Tematické číslo zaměřené na mikrosko-pické vláknité houby by jen těžko mohlopřinést tolik zajímavých příspěvků a foto-grafií, kdyby neexistoval mikroskop. Prvnímoderní optické mikroskopy byly sestro-jeny koncem 16. stol., zařízení použitelnépro vědecké účely sestavil v r. 1676 ho -landský obchodník textilem a nadšenýamatérský přírodovědec Antoni van Leeu-wenhoek. Přestože popisy jeho pozorová-ní jsou často neobratné a naivní, předsta-vují vrchol zkoumání v 17. stol. Sledovánícesty k nejmodernějším přístrojům umož-ňujícím mnohonásobně větší rozlišení nežty prapůvodní přenechám jiným odborní-kům, v této rubrice se podíváme, co je namikroskopech zajímavého z jazykovéhohlediska.

Ve výkladových slovnících češtiny na -jdeme pro přístroj poskytující zvětšenýobraz velmi malých předmětů neboli optic-ký zvětšovací přístroj (jak znějí slovníko-vé definice) vedle označení mikroskopsynonymní výraz drobnohled. Obě slovazachycuje už Jungmannův Slovník česko--německý (díl I, Praha 1835), v němž jeu hesla drobnohled vedle vysvětlení „ná -stroj, jimž drobné a blízké věci spatřiti semohou“ uveden i zápis microscopium.

Označení drobnohled je tzv. kompozi-tum, utvořené skládáním – spojením dvouslovních základů, čímž vzniká výraz s no -vým samostatným významem. Skládánímse tvoří nejčastěji podstatná jména, taktovzniklé výrazy jsou charakteristické pře-devším pro odborný styl. Drobnohled námpravděpodobně připomene dalekohleda krasohled, vznikla tak i slova kladkostroj,přírodověda, teploměr, siločára, polokou-le, novověk, velkoměsto, zlozvyk, zvěrolé -kař, kávovar apod.

Přestože výkladové slovníky češtinyuvádějí výrazy mikroskop a drobnohledjako synonymní, v odborném prostředí seslovo drobnohled dnes jistě užívá jen výji-mečně. Zato si našlo poměrně pevné mís-to v současné publicistice, jak dokládajípříklady užití: ten neustálý drobnohledmédií mne zaskočil; kandidáti jsou po -drobeni drobnohledu médií; prošli jsmevšemi kontrolami včetně drobnohleduombudsmana. Naprosto suverénní převa-hu má předložkové spojení „pod drobno-hledem“: jednání politiků je pitváno poddrobnohledem; žít pod drobnohledem ve -řejnosti není vůbec jednoduché; sólovýtanec každého páru byl pod přísným drob-nohledem odborné poroty; pod drobno-hledem je také přehradní nádrž ve Žluti-cích. Užití v přeneseném významu zatímv žádném ze slovníků zachyceno není.

Mezinárodně srozumitelný výraz mi -kroskop rovněž vznikl kompozicí. Prvníčást s významem malo-, drobno- má původv řeckém mīkrós (malý, krátký) a -skop (kte-ré známe i ze slov gyroskop, teleskop, ste-toskop, endoskop, laparoskop, kaleido-skop, stroboskop, horoskop) znamenající-hleď má spojitost s řeckým skopós – kdo

hlídá, pozorovatel. Pro zajímavost doplň-me, že stejný základ má i slovo skepse čilipochybovačnost. Ta se do češtiny dostalaprostřednictvím němčiny (Skepsis), ale ko -řeny má v řeckém sképtomai – pozoruji,uvažuji, zkoumám.

Složenin s první částí mikro- je v češtiněnepřeberné množství. Pro ilustraci: např.v Novém akademickém slovníku cizíchslov (Academia 2005) najdeme mezi slo-vy mikroaerofilní a mikrozom 10 sloupcůhesel. Patří k rozsáhlé skupině slov s mezi-národními slovními základy jako např.auto-, elektro-, foto-, radio-, makro-, mini-nebo stereo-, uplatňujících se hlavněv odborném názvosloví. Zpočátku se tytoformanty spojovaly jen se slovními zá -klady cizího původu, postupně přibývalyi hybridní složeniny, jejichž druhý člentvoří slovo domácího původu. Slovům s čás-tí mikro- a makro- byl v polovině 60. letv jazykovědném časopise Naše řeč (1965,2: 121–122) věnován příspěvek A. Jedlič-ky. Autor si všímá, že tato slova výrazněpřibývají a že vedle termínů, jako např.mikromanipulátor, mikroelektroda, mi -krosoučástka, mikrosíto, mikrovrtačka,mikrovosk, mikrotyčinka, mikrohnojivo,makrosvět, makroprostředí, se prosazujíi výrazy z oblasti publicistické, tedy ne -terminologické; šlo např. o slova mikro-interview a mikrorozhovor, mikropovídkanebo mikrodrama, mikrokresby, mikro-práce, mikrooblast, mikroobvod, mikroza-myšlení, mikropřehlídka, mikronovinky,mikrooddech. Upozorňuje, že „... jak množ-ství novotvarů, tak jejich šíření svědčí takéo tom, že jde do jisté míry o jev v jazycemódní. A módnost skrývá v sobě nebez-pečí brzkého opotřebování, výrazové nive-lizace a znehodnocení.“

Mikroskop k módním výrazům rozhodněnepatří, jeho místo v české slovní zásobě

je nezastupitelné. Užívaná jsou i odvo -zená adjektiva mikroskopový (objektiv),mikroskopický s významy viditelný pou-ze mikroskopem (mikroskopické částice;v případě, že by základním termínemzůstalo slovo drobnohled, pak by šlo o drob-nohledné částice) nebo také prováděnýmikroskopem (mikroskopické neboli drob-nohledné pozorování), používá se mikro-skopický preparát (určený pro mikroskop).Mikroskopie je jak název oboru aplikovanéfyziky, tak práce s mikroskopem; a místoopisného vyjádření pozorovat mikrosko-pem se vžilo sloveso mikroskopovat. Slove -sa odvozená z podstatných jmen sufixem-ovat vyjadřují různé významy, v tomto pří-padě jde o význam používat jako nástrojto, co označuje základové substantivum.Ke stejnému typu patří např. buben – bub-novat, telefon – telefonovat, lux – luxovat,xerox – xeroxovat, esemeska – esemesko-vat, databáze – databázovat.

Mikroskopovat lze leccos, např. výtrusyhub nebo kapraďorostů. V odborné litera-tuře se setkáváme s nejednotným řešenímodvozených slov souvisejících s tímto zá -kladem: máme psát vřeckovýtrusý, nebovřeckovýtrusný, stopkovýtrusý, či stopko-výtrusný? Stejnou otázku řešíme i u slo-ženin s první částí stejno- a různo-. Po -učení, jak tyto termíny psát, je bohuželv jazykových příručkách nedostatečné.V platných Pravidlech českého pravopisu(Academia 1993; školní verze Fortuna1999) je zachycen pouze výtrus a výtrus-nice a dále vřecko a adjektivum vřecko-výtrusý. Ve Slovníku spisovné češtiny(Academia, Praha 1994 a 2014) najdemeu výtrusu adjektivum výtrusný; nejvícedokladů nabízí Slovník spisovného jazy-ka českého (Nakladatelství ČSAV, Praha1960–71; reedice Academia, Praha 1989):stopkovýtrusný i stopkovýtrusý (tedy oběpodoby), ale jen různovýtrusný a stejno-výtrusný. Vysvětlení této rozmanitostinabízí příspěvek Hany Konečné v Našířeči (2003, 5: 268–269). Podrobným popi-sem objasňuje, že ze slovotvorného hle-diska jsou oba způsoby odvození v pořád-ku. V jednom případě je druhý člen těchtokompozit (-výtrus) doplněn adjektivnímorfologickou charakteristikou (-ý), vedruhém je připojena přípona -ný. Obazpůsoby jsou podle autorky doloženy téžu Jana Svatopluka Presla v knize Počát-kové rostlinosloví (Praha a Vídeň 1897),např. -laločný/-laloký, -žilný/-žilý. Roz-bor je shrnut slovy: „... obě varianty, vřec-kovýtrusný i vřeckovýtrusý, jsou utvořenysprávně, a tudíž užívání té či oné podobyje po jazykové stránce naprosto v pořádku.(Skrytou výhodu může poskytovat formavřeckovýtrusný, protože zadní člen tvoříjiž ve všech slovnících existující adjekti-vum výtrusný.) V každém případě je všakžádoucí, aby autor v jednom textu užívalvždy jen jednu variantu.“

Ať už se chystáte mikroskopovat výtru-sy, nebo cokoli jiného, přeji vám objevnépozorování.

CXXVIII živa 5/2017

Anna Černá JAZYKOVÝ KOUTEK

Mikroskop pod drobnohledem

1 Mikroskop Carl Zeiss Jena z 60. let 20. stol. je díky své kvalitní optice využíván i v současnosti např. pro rutinní prohlížení a určování lišejníků. Foto O. Koukol

1

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2017. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.