm

NEP 7,5 P4,4-60075 x 249 x 1250 mm

λ = 0,16 W/mK

Tab. 9. Nenosné překlady ploché – technické parametry


2. Konstrukční prvky34 2.6 Stropní konstrukce Ytong

Poz

or!

Pro strop je nutno provést statický návrh s pomocí tabulek v podkladech Ytong nebo samostat-ný statický výpočet. Přitom je třeba zdůraznit, že uvedené zatížení v tabulkách představuje ná-vrhovou hodnotu včetně součinitelů. Strop staticky funguje po zabetonování jako jednostranně pnutá konstrukce s nosníky v trámcích. Statickým schématem je prostý nosník. Pro spojité působení nad více trakty je potřeba doplnit výztuž k hornímu povrchu zálivky nad podpory po-dle statického návrhu. Pro částečné vetknutí do věnců u krajních zdí se užije horních příložek.

TIP

! Nosnost stropu lze zvýšit vyšší nabetonávkou na 280 nebo 300 mm. Pro vyšší zatížení na roz-pětí nad 5 metrů nebo pro koncentrované zatížení například od příček nebo sloupků krovu lze také užít zdvojených nosníků. Pro jinou výšku nabetonávky a popsané vyšší zatížení je nutné zpracování statického výpočtu nosníků.

Obr. 34. Řez stropem

MRd moment únosnosti VRd,c únosnost betonového průřezu ve smykuqd,max maximální návrhové zatížení stropu kromě vlastní tíhy

Poznámka: Informační tabulky nenahrazují statický výpočet, který je pro uvedené konstrukce nutný.

délkanosníku

světlost tlouštka stropu 250 mm (nadbetonování 50 mm)

tlouštka stropu 280 mm (nadbetonování 80 mm)

tlouštka stropu 300 mm (nadbetonování 100 mm)

l ls MRd VRd,c qd,max MRd VRd,c qd,max MRd VRd,c qd,max

mm mm kNm kN kN/m2 kNm kN kN/m2 kNm kN kN/m2

3000 2700 9,8 12,4 8,3 11,1 13,1 8,7 11,9 13,5 8,9

3400 3100 9,8 12,4 5,6 11,1 13,1 5,7 11,9 13,5 5,7

3800 3500 14,6 14,2 7,5 16,5 15,0 7,8 17,8 15,4 8,0

4200 3900 14,6 14,2 5,4 16,5 15,0 5,5 17,8 15,4 5,6

4600 4300 14,6 14,2 3,8 16,5 15,0 3,8 17,8 15,4 3,7

5000 4700 17,2 15,0 3,8 19,5 15,8 3,8 21,0 16,3 3,7

5400 5100 17,2 15,8 3,9 22,9 16,7 3,9 24,8 17,2 3,8

5800 5500 - - - 26,8 17,6 4,1 29,0 18,2 4,0

6200 5900 - - - - - - 35,3 19,5 4,7

6600 6300 - - - - - - 35,3 19,5 3,5

7000 6700 - - - - - - 52,1 22,2 6,4

Tab. 10. Nosníky stropu Ytong – technické parametry


3. Normy a zásady pro návrh zdiva


3. Normy a zásady pro návrh zdiva36 3.1 Zásady zdění

3. Normy a zásady pro návrh zdiva

3.1 Zásady zdění

■ Ložné spáry zdivaPro zdění pórobetonového zdiva Ytong se užívá tenkovrstvé malty Ytong v tloušťce 1–3 mm. Malta se nanáší v celé ploše spáry a spojuje spodní a horní řadu tvárnic.

Poz

or!

Čelní svislé plochy u tvárnic typu PDK se nemaltují, spojují se na sucho na přesné pero a drážku. Použití malty v této spáře je nutné pouze v ojedinělých případech ze statických důvodů. Hladké tvárnice bez pera a drážky se naopak vždy maltují i ve svislé spáře.

■ Tolerance pro provádění stěnVyzděné svislé prvky musí splňovat předepsané tolerance a křivosti uvedené v ČSN EN V 1996 – 2.

Pro odklon stěny od svislé osy platí tolerance max. 20 mm na výšku jednoho podlaží. Pro celou stavbu musí být celková vodorovná výchylka do 50 mm.

■ Vazba zdiva

Poz

or!

Minimální délka převazby pórobetonových tvárnic Ytong je 0,4 násobek výšky bloku.Minimální převazba tvárnic Ytong výšky 250 mm činí 100 mm.

h

min.0,4 h

Obr. 36. Vazba zdiva

■ Dilatace zdiva – velikost objektůMaximální vzdálenost dilatačních spár v pórobetonovém zdivu je 24 metrů. Tomu je nutné přizpůsobit v návrhu délku i šířku stavebních objektů. Nenosné zdivo je doporučeno dilatovat po 6 metrech.

výškapodlaží

výškapodlaží

výškabudovy

mezilehlástropníkonstrukce

osa horní stěnyCL

CL osa dolní stěny

≤ 20 mm

SVISLOST SOUOSOST≤ 20 mm

≤ 20 mm≤ 50 mm

Obr. 35. Maximálně přípustné vodorovné odchylky stěn dle ČSN EN V 1996 – 2


3. Normy a zásady pro návrh zdiva 373.2 Štíhlostní poměr stěn

3.2 Štíhlostní poměr stěn

■ Nosné stěnyNosné stěny z pórobetonu se navrhují v základních tloušťkách 250, 300, 375 nebo 500 mm. Pro soudobé konstrukce můžeme tloušťku snížit s ohledem na zajištění následujících principů:

• zavázání svislé konstrukce do tuhé stropní konstrukce• použití únosnějších materiálů• zajištění příčného rozepření stěnami nebo pilíři

h

Obr. 37. Štíhlostní poměr stěn

Štíhlost stěn, tj. poměr výšky a tloušťky stěny, je nutné volit maximálně do hodnoty 18 až 21 dle EC 6 – 3 pro zjednodušenou metodu návrhu u vybraných jednoduchých staveb. Štíhlost konstrukcí dle ČSN EN 1991 lze volit až do poměru 27, avšak při zajištění dostatečné únosnosti a opření konstrukce od stropní konstrukce. Minimální tloušťka nosné stěny je normativně doporučena na 140 mm a více.

Tloušťka nosných stěn v seismických oblastech je upravena eurokódem EC8 na minimálně 240 mm. (viz str. 49 – 50)

TIP

!

Pro běžné konstrukce je vhodné dodržet maximální štíhlostní poměr 15, u kterého není potřeba pro stěny dále zkoumat vliv dotvarování a smrštění.

Při užití štíhlostního poměru 15 pro běžné světlé výšky podlaží vycházejí následující minimální tloušťky nosných stěn:

Tab. 11. Minimální tloušťky stěn z pórobetonu

Výška tloušťka stěny tl. stěn Ytong

2700 mm (byty) 175 – 180 mm 200 mm a více

3000 mm (kanceláře) 200 mm 200 mm a více

3300 mm 220 – 225 mm 250 mm a více

3600 mm 240 mm 250 mm a více

Štíhlostní poměry běžně užívaných konstrukcí o tloušťce 300 nebo 250 mm u podlaží do 3 metrů:

Tab. 12. Štíhlostní poměry stěn

výška 2700 mmtl. 300 mm štíhlost 9,0

tl. 250 mm štíhlost 10,8

výška 3000 mm



výška 3600 mmtl. 300 mm štíhlost 12,0


Použití vhodných únosných materiálů je nutno ověřit statickým výpočtem. Pro nosné vnitřní stěny lze užít pórobeton Ytong pevnosti P4 nebo vápenopískové cihly Silka s vysokou pevností (P20).


3. Normy a zásady pro návrh zdiva38 3.2 Štíhlostní poměr stěn

■ Příčky

Tab. 13. Doporučené tloušťky příček z pórobetonu Ytong

50 mm dílčí krátké dělicí příčky zakotvené do masivnějších příčných příček a stěn

75 mm příčky do výšky 2700 mm za stejných podmínek jako výše

100 mm běžně užívané příčky pro výšky do 2700 mm, eventuálně do 3000 mm při příčném rozepření dalšími příčkami

150 mm příčky pro výšku nad 3000 mm při ukotvení ke stropu (pružně)a rozepření příčnými příčkami

Tab. 14. Zatížení od příček na stropní konstrukci

konstrukce tloušťka h (mm)

objemová hmotnost g (kN/m³)

char.hodnota gn

(kN/m²)

váha příčky na 1 bm v kN/m pro výšku příčky

2,6 m 2,75 m 3 m 3,25 m 3,5 m

1. Pórobetonové příčky

75 mm

omítka 5 20 0,100

pórobeton 75 6,5 0,488

omítka 5 20 0,100

celkem 0,688 1,79 1,89 2,06 2,23 2,41

100 mm

omítka 5 20 0,100

pórobeton 100 6,5 0,650

omítka 5 20 0,100

celkem 0,850 2,21 2,34 2,55 2,76 2,98

150 mm

omítka 5 20 0,100

pórobeton 150 6,5 0,975

omítka 5 20 0,100

celkem 1,175 3,06 3,23 3,53 3,82 4,11

2. Cihelné příčky

80 mm porotherm

omítka 15 20 0,300

příčkovky 80 10 0,800

omítka 15 20 0,300

celkem 1,400 3,64 3,85 4,20 4,55 4,90

115 mm porotherm

omítka 15 20 0,300

příčkovky 115 8,5 0,978

omítka 15 20 0,300

celkem 1,578 4,10 4,34 4,73 5,13 5,52

115 mm aku

omítka 15 20 0,300

příčkovky 115 12,3 1,415

omítka 15 20 0,300

celkem 2,015 5,24 5,54 6,04 6,55 7,05

145 mm porotherm

omítka 15 20 0,300

příčkovky 145 12,3 1,784

omítka 15 20 0,300

celkem 2,384 6,20 6,55 7,15 7,75 8,34

3. Sádrokarton

100 mm, 2 desky 0,25 0,65 0,69 0,75 0,81 0,88

150 mm, 4 desky 0,45 1,17 1,24 1,35 1,46 1,58

Uvedené hodnoty je potřeba pro statický výpočet začlenit do základní kombinace zatížení dle ČSN EN 1990 s pomocí součinitelů zatížení


3. Normy a zásady pro návrh zdiva 393.3 Drážky a oslabení zdiva

3.3 Drážky a oslabení zdiva

V normách pro navrhování zděných konstrukcí řady ČSN EN 1996 (EC 6) je uvedena velikost, hloubka a délka drážek, které jsou přípustné v nosném zdivu, aniž bychom prováděli zvláštní konstrukční a návr-hové opatření. Navrhneme-li nosné zdivo dle postupu podle EC 6 a dodržíme-li velikost drážek, je návrh staticky vyhovující.

■ Povolené velikosti drážek dle ČSN EN 1996 –1 –1

Tab. 15. Rozměry svislých drážek a výklenků ve zdivu

Tloušťka stěny (mm)Svislé drážky a výklenky vytvořené po vyzdění

Největší hloubka (mm) Největší šířka (mm)

175 30 125

200 30 150

240 30 175

250 30 175

300 30 175

Tab. 16. Rozměry vodorovných a šikmých drážek ve zdivu

Tloušťka stěny (mm)Největší hloubka (mm)

Neomezená délka Délka < 1250 mm

175 0 15

200 10 20

240 15 25

250 15 25

300 15 25

Poz

or! U stěn o tloušťce 300 mm a méně tedy nelze provádět svislé drážky hlubší než 30 mm a vo-

dorovné hlubší než 15 mm, eventuálně omezeně 25 mm. Z uvedeného vyplývá, že u štíhlých stěn je nutno vést všechny rozvody instalací kromě elektro kabelů v předstěně nebo nízkém soklu. Platí zde stejné podmínky jako ty uvedené v části věnované příčkám.

3.4 Normy pro navrhování

■ Eurokódy pro stavební konstrukceOd března roku 2010 dochází ke změně předpisů pro navrhování nových konstrukcí staveb. Dosavadní platné národní normy jsou v ČR nahrazeny normami evropskými – eurokódy, které se stávají jedinými platnými normami pro navrhování stavebních konstrukcí na území České republiky. Program eurokódů pro stavební konstrukce tvoří následující normy, které obvykle sestávají z několika částí:

Tab. 17. EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí

EN 1991 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí

EN 1992 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí

EN 1993 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí

EN 1994 Eurokód 4: Navrhování spřažených ocelobetonových konstrukcí

EN 1995 Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí

EN 1996 Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí

EN 1997 Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí

EN 1998 Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení

EN 1999 Eurokód 9: Navrhování konstrukcí z hliníkových slitin


3. Normy a zásady pro návrh zdiva40 3.4 Normy pro navrhování

Eurokódy uvádějí obecná návrhová pravidla pro navrhování celých konstrukcí a jednotlivých prvků, a to jak obvyklého, tak i inovačního charakteru. Neobvyklé tvary konstrukce nebo návrhové podmínky nejsou specifi cky zahrnuty, v takových případech se má vyžádat doplňující odborné posouzení.

Normy eurokódy uznávají zodpovědnost řídicích orgánů v jednotlivých členských státech a ponechávají jim jejich právo stanovit hodnoty týkající se otázek bezpečnosti v předpisech na národní úrovni, takže se tyto hodnoty v jednotlivých státech nadále odlišují.

■ Status a rozsah použití eurokódůČlenské státy EU a EFTA považují eurokódy za základní dokumenty pro následující účely:

• jako prostředek k prokázání shody pozemních a inženýrských staveb se základními požadavky směrnice Rady 89/106/EHS, zvláště pak se základním požadavkem č. 1 – Mechanická odolnost a stabilita – a se základním požadavkem č. 2 – Požární bezpečnost

• jako podklad pro specifi kaci smluv na stavby a příslušné inženýrské služby

3.4.1 Zatížení konstrukcí

■ Normy pro zatížení zděných stavebPro výpočty zatížení a následně působících sil užíváme nové české a zároveň evropské normy řady ČSN EN 1990 a 1991 (Eurokód 1), které od března 2010 nahrazují původní českou národní normu ČSN 730035.

ČSN EN 1990Tato norma uvádí principy, zásady a požadavky na bezpečnost, použitelnost a trvanlivost konstrukcí a popisuje zásady pro jejich navrhování a ověřování. V normě jsou uvedeny kombinace stálých a pro-měnných zatížení pro stanovení účinku na stavby.

Eurokód 1

ČSN EN 1991 –1.1 – Eurokód 1, část 1 –1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

Norma uvádí pokyny pro zatížení staveb a navrhování tohoto zatížení pro nosné konstrukce pozemních staveb. Obsahuje údaje pro určení velikosti stálého a proměnného užitného zatížení v budovách. Pro stálé zatížení staveb určuje norma objemové tíhy stavebních materiálů, vlastní tíhy stavebních prvků a objemové tíhy skladovaných materiálů. Norma uvádí také hodnoty užitného zatížení pro jednotlivé prostory staveb.

Pro objekty, kde počítáme s užitím pórobetonu, jako jsou rodinné a bytové domy, kanceláře, hotely a ubytovací zařízení, se jedná o následující užitná zatížení na podlahách:

Tab. 18. Hodnoty užitného zatížení pro jednotlivé prostory staveb

Druhy prostor Zatížení

A obytné plochy a plochy pro domácí činnosti – byty, lůžkové pokoje 1,5 kN/m²

pro schodiště 3,0 kN/m²

B kancelářské plochy 2,5 kN/m²

C plochy, kde může dojít k hromadění lidí:

C1 plochy se stoly atd., např. plochy ve školách, kavárnách, restauracích, jídelnách, čítárnách, recepcích

3,0 kN/m²

C2plochy se zabudovanými sedadly, např. plochy v kostelech, divadlech nebo kinech, v konferenčních sálech, přednáškových nebo zasedacích místnostech, nádražních a jiných čekárnách

4,0 kN/m²


3. Normy a zásady pro návrh zdiva 413.4 Normy pro navrhování

Tab. 18. Hodnoty užitného zatížení pro jednotlivé prostory staveb

C3plochy bez překážek pro pohyb osob, např. plochy v muzeích, ve výstavních síních a přístupové plochy ve veřejných a administrativních budovách, hotelích, nemocnicích, železničních nádražních halách

5,0 kN/m²

C4 plochy určené k pohybovým aktivitám, např. taneční sály, tělocvičny, jeviště, atd. 5,0 kN/m²

C5plochy, kde může dojít k vysoké koncentraci lidí, např. budovypro veřejné akce jako koncertní síně, sportovní haly včetně tribun,terasy a přístupové plochy, železniční nástupiště

5,0 kN/m²

D obchodní plochy:

D1 plochy v malých obchodech 5,0 kN/m²

D2 plochy v obchodních domech 5,0 kN/m²

E plochy pro skladování a průmyslovou činnost:

E1 plochy, kde může dojít k hromadění zboží, včetně přístupových ploch, př. plochy pro skladování včetně skladů knih a dalších dokumentů

7,5 kN/m²

E2 průmyslová činnost dle technologických podkladů

ČSN EN 1991 1 – 3 – Eurokód 1: Zatížení konstrukcí, část 1 – 3, Obecná zatížení – Zatížení sněhemNorma stanovuje na základě mapy sněhových oblastí hodnotu zatížení sněhem na území České republiky.

Tab. 19. Hodnoty zatížení sněhem na území České republiky

sněhové oblasti zatížení sněhem

I 0,7 kN/m²

II 1,0 kN/m²

III 1,5 kN/m²

IV 2,0 kN/m²

V 2,5 kN/m²

VI 3,0 kN/m²

VII 4,0 kN/m²

VIII >4,0 kN/m²*

* Charakteristickou hodnotu určí příslušná pobočka Českého hydrometeorologického ústavu

ČSN EN 1991 1 – 4 – Eurokód 1: Zatížení konstrukcí, část 1 – 3, Obecná zatížení – Zatížení větremNorma stanovuje na základě mapy větrných oblastí hodnotu zatížení větrem na území České republiky.

Tab. 20. Hodnoty zatížení větrem na území České republiky

větrné oblasti základní rychlost větru

I 22,5 m/s

II 25,0 m/s

III 27,5 m/s

IV 30,0 m/s

V 36,0 m/s*

* Charakteristickou hodnotu určí příslušná pobočka Českého hydrometeorologického ústavu



■ Výpočet zatížení zděných staveb

Stálé zatíženíStálé zatížení na zdivo se sestavuje podle ČSN EN 1991 –1 –1 na základě rozměrů stavebních konstrukcí a objemových tíh navržených materiálů, popř. váhy prvků. Součinem těchto hodnot určujeme charakte-ristickou hodnotu stálého zatížení pro daný materiál nebo prvek. Součtem jednotlivých položek získáme velikost působícího zatížení.

Proměnné zatíženíProměnné zatížení sestavujeme podle norem uvedených v předchozí kapitole. Užitná zatížení na pod-lahách volíme podle účelu místnosti. Klimatická zatížení sněhem a větrem podle umístění stavby na mapě a v terénu. Pro zatížení větrem je rozhodující i výška objektu.

Poz

or!

Mezní stavy únosnosti Ze čtyř mezních stavů únosnosti pro zdivo použijeme stavy EQU a STREQU Jedná se o ztrátu statické rovnováhy konstrukce nebo její části. Jde o stabilitu kon-

strukce proti účinku vnějších sil. U zdiva se jedná například o posouzení volné zdi na účinky větru.

STR Jedná se o vnitřní poruchu nebo nadměrnou deformaci konstrukce. Rozhoduje pev-nost konstrukčního materiálu. Jde o výpočet nosnosti konstrukce.

Kombinace zatížení pro trvalé a dočasné návrhové situace (základní kombinace)Do níže uvedené rovnice dosazujeme jeden z vybraných výrazů označený 6.10. Výraz 6.10 dává konzer-vativní a nejvyšší účinky. Proto většinou užijeme dvojici výrazů 6.10a a 6.10b, porovnáme jejich účinky a užijeme horší varianty.

Ed = γSd (γg,j Gk,j + γq,1 Qk,1 + γq,i ψ0,i Qk,i)

Tab. 21. Návrhové hodnoty zatížení (Kombinace zatíž.) pro trvalé a dočasné návrhové situace dle ČSN EN 1990

Návrhové hodnoty zatížení (STR/GEO) soubor B podle Národní přílohy NA ČSN EN 1990

Trvalé a dočasné návrhové kombinace

Stálá zatížení Hlavní proměnné zatížení

Vedlejší proměnná zatížení

nepříznivá příznivá nejúčinější ostatní

(6.10) 1,35 Gkj,sup 1,00 Gkj,inf 1,5 Qk,1 1,5ψ0,iQk,i

(6.10a) 1,35 Gkj,sup 1,00 Gkj,inf 1,5ψ0,1 Qk,1 1,5ψ0,iQk,i

(6.10b) 1,35*0,85 Gkj,sup 1,00 Gkj,inf 1,5 Qk,1 1,5ψ0,iQk,i

Komentář: pro výpočet užít rovnice 6.10 nebo nepříznivější variantu z rovnic 6.10a a 6.10b, Rovnice 6.10 udává výrazně vyšší hodnoty, vhodná je pro předběžné návrhy a vyšší bezpečnost

Po úpravě pro pouze nepříznivé zatížení ψ 0,1 = 0,7 pro plochy kat. A – G mimo sklady kat. E


Stálá zatížení Proměnné zatížení nejúčinější

Další proměnná zatížení

nepříznivá druhé nejúčinější ostatní

(6.10) 1,35 Gkj,sup 1,5 Qk,1 1,5ψ0,1 Qk,1 1,5ψ0,2 Qk,i

(6.10a) 1,35 Gkj,sup 1,5ψ0,1Qk,i = 1,05 Qk,1 1,5ψ0,2 Qk,i 1,5ψ0,3 Qk,i

(6.10b) 1,15 Gkj,sup 1,5 Qk,1 1,5ψ0,1 Qk,1 1,5ψ0,2 Qk,i

Pro obytné budovy a působící jedno proměnné (užitné) zatížení


Stálá zatíženíProměnné zatížení

nepříznivá

(6.10) 1,35 Gkj,sup 1,5 Qk,1

(6.10a) 1,35 Gkj,sup 1,05 Qk,1

(6.10b) 1,15 Gkj,sup 1,5 Qk,1

( Vzorec 1.)



Pro většinu případů po uvážení volíme součinitel modelové nejistoty γSd = 1

Ostatní symboly:Ed statická veličina, hodnota zatíženíγg,j dílčí součinitel (j- tého) stálého zatíženíGk,j charakteristická hodnota (j- tého) stálého zatíženíγq,1 dílčí součinitel (prvního) proměnného zatíženíQk,1 charakteristická hodnota (prvního) proměnného zatíženíγq,i dílčí součinitel (i- tého) stálého zatíženíψ0,i součinitel pro kombinační hodnotu (i- tého) proměnného zatíženíQk,i charakteristická hodnota (i- tého) stálého zatížení

TIP

!

Na rozdíl od dřívější praxe s různou hodnotou součinitelů zatížení pro různé materiály a veli-kosti nahodilých zatížení podle původní ČSN 73 0035 zavádí eurokód jednotné hodnoty součini-telů pro stálá a proměnná zatížení. Proto je výhodné provést součty charakteristických hodnot stálých zatížení (váhy a vrstev konstrukce) bez součinitelů a kombinaci provést s vynásobením součiniteli zatížení až pro výsledné hodnoty. Tím přímo vytvoříme základní kombinaci.

Základní kombinace zatíženíPro sestavení účinků stálého a proměnného zatížení na jednotlivé konstrukce nebo objekty používáme základní kombinaci zatížení. Tyto základní kombinace zatížení používáme pro trvalé a dočasné návrhové situace.

Obecný tvar rovniceγg × G + γq × Q + γq × ψ0 × Q1 + γq × ψ1 × Q2

Dílčí součinitele zatížení γSoučinitel redukční ξ = 0,85Součinitele kombinací zatížení ψHodnoty součinitele ψ pro obytné plochy ψ0 = 0,7 ψ1 = 0,5 ψ2 = 0,3

Varianta A 6.10 1,35 × G + 1,5 × Q + 1,5 × ψ0 × Q1

Varianta B 6.10a 1,35 × G + 1,5 × ψ0 × Q1 + 1,5 × ψ1 × Q26.10b 1,35 × ξ × G + 1,5 × Q + 1,5 × ψ0 × Q1

Varianta A 6.10 1,35 × G + 1,5 × Q + 1,5 × 0,7 × Q1

Varianta B 6.10a 1,35 × G + 1,5 × 0,7 × Q1 + 1,5 × 0,5 × Q26.10b 1,35 × 0,85 × G + 1,5 × Q + 1,5 × 0,7 × Q1

Základní kombinace pro velmi běžné použití se stálým a jedním užitným zatížením

Varianta A 1,35 × G + 1,5 × Q

Varianta B 1,35 × G + 1,5 × 0,7 × Q1 = 1,35 × G + 1,05 × Q1,35 × 0,85 × G + 1,5 × Q = 1,15 × G + 1,5 × Q



3.4.2 Pevnosti užívané při návrhu zdiva

1. Průměrná pevnost zdicího prvku v tlakuOznačuje se fu a nazývá se průměrná pevnost zdicího prvku v tlaku. Je základní pevností zdicího materi-álu určenou ze zkoušek. Zjišťuje se na krychlích pevnostními zkouškami dle ČSN EN 772 –1 a statisticky se vyhodnocuje.

2. Normalizovaná pevnost zdicího prvku v tlakuPevnost označená fb se nazývá normalizovaná pevnost zdicího prvku v tlaku. Pevnost se vypočte ze vzorce na základě:

fb = δ × η × fu

δ vliv šířky a výšky zdicího prvku – např. pro výšku tvárnice z pórobetonu 250 mm, šířku nad 250 mm má hodnotu 1,15

η přepočet na přirozenou vlhkost při užití a osazení zdicího prvku: – pro vysušený stav 0,8 – pro 6 % vlhkosti nebo uložení – kondiciování na vzduchu 1,0 (užíváme většinou) – pro uložení pod vodou 1,2 Tuto pevnost udává jako pevnost fb přímo výrobce pórobetonu Xella CZ.

3. Charakteristická pevnost zdiva v tlakuDále stanovíme z pevnosti fb výpočtem charakteristickou pevnost v tlaku. Pevnost také často přímo udává výrobce ve svých podkladech. Pevnost se označuje fk a nazývá se charakteristická pevnost zdiva v tlaku kolmého k ložným spárám. Jedná se o pevnost již pro celé zdivo včetně zdicího materiálu a malty. Na dru-hu malty závisí stanovení charakteristické pevnosti.Charakteristická pevnost fk je přímo udána společností Xella CZ.

4. Návrhová pevnost zdiva v tlakuNávrhovou hodnotu pevnosti stanovíme podělením charakteristické pevnosti zdiva v tlaku hodnotou součinitele materiálu. Ten dosahuje pro zdivo obecně hodnot 2,0 a 2,2 MPa. Liší se podle druhu uži-té malty. Pro maltu návrhovou, dodanou výrobcem, má hodnotu nižší. Pro maltu předpisovou, která vznikne například mícháním na stavbě a která může dosáhnout nižší kvality, má hodnotu vyšší. Pro pórobeton platí hodnoty stanovené odděleně. Pro návrhovou maltu je to 2,5 MPa a pro předpisovou 2,7 MPa. Rozhoduje to, jakou maltu z hlediska její přípravy užijeme.

fd = fk ⁄ γm

fd návrhová pevnost zdiva v tlakufk charakteristická pevnost zdiva v tlakuγm součinitel materiálu

Tab. 22. Pevnosti zdicího materiálu – pórobeton

Označení fb [MPa] fk [MPa]

P1,8 – 300 1,8 1,32

P2 – 350 2,5 1,74

P2 – 400 2,6 1,8

P2 – 500 2,8 1,92

P4 – 500 4,0 2,6

P4 – 550 5,0 3,14

P6 – 650 6,0 3,67

fb normalizovaná pevnost zdicích prvkůfk charakteristická pevnost zdiva

( Vzorec 2.)

( Vzorec 3.)



Tab. 23. Pevnosti pro vápenopískové cihly Silka

Označení fb [MPa] fk [MPa]

P 20 20,0 10,2

fb normalizovaná pevnost zdicích prvkůfk charakteristická pevnost zdiva

3.4.3 Navrhování zděných konstrukcí

■ Normy pro navrhování zděných konstrukcí

Eurokód 6Pro posuzování únosnosti zdiva platí od března 2010 jako jediná řada nových českých a evropských norem (Eurokód 6) pro zděné konstrukce označená ČSN EN 1996. Platnost původní ČSN 73 1101 byla ukončena zavedením nových eurokódů.

Rozsah platnosti Eurokódu 6• Eurokód 6 platí pro navrhování pozemních a inženýrských staveb z nevyztuženého, vyztuženého,

předpjatého a sevřeného zdiva.• Stanovuje požadavky na únosnost, použitelnost a trvanlivost konstrukcí. Nestanovuje jiné požadavky,

např. požadavky na tepelnou nebo zvukovou izolaci.• Provádění je zahrnuto v rozsahu potřebném pro určení jakosti stavebních materiálů a výrobků, které

se mají použít, a pro stanovení úrovně provedení na staveništi, která je nezbytná pro splnění pravidel navrhování.

• Nepokrývá zvláštní požadavky navrhování na seismická zatížení. Ustanovení s těmito požadavky jsou v Eurokódu 8, který doplňuje Eurokód 6 a není s ním v rozporu.

• V Eurokódu 6 nejsou uvedeny hodnoty zatížení působící na pozemní a inženýrské stavby, které se mají uvažovat při navrhování. Zatížení jsou uvedena v Eurokódu 1.

Do skupiny nových evropských norem ČSN EN 1996 patří následující dokumenty:

ČSN EN 1996 –1 –1: Navrhování zděných konstrukcí, část 1 –1• Obecná pravidla pro pozemní stavby – Pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce

ČSN EN 1996 –1 – 2: Navrhování zděných konstrukcí, část 1 – 2• Obecná pravidla – Navrhování konstrukcí na účinky požáru

ČSN P ENV 1996 –1 – 3: Navrhování zděných konstrukcí, část 1 – 3• Obecná pravidla pro pozemní stavby – Podrobná pravidla při bočním zatížení

ČSN EN 1996 – 2: Navrhování zděných konstrukcí, část 2• Volba materiálů, konstruování a provádění zděných konstrukcí

ČSN EN 1996 – 3: Navrhování zděných konstrukcí, část 3• Zjednodušené metody a jednoduchá pravidla pro navrhování zděných konstrukcí

ČSN EN 1996 –1 –1: rozsah platnostiNorma EN 1996 –1 –1 uvádí principy a požadavky na bezpečnost, použitelnost a trvanlivost zděných konstrukcí. Je založena na použití metody mezních stavů ve spojení s metodou dílčích součinitelů. Norma EN 1996 –1 –1 je určena pro přímé použití při návrhu nových konstrukcí společně s normami EN 1990, 1991, 1992, 1993, 1994, 1995, 1997, 1998 a 1999.

EN 1996 –1 –1 je určena pro použití: komisemi navrhujícími normy pro návrh konstrukcí a s nimi spojených výrobků, normy pro zkoušení a normy pro provádění staveb; investory (např. pro formulaci jejich speci-fi ckých požadavků na úroveň spolehlivosti a na trvanlivost); projektanty a dodavateli; příslušnými úřady.

Část 1 –1 Eurokódu 6 je obecným základem pro navrhování pozemních a inženýrských staveb z nevy-ztuženého a vyztuženého zdiva, do kterého jsou vloženy výztužné pruty pro dosažení potřebné tažnosti, únosnosti a použitelnosti zdiva. Pro předpjaté a sevřené zdivo jsou uvedeny zásady, nikoliv aplikační pravidla. Tato část neplatí pro zděné prvky o ploše příčného řezu menší než 0,04 m².



TIP

! U druhů konstrukcí, jejichž navrhování není úplně pokryto částí 1 –1, při novém konstrukč-ním využití běžných materiálů, při užití nových materiálů nebo při působení zatížení nebo jiných vlivů, u nichž dosud chybí obvyklé zkušenosti, lze používat stejné zásady a aplikační pravidla jako v této normě, ale je možné je doplnit.

Část 1 –1 poskytuje podrobná pravidla, která jsou použitelná zejména pro běžné budovy. Použitelnost těchto pravidel může být omezena z praktických důvodů nebo pro nezbytné zjednodušení, jejich použití a meze tohoto použití jsou vysvětleny tam, kde je toho zapotřebí.

Část 1 –1 obsahuje: Kapitola 1: Všeobecně, Kapitola 2: Základy navrhování, Kapitola 3: Materiály, Kapitola 4: Trvanlivost, Kapitola 5: Analýza konstrukce, Kapitola 6: Mezní stav únosnosti, Kapitola 7: Mezní stav použitelnosti, Kapitola 8: Konstrukční uspořádání, Kapitola 9: Provádění

■ Únosnost pórobetonové stěnyÚnosnost zděné stěny můžeme stanovit standardním nebo zjednodušeným výpočtem.

Standardní výpočetPři navrhování zděných konstrukcí se řídíme podle ČSN EN 1996 Eurokód 6 Navrhování zděných kon-strukcí – část 1 –1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené konstrukce. Tato norma je podkladem pro zpracování přesných a podrobných statických výpočtů zděných prvků. Udává také základní pravidla pro zděné konstrukce. Norma je úvodním dokumentem a uvádí technické informace pro celou oblast zděných konstrukcí a zejména pro zděné budovy.

TIP

! Zjednodušený výpočetPro stavby menšího rozsahu a jednoduché stavby Eurokód 6 (část 3) zavádí zjednodušené metody výpočtu. Tato metoda přináší rychlý a jednoduchý návrh. Platí pouze pro nevyztužené zděné stěny.

Poz

or!

Pro použití zjednodušených výpočtů jsou normou přesně defi novány velikost staveb a jejich konstrukční provedení. Zjednodušené metody defi nují dvě kategorie staveb, pro něž je mož-né postup použít. Pro každou kategorii staveb je navržena jiná metoda zjednodušení výpočtu. Porovnání výsledků všech výpočtových postupů najdete ve čtvrté kapitole.

1. Objekty omezené výškou a rozpětím traktů 2. Jednoduché objekty do tří podlaží

Zjednodušený výpočetZjednodušené metody výpočtu umožňují rychlejší provedení výpočtu nosné stěny, za podmínek zjedno-dušení zadání a použitých postupů. Výsledky také obvykle vycházejí s vyšší rezervou v únosnosti oproti standardnímu výpočtu. To je způsobeno především normativní volbou součinitelů zavádějících vzpěr a uložení stěny. Je třeba si uvědomit, že zjednodušené postupy jsou využitelné pro úvodní výpočty, studie, rychlé ověření rozměrů stěny a pro drobné a jednoduché objekty, kde únosnost stěny není plně využita.

První metoda stanovuje zjednodušeným způsobem součinitel φ. Druhá metoda pro svislou únosnost stěn přináší jednoduchý výpočet zahrnující plochu stěny, únosnost zdiva a pevně stanovený zmenšující součinitel zahrnující veškeré vlivy na konstrukci.

Pro zjednodušené výpočty obecně platí omezení štíhlostního poměru stěn na 18 nebo 21. To v podstatě umožňuje výpočet pro výšku stěny 3 metry v tloušťce od 175 mm. Při nejvíce užívaných tloušťkách vnitřních nosných stěn 250 a 300 mm bezpečně splňujeme podmínky štíhlosti. Pokud stavba nesplňuje uvedená ustanovení pro zjednodušený výpočet, je nutno postupovat podle základní normy ČSN EN 1996 1 –1.



1. Objekty s omezenou výškou a rozpětím traktůSplnění všech podmínek z následující tabulky jsou podmínkou pro použití zjednodušené metody výpočtu uvedeného v ČSN EN 1996 1 – 3. Musíme proto stavbu navrhovat v daných limitech nebo prověřit, zda stavba limity splňuje.

Tab. 24. Objekty s omezenou výškou a rozpětím traktů

• výška budovy nad úrovní terénu nesmí přesáhnout výšku hm• rozpětí stropní konstrukce uložené na stěnách nesmí přesáhnout 7,0 m• rozpětí střešní konstrukce uložené na stěnách nesmí být větší než 7,0 m, kromě případu, kdy

byla použita lehká příhradová střešní konstrukce, u které nesmí rozpětí přesáhnout 14,0 m• světlá výška podlaží nesmí přesáhnout 3,2 m, pokud však není celková výška budovy větší než

7,0 m, může být světlá výška přízemí 4,0 m• charakteristické hodnoty nahodilých zatížení působících na stropní a střešní konstrukce nesmí

být větší než 5,0 kN/m²• stěny jsou ve vodorovném směru kolmo ke své rovině bočně podepřeny stropními a střešními

konstrukcemi, a to buď přímo těmito konstrukcemi, nebo pomocí vhodných konstrukčních opatření, např. větrovými nosníky s dostatečnou tuhostí podle 8.5.1.1 EN 1996 –1 –1:2005

• stěny jsou ve svislém směru souosé po celé své výšce• úložná délka stropní a střešní konstrukce je alespoň 0,4 t, kde t je tloušťka stěny, ale ne méně

než 75 mm• součinitel dotvarování zdiva nepřesahuje 2,0• tloušťka stěny a pevnost zdiva v tlaku musí být kontrolovány v úrovni každého podlaží, pokud

nejsou tyto hodnoty u všech podlaží stejné

Pokud stavba nesplňuje uvedená ustanovení pro zjednodušený výpočet, je nutno postupovat podle základní normy ČSN EN 1996 1 –1.

2. Jednoduché stavby do tří podlažíSplnění všech podmínek z následující tabulky jsou podmínkou pro použití zjednodušené metody výpočtu uvedeného v ČSN EN 1996 1 – 3. Musíme proto stavbu navrhovat v daných limitech nebo prověřit, zda stavba limity splňuje.

Tab. 25. Jednoduché stavby do tří podlaží

• budova má nejvýše tři nadzemní podlaží• stěny jsou bočně podepřeny stropními a střešními konstrukcemi ve vodorovném směru, kolmo

k rovině stěny, a to buď přímo stropními a střešními konstrukcemi tuhými ve své rovině, nebo pomocí vhodných konstrukčních opatření, např. větrovými nosníky s dostatečnou tuhostí

• úložná délka stropní nebo střešní konstrukce na stěně se rovná nejméně 2/3 tloušťky stěny, ne však méně než 85 mm

• světlá výška podlaží nepřesahuje 3,0 m• minimální půdorysný rozměr budovy se rovná nejméně 1/3 výšky budovy• charakteristické hodnoty nahodilých zatížení působících na stropní a střešní konstrukci nejsou

větší než 5,0 kN/m²• maximální světlé rozpětí kterékoliv stropní konstrukce je 6,0 m• maximální světlé rozpětí střešní konstrukce je 6,0 m, s výjimkou případu použití lehké střešní

konstrukce, u které nesmí světlé rozpětí překročit 12,0 m• štíhlostní poměr hef / tef u vnitřních a vnějších stěn není větší než 21 (hef je účinná výška stěny

podle 4.2.2.4 a tef je účinná tloušťka stěny stanovená podle 4.2.2.3)

Pro oba případy zjednodušeného výpočtu upozorňujeme na nutnost dodržení délky uložení stropních kon-strukcí na zdivo.



■ Smykové stěny neposuzované na únosnost při zatížení větremMetodu lze užít pro budovy nejvýše se třemi nadzemními podlažími. Jsou defi novány podmínky pro použití metody jako u metody pro zjednodušení výpočtu stěn na svislé zatížení. Principem metody je stanovení velikosti a umístění smykových stěn. Při využití metody je potřeba konstrukci domu upravit.

Smykové stěny mohou být navrhovány bez ověřování únosnosti při zatížení větrem, jestliže uspořádání smy-kových stěn dostatečně ztužuje budovu proti účinku vodorovných sil působících z navzájem kolmých směrů.

Poz

or!

Uspořádání smykových stěn lze pokládat za dostačující, pokud:

• charakteristická hodnota zatížení větrem nepřesáhne 1,3 kN/m²• v obou navzájem kolmých směrech jsou v budově dvě nebo více stěn• smykové stěny přenášejí svislé zatížení a jejich únosnost bez zatížení větrem je ověřena

v souladu s 4.2, při uvažované redukované pevnosti zdiva v tlaku 0,8 fk• půdorysné uspořádání smykových stěn je přibližně symetrické v obou směrech (viz

obrázek 38), nebo nejméně v jednom směru v případě, že poměr lbx / lby není větší než 3• v půdorysu se osy smykových stěn neprotínají v jednom bodě• součet ploch stojin smykových stěn v každém z navzájem kolmých směrů vyhovuje násle-

dujícímu vztahu, přičemž se uvažují pouze stojiny s délkou větší než 0,2 htot a bez přírub:∑ t lsx² ≥ cs lby htot² α ∑ t lsy² ≥ cs lbx htot²

kdelbx, lby jsou půdorysné rozměry uvažované budovy, přičemž lbx ≥ lby;lsx , lsy délky smykových stěn (viz obrázek 38);htot výška budovy;cs = ct ci wEk;ct konstanta závisející na α, v m² / kN;ci = 1,0 pro obdélníkové smykové stěny = 0,67 pro smykové stěny s l-průřezem s plochou přírub větší než 0,4 tl;α průměrná hodnota poměrů NEd / Afd uvažovaných smykových stěn;NEd návrhová hodnota pevnosti zdiva v tlaku;wEk charakteristická hodnota zatížení větrem, v kN/m².

lbx

lsx

l sy l b

y

Obr. 38. Rozmístění smykových stěn

TIP

! Při navrhování daných objektů je potřeba upravit uložení stropů tak, aby vyhovovalo pod-mínkám výpočtu, tzn. ustanovením v normách. Osazení stropní konstrukce alespoň na dvě třetiny šířky stěny není pro stavební praxi a zvyklosti fi rem obvyklé a je potřeba toto od pro-jektu zajistit a na stavbě dodržet. Nutno řešit také doplnění věnce v úrovni stropu.



3.4.4 Zdivo a zemětřesení

Česká republika je oblastí, která z geologického hlediska není vystavena stálému nebezpečí zemětřese-ní jako některé jiné evropské země. Přesto existují oblasti, kde k zemětřesení menší intenzity může do-jít. Jedná se zejména o oblasti v okolí pohraničních hor. V ČR se uvažují zemětřesení s referenční dobou návratu TDLR = 95 let, což odpovídá referenční pravděpodobnosti překročení během 10 let PDLR = 10 %.

Pro navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení, které musí vyhovět požadavku omezeného po-škození, platí norma ČSN EN 1998 –1 – Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení – část 1: Obecná pravidla, seismická zatížení a pravidla pro pozemní stavby /EC 8/. Národně stanovené parametry mají pro stavby umístěné na území České republiky normativní charakter.

■ Seismické oblasti v ČRMapa seismických oblastí ČR, rozlišených podle velikosti referenčního špičkového zrychlení podloží agR odpovídajícího typu A, je na obrázku NA1 změny národní přílohy normy z roku 2010. Upozorňujeme, že mapa platí pro podloží typu A, což je pevné skalní podloží s pokrytím měkčími zeminami s mocností do 5 metrů. Pro jiné skladby podloží označené B a E je třeba postupovat podrobněji podle EC 8. Podle této mapy se uvažuje zrychlení o velikosti:a) (0,10 až 0,12)g v okresech Frýdek-Místek, Cheb, Karviná, Vsetínb) (0,08 až 0,10)g v okresech Bruntál, Náchod, Nový Jičín, Opava, Sokolov, Tachov, Hodonín,

Ostrava – město, Uherské Hradiště, Zlínc) (0,06 až 0,08)g v okresech Hradec Králové, Jeseník, Most, Šumperk, Teplice, Trutnov, Ústí nad

Labem, Kroměříž, Přerovd) 0,04g až 0,06g v okresech Břeclav, České Budějovice, Český Krumlov, Děčín, Domažlice, Jindři-

chův Hradec, Karlovy Vary, Litoměřice, Prachatice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Třebíč, Ústí nad Orlicí, Znojmo, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec

Ve sporných případech je třeba konzultovat s odborným geofyzikálním pracovištěm.

Poz

or!

Za případy malé seismicity se v ČR považují takové, kdy hodnota součinu agS (= agRγ1S) použitého pro výpočet seismického zatížení není větší než 0,10g.

Za případy velmi malé seismicity, kdy není třeba dodržovat ustanovení ČSN EN 1998, se v ČR považují takové, kdy hodnota součinu agS (= agRγ1S), použitého pro výpočet seismického zatížení, není větší než 0,05g.

Oblasti ad a) spadají do seismické oblasti se seismicitou.

Ostatní části republiky, které nejsou zařazeny ve výše uvedeném výpisu okresů, jsou pod úrovní pro velmi malou seismicitu a není nutno posuzovat dle EC 8.

■ Rozsah platnosti opatření dle EC8Rozsah platnosti se vztahuje na navrhování staveb z nevyztuženého, sevřeného a vyztuženého zdiva v seismických oblastech. Pro navrhování zděných staveb platí EN 1996. Následující pravidla tvoří do-datek k EN 1996.

TIP

!

V oblastech malé seismicity lze v ČR použít zdivo vyhovující pouze požadavkům EN 1996. To platí pro celou republiku mimo okresy vypsané pod bodem a)

■ Zdicí prvkyZdicí prvky mají být dostatečně pevné, aby nebyly náchylné k poškození lokálním křehkým lomem.Národní příloha uvádí typy zdicích prvků z EN 1996 –1:2001, tabulka 3.1, vyhovující požadavku. Za do-statečně odolné typy zdicích prvků vhodné pro stavby v seismických oblastech ČR se pokládají ty, které mají rozměry nejméně takové, jaké vyhovují ČSN EN 1998 –1.

Minimální pevnost zdicích prvků odvozená podle EN 772 –1 musí odpovídat nejméně hodnotě fb,min = 2,5N/mm² v zónách s velmi malou a malou seizmicitou, v zónách s větší seizmicitou fb,min = 5,0 N/mm²s fbh,min = 1,0 N/mm².



Kromě případů malé seismicity nemají mít zdicí prvky normovanou pevnost v tlaku, odvozenou podle EN 772 –1, menší než následující minimální hodnoty:• kolmo k ložné ploše fb,min.• rovnoběžně s ložnou plochou (v rovině stěny) fbh,min.

Předepsané hodnoty fb,min. a fbh,min. lze najít v národní příloze této normy.

TIP

!Pro oblasti, kde součin ag × S není větší než 0,05 g, lze použít zdivo s nižší pevností než 2,5 MPa (P 1,8 – 300).

■ MaltaPožaduje se minimální pevnost malty fm,min, která je obvykle větší než minimum předepsané v EN 1996. Předepsanou hodnotu fm,min. lze najít v národní příloze normy. Doporučená hodnota je fm,min. = 5 N/mm² pro nevyztužené a sevřené zdivo a fm,min. = 10 N/mm² pro zdivo vyztužené.

TIP

!

Minimální pevnost malty pro stavby v seismických oblastech je v ČR pro nevyztužené a se-vřené zdivo fm,min. = 5 MPa, pro vyztužené zdivo je fm,min. = 10 MPa.

■ Styčné spáryStyčné svislé spáry mohou být trojího druhu:a) spáry zcela vyplněné maltoub) s maltovou kapsouc) nevyplněné spáry se zámky mezi zdicími prvky – zámky P + D

Národní příloha určuje v ČR jen použití těchto tří typů spár.

TIP

!

Ve zděných stavbách v seismických oblastech ČR jsou dovoleny pouze konstrukce s třemi typy styčných spár.

■ Tloušťka zdiva

TIP

! Ve stavbách v seismických oblastech ČR, jejichž zdivo vyhovuje pouze požadavkům EN 1996, má mít nevyztužené zdivo ze zdicích prvků z přírodního kamene minimální tloušťku tef,min. = 350 mm, nevyztužené zdivo z ostatních zdicích prvků minimální tloušťku tef,min. = 240 mm.

Podrobnější podmínky a text je uveden v textu normy a její národní příloze včetně změny z roku 2010.

■ Důsledky ustanovení normy EC 8 pro zdivo Ytong

Pro oblasti s velmi malou a malou seismicitou (většina okresů se seismicitou v ČR) můžeme užít následujících materiálů, které vykazují nejnižší pevnost (označenou dle ČSN EN 1998 –1 fb,min) 2,5 MPa nebo dosahují hodnoty pevnosti vyšší:• P2 – 350• P2 – 400• P2 – 500

Dále lze užít skladeb• zdivo z P4 – 500, event. P6 – 650• tloušťka 240 mm a více



Pro oblasti se seismicitou s požadavkem na pevnost staviva 5 MPa:• zdivo z P4-550, P6-650, vpc Silka• tloušťka 240 mm a více• projektant může dále navrhnout zesílení vodorovnou výztuží v ložných spárách a svisle maltované spáry

3.4.5 Soustředěné zatížení

Navrhovaná hodnota svislého soustředěného zatížení NEdc použitá pro zděnou stěnu musí být menší nebo rovna návrhové hodnotě únosnosti v soustředěném zatížení NRdc, to znamená:

NEdc ≤ NRdc

Návrhová hodnota únosnosti ve svislém soustředěném zatížení u stěny s obvodovými pruhy malty, vyzděné ze zdicích prvků skupiny 1 a provedené v souladu s požadavky podle části 8, se stanoví podle vztahu:

NRdc = βAbfd, kde je β = (1+ 0,3a1 / hc)(1,5 –1,1Ab / Aef)

Β nesmí být menší než 1,0 ani větší než 1,25 + a1 / 2hc nebo 1,5. Platí menší z hodnot, kde:β je zvětšující součinitel pro soustředěné zatížení;a1 je vzdálenost okraje stěny od bližší hrany plochy se soustředěným zatížením;hc výška stěny k úrovni působícího zatížení;Ab zatížená plocha;Aef účinná plocha uložení, tzn. Lefmt;Lefmt účinná délka roznášení soustředěného zatížení v polovině výšky stěny nebo pilíře;T tloušťka stěny s uvažováním oslabení tím, že ložné spáry nejsou vyplněny maltou do hloubky

více než 5 mm;Ab/Aef se neuvažuje větší než 0,45.

Jestliže soustředěné zatížení působí na zdicí prvky skupiny 1 nebo jiné plné prvky, má se jejich délka rovnat součtu požadované úložné délky a dvojnásobku dodatečné délky odvozené z úhlu 60° roznášení napětí na úroveň plného prvku. Jestliže úložná plocha přiléhá k okraji stěny, uvažuje se dodatečná délka jenom po jedné straně úložné plochy.

( Vzorec 4.)

Obr. 39. Stěny se soustředěným zatížením


52 Poznámky

Poznámky


4. Statické výpočty


4. Statické výpočty54 4.1 Návrh svislé stěny

4. Statické výpočty

4.1 Návrh svislé stěny

■ Postup při výpočtu svislé stěny

1. Zatížení• zatížení na 1 m² stropní konstrukce – stálé zatížení (váha konstrukce) – užitné zatížení na podlahách – váha příček• zatížení na 1 bm stěny – převod pomocí zatěžovací šířky nebo statickým výpočtem stropu• zatížení od vlastní váhy stěny• zatížení od střešní konstrukce• součet účinků na stěnu, u průběžné stěny na 1 metr stěny

2. Návrh a posouzení stěny• stanovení rozměrů hef tloušťka stěny bez omítek l světlá výška stěny d šířka stěny• materiál – výpočet charakteristické hodnoty fk nebo převzetí hodnoty z materiálů výrobce – stanovení dílčího součinitele vlastností materiálu γn – výpočet návrhové hodnoty fd – zhodnocení vlivu vlhkosti a rozměrů zdicích prvků• geometrie konstrukce – stanovení plochy stěny – stanovení výšky• rozhodnutí o výpočtové metodě – dle ČSN EN 1996 1 –1 – standardní výpočet – zjednodušený výpočet dle ČSN EN 1996 – 3 – kontrola podmínek pro zjednodušení (viz str. 46 – 47)• Posouzení zdiva – stanovení součinitele φ nebo c – výpočet únosnosti stěny

Obr. 40. Statický výpočet zdiva

1. ÚČINKY ZATÍŽENÍ 2. ÚNOSNOST ZDIVA

1.1 Zatížení• vlastní váha stavby• užitné zatížení na podlahách• klimatická zatížení (sníh, vítr)

2.1 Údaje o zdivu• geometrické rozměry konstrukce• pevnosti materiálu• vzpěrná délka

1.2 Kombinace nejúčinněji působících zatížení

2.2 Únosnost zdiva• výpočtový postup podle EC 6

1.3 Stanovení silna konstrukci od zatížení

3. POROVNÁME ÚČINKY ZATÍŽENÍ A ÚNOSNOSTI


4. Statické výpočty 554.2 Postup výpočtu

4.2 Postup výpočtu

Pro výpočet zdiva můžeme užít postupů dle základní normy ČSN EN 1996 –1 –1 nebo pro jednoduché stavby dle ČSN EN 1996 – 3. (viz str. 38)

I. Postup dle ČSN EN 1996 –1 –1

■ a) Stanovení hodnot1. kvalita zdiva a jeho pevnostní značka

Tab. 26. Pevnostní značky materiálů Ytong a Silka

Označení materiáluZaručená/charakteristickápevnost v tlaku

Charakteristická hodnota pevnosti v tlaku fk

Hmotnost zdiva bez omítek

P 1,8 – 300 Theta 1,8 1,32 400

P 2 – 350 Lambda 2,5 1,74 450

P 2 – 400 2,6 1,80 500

P 2 – 500 2,8 1,92 600

P 4 – 500 4,0 2,60 600

P 4 – 550 5,0 3,14 650

P 6 – 650 6,0 3,67 750

S 12 –1800 Silka 12,0 6,60 2000

S 20 – 2000 Silka 20,0 10,20 2200

Poznámka: Charakteristické pevnosti v tlaku platí pro zdivo s tenkovrstvou maltou.

2. tloušťka zdiva t, která je u jednovrstvých konstrukcí shodná s tef, např. 300 mm3. výška zdiva a vzpěrná délka na základě typu podepření v patě a hlavě

Výšku uvažujeme mezi vodorovnými nosnými konstrukcemi a násobíme součinitelem podle provedení stěny a jejího opření v hlavě / do stropu takto:

Tab. 27. Součinitele pro redukci výšky stěny

Stěna tvoří krajní podporu stropní konstrukce, která je vetknutá do stěnynapř. věncem, konstrukce je vodorovně tuhá (železobetonová)

1,00

Stěny při vetknuté tuhé stropní konstrukci, která je průběžná přes stěnu 0,75

Kloubově podepřené stěny stropní konstrukcí, např. uložení dřevěných stropů ztužených vzájemně vodorovně anebo uložených na 2/3 tloušťky stěny

1,00

Jednotraktové objekty při poddajném opření střechy nebo stropu 1,50

Vícetraktové objekty při poddajném opření střechy 1,25

Není-li zhlaví stěny opřeno 2,00

4. zatížení na stěnu od horních podlaží (stěny a stropy)5. zatížení od stropní konstrukce6. zatížení od věnce, průvlaků v úrovni stropu7. zatížení od stěny pod stropem pro posuzovaný průřez, tj. ve 2/5 výšky a pro celou výšku8. náhodnou excentricitu ea9. excentricita od zatížení (moment/svislá síla) ed = M/N10. excentricita od horizontálního zatížení eh11. excentricita od vlivu smršťování ek, kterou lze při štíhlosti do 15 uvažovat rovnou 012. celková excentricita ei v hlavě (patě) zdiva jako ei = ed + ea13. celková excentricita emk normálové síly působící ve střední pětině výšky stěn nebo níže emk = ed + ea + ek14. velikost excentricit ei a emk porovnáme s hodnotou rovnou 0,05 × t. Excentricita musí být větší

nežli tato hodnota, a není-li, užijeme jako excentricitu hodnotu rovnou 0,05 tloušťky zdiva15. součinitel materiálu, pro Ytong = 2,7, Silka = 2,2. Hodnoty platí při předpisové maltě, při návrhové

maltě pro Ytong 2,5 a pro Silku 2,0


4. Statické výpočty56 4.2 Postup výpočtu

■ b) Výpočet16. stanovení hodnoty K z normy pro pórobeton a tenké spáry. Pro pórobeton je K = 0,817. výpočet charakteristické pevnosti pro zdivo ze skupiny 1 (pórobeton a tenkovrstvé spáry)

fk = K × f 0,85

TIP

!

Bez výpočtu lze stanovit pro pórobeton takto: pro Ytong P1,8 fk = 1,32 MPa pro Ytong P2–350 fk = 1,74 MPa pro Ytong P2–400 fk = 1,80 MPa pro Ytong P4 fk = 2,60 MPa pro Silka P20 fk = 10,2 MPa

18. určení součinitele φi a φm – Součinitel φi je určen pro výpočet nosnosti v patě a hlavě zdiva bez účinku vzpěru. Zahrnuje

vliv výstřednosti od svislého a vodorovného zatížení a imperfekcí. – Součinitel φm je určen pro výpočet nosnosti po výšce zdiva za účinku vzpěru. Zahrnuje vliv

výstřednosti od svislého a vodorovného zatížení a imperfekcí. Do výpočtu se užije vždy jen jeden ze součinitelů: Součinitel φi φi = 1 – 2 (ei / t) Součinitel φm Určíme výpočetně dle normy nebo z tabulek pro Ke = 700 dle poměru emk/t

a štíhlostního poměru Lef / tef19. stanovení návrhové pevnosti zdiva fd = fk / γm20. určení plochy zdiva A21. výpočet únosnosti zdiva (síla N) a porovnání se zatížením (N musí být větší než síla od zatížení)

v patě, v hlavě stěny: N = A × Qi × fd

po výšce stěny: N = A × Qm × fd

Tab. 28. Charakteristická hodnota pevnosti zdiva v tlaku

obecně fk = K * fba * fm

b

1. obyčejná malta, lehká malta fk = K * fb0,7 * fm

0,3

obyčejná malta, lehká malta (s pórovitým kamenivem)

2. tenké spáry – skupina 1 a 4 fk = K * fb0,85

pórobeton, vpc, beton – sk. 1

3. tenké spáry – skupina 2 a 3 fk = K * fb0,7

fb normalizovaná průměrná pevnost zdicího materiálu v tlakufm pevnost malty pro zdění v tlakuSoučinitel K konstanta dle materiálů a skupin dle tab. 5 ČSN EN 1996-1-1

pro pórobeton K = 0,8 pro tenkovrstvé spáry, pro obyčejnou maltu 0,55

Tab. 29. Určení charakteristické pevnosti zdiva

pórobeton obyčejná malta tenkovrstvá malta

označení malta M fb fm K fk K fk

P1,8-300 5 1,8 5 0,55 1,34 0,80 1,32

P2-350 5 2,5 5 0,55 1,69 0,80 1,74

P2-400 5 2,6 5 0,55 1,74 0,80 1,80

P2-500 5 2,8 5 0,55 1,83 0,80 1,92

P4-500 5 4 5 0,55 2,35 0,80 2,60

P4-550 5 5 5 0,55 2,74 0,80 3,14

P6-650 5 6 5 0,55 3,12 0,80 3,67

vápenopískové zdivo obyčejná malta tenkovrstvá malta

označení malta M fb fm K fk K fk

P12 5 12 5 0,55 5,07 0,80 6,60

P20 5 20 5 0,55 7,25 0,80 10,21

( Vzorec 5.)


4. Statické výpočty 574.2 Postup výpočtu

Tab. 30. Dílčí součinitel γm

pro přesné metody výpočtu ČSN EN 1996 –1 –1 pórobeton

zdicí prvky kategorie I a návrhová malta 2 2,5

zdicí prvky kategorie I a předpisová malta 2,2 2,7

zdicí prvky kategorie II 2,5 3

pro zjednodušené metody výpočtu ČSN EN 1996 – 3

zdicí prvky kategorie I – většina výrobků v ČR 2,2 2,7

zdicí prvky kategorie II 2,5 3

II. Zjednodušený postup dle ČSN EN 1996 – 3

Existují dvě metody, řekli bychom jednoduchá a ještě zjednodušující. Obě jsou vymezeny počtem podlaží a rozpětím a dalšími podmínkami. Ta nejjednodušší platí pro objekty do tří podlaží. Uvedený postup je shodný pro obě metody, změny jsou uvedeny v textu.

■ a) Stanovení postupně následující hodnoty

1. kvalita zdiva a jeho pevnostní značka2. tloušťka zdiva t, která u jednovrstvých konstrukcí je shodná s tef, např. 300 mm3. výška zdiva a vzpěrná délka na základě typu podepření v patě a hlavě, např. 3000 mm4. zatížení na stěnu od horních podlaží (stěny a stropy)5. zatížení od stropní konstrukce6. zatížení od věnce, průvlaků v úrovni stropu7. zatížení od stěny pod stropem pro posuzovaný průřez, tj. ve 2/5 výšky a pro celou výšku8. součinitel materiálu, pro Ytong = 2,7, Silka = 2,2

■ b) Výpočet

9. stanovení hodnoty K z normy pro pórobeton a tenké spáry. Pro pórobeton je K = 0,810. výpočet charakteristické pevnosti pro zdivo ze skupiny 1 (pórobeton a tenkovrstvé spáry) fk = K × f 0,85

TIP

! Bez výpočtu lze stanovit pro pórobeton takto: pro Ytong P2–350 fk = 1,74 MPa pro Ytong P4–500 fk = 2,60 MPa pro Silka P20 fk = 10,2 MPa

11. určení součinitele φs a ca Součinitele jsou určeny pro výpočet nosnosti v patě, hlavě zdiva nebo po výšce zdiva za účinku

vzpěru. Zahrnují vliv výstřednosti od zatížení a imperfekt. Pro zjednodušení pro stavby do tří podlaží užíváme součinitele ca. Má hodnotu 0,5 pro štíhlostní poměr do hodnoty 18 a 0,36 do hodnoty 21. Pokud užijeme zjednodušené metody pro stavby nad tři podlaží nebo nevyhovující podmínkám pro tři podlaží, postupujeme dle bodu 12.

12. součinitel φs pro zjednodušenou metodu pro vnitřní stěny: φs = 0,85 – 0,0011 (hef / tef) pro vnější stěny: nejmenší hodnota z výpočtu pro vnitřní stěny a výrazu φs = 1,3 – (lef / 8), který

většinou vychází jako nejnižší. Další výrazy, které ale většinou vychází více, jsou v normě


4. Statické výpočty58 4.2 Postup výpočtu

Poz

or!

Pozor, pro vnější stěny posledního podlaží užíváme φs = 0,4

13. stanovení návrhové pevnosti zdiva fd = fk / γm14. určíme plochu zdiva A15. výpočet únosnosti zdiva (síla N). Platí pro obě zjednodušené metody

N = A × φs × fd nebo N = A × ca × fd

(pro zjednodušenou metodu) (pro zjednodušenou metodu do tří podlaží)

16. výpočet únosnosti zdiva (síla N) a porovnání se zatížením (N musí být větší než síla od zatížení)

■ Návrhová únosnost stěny namáhané svislým zatíženímNávrhová únosnost stěny namáhané svislým zatížením Nrd pro zjednodušený postup pro objekty do tří podlaží je dána vztahem:

Nrd = cA fd A

kde

cA = 0,50 pro hef / tef ≤ 18 = 0,36 pro 18 < hef / tef ≤ 21;fd návrhová hodnota pevnosti zdiva v tlaku;A zatěžovaná plocha vodorovného průřezu stěny, bez plochy všech otvorů

Tento postup je velmi jednoduchým a rychlým posudkem nosnosti stěny. Platí však pouze pro uvedené, nejvýše třípodlažní objekty a popsané omezení v jejich provedení nosné konstrukce (viz str. 46 – 47)

( Vzorec 6.)

( Vzorec 7.)


4. Statické výpočty 594.3 Výpočet zatížení

4.3 Výpočet zatíženíP

ozor

! Údaje v této brožuře vychází z normových požadavků platných v době vzniku a nemusí zohledňovat pozdější aktualizace, novely, doplňky či výklady. Uvedené postupy a údaje v ta-bulkách uvádí metodické postupy a informativní hodnoty. Pro konkrétní případy staveb je nutné zpracovat vždy statický výpočet.

Tab. 31. Příklad 1 – zatížení na zdivo od stropu při zatěžovací šířce 2 metry dle varianty 6.10b

Zatížení zděné konstrukce Prvek Stěna x

Zatížení

1. Stálé zatížení

vycházíme z tloušťky vrstev /h/ a objemové hmotnosti materiálů /g/

hodnoty objemové hmotnosti materiálů převzaty z ČSN 730035 a ČSN EN 1991 1 –1

konstrukce Pozn. tloušťka tloušťka objemová hmotnost

char. hodnota

součinitel zatížení

návrhová hodnota

platí údaje označené x

x h h g gn f gr

mm m kN/m³ kN/m² kN/m²

a podlaha

podlahovina – dřevo, laminát

x 10 0,010 8 0,080 0,000

koberec 0 0,000 0,2 0,000 0,000

event. dlažba 0 0,000 20 0,000 0,000

b roznášecí vrstva

betonová mazanina 50 0,050 24 1,200 0,000

event. DTD deska 0 0,000 8 0,000 0,000

c kročejová izolace

fólie 0 0,000 0,000

násyp škvára 0 0,000 9 0,000 0,000

event. polystyren /min. vlna

x 30 0,030 1,2 0,036 0,000

d nosná deska

záklop 0 0,000 5 0,000 0,000

železobet. deska 0 0,000 25 0,000 0,000

plech trapezový 0,000 0,000

panel / celý strop x dle

výrobce3,500 0,000

e podhled

montovaný podhled 0 0 0,000 0,000

omítka x 10 0,010 18 0,180 0,000

součet 4,996 1,150 0,000

při zatěžovací šířce m 2 0,002 10,00 11,50

celkem 10,00 11,50

2. Proměnné zatížení

byty

rovnoměrné užitné 1,5 1,5 2,25

při zatěžovací šířce 2 m 3 4,5

3. Jiné nahodilé zatížení

rovnoměrné užitné 0 1,5 0

při zatěžovací šířce 2 m 0 0


4. Statické výpočty60 4.4 Únosnost svislých stěn

4.4 Únosnost svislých stěn

4.4.1 Obvodové zdivo Ytong P1,8 – 300, 375 mm

Tab. 32. Mezní stav únosnosti – výpočet nevyztužených zděných stěn dle ČSN EN 1996 –1 –1

Návrhová únosnost stěny namáhané svislým zatížením prvek 1000/375 P1,8–300

materiál zdiva pórobeton Skupina 1

zdicí materiál Normalizovaná průměrná pevnost v tlaku fb 2,5

malta Napište značku M 2,5 „ 5 „ 10 „ 15 5

zadání – geometrie zdiva

tloušťka stěny t 375 mm tef = 375 mm

délka stěny d 1000 mm K = 0,8

světlá výška stěny h 2750 mm

štíhlostní poměr

poměr hef / tef = 7,33 menší jak 15 bez omezení dotvar.

menší jak 27 nutné

dílčí součinitel γm 2,5

pro zdicí prvky kategorie I – návrhová malta pórobeton 2,5 ostatní 2

charakteristická hodnota fk 1,74 Mpa vychází K*fb0,85 = 1,7432

Návrhová únosnost stěny

v patě, hlavě stěny Nrd = Øi*A*fk = 0,228 = 228,26 kN

po výšce stěny Nrd = Øm*A*fk = 0,215 = 215,19 kN

zatěžovací síly pro stěnu v hlavě 127,05 po výšce 129,84 v patě 132,62 kN

opření Stěna tvoří krajní podporu stropní konstrukce vetknuté do stěny 1

Ostatní stěny při vetknuté stropní konstrukci průběžné přes stěnu 0,75

Kloubově podepřené stěny stropní konstrukcí a uložení dřevěných stropů 1

Jednotraktové (vícetraktové) objekty při poddajném opření od střechy 1,5 1,25

Volba součinitele 1

účinná výška hef 2,75 m

plocha průřezu stěny 0,375 m²

plocha otvorů Ao 0,000 m² Zavádí otvory v % plochy zdi 0

zatěžovaná plocha A 0,375 m²

návrhová hodnota pevnosti zdiva v tlaku

Fd = fk / γm = 1,74 / 2,5 = 0,7 Mpa

zmenšující součinitele Øi

v hlavě Øi = 1 – (2*ei /t) 0,873

pro stěnu Qm = zadej 0,823 zadání z tabulky podle emk/t = 0,06

pórobeton (Ke = 700) het/tef = 7,33

Výstřednosti

počáteční einit = h/450 = = 6,11 mm

minimální min ei = 0,05 * 375 = 18,75 mm

od zatížení ed = M/N = = 2,25 / 127,75 = 17,71 mm

celková pro patu, hlavu stěny ei = ed + einit = = 23,82 zadání ei = 23,82 mm

od dotvarování pro l/t nad 15 ek = 0,00

po výšce stěny emk = ed + eini + ek = 23,82 zadání emk = 23,82 mm

Zatížení zdiva (návrhové hodnoty)

svislá síla Nz z výpočtu zadáno 100 kN

tíha zdiva v podlaží Ng = 0,38 1 * 2,75 * 4 * 1,35 = 5,57 kN

tíha omítky 2x10 mm 0,02 1 * 2,75 * 20 * 1,35 = 1,49 kN

síla od stropu Ns z výpočtu zadáno 20 kN

svislé zatížení celkem N = Nz+Ns+Ng = 127,05 kN

délka uložení stropu a 150 mm

moment od uložení stropů konstrukce: M = Ns*(tef/2-a/2) = = 2,25 kNm


4. Statické výpočty 614.4 Únosnost svislých stěn

4.4.2 Obvodové zdivo Ytong P2 – 350, 375 mm


Návrhová únosnost stěny namáhané svislým zatížením prvek 1000/375 P2–350




























Fd = fk / γm = 1,74 / 2,5 = 0,7 Mpa


v hlavě Øi = 1 – (2*ei /t) 0,873



Výstřednosti









tíha zdiva v podlaží Ng = 0,38 1 * 2,75 * 4,5 * 1,35 = 6,26 kN






































Fd = fk / γm = 1,8 / 2,5 = 0,72 Mpa


v hlavě Øi = 1 – (2*ei /t) 0,874



Výstřednosti















































Fd = fk / γm = 1,92 / 2,5 = 0,77 Mpa


v hlavě Øi = 1 – (2*ei /t) 0,873



Výstřednosti

















4.4.5 Vnitřní zdivo Ytong P4 – 500, 300 mm




zdicí materiál Normalizovaná průměrná pevnost v tlaku fb 4

malta Napiště značku M 2,5 „ 5 „ 10 „ 15 5









pro zdicí prvky kategorie I – většina výrobků v ČR pórobeton 2,5 ostatní 2
















Fd = fk / γm = 2,6 / 2,5 = 1,04 Mpa


v hlavě Øi = 1 – (2*ei /t) 0,881



Výstřednosti

počáteční einit = h/450= = 6,11 mm

minimální min ei = 0,05 * 300 = 15 mm



od dotvarování pro l / t nad 15 ek = 0,00









moment od uložení stropů konstrukce: M = Ns*(tef/2-a/2) = 1,50 kNm

































Fd = fk / γm = 2,6 / 2,5 = 1,04 Mpa


v hlavě Øi = 1 – (2*ei /t) 0,882



Výstřednosti















































Fd = fk / γm = 3,67 / 2,5 = 1,47 Mpa


v hlavě Øi = 1 – (2*ei /t) 0,882



Výstřednosti

















4.4.8 Vnitřní zdivo Silka P12, 300 mm


Návrhová únosnost stěny namáhané svislým zatížením prvek 1000/300 P12 vpc

materiál zdiva vpc Skupina 1








Poměr hef / tef = 9,17 menší jak 15 bez omezení dotvar.



















Fd = fk / γm = 6,61 / 2,5 = 2,65 Mpa


v hlavě Øi = 1 – (2*ei /t) 0,890


vpc (Ke = 1000) het/tef = 9,17

Výstřednosti















































Fd = fk / γm = 10,21 / 2,5 = 4,08 Mpa


v hlavě Øi = 1 – (2*ei /t) 0,895


vpc (Ke = 1000) het/tef = 11,46

Výstřednosti















































Fd = fk / γm = 10,21 / 2,5 = 4,00 Mpa


v hlavě Øi = 1 – (2*ei /t) 0,891


vpc (Ke = 1000) het/tef = 9,17

Výstřednosti
















4. Statické výpočty70 4.5 Návrhové únosnosti zdiva

4.5 Návrhové únosnosti zdiva

Pro představu o únosnosti pórobetonového zdiva slouží následující tabulky pro zdivo z tvárnic Ytong pevnostní třídy P2 a P4 a z vápenopískových tvárnic Silka P20 a P12.

Tloušťky zdiva byly voleny ve výrobních šířkách tvárnic 250, 300, 375 a 500 mm. Výška stěn byla uvažo-vána od 2,75 do 3,75 m po 250 mm.

Působící výslednice svislých sil na zdivo byla uvažována ve dvou místech působení:• u středu stěny pouze s excentricitou rovnou 0,05 tloušťky• mimo střed stěny s excentricitou výslednice rovnou jedné šestině tloušťky stěny, což zaručuje tlakové

působení v rámci celé plochy stěny (výslednice směřuje do jádra průřezu)

TIP

!

Výpočet je proveden třemi způsoby:• standardně pro postup dle ČSN1996 –1 –1• pro zjednodušený návrh dle ČSN 1996 –1 – 3• pro zjednodušený návrh dle ČSN 1996 –1 – 3 pro objekt do tří podlaží

Z tabulek je možno předběžně určit únosnost stěny na 1 metr běžný.Pro konkrétní případ nutno zpracovat statický výpočet. Uvažovány hodnoty součinitele ma-teriálu γm pro předpisovou maltu pro Ytong 2,7 a Silku 2,2. To představuje použití běžné malty ve spárách nebo tenkovrstvé malty (s rezervou). Uvažován je vždy obdélníkový profi l.

4.5.1 Ytong P2

Tab. 42. Tabulka A: Návrhové únosnosti zdiva z pórobetonu Ytong P2

Pórobeton P2 tenkovrstvá malta

Návrhová únosnost kN/m

Standardní postup dle ČSN EN 1996 –1 –1

Zjednodušený postup dle ČSN EN 1996 1 – 3

Zjednodušeně pro stěnuObjekt do tří podlažís excentricitou Vnitřní

stěnaVnější stěna

Vnější poslední podlaží

Tloušťka tefmm

Světlá výška stěny hefm

Štíhlosthef / tef

sexcentricitou 0,05 tef

s maximální excentr. tef /6

kN kN kN kN

41 mm

250

2,753,0

3,253,5

3,75

11,0012,0013,0014,0015,00

104,60101,4098,0091,4090,60

71,7068,2064,4061,2057,20

92,7289,4582,9082,0577,92

87,3087,3082,9082,9077,92

51,7351,7351,7351,7351,73

64,6667

50 mm

300

2,753,0

3,253,5

3,75

9,1710,0010,8311,6712,50

132,00129,10126,40123,00119,60

92,9089,8087,3086,5078,80

117,57114,85111,88108,68105,25

104,76104,76104,76104,76104,76

62,0862,0862,0862,0862,08

77,6

62,5 mm

375

2,753,0

3,253,5

3,75

7,338,008,679,33

10,00

174,20169,20166,80164,20161,40

124,30120,90117,10115,30112,30

153,42151,24148,87146,31143,56

130,95130,95130,95130,95130,95

77,6077,6077,6077,6077,60

97

83 mm

500

2,753,0

3,253,5

3,75

5,506,006,507,007,50

234,70233,30231,50229,60227,50

173,00169,80167,90165,50163,40

211,26209,62207,85205,92203,86

174,60174,60174,60174,60174,60

103,47103,47103,47103,47103,47

129,333


4. Statické výpočty 714.5 Návrhové únosnosti zdiva

4.5.2 Ytong P4

Tab. 43. Tabulka B: Návrhové únosnosti zdiva z pórobetonu Ytong P4

Pórobeton P4 tenkovrstvá malta




Zjednodušeně pro stěnuObjekt do tří podlažís excentricitou Vnitřní

stěnaVnější stěna


Tloušťka tefmm

Světlá délka stěny hefm

Štíhlosthef / tef


tef /6 kN kN kN kN

41 mm

250

2,753,0

3,253,5

3,75

11,0012,0013,0014,0015,00

188,60182,90176,40164,50163,00

121,00122,70116,20110,10102,90

171,27165,23158,66151,56143,94

161,26161,26158,66151,56143,94

95,5695,5695,5695,5695,56

119,454

50 mm

300

2,753,0

3,253,5

3,75

9,1710,0010,8311,6712,5

237,00232,30227,50221,40215,20

167,20161,60157,10155,70141,80

217,19212,15206,67200,76194,41

193,52193,52193,52193,52193,52

114,68114,68114,68114,68114,68

143,344

62,5 mm

375

2,753,0

3,253,5

3,75

7,338,008,679,3310

313,50419,90416,70413,20409,50

223,70305,60302,20297,90294,10

283,41279,40275,00270,27265,19

241,89241,89241,89241,89241,89

143,34143,34143,34143,34143,34

179,181

4.5.3 Silka P20

Tab. 44. Tabulka C – Návrhové únosnosti zdiva z vápenopískových tvárnic Silka P20

VPC Silka P20 tenkovrstvá malta




Zjednodušeně pro stěnuObjekt do tří podlaží

s excentricitou vč. imperfekcí

Vnitřní stěna

Vnější stěna


Tloušťka tefmm

Světlá délka stěny hefm

Štíhlosthef / tef


tef /6 kN kN kN kN

29 mm

175

2,753,003,253,50

15,7117,1418,5720,00

593,60567,60539,20509,90

470,00446,60423,00307,70

469,20427,30381,80322,60

324,50

405,60405,60292,00292,00

119,454

33 mm

200

2,753,003,253,50

13,7515,0016,2517,50

702,50692,00663,30660,70

481,60460,30431,50406,40

595,34558,68518,80475,80

370,90 463,64 143,344

40 mm

240

2,753,003,253,50

11,4612,5013,5414,58

906,50886,40863,00840,20

633,60612,50589,10552,60

785,10754,50721,37685,50

445,00 556,30 179,181

4.5.4 Silka P12

Tab. 45. Tab. D – Návrhové únosnosti zdiva z vápenopískových cihel Silka P12

Tloušťkamm

Světlá délka stěnym

Štíhlosthef / tef

Návrhová únosnostkN

Návrhová únosnost stěny zjednodušeněkN

Návrhová únosnost vnější stěny posl. podlažíkN

300

2,753,003,253,50

9,1710,0010,8311,67

766,50755,60743,90730,40

603,00603,00603,00603,00

360


Názvosloví72

Názvoslovízdivosestava zdicích prvků uložených podle stanoveného uspořádání a spojených maltou

nevyztužené zdivozdivo, které neobsahuje dostatečné množství výztuže, aby je bylo možné považovat za vyztužené zdivo

vyztužené zdivozdivo, v němž jsou pruty nebo sítě uloženy v maltě nebo betonu tak, aby všechny materiály spolupůsobily proti účinkům zatížení

sevřené zdivozdivo sevřené ve svislém a vodorovném směru železo-betonem nebo vyztuženým zdivem

vazba zdivapravidelné uspořádání zdicích prvků ve zdivu zaručující jejich spolupůsobení

charakteristická pevnost zdivahodnota pevnosti zdiva, která odpovídá předepsané pravděpodobnosti 5 %, s níž může být nejvýše podkro-čena v myšleném souboru neomezeného počtu výsled-ků zkoušek, tato hodnota obecně odpovídá určenému kvantilu předpokládaného statistického rozdělení výsledků zkoušek určité vlastnosti materiálu nebo vý-robku, v některých případech se za charakteristickou uvažuje hodnota nominální

pevnost zdiva v tlakupevnost zdiva v tlaku s vyloučením vlivu tlačných desek zkušebního zařízení, bez vlivu štíhlosti prvku a výstřed-nosti zatížení

pevnost zdiva ve smykupevnost zdiva, na něž působí smykové síly

pevnost zdiva v tahu a ohybupevnost zdiva při ohybu

zdicí prvekpředem zhotovený prvek určený pro uložení ve zdivucihla – tradiční zdicí prvek v rozměrech od

100 × 240 mm do 140 × 290 mmblok – výraz pro zdicí prvek větších rozměrů než cih-

la, většinou cihelný nebo z umělého stavivatvárnice – uměle vyrobený zdicí prvek větších rozměrů

nežli cihla

ložná plochahorní nebo dolní plocha zdicího prvku při jeho zamýš-leném uložení ve zdivu

pevnost v tlaku zdicích prvkůprůměrná pevnost v tlaku stanoveného počtu zdicích prvků

nosná stěnastěna určená pro přenášení zejména svislého zatížení a vlastní tíhy

jednovrstvá stěnastěna bez vnitřní dutiny nebo bez svislé spáry (vyplněné nebo nevyplněné maltou) ve své rovině

dutinová stěnastěna skládající se ze dvou rovnoběžných jednovrstvých stěn účinně spojených stěnovými sponami nebo výztuží do ložených spár; prostor mezi oběma jednovrstvými stěnami (vrstvami) je buď ponechán jako souvislá nezaplněná dutina nebo je úplně či částečně vyplněn nenosným tepelněizolačním materiálem

dvouvrstvá stěnastěna skládající se ze dvou rovnoběžných zděných vrstev, mezi nimiž je souvislá průběžná spára (nejvýše 25 mm tlustá) plně vyplněná maltou a jež jsou účinně spojeny stěnovými sponami zabezpečujícími jejich úplné spolupůsobení

malta pro zděnísměs jednoho nebo více anorganických pojiv, kameni-va, vody a někdy příměsí a/nebo přísad používaná pro ukládání, spojování a spárování zdiva

obyčejná malta pro zděnímalta pro zdění, pro niž nejsou předepsány speciální vlastnosti

malta pro zdění pro tenké spárynávrhová malta pro zdění s největší zrnitostí kameniva stejnou nebo menší než předepsaná hodnota

lehká malta pro zděnínávrhová malta pro zdění, jejíž objemová hmotnost v suchém stavu je menší než hodnota předepsaná v EN 1998 – 2

návrhová malta pro zdění (podle výrobce)malta, jejíž složení a výrobní postup jsou zvoleny tak, aby zajistily požadované vlastnosti (záměr užitné hod-noty)

předpisová malta pro zdění podle recepturymalta, která je vyráběna ve stanoveném poměru slo-žek a jejíž vlastnosti se předpokládají podle použitého poměru složek (záměr receptury)

pevnost malty v tlakuprůměrná pevnost v tlaku stanoveného počtu zkušeb-ních těles po 28denním ošetřování

ložná spáravrstva malty mezi ložnými plochami zdicích prvků

styčná spáramaltová spára kolmá k ložné spáře i k líci stěny

tenká spáraspára vyplněná maltou pro tenké spáry s tloušťkou nejvýše 3 mm

smykové stěnySmykové stěny se používají na ztužení objektů proti účinkům vodorovných sil. Jedná se především o dů-sledek zatížení větrem. Posouzení je nutné provést ve vodorovné ložné spáře zdiva v patě stěny. Musíme dále zvážit, zda posoudit i svislou spáru mezi smyko-vou stěnou a příčnou stěnou ztužující (nazývanou také podle tvaru příruba).

ztužující stěnyZtužující stěny jsou stěny, které vytvářejí příčnou oporu pro nosné stěny. Tyto stěny zajišťují stabilitu kolmé nosné stěny proti vybočení vzpěrem.

zjednodušený postup výpočtuNormy umožňují zjednodušené navrhování zděných konstrukcí pro jednoduché objekty dle ČSN EN 1996 – 3 /EC 6 – 3/. Při splnění kritérií uvedených v této normě lze použít zjednodušeného výpočtu. Pokud stavba nesplňuje uvedená ustanovení, je nutno postupovat podle základní standardní normy ČSN EN 1996 1 – 1 pro všeobecná pravidla navrhování.


Poznámky 73

Poznámky


Poznámky74

Poznámky


YTONG – PARTNER PRO KOMPLETNÍ ŘEŠENÍ STAVBY

StatikaPraktická příručka pro navrhování svislých zděných konstrukcí

Vydala Xella CZ, s. r. o., Vodní 550, Hrušovany u BrnaVydání druhé, březen 2011, změny vyhrazeny © Deee, s. r. o. Autor publikace: Ing. Luděk Vejvara

Odborný poradce: Ing. Václav Vetengl

Údaje v této brožuře vychází z normových požadavků platných v době vzniku a nemusí zohledňovat pozdějšíaktualizace, novely, doplňky či výklady. Uvedené postupy a údaje v tabulkách uvádí metodické postupya informativní hodnoty. Pro konkrétní případy staveb je nutné zpracovat vždy statický výpočet.

711 101 745 :.leT.o.r.s ,ZC alleX301 101 745 :xaF055 índoV

88 92 38 46 :ČIanrB u ynavošurH 26 466

jih a západ České republiky Praha + sever a východ České republikyregion jméno kontakt region jméno kontakt

562 173 427ahcuoP leraK .gnIS1 602 646 417Ing. Radek SazamaJ1, J2, J4, J5602 159 823Michal PřívětivýJ3

333 950 527Jan TinkaS1

J6, J7, J8, S7 Ing. Rudolf Svoboda 760 595 206662 173 427

Ing. Lukáš VopatS2, S3, S4867 377 427lakuoK naliM .gnIS5, S6

Obchodní kanceláře726 051 773 :.leT944 ykčimareK U351 379 773 :xaFynačmulhC 24 433

315 617 675 :.leT7 cissalC276 716 513 :xaF94/7301 avocvoknaJ

170 00 Praha 7 – Holešovice

Sídlo společnosti

Ytong linka (7 –17 hod)800 828 828

Pokud nám chcete poslat e-mail, adresu vytvoříte: [email protected]

TIP

!

Pro zájemce pořádáme odborná školení na téma: Navrhování svislých zděných konstrukcí Ytong. Zaregistrujte se na www.ytong.cz

Kontakty na technické poradce (poradenství pro architekty a projektanty)

Nosný překlad

Schodiště na míru

Ztužující věnec z U-profilů

Překlad zhotovený z U-profilů Ytong

Plochý překlad(varianta

k nosnému překladu)

Nenosný překlad

Stropní systém

Obvodové tvárnice

Tvárnice pro vnitřnínosné zdivo

Tvárnice pro vnitřní nosné a akustické zdivo Silka

Věncová tvárnice

Tepelněizolační deskyYtong Multipor

Tvárnice pro nosné zdivoYtong/Silka

Suché maltovésměsi a nářadí

Střešní dílec

Stropní dílec

Překlad zhotovenýz U-profilů Silka

Příčkovky

Obloukové segmenty

KOMPLETNÍ STAVEBNÍ SYSTÉM PRO ENERGETICKY ÚSPORNÉ STAVĚNÍ


Praktická příručka pro navrhování svislých zděných konstrukcí

STATIKA

Řešení pro každý projekt

2. ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

Akt

ualiz

ace:

bře

zen

2011

. Zm

ěny

vyhr

azen

y.Yt

ong®

and

Silk

a®ar

e re

gist

ered

trad

emar

ks o

f the

Xel

la G

roup

.

Xella CZ, s. r. o.

Vodní 550

664 62 Hrušovany u Brna

Ytong linka (7–17 hod.)

Telefon: 800 828 828

www.ytong.cz


ytong - příručka statika

Documents