vyznejte se ve zmenÁch prÍrucka - novÉ prÍstupy k zadÁvÁnÍ verejnych zakÁzek vytvorÍ novÉ...

7/31/2019 VYZNEJTE SE VE ZMENCH PRRUCKA - NOV PRSTUPY K ZADVN VEREJNYCH ZAKZEK VYTVOR NOV TRHY

1/96

VYZNEJTE SEVE ZMENCH

SASCHA HASELMAYER | JAKOB H RASMUSSEN

NOV PRSTUPY K ZADVN VEREJNYCH ZAKZEKVYTVOR NOV TRHY

PRRUCKA


2/96

Katalnsk vlda

Ministerstvo prce a podnikn

Katalnsk agentura pro konkurenceschopnost, ACC1

ACC1

Passeig de Gracia, 12908008 Barcelona

Tel. +34 93 476 72 00

www.acc10.cat

Autoi: Sascha Haselmayer a Jakob H Rasmussen

Koordinace: Nicolas Espitalier

Vydala: ACC1

Design: BaseDesign

Prvn vydn: duben 2011

Tisk: Grficas Rey S.L.

Vydn v anglitin: 1 500 vtisk

Povinn kopie: B179112011

PODKOVN

Tato kniha je vsledkem spolenho projektu ACC1 a Living

Labs Global.

Vznamnou podporu poskytli lenov Living Labs Global,neziskov organizace na podporu inovac slueb ve mstech;

tm ACC1, katalnsk agentury pro konkurenceschopnost,

a konsorcia euroPROC. Cenn redakn pipomnky poskytli

zejmna Lucy Ratcliffe, Anna Domingo, Nicolas Espitalier

a Isidre Sala. Alejandro Masferrer a Marc Panero pevedli

komplexn mylenky do dosaitelnch vizualizac.

Bez sil, kter vnovalo pes 25 pispvatel tto knihy,

bychom nezskali tak bohat zdroj zkuenost a nzor.

Kniha podv pikov pehled o souasnch trzch,

kter je zrove velmi srozumiteln.

PROHLEN EU

Projekt EUROPROC je spolufinancovn Evropskou komis

(EFRR).

Tato publikace odr nzory autora a Komise nenese

odpovdnost za jakkoli mon uit zde uvedench informac.


3/96

Vytitno na blenm pape 100 % FSC, s vyuitm 100 %vlken konenho spotebitele metodou bez pouit chloru (PCF).

Ekoznaka EU (nFR/011/003) ISO 14001 OHSAS 18001


4/96

PEDMLUVA 6

VOD 8

Jak vhody vm poskytuje nov pstup

k zadvn veejnch zakzek? Tato knihapomh malm a stednm podnikm

sledovat zmny, kter probhaj v oblasti

veejnch zakzek. Pedstavujeme

nov trendy, rzn zpsoby zavdn

politik, pleitosti k rstu a nejnovj

zkuenosti, kter vm pomohou

identifikovat pleitosti a rizika.

ZADVN EKOLOGICKCHZAKZEK 10

Ji brzy bude padest procent

zadvanch veejnch zakzek etrnch

k ivotnmu prosted. Pestoe rozdly

nadle petrvvaj, podniky se mohoudit certifikac. Vldy se sna zvit

mnostv pleitost pro men podniky.

VOD 11

POLITIKA V PRAXI 12

ROZHOVOR 14John Conway, DEFRA

PLEITOSTI 16

PPADOV STUDIE 18Posunut monost ekologickklimatizacePodnik IV Produkt pomohl mstu

doshnout ambiciznho cle v oblasti

energetiky v rmci vyjednvacho zen,

co otevelo nov trhy.

Kvalitu vody monitoruje satelitntechnologiePodnik Starlab inspiroval Barcelonu

nevydanou nabdkou na vmnu

sensor pro monitorovn pobenchvod bezdrbovmi satelitnmi daty.

Energetick spory v eskmNrodnm divadlePodnik ENESA provedl rekonstrukci

zazen v divadle, kter pinesla dobrou

nvratnost investice dky energetickm

sporm.

Skandinvsk zadvn ekologickchzakzek v hotelnictvPt skandinvskch zem vyvj spolen

standardy pro zakzky v hotelovch

slubch s clem poskytnoutprovozovatelm jasnj podmnky.

Pilotn projekty pro inteligentnsystmy nakldn s odpadyUrbiotica spustila pilotn projekt

inteligentnho systmu sbru odpadu,

aby tak snila dvacetiprocentn podl

mstskho rozpotu na odpady.

DOPORUEN 28

SOCILN ODPOVDNVEEJN ZAKZKY 30

Nap trhy se roziuj politiky

pro sociln odpovdnost. Veejn

zadavatel maj monost zvit sociln

dopady ve vbrovch zench apoadovat dkazy. Existuj sice rozdly

v interpretaci politik nap trhy,

ale eticky zamen spotebitelsk

trhy rostou a poskytuj monosti pro

pleitosti.

VOD 31

POLITIKA V PRAXI 34

PLEITOSTI 36

PPADOV STUDIE 38een pro zrakov postien veStockholmuTechnologie poskytnut podnikem

Astando pomhaj mstu poskytnout

een, kter zmn ivoty tisc zrakov

postiench oban.

Hit pro vechny vkov skupiny:nkup sociln vizePodnik Lappset redefinoval vznam

hit zahrnutm senior, co pimlo ke

zmn jednn mstn vldy.Obchodn riziko a hodnotaodpovdnho zadvn zakzekPodnik Instrumenta dodval chirurgick

rukavice na zklad podmnek zsad

chovn msta Stockholm a zskal

zkuenost ohledn dodrovn pravidel

v rmci dodavatelskho etzce.

DOPORUEN 44

Obsah Strana


5/96

VEEJN ZAKZKY PROINOVACE 46

Oblast inovac vytv stle rostouc

agendu, v jejm rmci musej vldy

reagovat na vzvy v oblasti udritelnosti,

kvality a technologi. Inovativn zadvnveejnch zakzek je souborem nstroj

ke koupi vvoje novch een.

VOD 47

POLITIKA V PRAXI 50

ROZHOVOR 52Jakob Edler, University of Manchester

NKOLIK PEKEK 54

MNOHO PLEITOST 55

ROZHOVOR 56Juan F Rada, spolenost Oracle

PPADOV STUDIE 58Trh pro inovace ve mstechLiving Labs Global pomh tyiceti

samosprvm shromaovat trn

informace a spoutt inovativn

projekty.

Vstup na trh s nespnou nabdkouv oblasti dopravyPi pedstaven novho dopravnho

een za pouit inovativnch metod

narazil podnik Trip Convergence na

pekky na trhu.

Vytvoen trhu pro energetickyefektivn oknaTrhy v oblasti energetickch spor

stagnovaly, co pimlo vdskou

vldu k seskupen kupujcch a k zadn

zakzky na zsadn pokrok ve vrobcch.

Prvn msto na svt s mobilnmparkovnmTallinn vyuil radikln inovace pro

systm parkovn a umonil firm NOW!

Innovations poskytnout een pro

dalch dvacet svtovch mst.

Znovuobjeven kol pro veejnostFirma Modular spn pouv selsk

rozum v konkurenci globlnmu systmu

veejnch kol.

DOPORUEN 68

ELEKTRONICKZADVN VEEJNCHZAKZEK 70

Ambicizn podniky mohou zvit svj

prodej dky elektronickmu zadvn

veejnch zakzek, a veejn zadavatelmaj monost jen v Evrop uetit zhruba

50 miliard EUR. Existuj znan rozdly

v zavdn tohoto pstupu, ale jeho

peshranin prosazen brzy oteve nov

trhy.

VOD 71

POLITIKA V PRAXI 72

PLEITOSTI 74

PPADOV STUDIE 76ir internetov dosah zadvnveejnch zakzek v USAFederal Business Opportunities je

webovou strnkou, kter zajiuje

dostupnost vekerch veejnch zakzek

nad 25 000 dolar vem podnikm.

Zpstupnn veejnch zakzekmalm a stednm podnikmNov iniciativy vldy Spojenho

krlovstv zajiuj lep pstup malch

a stednch podnik k pleitostemv oblasti veejnch zakzek a omezen

byrokracie.

Vhoda plynouc z peshraninhoelektronickho zadvn zakzekAlfa1lab je prkopnkem v oblasti

elektronickho zadvn zakzek

zamen na nov evropsk standardy,

co pin znanou obchodn

nvratnost.

Evropsk standard elektronickhozadvn zakzek bez hranic

Dvanct evropskch trh spolupracujena vytvoen programu PEPPOL,

evropskho systmu sdlen veejnch

zakzek bez ohledu na hranice.

Rozen dnskho elektronickhozadvn zakzekCelosttn platforma pro zveejovn

vbrovch zen a schvalovn

dodavatel nabz voln pstupnou

registraci.

DOPORUEN 86

ZVRY 88

Nov pstupy k zadvn veejnch

zakzek poskytuj podporu menm

podnikm a maj ambici nejen mit

pnosy, nbr i transformovat veejnsluby. Vae strategie ur, jak se

zorientujete v pechodnm obdob a zda

se stanete tm, kdo udv smr, budete

nsledovat nebo zstanete na novch

trzch pozadu.

EUROPROC 90

Obsah Strana


6/96

Pedmluva Strana

V souasnosti panuje shoda, e otzkou ji nen, zda by mlveejn sektor zavdt ekologick, sociln a inovativn aspekty

do rozhodovn pi zadvn veejnch zakzek, ale jakm

zpsobem m tak init. O problematice se iroce diskutuje

a zintenzivnila se i snaha sdruit globln veejn politiky.Oblast politik pro veejn zakzky samozejm nemohla zstat

stranou tto debaty, protoe nelze podceovat dsledky

poizovn zbo a slueb a realizac veejnch prac. estnct

procent evropskho HDP pochz z veejnch zakzek zadanch

mstnmi, krajskmi, sttnmi i evropskmi veejnmi

institucemi. Jejich vliv na globln daj je dleit sm o sob,

zrove slou jako dobr pklad pro dal zadavatele. Otzkou

tedy nen, zda nebo pro, nbr jak. Jeliko jde o dynamickproces, kter vdy poskytuje prostor pro zlepen, mly by

vechny zastnn strany spolupracovat jako hnac sla, dky

n se veejn zakzky vyvj a zvyuje se jejich kvalita.

Veejn instituce jsou zavzny k poskytovn nejlepho

pomru cenavkon pi svch nkupech, a za sv rozhodnut

v tomto smru nesou plnou odpovdnost. Stle se zdokonaluj

zpsoby, jak zalenit do hodnocen irokou klu dsledk

nkupnch rozhodnut. Veejn rozhodujc initel musej stle

astji zvaovat nejen een hlavn poteby, nbr i analyzovat

dal aspekty v procesu vbru dodavatele. Evropsk orgny

si kladou za cl udvat takov smr, aby byly postupy pizadvn zakzek transparentnj, ale tak konzistentnj.

Zavedouli se do rozhodovacho procesu urit aspekty, kter

pravdpodobn v minulosti nebyly brny v potaz, profitovat

budou vechny zastnn strany. To je zejmna dleit

v souasn situaci finann krize, kdy veejn instituce musej

sniovat rozpoty a etn oddlen veejnch slueb bojuj

s vkonnostnmi indiktory.

PEDMLUVA

Nejznmjm novm pstupem k politikm veejnch zakzek

je pravdpodobn sil o zadvn co nejekologitjchveejnch zakzek. V poslednch dekdch se v souvislosti

se situac v ivotnm prosted mn zpsob uvaovn jak

veejnch zadavatel, tak oban. Panuje shoda v tom, e

m je zakoupen produkt ekologitj, tm lpe. Dodavatel,

kte opakovan zsobuj veejn sektor, mezi nimi je mnoho

malch a stednch podnik, u investovali prostedky do

zlepen etrnosti svch vrobk k ivotnmu prosted. I dky

tomu se jim da zskvat pozornost veejnch zadavatel. Ti sepi svch rozhodovnch mohou dit projekty, kter zohleduj

celkov ivotn cyklus vrobku i sluby, vetn jejich

karbonov stopy i spoteby vody. Velmi brzy tak nastane

situace, kdy vrobky i sluby nabzen veejnm zadavatelm

budou muset splovat ekologick kritria i po uplynut

doby, kdy budou slouit elm veejn instituce. Vysplej

technologie jsou tedy bezesporu velkou konkurenn vhodou.


7/96

Pedmluva Strana

Tak otzka nutnosti peveden postup pro zadvn

veejnch zakzek do pln elektronickch proces je jijasn vyeena. Elektronick postupy poskytuj jasn vhody,

protoe jsou mimo jin transparentn, jednoduch, rychl,

nabzej rovn pleitosti a minimalizuj chyby. Aby vak byly

veker veejn zakzky v Evrop zadvny pomoc bezpench

a uivatelsky jednoduchch elektronickch platforem, je

zapoteb jet dalho sil.

Pro partnery EuroPROC bylo tedy relativn snadn vybrat ve

zmnn tmata jako soust tohoto prvodce. Ctili jsme

vak potebu zahrnout tak nov pstupy, kter pitahuj naipozornost a jsou stle dleitj.

Stle vce veejnch instituc se sna najt zpsob, jak zlepit

pomoc zadvn veejnch zakzek neutenou socilnsituaci. Souasn vn finann krize omezuj veejn

rozpoty mnohch evropskch zem a dochz k dramatickm

krtm v socilnch rozpotech. V brzk budoucnosti nen

prostor pro ekonomick optimismus, veejn orgny se

proto intenzivn sna nalzt nov zpsoby, jak dodret sv

zvazky vi obanm. Vce ne kdy jindy je nutn naprost

efektivita veejnch vdaj. K tomuto cli je mon pistupovat

poskytovnm takovho zbo i takovch slueb, kter nejenuspokoj okamitou potebu, ale jsou eenm i pro dal

sociln otzky. Veejn organizace se sna nalzt zajmav

een pro tuto problematiku.

Jet vt vzvou me bt propojen prosazovninovaca zadvn veejnch zakzek. Jednou ze sedmi stejnch

iniciativ strategie Evropa 2020 pro inteligentn a udriteln rst

podporujc zalenn se stala Unie inovac. Politiky veejnch

zakzek se proto jasn d touto strategi, protoe jak politiky,

tak strategie maj kvantitativn i demonstrativn vliv. Nleit

politiky zadvn veejnch zakzek mohou zvit inovan

snahy soukromho sektoru slouc obecnmu prospchu(jak ukazuj pozitivn zkuenosti ze zadvn veejnch zakzek

v pedobchodn fzi), a evropsk politika propaguje pesun

inovanho knowhow z veejnho do soukromho sektoru

a naopak.

Partnei euroPROC pracuj ji dle ne dva roky na podpoepstupu malch a stednch podnik na trhy veejnch zakzek

a rdi by se tak astnili tto diskuse. Jsme pesvdeni, e

pruka Vyznejte se ve zmnch nov pstupy k veejnm

zakzkm vytvo nov trhy se stane jednm z nejzajmavjch

vsledk projektu. Tato pruka nen internm dokumentem

pro leny konsorcia, naopak je urena vem klovm hrm

v oblasti veejnch zakzek. Klade si za cl motivovat mala stedn podniky, aby pevzaly iniciativu nad veejnmi

zakzkami s clem zlepit jejich etrnost k ivotnmu

prosted, jejich inovan potencil a sociln odpovdnost,

a aby pomohly veejnm zadavatelm vyuvat elektronick

platformy.

Vme, e tenm poskytne tato pruka zajmav a

uiten pehled, kter povede ke zkvalitovn postup

zadvn veejnch zakzek, a tm k uitku vech oban.

Isidre Sala

Koordintor projektu euroPROC


8/96

vod Strana

VOD

Veejn zakzky pestavuj zhruba estnct procent svtovho

HDP. Jde o obrovsk a rozmanit trh, ve kterm se mn

konkurenn prosted nsledkem globalizace a zven

transparentnosti. Tato pruka je urena malm a stednm

podnikm, kter se zajmaj o mezinrodn trhy a o vliv, jak

maj nov politiky pro zadvn veejnch zakzek na jejich

ance na trhu.

DYNAMICK,DOPOSUD NEUSTLEN TRH

Nov pstupy prezentovan v tto knize navazuj na rozvoj,

kter ovlivnil vtinu veejnch instituc.

Zaprv, vldy ct potebu reagovat na konkurenn tlak

po lepch slubch za ni cenu, ale tak hledat globln

trhy, kter nabzej efektivnj een. Spolen s rostouc

transparentnost vld bude pravdpodobn rst veejndohled nad utrcenm.

Zadruh, mn se definice hodnoty penz. Hodnota ji nen

mena jen kupn cenou, nbr i udritelnost investice vetn

nklad na ivotn cyklus a ekologickch a socilnch dopad.

Zatet, technologie mn zpsob, jakm vldy e zsadn

otzky, ale i jak jednaj s dodavateli pomoc elektronickho

zadvn zakzek, jak zveejuj data a vsledky trnch

vzkum s clem snit nklady jen v Evrop o 50 miliard EUR,

nebo jak jsou nuceny chovat se zodpovdnji a nachzet lep

een.

V neposledn ad jsou vldy pod tlakem zavdt inovace.

Objevily se zsadn spoleensk otzky jako strnut, zmna

klimatu i dostupnost, je vyaduj een, kter prozatm bu

neexistuj, nebo nejsou pouiteln v dosavadnch systmech.

Vsledkem je, e vldy zanaj uznvat nutnost sdlet rizika pi

hledn novch pstup s velkmi i malmi podniky.

Z tchto podmnek vyplynuly tyi hlavn pstupy k zadvn

veejnch zakzek, kter zmnily zpsob, jak se uplatuj

nazen a postupy pro zadvn veejnch zakzek: ekologick

a sociln odpovdn veejn zakzky, veejn zakzky pro

inovace a elektronick zadvn veejnch zakzek.

JAK VHODY VMPINESOU NOV TRENDY

V ZADVN VEEJNCHZAKZEK?


9/96

vod Strana 9

PLEITOSTI A RIZIKO NEINNOSTI

Pro podniky vytvej nov pstupy dynamick prosted,

v nm existuje jen mlo spolench kritri i postup, je

pomhaj krtkodobm rozhodnutm. Podniky el sloitotzce, jakou strategii ve svtle tchto trend zvolit.

Jak se dostat k 436 miliardm EUR v ekologickch fondech,

kter pislbily vldy jako soust opaten na oiven

ekonomiky?

Stanete se prkopnkem, kter objev novou oblast a bude

urovat budouc poptvku?

Budete nsledovat prkopnky a zamte se na prosazovn

jejich spch na masovch trzch?

Nebo budete opozdilcem, kter nabdne vhodn een pro

masov trhy, je chtj dodrovat nov trendy s minimlnm

silm?

A je vae odpov jakkoli, existuje pro vs mnoho

pleitost, zejmna jsteli iniciativn. Neinnost se me

projevit jako velk chyba, budouli ostatn konkurenti aktivnji

vyuvat rostouc transparentnost a zmnu kritri, aby tak

nabzeli udriteln een za konkurenn ceny.

PRUKA PRO ORIENTACIVE ZMNCH

Na rozdl od velkch podnik, kter vyuvaj silnho postaven

na mnohch trzch a zdroje uren na pekonn pechodnch

obdob, musej mal podniky zachzet se svmi omezenmi

prostedky opatrn, a u jde o jejich zaclen, uren priorit i

rozdlen.

Ve tyech kapitolch tto pruky jsou pedstaveny asto

vzjemn propojen pstupy, kter jsou striktn zameny na

perspektivu malch podnik. Na pkladech rozdl, jak jsou

tyto trendy zavdny na nrodnch, regionlnch i mstn chrovnch, je vidt, e trhy zstvaj i nadle asto rozttn.

Jsou tak uvedeny specifick pklady jako ukzky trend,

je otevraj malm podnikm nov pleitosti na trhu.

Ppadov studie poukazuj na konkrtn zkuenosti v rmci

novch pstup a prezentuj spchy i pote, kter se objevily

v prbhu realizace.

ZVEN STRATEGIE PRO V POSTUP

Obecn by tato pruka mla poskytnout pomoc podnikm

s vedoucm postavenm na trhu, kter chtj pochopit, jak se

mn trhy veejnho sektoru a jak funguje kritick pechodn

fze, kter pravdpodobn na krtkou dobu zsadn ovlivn

jejich rozvoj.

Oblast veejnch zakzek je a nadle bude velmi sloitm a

rznorodm trhem. Krtk pruka proto neme detailnobshnout mezinrodn trhy, regulace a politiky. V tto

pechodn fzi navc existuje jen mlo spolehlivch indiktor

poskytujcch kvantitativn pohled, a nov pstupy se chovaj

odlin podle toho, prodvteli veejnm institucm lkask

pstroje, klidov sluby i energii.

Tato pruka by vm mla pomoci zhodnotit vliv zmnnch

trend na v trh, zvit rzn monosti vsledk souasnho

pechodnho obdob, a zjistit, zda je v podnik pipraven

vyut novch trend ve svj prospch.


10/96

Zadvn Ekologickch Zakzek Strana 0

1. VOD

2. POLITIKA V PRAXI

3. ROZHOVOR

4. PLEITOSTI

5. PPADOV STUDIE

6. DOPORUEN

PISPVATEL: IRENE COMPTE, JOHN CONWAY, ARECELI PIFIGUEROA, VANESSA HBNER, CHONG-WEY LIN, ANASTASIA

OROURKE, IVO SLAVOTNEK, MANUEL SWRD


11/96

Zadvn Ekologickch Zakzek Strana

VODVldy celho svta se sna pevzt vedouc lohu v zadvn

ekologickch veejnch zakzek zavdnm novch regulanch

opaten, model nklad na ivotn cyklus, preferovanchpostup a obchodnch ppad. Obecnm clem je zamit se

na otzky zmny klimatu, udritelnho vyuvn zdroj, zdrav

a bezpenosti a nakldn s odpady.

Dal motivac pro zadvn ekologickch veejnch zakzek

je zformovat trendy ve vvoji, vrob a spoteb zbo a tm

pomoci transformovat zaveden trhy. V poslednch letech

psob veejn zadavatel jako dleit faktor ve vytven

hlavnch trh pro ekologick kancelsk poteby a nemocnin

zbo, vozidla na elektrick i vodkov pohon, obchodovn

v souladu se zsadami spravedlivho obchodu (fairtrade)

a biopotraviny.

Vsledkem mohou bt nov produkty, standardy i obchodn

modely. Budouli hlavn zkaznci z ad veejnch zadavatel

poadovat ekologick een, mlo by bt pro podniky

snaz investovat do vt etrnosti svch vrobk a slueb

k ivotnmu prosted, nebo do vvoje novch inovativnch

een etrnch k ivotnmu prosted.

V procesu zadvn veejnch zakzek me veejn zadavatel

zadat environmentln standardy v poadavcch na funkci i

vkon zbo i slueb, stejn jako je me zadat do smluvnch

podmnek. Me tak zadat pravidla pro celkov nklady nauvn i ivotn cyklus s clem zhodnotit dopad zbo i slueb

na ivotn prosted spolen s vcnmi nklady. Vrobek

s vy poizovac cenou tak me bt v prbhu deseti let

ivotnho cyklu nkladov efektivnj, napklad dky ni

spoteb energie.

Zadvn ekologickch veejnch zakzek se me zsadn

liit podle typu nabzen skupiny slueb i zbo. Jsou vyvjena

kritria, avak stle petrvv nkolik zavedench a obecn

uznvanch standard. sten je to zpsobeno rznmi

ideologickmi pedstavami, z nich se staly standardy. Na ty

mohli mt vliv spotebitel, ekologick organizace, vzkumni obchodn zjmy. Dopad na ivotn prosted m navc vce

rozmr a v nkterch ppadech je pro obecn zlepen

ekologick situace pijateln kompromis.

Podniky, kter se zajmaj o pleitosti ekologickch veejnch

zakzek, by proto mly peliv prostudovat standardy, kter

se tkaj konkrtnho trhu, nebo zjistit, na kterch trzch jimi

nabzen vrobky i sluby spluj oficiln standardy

a certifikace.

Politiky zadvn

ekologickch veejnchzakzek ji brzy ovlivn asipadest procent Evropskchvbrovch zen na veejnzakzky. Pestoe rozdlynadle petrvvaj, podniky

se mohou dit certifikaca standardy. Osvdenpostupy ukazuj, e vtetrnost zbo a sluebk ivotnmu prosted medodat vznamnou hodnotu

zadavatelmi poskytovatelm.


12/96

POLITIKA V PRAXISpolen evropsk i globln standardy a postupy v oblasti

zadvn ekologickch zakzek na politick rovni zatm

nevznikly. Je vak evidentn, e pila vlna investic doekologickch een, kter nabz irokou klu pleitost

nap vemi rovnmi veejnch instituc.

Nkolik globlnch organizac, jako nap. OECD, pijalo od roku

2002 doporuen pro zadvn ekologickch veejnch zakzek.

V roce 2003 vydala Evropsk komise sdlen o integrovan

vrobkov politice, kde doporuila lenskm sttm pijmout

politiky zadvn ekologickch veejnch zakzek do roku

2006. Nejmn 21 lenskch stt tak uinilo do roku 2010

(v esti dalch proces probh). Komise vyzdvihla snahu

skupiny Green7, kter doshla nejvyho potu ekologickch

veejnch zakzek. V celosvtovm mtku pijaly politiky prozadvn ekologickch zakzek vldy mnohch stt vetn

USA, Japonska, Kanady, Jin Koreje, Austrlie, ny, Thajska

nebo Filipn.

Spojen krlovstv pijalo v roce 2008 Zkon o zmn klimatu,

kter vol po snen emis uhlku do roku 2050 o 80 % (ve srovnn

s mnostvm v roce 1990), a zrove poaduje, aby samotn emisevytvoen vldou byly sneny v obdob 2010 2011 o 10 %.

Politiky zveejovn vldnch databz a podpory vt

transparentnosti jdou ruku v ruce s iniciativami prmyslu,

jako je nap. Carbon Disclosure Project (projekt zveejovn

uhlkovch emis). Z projektu vznikl rozshl zdroj informac pro

investory a dodavatele, do nho na 3050 podnik (daj z roku

2010) zveejuje data o svch emisch sklenkovch plyn.

Vldn veejn zadavatel tak maj monost zskat pehled o

dodavatelch a o vlivu jejich dodavatelskch etzc.

Podobn politiky pro zadvn ekologickch zakzek lzetak nalzt na regionlnch a mstnch rovnch vld. Mnoh

z nich dokonce dodruj psnj kritria, ne jak uruje

EU i stt. Pkladem je cl mst bez emis (nap. kodask

projekt Copenhagen CO neutral objective), nebo dosaen

100% zajitn energie z obnovitelnch zdroj v rmci msta

(Eindhoven 2035 energy neutral objective). Ve vech tchto

ppadech se zmnil styl zadvn veejnch zakzek, co

otevelo nov monosti.

. Green7: Rakousko,Dnsko, Finsko, Nmecko,

Holandsko, vdsko

a Spojen Krlovstv

. Snen emis vlddyo deset procent bhem

dvancti msc: decc.gov.

uk/en/content/cms/news/

pn10_059/pn10_059.aspx

. Veejn zakzky prolep ivotn prosted, KOM

(2008) 400/2

Evropsk komise doporuila

adu prioritnch oblast

pro zadvn ekologickch

veejnch zakzek:


EVROPSK PRIORITY ZADVN EKOLOGICKCH VEEJNCH ZAKZEK3

STAVEBNICTV

POTRAVINYA STRAVOVAC SLUBY

DOPRAVA A DOPRAVN SLUBYNBYTEK

ENERGETIKA

PAPR A TISK

KANCELSK STROJE A POTAE

ZAZEN PRO ZDRAVOTNICTV

ODVY, UNIFORMYA DAL TEXTILIE

ISTC PROSTEDKYA SLUBY


13/96

Jeliko tento trh rozhodn nen koherentn ani standardizovan,

li se i metody hodnocen. Zadavatel pi urovn svch

poadavk asto vychzej z existujcch standard

a certifikanch systm, jako jsou ekoznaky. Celosvtov

existuje pes 400 ekoznaek, je poskytuj podnikm

certifikaci (daj z roku 2011). Znaky vyuvaj rznch metod,

geografickch aspekt i rznch stup psnosti podle druhupedmtu od potravin a po finann sluby. Existuje tak

irok kla prmyslovch standard, osvdench postup

a nvod, ze kterch erpaj zadavatel. Pat mezi n nstroje

pro zhodnocen ivotnho cyklu nebo uhlkov stopy vrobku.

Dleitm tmatem ekologickch veejnch zakzek je

vytvoit kalkulaci nklad a pnos bhem ivotnho cyklu.

Pi hodnocen stvajcch vrobk s clem vytvoit srovnateln

hodnotc kritria se vak asto objevuj pote. Ty mohou

zpsobit, e zadavatel pochybuje nad pnosy takovho

postupu. Tak me nastat nejistota, pokud jde o prvn zklad

pro zaveden kritri ke zhodnocen ekologickch parametr,a nsledn nechu k prosazovn ekologickch veejnch

zakzek i k podstupovn rizik, je mohou v tto souvislosti

vyvstat.

. ecolabelindex.com . A Climate for recovery:The colour of stimulus goes

green(Uzdraven klimatu:

stimulujc barva je zelen),

globln przkum HSBC (2009)

Finance (v miliardch EUR), kter svtov ekonomiky vylenily na

ekologick investice jako soust opaten pro oiven ekonomiky.

EVROSKUNIE2009/1022,8

OSTATNSTTY EU20096,2

CELKEM2009/19435,9

FRANCIE2009/107,1

SPOJENKRLOVSTV2009/122,1

KANADA2009/132,6

AUSTRLIE2009/122,5

USA2009/19112,3

ITLIE20091,3

JAPONSKO200912,4


EKOLOGICK FOND PRO OIVEN EKONOMIKY5

NMECKO2009/1013,8

NA2009/10221,3

JIN KOREA200930,7

PANLSKO20090,8


14/96

JohnConway

Pane Conwayi, mohl byste nm objasnit, co dnes veSpojenm krlovstv znamen pojem ekologick veejnzakzky?Ve Spojenm krlovstv pod pojmem ekologick veejn

zakzky rozumme dosaen hospodrnosti dky nakupovn

zbo a slueb, kter sniuj negativn dopad na ivotn

prosted zpsoben innost vldy. Z toho dvodu se hodnot

nklady bhem celho ivotnho cyklu, tak abychom mohli

zhodnotit skutenou cenu vroby, dodvky, uvn i likvidacevrobku i sluby. dme se nzorem, e dobe zrealizovan

ekologick veejn zakzka by mla podpoit spravedliv

a udriteln ekonomick rst a rozvoj ekologick ekonomiky.

Ve Spojenm krlovstv existuj Standardy pro vldn nkupy

(GBS), kter slou jako dleit mechanismus pro zadvn

ekologickch zakzek. Jsou propojeny s kritrii iniciativy

Evropsk Unie Ekologick veejn zakzky (GPP).

GBS v souasnosti uruje specifikace pro udritelnost

ve veejnch zakzkch na zhruba 60 druh zbo a slueb.

Specifikace se tkaj dopad na ivotn prosted bhem celho

ivotnho cyklu vrobku i sluby. Mohou zajistit inovativn

vbrov zen, je podporuj rozvoj ekologick ekonomiky jak

v trn oblasti, tak ve veejnm sektoru. Tak mohou zajistit

dlouhodob snen nklad. Pkladem me bt nbytek

podle GBS, u nho se oekv spora 40 milion liber dky

zven recyklaci a opakovanmu pouit. Dalm pkladem

je doprava podle GBS, kdy vyuvn efektivnjch vozidel

dle oekvn zajist sporu pes 7 milion liber. Jakkolispolenost, kter by mohla pispt k vytvoen specifikac,

se me pihlsit do vbrovho zen.

Stle vce se sname nejen urovat specifikace pro ekologick

veejn zakzky, nbr i vyut je pro dal pnosy v oblasti

ivotnho prosted, na zklad aktivn spoluprce s dodavateli.

Prvn vsledkov data ukazuj, e pes 70 % vldnch emis

uhlku pochz z dodavatelskho etzce.

Jak pleitosti nabz vae politika pro ekologick veejnzakzky evropskm malm a stednm podnikm? Zskvajkonkurenn vhodu, nabzejli veejnm institucm ve

va zemi ekologick een?Koalin vlda nadila svm ministerstvm vydat souhrn

specifickch, clench opaten s clem zajistit, aby 25 % jejich

zakzek zajiovaly mal a stedn podniky. GBS vyvjme

pomoc propracovanho systmu, kter zahrnuje konzultace

s dodavateli z ad malch a stednch podnik, a hodnocen

dopad v rmci navrench kritri obsahuje speciln st, je

hodnot dopad na mal a stedn podniky.

Klovm kolem v souasn dob je rozit veejn zakzky

poskytovan malmi a stednmi podniky nap veejnm

Poradce pro politiky

Ministerstvo pro ivotn

prosted, potraviny a otzky

venkova (DEFRA), Spojen

krlovstv

John Conway pracuje

na vvoji standard

udritelnosti pro celou

adu vybranch produkt

nakupovanch veejnm

sektorem, vetn dopravy

a informanch

a komunikanch technologi.

Je tak odpovdn za

propagaci pijet a uvn

standard nap veejnm

sektorem.

. defra.gov.uk/sustainable/government/advice/public/

buying/index.htm

. defra.gov.uk/corporate/about/how/procurement/

policy.htm

ROZHOVOR



15/96

sektorem, abychom tak zvili mnostv obchodnch pleitost

pro mal a stedn podniky a zajistili, e jejich inovace a

flexibilita bude pnosem pro veejn sektor. Mmeli toho

doshnout, musme zajistit transparentn pleitosti, co

nejjednodu postupy zadvn veejnch zakzek, a tak

zavst strategick pstup k veejnm zakzkm, kter zajist

malm a stednm podnikm spravedliv podmnky, pokud sestanou subdodavateli.

Veejn zakzky ve Spojenm krlovstv propagujeme extern

s clem obdret nabdky od irok kly dodavatel. Sname se

zajistit vce pleitost pro mal a stedn podniky, pkladem

me bt prohlen ministerstva o politice udritelnch

veejnch zakzek, kter podporuje obchodn pleitosti

dodavatel z ad malch a stednch podnik a snahu o vt

standardizaci zakzek. Pouvme k tomu nsledujc nstroje:

1. Upraven pedkvalifikan dotaznky, kter zajist, e pi

pidlen zakzky budou hodnoceny nejen zkuenosti z

veejnho sektoru, ale i jin relevantn zkuenosti podnik.

2. Elektronick zadvn vbrovch zen na veejn zakzkypomoc ablony ednho vstnku EU pro vystaven

vbrovch zen vhodnch pro mal a stedn podniky.

3. Zven publicita nadchzejcch zakzek, nap. na

elektronickm portlu ministerstva pro vbrov zen na

veejn zakzky, na Supply2Gov (vyhledva obchodnch

pleitost), nebo CompeteFor.

4. Pobdky hlavnm dodavatelm pro oteven dodavatelskch

trh malm a stednm podnikm.

5. Pobdky hlavnm dodavatelm pro zveejovn pleitost

pro subdodavatele, kter mohou bt zajmav zejmna

pro mal a stedn podniky, na webovch strnkch jako

Compete For.6. ir vyuit specifikac vstup pro podporu inovace v tto

oblasti mvaj mal a stedn podniky vhodu.

7. Snaha zajistit, aby mal a stedn podniky v roli

subdodavatel dostaly vas zaplaceno.

Existuje v agenturch Spojenho krlovstv konsolidovanproces pro ekologick veejn zakzky, a dodruj se stejnpravidla na dalch mezinrodnch trzch?Spolen s dalmi lenskmi stty se Spojen krlovstv

pipojilo k dobrovolnmu cli zajistit 50 % veejnch zakzek

ekologickm zpsobem do roku 2010. To znamen dodrovat

zkladn kritria ekologickch veejnch zakzek, kterstanovila EU.

ir veejn sektor Spojenho krlovstv nen zavzn

dodrovat zvazek vldy, pokud jde o udriteln veejn

zakzky jako soust konsolidovanho procesu. Dky

ekologickmu pnosu a spoe nklad vak mnoh

organizace vldn standardy vyuvaj. Ministerstvo koordinuje

celosttn pstup k udritelnmu veejnmu nakupovn tm,

e vyvj kolen pro organizace inn ve veejnch zakzkch

nebo se zjmem o n, vetn mstnch samosprv a nrodn

zdravotnick sluby.

Jak e vae agentura nevydan nabdky podniknabzejcch inovativn nebo dokonce pelomov eens transformanm potencilem pro ivotn prosted? Nakoho se me takov podnik obrtit, aby prezentoval sveen?

Detailn informace o takovch podnicch se shromaujv databzi pro inovace. V souasn dob se pracuje na tom,

aby do tto databze mly online pstup veker veejn

instituce Spojenho krlovstv. V budoucnu me bt tak

vyuita pro informovn o vvoji psnjch standard GBS.

Pedpokldme, e mal nebo stedn podnik nabzejc

inovativn slubu zane sv sluby nabzet zadavatelm t

organizace, se kterou by rd obchodoval. Podniky mohou

tak vyut pleitosti pro dodvku slueb, kter nabzej

zadavatelsk organizace jako nap. Buying Solutions.

Klovm kolem v souasndob je zvit mnostvobchodnch pleitost promal a stedn podnikya umonit, aby jejich inovacea flexibilita byla pnosempro veejn sektor.

Mnoh mal a stedn podniky se sna nalzt idelnmlad trh pro sv ekologick een. Doporuil byste jakotakov trh Spojen krlovstv?ad vldy zavedl balek opaten s clem zajistit, aby mal a

stedn podniky mly dobr vchoz podmnky ve vbrovch

zench. Mezi klov opaten pat databze nabdek, v n

bude mon nalzt pleitosti ve veejnm sektoru v hodnot

pes 10 000 liber.

Tento pstup dopluj dle fungujc inovativn metody pro

veejn zakzky, je pesahuj rmec GBS, jako je Iniciativa

pro vzkum malch a stednch podnik. Ta spravuje otevenvbrov zen s clem nalzt pevratn een sloitch

problm v oblasti politik a veejnch zakzek9. Dal iniciativa

Zadvn zakzek pro zvazky do budoucna vyhledv

podobn een pomoc dlouhodobho dialogu s monmi

dodavateli na trhu0. Ministerstvo zavedlo program pro

zapojen dodavatel, kter mezi jinm organizuje akce pro

dodavatele, na nich se mohou zstupci malch a stednch

podnik setkat se zamstnanci zadavatel.

. defra.gov.uk/corporate/about/how/procurement/ten

ders.htm

9. innovateuk.org/deliveringinnovation/small businessre

searchinitiative.ashx

0. bis.gov.uk/policies/innovation/procurement/forward

commitment

. defra.gov.uk/corporate/about/how/procurement/ac

tivities.htm



16/96

PLEITOSTIJi brzy bude padest procent zadvanch veejnch

zakzek etrnch k ivotnmu prosted a ekologick veejnzakzky se stanou realitou pro naprostou vtinu zbo aslueb. Poskytovatel, kte zohleduj celkov ivotn cyklusa ve vech aspektech svch een pihlej k ekologickmhlediskm, budou pravdpodobn nejen vyhrvat soute,nbr i lpe vst sv podniky.

1960 1970 1980 1990 2000 2010

. Free city bikeschemes(Schmata

veejnch mstskch kol),

Soren B. Jensen, Koda

(2000); Bikesharing:

history, impacts, models of

provision and future (Sdlenkol: historie, dopady, modely

pouit a budoucnost) De

Maio, Paul, USF Journal

of Public Transportation

(2009); Ecolabel.eu;

Carbon Disclosure Project;Peter Midgley, gTKP;

ecolabelindex.com

4000

3500

3000

2500

2000

1500

1000

500

0

Poet sdlench veejnch kol

Poet mst provozujcch sdlen kol

Poet podnik, kter zveejuj informace o emisch uhlku

Poet majitel ekoznaky EU

Poet ekoznaek


SBLIOVN TREND V OBLASTI EKOLOGICKHO RSTU12


17/96

Oekv se, e v blzk budoucnosti ovlivn ekologick veejn

zakzky alespo 50 % celkovch nklad na veejn zakzky,

co ron znamen 3 200 miliard EUR celosvtov a 1 250

miliard EUR v EU. Jde o obrovsk sumy, kter pedstavuj a 7,5

% svtovho HDP.

Projektovn a vvoj ekologitjch slueb a vrobk takv budoucnu ji nemus bt vc ke zven, ale spe nutnm

postupem, kterm budou mnoz zaveden i nov akti aktivn

propagovat nov een.

Dleitjmi se mohou stt trendy, kter pi hodnocen

zbo a slueb, pokud jde o ekologick kritria a dal kritria

udritelnosti, berou v vahu i technologick rozvoj a obchodn

modely, je mohou vytvoit zcela nov trhy a oblasti slueb.

Jednm z nejviditelnjch vsledk takovho vvoje je rapidn

rst systmu veejnch kol na celm svt. Po dobu 40 let

nedochzelo v tto oblasti k dnmu zsadnmu vvoji, alev roce 2005 nastal prlom dky vvoji identifikace na rdiov

frekvenci (RFID) a mobilnch technologi. Nsledn byl tento

nov zpsob dopravy zaveden ve vce ne 200 mst a ron ho

vyuvaj stovky milion uivatel.

Podobn model se stle astji vyuv i pro auta a motocykly,

co vytv zcela nov odvtv sdlen dopravy a podporuje

zdrav a udriteln ivotn styl.

Rozvoj v oblasti elektromobil, LED technologi a poskytovn

obnoviteln energie fragmentovanmi namsto centralizovanch

elektrren a podnik veejnch slueb zan objevovat novmodely podnikn a poskytovn slueb. I v tto oblasti by

mohlo dojt k transformaci zavedench prmyslovch odvtv,

kter jsou zvisl na veejnch zakzkch.

INTEGROVAN VROBKY A DOPADYCELHO IVOTNHO CYKLU

Environmentln program Spojench nrod poukazuje

ve sv Iniciativ pro ivotn cyklus na adu postup, kter

mohou podniky pijmout s clem vytit z managementuivotnho cyklu, jako jsou (ekologick) pstupy k nvrhm,

analza ivotnho cyklu (LCA), nklady ivotnho cyklu (LCC),

ekoznaen a energetick znaen, prohlen o ekologinosti

vrobk, analzy ekologickch a uhlkovch stop, ukazatele

environmentlnch parametr, a hodnocen sociln

udritelnosti to ve vedle pstup k rozvoji potencilu, kter

jsou nezbytn pro samotnou implementaci.

13, 14. LifeCycleManagement: How

businesses use it to

decrease footprint,

create opportunities and

make value chains moresustainable (Management

ivotnho cyklu: jak ho

podniky vyuvaj pro snen

stopy, vytven pleitost

a zajitn lep udritelnostihodnoty etzc), UNEP/

SETAC (2009)

CYKLUS MOBILNHO TELEFONU14


6. SBRPRO RECYKLACI

2. VELKOOBCHOD3. OBCHODNCI/MALOOBCHOD 4. SPOTEBITEL

5. SERVISA OPRAVY1. VROBA

7.1 BATERIE

7.2 SLUCHTKA

7.3 PSLUENSTV

7.4 SKLDKA


18/96

Veejn realitn spolenost Hyresbostder ve mst Vxj

plnovala postavit dva pasivn domy, piem hlavnm

tmatem se staly klimatizan jednotky.

Povinnm kritriem pro klimatizan jednotky bylo pouit

deskovho vmnku tepla s minimln mrou vmny

85 % tepla namsto bnch 65 %. V dob vbrovho

zen nebyla na trhu dn klimatizan jednotka s tmito

parametry. vdsk stedn velk podnik IV Produkt AB

vyrbjc klimatizan jednotky vyvinul pro tento projekt nov

vrobek odpovdajc poadovanm psnm vkonnostnmparametrm. Vsledkem bylo, e se zsadn posunula rove

nejmodernjch vrobk v oblasti.

Pro IV Produkt AB byla tato veejn zakzka nejen zajmav,

ale stala se i velkou vzvou. Organizace Hyresbostder i jej

vlastnk, msto Vxj, se toti pi zadvn veejn zakzky

a vvoji modelu projektu dili oproti minulosti zcela novm

postupem.

POSUNUT MONOSTEKOLOGICK

KLIMATIZACE

Firma IV Produkt AB pomohlamstu doshnout ambiciznch

cl v oblasti pasivnch dom.

Dky psnm kritrim na

vkon, kter vznikla bhem

vyjednvacho zen veejn

zakzky, se vytvoila pleitost,aby spolenost ukzala

schopnost objevit v oblasti

klimatizace nov monosti a

otevela tak mezinrodn trhy.



19/96

5 16 27 38 49

Hyresbostder vyuil zdka pouvan model vyjednvacho

zen ze dvou dvod. Zaprv, projekt obsahoval technick

rizika, je nebylo mon zhodnotit pedem. Zadruh, na trhu

neexistovalo vhodn technick een. Zatet, zadavatel chtl

mt monost ped rozhodnutm detailn diskutovat s rznmi

astnky vbrovho zen bez poruen psnho prvnho

rmce Zkona o zadvn veejnch zakzek.

Zadavatel sestavil takzvanou tabulku specifikac pro energii

budovy (BEST), jejm clem bylo urit konen vkonnostn

cle. Tabulka se stala spolenm zkladem pro vechny

astnky vbrovho zen. V prvn fzi vbrovho zen bylo

klov zejmna zateplen budovy, ale velmi brzy se zjistilo,

e pmou podmnkou pro splnn energetickch cl, tak jak je

definovala tabulka BEST, je vysoce efektivn klimatizace.

Pi vvoji kompletn produktov kly v oblasti klimatizace

klade firma IV Produkt AB ji od roku 1991 vysok draz na

nklady ivotnho cyklu (LCC), byla proto vborn pipravensplnit poadovan nron cle. Tm vechny stavebn firmy,

kter se zastnily vbrovho zen, kontaktovaly velmi

rychle IV Produkt AB s nabdkou partnerstv. Nvrhy firmy IV

Produkt se staly soust vtznho konceptu, kter organizace

Hyrsebostder nakonec vybrala.

Pi detailnm plnovn projektu fungoval podnik IV Produkt

jako expert na energeticky efektivn klimatizan jednotky

a pekonal tak svou roli bnch dodavatel. Zkuen

zamstnanci oddlen pro vzkum pracovali na vvoji

konenho een a na dodren nronch energetickch

poadavk projektu.

Hyresbostder opakovan zdrazoval, e projekt m

pispt k vvoji novho pstupu zaloenho daleko vce na

podncovn motivace a na sdlen rizik i zisku. Zrove m

vyut nov technologie pouit ji dve v pilotnch projektech

malho rozsahu, rozit je do velkho demonstrativnho

projektu a zat tak tvoit nov standard pro odvtv. IV

Produkt AB v, e bylo dosaeno i tohoto cle ve vvojipodnikn a trhu.

HODNOTITELN RST EKOLOGICKHOPODNIKN

IV Produkt je podnik s vedoucm postavenm v oblasti

energeticky efektivnch vkon a jako takov pochopil, e

poadavkem tohoto projektu je vytvoit pklad, kter budou

ostatn nsledovat.

Byla to sprvn vaha; samotn projekt zskal celoevropskuznn a vsledkem byla ada studijnch nvtv ze zahrani.

Vytvoenm tohoto een posunul IV Produkt sv dc

mechanismy o krok vped, pokud jde o ochranu ped mrazem.

Tento poznatek dnes podnik vyuv nap svm portfoliem.

IV Produkt AB sice nadle nepouv naprosto pesn kopie

een, je pouila organizace Hyresbostder, ale prodala

nkolik podobnch een. Nkolik evropskch exportnch

partner firmy IV Produkt navc pouv tento projekt jako

efektivn vzorov een. V neposledn ad zskala firma

reputaci v odvtv jako nkdo, kdo to doke a profiluje se

tak jako spolehliv projektov partner.

. SMRNICE EVROPSKHOPARLAMENTU A RADY

2004/18/ES ze dne 31. bezna

2004 o koordinaci postup

pi zadvn veejnch

zakzek na stavebn prce,dodvky a sluby


VYJEDNVACZEN ORGANIZACEHYRESBOSTDER

IDENTIFIKUJE POT

EBU

SPECIFIKACEZALEUJ NVRHFIRMY IV PRODUKT

IV PRODUKT VSTUPUJEDO PRVN FZEVBROVHO RZEN

HYRESBOSTDERURUJE NEJLEP

KRITRIA

VROBA PRODUKT+ EXPERTZA

KLIMATIZANJEDNOTKA NEN

NA TRHU

PROJEKT JESPN

ZAHJENVYJEDNVACHO

ZEN

MODERNIZACEPORTFOLIA + VEDOUCPOSTAVEN NA TRHU


20/96

Nakldn s odpadypedstavuje dvacet procentmstskch vdaj. Urbioticapouila nejmodernjtechnologie v oblasti sensora vyhrla vbrov zen,kter vypsala Barcelona namstsk sluby. Vsledkembyl estimsn pilotnprojekt jako krok vpedv oblasti veejnch zakzek.

Urbiotica je technologickou novinkou vzniklou na zklad

mylenky, e mstsk sluby lze efektivnji dit za pouit

technologi a okamit zpracovvanch informac. Urbiotica

vyvj sensory, je jsou specificky zameny na poteby mst,

pokud jde o okamit sbr informac o parametrech, jako je

mobilita, s clem vrazn zlepit efektivitu a kvalitu mstskchslueb.

Nakldn s odpady pedstavuje pro msta zhruba 20 %

celkovch nklad. Hlavn neefektivn oblast je sbr popelnic.

Prv zde by velmi dobe fungoval systm okamitho

informovn o naplnn popelnic, na jeho zklad by bylo

mon optimalizovat sbrn trasy. Doshlo by se snen

nklad i zlepen sluby. Urbioca spustila sv een pomoc

sensor v roce 2009.

Msto Barcelona provozuje organizaci 22@ Urban Lab,

jejm clem je umonit inovativnm podnikm, aby si pilotn

vyzkouely sv een v partnerstv s pslunmi agenturami

msta, jako je Agentura pro nakldn s odpady. Clem UrbanLab je a) pomoci podnikm vyvinout een, b) spustit diskusi

v pedobchodn fzi zadvn zakzek a pilotn fzi, kter

zhodnot inovativn een, c) poskytnout podnikm monost

vyzkouet nevydan een, a d) poskytovat zodpovdn

a transparentn postup.

V roce 2009 se 22@ Urban Lab spojila s osmi dalmi svtovmi

msty, aby spolen zadala globln vzvu pro een (Living

Labs Global Award), kter by pomohlo mstu vybrat nejlep

een pro nabdku pilotnch pleitost. Mezinrodn panel

odbornk a klovch rozhodujcch initel vybral ze 150

nabdek z 38 stt. Vtzem se stalo een inteligentnhonakldn s odpady organizace Urbiotica. V roce 2011

podepsala Urbiotica a msto Barcelona Memorandum

PILOTN PROJEKT:ZHODNOCEN SYSTM

INTELIGENTNHONAKLDN S ODPADY



21/96

1. 2. 3. 4.

Urbiotica spust pilotn instalaci svch sensor pro

nakldn s odpady ve spoluprci s pslunmiagenturami.

Tento projekt bude Urbiotica financovat z vlastnchzdroj; soust nebudou dn finann transakce.

Msto Barcelona poskytne vznamnou podporu prosputn tohoto pilotnho projektu a zajist detailnzhodnocen systmu a jeho dopad.

Msto Barcelona bude publikovat informace o pilotnmprojektu, jeho vsledcch a dopadech.

Dlka pilotnho projektu je msc.

o porozumn s clem pilotovat a zhodnotit dopad een ve

mst. Dohoda spov v tchto bodech:

VYJDEN POTEBY, VZVA,PILOTN PROJEKT,ZHODNOCEN A ZADN ZAKZKY

Inovativn pstup Barcelony, kdy msto publikovalo vzvupodnikm k prezentovn jejich een, se stal vhodou pro

podnik Urbiotica. Takov postup je dleitou monost,

jak mohou podniky aktivn prezentovat sv een v rmci

strukturovanho postupu a pomoci ovlivnit zadvn

plnovanch veejnch zakzek.

Pokud by se podnik jako Urbiotica rozhodl aktivn nabzet sv

een mstu pomoc nevydan nabdky, znamenalo by to

znan nklady, je lze odhadnout na zhruba 8 000 EUR. Dky

postupu, kter nabdlo msto Barcelona, se nklady snily

na zhruba 250 EUR za as investovan do prezentace een

prostednictvm vzvy k pilotnm projektm, kterou publikovala22@ Urban Lab. Uetily se tak zdroje a hlavn zadavatel mohl

zhodnotit een na zklad rozshlho pilotnho projektu.

Urbiotica navc zskala mezinrodn ocenn jako poskytovatel

een, je vybralo jedno z prominentnch svtovch mst. To

velmi pisplo k vrohodnosti malho zanajcho podniku.


MYLENKA PILOTNHO PROJEKTU V OBLASTI NAKLDN S ODPADY

2009URBIOTICA VYNALZINTELIGENTN SYSTMNAKLDN S ODPADY

2010MSTO BARCELONAHODNOT 150 NABDEKEEN Z 30 STT

2011DOHODA O PILOTNMPROJEKTU PROBARCELONU, 22@

URBAN LAB

200922@ URBAN LAB PODVVZVU K PODN PILOTNCHPROJEKT, JE VYE

VZVU PRO AUTOMATIZACIMSTSKCH SLUEB


22/96

tyi budovy eskho Nrodnho divadla z 19. stolet byly

naposledy renovovny v 80. letech minulho stolet. V roce

2005 zapoalo divadlo program zlepovn energetick

efektivity a zadalo dlouhodobou zakzku na energetick

sluby, kterou v roce 2006 vyhrla a od t doby dodv ENESA,

soukrom esk spolenost poskytujc energetick sluby.

Pravidla smlouvy o energetick vkonnosti jsou zklademdesetilet zakzky na slubu, kter nabz een na kl

zahrnujc veker sluby v oblasti designu, manipulace, auditu

a obchodnch model. Nedlnou soust smlouvy o slub

tvo finann zruky energetickch spor, kter garantuj, e

celkov nklady na projekt (prvotn investice, finann nklady

a poplatky za sluby) budou uhrazeny z spor, jich bude

dosaeno bhem trvn zakzky. spory se monitoruj msn

a ovuj se v souladu se smluvnmi postupy.

.Introduction to EnergyPerformance Contracting

(vod do smluv o

energetick vkonnosti),

americk agentura pro

ochranu ivotnho prosted a

Energy Star Buildings (2007)

PNOS ENERGETICKCHSPOR V ESKM NRODNM

DIVADLEInvestin zakzku na renovaci zazen v Nrodnm divadlevyhrla firma ENESA, kter m bhem desetiletho obdobzskat zpt nklady dky energetickm sporm.



23/96

Modernizace energetickch a technickch systm probh

v nkolika fzch. Mezi prvky vylepen pat modernizace

topen, chlazen (klimatizace), vtrn, systmy zen osvtlen

a energie. Na stechy dvou budov byly nainstalovny fotovoltaick

panely, kter se staly soust energetickho systmu.

EFEKTIVN PNOS PRO VECHNY

Ji bhem prvnho roku bylo dosaeno ron energetick

spory ve vi 230 000 EUR, co pedstavuje asi tetinu

investice v prvn fzi (920 000 EUR). Oekv se, e mra spor

bude dle rst, jakmile dojde ke druh fzi investic do dalch

fotovoltaickch panel ve vi 260 000 EUR.

Identifikovala se i ada dalch monost, jak dky novm

technologim vyladit systm a zlepit tak provoz budovy

a spotebu energie, co povede k dalm provoznm

a energetickm sporm a nsledn zv nvratnost investicefirmy ENESA.

ENESA refinancuje sv investice z procenta uetench

nklad. Je proto zejm, e tento obchodn model dovede

zajistit pnos v oblasti ivotnho prosted i v oblasti spor

pro divadlo, a zrove je ziskov pro firmu ENESA. Ilustrace

uveden ne uvd zkladn kalkulaci, kter ukazuje, e pi

rovnomrnm rozloen investice do deseti let je dosaeno

ron spory nklad v hodnot zhruba 237 000 EUR (zatmcoinvestice in zhruba 118 000 EUR), piem urit procento

tto stky tvo zisk firmy ENESA. Systm odmny plynouc

z uetench nklad vytv pozitivn motivaci zvyovat kvalitu

po celou dobu trvn zakzky.

Smlouva o energetick vkonnosti umonila financovn

modernizace divadla ze soukromch zdroj, a zrove poskytla

zadavateli dostatek prostoru pro upraven priorit podle

oekvanch vsledk. Jak se ukzalo, investice se navrtila

ji z potku projektu, co umonilo firm ENESA hledat

dal monosti zlepen efektivity (kter smlouva odmuje)

v prbhu zbvajc doby zakzky. Tento model smluv na klo energetick vkonnosti a modernizaci zazen se objevil

v 70. letech minulho stolet a postupn se stal dleitm

celosvtovm odvtvm. Za prkopnky v tto oblasti jsou

povaovny USA, Japonsko, Nmecko a Rakousko.

PLYN PITNVODA

SOLRNENERGIE

INVESTICE

-4 426 674 KWH/Y -29 323 M3/Y +18 500 KWH/Y 0,00 EUR

-190 789 EUR -38 119 EUR -8 417 EUR +118 000 EUR

OBJEM

ENERGETICKPNOS

NKLADY

SPORY NANKLADECH

Stav ped modernizac

Zvazek firmy ENESA


SPOLEN ENERGETICK PNOS


24/96

Skandinvsk region, kter zahrnuje Island, Norsko, Finsko,

vdsko a Dnsko, m dlouholetou tradici zk spoluprce

v politice, regulacch a rozvoji trhu. Akn pln pro ivotn

prosted 2009 2012 nastiuje klov opaten, kter

pomohou regionu splnit cle v oblasti udritelnosti. Draz se

klade zejmna na zadvn ekologickch veejnch zakzek.17

Byl uren program, kter navazuje na stvajc nrodn akn

plny vech skandinvskch stt, kter m poskytovat

instrukce pro ekologick aspekty veejnch zakzek a stanovit

obecn kritria. Ta jsou nsledn prezentovna Evropsk unii

jako doporuen kritria pro pijet ve 27 lenskch sttech.

Pro podniky poskytujc sluby skandinvskm vldm

to znamen, e velmi brzy pijmou psn normy, kter

pravdpodobn daj zklad evropskm standardm, co jim

otevr nov trhy.

Evropsk trh s ubytovnm nabz miliardu nocleh

v evropskch hotelech, co pedstavuje velk trh s prmrnou

cenou 100 EUR za pokoj a noc. Snaha o snen negativnch

dopad na ivotn prosted pomoc veejnch zakzek v tomto

odvtv se tak stala vysoce prioritn oblast.

Oblast ubytovn a turistickch slueb ji vlastn 37 %

vekerch udlench licenc ekoznaky EU. Tuto znaku

vlastn 392 hotel, a dalch 252 hotel vlastn samostatnou

skandinvskou ekoznaku18. Podle indexu ekoznaen se

celkov udluje 44 typ ekoznaek v oblasti turismu19. Je tedy

jasn, e zadavatel zakzek stoj ped obtnm rozhodnutm,

kterho partnera pro certifikaci si vybrat.

. Akn pln pro ivotnprosted 20092012. ANP

2008:736, Skandinvsk

rada ministr, Koda

. nordicecolabel.org 9. ecolabelindex.com

SKANDINVSK VLDY ZAD-VAJ EKOLOGICK ZAKZKY

NA HOTELOV SLUBY

Zmna klimatu nsledkem

uvn energie

Snen spoteby energie za

vytpn a pouvn elektrickch

spotebi, vyuvn obnovi

telnch zdroj energie, podpora

environmentln komunikace

a vzdlvn prostednictvm

systmu zen z hlediska ochrany

ivotnho prosted.

Nedostatek neobnovitelnch

zdroj energie

Snen spoteby energieza vytpn a pouvnelektrickch spotebi,vyuvn obnovitelnchzdroj energie, podporaenvironmentln komunikacea vzdlvn prostednictvmsystmu zen z hlediskaochrany ivotnho prosted.

Nedostatek neobnovitelnchzdroj energie

a environmentln zt

z tby neobnovitelnch

i obnovitelnch zdroj

Omezen mnostv odpadu, leptdn a recyklace odpadu,

podpora environmentln komu

nikace a vzdlvn prostednictvm

systmu zen z hlediska ochrany

ivotnho prosted.

Zneitn povrchovch vod,

spodnch vod a pdy

Nleit itn odpadnch

vod a separovan sbr stic

nebezpenho odpadu.

DOPADY MONOSTI ZMRNN DOPAD

Zmna klimatu nsledkememis metanu z potravinovchodpadk na skldkch

Omezen a lep tdn/recyklace/kompostovnodpadk z potravin.

Vldy pti skandinvskch stt spolen pipravujstandardy zakzek pro hotelov sluby s clem poskytnoutjasnj instrukce pro trh a stt se pedlohoupro celoevropsk kritria.



25/96

JAK KRITRIA MUSEJ SPLOVATPOSKYTOVATEL HOTELOVCH SLUEB,ABY ZSKALI SKANDINVSK VEEJNZAKZKY?

Protoe certifikan orgny maj rzn standardy a mncse poadavky, sna se skandinvsk vldy zavst spolen

oekvn na stran nabdky pro zadvn zakzek v oblasti

hotelovch slueb.

Na zklad rznch kritri nrodnch pravidel pro zakzky

v oblasti hotelnictv, skandinvskch a evropskch ekoznaek

a aknch pln pro ekologick veejn zakzky pedstavila

skandinvsk rada ministr v roce 2009 spolen seznam

kritri pro zadvn veejnch zakzek v hotelovch slubch.

Hlavn zsadou zadvn zakzky by se mlo stt motto

hotelov sluby etrn k ivotnmu prosted a zakzka by

mla obsahovat nsledujc kritria:

SROVNN NKLAD HOTEL NA EKOZNAKY

TYP

Zkladn kritria

Technick specifikace

Podmnky zakzky

KRITRIA

zen osvtlen podle poteby ve vce ne 80 % pokoj

Dodaten ekoznaka: vce ne 80 % energeticky spornch rovek

Dvkovae mdla a ampon ve vce ne 90 % pokoj

Monost tdn odpadu v pokojch do alespo t typ; odpad je nsledn shromdn

a je s nm dn manipulovno

Hotel dodruje kritria ekoznaen EU, pokud jde o sluby v ubytovvn turist, nebo

kritria norskho ekoznaen pro hotely

Vce ne 22 % (50 % podle ekoznaky EU) elektiny pochz z obnovitelnch zdroj, tak

jak definuje Smrnice 2001/77/ES

Proud vody z kohoutk a sprch vyjma vanovch kohoutk je men ne 12 l/m (9 l/m

podle ekoznaky EU).

Veker odpadn voda je itna.

Nebezpen odpad mus bt shromdn a mus se s nm manipulovat oddlen, dleRozhodnut Komise 2000/532/ES ze dne 3. kvtna 2000

Odpad se recykluje do kategori, se ktermi oddlen manipuluj mstn sluby pro

nakldn s odpady

Poskytovatel je pipraven zajiovat sluby zpsobem etrnm k ivotnmu prosted

vetn prokzn pravidelnho kolen zamstnanc.

Poskytovatel mus bhem dvou let dokzat, e se sousted na zven energetick

efektivity a snen dopad na zmnu klimatu.

BODY

1

1

1

5

Poplatek

za pihlku

Ron

poplatek

SKANDINVSKEKOZNAKA

2 000 EUR

1 400 6 500

EUR

EKOZNAKAEU

200 660 EUR

750 EUR

ZNAKAVIABONO(NMECKO)

300 950 EUR

10 EUR / pokoj



26/96

BARCELONA KUPUJE PIKOVOUSATELITN TECHNOLOGII PRO

MONITOROVN KVALITY VODY

Barcelona se inspirovalanevydanou nabdkoufirmy Starlab na nhradustvajcch pobench

sensor pro sledovn vodysatelitnmi daty,

je nevyaduj drbua nemaj dn dopadna ivotn prosted.Tento krok otevel nov

mezinrodn trhy v dalchpobench mstech.



27/96

Mal, mlad firma Starlab zamen na pikovou technologii

se sdlem v Barcelon, dostala npad vyvinout een pro

monitorovn kvality pobench vod pomoc satelitnch

dat. Tm obchodn zaloench vdc, kte pracovali

na vzkumnm programu monitorovn pobench vod

financovanm Evropskou kosmickou agenturou0, oslovil

barcelonskou radnici s nabdkou pomoci mstu monitorovatkontaminaci a kvalitu vody revolunm zpsobem.

Starlab je vzkumn podnik zamen na pozorovn Zem,

snac se vyvinout nov a alternativn metody aplikac pro

dlkov snmn. Poskytuje sluby zaloen na satelitnch

datech, kter nabzej klientm een dle jejich poteb.

een firmy Starlab nabz online pstupnou slubu poskytujc

indiktory kvality vody zaloen na satelitnch datech.

Odbornci z mstsk radnice i irok veejnost budou mt

pstup k nejnovjm, kadou hodinu aktualizovanm datm,

a to 24 hodin denn, sedm dn v tdnu. Data jsou doruovnaprostednictvm map, kter nabzej kvantitativn informace o

relevantnch environmentlnch parametrech. Sluba zahrnuje

i systm varovn ped monm nebezpem.

Starlab pedstavil mylenku sluby pro monitoring kvality

pobench vod barcelonskmu tmu pro ivotn prosted.

Zamstnanci radnice nikdy nepouvali sluby zaloen na

satelitnch snmcch, take byli nadeni monost prozkoumat

tuto pleitost a zskat zkuenost z prvn ruky. een nabdlo

znan spory ve srovnn se stvajcm systmem men a

nklad na drbu pstroj, a tak snen dopad na ivotn

prosted, kter monitorovac aktivity psobily.

Od dostaten podrobnho pedstaven een trvalo asi 4

msce, ne byl dohodnut zpsob financovn veejn zakzky

a dokonena fze pravy pro zkaznka. Po sputn programu

zaala barcelonsk radnice vyuvat slubu satelitnch dat

pro monitorovn kvality pobench vod jako soust svho

integrovanho programu zen pro poben oblast. irok

veejnost m pstup k nejnovjm informacm o stavu pobedky zveejovanm satelitnm mapm.

VESTRANN EKOLOGICKALTERNATIVA OTEVR NOV TRHY

Dky barcelonsk radnici se podniku Starlab podailo prosadit

na trh pikov vzkum. Dky veejn zakzce mohla firma

vyvinout a zapojit prvn komern aplikaci svho een, kter

je nyn nabzeno za pomoci program pro export technologi

zejmna evropskm a jihoamerickm pobenm mstm.

een firmy Starlab lze jednodue rozit do dalch

mst, protoe dovede zskat satelitn snmky celho svta.

Zstv vak nutn zk kontakt s klientem, aby bylo mon

uzpsobit technick een konkrtnm potebm. V tomto

smyslu byla pro Starlab pnosem poten spoluprce s

mstnm klientem, co j umonilo slubu vylepit a zskat trn

informace o skuten hodnot svho een.

0. Konsorcium MarCoast:gmesmarcoast.info

DLKOV SNMN STAVU VODY

KVALITA VODY


TRANSPARENTNOST

NEROZPUSTN LTKY


28/96

DOPORUEN

Tvote ekologickhodnoty pro vldu i jejzkaznkyVldy zanaj poskytovat sofistikovanj sluby zamen

na zkaznka pomoc novch model, dky nim volii

zskvaj individulnj zkuenosti se slubami. Jak mohouekologick een zvyovat spornost a kvalitu takovch

slueb a poskytovat jasn vhody koncovm astnkm?

Monosti zjistte podle osvdench postup v pslunch

oblastech, studiem strategi ve slubch a spnch

pklad u vaich zkaznk, a tak mete vyut odbornch

znalost vzkumnch center nebo konzultac s odbornky i

partnerskmi organizacemi.

V vbr pro zelenoustrategii: vst,nsledovat nebozstat pozadu

Kad neme bt ekologickm prkopnkem, ale vedouc

postaven me mt strategickou vhodu v prosted, kde

se rychle mn standardy a petrvvaj rozdly. Prkopnci,

kte tvo nov standardy, obvykle mohou poadovat vysokceny. Va volbou vak me bt i jejich tsn nsledovn.

Pot, co prkopnci objev nov odvtv, nabdne vae

firma specializovan dodvky pro tento nov trh. Pokud se

rozhodnete zstat pozadu, dostvte se na riskantn pdu,

kde spch zvis do znan mry na schopnosti poskytovat

nejni cenu zkaznkm, kte jsou sami opozdilci v zavdn

ekologickch politik.

Peliv sledujte

psluntechnologick trendy,abyste byli pipravenina prlomOblast ekologickch parametr ekaj v budoucnu radikln

zmny dky novm technologim, jako jsou elektromobily,

biologicky rozloiteln vrobky, senzory nebo dic systmy.

Budeteli vvoj v tto oblasti peliv sledovat a vas investovat

do nutnch partnerstv a prav, nepekvap vs nhl zmny.

Najdte trhy, kternejlpe odpovdajvaim standardmJakmile splnte adu poadavk na certifikace i standardy,

mete zjistit, e pro nkter trhy ji mte dky tomu

konkurenn vhodu. Zante tedy zhodnocenm ekologinosti

vaich vrobk a dodavatelskho etzce za pouit bnchmetod a srovnejte vsledky s rznmi standardy. Jako dal

krok posute rizika a jednoduch kroky, dky nim mete

zlepit sv postaven, pokud jde o splovn mtek, a zajistit

si tak postup na sofistikovanj trhy.



29/96

Bute odvn: nebojtese vynalzt pelomovmodel obchodua slueb, kter ur svjvlastn standard!Zvate monost odvn inovace prostednictvmkombinovanho modelu obchodu a sluby, dky ktermu

mete vytvoit nov trhy s vlastnmi standardy hodnocen,

podobn jak to v minulosti udlaly podniky poskytujc

venkovn reklamu nebo pjovny kol. V prbhu procesu zce

spolupracujte se zkaznkem a jasn mu vysvtlete pnos,

kter dky vm zsk.

Seete informaceo vtin bnuvanch mtek veva oblasti podniknIdentifikujte nejbnj kritria pro hodnocen va kly

zbo a slueb, kter pouvaj zadavatel. Mete tak uinit

rozeslnm dotaznk, pelivm studiem jejich specifikac pro

politiky a smluvnch podmnek, nebo jinou formou zskvn

trnch informac. Investujte do dialogu se zadavateli s clem

vytvoit spolenou trajektorii pro vvoj a hodnocen. Informujtesv zkaznky o ekologinosti svch vrobk i slueb a o svch

plnech do budoucna. Zamteli se na sv siln strnky, mli

byste se profilovat jako ekologick poskytovatel, zskat uznn

od ostatnch a dostat se do povdom veejnosti. Pomoc

mdi, pm komunikace a konferenc lze propagovat inn

nstroje, jakmi jsou ocenn, udlen certifikty a thought

leadership, tedy uznvan vd osobnost udvajc smr.

Chceteli bt o kroknaped, spojte se

s prkopnickmizadavateliNa svm trhu najdte prkopnky, kte zadvaj zakzky podle

psnch standard, a snate se spolen posunout bn

vnman limity. Podali se vm spolen s nimi zkvalitnit

vrobky, mete zskat dobr zklad pro zskn dalch

zkaznk, kte se mohou inspirovat a nsledovat jejich

modely hodnocen a zadvn zakzek.

Peliv studujte rznstandardy v rmcicertifikanch rmcZskejte informace o certifikanch rmcch nabzench na trhu,

jako je nap. evropsk ekoznaka, a zvate, zda by vm mohlypinst uitek. Peliv prozkoumejte, za jakch podmnek si

lze tyto certifikty udret a pomeli vm jejich vlastnictv

k tomu, e budou zkaznci dvovat va nabdce a jejmu

ekologickmu pnosu.



30/96

1. VOD

2. POLITIKA V PRAXI

3. PLEITOSTI

4. PPADOV STUDIE

5. DOPORUEN

PISPVATEL: KRISTINA BJURLING, ALBERT FONTANILLES,NINA JURETZKA, IRMA KUUKASJRVI, TORBJORN LAHRIN,

CHONG-WEY LIN, ANNA LIPKIN, COLLAN MURRAY

Sociln Odpovdn Veejn Zakzky Strana 0


31/96

. Valn shromdnOSN (2005). Vsledek

svtovho summitu, rezoluce

A/60/1, kter pijalo valn

shromdn dne 15. z

2005

. Pijato valnmshromdnm OSN rezoluc

A/RES/61/106 dne 13.

prosince 2006

. Sociln nakupovn prvodce zohledovnm

socilnch hledisek pi

zadvn veejnch zakzek,

Evropsk komise (2010)

Multilaterln mezinrodn dohody, jako je mluva Mezinrodn

organizace prce (MOP) o slunch pracovnch podmnkch

a pracovnch prvech nebo mluva OSN o prvech osob se

zdravotnm postienm, poskytly referenn body a standardy

pro sociln odpovdnost.

O nco pozdji urila EU veejn zakzky jako zpsobpropagace sociln agendy v Evrop. V prvodci

zohledovnm socilnch hledisek pi zadvn veejnch

zakzek podv EU pehled o svch vizch a prvnm rmci,

na jeho zklad by mli zadavatel a tvrci politik aktivnji

vyvjet snahu o dosaen socilnch cl prostednictvm

veejnch vdaj.

Obas dochzelo k vyhrocenm diskusm o tom, zda evropsk

smrnice pro zadvn veejnch zakzek odpovdaj aktivismu

v oblastech, jako je spravedliv obchod nebo slun prce,

protoe podstatou zadvn veejnch zakzek je dodren

nkladov efektivity vybran nabdky. Existuje nicmn prvnskutenost, podle kter nazen poskytuj prostor pro sociln

odpovdn veejn zakzky. To vytv monou vhodu pro

podniky, kter dodruj vysok sociln standardy a nabzej

produkty a sluby s ohledem na jejich sociln dopad, dky

rostoucmu potu veejnch zakzek s ohledem

na sociln otzky.

VOD

Evropsk i jin vldy se stle vce sna vyut zadvn

veejnch zakzek k pmmu plnn cl sociln politiky.

Sociln odpovdnost spad pod iroce pijatou definici

udritelnho rozvoje ( jej ti sloky tvo ekonomick a socilnrozvoj a ochrana ivotnho prosted), na rozdl od inovac

a vce regulovanho zavdn opaten pro ochranu ivotnho

prosted.

Zadavatel, podobn jako velk spolenosti, el stoupajcmu

tlaku chovat se sociln odpovdnm zpsobem v souladu se

zvyujc se poptvkou zkaznk po udritelnch vrobcch,

jako jsou produkty s oznaenm fair trade, ekologick energie

nebo biopotraviny. Skandly v dodavatelskch etzcch (jako

nap. dtsk prce pi vrob kvy) navc pedstavuj pm

politick riziko. Slc tlak masovch nevldnch organizac,

mdi a socilnch st funguje jako vznamn zpsobprosazovn podmnek.

Na rostoucm potu trh se objevuj politiky pro odpovdnost

v sociln a etick oblasti. Smrnice obvykle umoujveejnm zadavatelm v rmci vbrovch zen brt ohledna sociln dopady a poadovat doklad o plnn, co otevrpleitosti pro dodavatele, kte tato kritria spluj.

Sociln Odpovdn Veejn Zakzky Strana


32/96

ZAMSTNANECKPLEITOSTI

SOCILNZALENN

SLUN PRCE

SOCILNA PRACOVN PRVA

ZAMSTNVN MLADCHDLOUHODOBNEZAMSTNAN, STAR PRACOVNCILID ZE ZNEVHODNNCH SKUPINLID S POSTIENM

PODNIKY VE VLASTNICTV MENINOVCH SKUPINPODNIKY ZAMSTNVAJC PSLUNKY MENINDRUSTVA, SOCILN PODNIKY, NEZISKOV ORGANIZACEZAMSTNVN LID S POSTIENM

ZKLADN PRACOVN NORMYSLUN PLATZDRAV A BEZPENOST PI PRCISOCILN DIALOGKOLENZKLADN SOCILN OCHRANA

RESPEKTOVN NRODNCH ZKON, KOLEKTIVN SMLOUVYZSADA ROVNHO ZACHZEN PRO ENY A MUEZDRAV A BEZPENOST PI PRCIBOJ PROTI DISKRIMINACI Z JINCH DVODROVN PLEITOSTI

Vechny zde uveden cle jsou zakotveny v evropsk politice, globlnch konvencch nebo

deklaracch, jejich clem je chrnit a zavdt specifick sociln rmce. Tyto cle jsou zaloeny

na vybranch plnech, kter publikovala Evropsk komise.

SOCILN CLE

. Sociln nakupovn prvodce zohledovnm

socilnch hledisek pi

zadvn veejnch zakzek,

Evropsk komise (2010)



33/96

PSTUPNOST

A DESIGN PROVECHNYETICK OBCHOD

PODPORAMENCH PODNIK

LIDSK PRVA

PSTUP PRO LIDI S POSTIENM KE VEM VROBKM A SLUBM

DODROVN TECHNICKCH SPECIFIKACDODROVN VKONNOVCH KRITRI

KORPORTN SOCILN ODPOV

DNOSTDOBROVOLN ZVAZEK K DODROVN SOCILNCH HODNOT A STANDARD

POSKYTNUT DOSTATKU ASU PRO PPRAVU NABDEKZAJITN VASNCH PLATEBZJEDNODUEN KVALIFIKANCH POADAVKOZNMEN PLEITOST PRO SUBDODAVATELEROZDLEN ZAKZEK NA STI

OCHRANA PED ZNEUVNM LIDSKCH PRV

Zvltn draz je kladen naplovn tchto cl nap dodavatelskm etzcem uvnit i vn

ekonomiky, ve kter dochz k zadvn veejn zakzky. To znamen, e podniky mohou bt

podny, aby doloily, e cle spluj i vichni subdodavatel v rmci dodavatelskho etzce.

Vldy maj monost vybrat si ty cle, kter odpovdaj jejich preferencm, pokud jde o politikya sociln priority, co me vst k vysok me rozdlnosti v dostech.



34/96

. section508.gov . Ploha 1, nmecksociln zkonk IX,

paragraf 141

. Gleiches Recht fr Alle(Stejn prva pro vechny),

Werkstatt: Dialog 6.2009

. DR and Ekstrabladet(2007)

POLITIKA V PRAXI

Nkter vldy vytvoily zkony a nazen, kter maj zakotvit

sociln ohledy do zadvn veejnch zakzek. Napkladoddl 508 americkho Zkona o rehabilitaci je standardem,

jen m zaruit postienm obanm pstup a monost uvat

technologie zadan veejnmi orgny od webovch strnek

a po pstroje a zaloit postup efektivn certifikace kadho

dlu ped jeho pouitm v dodvce.

Nejvtm trhem veejnch zakzek v Evrop je Nmecko, kde

ron vdaje pesahuj 420 miliard EUR. Na druhou stranu

m tento stt nejni podl vbrovch zen zveejovanch

v cel EU, kter in jen 7,2 %. Neexistuje politick shoda

v tom, zda ji sofistikovan regulan podmnky zadvn

veejnch zakzek funguj v oblasti dosahovn socilnch cllpe.

Dobrm pkladem je nmeck propagace chrnnch dlen

pro postien a slep (Werksttten), kter jsou ve veejnch

soutch upednostovny.

Tyto dlny asto sten vlastn obce, kter zadvaj zakzky

menho rozsahu pmo jim. Pi vbrovch zench plat

pravidlo, e maj bt upednostnny, pokud jejich nabdka nen

dra o vce ne 15% ne nejni podan cenov nabdka.

Dlny se vak stle mus o sv prvo soudit, protoe zadavatel

zakzek i nadle vce dvuj tradinm dodavatelm.

Pestoe o tuto vhodu mohou podat chrnn dlny z cel

EU, jen mlo vhodnch zakzek pekro prahovou hodnotu EU

pro veejn zakzky. Nen navc jasn, jak lze pout stejnoucertifikaci chrnn dlny v ostatnch lenskch sttech.

V Dnsku zavedli opaten na poskytovn prce

nezamstnanm do smluvnch podmnek pro mstn zakzky,

jako jsou klidov sluby, zsobovn oberstvenm, svoz

odpadu a administrativn sluby. Dodavatel dostvaj dotace

a do ve 50 % plat.

Zavdn politik se li mezi stty i orgny a odr rozdly

v interpretaci zkon, ve standardech nebo jen v rozdlnchprioritch voli. Sociln ohledy mohou namsto vytvennovch trh naopak zpsobovat bariru, kdy je pro otevenpleitost nutn prvn precedens.

ZADVN SOCILNODPOVDNCH VEEJNCH ZAKZEK V LONDN

352 PRACOVNCH MST650 UOVSKCH PRAX/4,7 MILIARDY EUR

VDAJE NA VEEJNZAKZKY/20104,7 MILIARDY EUR

1 PRACOVN UMSTN2 UOVSK PRAXE14 MILION EUR



35/96

1970 JDRO

PISTHOVALECTV

PRVA GAY

OBANSK PRVAERNOBYLGLOBLN OTEPLOVN

OBNOVITELN ENERGIE DISKRIMINACEMOBILITA FUKUIMA

9. Nizozemsk akn pln proudriteln veejn zakzky,

Ministerstvo hospodstv,

SenterNovem (2007)

0. Centrln tm proodpovdn vetejn zakzky,

Skupina samosprvy irho

Londna

. vdsk rada promanagement ivotnho

prosted (SEMCo)

csrkompassen.se

5,1 %

5 %

6,7 %

7,3 %

8,6 %

10,7 %16,5 % 18,5 % 24.2%

5,6 %8,2 %

1,5 %

NMECKO, 1994

NMECKO, 1983EVROPSK PARLAMENT, 1984

NMECKO, 1980SPOLKOV ZEMSVOBODN HANZOVN MSTO BRMY, 1979

NMECKO, 1990

NMECKO, 2002 NMECKO, 1998

NMECKO, 2009VOLBY VE SPOLKOV ZEMI SVOBODNHANZOVN MSTO BRMY, 2007 NRODN VOLEBN PRZKUM, 2010

SPOLKOV ZEMBADEN-WRTTEMBERG, 2011

VZESTUP NMECK STRANY ZELENCH A JEJ TMATA

8,3 %

NMECKO, 1987

8,1 %

NMECKO, 2005

Objevily se skandly s vyuitm uly ve vznamnch dnskch

budovch, jako je dnsk Sttn opera. Investigativn novini

odhalili, e materil, kter byl pozen za nzkou cenu

(3050 EUR/m), byl vyroben v nebezpench podmnkch

v n. Cena stejnho kamene pochzejcho z Evropy by

byla asi 150 EUR/m . Vsledkem je, e do poped zjmu

se dostal sociln ohled, pokud jde o pracovn podmnkyv dodavatelskm etzci.

Nizozemsko zveejnilo ptilet pln, podle nho m bt

100 % ronch veejnch vdaj ve vi 40 miliard EUR ureno

na udriteln zakzky9.

Pkladem mstn samosprvy je se samosprva irho

Londna, kter v rmci svho rozpotu na veejn zakzky

(4,7 miliard EUR) podporuje sociln odpovdnost zejmna

tm, e se sna zvit pracovn slu dodavatel poskytovnm

kolen a prce nezamstnanm a sociln vyazenm

obanm0.

PROSAZOVN, KONTROLAA NSLEDN KROKY

Sociln ohledy obvykle nebvaj pedmtem veejn zakzky,

ale asto jsou zakotveny v podmnkch plnn zakzky nebo

v ujednnch pro subdodavatele.

Zadavatel vtinou nedisponuj kapacitou ke kontrole jednn

v rmci dodavatelskho etzce, zejmna pokud jde o tet

zem. Napklad na pracovn podmnky asijskch dodavatel

poukzali a dnt a vdt aktivist. Skandln odhalen je

vak velkm rizikem pro dodavatele i zadavatele.

vdsko vyvj celou adu nstroj jako CSR Compass (nstroje

na neustl zlepovn a podvn zprv) a mechanism pro

zvyovn rovn souladu ve spoluprci s mezinrodnmi

organizacemi, kter se sna zmnit sociln ohledy

v dosaiteln cle.



36/96

. Odhad organizace FairtradeInternational, pokud jde

o prodan vrobky

s certifiktem Fairtrade

PLEITOSTIS rstem trh pro sociln odpovdn spotebn zbo

o vce ne 00 procent bhem patncti let lze oekvat,e politicky podpoen trhy pro univerzln designovan,dostupn, etick a zaleujc een vytvo zsadna nezvratnou ekonomickou pleitost.

2004 2005 2006 2007 2008 2009

MALOOBCHODN HODNOTA ZBO S CERTIFIKTEM FAIRTRADE V EURECH12Dnsko

Finsko

Norsko

vdsko

Nmecko

Spojen krlovstv

Francie

Belgie

Nizozemsko

vcarsko

Itlie

panlskoUSA

900 000

800 000

700 000

600 000

500 000

400 000

300 000

200 000

100 000

0



37/96

Univerzln design me tak odhalit pleitosti na trzch,

kter peklenuj veejn sluby a soukromou spotebu. Na

svt je 650 milion postiench osob13; trn potencil vaeho

podniku proto zdaleka nen jen ve veejnch zakzkch.

V souasn dob probh pilotn projekt ve Stockholmu,

kter provd podnik Astando, dodavatel systmu eAdeptpro dostupnost chodc uzpsobenou potebm 161 milion

zrakov postiench osob na svt14. Nklady in 369 000 EUR

ron, piem pm ekonomick nvratnost je 17 milion

EUR. Systm eAdept se stal revoluc na trhu, kde dve byli

pracovnci socilnch slueb, poskytovatel dopravnch

slueb a fyzioterapeuti, protoe konsolidoval spory a zisky

zadavatele do alternativnho obchodnho nvrhu een

s hodnotou 35 miliard EUR ron v globlnm mtku15.

VYTVEN PODNIKOV

A ZAMSTNANECK ZNAKYSociln cle vzvy Evropsk komise k dobrovoln sociln

odpovdnosti podnik neobsahuj dn prvn zvazky,

nbr neurit cle ve veejnch zakzkch, kter mohou mt

obchodn smysl. Atraktivita podniku pro vysoce motivovan

a schopn zamstnance je stejnm pnosem v oblasti sociln

odpovdnosti, jakm je schopnost prosadit se v oblasti

etickch veejnch zakzek.

Studie potvrdily, e podnikov sociln odpovdnost16

je faktorem, kter ovlivuje angaovanost zamstnanc,

pitahuje a udruje talent, a pzniv psob i na motivaci.To se na opltku projevuje v komunikaci celkovho posln

a hodnot podniku v rznch typech zvazk, dky emu jeho

znaku uznvaj veejn zadavatel.

OCENN SOCILNHO DOPADU

Socilnch ohled je cel ada a nkdy mvaj nepm vliv na

nakupovn. Zrove mohou vst k vvoji trh bez explicitn

statistick reference, a proto nelze jednodue vyslit jasnou

ekonomickou pleitost, jakou poskytuj v oblasti veejnchzakzek. Existuj vak pklady z relevantnch trh, jako je nap.

zbo odpovdajc standardm Fairtrade, je mohou ilustrovat

potenciln pozitiva pro dodavatele, kte aktivn zahrnuj

opaten pro sociln odpovdnost do svch slueb nabzench

vldm.

Podle smrnic EU nesm zadavatel vyadovat konkrtn

certifikt, je vak mon zadat do technickch specifikac

vkonov kritria nebo obecn rozen certifikty jako

Fairtrade. Splnli tedy dodavatel nkter nebo vechny

sociln specifikace, me se a) zalenit do privilegovan

skupiny kvalifikovanch dodavatel, b) zskat monostposkytovat v rmci vbrovho zen rzn varianty a c) zskat

silnou pozici v dialogu v pedobchodn fzi pro zvyovn

oekvn zadavatele, pokud jde o splovn vych

standard a zohledovn socilnch otzek. Kombinace

tchto faktor by mla snit tlak na cenu tm, e se vylou

velmi levn poskytovatel a sn se poet pravdpodobnch

poskytovatel. Podniky, kter plnuj a tvo svj dodavatelsk

etzec v souladu s vysokmi etickmi a environmentlnmi

standardy, maj velkou anci na spch ve veejnch

zakzkch, je si kladou za cl maximalizovat svj sociln

dopad. Je pravdpodobn, e z krtkodobho hlediska budou

prioritami zejmna aspekty rovnosti pohlav, integrace menin,nezamstnanch a postiench osob (zejmna u mstnch

dodavatel) a garance slunch pracovnch podmnek ve vech

stech dodavatelskho etzce.

NOV TRHY DKY DESIGNUA DOSTUPNOSTI

Jak se ji opakovan ukzalo, klovm elementem pro

otevrn novch trh i provdn podstatnch zmn v trzch

je design. Zsady univerzlnho designu nebo designu pro

vechny jsou zakotveny v technologickch specifikacch, jakojsou nap. ve zmnn poadavky americkho oddlu 508.

Podniky zahrnujc do svch een dostupnost pro vechny

pravdpodobn vyvinou nov een, dky nim mohou

vzniknout nov nabdky hodnot i nov trhy. Navc me design

fungovat jako jeden z faktor v hodnocen funknosti

a v pslunch ppadech jako prvek pro kalkulaci nklad na

ivotn cyklus. Schopnost ochrnit duevn vlastnictv designu

me tak zvit hodnotu investic do univerzlnho designu.

. mluva OSN o prvechosob se zdravotnmpostienm (2007)

. Svtov zdravotnickorganizace . Connected cities: your256 billion euro dividend(Propojen msta: v pnosv hodnot 256 miliard EUR),Royal College of Art & Design

. Using corporate socialresponsibility to win the warfor talent (Vyuit podnikovsociln odpovdnosti provhru ve vlce talent),Bhattacharya, Sen, Korschun,MIT Sloan ManagementReview, zima 2008



38/96

DOSTUPNOSTPRO ZRAKOV POSTIEN

VE STOCKHOLMU

V roce 1999 deklarovalo msto Stockholm svj zmr stt se do

roku 2010 nejlpe dostupnm hlavnm mstem. Pro dosaen

tohoto cle byl sputn program Easy Access (snadn pstup)

ve spoluprci se stockholmskou sprvou realit a dopravy, kter

zavedl adu opaten. Jako prvn byly provedeny investice

do materilnch prav pechod pro chodce, autobusovch

zastvek a hi, a do instalovn ramp i naslouchacch

pstroj do veejnch budov.

Tato opaten pro snadn pstup vak neuspokojila poteby

zrakov postiench, kte poadovali lep een (zrakov

postien pedstavuj zhruba 1,7% svtov populace).

Vsledkem bylo sputn programu digitln st pro chodce

v roce 2005 (nyn eAdept).

Stedn velk podnik Astando zodpovdn za databzi

mstskch silnic byl v souladu s rmcovou smlouvou podn,

aby vypracoval digitln s chodnk a vyvinul pslun sluby.

Sputn slueb podmnil Stockholm vsledkm dvoukonzultanch setkn, kterch se mezi jinmi astnili zstupci

nrodn asociace slepc a novin pro zrakov postien. Byly

pedstaveny mylenky, pokud jde o asistenci s orientac

pomoc mobilnho telefonu, a astnci byli vyzvni, aby nvrhy

komentovali. Krtce pot byl podnik Astando vyzvn, aby

uskutenil pilotn projekt spolen se svm subdodavatelem,

podnikem MoSync, s clem prozkoumat monosti navigace

pomoc mobilnho telefonu a databze st chodnk.

vdsk potovn a telekomunikan agentura mezitm

provedla przkum naviganch nstroj pro osoby s postienm

dostupnch ve vdsku. Mezi nejlpe vyhodnocen patil

systm Easy Access spolen s projekty ve mst Malm

(systmy Regis a Wayfinder) a v regionu Dalarna (nadace

Handitek a Teknikdalen). Tmto skupinm navrhla agentura

financovn, budouli spolupracovat na vytvoen volnpstupnch slueb, m se spustil rozvoj systmu eAdept.

Clem vvoje se podle stockholmsk specifikace stal mobiln

telefon jako navigan pomcka pro postien uivatele,

avak technick detaily specifikovny nebyly. Na vvoji zce

spolupracovali zrakov postien koncov uivatel a na

jae roku 2011 zaal zkuebn provoz, kdy systm eAdept

vyzkouelo dvacet uivatel bez doprovodu.

Msto zjistilo, e sblenm agendy dostupnosti a novchtechnologi pouvanch ve mst by mohla vzniknout zcelanov een: firma Astando vyvinula systm eAdept,kter mn ivoty tisc zrakov postiench osob.



39/96

OBCHODN MODEL, KTER OTEVRTRHY A PNOS

V roce 2010 podepsali vichni investoi dohodu, kter vyjasnila

vlastnictv vsledk projektu (msto Stockholm, vdsk

potovn a telekomunikan agentura, vdsk sprva dopravya Astando). Investoi se na jejm zklad stali spolenmi

vlastnky zdrojovho kdu a vsledk projektu.

Obchodn model podniku Astando by ml it een vyvinut

pro jedno msto do dalch mst, aby tak zvil vliv a rozdlil

nklady na dal vvoj a drbu systmu. Smlouva o vyuvn

vemi uivateli zaruuje, e software lze it do dalch mst

bez licennch poplatk.

Msta, kter se k projektu pipojuj, financuj svj podl na

sprv dat a pebraj odpovdnost za propagaci een svmi

internmi postupy. Msta maj volnou ruku v tom, zda budouspravovat funkce svho vlastnho serveru nebo si najmou

poskytovatele slueb, mezi n pat i Astando. Pro zrakov

postien uivatele je vhodnm pstrojem jakkoli z nov

generace telefon Nokia dky programu Acapela pro penos

textu na mluven slovo.

Pilotn projekty ve Stockholmu ukzaly, e pm ekonomick

dopad systmu eAdept na jednoho zrakov postienho

obana je zhruba 940 EUR ron, co pro cel msto

pedstavuje ron pnos 2 200 EUR za jednoho uivatele.

Systm eAdept tak nabz mstm vysokou hodnotu. Ve

Stockholmu prokzalo pilotn odzkouen systmu eAdeptnvratnost 17 milion EUR oproti ronm nkladm na sprvu

ve vi jen 370 000 EUR17.

Zd se, e msta el pi zavdn systm podobnch

eAdeptu tmto potm:

Vylenn rozpotu pro vytvoen databze st chodnk

Administrace neobjednanch een, jako je eAdept, pro

zadn veejn zakzky

Uren sprvn osoby pro veden procesu

Uren dostaten motivovanch osob pro pekonn

vnitnch barir

Vpoet nklad a pnos systmu eAdept za cel ivotncyklus

Strun eeno je inovace ve vtin mst brzdna

upednostovnm viditeln lpe pedvdatelnch tradinch

een, podobn jako u pedelch investic.

VDSKOMALM

BORLNGEVSTERSREBRO

TREBODAFALKPING

SKARALINKPING

PANLSKOSAN CUGATONCEONCE

NIZOZEMSKOSLEPECK ASOCIACE

NMECKOHAMBURGSLEPECK ASOCIACE

SPOJEN KRLOVSTVATCARENKOLIK MST V ANGLII A MSTNSAMOSPRVY VE SKOTSKU, ZSTUPCI SLEPC

USANEW YORK

AUSTRLIEBRISBANE

STOCKHOLMBORLNGE

BOTKYRKAHANINGEHUDDINGE

NYKVARNNYNSHAMN

SALEMSDERTLJETYRES

. Connected Cities: Your256 Billion Euro Dividend

(Propojen msta: Vae

dividenta ve vi 256 miliard

EUR), Royal College of Art

(2010)

TRHY SE ZJMEM O E-ADEPT



40/96

HIT PRO VECHNYVKOV SKUPINY:

NKUP SOCILN VIZEPodnik Lappset oslovil zkaznky nakupujc hits mylenkou, e to nejsou jen dtsk zazen,nbr komunitn centra pro obany kadho vku od 0 do 00 let. Mstn samosprvy ve panlsku byly prvn,

kdo na tuto mylenku zareagoval; poptvaj proto nejenvybaven, ale cel komunitn koncept se skutenm vlivem.



41/96

Skupina Lappset je rodinnm, stedn velkm mezinrodnm

podnikem ve Finsku, kter vyrb venkovn zazen pro hit

s nejvymi standardy ochrany ivotnho prosted i ivotnosti;

je tedy poskytovatelem venkovnho zazen s dlouhou

ivotnost.

Aby si firma udrela konkurenceschopnost jako vysocekvalitn vrobce, investuje do vvoje a inovac s clem reagovat

na hlavn spoleensk trendy ve spoluprci s vzkumnou

agenturou a vldnmi zkaznky. Tm je zajitn stl dialog

se zkaznky, z nho Lappset zskv nov poznatky a nzory,

kter ovlivuj oekvn od veejnch zakzek.

Jeden z vzkumnch program vyzval dti a seniory k asti

na studii o tom, jak by mohly skupiny z nkolika generac

sdlet prostor k hran a ke cvien. Vsledky byly velmi

psobiv a poukzaly na irokou klu pnos v oblasti zdrav,

nezvislosti a mezigeneranho propojen. Studie dle ukzaly,

e cvien podporuje duevn a fyzick zdrav v kadm vku.S pokraujcm vkem se zvyuje poteba udret schopnost

koordinace, rovnovhu a pirozenou slu ve svalech. Venkovn

aktivita navc revitalizuje nae smysly.

Na zklad vsledk tohoto projektu i zkuenost zastnnch

senior zaal podnik vyvjet srii venkovnho vybaven

pro cvien uren seniorm, kter se dnes nazv Senior

Sport equipment.

Koncept firmy Lappset pro seniory sestv ze souhrnu

sportovnch vrobk pro seniory uren skupinm uivatel

nad 65 let, vetn instalace, instrukc pro cvien a poradensksluby. V roce 2005, po zhruba desetimsnm dialogu s mstn

samosprvou Santa Coloma de Gramanet, kter ctila potebu

vce se angaovat v zajitn k

vyznejte se ve zmenÁch prÍrucka - novÉ prÍstupy k zadÁvÁnÍ verejnych zakÁzek vytvorÍ novÉ...

Documents