Archeologia technica 13

33

Z elezarsky vy robnı areal z poc atku 13. stoletı v prostoruname stı Svobody v BrneDavid Merta, Marek Peska

V souvislosti s pla novanou rekonstrukcı byl v roce 2000 pracovnıky spolecnosti ARCHAIA realizova nzjis ýovacı archeologicky vyzkum v prostoru na me stı Svobody. Te z is te vyzkumu spocıvalo v odhalenıza kladu a ove renı stavebnıho vyvoje kostela sv. Mikula se, ktery zde sta l do roku 1870. Soube z nes touto plos ne rozsa hlejs ı akcı probıhala i dokumentace 17 mens ıch sond rozmıste nych v prostorucelúho na me stı, jejichz ňkolem bylo ove renı vyvoje na me stı a jeho za stavby ve stredove ku.1 Archeo-logicky vyzkum v prostoru ne kdejs ıho kostela v minulosti jiz probe hl, a to pri poslednı ňprave povrchuna me stı a obnove kolejovúho svrs ku tramvaje v letech 1964 a 1965. Ves kera terúnnı dokumentacesouvisejıcı s tımto vyzkumem, vsak byla po dels ım pa tra nı shleda na nena vratne ztracenou a publiko-vanú dılcı vysledky se uka zaly jako nedostatecny zdroj informacı pro potreby pama tkovú púce.2

Za chranny archeologicky vyzkum kostela v. Mikula s e v roce 2000 odkryl ve ts ı ca st pudorysu kos-tela a doloz il skutecnost, z e stavba byla zboura na na ňroven predza kladu. Nedochovala se tedy ňro-ven podlah a spolu s nı ani prıpadnú architektonickú prvky. Potvrdil se i predpoklad, z e prostor kostelabyl zasaz en pri na letu USAAF 19. 12. 19443 a koruny zdiva byly takú na cetnych mıstech narus enyinz enyrskymi sıte mi. Za sadnım zjis te nım vsak bylo sta rı za kladu kostela, kterú pocha zı az ze za ve ru13. stoletı, zatımco pısemnú prameny se o kapli sv. Mikula se zminujı jiz k roku 1231. V z a dnú ze sondv prostoru na me stı nebylo prozatım nalezeno zdivo, kterú bychom mohli interpretovat jako sakra lnıobjekt z poca tku 13. stoletı. Naproti tomu byl pod za klady odkrytúho kostela odhalen vlhky Š baz inatyterún, mocnú kulturnı souvrstvı a ca st hutnickúho area lu z poca tku 13. stoletı, o ne mz podrobne ji po-jedna va na s kra tky prıspe vek.4

Nalezovž okolnostiZ hlediska na lezu povaz ujeme za vhodnú pozastavit se nejprve u konfigurace terúnu na me stı v obdo-bı, do kterúho spada na lez z eleza rskúho area lu.

Na me stı se geomorfologicky nacha zı na mırnúm, k vychodu sklone núm svahu, sme rujıcım k vo-doteci Pona vky. Soucasna situace je oproti puvodnı konfiguraci terúnu v obdobı lokace me sta napoca tku 13. stoletı znacne pozme ne na. V jihoza padnı ca sti na me stı, pri ňstı Za mecnickú ulice, byldokumentova n puvodnı povrch terúnu te sne pod soucasnou dlaz bou, zatımco v celú severnı ca stina me stı se nalúza mısty az 3 metry pod dnesnı vozovkou.5 Pome rne zajımavym zjis te nım je skutec- 1 Vyzkumy byly realizova ny v ra mci projektu "sanace brne nskúho podzemı", o projektu blız e D. MERTA Š M. PES KA Š R.

PROCHAZKA Š J. SADILEK 2000: Predbe z nú vysledky za chrannych archeologickych vyzkumu v Brne v roce 1999, Pre-hled vyzkumu 41 (1999), s. 35n. Informace o vyzkumech jsou zpracova ny v na lezovych zpra va ch Š D. MERTA Š J. SADI-LEK Š D. ZAPLETALOVA, Na me stı Svobody Š kostel sv. Mikula s e, na lezova zpra va (da le jen NZ) v archıvu Archaia (da lejen Archaia) c.j. 6/01, Brno 2001; M. PES KA, Brno Š blok 48, NZ Archaia c.j. 11/01, Brno 2001. Souhrnne js ı publikace vy-sledku Š D. MERTA Š M. PES KA Š J. SADILEK Š K. URBANKOVA , Kostel sv. Mikula s e na Dolnım trhu v Brne , Brnov minulosti a dnes 2001, s. 107 Š 132; P. KOVACIK Š D. MERTA Š M. PES KA Š R. PROCHAZKA Š J. SADILEK 2001:Predbe z nú vysledky za chrannych archeologickych vyzkumu v Brne v roce 2000, Prehled vyzkumu 42 (2000), s. 75-107.

2 Jedinym dokladem jsou publikovanú zpra vy v rocence Prehled vyzkumu (da le jen PV) Š B. NOVOTNY, Za chranny zjis ýo-vacı vyzkum ca sti za kladu kostela sv. Mikula s e v Brne na na me stı Svobody, Prehled vyzkumu 1964, Brno 1965, str. 64 Š66. TYZ, Za chranny vyzkum za kladu a okolı zaniklúho kostela sv. Mikula s e v Brne , Prehled vyzkumu 1965, Brno 1966, str.77 Š 79. TYZ, Vyzkum zaniklúho kostela Sv. Mikula s e na na me stı Svobody v Brne , Prehled vyzkumu 1966, Brno 1967, str.57.

3 D. MERTA, USAAF, archeologie a Brno, in Archeologie technika 12. Zkouma nı vyrobnıch objektu a technologiı archeolo-gickymi metodami. Sbornık predna s ek z 19. semina re, s. 58 Š 63.; J. RAJLICH, Mustangy nad Protektora tem, operacebritskúho a americkúho letectva nad ceskymi zememi a ne mecka obrana, Praha 1997, s. 52, 74 a 86.

4 K historii kostela sv. Mikula s e a o vysledcıch vyzkumu podrobne ji: op.c. D. MERTA Š M. PES KA Š J. SADILEK Š K. UR-BANKOVA , Kostel sv. Mikula s e na Dolnım trhu v Brne , s. 107 Š 132.

5 Pudnı typ te sne pod dlaz bou byl dokumentova n napr. v sonde C8. V sonda ch A1, B1, B2, B4 bylo podloz ı dokumentova nov rozmezı 2,5 az 3 m pod soucasnym povrchem. Ve spodnıch partiıch te chto sond byly vrstvy silne zvodne lú, o tom da le

Archeologia technica 13

34

nost, z e v severnı ca sti na me stı tvorily svrchnı geologickú podloz ı cernohne dú a rezavohne dú bahen-nı sedimenty, oproti pudnımu typu v jiz nı ca sti.6 Po zhodnocenı geologickú situace v jednotlivych son-da ch je jiz dnes zrejmú, z e v severnı ca sti na me stı existovala v obdobı lokace me sta terúnnı deprese,v nız se usazovaly sedimenty ovlivne nú velmi vlhkym prostredım. Pravde podobne se jednalo o pro-stredı mokriny nebo o zaplavovanú bocnı koryto nezna múho toku.7 Kaz dopa dne tımto prırodnım pro-stredım musela byt ovlivne na velka ca st prostoru na me stı. Zeleza rsky area l odkryty v sonde 4,v prostoru presbyta re ne kdejs ıho kostela sv. Mikula se, se nacha zel na jiz nım okraji túto mokrinya vsechny zde dokumentovanú archeologickú aktivity byly vytvoreny na nezvodne lúm pudnım typu.

Obr. 1 Terúnnı rez na me stım Svobody, presne ji mezi ňstım Masarykovi ulice a kostelem sv. Jakuba.Na obra zku je vyznacen povrch pudnıho typu a na rust antropogennıch vrstev be hem 13. stoletı. Dúlkaa hloubka jsou v pome ru 5:1

op.c. M. PES KA, Brno Š blok 48. Takú pred domem na me stı Svobody 8 bylo podloz ı dokumentova no asi 2,5 m pod povr-chem, podrobne ji op.c. D. MERTA Š M. PES KA Š R. PROCHAZKA Š J. SADILEK, Predbe z nú vysledky, str. 49-50.

6 V celkem 18 dokumentovanych sonda ch Mgr. L. Kvıtkova (PrFMU) zachytila ne kolik hlavnıch typu sedimentu z nichzvyclenila ne kolik horizontu, kterú oznacila jako Z1 az Z6. Horizont Z6 tvorı antropogennı sedimenty pocha zejıcı zhruba ze13. stoletı. Horizont Z5 tvorı cernohne dy, slabe zeleny, jemne hrudkovity, porovity sediment s typickym za pachem bahen-nıch sedimentu. Tento sediment vznikal bu„ jako svrchnı vrstva ne jakú mens ı baz inky (sapropel), ale mnohem pravde po-dobne ji byla takto zachycena poulicnı stoka. Tento horizont byl zachycen pouze v sonde B4 a dosahoval max. mocnosti0,15 m. Z prvnıch vysledku palynologie, kterou zpracova va Dr. N. Dola kova je zrejmú, z e okolnı prostredı bylo spıs e vlhcı-ho ra zu. Byly zde nalezeny ostrice, houby, ols e a rasy cirkulisporites. Horizont Z4 je tvoren rezavohne dymi az cernohne -dymi sedimenty. Je slabe zapa chajıcı. Rezavú zabarvenı vzniklo ve velmi vlhkúho anoxickúho prostredı. Dr. N. Dola kovazde nalezla rasy cirkulisporites, kterú ope t indikujı ne jakú velmi vlhkú prostredı. Tento horizont je v severnı ca sti na me stıvıcemúne prube z ny a maxima lnı hodnoty 2,4 m dosa hl v sonde A3. Horizont Z3 tvorı sve tle hne dy velmi vlhky, velmi slabeva pnity sediment s mens ımi rezavymi skvrnkami. Nejpravde podobne ji se jedna alespon mısty o oglejenou spras ovlivne -nou nadloz ım. Dals ı horizonty Z2 a Z1 dokumentujı stars ı geologicky vyvoj lokality v kvartúru a terciúru. Prozatım jez te chto novych vysledku zrejmú, z e v severnı ca sti na me stı dovolovalo podloz ı existenci ve ts ı prohlubne , kde vznikalysedimenty ovlivne nú velmi vlhkym prostredım. Tyto sedimenty kopırujı a vyplnujı povrch podloz nıch spras ı. Pravde podob-ne se jedna o prostredı ne jakú mokriny nebo o zaplavovanú bocnı koryto ne jakúho toku. Kaz dopa dne tımto prostredımmusela byt ovlivne na velka ca st prostoru na me stı. KVITKOVA, L. 2001: Geneze kvarternıch sedimentu v prostoru na me stıSvobody v Brne , Geologickú vyzkumy na Morave a ve Slezsku v roce 2000, VIII rocnık, s. 8-10.

7 V túto souvislosti bylo ucine no zajımavú zjis te nı v sonde B4, ktera zachytila fragment konstrukce, jez lze interpretovat jakovyzdıvku jiz nı ste ny me stskú stoky. S jistotou vs ak tuto hypotúzu muz e potvrdit az dals ı archeologicky vyzkum. Blız e o tomop.c. M. PES KA, Brno Š blok 48; a J. DVORSKA Š D. MERTA Š M. PES KA, Dendrochronologie v historickúm ja dru Brna,in: Ve sluz ba ch archeologie III, s. 31-39. Spojovat tato zjis te nı s existencı tzv. Me stskúho potoka by bylo pri soucasnúmstavu ba da nı spıs e spekulacı.

Archeologia technica 13

35

Obr. 2 Umıste nı kostela sv. Mikula s e a sond v prostoru na me stı Svobody

Archeologia technica 13

36

Obr. 3 Zkoumana plocha s umıste nım sondy 4

Archeologia technica 13

37

Sonda 4 o strana ch 6,0 x 3,0 m byla umıste na do prostoru presbyta re ve vzda lenosti 1,0 m vychodnevıte znúho oblouku. Sonda byla situova na do prostoru jednoho z kra teru po bombe z roku 1944, abybyla co nejmúne znicena dosud zachovana archeologicka stratigrafie. Ve ts inu vyte z enúho materia lupredstavovala stavebnı suý z vybombardovanúho obchodnıho domu JePa, kterou byl kra ter zarov-na n8. Zatımco zde byly oceka va ny prıpadnú stars ı stavebnı fa ze souvisejıcı s kostelem, sonda odha-lila prozatım nejstars ı vyzkumem doloz enú osıdlenı v prostoru na me stı. Ja my zahloubenú do pudnıhotypu9, propa lena mısta (mazanicovú kry)10 a zvla s te kulturnı a odpadnı vrstvy obsahujıcı ve ts ı mnoz -stvı z eleza rskych strusek,11 kterú jsou patrne dokladem hutnickú cinnosti z poca tku 13. stoletı.12

V te snú blızkosti hutnickych aktivit byla dokumentova na ca st pravoňhlú stavby nezjis te nych rozme ru,ze kterú byl zachycen jihovychodnı roh (3,6 x 3 m). Relikt kamennú “podezdıvkyü z drobnych, sbıra-nych kamenu metabazitu13 vyskla danych na hlınu, byl 0,35 m s iroky a 0,2 m vysoky. Vztah stavbyk hutnickúmu area lu nebyl vzhledem ke znicenı situace kra terem spolehlive vyresen.14 Za nik lze naza klade stratigrafie a na lezu keramiky zasadit do poca tku 13. stoletı. Vsechny zmıne nú aktivity pre-kryvala souvisla vrstva uhlıku a uhlıkatúho prachu15, kterú lze interpretovat i jako pozustatek rozplave-nú deponie dreve núho uhlı. Na slednou archeologickou aktivitu po za niku hutnickúho area lupredstavovala nezna ma stavba, ze kterú byl zachycen jihoza padnı roh kamennú “podezdıvkyü v seve-rovychodnım koute sondy.16 V za padnı ca sti bylo zdivo preruseno presbyta rem a v jiz nı vykopeminz enyrskú sıte . Stavba zanikla ne kdy v polovine 13 stoletı poz a rem, coz dokla da uhlıkata vrstva pre-kryvajıcı celou situaci. Cela plocha byla na sledne srovna na vrstvami planyrek z premıste núho podlo-z ı17, kterú souvisejı s ňpravou, resp. dorovna va nım povrchu na me stı pro stavbu kostela v za ve ru 13.stoletı.

NalezyZ z a dnú vyplne , nebo vrstvy se nepodarilo zıskat reprezentativnı soubor keramiky, ci jinych na lezu,jez by umoz nily presnou dataci dokumentovanych aktivit. Jsme tedy odka za nı pouze na mens ı mnoz -stvı fragmentu keramiky zıskanych z ne kolika vrstev nejstars ıho sıdelnıho horizontu. Jedna se o tuho-vou, na povrchu engobovanou pozdne hradis tnı keramiku zdobenou radúlkem, prıpadne vlnicı, kteroulze ra mcove zasadit do prvnı ctvrtiny 13. stoletı.18 Pouze z vrstev vytvorenych po za niku area lu bylyvyzvednuty spolu s touto keramikou i fragmenty jemnú sedú neslıdnatú keramiky.19

8 S.j. 148 a 149.9 S.j. 530 a 531.10 S.j. 210.11 S.j. 154, 156, 211, 217, 218, 222, 226, 228. Obdobna zjis te nı v prostoru presbyta re ucinil i B. Novotny, ktery zde popisuje“pozoruhodnú propa lenú vrstvy" a mimo jinú i na lezy strusek z obdobı pred vznikem kostela. Podrobne ji op.c. B. NOVOT-NY, Za chranny vyzkum za kladu a okolı zaniklúho kostela sv. Mikula s e v Brne , s. 77.

12 Dva ze vzorku byly podrobeny analyze, kterou provedli Z. Winkler a Prof. K. Stransky z Vojenskúho technickúho ňstavuochrany Brno, za coz jim patrı na s dık. Na za klade archeometalurgickúho zhodnocenı da vajı strusky do souvislosti s hut-nickou vyrobou z eleznú houby v redukcnıch pecıch. Protoz e vs ak v prostoru na me stı Svobody nebyly nalezeny z a dnúzbytky z eleznych rud, nelze jednoznacne vyloucit moz nost, z e strusky mohou pocha zet ze zdejs ıho za kladnıho kova rskú-ho zpracova nı z eleznú houby hutnicky vyrobenú na jinú lokalite . Dals ı podrobnosti: Z. WINKLER Š K. STRANSKY, Analy-za z eleza rskych strusek z lokality Brno Š na me stı Svobody. Nepublikovana zpra va uloz ena v NZ Archaia c.j. 6/01.

13 S.j. 952=165.14 Situaci dokumentujı profily P Š 16 a 22.15 S.j. 156.16 S.j. 95117 S.j. 148, 149, 150, 151 a 152.18 Jedna se o keramiku z vrstev a vyplnı 155, 156, 166, 188, 209, 212, 217, 222, 228, 230=231. Podrobne ji k dataci tohoto

horizontu: D. CEJNKOVA Š I. LOSKOTOVA , Pozustatky stredove kúho osıdlenı na Orlı ulici v Brne , Forum Brunense 1992,Brno 1992, s. 21-31. I. LOSKOTOVA , Nez vznikla Stara radnice, Forum Brunnense 1993, Brno 1993, s. 207-215. I.LOSKOTOVA Š R. PROCHAZKA, Keramik von Brno (Br¨nn) des 12./13. Jahrhunderts, Prave k NR 6, Brno 1996, s. 199-228.

19 S.j. 152=220 a 197.

Archeologia technica 13

38

Obr. 4 Sonda 4, ca st rezu P-16, pudorys a rez P-22

Archeologia technica 13

39

Obr. 5 Sonda 4, pokracova nı rezu P-16

Archeologia technica 13

40

Zave rPrestoz e se vyzkumem v prostoru presbyta re kostela sv. Mikula se nepodarilo odhalit, prukaznú pozu-statky vyrobnıch zarızenı, prıpadne surovinu, muz eme na za klade vyse zmıne nú metalografickú ana-lyzy a na lezovych okolnostı (na lezy drobnych sklovitych ňlomku, propa lenych mazanicovych ker atd.)situaci interpretovat jako, z eleza rsky vyrobnı area l. Vzhledem ke vzda lenosti surovinovych zdrojua absenci samotnú suroviny, se zrejme jedna o kova rskou dılnu. Poloha pro vyrobnı area l byla zvole-na zcela za me rne v blızkosti mokriny se zrejme sezonnım potokem. S narustajıcı stavebnı cinnostıa prılivem novych osadnıku v prvnıch desetiletıch 13. stoletı byla tato cinnost postupne vytlacena zahradby me sta. Obdobnú situace z túhoz obdobı byly dokumentova ny naprıklad v Praze. 20

V blızkosti zkoumanúho "z eleza rskúho vyrobnıho area lu" byla pred domem na m. Svobody 8, do-kumentova na situace s na lezy strusek z poca tku 13. stoletı. 21 Za dnymi dals ımi sondami na na me stıse prozatım nepodarilo zachytit dals ı aktivity souvisejıcı s z eleza rstvım nebo hutnı vyrobou. Rozsahcelúho vyrobnıho okrsku je tedy nezna my. Na ňzemı stredove kúho ja dra Brna je prozatım na lez ob-dobnúho vyrobnıho area lu naprostou vyjimkou. Solitúrnı na lezy strusek a z eleza rskúho odpadu, jsouvsak v prostoru stredove kúho Brna celkem be z nú.22 Zvla s te pak je obsahujı komunikacnı a kulturnıvrstvy odkrytú v ulicıch a na me stıch, kde v obdobı stredove ku spolu se s te rkem a zlomky keramikyzpevnovaly rozbahne ny a nedla z de ny povrch. U preva z nú ve ts iny strusek, a to nejen z eleza rskych,vsak doposud chybı metalografickú analyzy, jez by spolu se souhrnnym vyhodnocenım vs ech jednot-livych na lezu mohly prinúst novú a zajımavú poznatky tykajıcı se remeslnú vyroby ve stredove kúmBrne .

Popis stratigraficky ch jednotek100: spras ovú podloz ı. 148 a 149: suýovy za syp kra teru po bombe . 150: dorovna vka. Hne doz luta prach. hlına obsah. strednıfragmenty oranz ovú malty nah., malú a strednı uhlıky cet., drobky mazanice nah., malú az velkú skvrny spras e 40%, malúskvrny str. hne dú prach. jıl. hlıny (pudnıho typu?) cet., malú kamınky mır.. Vrstva pusobı velice nesourode (ne kolik za sypu?). Stlacena bombou. 151: planyrka. Zlutohne da prach. hlına obsah. malú skvrnky z lutú prach. hlıny 40%, malú skvrnky str.hne dú prach. hlıny 40%, malú uhlıky a drobky mazanice mır.. Oproti k. 150 z a dnú velkú hrubú komponenty. Stlacena bom-bou. 152: planyrka. Zlutohne da prach. hlına obsah. malú skvrnky z lutú prach. hlıny 40%, malú skvrnky str. hne dú prach.hlıny 40%, malú uhlıky a drobky mazanice mır.. Vrstva je totoz na se s.j. 151, je odde lena 0,5 cm silnou mazanicovou drtı. Pridals ım odkryvu byla zrejme odebra na jako s.j. 152. Stlacena bombou. 153: dorovna vka. Zluta prach. hlına obsah. malúskvrnky tmave hne dú jıl. hlıny mır.. Jedna se o premıste nú, túme r sterilnı, spras ovú podloz ı. Stlacena bombou. 154: planyr-ka/destrukce stavby? S edocerna prach. hlına obsah. uhlıkaty prach, skvrnky jemnú búz ovú malty a malú obla zky a kamınkymır.. Patrne se jedna o destrukcnı vrstvu stavby (obsahuje rozplanyrovany odpad ze stavby), coz dokla da zejmúna prıtom-nost malty pri povrchu. Stlacena bombou. 155: podlahova ňprava (komunikacnı na s lap?) Zluta prach. hlına obsah. malúskvrnky uhlıku a hne dú prach. hlıny mır.. Vrstva pusobı s pinave 竡 nejedna se o sterilnı a premıste nú podloz ı jako v prıpades.j. 153. 156: destrukce stavby (rozplanyrovany kova rsky nebo hutnicky odpad?). Kypry cerny uhlıkaty prach 95% obsah.drobky mazanice a drobky velkú fragmenty strusky nah.. 157: destrukce stavby. Búz ovy maltovy prach 80% obsah. malúa strednı fragmenty búz ovú malty 50%, strednı kamınky 50%. Jedna se o cocku souvisejıcı patrne se s.j. 951, 234 a 955.158: pudnı typ. 159: spras ovú podloz ı. 160: planyrka. Str. hne da prach. hlına obsah. malú skvrnky spras e cet., drobky ma-zanice mır., uhlıky a malú skvrnky hne dú prach. hlıny cet.. Vrstva je tmavs ı nez s.j. 151, jinak túme r totoz na . 161: uhlıkatacocka (v ra mci s.j. 151a 163). Cerny uhlıkaty prach 90% obsah. malú skvrnky spras e mır. a drobky mazanice nah.. 162:kulturnı vrstva prekryvajıcı destrukci stavby ? Tmave s eda jılovita hlına obsah. malú uhlıky a drobky mazanice nah.. Vrstva jepatrne organickúho puvodu. 163: planyrka prekryvajıcı destrukci stavby? Zlutocerna prach. jılovita hlına obsah. drobky ma-zanice, uhlıky a skvrnky z lutú jıl. hlıny mır.. Spıs e cocka v ra mci s.j. 151. 164: kulturnı vrstva prekryvajıcı destrukci stavby?Tmave s eda jılovita hlına obsah. malú az velkú skvrnky uhlıku 30%, drobky mazanice a malú kamınky nah.. Túme r shodnase s.j. 162. 165: destrukcnı vypln negativu zdiva 539 (za klad zde ny na hlınu?). Hne docerna jılovita hlına obsah. strednıa velkú kameny 75% (sbırany metabazit), uhlıky 20%, drobky mazanice a skvrnky z lutú jıl. hlıny. Narus ena tlakem bomby.

20 Pozustatky z eleza rskú vyroby byly zachyceny i na ne kolika mıstech na Starúm me ste v Praze Š H. JECNY Š J. CIHAKO-

VA Š S. KRS AKOVA Š S. OLMEROVA Š D. STEHLIKOVA Š L. S PACEK Š M. TRYML, Praha v ranúm stredove ku. Jedenze soucasnych pohledu na vyvoj premyslovskúho me sta, Archaeologica Pragensia 5/2, Praha 1984, s. 238. L. Hrdlicka,Centrum rane stredove kú Prahy, in: Wratislavia antiqua, studia z dziejow wrocÚawia 2, WrocÚaw 2000, s. 191-214.

21 Z kulturnı vrstvy s.j. 144 vytvorenú na pudnım typu a pocha zejıcı z poca tku 13. stoletı bylo zıska no ne kolik fragmentuz eleza rskych strusek, jez by mohly casove korespondovat s na lezy v prostoru presbyta re kostela sv. Mikula s e. Podrobne ji:M. PES KA, Brno Š pred domem na m. Svobody 8 (prıpojky inz enyrskych sıtı ), 1999. NZ Archaia c.j. 12/99.

22 Napr. k na lezum na parcela ch z Dominika nskú 15 a Radnickú 8 Š M. FLODROVA Š I. LOSKOTOVA , Vyrobky brne nskychremeslnıku 14. stoletı, Archeologia historica 20, 1995, s. 551-561. R. PROCHAZKA, Zrod stredove kúho me sta na prıkladuBrna, in: Medievalia archaeologica 2, Praha Š Brno 2000, s. 118. Vrstva ze 13. stoletı obsahujıcı ve ts ı mnoz stvı z eleza r-skych strusek byla dokumentova na i v prostoru Zelnúho trhu Š Z. HIMMELOVA , Brno Š Zelny trh Š Muzejnı ul., 1995, NZUAPP Brno, c.j. 24/95. Souhrnne vs ak na lezy strusek prozatım nebyly vyhodnoceny.

Archeologia technica 13

41

Totoz na se zdivem 952. 166: za syp vykopu kulovú jamky 541. Zlutohne do-oranz ovo-cerna prach. jılovita hlına obsah. uhlıky,malú a strednı fragmenty mazanice, skvrnky z lutú jıl. hlıny a skvrnky hne dú jıl. hlıny cet., velkú a strednı skvrnky z lutú jıl.hlıny 30%, malú a strednı fragmenty strusky cet.. Vrstva je nesouroda , prekryta s.j. 156 a sama prekryva mazanicovou kru210, plynule precha zı do jamky 541. Z vrstvy byla vyzvednuta struska o velikosti 0,15 x 0,15 m. 208: odpad z pece (nadvymazem 209). Sve tle s edy popelovity prach obsah. drobnú uhlıky nah.. 209: mazanicova kra 竡 pozustatek vymazu (dna ?)pece (?). Oranz ovy mazanicovy prach. 210: mazanicova kra 竡 pozustatek vymazu (dna ?) pece (?). Zluto-oranz ova prach.hlına obsah. strednı a velkú prota hlú skvrnky uhlıkatúho prachu mır., drobnú uhlıky a skvrnky uhlıkatúho prachu cet.. Jednase o ca stecne vypa lenou spras . 211: vypln ja my 532. Zlutohne da prach. hlına obsah. drobky a velkú skvrnky spras e cet.,drobnú a malú uhlıky cet., malú a strednı skvrnky mazanice mır., drobky strusky, drobky sve tlú malty a malú kamınky (meta-bazit) a malú obla zky (drceny slepenec old-red) nah.. Spras ovú skvrnky obsahujı uhlıky. 212: vypln ja my 530. Sve tle hne daprach. hlına obsah. drobnú a malú uhlıky 20%, drobnú a malú fragmenty mazanice mır., drobky a malú skvrnky spras e cet.,drobnú a velkú fragmenty strusky (resp. taveniny) mır., drobky z lutúho jılu nah.. V mıstech kontaktu se s.j. 209 (vymaz)ca stecne asi taky vypa lena; oproti s.j. 218 múne ulehla a velmi nesouroda . 213: mazanicova kra, prıpadne destruovana pec(?). Oranz ovy mazanicovy prach obsah. malú a strednı uhlıky cet., malú az velkú zlomky mazanice 75%, strednı skvrnkyz lutú prach. hlıny mır., velka skvrna popela a kamınky nah.. Vrstva se jevila spıs e jako cocka v ra mci s.j. 156. 214: planyrka.Zluta prach. hlına obsah. malú az velkú skvrnky s edohne dú jıl. hlıny s drobnymi uhlıky cet.. 215: planyrka. Sve tle s edaprach. jılovita hlına obsah. drobnú a malú uhlıky mır., drobky spras e mır.. Precha zı v ni vrstva 155. 216: vypln vykopu prokulovou jamku 542. Zlutohne da prach. jılovita hlına obsah. malú a strednı uhlıky cet., malú a strednı skvrnky spras e 30%.217: uhlıkata vrstva 竡 rozplanyrovany hutnı nebo kova rsky odpad. Cerny uhlıkaty prach obsah. drobky mazanice a drobkystrusky nah.. 218: vypln ja my 530. Tmave s eda prach. jılovita hlına obsah. drobnú a malú uhlıky cet., drobky a malú frag-menty mazanice nah., velkú skvrnky a skvrny spras e, z lutúho jılu a uhlıkatúho prachu nah., malú a strednı skvrnky spras e,z lutúho jılu a uhlıkatúho prachu cet., malú az velkú fragmenty strusky mır.. Mezi struskou muz e byt i tavenina Fe. 219:splach pri dne ja my 530. Sve tle hne da prach. hlına obsah. malú uhlıky a drobky mazanice nah.. Souca st vrstvy 218? 220:planyrka. Zlutohne da prach. hlına obsah. drobnú a malú uhlıky mır., drobky a malú skvrnky spras e cet., drobky mazanicenah.. Patrne totoz na se s.j. 152, resp. 150. 221: poz a rova destrukce (?) stavby 951. Cerny uhlıkaty prach obsah. velkúskvrnky mazanicovúho prachu nah., strednı a velkú uhlıky nah., drobky mazanice a malú uhlıky cet.. Zacis te n pouze povrch,da le nezkouma no. 222: komunikacnı na s lap Š zkulturne ny pudnı typ. Tmave s eda jılovita hlına obsah. drobnú uhlıky cet.,drobky spras e, mazanice a ras eliny nah.. Vyskyt ras eliny naprosto ojedine ly! 223: mazanicova kra 竡 vymaz (dno?) pece (?).Oranz ovy mazanicovy prach. Mısty je barva az tmave oranz ovohne da , zda se z e jde o stars ı fa zi s.j. 213. Vrstva je "rozpla-vena ". 224: vypln kulovú jamky 533. Zluta prach. hlına obsah. drobnú skvrnky uhlıkatúho prachu mır.. Strat. vztah k ostatnımvrstva m nezjis te n. 225: vypln kulovú jamky 534. S edohne da prach. jılovita hlına obsah. drobnú uhlıky cet., drobnú a malúfragmenty mazanice nah., drobky spras e nah.. Strat. vztah k ostatnım vrstva m nezjis te n. 226: komunikacnı na s lap. Zlutaprach. hlına obsah. drobnú uhlıky nah., drobnú a malú skvrnky hne dú prach. hlıny cet.. 227: komunikacnı vrstvicka. Zlutaprach. hlına obsah. drobky hne dú prach. hlıny, drobnú uhlıky a drobky mazanice nah.. 228: vypln ja my 531. Tmave hne daprach. hlına obsah. drobnú a malú uhlıky 20%, drobnú a malú skvrnky spras e nah., drobnú a strednı prota hlú skvrnky maza-nicovúho prachu mır., malú a strednı fragmenty mazanice a malú fragmenty strusky (taveniny?) nah., drobky popela nah..229: vypa lena mazanicova kra. Cernohne dy uhlıkaty a mazanicovy prach obsah. drobnú a malú uhlıky nah.. 230: vypln ja my531. Prachova jılovita hlına obsah. drobnú a malú uhlıky mır., drobky az velkú fragmenty mazanice mır., bloky mazanicenah., velkú skvrnky uhlıkatúho prachu s uhlıky a mazanicı mır., strednı skvrnky spras e nah.. Totoz na se s.j. 231. 231: vyplnja my 531. 232: vypln ja my 535. Sve tle hne dos eda prach. hlına obsah. malú uhlıky nah., strednı a velkú prota hlú skvrnkyspras e nah., malú skvrnky z lutúho jılu nah., drobnú uhlıky cet., drobky mazanice nah.. 233: komunikacnı na s lap. Sve tlehne da prach. hlına obsah. drobky spras e cet., drobnú uhlıky mır., malú skvrnky spras e nah., malú uhlıky nah., malú skvrnkymazanicovúho prachu nah., prota hlú skvrny spras e nah., malú skvrnky s.j. 222 nah.. 234: vypln vykopu pro ze„ 951. Maltovyprach (z luta - z lutobúz ova pıs. nesoudrz na ) obsah. malú a strednı kamınky (metabazit) nah., malú a strednı obla zky (rıcnı)nah.. Pozustatek vyplne vykopu pro ze„ 951, konstrukce zdiva vs ak byla ca stecne znicena bombou a vykopem pro kana l.235 az 237: vypln kra teru po bombe . 238: planyrka. 530: vykop predpecnı nebo odpadnı ja my. Pudorys nepravidelny, ste nynepravidelnú a ca stecne podhloubenú, hor. hrana ostra , dol. hrana pozvolna , dno plochú. Max. s ırka 1,52 m; hloubka 0,66m. Vypln 竡 s.j. 212, 218, 219. 531: vykop predpecnı nebo odpadnı ja my. Pudorys ova lny, ste ny hladkú, sklon mırny, hor.hrana 竡 ostra , dol. hrana 竡 pozvolna , dno 竡 konvexnı. Max. s ırka na povrchu 1,4 m, s ırka u dna 1,38 m; hloubka 0,94 m.Vypln 竡 s.j. 230. Ste ny vykopu jsou ca stecne hladkú, prımú az túme r svislú, z velkú ca sti podhloubenú. 952: za kladovú zdivonezna mú stavby, kamennú vrstvenú zdivo spojovanú sve tle hne dou prach. jıl. hlınou s uhlıky, vne js ı za klad, pouz ity ka menje pravde podobne sbırany nez lomovy. Totoz ny se s.j. 165.

Archeologia technica 13

42

Obr. 6 Keramika: 1, 2 Š s.j. 188; 3, 4, 5, 6 Š s.j. 212; 7, 8, 9, 10 Š s.j. 155; 11 Š s.j. 156; 12, 13 Š s.j.222; 14 Š s.j. 227