CERTIFIKOVANÁ METODIKA

Vyuţití sonografického měření

výšky podkoţního tuku v oblasti krajiny pánevní ke stanovení výţivného stavu dojnic

holštýnského skotu

Autoři

Ing. Vojtěch Zink, Ing. Jaroslava Šefrová, DiS., Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Stanislav Staněk, DiS., Ing. Jitka Šimonová

Oponenti

MVDr. Soňa Šlosárková, PhD.

Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně

Ing. Jan Vodička

Ministerstvo zemědělství České republiky, Odbor ţivočišných komodit

Metodika vznikla jako součást řešení výzkumného projektu NAZV č. QH91270

2011

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves

ISBN 978-80-7403-087-1

OBSAH

I. CÍL METODIKY A DEDIKACE __________________________________________ 4

Cíle metodiky ____________________________________________________ 4

Dedikace metodiky ________________________________________________ 4

II. VLASTNÍ POPIS METODIKY __________________________________________ 4

1 Úvod ___________________________________________________________ 4

2 Literární přehled __________________________________________________ 4

2.1 Negativní energetická bilance ____________________________________ 4

2.2 Hodnocení tělesné kondice _______________________________________ 4

3 Experimentální část metodiky _______________________________________ 5

3.1 Materiál a metodika ____________________________________________ 5

4 Vlastní popis metodiky _____________________________________________ 6

4.1 Média pro zlepšení vodivosti při sonografickém měření_________________ 6

4.2 Přesné místo měření ___________________________________________ 7

4.3 Frekvence měření ______________________________________________ 7

4.4 Vlastní odečet měření ___________________________________________ 7

4.5 Vyhodnocení výsledků měření ___________________________________ 12

III. SROVNÁNÍ „NOVOSTI POSTUPŮ“ ____________________________________ 15

IV. POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY _______________________________________ 15

V. EKONOMICKÉ ASPEKTY ____________________________________________ 15

VI. SEZNAM POUŢITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY ________________________ 16

VII. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE __________________ 16

4

I. CÍL METODIKY A DEDIKACE

Cíle metodiky

1. Popsat přesný postup měření výšky podkoţního tuku pomocí sonografu u krav

holštýnského plemene.

2. Definovat vztah mezi výsledky sonografického měření výšky podkoţního tuku krav v oblasti krajiny pánevní s vizuálním hodnocením tělesné kondice.

3. Shrnout praktické zkušenosti z měření popsanou metodou.

Dedikace metodiky

Metodika vznikla jako součást řešení projektu NAZV QH91270.

II. VLASTNÍ POPIS METODIKY

1 Úvod

Metodika vychází z ověřeného poznatku, ţe výška podkoţního tuku měřeného

sonografickou metodou dorzálně od kyčelního kloubu koresponduje se subjektivně hodnocenou tělesnou kondicí a objektivně popisuje výţivný stav zvířete. Při měřeních prováděných v určitých intervalech lze zjistit a popsat změnu podkoţní vrstvy tuku

a společně s ostatními indikátory (např. sledování tělesné hmotnosti, vizuální stanovení BCS) tak přesněji postihnout průběh negativní energetické bilance u dojnic

holštýnského plemene.

2 Literární přehled

2.1 Negativní energetická bilance

Zhoršená plodnost a zdraví dojnic jsou nejčastějším problémem vysokouţitkových stád, s nímţ se potýkají i velmi úspěšní chovatelé. Hlavní příčinou zhoršení reprodukce

a odolnosti krav je působení negativní energetické bilance (NEB) počátkem laktace v důsledku zaostávání příjmu energie z krmiva za jejím výdejem při rychle rostoucí

produkci mléka. Výsledkem je sníţená schopnost zabřezávání, která se projevuje prodluţováním mezidobí a s tím spojeným zhoršením ekonomiky chovu dojnic. V běţných provozních podmínkách se ke sledování míry a vývoje NEB dojnic nejčastěji

vyuţívá hodnocení tělesné kondice (dále BCS – anglického Body Condition Scoring).

2.2 Hodnocení tělesné kondice

BCS je jednoduchá neinvazivní metoda, pomocí které lze na základě subjektivního posouzení tukových rezerv v oblasti kořene ocasu, pánve a beder posoudit aktuální výţivný stav zvířete (Domecq et al., 1997). Jednotlivé systémy hodnocení tělesné

kondice jsou velmi dobře popsány v review autorů Roche et al. (2009). Jedná se především o rozdílné stupnice, na kterých se hodnotí výţivný stav zvířat. V ČR se

nejčastěji pouţívá 5-ti bodová stupnice hodnocení BCS s přesností 0,5 nebo 0,25 bodu, která vychází z původního systému publikovaného Edmonsonem et al. (1989). Pro účely lineárního popisu a hodnocení zevnějšku krav se tělesná kondice popisuje

zpravidla 9-ti bodovou stupnicí s rozlišením na jeden bod.

Vrstva podkoţního tuku se posuzuje vizuálně v místech, kde kůţe přiléhá ke kostnímu

podkladu. Krajinu kolem kořene ocasu, oblast kyčelních hrbolů a beder hodnotíme při pohledu ze zadu a z boku na zvíře. Máme-li moţnost se ke zvířeti přiblíţit, můţeme

5

hodnocení zpřesnit pohmatem v oblasti pánve směrem od sedacích hrbolů ke kořeni ocasu a na příčných výběţcích bederních obratlů (Vacek a kol., 2006).

Charakteristika hodnocení pomocí 5-ti bodové stupnice:

1 bod: jednotlivé trnové výběţky páteře mají omezený masitý pokryv, vystupují, mají

konce ostré na pohmat a společně tvoří efekt „police“ nad hladovou jámou. Jednotlivé obratle hřbetu, krajiny bederní a zádě jsou vystupující a zřetelné, kyčle a hrboly sedací jsou ostré a s nepatrným pokryvem a jsou patrné hluboké propadliny mezi

kyčlemi a sedacími hrboly. Krajina nad kořenem ocasu a hrboly sedacími je silně propadlá, coţ způsobuje, ţe tvar kostí v této krajině se zdá extrémně ostrý. Anální

krajina je zcela prázdná.

2 body: Jednotlivé trnové výběţky jsou vizuálně rozeznatelné, avšak nevystupují.

Konce výběţků jsou na pohmat ostré i kdyţ vykazují větší pokrytí svalovinou a výběţky nevyvolávají zřetelný „policový efekt“. Jednotlivé obratle hřbetní, bederní

páteře nejsou vizuálně zřetelné, avšak pohmatem jsou snadno rozeznatelné. Kyčelní a sedací hrboly sice vystupují, avšak prohloubení krajiny nad kyčelním kloubem a mezi nimi je méně výrazné. Řitní krajina je mírně propadlá a ochod jiţ méně vystupuje.

3 body: Trnové výběţky jsou při mírném tlaku rozeznatelné. Společně se výběţky zdají být hladké a „policový efekt“ není znatelný. Hřbet připomíná zaoblený hřeben

střechy a kyčelní a sedací kosti jsou zaobleny a vyrovnány. Anální krajina je vyplněna, avšak ukládání tuku zde není zřetelné.

4 body: Jednotlivé trnové výběţky jsou rozeznatelné pouze při zvýšeném tlaku při pohmatu, linie mezi kyčelními hrboly jsou ploché nebo zaoblené. Krajina kolem

kořene ocasu a sedacích hrbolů vykazuje místa s uloţením tuku.

5 bodů: Obrysy páteře, trnové výběţky, kyčle a krajina kolem sedacích hrbolů nejsou

vizuálně znatelné a výrazné je uloţení podkoţního tuku v celé oblasti pánve. Kořen ocasu se zdá být ponořen do tukové tkáně. Obrysy stehen jsou vyklenuté (konvexní),

hřbet je výrazně zakulacený.

(Edmonson et al., 1989; Parker, 1989; Staufenbiel, 1997; Hanuš a kol., 2004)

Stupeň tělesné kondice je tedy funkcí výšky vrstvy podkoţního tuku. Tu lze

objektivněji hodnotit pomocí sonografického vyšetření (Hanuš a kol., 2004).

Hodnocení kondice má význam, kdyţ je prováděno pravidelně a dle záznamů lze

sledovat její vývoj. V praxi se pro BCS vyuţívají okamţiky, při kterých zvířata přicházejí do styku s chovatelem. Hodnocení by mělo probíhat na stojícím zvířeti na

rovné zemi a při dobrých světelných podmínkách. Ideální je, kdyţ je kondice hodnocena stále jednou a toutéţ osobou. Tím lze vyloučit moţné individuální odchylky posuzovatele (Veauthier et al., 2000).

3 Experimentální část metodiky

3.1 Materiál a metodika

3.1.1 Sledovaná zvířata

Ověření metody u dojnic holštýnského plemene se uskutečnilo na jedné produkční farmě dojnic (AGRO Jesenice u Prahy, a.s.) a na farmě účelového hospodářství VÚŢV,

v.v.i., v Praze-Uhříněvsi. Celkem bylo měřeno a hodnoceno 376 dojnic holštýnského plemene na různých laktacích a v různých fázích mezidobí. U zvířat bylo provedeno

opakované hodnocení tělesné kondice a sonografické měření výšky podkoţního tuku v rámci jednoho nebo dvou mezidobí. Měření bylo prováděno jedním pracovníkem. K vyhodnocení bylo vyuţito 1671 měření. Subjektivní hodnocení tělesné kondice bylo

hodnoceno dvěma zkušenými klasifikátory.

6

3.1.2 Způsob hodnocení a sledované parametry

Obrázek 1 Sonograf - SonoVet 2000 Měření výšky podkoţního tuku bylo

prováděno jedním pracovníkem. Hodnoce-ní tělesné kondice bylo provedeno dvěma klasifikátory pomocí pěti-bodové

stupnice s přesností na 0,25 bodu.

Výšku podkoţního tuku lze měřit

jakýmkoliv typem sonografu s lineární sondou. Při přípravě metodiky byl pouţit přístroj SonoVet 2000 s lineární sondou

(L2-5/170CD) o frekvenci 5,5 MHz. Hodnoty na displeji byly odečítány

s přesností na milimetry.

4 Vlastní popis metodiky

4. 1 Média pro zlepšení vodivosti při sonografickém měření

Jako médium pro zlepšení přilnavosti (někdy označované jako „vodivosti“) se nejlépe osvědčil konzumní rostlinný olej. Při praktickém měření byl olej na příslušné místo

nastříkán pomocí klasické 1,5 l PET láhve od nápojů s proděravělým víčkem. Niţší spotřeba oleje byla zjištěna při pouţití víčka s větším průměrem otvoru. Orientační spotřeba oleje při vyuţití této metodiky je 1l oleje na 100 změřených zvířat. Testovány byly

i speciální gely výrobcem doporučené pro sonografické měření sondou. Jejich pouţití vykazovalo oproti rostlinnému oleji horší výsledky a bylo nákladnější. V praxi se dále

osvědčilo pouţití 70 – 80 % lihu dle doporučení autorů Schröder a Staufenbiel (2006).

Obrázek 2

Aplikace rostlinného oleje Aplikace 70 – 80 % lihu

Měření přístrojem SonoVet 2000 Měření přístrojem Tringa Linear

7

4. 2 Přesné místo měření

Podle doporučení autorů původní metodiky (Schröder a Staufenbiel, 2006) se výška podkoţního tuku k určení stupně tělesné kondice krav měří v oblasti krajiny pánevní

dorzálně nad kyčelním kloubem v místě cca 2/3 spojnice mezi kyčelním a sedacím hrbolem, kaudálně od kyčelního hrbolu. U zvířat s niţším stupněm kondice je zde na

popsané spojnici nejhlubší místo, které je snadno a rychle určitelné při opakovaných měření (viz obrázek 3).

Obrázek 3

Určení místa měření sonografem

4. 3 Frekvence měření

Většina zvířat byla měřena v intervalu 1x za měsíc. Kromě toho byla část zvířat v experimentu měřena 2x měsíčně z důvodů moţnosti porovnání obou intervalů měření pro přesnější určení změn výšky tuku během sledovaného období. Jednoznačně

rozlišitelné jsou rozdíly v síle podkoţního tuku při frekvenci měření 1x měsíčně. V poporodním období, kdy dochází k největšímu poklesu výšky podkoţního tuku zvířat,

lze u většiny zvířat spolehlivě rozlišit změny během 14 denního intervalu měření.

4.4 Vlastní odečet měření

Vyhodnocení snímku pořízeného přístrojem SonoVet 2000 je znázorněno na obrázku

4. Horní vrstvu představuje kůţe sloţená z pokoţky a škáry. Na obrázku ji znázorňuje úsečka č. 1. Na škáru navazuje podkoţí, které řídkým vazivem spojuje kůţi

s podkladem přilehlé tkáně, v tomto případě se svalem. Škáru a podkoţí zřetelně odděluje povrchová povázka svalu (fascia superficialis), kterou vymezuje úsečka 2. Pod vrstvou podkoţního vaziva je patrná hluboká povázka (fascia profunda) na

spodním okraji úsečky číslo 3. U zvířat, která mají kondiční skóre niţší neţ 2 body, jsou obě vrstvy jen velmi těţko, nebo vůbec rozlišitelné. Prakticky splývají v jednu

(viz obrázek 5 s kondicí 1,75 bodu). Zásobní tuk je v různé míře ve škáře a především v podkoţním vazivu (podkoţí). Měří se tudíţ celá vrstva od nejsvrchnější hrany kůţe (pokoţky), aţ k hluboké povázce, tj. celá délka úsečky č. 3.

8

Obrázek 4 - Způsob vyhodnocení sonografického snímku.

Obrázky 5 aţ 12 znázorňují ukázky výsledku měření zvířat s různým stupněm BCS. Na

kaţdém snímku jsou změřeny dvě hodnoty. Niţší hodnota (zpravidla D2) je tloušťka kůţe, vyšší hodnota (D1) pak představuje celkovou výšku pokoţky, škáry a podkoţí.

Na snímcích je pro lepší orientaci a určení přesného místa přiloţení sondy označena poloha kyčelního kloubu, který je znázorněn tečkovaným oválem.

Obrázek 5

BCS 1,75 – 5mm

9

Obrázek 6

BCS 2,25 – 7mm

Obrázek 7

BCS 2,25 – 9mm

10

Obrázek 8

BCS 2,75 – 11mm

Obrázek 9

BCS 3 – 14mm

11

Obrázek 10

BCS 3,25 – 14mm

Obrázek 11

BCS 3,75 – 22mm

12

Obrázek 12

BCS 4 – 22mm

4.5 Vyhodnocení výsledků měření

Výšku podkoţního tuku naměřeného pro jednotlivé stupně tělesné kondice holštýnských krav, případně intervaly BCS (1–1,5; 4,75–5) prezentuje tabulka 1. Pro

porovnání tabulka obsahuje také hodnoty naměřené Staufenbielem (1997) na kravách německého strakatého plemene (Fleckvieh). Tabulku 1 doplňuje tabulka 2, která

udává průměrnou změnu podkoţního tuku, změní-li se tělesná kondice o jeden bod.

Tab. 1 BCS, odpovídající hodnoty výšky podkoţního tuku u holštýnských krav a srovnání s výsledky Staufenbiela (1997)

BCS n

Výška podkoţního tuku [mm] celkové mnoţství

tělesného tuku podle

Staufenbiela (1997)

[kg] průměr

směrodatná

odchylka min. max.

Staufenbiel

(1997)

≤ 1,5 15 4,8 0,83 3 6 5 50

1,75 60 6 0,77 5 8

2 238 6,5 1,03 5 13 10 76

2,25 273 7,2 1,56 5 16

2,5 286 8,7 2,21 5 21 15 98

2,75 197 10,5 3,03 5 25

3 167 12,4 3,16 7 27 20 122

3,25 146 15,1 3,31 9 27

3,5 127 18 4,25 8 30 25 146

3,75 83 20,3 4,63 10 35

4 43 23,3 4,54 15 32 30 170

4,25 17 28,6 4,91 19 37

4,5 13 28,2 4,61 16 35 35 194

≥ 4,75 4 36 3,08 31 39

13

Tab. 2 – Průměrná změna výšky podkoţního tuku při změně kondice o 1 bod

Změna kondice Průměrná změna výšky podkoţního tuku (mm)

1 → 2 2

2 → 3 5

3 → 4 12

4 → 5 12

Staufenbiel (1997) publikoval konstantní změnu výšky podkoţního tuku, a to 10 mm

při změně BCS o jeden bod. Z našich výsledků ale vyplývá, ţe se přírůstek podkoţního tuku mění se změnou tělesné kondice (o 1 bod) nerovnoměrně, a to aţ do stupně

kondice hodnocené 4 body. Tato změna byla vypočtena jako rozdíl mezi průměry všech měření pro oba stupně kondice, pro které byl rozdíl počítán. Srovnání měření v měsíčních a čtrnáctidenních intervalech u modelových zvířat ukazují grafy 1 a 2.

Graf 1 - porovnání BCS a sono měření ve 2 a 4 týdenních intervalech - kráva č. 1

0

5

10

15

20

25

30

35

- 98

dní

- 84

dní

- 70

dní

- 56

dní

- 42

dní

- 28

dní

- 14

dní

poro

dna

14 D

L

28 D

L

42 D

L

56 D

L

70 D

L

84 D

L

98 D

L

112 DL

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

5

sono 14 denní

sono 28 denní

BCS 14 denní

BCS 28 denní

Graf 2 - porovnání BCS a sono měření ve 2 a 4 týdenních intervalech - kráva č. 2

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

- 98

dní

- 84

dní

- 70

dní

- 56

dní

- 42

dní

- 28

dní

- 14

dní

poro

dna

14 D

L

28 D

L

42 D

L

56 D

L

70 D

L

84 D

L

98 D

L

112 DL

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

sono 14 denní

sono 28 denní

BCS 14 denní

BCS 28 denní

Z grafů vyplývá, ţe pro provozní účely posouzení změny výţivného stavu je

dostačující provádět měření vţdy při nebo těsně před otelením a následně přibliţně ve čtyřtýdenních (měsíčních) intervalech. Pro přesnější určení průběhu změn tělesné kondice od otelení do přibliţně stého dne laktace je vhodné zvýšit frekvenci měření 1x

za 14 dní. Při obou frekvencích je z grafu 1 patrné, ţe zvíře, které mělo vyšší naměřenou hodnotu výšky podkoţního tuku před otelením (resp. vyšší BCS),

14

zaznamenalo vyšší celkový pokles výšky podkoţního tuku během první třetiny laktace. Z grafu 2 je na první pohled jednoznačně patrné, jak subjektivně hodnocená BCS kopíruje naměřenou výšku podkoţního tuku i při náhlých změnách výţivného stavu.

Názorný je také rozdíl v přesnosti určení změny směru křivky vývoje BCS i sono měření.

Graf 3 - Průměrné hodnoty a směrodatné odchylky sono měření (mm)

v závislosti na BCS při hodnocení po 0,25 bodu

4,80 6,03 6,457,20 8,70

10,5312,44

15,0517,98

20,3123,35

28,65 30,00

0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00

35,00

40,00

≤ 1.5 1,75 2 2,25 2,5 2,75 3 3,25 3,5 3,75 4 4,25 4.5 ≤

BCS

so

no

(m

m)

Průměrná hodnota sona v mm

Graf 4 - Průměrné hodnoty a směrodatné odchylky sono měření (mm)

v závislosti na BCS při hodnocení po 0,5 bodu

5,79 6,859,46

13,66

18,90

24,85

30,00

0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00

35,00

40,00

≤ 1.75 2 až 2.25 2.5 až 2.75 3 až 3.25 3.5 až 3.75 4 až 4.25 4.5 ≤

BCS

so

no

(m

m)

Průměrná hodnota sona v mm

Grafy 3 a 4 přehledně znázorňují průměrné hodnoty výšky podkoţního tuku,

odpovídající jednotlivým intervalům BCS. Kondici niţší neţ 1,75 bodu odpovídá průměrná naměřená hodnota výšky tuku 6 mm, coţ podle Schrodera a Staufenbiela

(2006) mají zvířata, která jiţ nedisponují téměř ţádnými tukovými rezervami.

3.3 Závěr a doporučení pro praxi

1. Sonografické měření výšky podkoţního tuku je vhodnou metodou k určení stupně

výţivného stavu zvířat a jeho změn během mezidobí

2. Přesné sonografické měření můţe v chovech, kde není dobře zvládnutý management

sledování tělesné kondice, slouţit ke korekci subjektivního hodnocení BCS.

3. Metodu lze vyuţít také u lidí v tréninku nebo k exaktním sledováním v experimentech.

15

III. SROVNÁNÍ „NOVOSTI POSTUPŮ“

Vyuţití sonografického měření výšky podkoţního tuku pro hodnocení výţivného stavu krav, pokud je nám známo z dostupné literatury, bylo dosud podrobně popsáno pouze

u německého strakatého plemene (Fleckvieh) kombinovaného uţitkového typu (Staufenbiel, 1997; Schröder a Staufenbiel, 2006). Předloţená metodika je výsledkem vlastního ověření a vyhodnocení této metody u holštýnského plemene a je tudíţ první

původní prací s podrobným popisem vyhodnocení u plemene dojného uţitkového typu.

IV. POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY

Metodika je určena pro zpřesnění sledování aktuálního výţivného stavu a moţnosti

sledování průběhu změn výţivného stavu v průběhu mezidobí u dojnic holštýnského plemene. Jedná se o objektivní metodu, která minimalizuje riziko nepřesné klasifikace,

které můţe nastat u klasické metody hodnocení tělesné kondice. Subjektivní metoda hodnocení tělesné kondice můţe být zatíţena chybou odlišného pohledu více pracovníků nebo v důsledku „přizpůsobení“ se danému stádu. Pouţití objektivní

metody měření výšky podkoţního tuku v oblasti krajiny pánevní můţe být vyuţito ke sjednocení pohledu pracovníků, kteří ve stádech hodnocení provádějí, nebo při

experimentálních sledování, která vyţadují přesnější hodnocení míry, resp. změny tělesných zásob tuku.

O konkrétním vyuţití metodiky byla uzavřena smlouva mezi autorským pracovištěm,

VÚŢV, v.v.i. v Praze – Uhříněvsi a uţivatelem, AGRO Jesenice u Prahy, a.s.

V. EKONOMICKÉ ASPEKTY

Předpokládaným přínosem uplatnění metodiky je zvýšení přesnosti hodnocení a

sledování změn tělesné kondice dojnic v rámci řízení stáda. Umoţní přesnější určení míry a průběhu negativní energetické bilance krav po otelení i jejich výţivný stav při

zaprahnutí a otelení. Dosaţené zpřesnění identifikace zvířat se zvýšeným rizikem opoţdění nástupu pohlavní aktivity po porodu a určení vhodné doby k zapuštění můţe přinést zlepšení dosahovaných parametrů reprodukce, které má za následek zlepšení

ekonomiky výroby mléka i celého chovu dojnic. V modelovém propočtu je moţné uvaţovat o sníţení počtu inseminací na jednu zabřezlou plemenici v průměru o 0,3 aţ

0,4 inseminace a zkrácení servis periody, resp. mezidobí o cca 10 aţ 12 dnů. To znamená úsporu na jednu dojnici 150 aţ 200 Kč za inseminaci (při ceně inseminačního úkonu a ID 500 Kč) a sníţení ztráty trţeb za mléko při prodlouţeném mezidobí 630 aţ

756 korun (při cca 63 Kč na den – podle Kvapilíka a Vacka (2011)). Uvaţované zkrácení mezidobí navíc umoţní zlepšení čisté natality o 2 %, tj. cca 100 Kč na krávu

a rok. Celkový přínos lze tak vyčíslit přibliţnou částkou 970 Kč za jedno mezidobí. Proti tomu, náklady na 7 sonografických vyšetření během mezidobí je moţné odhadnout na 280 Kč (při ceně 35 Kč na jedno vyšetření sluţbou plus 5 Kč osobních

nákladů na příslušný pracovní čas pomocného pracovníka). Čistý přínos po odečtení nákladů představuje tedy 690 Kč na jednu dojnici a mezidobí.

16

VI. SEZNAM POUŢITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY

DOMECQ, J.J.; SKIDMORE, A.L.; LLOYD, J.W., KENNENE, J. B. (1997): Relationship between

body condition scores and conception at first artificial insemination in a large dairy herd of high

yielding Holstein cos. J. Dairy Sci. 80(1): 113-120.

EDMONSON, A.J.; LEAN, I.J.; WEAVER, LD; et al. (1989): A body condition scoring chart for

Holstein dairy-cows. J. Dairy Sci. 72(1): 68-78.

HANUŠ, O., et al. (2004): Kontrola tělesné kondice, zdravotního stavu a výţivy dojnic

a zlepšování jejich reprodukce. Zemědělské informace, č. 3/2004. ISBN 80-7271-146-6.

PARKER, R. (1989): Body condition scoring of dairy cattle. Factsheet order no. 89-091,

January 1989, AGDEX 414/1O, Ministry of Agriculture and Food, Ontario, Canada, 4 p., ISSN

0225-7882.

ROCHE, J.R., FRIGGENS, N.C., KAY, J.K., FISHER, M.W., STAFFORD, K.J., BERRY, D.P. (2009):

Body condition score and its associaton with dairy cow productivity, health, and welfare. J.

Dairy Sci. 92(12): 5769-5801

SCHRÖDER, U.J., STAUFENBIEL, R.(2006): Methods to determine body fat reserves in the

dairy cow with special regard to ultrasonographic measurement of backfat thickness J. Dairy

Sci. 89(1): 1-14.

STAUFENBIEL, R. (1997) Evaluation of body condition in dairy cows by ultrasonographic

measurement of back fat thickness. In: BPT Continuing Education Konference, Nürnberg,

Germany,Sep 05-08, 1996. Praktische Tierarzt 78, Special Issue: SI, 87-92.

VACEK, M., STÁDNÍK, L., FIEDLEROVÁ, M. (2006): Jak vyuţít sledování tělesné kondice při

řízení vysokouţitkových stád. In: Metody řízení vysokouţitkových stád dojnic. Seminář ve

Větrném Jeníkově, VÚŢV 7.11.2006, s. 5-10. ISBN 80-86454-77-0

KVAPILÍK, J., VACEK, M. (2011): Jaké jsou moţnosti zlepšení ekonomiky výroby mléka. Náš

chov, 71(1): 21-24.

VEAUTHIER, G., et al..(2000): Intensive Färsenaufzucht (Top agrar Fachbuch; Neuauflage

2000; Münster; ISBN: 3-7843-3046-0)

VII. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE

VACEK, M. (2006): Řízení tělesné kondice – nástroj k prevenci problémů vysokouţitkových

dojnic. In. Sborník referátů - 1. cyklus odborných seminářů Galaprojekt. 24. března – 21.

dubna 2006, s. 7-12.

VACEK, M., FIEDLEROVÁ, M. (2006): Řízení tělesné kondice u dojnic. Zemědělský týdeník, 9,

příloha Moderní ţivočišná výroba, s. 13-14.

VACEK, M., STÁDNÍK, L., FIEDLEROVÁ, M. (2006): Jak vyuţít sledování tělesné kondice při

řízení vysokouţitkových stád. In: Metody řízení vysokouţitkových stád dojnic. Seminář ve

Větrném Jeníkově, VÚŢV 7.11.2006, s. 5-10. ISBN 80-86454-77-0

VACEK, M., STÁDNÍK, L. (2007): Sledování tělesné kondice při řízení vysokouţitkových stád.

Náš chov, 67(2), s. 16-18.

HLAVNIČKA, R., VACEK, M. (2009): Vyuţití BCS při řízení reprodukce dojnic. Náš chov, 69 (2),

s. 20-22.

VACEK, M., KUBEŠOVÁ, M. (2009): Vyuţití BCS při řízení reprodukce holštýnských krav.

Uplatněná certifikovaná metodika. VÚŢV, v.v.i., Praha – Uhříněves. ISBN 978-80-7403-050-5

ŠEFROVÁ, J., ZINK, V. (2011): Sonografické měření průběhu změn výţivného stavu

holštýnských dojnic. Náš chov, 71(12), s. 25-27.

Vydal: Výzkumný ústav ţivočišné výroby, v.v.i.

Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves

Název: Vyuţití sonografického měření výšky podkoţního tuku v oblasti

krajiny pánevní ke stanovení výţivného stavu dojnic holštýnského skotu

Autoři: Ing. Vojtěch Zink

Ing. Jaroslava Šefrová, DiS.

Ing. Mojmír Vacek, CSc.

Ing. Stanislav Staněk, DiS.

Ing. Jitka Šimonová

ISBN: 978-80-7403-087-1

Dedikace: Metodika vznikla jako součást řešení projektu NAZV QH91270.

Výzkumný ústav ţivočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves

MinistersNo zemdddlsnt Ceskd republtlryTdinov I7

I17 05 Praha I

vyd6v6

OSVEDCENIi. I72l0/2011 - 6

o uznfuni uplatndnd certifikovan6 metodikyv souladu s podminkami ,,Metodiky hodnoceni vysledkri vyzkumu a vyvoje"

VyuZitf sonografickdho miieni vf5ky podkoZnfho tukuv oblasti krajiny pfnevnf ke stanoveni vyZivn6ho stavu dojnic

hol5tfnsk6ho skotu

Ing. Vojtdch Zink, Ing. Jaroslava Sefrovd, DiS., Ing. Mojmfr Vacek, CSc.,Ing. Stanislsv Standk, Dis., Ing. Jitka Simonovd

Vyzkumny ilstav iivoiiind vyroby, v.v.i., Praha - Uhiindves

rsBN 978-80 -7403-087- l

Vypracovan6 v r6mci vyzkumndho projektu NAZV d. QHg 1270.

ieditel odb

af \-!lrr' '"1.''

. - e ^ ^ - f i F j . r , , t _ . '

$rt'1"'vF'

V Praze dne 20. prosince 20lL

ZivodiSnfch komodit - 17210