Budování zahrad u Jezuitské koleje Rozhovor s architektem /str. 4–5

Známe vítěznou sochu M.J. Husa, která bude stát na Krakovci /str. 10–11

Informacní ctvrtletník Stredoceského kraje 1/2011 Neprodejný výtisk

Středočeský magazínSilné srdce země české

Proměny kladenské nemocnice

/str. 20–21

Dění v kraji

Strana 02 1/2011 Stredoceský magazín

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 03

Náměstek středočeského hejtmana Marcel Chládek spolu s ředitelem středočeské záchranky Martinem Houdkem

slavnostně otevřeli rakovnickou zubní pohotovost, která po více než čtyřech letech bude opět sloužit veřejnosti.

Počátkem roku se rozrostl Domov seniorů U Anežky v Luštěnicích na Mladoboleslavsku. Slavnostního otevření zmodernizovaných a nových prostorů se zúčastnila radní Středočeského kraje Zuzana Jentschke Stöcklová. Na snímku s ředitelkou domova Evou Rovnou (vpravo vzadu).

Školáci bojovali v soutěži O nejlepší

novoročenku pro rok 2011, kterou vyhlásil

Středočeský kraj. Radní Středočeského

kraje Milan Němec a středočeský

hejtman David Rath pogratulovali vítězi

ze Základní umělecké školy ve Velkých

Popovicích Martinu Pražákovi, který se

umístil na prvním místě ve své kategorii.

Středočeský hejtman MUDr. David Rath

před vánočními svátky navštívil děti v Dětském

domově v Ledcích u Smečna. Radost jim

udělal hromadou dárků, mezi nimi nechyběl

například fotbalový míč, panenky či boby.

Středočeský hejtman MUDr. David Rath spolu s ředitelem kolínské nemocnice Petrem Chudomelem navštívili prvního

novorozence v letošním roce ve Středočeském kraji. Malému Kubovi Vondráčkovi z Kolína tak popřáli mnoho

štěstí do života. David Rath obdaroval Kubíčka dárečky a jeho mamince předal 10 tisíc korun, které se šťastné

rodince v době příchodu miminka budou hodit.

Náměstek středočeského hejtmana Marcel Hrabě, radní Zuzana Jentschke Stöcklová a hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath spolu s dětmi slavnostně otevřeli unikátní dětské hřiště v areálu Hornického skanzenu Mayrau ve Vinařicích. Vedení Sládečkova muzea v Kladně, pod něž Mayrau spadá, získalo od Středočeského kraje celkovou dotaci dva miliony korun na postupnou rekonstrukci areálu. V letošním roce se tak například v areálu skanzenu opravil dopravní most či došlo ke změně elektrického vytápění na plynové.

Náměstek středočeského hejtmana pro oblast životního prostředí Miloš Petera na šestém ročníku středočeské krajské výstavy Náš chovatel, která na výstaviště v Lysé nad Labem přilákala tisíce návštěvníků. Expozice nabídla to nejlepší, co se podařilo v kraji odchovat.

Mateřská škola Kollárova v Úvalech nedávno otevřela zrekonstruované a nové prostory, které výrazně pomohou v boji proti vážnému nedostatku míst ve školkách. Slavnostního představení opravené školky se účastnil i radní Středočeského kraje JUDr. Karel Molnár. Náklady na projekt „Rozšíření a zkvalitnění školky Kollárova v Úvalech“ byly kolem dvaceti milionů korun. Téměř patnáct milionů korun uhradil Regionální operační program Střední Čechy.

Dění v kraji

Strana 04 1/2011 Stredoceský magazín

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 05

Foto

: Kat

uše

Krej

číko

vá

tak asi budete zklamáni. Cílem našeho návrhu nebyla snaha provést na tomto místě šokující monumentální řešení, na druhé straně jsme se ale také nesnažili o rekonstrukci barokní za-hrady, která v minulosti nepochybně ke koleji pa-třila. Propojíme známé nebo existující historické struktury s prvky novými, současnými. Jedná se např. o přírodní amfiteátr nebo vodní schody. V parku se počítá s volným pohybem lidí po tráv-níkových plochách tak, jak je to obvyklé v za-hraničních veřejných parcích. Právě tyto volné trávníkové plochy bych označil za dominantní, volný prostor určený pro různé aktivity.

Součástí zahrady bude i výsadba ukázkové řady vinné révy, zejména vzácné u nás již téměř zapomenuté odrůdy v kombinaci s nově vyšlechtěnými sortami. Víte o jaké odrůdy přesně jde a jestli její produkty budou k dostání i pro veřejnost?Vysadíme zde Tramín bílý, odrůdu našich pra pra pradědů, tato odrůda je dnes již téměř zapome-nuta. Dalšími odrůdami budou Rulandské modré (do Čech dovezl Karel lV) nebo nově vyšlechtěné odrůdy jako Cabernet blanc, Solaris a Hibernal. Produkty budou k dostání ve velmi omezeném množství a pouze v Jezuitské koleji.

Co dál bude v zahradách?V plánu je také vytvoření vyhlídky směrem k chrámu svaté Barbory. Může to být místo magického působení a vnímání krásy. Vyhlíd-kový pavilon v tomto místě bude doplněn malou kavárnou.

Další a zároveň nejrozsáhlejší částí navrhované revitalizace je tzv. městský park, který bude mít charakter reprezentační zeleně. Stručně lze říci, že zahrady budou přístupné veřejnosti v plném rozsahu. Maximální otevřenost a přístupnost pro obyvatele města a návštěvníky byla základní podmínkou zadavatele, což je v tomto případě Středočeský kraj a jsem rád, že vedení kraje věnuje tomuto projektu nemalou pozornost.

Co bylo největším úskalím při přípravě návrhu? Musel jste během rekonstrukce nějak zásadně měnit plány? A co vás naopak mile překvapilo?Ze zkušenosti vím, že to, co dlouhodobě trápí občany města, jsou problémy s osobní dopra-vou a s parkováním. Je to problém většiny měst a městské památkové rezervace nejsou výjimkou. Středověká struktura našich měst byla stavěná na pěší chůzi. Profilace ulic umožňovala provoz maximálně pro koňské potahy. Neustálé zvyšo-vání mobility umocňuje dopravní zátěž v histo-rických centrech až na hranice kolapsu. Jedná se o problém, který je nutné řešit, ovšem bez zpraco-vání komplexního systému parkovacích kapacit to není možné. Jsem rád, že bylo rozhodnuto opus-tit variantu rozsáhlého parkoviště v západní části areálu Jezuitské koleje a tímto umožnit rozšíření

podílu parkových ploch. Parkovací kapacita, která v areálu zůstává, je učena pro návštěvníky gale-rie, kulturních akcí a nezbytné zajištění provozu.

Zaznamenal jste nějaký ohlas od občanů co se týče zahrad?Pokud je mi známo, jsou záměry Středočeského kraje v areálu koleje i v koleji samé přijímány s velkým pochopením a myslím, že pozitivně je vnímáno i prozatím pouze částečné otevření a zpřístupnění Jezuitské koleje.

Jaký máte osobní vztah k Jezuitské koleji a k městu Kutná Hora?Vše bylo tak, jak u většiny z nás. Byl jsem návštěvníkem, turistou, který se prošel půvab-ným místem a zase odjel. Ani v nejmenším jsem netušil, když jsem do Kutné Hory přijel v roce 1991, že se k tomuto městu připoutám na dal-ších dvacet let. Měl jsem možnost zde realizo-vat své největší projekty jako např. novostavbu pobočky České spořitelny, dva velké bytové domy, částečně se podařila i úprava Palackého náměstí a v poslední řadě mohutná dominanta města, která neodmyslitelně zdobí kutnohor-ské panorama - Jezuitská kolej. Za všechny tyto příležitosti jsem vděčný a rád bych poděkoval všem, kteří mě v mé práci podporovali. ‹‹

Rozhovor s architektem zahrad v Jezuitské koleji S nápadem vybudovat nové zahrady ve zdevastovaném prostoru u Jezuitské koleje přišel před časem středočeský hejtman David Rath. Od té doby vzniká projekt pod jeho přímým vedením. V současné době se konají přípravy na první změny. Je už vytvořena rozsáhlá studie, podle které se zahrady změní. Plány vytvořil architekt Ing. arch. Jiří Krejčík, který má za sebou už řady obnov významných historických budov.

Kdy budou zahrady dokončeny? Jak budou veliké?

Podle toho, jak je investorem celý projekt nastaven, je dokončení zahrad, včetně všech navržených úprav a staveb, naplánováno na rok 2012. V sou-běhu s touto akcí a se stejným termínem dokon-čení je samostatně, speciálním týmem, připravo-váno k realizaci severní křídlo hlavní budovy a dvě zbývající stavby v areálu. To znamená, že když vše půjde podle plánu, měl by být celý komplex v příštím roce dokončen. Areál bude po revitali-zaci využíván pro pobyt, relaxaci a kulturně spo-lečenské akce. Výrazně se tak obohatí nabídka městských prostorů pro širokou veřejnost, která se tak rozšíří o zhruba dva hektary.

Už jste někdy na podobném projektu pracoval? Přece jenom jde o multifunkční

záležitost. Dá se práce na plánech zahrad v prostorách areálu bývalé Jezuitské koleje srovnat s něčím jiným?Velkou část své odborné praxe věnuji obnově pa-mátkových objektů. Měl jsem možnost pracovat na obnově významných historických budov v Hradci Králové včetně veřejných prostor, jako je příklad revitalizace Velkého náměstí nebo obnova prs-tence teras kolem městské památkové rezervace. Všechny tyto práce měly společné téma a tím bylo nové, současné využití, nový život vdechnutý do památky nebo do historického veřejného prostoru.

Navrhoval jste změny i jiných prostor Jezuitské koleje?Rok 1997 byl rozhodujícím datem pro novou his-torii celého komplexu bývalé Jezuitské koleje v Kutné Hoře. V tomto roce byly převedeny budovy

včetně všech pozemků z vlastnictví armády na ministerstvo kultury. Rozhodnutí o tom, že areál bude sloužit kulturně společenskému využití spustilo celý proces stavební obnovy. Já osobně na obnově areálu Jezuitské koleje pracuji od roku 1998, kdy jsem uspěl ve výběrovém řízení na zpracovatele projektu rekonstrukce. Od té doby se s různými přestávkami věnuji obnově tohoto historického areálu. Jsem autorem architektonic-kého řešení již realizované části hlavní budovy Jezuitské koleje a souvisejících prostor ( vstupní část ze Smíškovy ulice, severního nádvoří – oba tyto prostory dosud čekají na definitivní dokon-čení stavebních prací a zahradních úprav).

Co bude dominantou zahrad?Pokud očekáváte nějaké výrazné dominantní stavby v nově navrhovaných parkových úpravách, Součástí zahrad bude letní divadelní scéna.

Kavárna bude ve vyhlídkovém pavilonu.

Při zpracování architektonického návrhu zahradních úprav Ing.arch. Jiří Krejčík spolupracoval s Ing. Drahoslavem Šonským CSc., autorizovaným architektem v oboru zahradní a krajinář-ské tvorby a při zpracování architektonických prvků doplňujících centrální část parku s jeho synem Ing. arch. Borisem Šonským, taktéž autorizovaným architektem.

Strana 06 1/2011 Stredoceský magazín Stredoceský magazín 1/2011 Strana 07

Na jaro chystá muzeum pro své návštěvníky několik zajímavých akcí. Mezi ně bezesporu

patří výstava Náš domov (16.3.-24.4.2011), která si klade za úkol představit prostředí a klienty Domova pro osoby se zdravotním postižením Lochovice. Pátého dubna bude možné pozoro-vat oblohu z Plzeňské brány dalekohledy Hvěz-dárny Žebrák v rámci přednášky Najdeme pla-netu exozemě? Noční prohlídku Berouna budou moci zájemci absolvovat 18. dubna a 18. května, a to v rámci Mezinárodního dne památek a sídel a Mezinárodního dne muzeí a galerií. Začátkem května pak potěší všechny milovníky historie Jarní řemeslné a hrnčířské trhy. Výstavy v Muzeu Českého krasu návštěvníkům prezentují zejména krásy z chráněné krajinné ob-lasti Český kras, která se rozkládá podél řeky Be-rounky mezi Berounem a Prahou. Především jde o expozice pojednávající o horninách, zkameně-linách, jeskyních, zvířatech a rostlinách a také o historii a osobnostech této pozoruhodné oblasti.

Český kras, který nemá v Čechách obdoby, patří k významným sběrným oblastem tohoto muzea. Živá příroda je zastoupena téměř 70 druhy ptáků a savců reprezentujících jednotlivé biotopy Čes-kého krasu a vybranými druhy brouků a motýlů. Neživou přírodu dokumentuje geologicko-pa-leontologická expozice Barrandien a na dvoře muzea pod širým nebem situovaný Geopark Barrandien. Pokud budete mít trochu štěstí, na závěr prohlídky možná na kameništi nějakou zkamenělinu najdete a budete si ji moci odnést jako upomínku domů.Dále se návštěvníci mohou dozvědět zajímavosti o berounských řemeslech, jeskyních a přírodě Čes-kého krasu. Nejmenší návštěvníky nadchne Geo-park Barrandien pod širým nebem nebo Diorama doby ledové. Muzeum pečuje o více než sto tisíc sbírkových předmětů. Nejvzácnějším paleontolo-gickým exponátem je karbonská nymfa nejstarší a největší jepice na světě druhu Bojophlebia pro-kopi. Nejstarším artefaktem muzea je okenní kolečko hrnčířského cechu, které pochází z roku 1607. Záslužnou činností vedení muzea je bezpo-chyby také práce na rozvoji edukační činnosti formou doprovodných programů různého zaměření, o které je ze strany regionálních škol značný zájem. ‹‹

Dění v kraji Dění v kraji

Co pro vás, paní ředitelko, znamená nastoupení do čela GASK?

Je to veliká výzva a zároveň se na tu práci oprav-du těším. Sbírky, kterými disponuje GASK jsou v mnohém ohledu podobné těm, s kterými jsem pracovala již v Museu Kampa. Za těch osm let systematické práce na obdobném postu se mi toto řemeslo nesmazatelně vrylo pod kůži.

Takže jste neuvažovala o zaměstnání mimo svět umění?Po ukončení spolupráce s Nadací Jana a Medy Mládkových jsem měla řadu dalších aktivit v uměleckém prostředí, ale přišly také velice lákavé nabídky ze zcela komerčního prostoru a já nad nimi logicky uvažovala. Pak jsem ovšem ob-jevila vyhlášenou soutěž na vedoucí post v GASK a veškeré úsilí věnovala tvorbě koncepce, se kte-rou jsem chtěla uspět ve výběrovém řízení.

Čím vás galerie oslovila, že jste usilovala o místo její ředitelky?GASK má neobyčejně kvalitní sbírky a také se zde utvořil pracovní kolektiv, který má ambice tuto or-ganizaci někam posunout. Během necelého roku si vydobyl v českém prostředí určité renomé, na kterém se dá stavět a je možné ho dále rozvíjet. S plány jak tohoto rozvoje dosáhnout jsem uspěla u výběrové komise a při jejich realizaci bych po-

chopitelně ráda využila kontaktů a také zkušeností ze svého předchozího působení v oboru.

Můžete být konkrétnější?Díky již zmiňované kvalitě sbírek je například velice dobře představitelná spolupráce s těmi nejprestižnějšími evropskými galeriemi. Navíc spolupráce formou vzájemných zápůjček umožní výrazně snížit náklady na pořádání akcí a při-tom nabídnout návštěvníkům GASK zcela oje-dinělé výstavy.

Orientací na evropský rozměr galerie se prezentovalo i její bývalé vedení.Předchozí vedení nastartovalo galerii tím správ-ným směrem. Janu Třeštíkovi patří skutečně velký dík za odvedenou práci a teď je podle mě třeba tento potenciál využít, protože já v současné době v České republice nevidím žádnou podob-nou instituci, která by měla takovou šanci stát se skutečně evropskou galerií.

Chystáte nějaké výrazné personální změny?Ještě jsem neměla možnost seznámit se s celým pracovním týmem, ale žádné zemětřesení rozhodně nechystám. Ondřej Chrobák, co by šéfkurátor galerie, patří dle mého mínění k nejpo-volanějším nejen v naší republice a na spolupráci s ním se velmi těším. Stejně tak s Ondřejem Horá-

kem, který jako šéf Lektorského centra nastar-toval na české poměry ojedinělý koncept tohoto pracoviště. Půjde mi ale také o zapojení exter-ních kurátorů, především zahraničních.

Takže Vám půjde skutečně především o podtržení mezinárodní přesahu GASK?Ano, mou snahou bude vybudovat z GASK orga-nizaci, která bude jak na domácí, tak evropské úrovni vnímána jako rovnocenný partner význač-ných muzeí a galerií. GASK má v tomto ohledu ohromný potenciál.

Kromě sbírek tomu jistě napomáhá i umístění galerie v kutnohorské Jezuitské koleji...Pochopitelně. Kutná Hora není náhodou zapsá - na na seznam kulturních památek UNESCO a tuzemským i zahraničním návštěvníkům nabí zí zcela exkluzivní prostředí. Navíc jsou v pražské Husově ulici prostory, které se mají stát infor-mačním centrem o Středočeském kraji a věřím, že díky své poloze v centru metropole budou zároveň jakýmsi styčným bodem mezi GASK a zahraničními návštěvníky nebo tuzemskými milovníky umění.

Hodně štěstí ve vašem úsilí.Děkuji. ‹‹

„GASK má ohromný potenciál,“ říká Jana Šorfová, nová ředitelka Galerie Středočeského kraje Od 1. března převzala vedení GASK Jana Šorfová, která těsně před nástupem do své funkce poskytla Středočeskému magazínu rozhovor.

Muzeum Českého krasu v Berouně zabaví celou rodinu! Navštívíte-li Muzeum Českého krasu nabídne Vám výlet do historie města Beroun, ukáže přírodní krásy Českého krasu, připomene slavné osobnosti regionu, představí nejstarší jepici na světě a zabaví děti pod širým nebem. To a mnohem víc ocenilo minulý rok 33 tisíc návštěvníků. Letošní muzejní jaro nabídne např. noční prohlídku města, hledání exozemě nebo výstavu křemičitanů.

Venkovní prostory Jezuitské koleje lákají k odpočinku.

Lákavé jsou expozice připomínající národní zvyky.

Jana Šorfová, 43 letOd roku 2003 pracovala po boku paní Medy Mládkové, poslední čtyři roky jako výkonná ředitelka Nadace Jana a Medy Mládkových – Museum Kampa. V zahraničí vedla napří-klad kalifornskou galerii DeVorzon Art. Jako projektový manager stála u projektů Post Bellum, Art for public nebo Most umění.

Jenštejnský dům - hlavní budova muzea s renesančním portálem.

Dění v kraji

Strana 08 1/2011 Stredoceský magazín

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 09

následuje vlastní ošetření novými výplněmi nebo korunkami. Dalším problémem poslední doby se stává také noční skřípání zuby neboli bruxismus. Pozná se to podle výrazného opo-třebení hran a hrbolků zubů, které neodpovídá věku pacienta. Na vině bývá rychlý způsob ži-vota a stres v práci a také často nepravidelně narostlé zuby moudrosti. V tomto případě do-poručujeme předléčení pomocí nákusné prů-hledné dlahy a používání relaxační dlahy na noc, která chrání vlastní zuby i keramické ná-hrady před poškozením.

Jak dlouho trvá ošetření? A to důležité – bolí to?Ošetření, pořízení digitálního scanu, vytvoření

náhrady a nasazení trvá přibližně 3 hodiny a je bezbolestivé.

Kolik pacientů je již ošetřeno?I když se jedná o revoluční novinku, tato metoda je ve světě již vyzkoušena. První zkušenosti máme i my, jsme plně vyškoleni a máme již první zcela spokojené pacienty. Objednávky přijímáme na telefonním čísle 317 756 532.

Co může stomatologické oddělení v nemocnici Benešov nabídnout pacientům navíc?

– úplné vyřešení problému během jedné návštěvy– odpadá klasické otiskování (pacienti se nedáví)

a zhotovování náhrady v laboratoři

– nejsou nutné žádné provizorní náhrady – bezkovová stomatologie, tzn. žádný amalgam,

zlato ani jiné kovy, žádné alergie, žádné šedé lemy na dásních kolem korunek, pouze čistá keramika

– náhrady zhotovené pomocí CEREC jsou adhe-sivně připevněny speciálními cementy k vašim zubům, tzn., není třeba žádné retence a při pre-paraci je zachováno co možná největší množ-ství zdravých zubních tkání

– keramika je biokompatibilní s měkkými tkáněmi v ústech a tvoří odolný, plaku rezistentní povrch

– klinicky vyzkoušeno - miliony úspěšných rekon-strukcí po celém světě

– delší záruční doba oproti protetické práci zho-tovené v laboratoři ‹‹

Nemocnice Benešov má nového robota na ošetřování zubů. Co tento přístroj umí? Benešovská nemocnice se může pochlublit novým přístrojem, který zefektivní zubní ošetření. CEREC je stomatologický robot, který má za úkol usnadnit výrobu keramických zubních korunek a zrychlit tím ošetření pacienta. Odtud pochází také jeho jméno. CEREC je zkratkou z anglického Chairside Economical Restoration of Esthetic Ceramics.

CEREC je revoluční způsob rekonstrukce zničených zubů. A právě tímto způsobem

zhotovené náhrady, které jsou vysoce estetické, barevně stálé a odolné, nabízíme našim pacien-tům. „Pomocí CEREC zhotovujeme porcelánové výplně (inlaye), onlaye, fasety, korunky a můstky. A to vše v jedné návštěvě,“ říká stomatolog bene-šovské nemocnice MUDr. Dušan Paneš.

Co to znamená pro pacienta?Po rozhodnutí o typu rekonstrukce je daný zub napreparován. Preparovaný povrch zubu je napudrován speciálním práškem. Pak je přímo v ústech pacienta pořízen „digitální scan“ pomocí 3D - kamery, který nahrazuje klasický otisk v otiskovací lžíci. Tento digitální scan je pomocí softwaru zpracován a lékař vytvoří pomocí počítače naprosto přesnou náhradu zničeného zubu. Poté, co byla náhrada vytvo-řena v počítači, jsou údaje odeslány bezdrátově do frézovacího přístroje, který během několika minut vytvoří z bločku keramiky náhradu. Ta je potom leštěna, bondována a připravena k nasa-zení do úst. Zub je tímto způsobem restaurován do přirozeného tvaru, funkce a krásy během hodiny.

Jaké jsou náklady na ošetření?Vzhledem k pořizovací ceně celého přístroje (2.000.000,- Kč) nejde o levné ošetření. Cena výplně se pohybuje kolem 4000,- Kč, cena celo-keramické korunky je 6500,- Kč. Keramická faseta přijde na 5000,- Kč. Cena je podobná, jako by byla korunka zhotovena v laboratoři, ale nemusí se čekat 1-2 týdny na zhotovení.

Je tento přístroj vhodný pro každého?Hlavním nepřítelem všech zubů a výplní je špat-ná ústní hygiena. Nejprve u každého klienta ohodnotíme úroveň ústní hygieny a stav paro-dontu. Pokud není něco v pořádku zhotovení výplní předchází návštěvy u dentálního hygie-nika, kde se společně snažíme dosáhnout po-třebné úrovně čištění a zdravé dásně. Potom

Stomatologický robot usnadní výrobu keramických zubních korunek a tím zrychlí ošetření pacienta.

Stomatolog MUDr. Dušan Paneš ošetřuje pacienta.

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 11

Dění v kraji

Strana 10 1/2011 Stredoceský magazín

Zejména odborní členové poroty byli velice potě-šeni tím, že se jimi vybraný návrh sešel i s názo-rem veřejnosti (v absolutním součtu hlasů byl druhý). Jedná se přitom o netradiční řešení Husovy podoby - chybí Alšovská bradka, ostře řezané tváře, mladistvé vzezření i patetická gesta. Váchova socha je navíc netradičně v sedící poloze.

Sochař a žákKoncept sochy a jejího zasazení do svahu na úbočí hradu je dílem týmu, v jehož čele stáli Milan Vácha a architekt Rostislav Říha. Ti byli před dvaceti lety v pozici učitele a žáka a díky názorové spřízněnosti spolu od té doby spo-lupracují.

„Nejvíce byl v celé věci angažovaný Milan“, říká v sochařově atelieru na okraji Prahy architekt Říha. „Byla to týmová práce, ale přes všechny aspekty toho konceptu jde především o sochu a ta se mu podle mne moc povedla.“Milan Vácha (66) není rozhodně sochařským nováčkem. Milovník dýmek má kromě vlastních realizací bohatou zkušenost s kamenosochař-skou obnovou pražských památek. Sochařství studoval na Akademii výtvarných umění u pro-fesorů Vincence Makovského a Karla Lidického, u kterého také v roce 1969 absolvoval. Od roku 1973 nastoupil na pozici asistenta na Fakultě architektury ČVÚT v Praze, kde s určitými pře-stávkami působil až do roku 2000.

„Milan je ohromně nakažlivý svým zaujetím pra-cí. Ostatně Hus ho pohltil a já nezapomenu na okamžik, kdy jsem dorazil po poledni do jeho ate-lieru v Lysolajích a on tam v bundě a s batohem na zádech tvaroval jeden z modelů sochy“, vzpomí-nal s úsměvem Říha. „Přišel v osm ráno do atelié-

ru, ani se nepřevlékl a jen co sundal igelity z jed-notlivých modelů, zasáhla ho inspirace, takže jsem ho překvapeného z práce vyrušil až já.“Říha téma účasti v soutěži na památník nadhodil ve vlastní architektonické kanceláři a k realizaci se mu přihlásila dvojice mladých kolegů Petra Lacinová a Ondřej Zabloudil. „Co bylo neoceni-telné, že se sešly názory tří generací tvůrců, a to nás posouvalo dál a dál. Pro všechny to navíc byla srdeční záležitost, do které dali kus sebe,“

vidí architekt výhody spolupráce s mladými kolegy a sochař Vácha při těch slovech přikyvuje.

„Strávili jsme na tom hodně času, počínaje čet-bou a studiem tématu, přes nějaké koordinační schůzky nebo návštěvy místa,“ zapojil se do roz-hovoru sochař. „Právě osobní návštěva místa roz-hodla o mnohém, o tom že socha bude sedící, že Hus bude pohroužený do sebe, že chceme udě-lat sochu, která bude historicky co nejvěrnější a přitom co nejcivilnější.“

Hus sedící a meditujícíDíky tomu, že autoři Husa na Krakovci posadili, otevřeli si tím cestu k realizaci sochy v nadži-votní velikosti a přitom byli schopni dodržet podmínky v zadání soutěže. Zvětšení přitom odpovídá obvyklému poměru v období baroka, jehož sochaři a stavitelé byli nejspíše největ-šími mistry v zasazení skulptur i architektury do krajiny. Tím však baroknost díla končí, protože tvůrci se snažili být maximálně důslední v his-torické autenticitě.

„Byli jsme naším úspěchem mile překvapeni. Našli se kolegové z oboru, kteří říkali: Sedící Hus? Bez vousů? No to vám nemůže projít,“ usmí-vají se Říha s Váchou.Velký význam pro celkové vyznění sochy budou mít i terénní úpravy svahu, ve kterém bude umís-těna. Dosud rovná stezka k patě hradební zdi se směrem nahoru bude klikatit a zídky z místního kamene budou tvořit příjemné pohledové pozadí památníku. Ten by měl být slavnostně odhalen ještě v letošním roce, ideálně přímo v rámci čer-vencových slavností na počest výročí Husova upálení. ‹‹

Neobvyklá socha Mistra Jana Husa ozvláštní Krakovec Jeden z nejznámějších hradů Rakovnicka oživí odvážná socha Mistra Jana Husa, jejíž vznik financuje Středočeský kraj.

Hrad Krakovec patřil v minulosti mezi nej-důležitější opevněná sídla Rakovnicka

a v dnešní době představuje jeden z největších turistických magnetů této části regionu. Do obec-ného povědomí se zapsal především jako místo pobytu Mistra Jana Husa, který se zde připravoval na obhajobu před církevním koncilem v Kostnici. V rámci loňských oslav výročí kazatelova upá-lení byl na tomto místě slavnostně položen zá-kladní kámen památníku, jehož vznik inicioval Středočeský kraj. „Od umístění sochy si kromě projevu úcty k odkazu této výrazné postavy naší

historie slibujeme především zvýšení turistické atraktivity místa,“ svěřil se Marcel Chládek, ná-městek hejtmana Středočeského kraje pro regi-onální rozvoj.

Veřejná soutěž – odborníci i hlas veřejnostiDo vyhlášené veřejné soutěže na zhotovení památníku se přihlásilo celkem čtrnáct návrhů. Komise složená ze zástupců Středočeského kraje i odborné veřejnosti se nad těmito návrhy sešla hned dvakrát, aby z nich vybrala vítěze a v meziobdobí byly návrhy vystaveny v rakov-

nické Rabasově galerii. Tam se k nim mohli vyjá-dřit návštěvníci a zvolit svého favorita. Současně Středočeský kraj spustil obdobnou anketu také na svých internetových stránkách. „Chtěli jsme znát názor jak odborníků, tak veřejnosti, ale zod-povědnost zůstala v rukou komise, která byla o výsledcích obou anket informována,“ prohlá-sil hejtman Středočeského kraje a jeden členů komise MUDr. David Rath.Jako vítězný byl nakonec vybrán návrh pod čís-lem jedenáct, jehož autory byli sochař Milan Vácha a kolektiv architektů ze studia RH-ARCH.

Do soutěže přišlo 14 návrhů na zhotovení sochy našeho význačného reformátora.

Sochař Milan Vácha a architekt Rostislav Říha se poznali před dvaceti lety a od té doby si velmi rozumí po lidské i pracovní stránce.

Sochař Milan Vácha a jeho vítězný návrh na sochu Mistra Jana Husa.

Dění v kraji

Strana 12 1/2011 Stredoceský magazín

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 13

300 milionů korun. Tento výpadek peněz se tedy pochopitelně musel projevit i v autobu-sové dopravě.Krajský úřad na toto snížení v závěru minulého roku reagoval žádostí, aby dopravci vytipovali v jízdním řádu spoje, jejichž zrušení omezí co nejmenší počet obyvatel kraje. Jasným zadáním kraje bylo, že se nesmí rušit autobusy, které vozí děti a dospělé ráno a odpoledne do škol a do práce. Někteří autodopravci však na tuto krajskou výzvu reagovali neadekvátně a podle

hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha záměrně dodali špatná data. „Navrhovali zrušit důležité a vytížené spoje, což v žádném případě NEBYLO zadáním kraje,“ říká středo-

český hejtman. Zatímco tedy dopravci zpočátku strašili občany kraje snížením až o 20% auto-busových linek, ve výsledku bude díky úspěš-nému vyjednávání mezi krajem a obcemi snížení pouhých 7,5%.

Mediálně nafouknutá, zpolitizovaná kauzaMédia tedy celou věc dezinterpretovala a nále-žitě využila antipatií některých zástupců obcí k současnému vedení kraje. Kritiku si samo-zřejmě neodpustil ani bývalý hejtman kraje Petr

Bendl. „Jakožto politik ODS – tedy strany, která je součástí škrtkoalice – by měl pan Bendl raději mlčet,“ reagoval na jeho slova MUDr. David Rath a doplnil, že jednání nebylo vůbec jednoduché,

protože v kraji je zhruba tisíc starostů. Zaměst-nanci kraje tedy museli prověřit všechny kon-krétní návrhy. Připomínky starostů dotčených obcí byly do nových jízdních řádů zapracovány. Cíl byl jasný: redukovat pouze spoje nevyuží-vané tak, aby se omezení nijak nedotklo spojů školních či těch, které jsou v rámci daného regi-onu důležité.

„Jsem rád, že se díky vyjednávání podařilo celou situaci napravit tak, že se redukce dotkne občanů opravdu jen minimálně,“ uzavírá hejtman Stře-dočeského kraje.Celková úspora tak nakonec dosáhne přibližně 3,8 milionů kilometrů, tzn. 7,5% z dosud objedná-vaných 51 milionů kilometrů. Neobjednáno bylo zhruba 1000 spojů, z toho asi 170 spojů si objed-naly samy obce. Zpracovaná dopravní opatření se budou v následujících 3 měsících dále vyhod-nocovat a případné nedostatky i odstraňovat. Výsledná úspora by měla činit 120 mil. Kč. ‹‹

Rath: Házet vládní škrty na kraj je ubohé „Hejtman Rath ruší chudákům Středočechům autobusy,“ přesně takto se snažily v předchozích týdnech média – se značnou pomocí odpůrců vedení Středočeského kraje - interpretovat situaci ve Středočeském kraji, který byl kvůli vládním škrtům donucen zkrátit dotace na hromadnou dopravu.

„Kraj dostal kvůli vládním škrtům skoro o miliardu korun letos méně.“

Dopravci hrozili snížením až 20%. „Kraj dostal kvůli vládním škrtům skoro o mili-

ardu korun letos méně. To je prostě realita a je dost ubohé házet vládní škrty a jejich dopady na nás,“ říká hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath. Kraji se ale nakonec poda-řilo dojednat takové podmínky, že se naprostá většina Středočechů nemusí ničeho obávat. Pře-

svědčit se o tom může každý z již nového jízdního řádu, který začal platit 6. března. V konečném důsledku došlo k redukci autobusových spojů jen o pouhých 7,5%. Díky vzájemným jednáním zástupců Středočeského kraje se zástupci auto-dopravců a starostů obcí se podařilo významně snížit procento autobusových linek, kterým se zkrátí dotace a které přestanou jezdit.

Proč k redukci muselo dojít?Škrty koaliční vlády Petra Nečase mají za násle-dek výrazné snížení rozpočtu Středočeského kraje. Například dotace na domovy seniorů ze strany státu jsou o zhruba 200 milionů nižší, nemocnice dostaly od pojišťoven o 150 mili-onů méně, zvýšila se také povinná spoluúčast na dotace z fondů EU, která spolkne dalších

Vedení Středočeského kraje ruší spoje pouze nevyužívané. Komunikuje s autodopravci a starosty obcí. Snaží se najít východisko, aby dopad vládních škrtů na cestující byl co nejmenší.

Dění v kraji

Strana 14 1/2011 Stredoceský magazín

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 15

Rendez-vous systém je potkávací systém, kdy lékař a posádka záchranářů přijíždě-

jí k pacientům či zraněným zvlášť a odděleně také odjíždí. Lékař je tak volný pro další případ a záchranáři pacienta odvezou do nemocnice sami. Místo zbytečného doprovodu posádky lékař může jet k dalšímu naléhavému případu. V provozu jsou posádky RV systému již na několi-ka krajských stanovištích záchranky – v Brandýse, Říčanech, Benešově, Berouně, Hostivici, Kolíně a Kutné Hoře. Do dvou let vedení záchranné služby Středočeského kraje plánuje RV systém vybudovat plošně v celém kraji.Druhou novinkou, která nyní slaví roční výročí od svého zavedení, je linka Call centra. Jde o telefo-nickou poradnu pro občany kraje a pomáhá řešit dlouhodobý problém středočeským záchranářům s telefonáty na linku 155, které svým obsahem nespadají do urgentní péče záchranné služby. Tyto hovory sice obvykle nerozhodují o životě a smrti, ale přesto mají svojí důležitost.

O vývoji RV systému a Call centra se dočtete v následujícím rozhovoru se ředitelem Záchran-né služby Středočeského kraje MUDr. Martinem Houdkem:

Rendez-vous

Od doby vašeho nástupu se systém rendez- -vous výrazně rozmohl. Nyní už máte výjezdová stanoviště na dvanácti místech. Můžete nějak ve zkratce zpětně hodnotit

tento systém? Jak výrazně ovlivnil pomoc při záchranných akcích? Jeho vliv na fungování záchranné služby je výrazný a v našich podmínkách se zatím osvěd-čil. Pro nás i pro pacienty to znamená moderní způsob péče, který je efektivní, dynamický a eko-nomicky výhodný. Samozřejmě bude ještě něja-kou dobu trvat, než občané kraje tuto novinku v péči záchranné služby plně přijmou.

Podle jakých kritérií jste vybírali místa, kde jste zřídili stanoviště rendez-vous posádek?Základem systému rendez-vous je poměrně hustá síť stanovišť se zdravotnickými posád-kami. Proto jsme museli i několik nových stano-višť zřídit – například ve Zdicích nebo ve Vranově. Lékař pak z jednoho stanoviště spolupracuje třeba s třemi zdravotnickými posádkami z jiných stanovišť. Při zřizování posádek rendez-vous

Rendez-vous systém a call centrum – další pokroky středočeské záchranky Středočeská záchranná služba pod vedením ředitele MUDr. Martina Houdka stále rozšiřuje kvalitu a rozsah poskytovaných služeb. Nejviditelnější je zavedení tzv. Rendez-vous systému a pacienti v nouzi zase ocení linku pomoci tzv. call centrum.

tedy hledíme na dostatečné množství blízkých zdravotnických posádek, aby zde byla návaz-nost péče. Dalšími kritérii je hustota obyvatel-stva a počty výjezdů záchranné služby v daných lokalitách v uplynulých letech. Jaké jsou další výhody rendez-vous kromě známého faktu, že lékař je volný pro další případ?Další výhodou je například větší počet zdra-votníků na místě při spolupráci zdravotnické posádky s lékařem a řidičem ve voze rendez-

-vous. Což je praktické zejména při kompliko-vaných transportech pacienta do sanitního vozu a při nesení zraněného na delší vzdále-nosti nebo také při polytraumatech a resus-citacích, kdy jsou jedny ruce navíc výhodou. Systém rendez-vous je také ekonomicky výhodnější a v současné době, kdy je zoufalý nedostatek kvalifikovaných lékařů, tento problém řeší. V neposlední řadě jsou malé vozy rendez-vous mnohem rychlejší než velké sanity a lékař je na místě dříve. Jsou i odpůrci rendez-vous. Vytýkají například to, že se nechtějí vydat napospas posádce rendez-vous, ale chtějí lékaře. Setkal jste se s nějakou negativní odezvou?Po počátečních vlnách odporu jsme se setkali s přijetím toho systému. S negativní reakcí jsme měli zkušenost například v Berouně, kdy jsme v rámci budování systému rendez-vous přesu-nuli z Berouna jednu zdravotnickou posádku na nové stanoviště poblíž dálnice ve Zdicích a v Berouně zůstala jedna zdravotnická posádka a lékař ve voze rendez-vous. Občané Berouna tehdy protestovali proti tomu, že budou mít ve městě o jednu sanitku méně. Na celou změnu se nedívali globálně. V České republice je stále ještě zakořeněná nedůvěra ve střední zdravot-nický personál a představa, že když k pacien-tovi nepřijede lékař, tak je ohrožen. Je to soci-alistický model, přes který je třeba se přenést dál. Nyní je jiná doba. Musíme si uvědomit, že i systém péče se mění. Například v někte-rých zemích západní Evropy nebo v Americe je práce záchranné služby stavěna pouze na tom, že k pacientovi jezdí záchranáři – para-medici. Nicméně spolupráce s lékařem v terénu má svojí důležitost a systém rendez-vous je tím pravým kompromisem, jak oba modely skloubit dohromady. Do dvou let plánujete RV systém zbudovat plošně v celém kraji. Jak je to v ostatních krajích?V současné době již dlouhodobě systém rendez-

-vous používá pražská a liberecká záchranná služba. Mám informace, že i další kraje v České republice tento systém začaly používat, nebo to mají v plánu.

Call centrum Funguje od podzimu 2009, tedy déle než rok. Opět vás poprosím o zpětné hodnocení. Zvykli si lidé na Call centrum? Volají čím dál častěji?Stále více se ukazuje, že jeho zřízení bylo dob-rým tahem. Na linku Call centra volá čím dál více lidí. Nyní je to průměrně 10 - 12 telefonátů za den. Během svého fungování Call centrum vyří-dilo přes 4500 hovorů. Jen od začátku roku 2011 sem zavolalo 550 lidí. Call centrum se osvědčilo také jako informační linka v krizových situacích např. jako informační centrum v období prasečí chřipky. V současné době je velmi přínosné při

omezování některých lékařských služeb pomoci a operátor může radou po telefonu volajícím pora-dit, jak postupovat do té doby než bude v ordi-naci jeho praktický lékař. V případě komplikací způsobené akcí „Děkujeme odcházíme“ by na Call centru byly soustředěny všechny informace o volných či nedostatečných kapacitách ÚSZS SČK.

Jaký podíl na volání na linku Call centrum mají Středočeši a jaký lidé z jiných krajů?Volání na Call centrum z jiných krajů než ze Stře-dočeského je poměrně vysoké. V současnosti to je zhruba 45% z jiných krajů a 55% ze Středo-českého kraje. Zaznamenali jste nějaké potíže během fungování Call centra?S provozem Call centra jsme neměli žádné pro-blémy. Potýkáme se jen s občasným zneužíváním této linky.

Z jakých příčin lidé volají nejčastěji? Kolik dotazů se týká běžných potíží a kolik akutních potíží?Asi 20% telefonátů má akutní charakter a volající je z Call centra přepojen na linku 155 a většinou

je k němu poslán sanitní vůz. V ostatních přípa-dech lidé často volají kvůli radám ohledně oteví-racích hodin zdravotnických zařízení a telefon-ním číslům na lékaře. V další případech to jsou rady, co dělat například při teplotách, zažívacích potížích, nachlazení a jaké si vzít léky.

Jak jsou vyškoleni operátoři? Na Call centru pracují lidé, kteří mají zkušenost z práce operátora linky 155. Mají zdravotnické vzdělání a prošli kurzy krizové komunikace.

Když zavolám na zmiňovanou linku s tím, že mě bolí břicho, jak rozhovor bude probíhat? Pokud

to nebude akutní problém, poradí mi ten samý dispečer, jak se mám léčit, jaké léky si na to vzít a vyhledá mi nejbližší dostupnou lékárnu?Přesně tímto způsobem rozhovor probíhá. Dis-pečerka bude chtít popsat vaše potíže. Důležitá by byla v tomto případě příčina bolesti. Pokud by byla bez zjevného důvodu, dispečerka by věděla, že je třeba volajícího odkázat na pomoc lékaře či nemocnice, kde bude dotyčný vyšetřen. Pokud dispečerka usoudí, že se nejedná o akutní pro-blém a bude se například jednat o nevolnost z přejedení, poradí jak postupovat do té doby, než bolest ustoupí, např. jaké si vzít léky na zažívání. I tak vždy volajícího upozorní, že když potíže neustoupí, je třeba vyhledat lékařskou pomoc. ‹‹

call centrum tel: 800 888 155

Před nedávnem středočeská záchranka dostala od Středočeského kraje čtyři nové vozy sloužící pro systém rendez-vous. Řediteli středočeské záchranky MUDr. Martinovi Houdkovi

klíče od čtyř nových vozů předal hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath.

Dispečerka Call centra pozná, zdali jsou vaše potíže na návštěvu nejbližší pohotovosti nebo stačí zajít do lékárny.

Záchranáři a sestry mají za sebou dlouholeté studium a praxi. Proto mohou pacienta do nemocnice doprovázet bez přítomnosti lékaře.

Dění v kraji

Strana 16 1/2011 Stredoceský magazín

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 17

„Jeden obrázek poskytne více informací než jedna přednáška,“ vysvětluje na začátek pre-

zident Sjednocené organizace nevidomých a sla-bozrakých ČR Josef Stiborský, který je sám nevi-domý. Hmatovým jevem totiž zrakově postižení získají celkový přehled o hranicích a územním čle-nění Středočeského kraje. Mapy obsahují všechna okresní města, která jsou značena podle počtu obyvatel, pohoří, řeky, vodní plochy, lesy, hlavní dopravní tahy, kulturní a přírodní památky, tj. například hrady, zámky a jeskyně.

Pro slabozraké i nevidomé Středočeský kraj je zatím jediným regionem, který mapy tohoto typu nechal vyhotovit a v oblasti turismu myslel také na osoby s tímto postižením. Jedinečnost map tkví v tom, že jsou zpracované nejen pro nevidomé, tedy popsané Braillovým písmem, ale i pro slabozraké. Plas-

tické mapy jsou zhotoveny z průhledného mate-riálu a pod plastickou mapou je tištěná, která slouží právě slabozrakým.

„Mapa má výrazné podbarvení a výrazné kontras-ty. Obyčejné mapy s jemnými barevnými odstíny nejsou vhodné například pro ty, co mají poruchu barvocitu,“ vysvětlil Josef Stiborský, který s doda-vatelem map, Ing. Danou Fuxovou, spolupraco-val na náročném zpracování. Tyto mapy tedy slouží pro všechny, kteří mají jakékoli zrakové postižení. Hmatové rozlišení je doplněno zrako-vou podporou.

Revoluční novinka Dana Fuxová je jediná na světě, která tyto mapy vyrábí. „Dlouho jsem přemýšlela, jak se projek-tu zhostit. Od nápadu k realizaci to byla dlou-há cesta,“ popisuje zrod hmatových map. „Vše jsem ale konzultovala s Josefem Stiborským.

Jeho organizace se také postarala o celkové korektury,“ dodala Fuxová. Mapy, které byly vyhotoveny ve 40 kusech, budou distribuovány například do informačních center a knihoven. Mapy tak budou k dispozici ve Středočeské vědecké knihovně Kladno, na Info-centru Krajského úřadu Středočeského kraje a na dalších infocentrech ve středních Čechách. Dále byly rozeslány do organizací poskytujících služ-by pro osoby se zrakovým postižením, například do Sjednocené organizace nevidomých a slabo-zrakých v Praze a Mladé Boleslavi či na středo-česká pracoviště TyfloCentra.Do budoucna není vyloučeno, že hmatové mapy budou vhodné pro vzdělávání. „Když jsem byl dítě, o takových možnostech se mi ani nesnilo. Jsem rád za každý počin pro zrakově postižené. Velmi si vážím tohoto projektu Středočeského kraje,“ řekl na závěr Stiborský. ‹‹

A snaha se vyplatila. Při nedávné návštěvě středočeského hejtmana Davida Ratha

a ředitele Regionálního operačního programu (ROP) Střední Čechy Tomáše Novotného v Bru-selu Evropská komise potvrdila schválení změn podepsáním smlouvy na realokaci finančních prostředků, které směřují z evropských peněz do ROPu. Peníze, které jsou tak určené pro dopravu a cestovní ruch a nejsou plně využity, budou sloužit v oblastech školství, zdravotnictví a míst-ních komunikací, sociální infrastruktury a volno-časových aktivit.

„Druhým cílem změny ROP SČ bylo umožnit čerpat městům a obcím na opravu místních komuni-kací bez podmínky současného napojení takové komunikace na průmyslovou zónu, která se

ukázala jako velmi omezující,“ sdělil Novotný. I tyto požadavky komise přijala. Na setkání v Bruselu generální ředitel Ředitel-ství pro regionální rozvoj Dirk Ahner a zástupce vedoucího oddělení pro Českou republiku Cris-

tos Gogos pozitivně ohodnotili přístup Středo-českého kraje a zároveň projevili zájem o to, aby projekty, které se týkají zdravotnictví a soci-ální infrastruktury byly využity jako referenční (vzorové) projekty pro další čerpání peněz z Evropské Unie v letech 2014-2020. Zároveň hejtman David Rath spolu s ředitelem Tomášem

Novotným Evropské komisi představili systém hodnocení hospodárnosti projektů ROP Střední Čechy, který eliminuje zbytečně nadhodnocené náklady u projektů financovaných z Evropské Unie.Tento model by mohl být univerzální nejen

pro Českou republiku, ale i pro ostatní země čerpající dotace z Evropské Unie. Představitelé Evropské komise byli dále seznámeni s ambicí Středočeského kraje a ROP Střední Čechy admi-nistrovat evropské fondy počínaje rokem 2014 také pro oblasti inovací, životního prostředí a vědy a výzkumu. ‹‹

Výrazná pomoc osobám se zrakovým postižením: Hmatové orientační mapy Středočeský kraj nechal vyrobit hmatové mapy pro osoby se zrakovým postižením za přispění peněz z fondů EU. Pomocí těchto map se nevidomí a slabozrací budou moci seznámit se Středočeským krajem a jeho geomorfologickou stavbou.

Více peněz do zdravotnictví a sociální oblasti Středočeský kraj chce více peněz do oblastí, které to nejvíce potřebují a dotýkají se každého občana. Proto zástupci Středočeského kraje začali zhruba před dvěma lety jednat s Evropskou komisí na posílení finančních prostředků, které putují do zdravotnictví, sociální infrastruktury, městských center a volnočasových aktivit.

„Peníze, které jsou tak určené pro dopravu a cestovní ruch a nejsou plně využity, budou sloužit např. v oblasti školství a zdravotnictví.“

Návrh přesunu finančních prostředků ROP SČ ( v EUR) z oblasti doprava a cestovní ruch do oblasti Integrovaný rozvoj území Částka určená k realokaci: 35 676 493

Název prioritní osy Zdroje EU (původní) Návrh zdrojů EU po realokaci Změna (přesun)

Doprava 232 578 877 214 740 630 - 17 838 247

Cestovní ruch 100 635 091 82 796 845 -17 838 246

Integrovaný rozvoj území 206 861 020 242 537 513 35 676 493

Technická pomoc 19 008 851 19 008 851 0

Celkem 559 083 839 559 083 839

Generální ředitel Ředitelství pro regionální rozvoj Evropské komise Dirk Ahner, středočeský hejtman David Rath a ředitel ROP Střední Čechy Tomáš Novotný na jednání v Bruselu.

Mapy byl vyhotoveny za spolupráce prezidenta Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR Josef Stiborský a Dany Fuxové.

Dění v kraji

Strana 18 1/2011 Stredoceský magazín

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 19

Rozsáhlé opravy přišly v pravý čas. Praco-viště jsou už na hranici poskytování kvalitní

a bezpečné zdravotní péče. U hematologické sta-nice dokonce hrozilo uzavření, neboť je dlouho-době v kritickém havarijním stavu. V loňském létě zde byl na kontrole Státní ústav pro kont-rolu léčiv, který konstatoval, že provoz stanice může pokračovat pouze s výhledem, že v brzké době bude přistoupeno k výstavbě stanice nové. Nemocnice potřebovala rychle jednat a sehnat peníze na svou modernizaci. Pomoc přišla od vedení Středočeského kraje.

Pomohl krajInvestiční akci nedávno slavnostně zahá-jil hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath spolu s ředitelem benešovské nemocnice MUDr. Miličem Řepou. Náklady na opravy starých prostor se pohybují okolo 122 milionů korun a celé je uhradí Středo-český kraj, který navíc v letošním roce poskytne

nemocnici dotaci ve výši 50 milionů korun na přístrojové vybavení těchto nově zrekonstruo-vaných či postavených provozů. Termín dokončení rekonstrukce a dostavby ope-račních sálů a oddělení ARO je naplánováno do konce letošního roku a nová transfúzně – hema-tologická stanice by měla být dokončena do polo-viny února příštího roku.

Přesnější diagnóza díky laboratoři Při této příležitosti byl také zahájen provoz labo-ratoře lékařské mikrobiologie, která je nově pro-vozována benešovskou nemocnicí. Toto pra-coviště přinese další zkvalitnění nemocniční péče díky přesnější diagnostice, lépe řízené léčbě infekcí a infekčních komplikací. Zejména je důležité řízení Antibiotického centra. Poslední dobou celkově vzrůstá odolnost mikroorganizmů na antibiotika a tím i riziko pro pacienta, že se nakazí typem infekce, která se léčí velmi obtížně. Antibiotické centrum se naopak postará o to, že bude léčen vhodným, správně aplikova-ným antibiotikem a zamezí nárůstu rezistence v nemocnici. ‹‹

Pane radní oproti jiným krajům ten Středočeský nepřistupuje dosud k redukci

počtu škol. Proč?Středočeské školy totiž nevykazují takovou nena-plněnost jako je republikový průměr. Pokud vy - cházím z aktuální výroční zprávy, je naše situace poněkud odlišná než v jiných regionech. Středo-český kraj i hlavní město Praha navíc zaznamená-vají trvalý nárůst počtu obyvatel, takže i s ohledem na budoucnost nedostačuje zvláště v okresech v přímém zázemí hlavního města občanská vyba-venost a vzdělávací zařízení poptávce.

Takže část Středočechů hledá řešení mimo náš region?Pochopitelně, část z nich volí vzdělávání v Praze, čemuž přispívá i snadná dopravní dostupnost hlavního města. Pokud bychom počet škol redu-

kovali a nabídku ještě snižovali, bude počet dětí takto dojíždějících ještě vyšší. V okrese Praha – západ, kde je obrovský nárůst obyvatel, například dosud nebyla žádná škola gymnaziálního typu, ale i to se od příštího školního roku změní díky nově otevíranému gymnáziu v Hostivici. Co říkáte na způsob jakým současný ministr školství prosazuje plošnou redukci škol?Na rozdíl od pana ministra Dobeše nevidím redukci škol, kterou jeho úřad nazývá optimali-zací, jako jediné možné řešení. Navíc je zde jeden závažný problém a tím je postavení soukromých škol. Těch se totiž zatím ministerské plány opti-malizace nijak nedotkly a pokud bychom my měli redukovat určitý typ škol, soukromý sek-tor si tyto děti stáhne pro sebe a dopad na sys-tém nebude rozhodně nijak příznivý.

Je tedy jiné řešení, jak zvýšit efektivitu školství ve Středočeském kraji?Domníváme se, že v našem regionu nemusíme školy redukovat, chtěli bychom spíše našim oby-vatelům nabídnout dostatečně kvalitní vzdělání v plné šíři různých oborů tak, aby si pro studium zvolili naše školní zařízení. Snažíme se například poukázat na opomíjené učňovské obory a pod-porovat je. Mimochodem Praha také počet škol neredukuje, a to ze stejného důvodu jako my.

Proto Středočeský kraj spustil kampaň učňovských stipendií?Ano a nejen to. Snažíme se zapojit studenty učňov-ských oborů do různých kooperací s průmyslovými závody, naposledy jsme na půdě Svazu strojíren-ské technologie umožnili setkání ředitelů našich škol s vedením firmy Junker. ‹‹

„Nemocnice potřebovala peníze na modernizaci. Pomoc

přišla od Středočeského kraje.“

Další rozvoj benešovské nemocnice Benešovská nemocnice nyní prochází řadou změn. Nedávno začala s rekonstrukcí operačních sálů, oddělení ARO a výstavbou nové transfúzně-hematologické stanice.

Redukci škol nevidíme jako jediné možné řešení Říká Milan Němec, radní Středočeského kraje pro oblast školství a tělovýchovy.

Benešovská nemocnice nyní prochází razantními změnami. Minimálně rok

budou stavební práce v plném proudu.

Ředitel benešovské nemocnice MUDr. Milič Řepa a středočeský hejtman MUDr. David Rath při slavnostním poklepu základního kamene novostavby transfúzně – hematologické stanice a operačních sálů.

Ředitel Svazu strojírenské technologie Ing. Petr Zemánek, majitel německé firmy Erwin Junker a radní Milan Němec při setkání ředitelů středočeských škol.

Dění v kraji

Strana 20 1/2011 Stredoceský magazín

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 21

Nová budova Centra akutní medicíny byla před nedávnem slavnostně otevřena a nyní

probíhají finální přípravy pro uvedení do plné-ho provozu. Celkové náklady na stavbu budovy byly přibližně 1,2 miliardy korun.

Kompletní vyšetření v jedné budově V novém pavilonu bude prostor pro akutní pro-vozy. „Přestěhujeme sem všechny diagnostické provozy, aby lidé nemuseli být rozváženi po celém areálu nemocnice,“ sdělila ředitelka kla-denské nemocnice Kateřina Pancová. Kompletní diagnóza pacienta se stanoví hned v novém pavi-lonu, který je propojen se zbytkem areálu nemoc-nice. S nákupem zdravotnické technologie se lékařská péče ve zmiňované nemocnici bude

rovnat úrovni nemocničních zařízení ve vyspě-lých zemích Evropské unie. „Přístroje budou z devadesáti procent nové,“ dodala Pancová.

Šest nových operačních sálů V přízemí budovy se počítá s umístěním ambu-lancí, urgentního a centrálního příjmu, odběro-vé laboratoře, lékařské služby první pomoci pro dospělé, lékárny a RTG pracoviště.V prvním patře bude fungovat jednodenní chirurgie, malé operační sálky očního oddě-lení, endoskopie, kardiostimulace, dospávací pokoje pro ARO – vše jednodenní s pobytem zhruba do čtvrté hodiny odpoledne. V dalším patře budou umístěna lůžková oddělení - neu-rologická JIP, metabolická jednotka, koronární jednotka a ARO. Ve třetím patře se zřídí cen-trální operační sály, multioborová chirurgie a JIP. Nová budova tak bude mít celkem šest operačních sálů.

Více pohodlí a péčeDíky nové budově se výrazně zlepší nemocniční péče. Nyní se totiž nemocnice zaměří na zbytek areálu, kam se přemístí méně akutnější provo-zy. Pacienti totiž leží na pěti až osmilůžkových pokojích. Ale po celkové rekonstrukci zde budou jednolůžkové a dvojlůžkové pokoje. Za pomo-

Nemocnice Kladno: Nová centra a přestavba Niederleho pavilonu Modernizace kladenské nemocnice je již delší čas velkou prioritou současného vedení Středočeského kraje. Do nemocnice se více než padesát let vůbec neinvestovalo a prováděly se pouze akutní opravy. Před nedávnem se otevřel nový pavilon Centra akutní medicíny. Další krokem k modernizaci nemocnice bylo zahájen stavby Niederleho pavilonu a otevření Intervenčního centra.

ci finančních prostředků Středočeského kraje si kladenská nemocnice udrží status špičkové-ho zdravotnického zařízení s profesionální péčí a vysokým komfortem.

Předražená zakázkaVýběrové řízení na dodavatele stavby a na přístroje organizovalo ještě bývalé vedení kraje. Smlouvu podepsalo již těsně před volbami. Nové vedení kraje i nemocnice zjistily určité vady v projektu, dále bylo zjištěno předražení někte-rých přístrojů a také to, že bývalé vedení nemoc-nice navýšilo zakázku o dalších 200 milionů korun, které nebyly kryty finančními prostředky. Nové vedení nemocnice a kraje začalo intenziv-ně jednat s dodavateli stavby i přístrojů s cílem zefektivnit celý projekt a dosáhnout úspor. Přes již uzavřenou a tedy platnou smlouvu se nako-nec dosáhlo úspěchu. Projekt byl upraven s cílem výrazně zvýšit rozsah prostor pro pacienty na úkor zázemí. Současně došlo k úsporám zhru-ba 86 milionů korun na technologiích, které za Petra Bedla a ředitele Mareše měly stát 300 mili-onů korun.

Niederleho pavilonDalším významným projektem je přestavba Nieder-leho pavilonu, který je nyní v havarijním stavu. Od doby svého vzniku, tedy na počátku 20. sto-letí, neprošel žádnou významnější rekonstrukcí. Proto je potřeba pavilon zcela přestavět. Na pře-stavbu secesní budovy Středočeský kraj vyčlenil

85 milionů korun. Vážné nedostatky se objevily už před dvěma lety, střecha totiž byla v havarij-ním stavu. Rychlá finanční injekce od Středo-českého kraje v podobě dotace ve výši čtyř mili-onů korun pomohla provést alespoň nejnutnější opravy zastřešení. Nyní je konečně řada na cel-kovou rekonstrukci, která se bude týkat nejen celkových oprav budovy, ale také dílčích úprav. Nemocnice totiž plánuje do objektu soustředit veškerý administrativní provoz.

Intervenční centrumNemocnice Kladno kromě léčebných prostor vlastní také Intervenční centrum v Kladně. Soci-ální zařízení slouží obětem domácího násilí. Inter-venční centrum původně sídlilo v Rakovníku, odkud se s celým týmem pracovníků přestěhovalo do Kladna, konkrétně do prostor Zařízení sociální intervence. Počátkem března letošního roku se přemístilo do budovy patřící kladenské nemoc-nici. Myšlenka přemístit centrum z Rakovníka do Kladna vzešla z několika podnětů. Okres Kladno má největší počet případů domácího násilí ve Středočeském kraji a navíc je pro Středočechy dostupnější než Rakovník. Navíc umístění Inter-venčního centra v Kladně má velikou výhodu v lokalitě. Nachází se totiž v dosahu několika kroků od policejní stanice, okresního soudu, manželské poradny a zdravotnického střediska.

Pomoc psychologická i právní „Obrovské plus je také skutečnost, že zařízení sociální intervence (ZCI) Kladno je schopno po-skytnout utajované bydlení obětem domácího násilí,“ vyzdvihla radní pro sociální věci Zuzana Jentschke Stöcklová a dodala, že intervenční centrum má rezervovaná dvě místa, kam se mo-hou oběti domácího násilí v případě nutnosti na čas ubytovat. Navíc ZSI Kladno má vlastní auto a pracovníci tak mohou za svými klienty dojíž-dět. Centrum totiž neslouží jen kladenským obča-nům, ale funguje pro celý Středočeský kraj a vět-šina obětí domácího násilí jsou matky s dětmi, tělesně postižení nebo senioři. ‹‹

Díky rekonstrukci se kladenská nemocnice bude moct rovnat nemocničním zařízením ve vyspělých zemích Evropské Unie.

Architektonicky je nový pavilon na špičkové úrovni. Na snímku je přízemí budovy, kde bude umístěna ambulance, urgentní a centrální příjem, odběrová laboratoř, lékařské služby první pomoci pro dospělé, lékárna a RTG pracoviště.

Niederleho pavilon je historická stavba, která vznikla v letech 1902-1903 a je památkově chráněnou budovou.

Radní pro sociální oblast Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová, ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová, ředitelka Intervenčního centra v Kladně Hana Rabochová, středočeský hejtman MUDr. David Rath, Jiří Dienstbier ml. a náměstek primátora města Kladno Zdeněk Syblík při slavnostním otevření Intervenčního centra.

Strana 22 1/2011 Stredoceský magazín Stredoceský magazín 1/2011 Strana 23

Dění v kraji Dění v kraji

Kdybyste se měl stručně představit, co byste o sobě řekl - kdo je Jiří Dienstbier ml.?

Syn, partner, otec, advokát, politik, čtenář, cha-lupář, včelař, turista, má rád dobré jídlo a dobré červené víno.

A co Vás napadne, když se řekne Jiří Dienstbier st.?Řada vzpomínek i věcí, co jsme nestihli. Jinak člo-věk s širokým srdcem, co měl rád lidi kolem sebe a žil rád a naplno za každých okolností, ať už jako senátor, topič, ministr zahraničí nebo vězeň.

Jak vzpomínáte na své dětství?S odstupem času zůstalo to dobré, i na tehdy těžce snášené momenty zpětně koukám zpra-vidla s úsměvem. Kromě běžného dětství a dět-ských radostí a starostí jsem měl to štěstí, že jsem díky svým rodičům vyrostl v prostředí vy-nikajících a vzdělaných lidí této země soustře-děných v demokratické opozici kolem Charty 77 a zároveň lidí, kteří lpěli na svých zásadách i za cenu ohrožení nejen vlastního pohodlí ale i osobní svobody. Už v dětství jsem si této sku-tečnosti vážil a sám se snažím ve svém životě jednat stejně zásadově.

Jaké jsou Vaše vzpomínky na listopad 1989?Nádherné. Zejména na neopakovatelnou atmo-sféru té doby, na nadšení ze získané svobody, na úžasně krásné chování lidí k sobě navzájem, na očekávání dobrých změn. Škoda, že se leccos nepodařilo a že se tehdejší atmosféra alespoň trochu nezachovala, žilo by se nám lépe.

Po revoluci jste se stal na dva roky poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR – co ve Vás tato zkušenost zanechala?Byl jsem zvolen ve Středočeském kraji na kan-didátce OF jako zástupce studentů. Bylo to stále ještě období polistopadového nadšení, které přivedlo k politice spoustu úžasných lidí, kteří tehdy politiku brali jako veřejnou službu a roz-hodovali podle svého nejlepšího přesvědčení. Zároveň to byla doba překotných změn, doba přechodu k demokratické společnosti, kdy byly vytvářeny předpoklady pro další svobodný vývoj naší společnosti, zmínil bych například přijetí Listiny základních práv a svobod, díky které je možné dodnes hájit i řadu sociálních práv, která by současná vláda nejraději zlikvidovala. Už tehdy se však začaly objevovat také nechut-nosti, které jsou v dnešní politice spíše běžné. Díky tomu řada skvělých lidí politiku opustila a dnes v ní chybí.

Máte nějaké osobní cíle?Snaha měnit věci k lepšímu, prosazovat mé před-stavy o fungování společnosti. Konkrétně napří-klad hájit veřejné služby jako je vzdělání nebo zdravotnictví dostupné na slušné úrovni pro

všechny, bez školného jako překážky vzdělání pro mladé lidi ze slabších sociálních poměrů, bez dělení na chudinskou a nadstandardní zdravotní péči, zajistit všem slušné důchodové zabezpe-čení bez povinných plateb soukromým finanč-ním skupinám nebo v neposlední řadě prosa-dit zachování snížené DPH na základní potřeby a tím zabránění zdražení potravin, léků, veřejné dopravy, vody, tepla nebo knih.

Jaký máte vztah ke Středočeskému kraji?Moje rodina má na Kladensku hluboké kořeny. Dodnes zejména starší lidé vzpomínají na mé prarodiče, kteří byli lékaři, dědeček ředitel kla-

denské nemocnice, babička dětská lékařka. Táta se na Kladně narodil a donedávna zastupoval re-gion v Senátu. Táta měl ke Kladensku velmi silný vztah a často vzpomínal na řadu míst a zážitků s nimi spojených. V posledních letech jsme se celá rodina podíleli i na jeho senátní kampani a pomáhali mu, jak se dalo.

Sledoval jste senátorskou práci svého otce?Samozřejmě. Oba jsme byli, jak táta říkával, po-litičtí živočichové. Prakticky kdykoliv jsme se vi-děli, bavili jsme se o politice včetně jeho práce v Senátu, od zahraniční politiky po aktivity ve volebním obvodu. ‹‹

Jiří Dienstbier ml.: Táta byl člověk s širokým srdcem Počátkem tohoto roku zasáhla Českou republiku smutná zpráva – zemřel první polistopadový ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier st. Jak na něj vzpomíná jeho syn, Jiří Dienstbier ml.? A proč chce pokračovat v jeho dlouholeté práci? To všechno se dozvíte v rozhovoru, který Jiří Dienstbier ml. pro Středočeský magazín poskytl.

Jiří Dienstbier st. zemřel 8. ledna letošního roku. Jeho známí na něj vzpomínávají jako na laskavého a usměvavého člověka.

Dění v kraji

Strana 24 1/2011 Stredoceský magazín

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 25

Středočeský kraj podporuje obnovu sakrálních památek Vedení kraje myslí také na podporu památek náboženského rázu a lokálního významu.

Středočeský kraj je neodmyslitelně spjat s řadou nemovitých kulturních památek –

nejobdivovanější jsou ty, které svým významem

dalece přesahují regionální význam, například historické jádro Kutné Hory, velké hrady jako Karlštejn, Křivoklát nebo romanticky působící

zámky Konopiště a Kačina. Mezi neopomenutelné součásti kulturního dědictví regionu ale patří rov-něž památky regionálního a lokálního významu,

které jsou často náboženského charakteru, ať už se jedná o kostely, kaple nebo drobnější objekty. Právě drobné sakrální památky jsou nedílnou

součástí středočeské krajiny, ale i samotných sídel a Středočeský kraj podporuje jejich ochranu ať už jsou v majetku obcí nebo církví. Například v roce 2009 podpořil renovaci sakrálních objektů částkou větší než 20,3 mil. Kč a z celkem 223 udě-lených dotací směřovalo plných 141 do památek ve vlastnictví církví.

Dotace církvímNejčastějším žadatelem o příspěvky ze zvláštního Středočeského fondu kultury a obnovy pamá-

tek je právě Římsko-katolická církev. Zatímco se žádosti obcí o prostředky z tohoto fondu týkají spíše drobnějších objektů, jsou ty ze strany církví směřovány k větším stavbám, nejčastěji kostelům. Díky krajským dotacím tak byly rekonstruovány kostely v Hostivici (sv. Jakuba Staršího) nebo ve Štěchovicích, kde byla na tamní secesní kostel sv. Jana Nepomuckého položena nová střešní kry-tina. Kostel sv. Václava v Čisté u Rakovníka má díky krajskému příspěvku převyšujícímu 600 000 Kč opravenou věž a fasádu, v Kutné Hoře – Kaňku byl restaurován interiér kostela sv. Vavřince.

Dotace obcímVlastníkem řady sakrálních památek jsou ale obce a i těm byly na účel jejich obnovy přiděleny v loňském a předloňském roce miliony korun ze Středočeského fondu kultury a obnovy památek. Ve velké míře šlo o objekty, které lokální význam nepřesahují, ale hrají důležitou úlohu z hlediska konkrétního místa. Patřily sem kapličky, křížky, zvonice, smírčí kříže nebo sochy. Tyto památky se nacházejí na veřejných prostranstvích v ob-cích a městech, ale také v blízkosti komunikací nebo ve volné krajině. Středočeský fond kultu-ry a obnovy památek není zaměřený pouze na památky náboženského charakteru, ale také na pomníky, pomníčky nebo pamětní desky.Mezi drobné památky, které jsou původně spo-jeny s náboženskou praxí, (ale v současné době převzaly spíše estetickou funkci), patří pískov-cové skulptury světců. V Mnichově Hradišti tak byla opravena socha sv. Václava v majetku města a téměř 90 000 Kč z celkových nákladů pochá-

zelo z Fondu obnovy památek Středočeského kraje. Obdobně se mohou občané Vavřince – Žišova (nedaleko Uhlířských Janovic) těšit z reno-vované sochy sv. Mikuláše, kterou Středočeský kraj podpořil 50 000 Kč. Ať se již jedná o kos-

tely sloužící v současné době k praxi církvím nebo o objekty, které jsou kulturním klenotem malých vesniček, Středočeský kraj si uvědomuje jejich důležitost a bude jejich obnovu podporo-vat i v následujících letech. ‹‹

V Ústředním seznamu kulturních památek ČR je zapsáno více než 4 300 položek středočeských nemovitých kulturních památek, což je druhý nejvyšší počet ze všech krajů České republiky.

Vybrané realizace oprav díky dotacím Středočeského Fondu oprav památek (2010)

Celkové náklady (Kč) Dotace SK (Kč)

Čistá u Rakovníka – kostel sv. Václava 760 500 610 000

Hostivice – kostel sv. Jakuba Staršího 939 000 850 000

Štěchovice – kostel sv. Jana Nepomuckého 1 338 000 980 000

Vavřinec - Žišov – socha sv. Mikuláše 64 310 50 000

Mnichovo Hradiště – socha sv. Václava 94 600 89 053

Radětice – kaplička sv. Vojtěcha 175 460 166 687

Kobylnice – dřevěná zvonička 118 692 112 757

„Právě drobné sakrální památky jsou nedílnou součástí středočeské krajiny.“

Díky dotaci Středočeského kraje se kostel sv. Nepomuckého ve Štěchovicích dočkal nové střechy.

Kaplička sv. Vojtěcha v Raděticích patří mezi typické památky lokálního významu.

Restaurovaná socha sv. Václava v Mnichově Hradišti.

Strana 26 1/2011 Stredoceský magazín Stredoceský magazín 1/2011 Strana 27

Dění v kraji Dění v kraji

Bývalé vedení nemocnice - ještě v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje

Petr Bendl - nechalo zhotovit za částku zhruba 40 milionů Kč projekt na dostavbu v areálu ne-mocnice v Mladé Boleslavi. Projekt byl zhruba osmkrát předražený! Ten byl však dle znalců plný chyb a stal se dokonce předmětem soudního sporu. Nové vedení nemocnice tak muselo pro-jekt kompletně přepracovat a v rámci toho připra-vilo i záměr modifikovaného PPP projektu, tedy partnerství mezi veřejným a soukromým sekto-rem. Toto partnerství spočívá v tom, že byl veřej-

nou soutěží vyhledán soukromý investor, který z vlastních prostředků stavbu zrealizuje a po je-jím dokončení předá nemocnici. Kraj ji následně

tomuto investorovi bude splácet po dobu osmi let. Jediným hodnotícím kritériem v tendru byla nejnižší nabízená cena - tedy finanční výhod-nost pro kraj a nemocnici.

Nejnižší cena S nejnižší cenou vyhrála společnost Neocity Ron, která je dceřinnou společností mezinárodní společnosti Neocity Group. Ta v České republice zrealizovala už několik developerských projektů (například Neo Zličín) a dále pak několik projektů v Maďarsku, Rumunsku i Polsku. V rámci skupiny

Neocity Group působí rovněž společnost Nairda Group, která má bohaté zkušenosti s výstavbou zdravotnických zařízení. Skupina Neocity Group

se navíc opírá o banku Poalim, která patří mezi 100 nejvýznamnějších bank na světě a je součástí izraelské finanční skupiny Hapoalim bank. Fond Neocity Group řídí investiční aktivity, které dosa-hují výše 1 miliardy amerických dolarů.Středočeský kraj – jakožto akcionář Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi - si průběh tendru nechal pro jistotu důkladně prověřit. Nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly, že při výběru došlo k jakémukoliv pochybení.

Společnost bez kanceláří kanceláře máCelou věc se snažil v médiích rozvířit bývalý kraj-ský hejtman Petr Bendl. Ten například tvrdil, že vyhrála nedůvěryhodná společnost, která nemá ani kancelář (což je nesmysl – Neocity Group sídlí v budově poblíž pražského Klárova, kterou jeden z ředitelů společnosti, Izraelec Miki Gold-shtein, představil i novinářům na tiskové konfe-renci, kterou Neocity Group k celé věci pořádala).

Pan Bendl dále tvrdil, že celá věc nebyla řádně projednána v rámci rozhodovacích orgánů Stře-dočeského kraje.

Zastupitelstvo stavbu i její financování schváliloDne 12. 4. 2010 rozhodlo zastupitelstvo usnese-ním č. 67-10-2010/ZK Středočeského kraje o při-dělení finančních prostředků na investiční akci Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a. s. ve výši 492 milionů korun na stavbu pavilonu interny. Na základě tohoto rozhodnutí zastupitelstva kraje byla dne 7. 6. 2010 podepsána smlouva o poskytnutí investiční dotace mladoboleslav-ské nemocnici z rozpočtu kraje.Dne 6. 10. 2010 Středočeský kraj jako jediný akcionář souhlasil s vyhlášením výběrového řízení na investora stavby, přičemž bylo posléze rozhodnuto, že akce nebude zaplacena najed-nou, ale bude zvolena forma postupného splá-cení během 8 let po dokončení stavby. První splátka dle smlouvy tedy proběhne 25. listo-padu 2012.Dne 3. 1. 2011 hodnotící komise doporučila vybrat investora, který poskytl nabídku nejnižší ceny. Vítěz nabídl cenu 387 milionů, v pořadí druhá nabídka byla 435 mil. Kč, třetí 444 mil. Kč.21. ledna 2011 Rada kraje v působnosti valné hromady schválila výběr nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy, následně došlo k podpisu smlouvy. Staveniště bylo nemocnicí Mladá Boleslav předáno stavební firmě dne 11. února 2011.

Nemocnici postaví nadnárodní firmaSečteno a podtrženo: Dostavbu i financování schválilo zastupitelstvo, soutěž byla řádně vypsána podle zákona, byla vybrána nejlevnější nabídka firmy, která realizovala řadu developer-ských projektů v ČR i zahraničí. V rámci výběro-vého řízení doložila veškeré doklady a splnila veš-kerá kritéria, která jsou standardní pro tento druh zakázky. Výše uvedená fakta dokazují, že řeči exhejtmana Bendla jsou lži namířené proti sou-časnému vedení jak mladoboleslavké nemocnice,

tak i samotného kraje. „Je zvláštní, že Petr Bendl nevěnoval stejnou pozornost veřejné zakázce na projekt dostavby této nemocnice, který vznikal za jeho vedení kraje, za který nemocnice zbytečně utratila 40 milionů korun, což je částka mnoho-násobně převyšující ceny obvyklé a navíc v pro-jektu byly znalcem nalezeny zásadní chyby, pro které nemohl být realizován a musel být přepra-cován. Škoda, že tehdy Petr Bendl také nepodal trestní oznámení,“ říká k celé věci hejtman Stře-dočeského kraje MUDr. David Rath. ‹‹

Bendlova a Nwelatiho mladoboleslavská lež Některá média se v poslední době snaží všemožně zpochybňovat výběrové řízení na výstavbu nového pavilonu v mladoboleslavské nemocnici. Většina informací, se kterými média operují, je však hrubě zkreslena. Jak se tedy věci doopravdy mají?

„Celou věc se snažil v médiích rozvířit bývalý krajský hejtman Petr Bendl.“

Model mladoboleslavské nemocnice.

Zde má společnost Neocity Group kanceláře, které i navzdory Bendlova mínění fungují.

Počítač, telefon, pracovní prostředí - Společnost Neocity Group má zázemí, které podle Bendla nestačí.

Dění v kraji

Strana 28 1/2011 Stredoceský magazín

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 29

„Cyklostezka vozíčkářům přátelská“ propo-jí město Trhový Štěpánov s obcemi Tehov

a Kladruby a umožní tak každodenní dopravu do zaměstnání, škol a za službami. Dále bude slou-žit pacientům a návštěvníkům Rehabilitačního ústavu Kladruby k rehabilitaci a dalším aktivitám. Předpokládané náklady jsou ve výši 26 milionů korun, z toho osmdesát procent bude pocházet z Fondu Evropské Unie. Náklady ve výši 31 milionů korun se odhadují i na další projekt „Přeložení cyklostras Green-way Praha – Vídeň a Posázavská v úseku Zbo-řený Kostelec“, kde by trasa měla vést přes řeku

Sázavu. Cílem projektu je vybudovat lávku pro pěší a cyklisty přes řeku Sázavu, která pro-pojí obyvatele městské části Zbořený Kostelec s autobusovou zastávkou na druhém břehu řeky. Dále bude sloužit k převedení cyklistů projíždě-jících po cyklotrasách Greenways Praha - Vídeň a Posázavská z frekventované silnice na bezpeč-

nou místní komunikaci a novou cyklostezku. Ve spojení se stávajícím bezpečným úsekem Posá-zavské cyklotrasy v úseku Nespeky – Zbořený Kostelec tak vznikne souvislý bezpečný úsek komunikace pro cyklisty o délce 8, 8 km v atrak-tivním údolí Sázavy. Další projekt se týká cyklostezky Greenway Jizera v úseku Zeleneč – Lázně Toušeň. Odhadované náklady jsou přes 13 milionů korun. Plánuje se tak vybudovat bezpečné cyklistické spojení mezi Prahou a Labskou stezkou. Záro-veň se jedná o první investiční akci projektu Greenway Jizera na území Středočeského kraje. Ve spojení s novou cyklostezkou podél Labe v okolí Brandýsa nad Labem vznikne 18 km

dlouhá bezpečná cyklistická komunikace ve Středních Čechách s návazností na Pražskou síť cyklostezek a cyklotras.Nová cyklostezka má vzniknout také mezi Prahou a Klecany. Trasa výrazně zlepší cyklistickou do-pravu mezi městem Klecany, obcí Husinec – Řež a Prahou, protože bude navazovat na pražskou

pravobřežní cyklostezku A2 a propojí tak cen-trum Prahy a střední Čechy. Mimo využití obyva-teli Středočeského kraje pro každodenní cesty do zaměstnání a škol bude nově vybudovaná cyk-lostezka sloužit rekreačním cyklistům z Prahy a dálkovým cyklistům projíždějícím po meziná-rodní cyklotrase Praha – Drážďany. Náklady na cyklostezku, která bude dlouhá 1,7 kilometrů, se odhadují na devět milionů korun. O spolufinancování se podělí Regionální ope-rační program a Středočeský kraj. Podle předběž-ných odhadů by nová cyklostezka mohla sloužit od začátku příštího roku. Nyní se už jedná o sta-vebním povolení. ‹‹

Z peněz Evropské Unie se staví cyklostezky Středočeský kraj se v dohledné době pustí do čtyř projektů zaměřených na rozvoj cyklostezek. Regionální operační program tak uvolní finanční prostředky na projekt „Cyklostezka vozíčkářům přátelská“, „Přeložení cyklostras Greenway Praha – Vídeň a Posázavská v úseku Zbořený Kostelec“ „Greenway Jizera v úseku Zeleneč – Lázně Toušeň“ a „Praha – Klecany.“

„Nová cyklostezka má vzniknout také mezi Prahou a Klecany.“

Budoucí lávka přes řeku Sázavu bude součástí cyklotrasy mezi Prahou a Labskou stezkou.

Cykloturistika stále zůstává vyhledávaným sportem.

Dění v kraji

Strana 30 1/2011 Stredoceský magazín

Dění v kraji

Stredoceský magazín 1/2011 Strana 31

O Nemocnici Nymburk s.r.o. projevilo zájem město, které má velké šance situaci dát do

pořádku. Město totiž může využít vícezdrojové financování a nemocnice právě finanční injek-ci potřebuje jako sůl. Prozatímní provozovatel nemocnice Martin Vojtíšek s nabídkou od města souhlasí. A co na to město? Na otázky ohledně dalšího vývoje odpovídá starosta Nymburka a náměstek hejtmana Stře-dočeského kraje Miloš Petera.

Jaká je nyní situace ohledně nemocnice?Zastupitelstvo a rada města se zabývaly součas-ným stavem a dospěly k závěru, že budeme jednat s provozovatelem o převodu provozu nemocnice pod město.Chtěli bychom přejít na vícezdrojové financování a dotace. O toto soukromý subjekt žádat nemůže. Potom bychom se mohli pustit do prvního projek-tu, a sice nákupu přístrojového vybavení (rent-genu a CT, SONO v rámci výzvy ROPu). Žádost by se měla podávat do konce března.

Kdy chce zastupitelstvo rozhodnout o koupi provozní společnosti?V současné době si zastupitelstvo zadalo zpra-cování ekonomického auditu, který by jim měl odpovědět na otázku, jak si nemocnice eko-nomicky stojí a na základě zjištění všech sku-tečností bychom měli rozhodnout na jednání zastupitelstva v polovině března letošního roku.

V případě, že převezmete nemocnici, jaké budou další kroky?Nejdříve bychom chtěli jmenovat valnou hroma-dou nové orgány akciové společnosti a členy představenstva dozorčí rady, která by násled-ně jmenovala ředitele a vedení nemocnice. Dále bychom chtěli nastínit plán činnosti v nejbližších letech, to znamená udělat všechny kroky, aby nemocnice byla v den převzetí, co se týče provoz-ních nákladů na městě nezávislá. V současné době probíhá příprava podkladů pro zateple-ní nemocnice, abychom mohli uplatnit finanční prostředky v rámci výzvy operačního programu životního prostředí a z programu Zelená úspora.

Zvažovali zastupitelé města převod nemocnice na kraj?Na jednání zastupitelstva města tato otázka v této chvíli nebyla projednána, minimálně na období roku až dvou let si město chce ponechat provozní společnost a stabilizovat její chod a pak zastupitelé rozhodnou, co s nemocnicí dál. ‹‹

O bohatý program se stejně jako loni posta-rají například Děda Mládek Illegal Band

a milovníci pěnivého moku se mohou těšit i na koncert skupiny Support Lesbiens. Akce se koná pod záštitou středočeského hejtmana MUDr. Davida Ratha.Pivní slavnosti ve Velké Dobré u Kladna se le-tos uskuteční v termínu 29. - 30. dubna. Kromě hlavních taháků, jako jsou již zmínění Sup-port Lesbiens a Děda Mládek Illegal Band se návštěvníci mohou těšit také na Jiřího Zonygu, účastníka populární televizní show X faktor či kladenskou skupinu S. P. K. O adrenalin se po-stará silák Golem, který předvede svou show

s pivními sudy nebo ohňová show. A stejně jako v loňském roce budou moci návštěvníci soutě-žit o zajímavé ceny.

Loni putovala z každého prodaného piva jedna koruna na Středočeskou záchrannou službu a Dětský domov v Kladně. Tam ostatně putova-lo i třicet tisíc korun, které se vybraly v tombo-le. Hlavní myšlenkou celé akce je zviditelně-ní a propagace malých pivovarů, které působí

na území Středočeského kraje. V loňském roce návštěvníci rovněž rozhodovali, který z produ-centů piva vaří svůj moc nejlépe. Vítězem se stal

Starokladenský městský pivovar U kozlíků, který se samozřejmě bude snažit své prvenství obhá-jit. Zda se mu to povede, to se budou moci milov-níci pěnivého moku přesvědčit 29.-30. dubna ve Velké Dobré u Kladna. Všechny srdečně zveme! ‹‹

Jak pomoci nymburské nemocnici? Město ji koupí Poslední dobou se roztrhl pytel se spekulacemi, co bude s nymburskou nemocnicí. Nemocnice v Nymburce má totiž vážné potíže a mluví se i o tom, že je před krachem. Zaměstnanci podávají výpovědi, zařízení má problémy s výplatami. Možné řešení, které by zachránilo pověst nymburské nemocnici, je odkoupení stoprocentního podílu zdravotnického zařízení.

Pivaři se mohou těšit na středočeský „October fest“ Po obrovském úspěchu loňských Pivních slavností ve Velké Dobré u Kladna se organizátoři rozhodli tuto pivařskou akci zopakovat, a to na stejném místě. Slavnosti loni přilákaly bezmála 20 tisíc lidí, představilo se na nich 14 výrobců piva a natočilo se 17 tisíc piv. Organizátoři věří, že letošní slavnosti, které se uskuteční ke konci dubna, nebudou v návštěvnosti a spotřebě piva za těmi loňskými nijak zaostávat.

Mapy byl vyhotoveny za spolupráci prezidenta Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR Josef Stiborský a Dany Fuxové.

Nymburská nemocnice má už dlouholeté finanční problémy. Město ji chce odkoupit a tím zachránit před krachem.

Minulý ročník Pivních slavností přilákal davy lidí. Organizátoři doufají, že i letos slavnosti piva přitáhnou spousty zájemců.

„Návštěvníci se mohou těšit na na Jiřího Zonygu, účastníka X faktoru či kladenskou skupinu S.P.K.“

Středočeský magazín Vydavatel: Středočeský kraj, Zborovská 11, 150 00 Praha 5. Pro Středočeský kraj zhotovuje společnost ACTUAL AVER CZ, a. s., Malá Štupartská 9/1028, 110 00 Praha 1. Kontakt: listy@kr-s.cz Publikované fotografie pocházejí z redakčního archivu. MK ČR E 19097

Začátek tajenky – Středočeský kraj... Správně vyluštěnou tajenku posílejte do 31. dubna 2011 na korespondenčním lístku s vaším telefonním číslem na adresu: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5, 150 00. Výherce získá digitální fotoaparát. Ti, kdo se umístí na druhém až pátém místě, získají volný vstup do krajských muzeí a galerií. Výherci z minulého čísla: digitální fotoaparát v hodnotě 5.000 Kč – Kuchařová M.-Písková Lhota, volné vstupenky do krajských muzeí a galerií - Jiří Duben - Liteň, Jana Pilecká - Zloveněs, Konrádová Věra Hořovice, Navrátilová Magda – Mladá Boleslav.Zasláním křížovkářské tajenky dáváte souhlas k tomu, že vámi poskytnuté osobní a kontaktní údaje budou shromažďovány, uchovány a zpracovány Krajským úřadem Středočeského kraje, a to mj. pro účely zasílání informačních zpráv, kalendáři akcí, poskytovaných službách a jiných obdobných zpráv, prostřednictvím elektronických prostředků podle zákona č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti, a to až do doby, kdy přímo a účinně zašlete informaci o tom, že si nepřejete, aby byly informace nadále zasílány.

Pomůcka: Eo, Kan, Kip, LTK, Sapar

Vrhnout PostavaStará sport.

značka

Studený (něm.) Planetka x Citoslovce

(nář.) Ohnisko Chem. prvek x Ozdůbka Ryba Název

hlásky Onen x Nečistota Moravské město

Podélno (zastar.)

Děvče Díl půdy Sokolská slavnost Úkon

Zůstat

Vysoké karty Pracovitost Řeka

v Brazílii

Údaje Zájmeno ukazovací Samozřejmě

Průkaz

Mužské jméno

Neuspo-řádanost

Platidlo v Laosu

Arab. muž. jm.

Invest. banka (zkr.)

Nápor Čínská opera A sice Název

hlásky

Nabalit Předložka Osobní zájmeno

2. díl tajenky

Objemová míra v Číně

Architekt. prvek

Bicykl

Povel ke střelbě

Set Starořím-ský stát

x SkonSnad Výzva

Spojka souřadící

Název hlásky Kouzlo

(slov.) UhlovodíkTučnolistá

rostlina1. díl

tajenkySPZ

Kroměříže

Nerost

FOTO

Nástroje

Opak “staré”

Francouz-ský revo-lucionář

Rokokový motiv Hořčice

Dom. muž. jméno

Směnečný ručitel

Prodloužit jízdu x Odpad

Pán (v růz-ných zemích)

Humno

x Slovenské území

Část tělaKód státu

Omán Drahokam Ženské jméno

Tříslovina

Česká řeka Prodlévati

Oráč (zastar.) Proč Polský

podnik Krmivo x Lhář (slov.)

Tohoto roku

Epické dílo

České městoZápor (maď.)

Když (zastar.)

Rozvláčně (hudeb.)

Ozdůbka

Pozdrav na rozloučenou

Ženské jméno Ryba

Mluvnická kategorie

Český herec

Gluten

Thaj. jedn. délky

Pobídka Mužské jméno

Karosol

Býv. ozn. Česko-slovenska

Částečka hmoty

Kovbojské potřeby

Číslovka řadová Půlměsíc Části věty

x Proha-zovačka

Lotyšské platidlo Vesmír Na toto

místo Svislá jeskyně

Bývalý pol.

fotbalistaSuťový proud

Slitina (Fe+Al)

Korálový útes

Sousedka

3. díl tajenky

Hliníková fólie

Pobídka Lyže (zastar.)

Svatozář

Vozkovo citoslovce

Sídlo u Karviné

Militesla (zkr.)

Nebo (angl.)

SPZ Třebíče

Listnatý strom x Vědro

u studny Plachtění

Pohodný Symbol čistoty x Bulharské

pohoří Souhlas