Pohybová aktivita a hypertenze

Fakulta tělesné kultury UP Olomouc

Rekreologie

Výsledná syntéza:Aerobní cvičení je spojeno s významnou redukcí průměrného

systolického a diastolického krevního tlaku (TK) o 3,84, resp. 2,58 mm Hg.

Závěr:Aerobní cvičení redukuje TK jak u hypertoniků, tak i u normotoniků.

Vzestup aerobní pohybové aktivty může být považovánZa důležitou komponentu změny životního stylu

Působícího preventivně a terapeutickyPři léčení hypertenze.

Definice hypertenze, její prevalence a klasifikaceArteriální hypertenze - dospělá populace v průmyslově vyspělých zemích

15-25 %Spolu s

•hyperlipoproteinemií•obesitou •kouřením

jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů ICHS

Lineární závislost cerebrovaskulární a kardiovaskulární morbidity a mortality

na výši TK

Podle kritérií WHO z r. 1993:Arteriální hypertenze –

opakované zvýšení TK nad 140/90140/90 mm Hg prokazované alespoň u 2 ze 3 měření TK

Izolovaná systolická hypertenzesystolický TK > 160 a současně diastolický TK < 90 mm Hg

Incidence a riziko hypertenze v US populaci

Přes 28% Američanů nad 18 let má hypertenzi

STK > 140 mm Hg

DTK > 90 mm Hg

Kardivaskulární riziko stoupá už od TK 115/80

A ZDVOJNÁSOBUJE SE NA KAŽDÝCH 20/10 mmHg

Pulzový tlak = systolicko - diastolický rozdíl

Nezávislý prediktor kardiovaskulární mortality

zejména v populaci nad 55 let věku

Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace:

Prevalence hypertenze v ČR

mezi 15-20% dospělé populace se zřetelným nárůstem prevalence ve vyšších věkových skupinách

Podle starší definice hypertenze dle WHO(TK > 160/95 mm Hg)

Prevalence hypertenze při užití novější definice hypertenze (TK > 140/90 mm Hg)

Odhad 20-24 %přesné statistické údaje nejsou zatím pro celou ČR k dispozici

Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace

Technika měření TKVsedě po 10minutovém uklidnění na pravé paži

s volně podloženým předloktím a tonometrem umístěným ve výši srdce

Zlatý standardkonvenční rtuťový sfygmomanometr

s přiměřeně širokou a dlouhou manžetou Diastolická hodnota TK se odečítá s přesností na 2 mm Hg

při vymizení ozevMěření opakujeme 3x a vypočítáme z naměřených hodnot průměr.

Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace

Měření TK vstoje u starších nemocných a diabetiků s hypertenzí

pro častější možnost ortostatické hypotenze

U mírné hypertenze opakujeme měření v rozmezí 1-3 měsícůpři těžké hypertenzi v kratším odstupu

Měření TK pomocí aneroidního manometru méně přesné a vyžaduje opakovanou kalibraci přístroje

oproti rtuťovému manometru

Ambulantní monitorování krevního tlaku (ABPM) po dobu 24 nebo 48 hodin•při podezření na fenomén bílého pláště•při rezistenci hypertenze k léčbě•při episodické hypertenzi•při nevysvětlených hypotenzích•při diabetické vegetativní dysautonomii•při ověřování účinnosti nových léčiv •atd.

Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace:

Při ABPM průměrné hodnoty •denní < 135/85 mm Hg•noční < 120/70 mm Hg

Celodenní průměr < 130/80 mm Hg

Tlakové zatíženívíce než 15 % hodnot TK nad 140/90 mm Hg ve dne

a nad 120/80 mmHg v noci

Domácí měření TK

hodnoty jsou vždy nižší než hodnoty klinického TK

Význam zátěžového TK

pro predikci ICHS a hypertenze

Všeobecně přijaté rizikové faktory budoucí hypertenze:

• Hypertenze v rodinné anamnéze

• Vysoký BMI

• Nízká zdatnost

• Nízká PA

Zátěžová hypertenze nebo pozátěžový vysoký TK

nejsou uznány za jasný prediktor

(ačkoliv se množí publikace – zvýšené riziko 1,7 – 3krát)

Obdobné publikace i u dětské populace.

Význam zátěžového TK

pro predikci ICHS a hypertenze

Možné problémy• zátěžový protokol

• zátěžové normy TK

• technika měření TK

• nevhodné analytické metody

Z hlediska medicíny založené na důkazech je závěr:

„U zdravého člověka zátěžový vysoký TK

zvyšuje pravděpodobnost budoucí hypertenze.“

TK lidí nad 18 let, bez medikace, bez akutní choroby,průměrné měření z 2 a více návštěv

a dvou měření při každé návštěvě lékaře

Kategorie STK mmHg DTK mmHg

Optimální pod 120 a pod 80

Normální 120 – 129 a 80 – 84

Hraniční 130 – 139 nebo 85 – 89

Stupeň 1 140 – 159 nebo

90 – 99

Stupeň 2 160 – 179 nebo 100 - 109

Stupeň 3 180 a více nebo 110 a více

130

85

Stratifikace dle rizikových skupin (RS) a léčení

Stádia TK RS „A“ bez choroby cílového orgánu, bez klinické kardiovaskulární choroby

RS „B“ bez choroby cílového orgánu, bez klinické kardiovaskulární choroby, s minimálně jedním rizikovým faktorem jiným než DM

RS „C“ s chorobou cílového orgánu nebo s klinickou kardiovaskulární chorobou nebo s DM. Bez ohledu na další rizikové faktory

Hraniční(130-139/80-89)

modifikace životního stylu

modifikace životního stylu

modifikace životního stylu, + farmakoterapie při srdečním selhání, DM, selhání ledvin

Stupeň 1(140-159/90-99)

modifikace životního styluMaximálně 1 rok

modifikace životního styluMaximálně 0,5 roku

farmakoterapie

Stupeň 2 a 3(160 a víc/100 a víc)

farmakoterapie, modifikace životního stylu doplňkově

farmakoterapie, modifikace životního stylu doplňkově

farmakoterapie, modifikace životního stylu doplňkově

Co považovat za chorobu cílového orgánu (tedy koho rovnou farmakologicky léčit při TK např.140/80 mm Hg)

• Angina pectoris

• Stav po infarktu myokardu

• Stav po revaskularizaci srdečních cév

• Stav po selhání srdce

• Hypertrofii levé komory

• Stav po cévní mozkové příhodě

• Neuropatie (?)

• Periferní tepenná choroba

• Hypertonická retinopatie (primární onemocnění sítnice)

Kvalita léčení v USA (u nás je HORŠÍ)

1. Jen zhruba polovina lidí s hypertenzí je léčena

2. Jen zlomek z této poloviny má TK snížen na žádoucí hodnoty

3. STK jde hůře kompenzovat než DTK

4. V doporučeních není zmínka o žádoucí větší toleranci

vyššího TK u seniorů, doporučení jsou naopak ještě zpřísňována

Pozitivní účinky cvičení pro zvýšená krevní tlak

Dlouhodobá intenzivní pravidelná zátěž

chrání před vznikem hypertenze

Inverzní vztah intenzity a délky rekreačního cvičení

k riziku vzniku hypertenze u mužů

ale nikoliv u žen (chybí přímé důkazy)

Pro stanovení léčebného vlivu cvičení

je nezbytná kontrolní skupina nebo přerušení cvičení

Z nových metaanalýz:

Menší léčebný efekt cvičení na hypertoniky než se udávalo:

(v průměru jen 7,4 / 5,8 mm Hg)

Vliv typu a intenzity zátěže - minimální až žádný

Efekt koncentrického a excentrického cvičení

se statickým odporem

Trvalé snížení klidového tlaku po „resistance exercise training“

(dle doporučení ACSM)

u normo- i hypertoniků v průměru o 3 mm HgMálo?

Pokles TK o 3 mm Hg

snižují mortalitu o 4 %

a ICHS o 5 – 9 %!

Medicína založená na důkazech: Kategorie B

Efekt klasické statické zátěže – opakovaný handgrip

Z několika prací (bez kontrolní skupiny)

razantní snížení diastolického tlakudiastolického tlaku

(o 15 mm!) beze změny systolického tlakusystolického tlaku

Tyto nálezy jsou sice zpochybňovány

(ale mají kategorii C!)

24hod monitoring po statickém cvičení (jen asi 1 hod)

• není pozátěžová hypotenze

• je malé jednodenní ovlivnění TK

Vliv zátěže na TK seniorů

Evidence B:

TK je pozitivně ovlivněn cvičením.TK je pozitivně ovlivněn cvičením.

Změny jen o několik mm Hg

ale tento pokles má vliv na snížení mortality

Evidence C:

20 hodinová pozátěžová hypotenze u seniorů

Efekt není závislý na délce a intenzitě cvičení

Pohlavní rozdíly v efektu pohybové terapie na hypertenzi

Nejsou.

Z hlediska ovlivnění rizika vzniku hypertenze

v populačních studiích

u žen nezáleží na intenzitě a délce

tolik jako u mužů

Tréninkový efekt na hypertenzi je stejný