Vznamn data v tematick kartografii, do pelomu letopotuPednka z pedmtu Tematick kartografie (KMA/TKA) Otakar erba Zpadoesk univerzita

posledn aktualizace: 22.9.2009

Plnek lovc mamut (cca 28000-24000) cca 28 000 24 000 (podle jinch daj 23000) p.n.l. podle nkterch autor nejstar kartografick pamtka na Zemi nehovome jet o map, ale spe o kartografickm nrtu (plnu) mtko blzk 1 : 25 000 vyryt do mamutho klu situan plnek tboit lovc mamut u eky Dyje, mapa znzoruje meandrujc tok eky Dyje, nad n tyc se Pavlovsk vrchy (vyjden rafami ve smru sklonu svahu) a vlastn tboit (dv soustedn krunice) nalezeno roku 1962 v Pavlov na jin Morav artefakt je v souasnosti uloen v archeologick bance Archeologickho stavu SAV v Brn, kopie je uloena v Nrodnm muzeu v Praze

Plnek lovc mamut

Ostatn pravk mapy (cca 20 000 p.n.l.) Nlezy pochzej ze Sibie (skaln malby s mapovmi prvky z povod Jeniseje) z jesky ve vcarsku (dv kostn destiky s nrty hlavnch cest nalezen v roce 1891) od Ladoskho jezera z Ukrajiny

Bedolinsk mapa (polovina 2. tis. p.n.l.) Bedolinsk mapa (Mappa di Bedolina) byla nalezena v roce 1914 Skaln malba na ledovcovch ohlazech u Bedoliny v dol eky Oglio v severn Itlii (pobl Capo di Ponte) tyi metry dlouh pln Mapa zobrazuje cesty, vodn toky, zavlaovac kanly, znaky porost, studny (krouky uprosted s tekou) a chatre Autorem je pslunk nroda Camun (doba bronzov)

Mappa di Bedolina

Mapa z jeskyn Abauntz Objevena v 90. ltech 20. stolet Oblast Navarra na severu panlska 18 x 13 cm, siln 2,5 cm Obsah eky, jeskyn, hory, zvata v oblasti el plnovn vpravy, zaznamenn vpravy nebo pbhu; nalezit pazourk, vajec, hub

Mezisk mapa, Ukrajina(cca 12 000 p.n.l.)

Mapa msta Konya (cca 6 200 p.n.l.) Mapa msta Konya (Turecko) - podle nkterch daj nejstar mapa svta

Geometrick plny (cca 4 500 p.n.l.) Plny vytvoen ve starovkm Babyln Geometrick plny budov vyryt do hlinnch destiek nebo kamene Tyto mapy povaujeme za pedchdce dnench katastrlnch map.

Majakopsk vza (cca 3 500 p.n.l.) Rytina loveckho revru na tzv. majakopsk stbrn vze Nalezena v roce 1897 pi vykopvkch mohyly v okol kavkazskho Majkopu (Malikop, Masikop) Dnes je uloena v petrohradsk Ermiti

Mapa severu Mezopotmie(2 360 2 150 p.n.l.) Podle nkterch daj je mapa star, z let kolem 3 800 p.n.l. dajn nejstar mapov doklad malho mtka na Zemi - mapa severu Mezopotmie s Eufratem a Zagorskmi horami na vchod a pohom Libanon na zpad Mapa m vchodn orientaci Mapa je vyryt do hlinn destiky Nalezena na zem dnenho Irku u msta Nuzi (Gasur) (nedaleko Kirkku, 300 km severn od Babylnu) Uloena v Semitskm muzeu na Harvardov univerzit (USA)

Mapa Mezopotmie

Pln novosumerskho chrmu(cca 2 400 p.n.l.) Geometrick pln novosumerskho chrmu vyryt do dioritov desky, kterou dr na kolenou sedc postava knete Gudey Socha byla objevena v Nuzi nedaleko Lagae v jihovchodn Mezopotmii Dnes ve sbrkch paskho Louvru

Babylonsk pln msta (cca 1 500 p.n.l.) Dlouho byl povaovn za nejstar kartografickou pamtku svta Byl nalezen u msta Nippur v roce 1899 Vytvoen na klnopisn tabulce Obsahuje velmi pesn pdorysy staveb, prbh kanl, hradby, umstn bran a legendu Mapa je uloena v Hilprechtov sbrce na univerzit v nmeck Jen

Egyptsk mapa(1 330 - 1 317 p.n.l.; 1160 p.n.l.) Papyrov svitek (2,8 x 0,41 m) objeven v Deir el-Medina u Thb kolem roku 1824 Jin orientace Zachycuje st pout (Wadi Hammamat) s se sdly, lomy a doly na tbu zlata, vetn komunikac a vzdlenost Nejstar geologick mapa zkladn rozlien hornin (ern a rov znaky ve form kopek) a rozlien typ psku (hnd, elen a bl teky) V souasnosti je uloena v turnskm Muzeu Egizio Turin Papyrus Map

Turinsk papyrus - ukzky

Egyptsk vymovn(cca 1 298 1 232 p.n.l.) Za panovn Ramsesse II. vymovn pro daov ely dochz k podrobnmu

Tato men pozdji vyuvali antit geografov Egyptsk mapy se dky pouitmu materilu (papyrus, ke) dochovaly jen v malch fragmentech V Egypt dolo ke zrodu geodzie nivelanch men, kter se vyuvala pi stavb pyramid katastru, kdy bylo nutn znovu vymovat pozemky po kadoronch zplavch Nilu

Anaximandrova mapa svta Anaximandros z Miltu (610 /611/ - 546) vytvoil kruhovou mapu tehdy znmho svta Mapa m kruhov tvar (Anaximandros si pedstavoval Zemi jako nzk vlec, na jeho jedn podstav ij lid), kontinenty jsou obklopen ocenem, uprosted le Delfsk vtrna

Anaximandrova mapa svta poznmky Anaximandros byl filosof, ale zabval se tak geometri, astronomi a geografi Anaximandros dajn vdl o sklonu ekliptiky vi rovnku a pomoc slunench hodin (gnmnu) stanovoval doby slunovrat a rovnodennost Anaximandros byl tak prvnm vdcem, od nho se zachovala st jeho dla ve form citace v dle jeho nsledovnk Miltos bylo bohat eck msto na jihozpadnm pobe Mal Asie (Turecku). V Miltu dolo ke zrodu eck filosofie a vdy (nap. filosof a matematik Thals z Miltu (asi 625 /624/ - asi 545 /546/ p.n.l), kter pouval triangulaci, kterou vyuval pro zjiovn vzdlenosti lod na irm moi ze behu, jeho dlo je povaovno za potek evropsk vdy) Vtrna ve mst Delfy (Delphoi) byla povaovna za pupek svta, za msto, kde se zem vydlila z chaosu. stedn a hlavn mylenkou, kter byla zvnna na stnch vtrny, bylo "Gnthi seauton" "Poznej sama sebe!". Toto heslo pozdji pevzal Skrats.

Babylonsk mapa svta (6. st. p.n.l.) Nejstar dochovan babylnsk mapov pamtka zobrazujc cel tehdy znm svt Klnopisn hlinn destika asi 10 cm vysok Babylnsk pedstava svta ve stedu le msto Babylon, vechny znm koniny jsou obklopeny Hokou ekou (moem) Mapa byla zejm vytvoena podle pedlohy z 8. - 9. stolet ped nam letopotem Nalezena u msta Sippar Uloena v Britskm muzeu v Londn

Hekataiova mapa svta Hekatios opravil star Anaximandrovu mapu Koment k map podvalo dlo Perigsis i Periodos gs (Cesta kolem svta) toto dlo se zachovalo pouze ve zlomcch Mapa zasahovala od Gibraltaru a k hornmu toku Indu Hekataios (Hecateo, Hecateus, Hecataeus, Hekaitos) z Miltu (asi 550-480 p.n.l) byl k Anaximense z Miltu, kter studoval u Anaximandra, spe ne za filosofa bv povaovn za prodovdce a historika

Hekataiova mapa svta

Soletsk mapa (cca 500 p.n.l.) Mapa jin Itlie Apulie nejstar mapa zpadnho svta Nlez belgickch archeolog ze srpna 2003 z oblasti jin Itlie Step ern glazovan terakotov vzy velk asi jako potovn znmka Fragment obsahuje 13 znaek, popis je v etin Archeologov odhaduj, e cel mapa zachycovala oblast Stedozemnho moe Podle vdc je nlez vlastn prvnm dkazem toho, e ekov kreslili mapy dve ne man

Hrodotos Otec djepisu, eck historik Hrodotos (5. stolet p.n.l.) se poprv zmiuje o map v djinch literatury Popisuje jak Aristagoras el ke spartskmu krli a aby ho pmluvil k dobyt Persie, ukzal mu bronzovou tabulku, na n byl vyryt cel kruh Zem se vemi moi a ekami Hrodotos tak kritizoval v t dob oblben kruhov ionsk mapy (viz Hekaitos, Anaximandros)

Kulatost Zem Poprv se o kulatosti Zem zmiuje ve svm dle matematik a filosof Pthagors (asi 572-494 p.n.l.)Pthagorovi byly pipisovny mimodn vlastnosti, sm se pr povaoval za vy bytost ne lidskou. Jeho znmm tvrzenm je, e zkladem veho je slo - arithmos

Aristotels (384, Stageira /severn ecko, Thrkie/ - 322, Chalkida p.n.l) uvd dkazy pro kulatost Zem (kruhov stn pi zatmn Msce), preferoval tak geocentrick model vesmru, kter se zachoval a do konce stedovku

Aristarchos ze Samu(pelom 4. a 3. st. p.n.l.) Pthgorejsk filosof a astronom Aristarchos ze Samu (320-250) pedpokldal, e Zem a ostatn planety se pohybuj kolem Slunce po kruhovch drahch - dovril teorii heliocentrismuVtina astronom vak jeho mylenky nepijala. Dokonce filosof Kleanths z Assu ho zaaloval pro bezbonost. lo o prvn doloenou alobu na vdce, kter zastval odlin nzor.

Aristarchos se nespn pokusil vypotat pomr vzdlenost Zem, Msce a Slunce - zjistil pouze, e Slunce je nejvt a nejdl

Aristarchos a Kleanthes

Dikaiarchos z Mesiny (320 p.n.l.) Dikaiarchos z Mesiny (350-290 p.n.l.) vn do sv mapy svta matematick prvky - konkrtn pomocnou ru tzv. diafragmu Diafragma byla podlnou osou Stedozemnho moe prochzela Herkulovni sloupy (Gibraltar), Sardnie, Siclie, Pelopons a sahala a k Himalji Rovnobkami s diafragmou a rami na n kolmmi vznikaj mapov pole, tzv. sfragidy. Zkladn kolmice na diafragmu prochzela z Meroe pes Asun, Alexandrii, st Dnpru a k Rhipajskm horm, s diafragmou se protnala na ostrov Rhodos Dikaiarchos tak vytvoil mapy ke svmu dlu Periodos ts gs (Svtov mstopis) Jako prvn se pokouel trigonometricky mit vku hor

Eratosthens z Kyrny(pelom 3. a 2. stolet p.n.l.) Eratosthens z Kyrny (276/5/-196/5/ p.n.l) druh alexandrijsk knihovnk, ptel Archimdv, skeptik, polyhistor; je povaovn za zakladatele nov vdeck disciplny - matematickho zempisu Pomoc astronomickch pozorovn v Syn (Asun) a Alexandrii uril velikost ZemRelativn pesnost tohoto men byla ist nhodn (nejvt omyl antiky). Vsledek byl 250 000 stadi pro obvod Zem, k nim pidal jet dalch 2 000, ke kterm doel po analze chyb.

Zvil poet pomocnch ar pouvanch na mapch (osm rovnobek a sedm polednk) Eratosthenova mapa svta pomrn pesn zobrazuje Stedomo, oblast ernho moe, Pedn Asii a Egypt. Setkme se na n i se zakreslenm Islandu (Thule) a Cejlnu (Taprobane).Eratosthens je tak autorem vzvy, aby cestovatel hledali nov zem vchodn od Indie - z tto zprvy vychzel tak Krytof Kolumbus.

Eratosthenova mapa svta

Nejstar nsk mapy (168 p.n.l.) Nejstar zachoval nsk mapy tzv. topografick a vojensk mapa Mapy jsou vytitn na hedvb Zobrazuj jih centrln sti provincie Chu-nan K nlezu dolo v roce 1973 pi vykopvkch chanskch hrob v Ma-wang-tuej (chan-a v provincii Chu-nan)

Hipparchos z Nikeje (2. st. p.n.l.) Hipparchos z Nikeje (190/180/-125) astronom a matematik, psobil nejprve v Alexandrii a pak na ostrov Rhodos Uroval zempisnou polohu mst Jako prvn zavedl pojmy zempisn dlka a ka vztaen ke tvaru Stedozemnho moe Hipparchos byl tak autorem stereografick projekce; udv se, e Hipparchos byl zejm tak autorem kuelovho zobrazen, kter pozdji modifikoval Ptolemaios Vytvoil prvn katalog stlic Mil posun jarnho bodu Hipparchos patil mezi velk kritiky heliocentrismu a Eratosthnova dla, akoli sm dnou mapu nevytvoil

Krats z Mallu (150 p.n.l.) Jedin zmnka o antickm glbusu, kter sestrojil stoik a kynik Krats z Mallu (inn 168-140 p.n.l.) v Pergamu Podkladem byla Eratosthenova mapa svta Povrch zem byl rozdlen na tyi velk ostrovy Krats doplnil mapy o ti neznm kontinenty, o kterch pedpokldal, e existuj, aby planeta Zem byla v rovnovze Popis glbu udv tzv. Macrobiv koment z 5 stolet

Poseidonios (pelom 2. a 1. st. p.n.l.) Stoick filosof, polyhistor a nboensk teoretik Poseidonios z Apameie Syrsk (135-51 /50/) menm v Alexandrii a na Rhodu zpesnil rozmry Zem jeho rozmry byly vzhledem k Eratosthenovm zhruba dvoutetinov Jeho vpoty byly vyuvny jet pi objevnch cestch v 15. stolet

Poseidoniv omyl Uvd se, e Poseidonios udlal ve svm vpotu chybu (patn zmil stedov hel mezi Alexandri a ostrovem Rhodos, Poseidoniova hodnota 730', sprvn hodnota 514'). Dalm monm dvodem omylu byla nejasnost v definici stadia. V antice se pouvala dlkov jednotka stadium (stadion), jej dlka se ovem pohybovala od 154 m do 215 m (podle nkterch daj dokonce od 99 m do 215 m). Na nj navzal Ptolemaios, kter upednostoval Poseidoniovy vpoty ped Eratosthenovmi a proto je ve svch dlech zpopularizoval. Dky tmto nesrovnalostem se Kolumbus domnval, e doplul do Indie.

Poseidoniova mapa svta

Agrippova mapa (1. stolet p.n.l.) msk kartografie byla na ni rovni ne kartografie byla eck man vytveli spe mstopisn nrtky ne pesn mapy Nejvznamjm dlem byla mapa mskho impria, kterou vytvoil okolo roku 20 p.n.l. msk vojevdce a politik, ze csae Augusta Marcus Vipsanianus Agrippa (63-12 p.n.l.) Mapa byla pozena na zklad men, kter nadil Caesar, a men silnic msk e, kter organizoval csa Augustin Nen jist, zda lo o nstnnou malbu, mozaiku nebo rytinu do mramoru O map vme z dl Plinia starho Podobnou mapu vytvoil tak Izidor z Charaxu