Historie protz

Historie protz1 Prvn doloen nhrady st dolnch konetin z obdob asi 950 - 710 let p.n.l. z Thb. Byly vyrobeny vtinou kombinac nkolika materil (deva, ke, lnnch textili, pryskyice, papyru, sdry. Pipevovaly se k pahlu tkanikami a vyuvalo se i tvaru a konstrukce sandlu, aby nhrada co nejlpe sedla.STAROVK EGYPT Plnily nkolik funkc: Estetickou funkci zakrvaly tlesnou vadu. Praktickou funkci do urit mry nahrazovaly funkci chybjc sti tla. Okultn funkci mly umonit pechod do posmrtnho ivota. Nlezy v hrobech zmonch lid t doby. Obr. 1.: Protza palce ze deva a ke.

Obr. 2.: Protza na konetin z bonho pohledu.

Kombinace rznch materil dvala umlmu palci prunost a imitovala do urit mry pohyb kloubu. Testy s dobrovolnky prokzaly, e ji tyto protzy ve sv dob slouily jako kompenzan pomcky s praktickou funkc. Obr. 3.: Protza palce ze deva a ke.

Obr. 3.: Palec z obdob asi 600 l. p.n.l. pohebit v Thbch.

Palec vyroben ze smsi drcenho papyru, textilie a klihu. Palec je na povrchu zpevnn sdrou a napodobuje vrn skuten, iv prst vetn nehtovho lka (nehet se nedochoval) a barvy ke. U tohoto nhradnho palce nen jasn, zda ml slouit jako praktick funkn protza nebo pouze k okultnm elm. Egyptt balzamovai upravovali pi mumifikaci mrtvoly tak, aby mumie mla dle tehdejho vnmn dokonal tlesn proporce. Z obdob asi 300 p.n.l., v Itlii nlez devn nohy opaten bronzovm kovnm. Z obdob stedovku (6. stol.n.l.) v oblasti dnenho vcarska nlez hrobu mue s protzou chodidla. Koen protza byla vycpan rostlinnm materilem a na pevnosti j dodvala devn vztuha pipevnn ke ki eleznmi heby. Z obdob stedovku (7. - 8. stol.n.l.) v oblasti dnenho Nmecka objeven Franck hrob mue s devnou protzou nohy sahajc a po koleno. Protza byla ze deva a ped opotebenm ji chrnily bronzov destiky pibit eleznmi heby. Za tmto elem tak zdokonalovali tlesn tvary (vycpvky tlesnch dutin pilinami, uml oi, nosy a dokonce i pohlavn orgny. Ztracen dy byly nahrazovny atrapami z textili, papyru, blta i pryskyice. Prvn doloen nhrady st dolnch konetin z obdob asi 950 - 710 let p.n.l. z Thb. Byly vyrobeny vtinou kombinac nkolika materil (deva, ke, lnnch textili, pryskyice, papyru, sdry. Pipevovaly se k pahlu tkanikami a vyuvalo se i tvaru a konstrukce sandlu, aby nhrada co nejlpe sedla.HISTORIE KONETINOVCH PROTZ Plnily nkolik funkc: Estetickou funkci zakrvaly tlesnou vadu. Praktickou funkci do urit mry nahrazovaly funkci chybjc sti tla. Okultn funkci mly umonit pechod do posmrtnho ivota. Nlezy v hrobech zmonch lid t doby. Zmnky o prvnch onch protzch pochz z dob starovkch kultur z obdob 5. stol.p.n.l. Zhotovovali je mt a Egyptt kn a to z nabarvenho jlu. On protzy se upevovaly na ltku a nosily se vn onho dlku.HISTORIE ONCH PROTZ Trvalo mnoho stolet ne se vyvinuly on protzy, kter se vkldaly do onho dlku. Nejprve se vyrbly ze zlata pokrytho barevnou glazurou a teprve pozdji, v 16. stolet, v dob pozdn renesance, je Bentt skli zaali vyrbt ze skla. Prvn sklenn protzy vak byly hrub, nepohodln na noen a navc velice kehk. I pesto dl v Bentkch jejich vroba pokraovala a peliv steen vrobn tajemstv se ddila z generace na generaci a do konce 18. stolet. V 19. stol. se centrum vroby onch protz pesunulo na krtk as do Francie. V polovin 19. stolet se mistry na vrobu onch protz stali Nmci, kte pili s novmi technikami vroby. V Nmecku, ve mst Lauscha v roce 1835, zaal jako prvn vyrbt sklenn oi Ludwig Mller. Tyto sklenn oi slouily pro panenky. Z Nmecka se bhem 19. stolet vroba rozila i do jinch zem Evropy a do Ameriky. V eskoslovensku se zaaly sklenn on protzy zhotovovat po 1.svtov vlce v Jablonci nad Nisou. et vrobci pevzali nmeck technologie. Po 2. svtov vlce se vroba v Jablonci udrela a dle rozvjela. Koncem roku 1959 se se souhlasem ministerstva zdravotnictv zaaly v eskoslovensku vyrbt i akrylov on protzy. V souasn dob je v R zhruba 5000 uivatel onch protz (dle odhad zdravotnch pojioven. ON PROTZY V SOUASNOST Pouvaj se na ochranu oka pi ozaovn rentgenem nebo na ochranu proti rdiovmu zen. Jsou to tenk, slupkovit on protzy vyroben zkovu, kter pilhaj na pedn st on koule a zasahuj a do pechodnch spojivkovch as, take zamezuj jakmukoli prniku zen do oka. Nasazuj se vdy a po pedchoz anestzii, po skonen ozaovn se ze spojivkovho vaku vyjmou.OCHRANN PROTZY Slou kdolovn pooperanch stav na pednm segmentu oka, kprav spojivkovho vaku i kzamezen jeho srstm. Jsou rznch velikost a tvar. Mohou bt vyrobeny jak ze skla tak zakryltu nebo implantabilnch silikonovch materil.LEBN PROTZY Jejich funkc je udret spojivkov vak oteven a dostaten velk pro pozdj vloen on protzy, umonit vplachy oka nebo aplikaci mast nebo kapek.

Podobaj se kosmetickm onm protzm, maj vak msto zornice okrouhl otvor, tzv. formtory. Vyuvaj se v ppadech, kdy je nutn vzhled oka kosmeticky upravit -nap. pro pekryt jizev na rohovce. Vyrbj se bu z polymethylmetakryltu (tzv. tvrd oky) nebo ze silikonovho gelu (tzv. mkk oky).

KONTAKTN PROTZY(KONTKTN OKY)

Vkldaj se do spojivkovho vaku pod vka. KOSMETICK PROTZY Jde o protzy ze skla nebo zakryltu, kter nahrazuj enukleovan i eviscerovan oko. Vznam noen on protzy spov vtom, e: zabrauje stahovn zbylch onch sval dr vka a zajiuje jejich funkci pomh zachovvat pravideln odtok slznmi cestami chrn spojivkovou dutinu zabezpeuje i pijateln vzhled tve. Mohou mt tvar cel on koule (kulovit) nebo jen tvar pednho segmentu, kdy se jejich tlouka pohybuje okolo 1 cm a postupn se kokrajm sniuje.SKLENN KOSMETICK ON PROTZY Individuln - speciln: vyrb se zkaznkovi na mru. Sriov klasick: jsou vyrbny pro poteby onch oddlen nemocnic. Materil se dl do ti skupin:

1. On koule -speciln oplov sklo prost tkch kov (olova, kadmia). Zdravotn nezvadn materil pro neustl dotyk se spojivkou.

2. Duhovka -rzn barevn tyinky skla, kter se navzjem ms.

3. Rohovka -speciln ir krystal, kterm se pekryje duhovka. Tm se docl pirozenho vzhledu protzy.VROBA SKLENNCH KOSMETICKCH ONCH PROTZ Sklenn on protza se vyrb na speciln upravenm sklofoukaskm kahanu. Surovina se dov ze zahrani, mus bt z homogennch a stejnch kmen kryolitu. Dnsko, Rusko, USA, Brazlie, Niger.

Kryolit Na3[AlF6]- hexafluorohlinitan sodn

Fze vroby sklenn kosmetick on protzy:

Cena hrazena pojiovnou Pacient m nrok na dv protzy za rok. Protza se vyrb na lkask pedpis. Jej cena je pln hrazena jakoukoli pojiovnou. Cena klasick: cca 600,-K/ 2 kusy ron. Cena speciln: cca 950,-K/ 2 kusy ron. ivotnost sklenn on protzy - nos se zhruba pl a jeden rok. Povrch je v neustlm kontaktu se slzami, jen jej povrch naleptvaj, protza se stv vce nepohodlnou a drsnou. Kryolitov, kter se pi vrob pouv, je nchyln na pokrbn, nap. zrnkem prachu nebo neistotou, kter pokod povrch protzy rhami. Tyto rhy psob na protze ruiv, navc mohou pokodit on dlek a spojivku pacienta. Je velice kehk a snadno rozbiteln. Vhody sklennch onch protz: iv lesk povrchu. Barva je stl, nebledne.Duhovka psob plasticky a hloubkov. Nevhody sklennch onch protz: Zornice se jev jako kulika a psob ruiv a nepirozen, hlavn pi pohledu zblzka. Protza v zim stud a pimrzaj jim k n slzy.

AKRYLTOV KOSMETICK ON PROTZY Doporuuj se hlavn u dt. Vyrb se na zakzku nebo sriov. Asi 6 a 8 tdn po rekonstrukci orbity (enukleaci, evisceraci, exenteraci) je pacient objednn k onmu protetikovi, kter mu zhotov podle druhho, zdravho oka on protzu. Do onho dlku pacienta se vkldaj modely ze zkuebn sady a vybr se optimln tvar. Barva duhovky se zjist podle zdravho oka pomoc lity, kde u jsou pipevnny jednotliv protzy s rznmi monmi barvami duhovek. Ty jsou oslovny od 1, odpovdajc ist modr barv, a po 23, tmav hndou. Barva, velikost duhovky, vzhled sklry a dal daje se zaznamenvaj do formule, kde je napsno jmno, rodn slo a adresa pacienta. Obtn je urit velikost zornice. Pro vtinu pacient se proto vol stedn velikost (3 mm). Nkte pacienti vak maj zornici, kter velice rychle reaguje na svtlo, nebo maj extrmn svtlou duhovku, co zvrazn rozdl mezi zornic on protzy a zdravho oka. Tmto pacientm se proto doporuuje mt jednu protzu na veer, do spolenosti, a jednu na denn noen.

POSTUP VROBY AKRYLTOV PROTZY Materil -metylmetakrylt, podobn plexisklu, akrylt a superpont. Jsou velice podobn ltce na vrobu umlch chrup, take jsou vysoce odoln i vi naleptvajcmu inku slz.

Zkladn materil vdy tvo 95% smsi. Zbvajcch 5% jsou rzn, neustle se mnc psady (polymer, sdra, bavlnn vlkna na naznaen cvek ve skle a prsvitn destiky z acettu celulzy na vytvoen duhovky. Prce trv vtinou 7 -8 hodin, kdy pacient zstv jen na barven duhovky. Dokonen, vysoce naletn protza se umst do onho dlku pacienta a posoud se, jestli ve vech smrech vyhovuje. Pokud tvarov nesed, a je-li to mon, me se protza jet dodaten upravit. Podlhaj schvlen reviznmu lkai! Pln hrazenyvemi pojiovnami. Kad pacient m nrok na 1 protzu za 3 roky. Ceny protz a podmnky vroby se li u jednotlivch vrobc. V Praze je cena protzy pi erpn pspvku od zdravotn pojiovny 1 951 K, v Brn 1 975, 40 K a v Opav 1 976 K. ivotnost akryltovch onch protz: Postupnmi fyziklnmi zmnami a chemickmi vlivy tkn onho dlku dochz ke zhorovn kvality plastu a pigment, kter si vydaj za urit as vmnu on protzy. Akryltov protza by mla bt mnna tak asto jak je poteba.Prmr je piblin ti roky, kontroly kadch 6 a 12 msc. Vhody akryltovch onch protzDel ivotnost.Pupila vypad pirozenji.Monost udlat pesn odlitek orbitln dutiny pomoc stomatologick obtiskov hmoty a vytvoit pesn padnouc protza, kter minimalizuje kosmetick defekty

Nevhody akryltovch onch protzAlergick reakce na protzu.Men plasticita duhovky.

ORBITLN IMPLANTTY Nahrazuj objemu on koule, kter byla enukleac nebo eviscerac ztracena. Zlepuj rehabilitaci anoftalmickho pacienta, jak po strnce psychologick, tak kosmetick. Vsazuj se chirurgickm postupem do orbity, m udruj jej pirozen tvar a poskytuj oporu pro on protzu. Prvn generace implantt byla podstatnm zlepenm pro nositele onch protz, ale nebyly schopny zajistit pirozen pohyb protzy: Mly tendenci k migraci v orbit k extruzi implanttu. Nebyly pouvan materily tknmi tla dobe sneny.

Hydroxyapatit -vytvoen spolenost US Food andDrug Administration (FDA) v roce 1989. Bn dostupn HA implantt m velikost pr 500 ^m (HA 500) ke ktermu se nsledn piij okohybn svaly (vborn vrost fibrovaskulrn tkn).Porzn polyetyln (PP): cena je asi o dv tetiny mn ne HA implantt bez nutnosti doplcet na obalen implanttu.Jsou dostupn v mnoha tvarech.Porzn struktura hydroxyapatitu.

Hydroxyapatit - Ca10(PO4)6(OH)2

ZUBN PROTETIKA31 Doktoi v dvjch dobch jet neznali plomby (obecn nzev pro zubn vpln), a proto vyuvali rznch materil k zaplnn ,,dr po zubnm kazu. Pouvali ve dostupn (korek, lomky korl a kamen, rzn vosky, pryskyice, cementy nebo textil), co aspo chvilku na zubu vydrelo. Ovem tyto provizorn plomby byly velmi nestabiln a neudrely se v stn dutin dlouho.HISTORIE POUIT PMCH ZUBNCH VPLN Prvnm zaznamenanm ,,zubaem vbec je Hesi-Re, egyptsk psa z doby 2 600 let ped Kristem, na jeho hrob bylo vyryto ,,Doktor zub. Sami Egypan si oblbili len bolesti zub sms kmnu, kadidla a cibule. Etruskov 700 let ped Kristem dokonce nali zpsob, jak vypadan i pokozen zuby nahradit pln.

Mstek ze zub spojench zlatm drtem. Jsou znm jako misti ve zpracovn drahch kov a dky tomu znali perfektn vlastnosti zlata. Zpracovvali zlat tyinky na velmi jemn psky o ce 5 mm a sle 1 mm, kter plnily funkci ,,drk. Do nich zapoutli nhradn zuby, kter upevovali zlatmi hebky. ,,Tet zuby byly vtinou zuby zvat, je se musely upravit brouenm, aby dobe sedly v stech. Zlat psky mimo jin upevovaly i pirozen zuby. Pouvaly se pevn na pedn zuby a slouily spe jako estetick prava ne jako nutnost. Teprve rok 1484 se zan datovat jako rok zrodu zubnch vpln. Italsk profesor Giovanni Of Arcoli (Johanues Arculanus) byl vbec prvn, kdo navrhl vyplnn zubu tenkou vrstvou (Zlat vpln) a v estnctm stolet francouzsk lka Ambroise Par zkouel pouvat olovo a korek. Za otce modernho zubnho lkastv je povaovn Francouz Pierre Fauchard (16781761). Jako prvn prezentoval poznatek, e pinou zubnho kazu je hlavn cukr, a doporuuje zredukovat jeho podl ve strav. Tento francouzsk zuba pouval pro vpl zub staniol nebo olovo. Olovo upednostoval nad jinmi kovy kvli mkkosti, kujnosti a snadn stlaitelnosti. Na potku 19. stolet se zan pouvat na vrobu umlch zub a zubnch vpln ve vtm mtku zlato jako dsledek tzv. amalgamov vlky a postupn vytlauje ostatn materily. Zlat vpln se vyznauj vysokou stlost a odolnost (nap. pi vkn). Je to velmi oblben materil hlavn dky sv tanosti, tvrnosti a dobe letitelnmu povrchu. Barva zlata je tak nkterm lidem pjemnj ne barva nap. stbrnho amalgamu. Dal vhodou je zkladn vlastnost zlata nekoroduje (v stn dutin se nemn). V roce 1603 Nmec Tobias Dorn Kreilius vyrbl amalgamov vpln tak, e rozpustil sulfid mdi v siln kyselin, pidal rtu, pivedl k varu a pak tuto sms nalil pacientovi pmo do zubu. Ve Francii pouval podobnou sms D'Arcet's Mineral Cement. Za samotnho ,,otce amalgamu je povaovn Louis Regnart, kter pidal do smsi m.Historie amalgamovch vpln Jednm z nejvznamnjch zuba pouvajcch amalgam u od roku 1826 byl Francouz Auguste Tavenu (objevil ho ale ji v roce 1816).Vyrobil jej ze slitiny stbra a rtuti. Rtu se musela zaht, aby se v n stbro mohlo rozpustit. Tato forma plnn byla mnohem levnj ne v t dob vce upednostovan zlat flie, a tm se stala dostupnj pro ir veejnost.

Amalgamov zubn vpl. Protoe se prvn amalgm v Evrop pli neuchytil, napadlo dva ne - zubae - bratry Crawcouryovy - odjet s nm do zem neomezench monost a oteveli si ordinaci v New Yorku. Ovem tento amalgam ml jednu nevhodu. Po umstn do ,,dry po kazu zaal nabvat na objemu. Nastaly tedy dv mon varianty bu se zub vlivem vnitnho pnut roztrhl, anebo brnil dobrmu skusu. Proto jej lid v Evrop nemli moc v oblib. Brzy sklidili slvu, ovem tak zaseli semnka zvisti u ostatnch zuba. Ti je poslze obvinili z nemorlnosti a oznmili, e amalgam je pro lidsk zdrav velmi kodliv a rtu je znma jako jeden z nejnebezpenjch kov vbec. Zaal vbec prvn spor (tzv. amalgamov vlka, 18401850) o tom, zdali je amalgm v tto form skuten bezpen pro lidsk organismus, a nkde trv i dodnes. Lid se zaali bt a vtina zuba nakonec tuto sms pestala pouvat. V roce 1843 se ke kauze vyjdila i Americk stomatologick spolenost a prohlsila, e kdokoliv, kdo pouije amalgam, bude obvinn z poskytnut patn pe. Zsadn obrat nastal a v sedmdestch letech 19. stolet, kdy se zuba Joseph Foster Flag zastal uvn amalgamu a potvrdil jeho bezpenost svou mnoholetou prax. Dokzal mnoha pokusy, e prv tyto plomby vydr ze vech nejdle a jejich vlastnosti jsou s jinmi nesrovnateln (nap. se zlatem). Od tto doby se amalgamov plomby dr na prvnm mst na svt ze vech dostupnch vpln. Kad, kdo chtl po roce 1855 levnou, rychlou a celkem bezbolestnou vpl, ml monost zskat snadno dostupn amalgam. Greene Vardiman Black (18361915), americk rodk, povaovan za zakladatele modernho zubnho lkastv v Americe, se tak zabval amalgamem a jeho velkm pnosem byl sprvn pomr ltek ve smsi. Prohlsil, e zubai mchaj sms pouze podle oka a neuvdomuj si, jak dopad me nepomr ltek vyvolat (zvten objemu a nsledn prasknut zubu). Black vytvoil sprvnou formuli na sprvn pomr ltek a vytvoil takovou sms, kter svmi vlastnostmi vyhovovala podmnkm sprvnho a zdravho vyplnn dr po zubnm kazu. Black byl tak prvnm lovkem, kter vynalezl vrtaku na zuby pohnnou nohou. Ke zmrnn bolesti pacient pouval oxid dusn, neboli rajsk plyn. V roce 1959 doktor Wilmer Eames navrhl zmnu pomru rtuti a ostatnch amalgamovch st z 8: 5 na 1: 1. Dal zmna probhla roku 1963, kdy byl pedstaven kvalitnj amalgam s vym obsahem mdi, kter mn podlhal korozi (non-gama-2 fze). Tento amalgam se dodnes pouv a m mnohem lep vlastnosti ne gamma-2 fze amalgam, je m obsah mdi zredukovn na pouhch 6%.

Amerian Bowen Radar Loop v roce 1962 vyvinul kompozitn vpl pi hledn materilu, kter by byl z estetickho hlediska podobn zubu a zrove byl odoln proti djm v stn dutin. Tento materil se skldal z adin epoxidov pryskyice, kyseliny methylakrylov a kemiitho prku.Historie modernch vpln V roce 1972 byly poprv pedstaveny skloionomern cementy. vynalezen Alanem D. Wilsonem a Johnem W. McLeanem. Jednalo se o sms tekutiny (polykarboxylov kyseliny) a prku (kemiit sklo ve smsi s dalmi prvky) tuhnouc na zklad acidobazick reakce. Oba dva materily proly v poslednch dvaceti letech mnohmi zmnami a jejich dnen sloen zvis pouze na vrobci. Existuje mnoho rznch modifikac.

Leptn zubn skloviny.Kompozitn zubn vpl.

Zub po naleptn.

Forma a postupm vrstven kompozitnho materilu.

Svrchn vrstvy kompozitn vpln zubu + postupn polymerace.

Hotov kompozitn zubn vpl. Kompozit obecn znamen sloen materil vznikl umlm spojenm jednoduch materil. Kompozitn materil zskv spojenm vlastnosti, kter jeho jednotliv komponenty nemaj. Ve stomatologii se kompozitem mysl vplov materil sloen ze skla a pryskyinho pojiva.Sloen kompozitu: Plnivo sklo, SiO2, aktivtory tuhnut. Pojivo pryskyice: BisGMA (2,2-bis[4-(2hydroxy-3-metakryloyloxypropoxy)fenyl]propan), UDMA (uretandimetakrylt - (2,2,4-trimetylhexametyl-bis-(2-carbamoyl-oxyetyl)dimetakrylt). Pomocn prvky silan (SiH4).

Kompozitn vpln vynikajc estetika; dokonal letitelnost a barevn stlost; vynikajc adheze ke sklovin; odolnost vi kyselinm; odolnost vi vkacm tlakm; vysok houevnatost. kontrakce vedouc k frakturm ve sklovin nebo sprm mezi vpln a sklovinou; patn adheze k dentinu; chybjc antikariogenn vlastnosti; citlivost na zpracovn a technologick postupy; patn odstranitelnost; ppadn alergizujc inky.

Vhody kompozitnch materil: Nevhody kompozitnch materil: Co je to zubn implantt:ZUBN IMPLANTTY Vzubnm lkastv se pod pojmem implantt rozum uml nhraka ztracenho vlastnho zubu - uml koen zaveden chirurgicky do elistn kosti vmst kde dolo ke ztrt vlastnho zubu i zub. Zubn implantty se tedy pouvaj knhrad ztracench jednotlivch zub, pi ztrt vce nebo vech zub jako pile pod fixn nebo snmac zubn nhradu nebo pro ortodontick ely. Dve se pouvalo vce typ implantt, nap. i tzv. epelkov implantty zulechtil oceli, vposledn dob se ale dv pednost tzv. vlcovm titanovm implanttm se zvitem, jejich nitrokostn st (tzv. fixtura) m tvar vleku zavedenho do elistn kosti podobn jako dve koen vlastnho zubu. Na nitrokostn st implanttu se po rzn dlouh dob od implantace upevuje nstavba tzv. sekundrn dl (odborn abutment), kter slou jako opora pro fixaci korunky, pevnho mstku i systmu sloucmu pro lep dren snmateln nhrady.

Zubn implantt:Historie zubnch implantt: Snaha nahradit ztracen zub pomoc implanttu je velmi star. Vroce 1931 byl na zem dnenho Hondurasu uinn nlez doln elisti piblin 20let maysk eny, kter ila piblin 600 let p.n.l.. V jejelisti byly jako kly zasazeny sti mul, je pravdpodobn mly plnit funkci ztracench zub. Pvodn se myslelo, e tam byly zasazeny a posmrtn, ale vroce 1971 podrobnj przkum prokzal rst kosti okolo implantovanch mul, co dokazuje, e tam byly vsazeny jet bhem ivota tto eny. VEgypt byly nalezeny mumie u kterch byly do elist implantovny zlat drty. Na Blzkm vchod archeologov objevili kostry s implantty ze slonoviny.

Vnedvn dob antropologov objevili elezn implantt v elisti mskho vojka. Potek rozvoje dnen modern implantologie byl zahjen a vpolovin edestch let 20.stolet. Tehdy vdsk ortoped Per-Ingvar Brnemark, uinil objev, e kostn tk vytv spovrchem titanu velmi silnou vazbu. Komern vyuit zubnch implantt zaalo teprve po roce 1978. Knejvtmu rozvoji dentln implantologie dolo vposlednm desetilet. Zdokonalovn se tkalo jak materil, tak tvar a v neposledn ad zpsobu upevnn implanttu do v elisti.Typy zubnch implantt:Podle vztahu kprosted stn dutiny lze implantty rozdlit na:1. Uzaven implantty, kter se dve uvaly vpodob pod sliznici implantovanch magnetickch tlsek, jejich clem bylo zlepit dren celkov zubn nhrady. Dnes se ji nepouvaj.2. Polouzaven implantty transdentln zaveden pes koenov kanlek vlastnho zubu do kosti se pouvaly ji od roku 1943. Pozdji bylo jejich pouit prakticky oputno.3. Oteven implantty tvo vechny ostatn implantty, kter prochzej pes sliznici st a komunikuj tak sprostedm stn dutiny. Jsou bu umstn na povrch elistn kosti, pod jej obal odborn tzv. subperiostln implantty (dnes ji t neuvan) nebo do elistn kosti (odborn enoseln neboli nitrokostn).VLCOVIT ZUBN IMPLANTTY Jsou implantty tvaru vlce o prmru 3-6mm a dlouh 6-20mm jsou vtinou opateny vnjm zvitem (= roubov implantty). Zavd se do pedem pesn pedvrtanho otvoru velistn kosti. Vsouasnosti jsou to nejastji pouvan implantty. Maj nejlep dlouhodob vsledky a pouvaj se u vech typ defekt.

MATERILY ZUBNCH IMPLANTT Pi vrob implantt se dnes pouvaj tzv. bioinertn materily - titan a jeho slitiny a nov se zkou rzn druhy keramickch materil (aluminiumoxidov keramika, zirkoniumoxidov keramika). Titan, ppadn slitiny titanu je i ve veobecnm lkastv vyuvn jako mimodn spolehliv, oven a stabiln materil, ze kterho jsou vyrbny i uml kloubn nhrady. Titan je vysoce pevn i pi nzk specifick hmotnosti, odoln proti korozi a vysoce biokompatibiln (biokompatibilita = snenlivost ltek zejm. materil v biologickm prosted) nejen kcelmu organismu, ale t lokln. Zdrsnn povrch vytv skost velmi pevn spojen tzv. oseointegrace. Nen toxick ani kancerogenn. Nem inky alergizujc. M tak antibakteriln inky vyvolan komplexem vrstvy oxid titanu na povrchu implanttu, co je velmi dleit. Bakterie jsou toti nejastj pinou nespchu adokonal stn hygiena je zkladn podmnkou pro spnost dentln implantologie. Keramick materily jsou jet vce biokompatibilnj, vytvej skost velmi siln spojen (oseointegrace), kter vznik rychleji ne u titanu. Nevhodou je ale obtn opracovatelnost, pli vysok tvrdost, mal prunost a kehkost tchto materil. Tyto vlastnosti vyuit souasnch keramickch materil pro vrobu nitrokostn sti implantt omezuj a keramika se dnes pouv hlavn pro vrobu sekundrnch dl a korunek.UML KE59KON KRYTY A UML KE Jeho tm nael zpsob, jak vytvoit ultramal nanodrty ze smsi silikonu teflonu a germania a znich pak pilnavou blnu, kter vytv mikroskopickou s, (kterou mohou prorstat cvy a nov kon tk). Ty pot pokryli vrstvikou gumy citliv na tlak. Zkouky prokzaly, e je ke schopna rozliit intenzitu dotyk od stisku pedmtu po dosednut motla. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/veda-a-technika/22004-lecba-popalenin-kozni-kryty-a-umela-kuze/ Ltku jmnem Integra vyvinuli amerit vdci zKalifornsk univerzity pod vedenm profesora Ali Javeyho. http://www.csarim.cz/Public/csarim/doc/prednasky_XVII_CSARIM/Travnicek_Taktika-resuscitacni-pece.pdf

MECHANISMUS FUNKCE UML KE