11.11.2013

1

Základy biologie a

etologie ryb

Ryba - morfologie Končetiny

Ploutve – párové a nepárové.

Různé modifikace nebo i absence (úhoř, hlavačka).

Ploutevní paprsky jsou dermálního (kožního) původu.

Postavení ploutví MODIFIKACE

Kde ryby žijí?

Vysokohorské potoky (např. v Tibetu),

Hluboké oceány (v hloubce kolem 9 000 m – 11 000 m).

Důležitá podmínka pro výskyt ryb –

teplota prostředí: dolní hranice: 0 až -2 stupně C,

horní hranice: cca 52 stupňů C.

Výskyt ryb v různých biotopech

Některé druhy se přizpůsobily i extrémním podmínkám

Např. v některých teplých pramenech žijí ryby rodů Poecilia a Lucania (teplota vody 52 °C). U druhu Dallia pectoralis se udává, že pravidelně zamrzá v kalužích tundry Čukotského poloostrova a Aljašky. Po rozmrznutí vody zase ožívá.

11.11.2013

2

Ryby podzemních vod (kavernikolní) mají redukované zrakové orgány nebo jsou zcela bez očí, dochází u nich k redukci pigmentace. Silný je vývoj hmatových orgánů. Hlubinné ryby – mívají bizarní tvar (velká hlava, vystouplé velké oči, často světélkující orgány). Vedou zvláštní způsob života. Faktory ovlivňující prostředí ryb

Teplota vody obsah kyslíku Hustota Tlak hloubka a světlo koncentrace rozpuštěných solí (konduktivita).

Kožní soustava

Povrch těla

pokožka (epidermis), pod ní trojvrstevná škára (cutis). Hojnost

kožních žláz uvolňujících sliz – glykoprotein mucin.

Na rozhraní pokožky a škáry pigmentové buňky (chromatofory).

Ty jsou spojeny s nervovou soustavou.

Z kožních žláz je třeba zmínit i jedové žlázy u některých ryb (u

nás např. sumeček americký).

TYPY ŠUPIN Cosmoidní – bahnící, vymřelé druhy

Ganoidní – bichiři, veslonosi

Plakoidní

paryby

Cykloidní – cypriniformes Ktenoidní - perciformes

Kostra

kostra většinou osifikovaná. Dělí se na kostru hlavy, trupu a přívěsné kostry končetin. Obratle jsou amphicoelní (dvojvyduté)

11.11.2013

3

Svalová soustava Nervová soustava –

ryby mají 10 párů nervů Přední mozek – čichové

laloky,

Střední mozek – je největší zrak, pohyb, udržování rovnováhy a regulace svalového napětí,

Mozeček (střední mozek)– rovnováha, napětí svalstva. Pod ním hypofýza,

Mezimozek – registrace fotoperiody, vnímání tlaku,

Prodloužená mícha – mozkové nervy, napětí, dýchání, sluchově rovnovážné ústrojí, regulace chromatoforů.

PIJÍ RYBY VODU??

PIJÍ RYBY VODU??

Rozdělení ryb podle obsahu soli (ekologické skupiny podle Nikolského)

Mořské ryby – prodělávají celý svůj životní cyklus v moři. Např. tuňák, makrela, sleď, sardinka, šprot aj.

Sladkovodní – Nesnášejí slanou ani poloslanou vodu. Celý život žijí jen ve sladkých vodách. Např. kapr, lín, cejn, lipan, pstruh obecný forma potoční.

Tažné – během svého životního cyklu vystřídají sladké vody i moře. Většinou žijí a dospívají v moři. V řekách se pouze rozmnožují. Např. losos, pstruh duhový, placka pomořanská.

Ryby brakických vod – žijí a rozmnožují se v poloslané vodě některých vnitrozemských jezer a nebo u ústí velkých řek. jeseteři – některé druhy (jeseter velký, vyza velká, jeseter hvězdnatý).

Smyslová ústrojí

proudový orgán (postranní čára)

zrak,

sluch,

ústrojí rovnováhy,

čich, chuť, tepločivné a kožní

receptory,

11.11.2013

4

Postranní čára Zrak

Ústrojí rovnováhy

Sluch – vnitřní ucho

orgán sluchu a rovnováhy = 2 váčky,

3 polokruhové chodby.

Spodní (kulatý) váček = sacculus.

Horní (vejčitý) = utriculus

Z kulatého váčku lagena.

Ve váčcích statolity – šíp, hvězdička, kamének.

U kaprovitých spojení s Weberovým aparátem.

Typy plynových měchýřů Pohyb ryb ve vodním sloupci

11.11.2013

5

Čich Krevní a oběhová soustava

Žábry a srdce ryb Dýchací soustava

Trávicí soustava

dutina ústí a hltan

jícen a žaludek

relativně krátké střevo zakončené řitním otvorem

11.11.2013

6

Ryby – přijímání a trávení

potravy

Prvním potravou je zooplankton nebo zoobentos. Po dosažení určité

velikosti – přechod na specifickou potravu.

Toto je ovlivněno:

Úpravou tlamy a jejím postavením (např. žaberní tyčinky – jejich počet, ryby dravé, nedravé – planktonofágní, býložravé apod.)

Vliv smyslů – u dravců např. zrak a postranní čára, čich, chuť – u kapra, úhoře, hmat u sumce (vousky), apod.

Vnější faktory – teplota vody, světlo, obsah kyslíku ve vodě, pH, zdravotní stav

Např. doba pasáže potravy u K při 10 0 C je 17 hodin, při 26 0 C jen 4 hodiny

Příjem potravy během 24 hodin – difázický rytmus aktivity.

Např. Š, K, L mají dva vrcholy v příjmu potravy. Existuje ale možnost nácviku na určitou dobu, např. po zvukovém znamení.

Maximum aktivity (v ročním cyklu) je v květnu a červnu. V zimě je aktivita nízká až nulová (zimní spánek). Mimořádně dochází též k tzv. „letnímu spánku“ např. vlivem nedostatku kyslíku.

Požerákové zuby

Vliv délky střeva na efektivitu

trávení

Příklady:

lín, cejn mají poměr délky střeva k CDT

1 : 1.

Kapr podle stáří má poměr 1:1 až 1:3,5-

5.

Hlavní místa tvorby trávících

enzymů

Žaludek - pepsinogen (+ HCl).

Střevo – enterokináza, lipázy, α-amyláza, α-glukosidáza, β-galaktosidáza.

Pankreas – trypsinogen, chymotrypsinogen, lipázy, α-amylázy,

Enzymy se dále vytvářejí v játrech, slezině a ledvinách.

Standartní metabolismus (bazální)

minimální spotřeba kyslíku,

výdej energie jen k udržení základních funkcí.

Aktivní metabolismus

Největší stálá hladina aktivity ( v tekoucí vodě je 5 – 10 krát větší než basální. Ptáci a hmyz až 200 x větší.

Pozn. - Únavnost ryb (kyselina mléčná – její odbourávání) se dostavuje pomaleji než u vyšších obratlovců.

Vylučovací soustava - vyústění Chování

= projevy na podněty vnějšího prostředí

U sladkovodních ryb málo prozkoumáno.

Rozlišujeme především podněty

vrozené:

Taxe

Reflexy a instinkty doplněné o učení

(složka získaná).

11.11.2013

7

Chování ryb

Reotaxe – podnět vyvolaný prouděním vodního prostředí (Pavlov, 1979),

Fotoreakce – reakce na světlo zvláště po vylíhnutí (př. Su – ochrana před nepřáteli, výběr místa s nejvýhodnějšími podmínkami),

Negativní fotokinetická reakce – př. litofilní a ostrakofilní ryby a zárodky mníka, Su a koljušky.

Chování ryb

Světlo ovlivňuje i příjem potravy

Planktonofágní ryby – zrakem,

Ichtyofágní ryby – většinou soumrační či noční dravci. Hlavní funkcí je čich, chuť a postranní čára.

Získané chování je výsledkem učení (hejnové ryby),

Migrace -

dělení podle různých hledisek

pravidelné a hromadné stěhování

živočišných druhů.

Dělení:

Podle biologického účelu,

Podle aktivity migrujících ryb,

Podle hlavních typů životního prostředí

Podle rozsahu migrací.

MIGRACE

Migrace podle biologického účelu

Rozmnožovací

Potravní

Migrace spojené se zimováním

Migrace podle aktivity

Aktivní

Pasivní

Kombinované

Migrace podle hlavních typů

životního prostředí

Tortonese, 1949

Monodromní – buď jen moře nebo jen

sladká voda,

Diadromní –

Anadromní – z moře do sladkých vod,

Katadromní – ze sledkých vod do moře,

Amfidromní – migrace ryb vytírajících se v

obou prostředích.

Rozmnožování

11.11.2013

8

Rozmnožování ryb Ekologické skupiny ryb

(podle výtěrového substrátu)

A) druhy neochraňující potomstvo,

B) druhy ukrývající jikry,

C) druhy ochraňující jikry a potomstvo.

Druhy neochraňující potomstvo

1. Litofilní – jikry na kamenité či štěrkovité dno tekoucích vod (ostroretka, tloušť, parma),

2. indiferentní – jikry na ponořené rostliny, předměty, kameny apod. (plotice,jesen, proudník, cejn velký, ouklej, okoun, ježdíci),

3. fytofilní – jikry na ponořené rostliny (Š, perlín, cejnek, sekavec,L,Ka,K, pískoř),

4. Pelagofilní – jikry malé, oligolecitální, často elipsoidního tvaru, výtěr do vodního sloupce (ostrucha, amur, tolstolobik),

5. Polopelagofilní – přechodová skupina, lepkavé jikry na kameny, po kratší době jsou snášeny proudem do nižších míst (jeseterovití, mník, někdy síhové),

6. Psamofilní – obaly jiker lepkavé, ulpívají na ponořených předmětech, výtěr na písek (hrouzek, mřenka),

Druhy ukrývající jikry

1. Litofilní – lososovití (jikry nelepkavé,

velké)

2. Ostrakofilní - hořavka

Druhy ochraňující jikry i

potomstvo

1. Fytofilní – slunka, sumec (samci jikry

hlídají a ovívají je)

2. Druhy stavějící hnízdo – Ca, vranky,

okounek pstruhový, slunečnice,

koljuška, sumeček americký

Introdukce a aklimatizace

(hospodářsky významné druhy) Pstruh duhový (Oncorhynchus mikkis) – 1883

Siven americký (Salvelinus fontinalis) – 1885

Síh severní – maréna (Coregonus lavaretus) - 1882

Síh peleď (Coregonus peled) – 1951

Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) – 1961

Amur černý (Mylopharyngodon piceus) - 1961

Tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis) – 1964

Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix) – 1965

Jeseter sibiřský (Acipenser baerii) - 1982

Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) – 1889

Okounovec nilský (tilapie) (Oreochromis niloticus) – 1985

Karas stříbřitý (Carassius auratus) – 1961

Sumeček americký (Ictalurus nebulosus) – 1890

Střevlička východní (Pseudorazbora parva) - 1974

11.11.2013

9

Ohrožené a chráněné druhy ryb

Lusk, 1992:

Kriticky ohrožené druhy (endangered):

Mihule potoční, karpatská, ukrajinská, drobná,

Jeseter malý,

Blatňák tmavý,

Hrouzek dlouhovousý, Kesslerův,

Ostrucha křivočará,

Sekavčík horský,

Drsek větší, menší.

Ohrožené druhy ryb

(vulnerable) Kapr obecný – divoká forma

(Cyprinus carpio)

Sekavec podunajský

(Cobitis elongatoides)

Ježdík žlutý

(Gymnocephalus

schraetster)

Vzácné druhy ryb

(rare) Plotice lesklá (Rutilus pigus)

Plotice jezerní (Rutilus frisii)

Ježdík dunajský

(Gymnocephalus baloni)

Ryby vyžadující zvláštní

pozornost Střevle potoční (Phoxinus

phoxinus)

Ouklejka pruhovaná

(Alburnoides bipunctatus)

Cejn perleťový (Abramis

sapa)

Ryby vyžadující další pozornost

Podoustev říční (Vimba

vimba)

Mník jednovousý (Lota

lota)

Parma středomořská

(Barbus meridionalis)

Candát východní

(Sander volgensis)