výklad velikého katechizmu katolického náboženství

8/8/2019 Vklad velikho katechizmu katolickho nboenstv

1/716

VKLADvelikho katechismu

katolickho nboenstv

SestavilDr. Antonn Podlaha


2/716


3/716

Antonn Podlaha

Digitalizovno s minimlnmi gramatickmi pravami srpen-listopad 2005Errata na pubuti(AT)gmail.com; ver.: 2. z 28. Mja 2014

3


4/716

VKLAD velikho katechismu katolickho nboenstv

4


5/716

Antonn Podlaha

ANTONN PODLAHA, biskup, uenec a dobrodinec chudch.

Narozen 22. 1. 1865, posv. r. 1920, 14. II. 1932.Jeho prac nebo podporou vylo 110 knih. 28 let svho ivota vnoval

chrmu sv. Vta a zaslouil se odokonen jeho stavby. Pro sv zsluhy byl pochovn ve velechrmu na Hrad praskm v hrobce arcibiskupsk.

S povolenm kni.-arcib. konsistoe v Praze r. 1940.

5


6/716


6


7/716

Antonn Podlaha

Pedmluva.K sestaven tohoto vkladu novho katechismu uito bylo tchto knih:Oberer , Praktisches Handbuch fr Katecheten (Graz 1899); M. Waldeck ,Lehrbuch der katholiscben Religion auf Grundlage des in den DiocesenBreslau, Fulda, Hildesheim, Kln, Limburg, Mnster, Paderborn und Triereingdfhrten Katechismus (Freiburg im B. 1897.);V. Pakosta, Vkladkatechismu (Praha 1891); Dr. Konrd Martin-Bohumil, F. Hakl, Katolickvrouka (V Praze 1879); Matj Prochzka, Katolick vrouka (V .Budjovicch 1876); Dr. Jan Prochzka-Dr. A. Podlaha, Katolick mravovda(V Praze 1899);Karel Konrd , Liturgika i nauka o bohoslub (v Tboe1885); Dr. Konrd Martin-Josef Kyselka, Katolick mravouka (v Praze); J. Bavlk , Katolick dogmatika (v Brn 1879);Edvard Brynych, tt vry (vPraze 1890); Olt, poun a modlitebn kniha izpvnk pro diecesikrlovhradeckou (v Hradci Krlov 1896); Dr. A. Podlaha, Djiny zjevenBoho Starho Zkona (v Praze 1899); Dr. Jan Ladislav Skora, Zlat bibleklassikv (ve Vdni 1898);F. H. Jagers, Der Katechet (Kln) Jan Valerian

Jirsk , Populrn dogmatika (v Praze 1875); Dr. Josef Pospil, Filosofie podlezsad sv. Tome Akvinskho (Brno 1883); Dr. V. imanko, O Bohu jednomv bytnosti a trojm v osobch (v Praze 1891);Tome ze ttnho, Knkyestery oobecnch vcech kesanskch (vyd. K. J. Erben v Praze 1852); Ant. Arn. ehk , Patristick encyklopaedie (v Praze 1851); Jan Nep.ernohouz,Encyklopdie pkladv (v Praze 1879); Sbrka historickch pkladv z djinslovanskch (v Praze 1896),Frencl-Drozd , Liturgika (v Praze 1892);Vclav Davdek , Katechismus v pkladech (v Praze 1899); Hammerstein-Podlaha,

Nedln a svten ten pro vzdlan svt (v Praze 1900); Dr. Jan Skora,Umuen a oslaveni Pna naeho Jee Krista (v Praze 1897); Bilczewski-Tumpach, Archaeologie kesansk (v Praze 1898); Dr. Ant. Vel , Lichvaa rok (v Praze 1899); Hammerstein-Svojsk , Edgar (v Praze 1899);Fr. Filip Konen, Svat renec (v Praze 1888);Fr. Ekert , Crkev vtzn (v Praze1892-99); Boh. Fr. Hakl, Liturgika (v Praze 1893) a j.

V Praze, dne 20. bezna 1900. Dr. Ant. Podlaha.

7


8/716


8


9/716

Antonn Podlaha

Vklad katechismu

9


10/716


vod.1. Kter uen jest nejpotebnj Nejpotebnj uen jest uen katolickmu nboenstv. Rozlinm naukm u se dtko ve kole obecn, a mnoh jinoch na kolch

stednch i vysokch. Jsou tovelice uiten vdomosti, kterch lovk vekolch tch nabv, ue se znti jazyk svj matesk i jazyky ciz produ a zkony jej, svoji vlas i vzdlen zem zmosk, djiny svho nroda a j.Avak nejpotebnjm uenm pro kadho jest uen katolickmunboenstv .

2. Pro jest uen katolickmu nboenstv uenmnejpotebnjm?

Uen katolickmu nboenstv je proto uenmnejpotebnjm, e ns u, co mme initi, bychom Bohuslouili ana vky spaseni byli.

Nkter z nauk, jim na obecn kole se vyuuje, na p. ten, psan a potn jsou za naich dobtm kadmu lovku velice potebn, protoe

mu k jehoasnmu blahu velice prospvaj. Dkladnj vzdlan nabyt nakolch vych (ilistudie) jest potebno tomu, kdo jako knz, uitel,soudce, lka a p. slouiti chce blahu obecnmu. Tomu pak, kdo hodl stti se emeslnkem, nutno jest jti na uen, aby nabyl potebn zbhlosti v emesle, kter, sob vyvolil. Nemn i ten, kdo rolnkem stti se chce, musse mnohmu piuovati. Pro kad obor zamstnn lidskho jest pslunuen velice potebno, protoe lovka seznamuje s naukami prospnmi a protoe jej u, co m initi, aby prci svou sob i blinmu svmu prospvala takasnho blaha doel.

Ale poznvnivc asnch a povnasnho blaha nen elem a clemlovka. Jesti lovk proto na zemi, aby Boha poznval, jemuslouil a vn

10


11/716

Antonn Podlaha

spsy doel. A tomu vemu u jej zvltn nauka, kterou nazvmenboenstv . Slovo nboenstvzna toliko conauka o Bohu. Jeliko pak jsou vedle jedinho pravho nboenstv, jemu u katolick crkev, i rznnboenstv bludn, pipojujeme ke slovunboenstvoznaenkatolick.

Jest tedy uen katolickmu nboenstv uenm nejpotebnjm. Touznv kad vrn katolk a zasazuje se nejen o to, aby nboenstvkatolickmu ve kolch dkladn se uilo, nbr i o to, aby zsadamikatolickho nboenstv proniknuto bylo tak ivekero ostatn vyuovn.

3. Jak se jmenuje kniha, ve kter je krtce obsaenouen katolickmu nboenstv ?

Kniha, ve kter je krtce obsaeno uen katolickmunboenstv, jmenuje se katechismus. Nzevkatechismus utvoen jest z eckho asoslovakatchein, je zna

vyuovati, pouen dvati. Katechismus jest tedy tolik co uebn knihanebo uebnice.

Kad kniha uebn, a jedn o pedmt jakmkoliv, mus mti obsahdobe a phodnrozlnkovan; vyaduje toho mnostv a rozdlnost uebnltky. Kniha, kter by sice obsahovala vechnu ltku uebnou, ale bez ladu a skladu, nebyla by dobrou uebnic. Nebo jen tehdy, kdy jednotliv poukydle souvislosti a pbuznosti sv v ladn celek jsou sestaveny, nabude ten jasnho pehledu o celm uen, porozum snze jednotlivm poukm a vtpsi ve snze v pam. Proto i katechismus rozdlen jest v nkolik st.

4. Na kolik st dlme katechismus? Katechismus dlme na pt st.

5. O em jedn pt st katechismu? Pt st katechismu jedn: prvn o ve a apotolskm

vyznn vry; druh onadji a modlitb; tet o lscea pikznch; tvrt o milosti a svtostech; pt okesanskspravedlnosti atyech poslednch vcech lovka.

Rozdlen toto nen nikterak nahodil, nbr jednotliv sti obsahemsvm poj se ksob vcn a vhodn, nebo:

11


12/716


13/716

Antonn Podlaha

lep a potebnj. Pravil:Marto, Marto, peliva jsi a rmout se pi mnohchvcech. Maria nejlep strnku vyvolila, kter nebude odata od n.

Rovn tak pkladem nm bti mohou oni zstupov lidu, kte dychtce po uen Krista Pna li za nm v pust, msta nedbajce hladu azn.

SvatVcslav oddal se ji jako tl hoch tak horliv vdm Boskm, e v krtkm ase nade vechny spoluky sv vynikl. Za krtko nauil se na pam knize alm; i ostatnm mnohm knihm Boskm dobe porozuml a ve pevn v pam si vtpil. Nikdy nezapomnal na to, co kdy od uitel bylslyel, nbr, jak d ivotopisec jeho, pravdy Bosk, je u ptomnostiuitele nboenstv srdci byl vtpil, i za neptomnosti jeho v knize srdcesvho opakovval.

13


14/716


st prvn. O ve a apotolskm vyznn vry.

14


15/716

Antonn Podlaha

Oddlen prvn.

O kesansk ve. Viti vbec znamen nco uznati, za pravdu pijati, o em jsme sesaminepesvdili, co vak uznvme spolhajce se na pravdomluvnost avnos (autoritu) toho, kdo nm otom zprvu nebo svdectv podv. Vypravuje-linm na p. mu, jen ns nikdy neoklamal a jen veobecn vnosti se t,novinu njakou, pijmme za pravdu to, co prav vme mu, jsme o pravdivosti jeho zprvy pesvdeni.

Me pesvden o pravdivosti neho vzniknouti v ns trojm

zpsobem: bubezprostedn zkuenost nebo pemtnm anebo konenvpovd vnho svdka (autoritou). Vznikne-li vns pesvden na zkladvpovdi vnho svdka, nazv se pesvden tovrou.

Pemnoho poznatk svch pijali jsme za pravdu na zklad hodnovrnchvpovd jinch lid, a jsme pln bezpeni, e svdectv ciz ns neklame.dn zns nepochybuje na p., e jest od ns k zpadu za moem velik dlsvta Amerika, a pece mlokdo z ns osobn, z vlastn zkuenosti pesvditi se me, e tomu skuten tak jest. Kdo Ameriku vlastnma oima

nespatil, v svdectv tch, kte tam byli. Nikdo z ns nepochybuje o tom,e vechch ped pti sty lty slavn panoval Karel IV. O pravd toho vakdn zns bezprostedn zkuenost pesvditi se neme. Vme svdectvdjepisc, kte nm o tom zprvu podvaj.

Vra li se od pouhhomnn rozhodnost a jistotou. Mnme, jestlienaklonni jsme nco za pravdu pijati, nemme-li vak plnou o tom jistotua pokldme-li omyl za mon.

Poznali jsme, co znamenviti vbec. V katechismu vak nejedn seo ve vbec, nbr o ve ve smyslu kesanskm. Jest tedy otzka:

6. Co jest kesansky viti? Kesansky viti jest vecko za pravdu mti, co Bh

zjevil a skrze crkev katolickou kven pedkld.Vme tedy kesansky, jestlie pevn za pravdu mme ve, co Bh zjevil

(tj. lidstvu oznmil asdlil) a skrze crkev katolickou (tj. skrze papee

a biskupy) kven pedkld, by jsme toho snad ve rozumem svm pochopiti nedovedli. Nebo vme, nikoliv proto, e sprvnos sdlennahlme nebo chpeme, nbr proto, e Bh nm to zjevil. Proto pravil

15


16/716


Kristus k sv. Tomi: Blahoslaven, kte nevidli a uvili (ev. sv. Jana 20,29.).

Vra li se tedy od vdn , avak nikoliv snad jistotou, nbr pohnutkou.Vdn mme o tch vcech, je smyslov nai postehuj nebo je rozumunaemu jsou zejmy. Pohnutkou k uznn neho za pravdu jest nm tu zejmost vci (na p. 22 =4). Pi ve jest nm pohnutkou k uznn neho za pravdu autorita Bo. Meme sice tak, jak ne uslyme, nkter zjevennauky pirozenm svtlem svho rozumu bezpen poznati a o jejich vnitrn pravdivosti nade v pochybnos se pesvditi, na p. o jsoucnosti Bo,o nesmrtelnosti due aj., avak ityto pravdy mus zstati nezbytn pedmtemvry, tj. musme pravdy tyto pijati ne e jsme se o nich pesvdili, nbr enm je Bh zjevil.

Mezi vdnm a vrou, mezi rozumem a zjevenm neme nastati sporu,nebo t Bh, jen pvodcem jest zjeven, propjil lidskmu duchu svtlorozumu; Bh vak neme sob sammu odporovati. Pinou zdnlivchneshod mezi zjevenm avdou jest bu poblouzen rozumu nebo chybnvklad pr avd zjevench. Pokud tedy lovk rozumu svho nleitmzpsobem uv a pravdy zjeven sprvn sob vykld, nenalezne nikdynieho, co by zjeven Bomu odporovalo.

Vce podrobujeme rozum svj dobrovoln slovu Bomu. V tom nen pro

ns nic poniujcho, ani nerozumnho, jak nevrci tvrd, nbr jest tolovka dstojno a rozumu pln pimeno; nebo vra ned slepho podroben se, nbr opr se o pravdivos Bo a oskutenos, e Bh lidemse zjevil. e pak Bh lidem skuten se zjevil, jest skutenos, je dlesvdectv djin nesetnmi boskmi skutky, zzraky a proroctvmi od Boha byla stvrzena a neustle jest potvrzovna. Nic nen tud naemu rozumu pimenjm, ne e se slovu Bomu podrobuje.

Nen tedy vra kesanv mn vzdlanch slepou lehkovrnost, nbrrozumnm pesvdenm o pravdch nboenskch.

Pravili jsme, e musme pravdy zjeven pijati ne proto, e sami o nich jsme se pesvdili, nbr e nm je Bh zjevil.

7. Pro musme mti za pravdu, co Bh zjevil? Co Bh zjevil, musme mti za pravdu, protoe Bh je

pravda sama aneme tedy ani se mliti ani klamati. Co nmlovk zjevuje, nemusme za pravdu mti. Pro? Protoe lovk

me se mliti nebo lhti. Ale m pravdomluvnj a spolehlivj jest lovk, jen nm nco sdluje, tm vt mme k nmu dvru a tm ochotnji za

16


17/716

Antonn Podlaha

pravdu pijmme jeho sdlen. Nue, pijmme-li za pravdu, co nm lidsdluj, tm spe musme za pravdu pijati, co Bh zjevil.

Jesti Bh pravda sama. Jestlie nkter lovk vdy jen pravdu mluv, jestlie nikdy nic nepravdivho nek, pak kvme o nm: lovk ten jestveskrze pravdomluvn, on jest vtlen pravda, pravda sama. A pece i takovto lovk me se nkdy mliti. Ale Bh jest skuten pravda sama, protoe pravda od jeho podstaty jestnerozluiteln: Bh tedy neme ani semliti ani klamati, i musme za pravdu mti, co zjevil.

Ale Bh nezjevoval ani nezjevuje kadmu lovku pmo sm, co vitim, nbr nejastji prostednictvm jinch.

8. Skrze koho zjevil Bh, co viti mme? Co mme viti, zjevil Bh skrze patriarchy a proroky

a nejposlze skrze Syna svho Jee Krista a apotoly.Sv. apotol Pavel vlist svm k idm (1. kap. v. 1. a 2.) o tom pe takto:

Mnohokrte amnohmi zpsoby mluvval nkdy Bh otcm skrze proroky,a nejposlze vtchto dnech mluvil nm skrzeSyna.

Ve Starm Zkon (v dob ped Kristem Pnem) zjevoval Bh lidstvu, coviti m, nejdve skrze patriarchy a pozdji (v dob po Mojovi) skrze proroky.Patriarchy nazvme ony praotce celho lidstva, zejmna pak nrodavyvolenho, kte zjeven Bo ostatnm lidem sdlovali; jsou to tedy: Adam,Abel, Sth, Enos, Henoch, Samech, Methusalem, Noe, Sem, Abraham, Isk,Jakob, Josef, Moj.

Proroky nazvme mue, kte v dob po Mojovi zjeven Bo v neporuenosti mli udrovati a nrod vyvolen na ptho Vykupitele pipravovati, a jim Bh propjil nadpirozen dar poznvn vc ptch,

jako itajnch vc souasnch, je z rozkazu Jeho i jinm udlovali.Takovmi proroky byli: Eli, Eliseus, Jon, Isai, Jeremi, Daniel a j.V Novm Zkon zjevil Bh to, co viti mme, skrze Syna svho Jee

Krista a apotoly.Slovo apotol jest pvodn slovo eck a zna tolik co posel,

vyslanec. Apotoly nazvme ony mue, kter Kristus Pn z potu uennksvch obzvlt vyvolil.

9. Komu svil Je Kristus, co Bh zjevil? Co Bh zjevil, svil Je Kristus crkvi katolick.

17


18/716


Majce odejti do dalek ciziny, dvme obyejn spolehlivho nkterhomue, aby se zatm onae jmn staral: my mu majetek svj svujeme.

Podobn svil Kristus Pn, dve ne na nebesa vstoupil, drahocenn poklad zjeven Boho crkvi katolick, tj. pedevm sv. Petru a apotolm, jako i jejich dnm nstupcm, toti mskmu Papei a biskupm.

10. K emu svil Je Kristus crkvi katolick, coBh zjevil?

Co Bh zjevil, svil Je Kristus crkvi katolick, by toneporuen zachovvala, vecky lidi uila a jim pedkldala,

co jest jim viti a initi, by doli spasen. 11. Pro musme mti za pravdu, co nm skrze crkev

katolickou kven pedkld? Co se nm skrze crkev katolickou kven pedkld,

musme mti za pravdu:1. protoe Je Kristus udlil crkvi dar neomylnosti; 2. protoe vslovn poruil, abychom crkve poslouchali.Dar neomylnosti, jen spov v tom, e crkev mliti se neme, kdykoliv

ns u, emu viti a co initi mme, abychom spsy doli, udlil JeKristus crkvi tehd, kdy po zmrtvchvstn svm zjevil se apotolm na jedn hoe v zemi Galilejsk a pravil k nim: Dna jest mi velik moc na nebii na zemi. Proto jdouce, ute vecky nrody, ktce je ve jmnu Otce, i Syna,i Ducha svatho, uce je zachovvati vecko, co jsem koli pikzal vm: a aj j s vmi jsem po vecky dny, a do skonn svta. (ev. sv. Mat. 28, 18-20).

Abychom crkve poslouchali, poruil nm Je Kristus vslovn. Uekdysi v Kafarnaum, pravil, e ten, kdo crkve neuposlechne, pokldn bti mza pohana aveejnho hnka (ev. sv. Mat. 18, 17), tj. za lovka, kter vce k crkvi nenle.

18


19/716

Antonn Podlaha

12. Kde jest obsaeno, co Bh zjevil a skrze crkevk ven pedkld?

Co Bh zjevil a skrze crkev kven pedkld, obsaeno jest dlem v psm svatmanebo bibli, dlem v stnm podnnebo tradici.

13. Co je psmo svat?Psmo svat je sbrka knih, kter vnuknm Ducha

svatho sepsny a od crkve za slovo Bo uznny byly.Psmo sv., jak je nyn titn po ruce mvme, nevyhl ovem jakosbrka

knih tj. jako cel ada knih. Psmo svat na p., je vydno bylo Ddictvmsvatojanskm r. 1888 a 1889, skld se napohled toliko zedvou dl neboknih. A Psmo svat vydan r. 1857 jest na pohled kniha jedin.

Ale prohlme-li obsah tchto titnch vydn Psma svatho, nalzmetam jednotliv vt nebo men oddly nadepsan:Prvnkniha Mojova,Druhkniha Mojova , Kniha Josue atd. Shledvme tedy, e vPsmsv. jest mnoho knih v jedno sebrno, ae jest tud Psmo sv. skutensbrkou

knih. Ne, kter jsou to knihy, jich sbrka tvo Psmo sv.? Jsou to ony knihy, ktervnuknm Ducha svatho sepsny a od crkve zaslovo Bo uznny byly.

Spisovatel tchto knih byli Duchem sv. k tomu pohnuti, aby je napsali. Pispisovn pakvnukal (tj. vnitn pokyny dval) jim Duch sv., co a kterak maj psti. Tak co do vraz, slohu a uspodn osvcoval a vedl Duch sv.spisovatele tak, aby pln hodily se ku sprvnmu vyjden toho, co jemuvnukal. Tomu nemme vak rozumti tak, jakoby Duch sv. kadik slovo

spisovatelm tm vnukal a jim takka ve diktoval, a tm takka svobodnouvli jim odnmal; nikoliv, spisovatel ti vyjadovali se zrove tak, jak bylizvykl.

Duch sv. osvcoval spisovatele ty tou mrou, aby nemohli dopustiti se dnho omylu v tom, co napsali.

Tak napsna cela ada knih ped Kristem i po Kristu. Tyto knihy bylyvjedno sebrny, atak vznikla sbrka jejich, ili jedin velik kniha, kterounazvme Psmem svatm. Ne, kdo oznmil lidem, e tato kniha obsahujeskuten slovo Bo? Aby nikdo o tom nebyl v pochybnostech, musil nkdolidem splnou bezpenost prohlsiti, e ve, co v knize tto obsaeno jest, bylo skuten Duchem sv. vnuknuto.

19


20/716


A kdo to lidem oznmil? Uinila tokatolick crkev, je ve, co vPsmsvatm stoj, za slovo Bo uznala. Kdyby toho byla neuinila, nevdli by lid s jistotou, co jest slovem Bom. Sv. Augustin pravil, e by sm evangeliu jakoto slovu Bomu nevil, kdyby vnos crkve katolick k tomu jejnevedla.

Crkev katolick tak stanovila pesn, kter knihy pat k Psmu svatmu.Uinil tak vslovn r. 393. snm crkevn v Hippo, r. 397. snm v Karthagu; r.494. pape Gelasius,r. 1439. pape Eugen IV. jmnem crk. snmuFlorentskho, a poslze snm Tridentsk.

Katolick crkev pispnm Ducha sv. tak o to peovala, aby Psmo sv.nebylo porueno (zfalovno). Nesmlo nic bti vynechno ani pidno ani pozmnno.

Ponvad Psmo svat jest nejpednj, nejposvtnj ze vech knih,nazv se tak knihou knih nebo i prost eckm slovembible, kterzna tolik cokniha.

14. Jak se dl Psmo svat? Psmo svat se dl na psmo svat Starho a Novho

zkona.Knihy od crkve katolick za slovo Bo uznan dl se vedv skupiny: jedna skupina obsahuje knihy sepsan vdob ped Kristem Pnem, a druh

skupina knihy napsan vdob po Kristu Pnu. V obou tchto dobch Bh,zjeviv vli svou, dal lidstvu zrove zkon svj. Zkon ten byl zmnnmobma dobm zvlt pizpsoben, a proto nazvme dobu prvn zkonemstarm a dobu druhou zkonem novm. A ony knihy Psma sv., je vzniklyv dob prvn (ped Kristem Pnem) nazvme tudPsmem svatm Starho Zkona, knihy pak po Kristu Pnu sepsanPsmem svatm Novho Zkona.

15. Co obsahuje psmo svat Starho Zkona?Psmo svat Starho Zkona obsahuje zjeven Bo od

stvoen svta a po Krista Pna. Psmo svatStarho Zkona skld se celkem ze45 knih, z nich jest21

knihdjepisnch, 7 naunch a 17 prorockch. Knihy djepisn jsou: 5 knih Mojovch, kniha Josue, kniha Soudcv

a kniha Ruth; 4 knihy Krlovsk, 2 knihy Paralipomenon, kniha Nehemiova,kniha Tobiova, kniha Judith, kniha Esther a 2 knihy Machabejsk.

20


21/716


22/716


23/716

Antonn Podlaha

tm do vech jazyk, je na svt jsou. Ale jen ty peklady pokldati dlunoza sprvn, je byly od crkevn vrchnostischvleny.

Knihy Psma sv. pochzej skuten z t doby aod tch spisovatel, jim se pipisuj, jsou prav , zachovaly se nm beze v zmny podstatn jsouneporuen , a ve, co obsahuj, jest pravda jsouvrohodn. Tak u nscrkev sv. a to i zdvod rozumovch.

Vrohodnost Psma sv. lze takto dokzati:1. KnihyStarho Zkona jsou vrohodny, nebo:

a) spisovatel jejich znali dokonale to, oem spisy jejich jednaj, nebosami vidli a sepsali vtinu tch vc a udlost, je zaznamenali, anebo poznali je dokonale od jinch oitch svdk a znejspolehlivjho podnstnho, a tedy pravdu povdti mohli. Avak oni tak pravdu povdtichtli. To vysvt z prostho, vcnho a nestrannho jejich vypravovnudlost a z toho, e znaj se upmn k vlastnm poklskm i k chybmsvho nroda.

b) Kristus Pn odvolval se asto ku svdectv knih Starho Zkona a ujioval, e ve vem zasluhuj vry. Tak pravil kdysi idm:ZpytujtePsma , ta jsou, jeto svdectv vydvaj o mn (ev. sv. Jana 5, 39).

c) Nejnovj badn ve vech oborech vd potvrzuj vrohodnost Psmasv. Tak na p. objeveno bylo ped nedvnm asem v Assyrii velikmnostv staroitnost, je pouuj ns o ivot dvnovkch nrodv a zrove jasn svd o tom, e ve, co vPsm sv. obsaeno jest, iv nejmench podrobnostech jest pravdivo.2. Knihy Novho Zkona jsou vrohodny, nebo:

a) spisovatel jejich pravdu povdti mohli, nebo vci kterzaznamenali ve spisech svch, jednak sami vidli a slyeli, jednak od jinch svdkv oitch dokonale je mohli poznati. A oni pravdu tak povdti chtli, nebo nebylo dn piny, pro kterou by byli klamali,

jeliko spisy svmi nehledali asnch vhod ani obvali se asn kody, a nikomu nechtli straniti. V celm jejich vypravovn jev se prostodunost, upmnost, nestrannost a poctivost, je patrn poukazuj k tomu, e pravdu mluviti chtli. Mimo to upmn znaj se k vlastnmsvm pedsudkm a chybm. Ale spisovatel knih Novho Zkona nejene chtli povdti pravdu, oni byli t okolnostmi nuceni, aby jenom pravdu zaznamenali. Nebo psali v dob, kdy byli jet na iv oitsvdkov tch vc, o nich vypravuj, ato nejen ptel, nbr i neptelKristovi. A neptel ti nebyli by zajist mleli, kdyby byli nalezli v knihch Novho Zkona nco nepravdivho.

b) spisovatel jejich pravdivost toho, co napsali, ikrv svou zpeetili.

23


24/716


e Psmo sv. dochovalo se nmneporuen vysvt ztchto dvod: (a) Bh nemohl dopustiti, aby slovo Bo, je crkvi sv ku spse lid byl svil, bylo porueno, (b) crkev vila si Psma sv. vdy jako slova Boho, i nebyla bynikdy dopustila, aby nco v nm bylo zmnno, (c) Psmo sv. od pradvna bylo tak obecn znmo a rozeno, e by poruen jeho ihned bylo poznno.

Psmo svat jest kniha Bohem nm dan, i dluno ji proto mtiu velik ct a vnosti. A skuten vichni dob kesan sob ho velice vili a v.ctu tu dv crkev sv. pi mi svat najevo tm, e knz, kdy byl evangelium peetl, knihu men lb. Pi psaze peje sob crkev sv. aby psahajc dotklse knihy evangeli a pi tom tato slova pronesl:Tak mi dopomhej Bh a jeho

sv. evangelium.Psmo svatnen kadmu ve vem snadno srozumitelno. O listech sv.Pavla prav sv. Petr, e vnich jsou nkter vci nesnadn ksrozumn,kterto neuml a neustavin lid pevracuj, jako i jin Psma k svmuvlastnmu zahynut (2 ep. sv. Petra 3, 16). Tak inili bludai, kte pro zhubnsv nauky vdy Psma sv. se dovolvali, ovem nesprvn.

Mus tedy bti na zemi nejvy od Boha zzen uitelsk ad, kter by jakoto nejvy soudce o pravm smyslu Psma sv. rozhodoval. A tento

nejvy uitelsk ad nalz se jen v crkvi katolick.Toliko katolick crkev, nikoliv vak jednotliv lovk dovede a sm Psmosv. bezpen vykldati.

Pouze Duch Bo, kter Psmo sv. vnukl, me jeho prav smysl neomylnvyloiti; tohoto Ducha nem vak kad jednotliv lovk, jen Psmo sv. te,nbr pouze uitelsk ad crkve, ktermu Kristus Pn Ducha sv. slbil a seslal, a kter pomoc Ducha sv. ve vcech vry a mrav jest neomylnm a tud tak ve vykldn Psma sv. blouditi neme. Proto nazv sv. Pavelcrkev sloupem a utvrzenm pravdy (1 Tim. 3, 15.)

Byli bludai, kte tvrdili, e kad lovk, jen Psmo sv. te, Duchem sv. jest osvcen, aby sprvn je vykldal. Ukzalo se vak, e tito bludai,vykldajce Psmo sv., sob navzjem odporovali.

e Psmu sv. bez nleitho vkladu tko jest porozumti, vidme nakomornku krlovny ethiopsk. Sv. Filip, slye jej, an te Isaie proroka,otzal se ho: Mysl-li, e rozum, co te? Komornk odpovdl:I kterakmohu, nevylo-li mi nkdo? (Skut. ap. 8, 30 31.)

24


25/716

Antonn Podlaha

17. Co rozumme stnm podnm?stnm podnm rozumme zjeven pravdy, kter

apotolov sice kzali, ale nenapsali.stn podn nazv. se tak slovem zlatinsk ei vzatmtradic

(trado = podvm).stnm podnm nebo tradic vbec (v irm smyslu) rozumme

s pokolen na pokolen pechzejc sdlen njak udlosti v dvj dob sezbh. Mluvvme na p. o rodinnch tradicch, tj. ozprvch osud nkterrodiny se tkajcch, je stnm sdlenm pedk na potomky pechzej.Podobn mluvvme o prastarch podnch nebo zkazkch nrodnch, v nichosudy adje, slasti a strasti ddv sdlovny byly potomkm. Tak u nrodanaeho nejstar osudy dlouho jenstnm podnm potomstvu bylydochovvny. Teprve Kosmas, dkan kapituly Prask, nenaed nidnho psemnho podn, sm ji uvysokm st jal se zapisovati, eho z vypravovn starc, se dovdl o pvodu a nejstarch djinch nrodaeskho.

Starobylm podnm nazvme zkazku z dob pradvnch; vrohodnm podnm pak zprvu, je zvnitnch i vnjch dvod zasluhuje vry.

Zde vak mluvme o stnm podn vcrkevnm (dogmatickm) vznamu jakoto odruhm pramenu vry. Rozumme jm pravdy, je Bh skrze JeeKrista lidem zjevil, akter apotolov jako slovo Bo svtu sice hlsali, ale v Psm sv. nezaznamenali.

e stn podn skuten obsahuje pravdy Bohem zjeven, o tom svdvrokyapotol samch. Sv. Pavel pe v II. list svm k Thessalonskm (2,14): Proto, brat, stjte a zachovvejteustanoven , kterm jste se nauili buto skrze (nai) e anebo skrze n list. Tot, co sv. Pavel d odThessalonskch, d tak nae sv. crkev, musme:

1. ve viti, co v Psm sv. stoj, a2. tak ve, co od sv. apotol napsno nebylo. A e vPsm sv. nen ve obsaeno, vysvt ze slov sv. Jana, jen prav (na

konci svho evangelia): Jesti pak i mnoho jinch vc, kter uinil Je;kter kdyby mly kad obzvltn psny bti, mm za to, e by ani svtnemohl obshnouti tch knih, kterby mly psny bti.(21, 25). Jestlie tedyani vekery skutky Jeovy vPsm sv. nejsou zaznamenny, tm mnobsaeny jsou vnm vechny jeho nauky.

stn podn udrelo se vdyist a neporuen , a to pispnm Ducha sv., je Kristus Pn crkvi sv pro vechny asy pislbil, a pak tm, e od pradvna

25


26/716


bylo v crkvi pravidlem, aby nebylo trpno dn nov uen, nbr aby jento bylo veno, co vdy a vude aode vech bylo veno.

18. Kterak se dostalo stn podn a na ns?stn podn dostalo se a na ns:1. stnm vyuovnm a obady svat crkve. Pravdy, kter apotolov sice kzali, ale nenapsali, pechzely s pokolen

na pokolen nejdve stnm vyuovnm apotol a jejich nstupc. Bhemasu byly tyto pravdy vak tak psemn zaznamenny, a to ve spisech sv.Otc, ve vrocch crkevnch snm ap. jako ihned ne uslyme.

Obady, jich uv se pi mi sv., pi udlovn svatch svatost a pod., jsou vyjden vnitn vry zevnjmi skutky. Slavenm me sv. vyznvcrkev kadodenn a nepetrit vru svou o obti Novho Zkona;udlovnm sv. svtost vyjaduje vru svou o sv. svtostech. Pi nkterchobadech uv se tak vyznn vry, na p. apotolsk vyznn vry piudlovn ktu, pi svcen na knze, v hodinkch knskch; vyznn vryCaihradsk pi mi sv. (Credo); vyznn vry sv. Athane v brevi. Vrusvou vnejsv. Trojici vyznv crkev pi obadech znamenm sv. ke a p.Z obad poznv se tud vra crkve svat. Pape Coelestin I. ( 432) pravil,e zkonem modlen stanov se zkon ven. Obady crkevn jsou svdkemtradice avry crkve tak zvanm, e se proti nmu ned nieho namtati.

2. vyznnmi vry, jimito svat crkev svou vruvyznvala.

Mezi vyznnmi vry vynikaj tyi tak zvan veobecn vyznn (symbolaoecumenica), toti:

1. vyznn vry apotolsk, ze vech nejstar,2. vyznn Nicejsk,3. vyznn Caihradsk (Konstantinopolitansk) a4. vyznn Tridentsk, pedepsan papeem Piem IV. z usnesen snmu

Tridentskho.

3. vroky papev a crkevnch snmv. Papeov napsali obyejnvroky sv ve zvltnch listinch (bullch,

konstitucch nebo encyklikch). Vroky jejich bu zavrhuj bludy asem se

vyskytujc, anebo stanov, emu viti dluno. Tak zavrhl na p. pape Pius V.r. 1567. bludy Michala Baja, Klement XI. r. 1713 bludy Paschasia Quesnella

26


27/716

Antonn Podlaha

a pod. Pape Pius IX. prohlsil r. 1854 uen o Neposkvrnnm poet P.Marie, a zavrhl r . 1864. tak zvanm Syllabem rzn bludy.

Crkevnmi snmy rozumme tu netoliko snmy veobecn,nbr i snmy jednotlivch zem ( provinci ) crkevnch, na p. nkolik snm (synod)africkch proti Pelaginm, snm Oransk proti Semipelaginm, snmLater nsk I. r. 647 aj. Ale nejdleitj jsou vrokycrkevnch snmveobecnch.

Jest pak celkem dvacet veobecnch snm, a to1. Nicejsk I. slaven r. 325. proti Ariovi, jen upral bostv P. Jei.

Snm tento stanovil, e Syn Bo jest Bh a te s Otcem podstaty.2. Konstantinopolsk I. r. 381., na nm stanoveno bostv Ducha sv. proti

Macedoniovi, jen je popral.

3. Efesk r. 431, jen proti bludm Nestoriovm stanovil, e v JeiKristu jest jedna toliko osoba, a to osoba bosk, a e P. Marii dluno nazvatimatkou Bo.

4. Chalcedonsk r. 451., jen zavrhl monofysitismus, jeho pvodcem bylEutyches, astanovil, e Kristus jest jeden ve dvou pirozenostech.

5. Konstantinopolsk II. r. 553. odsoudil bludy Origenovy a poznovuzavrhl Nestorianismus.

6. Konstantinopolsk III. r. 680. rozhodl proti uen monotheletv, e

Kristus m dv vle dv innosti: lidskou a boskou.7. Nicejsk II. r. 787. rozhodl oct svatch obraz proti obrazoborcm. 8. Konstantinopolsk IV. r. 869-870. rozhodl proti Fotiovi, e lovk m

jedinou dui rozumnou, kdeto Fotius tvrdil, e jsou ve lovku due dv. 9. Laternsk (v m) I. r. 1123. potvrdil tzv. konkordt Vormsk, jm

doclena shoda mezi moc crkevn asvtskou pi obsazovn adcrkevnch.

10. Laternsk II. r. 1139. zavrhl blud Arnolda z Brescie, jen brojil protistatkm duchovenstva a tvrdil, e tyto statky jsou na kodu crkve, a e ti,kdo je dr, spaseni bti nemohou.

11. Laternsk III. r. 1179. mimo jin usnesen kzn se tkajc vyneslklatbu na nkter bludae, zejmna na Albingensk.

12.Laternsk IV. r. 1215. zavrhl bludn mnn opata Joachima a bludyAlbingenskch, jako i prohlsil vru crkve ostvoiteli (e jeden jedin jest prav Bh, jen vemohouc moc svou z nieho stvoil veker tvorstvo)a o nejsv. Trojici.

13. Lyonsk I. r. 1245. jednal o kzni a oodstrann pohoren vzneenmidvanho.

27


28/716


14.Lyonsk II. r. 1274., na nm jednalo se o sjednocen s rozkolnickmieky a stanoveno, e Duch sv. z Otce i syna jakoto z jednoho pvodu a jedinm dechem vychz.

15.Viennsk r. 1311. vydal vroun rozhodnut o nutnosti svtla slvyk vidni Boha proti Beguardm; o dui lidsk, e jest formou tla, proti bludm Jana Petra Olivy, a oincch ktu sv.

16. Kostnick r. 1414-1418.,na nm zavreno bylo 45 bludnch lnkJana Wikliffa a30 lnk Jana Husi.

17. Florentsk r. 1437-1439., na nm optn jednalo se o sjednocens eky schismatickmi a s jinmi rozkolnky, avydna vroun rozhodnut o vychzen Ducha sv. z Otce i Syna, ooistci, o primtu mskho papee.

18. Laternsk V. r. 1512-1517 vydal mimo jin tak rozhodnut vroun

o nesmrtelnosti due zavrhl nkter bludy. 19. Tridentsk r. 1545-1563., konan proti bludm stol. XVI., vydalvroun snesen o seznamu (kanonu) sv. knih, o prvotnm hchu, o ospravedlnn, milosti, peduren, o svtostech aobti me sv., o oistci, o vzvn actni sv. ostatk a obraz, o odpustcch.

20.Vatiknsk r: l870. uinil snesen (konstituci) o ve katolick (o Bohu,vech vc stvoiteli, o zjeven, ove a rozumu) a snesen ocrkvi Kristov(o prvenstv mskho papee a oneomylnm jeho uitelskm ad).

4. spisy crkevnch otcv a crkevnmi pamtkami.Crkevnmi otci nazvme mue, kte celou crkev spisy svmiuili, a je

sama crkev uznv a ct.Krom uznn crkve vyaduje se usv. otcv:

l. uen pravovrn a uenos, zvlt pak uenos ve vcech bohovdnch,

2. svatos ivota, aby nejen naukou svou, nbr i pkladnm ivotemvc uili, a

3. starobylos .Ze sv.Otc nkte vce vynikaj a uitel crkevn se nazvaj.Kad takovto uitel crkevn mus vynikati znamenitou uenost

a obzvltn svatost ivota. dnmu pak tento estn nzev nesm btidvn, le komu crkev sama jej dala.

Nejznamenitj crk evn otcov , estnm nzvemuitel crkevn odcrkve poctn, jsouna zpad: Sv. Ambro (397), sv. Jeronym (420), sv.Augustin (430) asv. eho Velik (604);na vchod: Sv. Athan (373),sv. Basil (379), sv. eho Naziansk, (389) a sv. Jan Zlatost (407).Jin uenci kesant, vynikajc uenosti a starobylost, od crkve sv. zacrkevn otce neuznan, nazvaj se spisovatel crkevn ; takovmito mui

28


29/716


30/716


22. Pro jest vry ke spasen nevyhnuteln teba? Vry jest ke spasen nevyhnuteln teba, protoe lovk

uren jest k cli, kter jenom skrze vru me poznati, a kterho jenom ivotem podle vry me dosci.Kdonev , bude zatracen. (Ev. sv. Marka 16, 16)

Pirozen poznn Boha neme postaiti k dosaen vn blaenosti. Kdochce kuritmu cli dojti, mus cl tento znti. Abychom k svmu poslednmucli, kvn blaenosti doli, musme tedy tak tento cl znti. Pouhmsvtlem rozumu vak nememe ho poznati, nebo jest to dobro nadpirozen, je pouze nadpirozenm osvcenm, toti vrou ve zjeven Bo poznvme.

I jest tud vry ke spasen nevyhnuteln teba. Ne, akoliv pirozen poznn Boha ke spasen staiti, neme, me pece lovka aspoku pijet nadpirozen vry pipraviti.

Jest tedy vra znou hvzdou, je nm cestu k nebi ukazuje a ns k nebivede, jako druhdy ona zzran hvzda vedla mudrce od vchodu do Betlmake Kristu Pnu.

Vra jest namnejvtm bohatstvm a nejvtm tstm na zemi. Kdo vruztratil, pozbyl sn nadje na nebe a mru due, on ztratil ve.

Protoe bez vry nemono jest Bohu se lbiti, jest vra tak prvn podmnkou kdosaen odputn hch. Proto nazv ji veobecn snmTridentsk potkem spsy, zkladem a koenem veho ospravedlnn.

Jeliko Bh chce, aby vichni lid spaseni byli a ku poznn pravdy pili(1. list sv. Pavla k Timotheovi 2, 4), a jeliko nikdo bez vlastn viny svnebv zatracen, napomhBh tm, kte bez vlastn viny svo nadpirozenm zjeven Bom nikdy neslyeli, zvltn milost svou, totinadpirozenm osvcenm a vnuknutm, anebo skrze vrozvstce k dosaennadpirozen vry, jestlie po ve tou a pirozen zkon mravn, jej Bhvem lidem do srdce vepsal, dle monosti pln.Pklad toho mme na p. na pohanskm setnku Korneliovi a na komornku krlovny ethiopsk.

Ti vak, kte ij mezi kesany a pece vlastn vinou svou vry v kesanskou pravdu nepijmaj, anebo vru pijatou zase odvrhuj, budou; jestlie vtomto smlen a do smrti setrvaj, na vky zavreni a psnjoekv je soud neli pohany.

Ale pouze prav vra vede ku spasen.A pravch vr neme bti nkolik, nbr toliko jen jedna jedin.Mohl zajist Kristus pouze jedn ve uiti, nebo nemohl sob sammuodporovati, anemohl brzo to brzo ono, by opakem bylo dvjch jeho nauk,

uiti.

30


31/716

Antonn Podlaha

Bludn jest tedy tvrzen, e na ve nesejde, a e jedno jest, jakou vru kdom. Takovto bludn smlen nazvmenboenskou lhostejnost .

23. Jak mus bti vra nae?Vra nae mus bti:1. obecn,2. pevn,3. iv,4. stl.

24. Kdy jest vra nae obecn?Vra nae jest obecn vme-li vecko bez vjimky, emu

crkev katolick u. Bh d od ns abychomve vili, co lidem zjevil. Pape a biskupov,

ili crkev uc, nepedkldaj nm k ven nic jinho, le to, co Bh zjevil. Nikomu tedy nen dovoleno, aby zuen crkve nkter lnky jakoto

podstatn uznval, jin pak jakoto nepodstatn zavrhoval.Prav Kristus: Ute je zachovvativecko, co jsem koli pikzal vm

(ev. sv. Mat. 28, 19) a sv. Jan pe: dn, kdo odstupuje anezstv v uen Kristovu, nem Boha (toti za Otce a ptele). [2 ep. sv. Jana 9.]

Kdo zKristova uen jen to zapravdu pijm,co se mu lb, zavrhujevnos (autoritu) Boskou kter za vekeren obsah zjeven se zaruuje a kadou jednotlivou pravdu stejnm zpsobem potvrzuje. Kdo vak autorituBoskou zamt, nem vry, a by vecky ostatn lnky uznval, pece nenvcm, jeto se d nikoliv autoritou Bo, nbr svm sudkem.

V soustav katolick vry vecky pravdy zce souvis, take zavrhuje-li selnek jeden, zavrhuj se tm vecky. Podob se vra katolick stavb, jej jednotliv sti tak jak jsou vespolek spojeny, e by cel budova se stila,kdyby by jedin jen kmen byl z n vyat.

V modlitb zvanvzbuzen vrykme: Vm a vyznvmvecko,emu Je Kristus uil, co svat apotolov kzali a emu svat mskkatolick crkev viti vel.

31


32/716


25. Kdy jest vra nae pevn?Vra nae jest pevn, vme-li tak, e ani dosti mlo

nepochybujeme.Pochybujeme onkterm lnku vry, jestlie se kolsme mezi jeho

pijetm a zavrenm, ani bychom se pro nj nebo proti nmu rozhodli.inme-li tak svdomm a vl svou, jest pochybnos nae dobrovoln;nedobrovoln jest pochybnost nae, nejsme-li j sob vdomi anebo jestlierozhodnutm vle sv k n nepisvdujeme.

Nedobrovoln pochybnos jest pokuenm, je rozhodnm vzbuzenm vrynebo odvrcenm pozornosti s pomoc Bo snadno pekonati meme.

Pevnou vru osvdil Abraham, nebo ochotn za pravdu pijmal, cokolivmu Bh zjevoval, by nevdl, kterak se to stti me.

On vil na p. v zaslben Hospodinovo, e potomstvo jeho vzroste vevelik nrod, akoliv on i manelka Sraj byli ji sta a dosud nemli dtek.Jeho vra nebyla zviklna ani pak, kdy Bh mu rozkzal, aby syna svhoIska obtoval. On byl hotov rozkaz Bo vyplniti a nepochyboval pecenikterak, e Bh slibu svmu skuten dostoj. Proto prav Psmo: UvilAbraham Bohu, i poteno jest jemu k spravedlnosti. (List sv. Pavla km. 4,3.)

Pevnou vru osvdili rovn sv. ti krlov. Jdouce za hvzdou hledatnov narozenho Vykupitele, nadli se zajist, e jej najdou v palcikrlovskm. Zatm vak nalezli chudobn dtko ve chlv. Ale vra jejich tmse nezviklala: oni vili pevn, e jest to Ten, jeho hledali.

Naproti tomu proheili se Moj a Aron nedvrou v Boha. Kdy na potku 40. roku od vyjit z Egypta Israelit pili opt do Kades, reptali pronedostatek vody. Bh rozkzal Mojovi, aby hol svou udeil ve sklu, evoda z n se vyprt. Ale Moj i Aron pochybovali o tom, zpome-li Bh

opravdu lidu reptajcmu. Vnedve sv udeil Moj hol svou do skly. I vytryskl z n sk uten hojn pramen vody. Za nedvru svou vak byli oba brati potrestni; oznmil jim Bh, e do zem zaslben nevejdou.

26. Kdy jest vra nae iv?Vra nae jest iv, jsme-li tak ivi, jak toho vra d.Vra nae nem toliko v pamti, v mysli na zstvati, nbr i vivot

pimenmi skutky se jeviti. Jako tlo bez ducha mrtvo jest, tak i vra beze skutk jest mrtva. (Jak. 2,26.) Ne ten, kdo mi k Pane, Pane, vejde do krlovstv nebeskho, ale kdo

32


33/716

Antonn Podlaha

in vli Otce mho, kter v nebesch jest, ten vejde do krlovstvnebeskho.

Sv. apotol Pavel vlist k manm (1, 17) pe:Spravedliv iv jestz vry. Nikdo tedy neme u Boha bti spravedlivm, le ten, kdo ije tak, jak vra to pedpisuje. Vra mus ovem vdy spojena bti snadj a lskou,a tud i s posvcujc milost Bo. Proto prav sv. Pavel:Kdybych mlvecku vru, take bych hory penel, lsky pak kdybych neml, nic nejsem.(1 Kor. 13, 2.)

Vru bez skutk nazvmemrtvou. Kdo sice v, ale neije tak, jak vra pedpisuje, m vru mrtvou. Nebo jako tlo bez ducha mrtv jest, tak jest i vra beze skutk mrtv, prav sv. Jakub vlist svm (kap. 2, v. 26.) Mrtvvra nezachrn lovka ped vnou zhubou. Proto prav t sv. Apotol:

Co prospje, brat moji prav-li kdo osob, e m vru, nem-li skutk?Zdali jej bude moci vra spasiti? (kap. 2, 14).Sv. eho prav:Jisto jest, e po vtlen Pn spasen bti neme nikdo

z tch, kdo sevry jeho dr, ale ivota vry nemaj, protoe psno jest:Vyznvaj, e Boha znaj, skutky pak svmi to zapraj (Tit. 1, 16) a sv. Jansvd:Kdo prav, e Ho zn a pikzn jeho neosth, lh jest, a pravdyv nm nen (1. Jan 2, 4.). Jakub t, bratranec Pn, pe ka:Vra bezskutk jest mrtv (Jak. 2, 20).

Sv. Augustin pak, pe: Lze-li kivotu pijti bez osthn pikzn skrze pouhou vru, kter je bez skutk, jest mrtva, kterak bude pravda ono, coekne Soudce k tm, je postav na levici: Odejdte do ohn vnho, kter jest pipraven blu a andlm jeho? (Mat. 24, 41.) Ani je kr proto, ev Nho nevili, nbr e dobrch skutk nekonali.

Uen Lutherovo, evra sama tj. vra bez dobrch skutk posta kuspasen odporuje patrn Psmu sv. i stnmu podn. Dovolv se sice Luthervroku sv. apotola Pavla vlist k m. 3, 28, kde teme:Neb mme za to,e lovk ospravedlnn bv skrze vru bez skutk zkona; ale na tomtomst mn sv. Pavel patrn obadn pedpisy zkona Mojova, a nikolivzkon Kristv.

ivou vru ml Josef egyptsk . On vil v Boha vudyptomnho,vevdoucho a svatho, a proto nezheil.Kterak mohu to zl uiniti a heiti proti Bohu svmu? pravil, kdy pokuen na nho dolhalo.

Tobi i vzajet assyrskm uprosted pohanv uchoval sob ivou vru.Zstal vren pravmu Bohu a byl bedliv ivota ctnostnho.

Hlubok vra prvnch kesanv jevila se i vivot jejich, byla tedy ivou.Bohabojn jejich ivot l Skutky apotolsk (2, 44 47) tmito slovy:Vickni tak, kte vili, byli pospolu a mli vecky vci spolen.Prodvali majetky a statky adlili je mez vecky, jak komu poteb bylo.

33


34/716


A na kad den trvajce jednomysln v chrm a lmajce po domch chlb, pijmali pokrm s veselm a sprostnost srdce, chvlce Boha a majce milostu veho lidu.

Sv. pape Kliment vychvaluje ctnosti, kter u Korinan druhdy panovaly, plynouce ze iv jejich viry. Pe takto: Nebo kdo u vs pobyv, nechvlil va pectnostn a pevn vry? Kdo se neobdivoval nbonosti va? Kdonevyhlaoval vzneenho mravu hostinnosti va? Vecko jste inili bez pijmn osob a vzkon Bom chodili jste, poddni jsouce pedstavenm a knm svojim slunou es vzdvajce. Mlde ku skromnosti a poestnosti jste vedli; eny jste napomnali, aby vecko vykonvali v nehonnm, poestnm a istm svdom Vickni jste pokorn smleli, nehonosce se,radji poslouchajce neli porouejce, dvajce radji, neli berouce.

Spokojeni jsouce stm, eho nutn teba v srdci slova Bo jste chovali,a utrpen Kristovo vm ped oima stlo. Taktomr hlubok a hojn se vmutdoval. dost vae dobro initi nenasytn byla, a v bohatosti vylil se nadevemi vmi Duch svat. Plni svat vle pozdvihovali jste s ochotouulechtilou a sdvrou zbonou rukou svch k vemohoucmu Bohu,vzvajce ho, aby milosrden byl vm, jestlie jste se vnem bezdn proheili. Dnem i noc o zvod jste ocel bratrstvo peovali, aby cel poetvyvolenc Boch skrze milosrdenstv jeho a ist svdom spasen byl.

Upmni a bezelstni jste vespolek bvali a na dn urky jste nepamatovali;kad rozepe a roztrka vm ohavnost byla; nad poklesky blinch jste sermoutvali; nedostatek jejich za vlastn jste pokldali; dnho blahoinu jstenelitovali, ku velikmu dobrmu skutku jste hotovi byli

27. Kdy jest vra nae stl?Vra nae je stl, jsme-li ochotni, radji vecko, i ivot,

dti, ne abychom od vry odpadli nebo ji zapeli. Ke stlosti uve napomn ns sv. apotol Pavel (v list k id. 3, 12.)slovy: Vizte, brat, aby snad nebylo v nkom z vs zl anevrn srdce,kter by odstupovalo od Boha ivho.

Pkladem stlosti u ve jest Daniel a soudruhov jeho. Daniel, jen zevzneenho rodu idovskho pochzel, odveden byl od Nabuchodonosoraspolu s mnohmi jinmi zajatci do Babylona. Tam za nedlouho povoln byl jakoto jinoch nad jin nadan spolu s jinmi urozenmi a nadanmi hochy kedvoru krlovskmu. Hoi tito konali slubu pat azrove piuovali se vezvltn palcov kole chaldejskmu jazyku i jinm naukm, aby pozdjischopni byli zastvati ady sttn. ivotem pi pohanskm dvoe krlovskm

34


35/716

Antonn Podlaha

bylo duevn blaho jinochv israelskch velice ohroeno. Mohlo se stti, e by asem stali se k nboenstv svmu lhostejnmi ae by snad konen odvry odpadli. Avak Daniel umnil sob pevn, e vry sv nikdy se nespust ,i zachovval svdomit vekery pkazy nboensk. Pkladu jeho nsledovalistejn smlejc ptel jeho Sidrach, Misach a Abdemago. Aby nemusili jsti pokrm zkonem Mojovm zapovdnch, vyprosili sob zbon tito jinoi, aby jim nebyla dvna jako obyejem bylo strava se stolukrlovskho, nbr pouze zelenina alutniny: Pozdji sveny byly jinochmtm dleit ady sk. I ve vysokch dstojenstvch zstvali Daniel a ptel jeho vrni nboenskm povinnostem svm. Jedenkrte uspodal Nabuchodonozor na poest nov postaven modly velikolepou slavnos, j sevichni dvoan sastniti musili. Daniel, mekaje tehd v povoln ednm

mimo Babylon, byl ovem od povinnosti t osvobozen. Za to ptel jehonemohli se j nikterak vyhnouti. Nicmnnezapeli pi tom vry sv, nbr,kdy na dan znamen vichni ptomn modle se klanli, oni toho neuinili.Za to byli uvreni do peci ohniv. Ohe vak strvil mue, kte je tam uvrhli, a provazy, jimi byli svzni, jim samm vak neukodil, nebo Bh seslal k nim andla, jen v podob jinocha spolu s nimi uprosted plamen dlel,uiniv tu mil chldek na zpsob veernho vnku. I jali se zbon mldencizpvem vzdvati Bohu dky a chvlu. Krl div se tomu, rozkzal, aby z pece

vyli; kdy pak spatil, e ohnm nidn kody nevzali, velebil Boha jejich a pohrozil smrt kadmu, kdo by se Bohu tomu rouhal.Pemnoz kesan radji vecko, i ivot svj, obtovali, ne by od vry

odpadli. Nazvme je sv.muenky. Od prvopotk kesanstv thne se dlouh

ada tisc, set tiscv, ba million muenk vemi vky a na doby nae. Nejrznj zem, nejrznj stavy, i velik st, mui, eny i dtky vydalize sebe svoje muenky. Prvnm muenkem byl sv. tpn, jen od id bylukamenovn. Skorem vichni apotol vytrpli smrt muenickou. Sv. Petr bylr. 67 za pronsledovni Neronova vm ukiovn. Zrove s nm byl sv.Pavel, jakoto msk man, sat. A nesmrn mnostv kesanv stalo sespolu snimi obt Neronova pronsledovn. ci svatch apotol rovnvtinou smrt muenickou seli s tohoto svta. Biskup Antiochensk sv.Ignc byl r. 107 vamfitheatru mskm dravmi elmami rozspn. A o padeste let pozdji zemel smrt muenickou k sv. Jana, smyrnensk biskup sv. Polykarp. A jako tehd kesan radji v nejvtch mukchumrali, neli by k pohanstv byli odpadli, tak pozdji staten podstupovalismr vrn katolci, neli by od prav crkve Kristovy odpadli. Katolitmuenci umrali za nboenstv sv v Rusku a Polsku v dobch, kdy rutschismatikov katolky pronsledovali; katolit muenci umrali v Nmecku

35


36/716


a ve Skandinavii za dob, vnich katolci od lutheran v zemch tchto byliutiskovni; katolit muenci byliod kalvnc utracovni ve vcarsku,Francii iHollandsku. etn katolit muenci vytrpli v Anglii od angliknmuenickou smrt. Mezi nimi vynikal zvltTom Morus.

Tom Morus narodil se vLondn kolem r. 1480. Otec jeho, soudce pikrlovskm soudnmdvoe, dal svmu synu prav katolick vychovn.Dokonav zdrn studia sv, psobil Morus v Londn jako prvnk. V postaven tom si zskal takov dvry, e, a mu bylo teprv 24 rok, zvolen byl za poslance do anglick snmovny poslaneck. Neobyejn schopnostiMorovy dochzely m dle tm vtho ocenn. R. 1522 poven odJindicha VIII. do stavu rytskho, a r. 1523 zvolen od snmovny za pedsedu a jmenovn kanclem. Byly mu svovny koly nejdleitj.

I ve svch dstojenstvch zachoval si Morus vrouc zbonost. Kdy mlnastoupiti ad kanclsk, vyprosil sob prve pede vemi ptomnmi nakolenou poehnn svho otce.

Jednou poslal pro nho krl v nutnch zleitostech sttnch. Morus byl prv na mi sv. I nedal se vyruiti z pobonosti sv, nbr odpovdl poslovi:Nejprve slume Bohu, a potom lidem.Pozdji zmnil se stav vc v Anglicku velice. Prostopn krl Jindich VIII. odpadl od crkve katolick,nutil k odpadnut i poddan sv a prohlsil se za vrchn hlavu crkve anglick.

Uinil tak proto, ponvad pape nechtl vyhovti hnm jeho choutkm.lechetn Morus, nechtje jednati proti svdom svmu a provdti bezbonrozkazy krlovy, vzdal se ad svch a uchlil se do ivota soukromho. Alekrl chtl Mora donutiti sliby i hrozbami, aby schvlil iny jeho a uznal jej zahlavu crkve. Kdy toho bval kancl uiniti nechtl, vsadil jej krl do ale a obvinil z velezrady. Nespravedliv soudcov pronesli nad Morem rozsudeksmrti. U veer ped popravou poslal krl jet jednou k Morovi, aby piml jej k odpadnut od vry katolick. Potom ena idtky jeho pily k nmu dovzen a prosily alostn, aby se podrobil krli a tak si ivot zachoval. Avaki tyto posledn pokusy byly bez vsledku. Dne 6. ervence r. 1536 skonalstaten katolk na popraviti rukou katovou.

A nemn staten skonal na popraviti pro vru katolickou rovn v Londn r. 1581 len Tovarystva JeovaEdmund Kampian, jen njakas tak v Praze pobyl a blahodrn zde psobil. Stlosti jeho u vensledovali etn jehoci a ctitel.Kristofor Spotekus zemel pro sv. vru v tokholm v bdnm ali r. 1601, Melchior Grodeck byl od kalvinistukrutn zmuen a zabit r. 1619; bl. Jan Sarkander byl pro sv. vrua zpovdnickou mlelivost umuen r. 1620; Maty Burnat byl pro vruusmrcen vLibuni r. 1629. Pemnoz muov sneli tehd ve vlasti nai tk

36


37/716

Antonn Podlaha

pronsledovn pro vru, jako: Jan Lobelius, Wolfgang Zelender, Martinic,Slavata a Fabritius.

28. Sta -li jenom veobecn viti, co Bh zjevil? Nesta jenom veobecn viti, co Bh zjevil, nbr

mme se piiniti, bychom zjeven pravdy tak vslovnvdli a vili.

Nen sice jeden kad kesan povinen viti a znti zevrubn a podrobnvecko, co Bh zjevil (takovouto zevrubnou vru nazvmerozvinutou),kadmu vak jest ku spse potebna tzv.vra zavinut, tj. kad m aspo

veobecn viti ve, co Bh zjevil, by nkter lnky vcmu urit povdomy nebyly. Ale pouze na tto veobecn ve nesmkatolick kesan pestvati, nbr kad musaspo nejdleitj pravdy vry vslovn vdti a viti.

29. Kter pravdy musme zvl vslovn vdti a viti?

Zvl vslovn musme vdti a viti estero pravdzkladnch, toti:1. e jest jeden Bh; 2. e Bh je spravedliv soudce, kter dobr odmuje

a zl tresce;3. e jsou ti bosk osoby: Otec, Syn a Duch svat;4. e druh bosk osoba lovkem uinna jest, aby ns

svou smrt na ki vykoupila a na vky spasila; 5. e due lidsk jest nesmrteln;6. e jest milosti Bo ke spasen nevyhnuteln teba. Pohan , kte uen kesansk nikdy, neslyeli, mus, by spasen doli,

aspo viti v Boha, jen dobr odmuje a zl tresce, jako i v prostednka njakho, jen by zchranu pokolen lidskho zprostedkoval, anebo v prozetelnost Bo, je lidi njakm zpsobem spasiti chce.

37


38/716


39/716

Antonn Podlaha

nezavinn nevdomost . Kdo bez vlastn viny pravd tchto nezn a slb, e sevynasna, aby je poznal, me bti rozheen.

Uvme-li bedlivji, co se nm tu vdti pikazuje, shledme, e se nmvlastn vel, abychom znalive, co jest obsaeno v katechismu.

Ovem, nevyaduje se od kadho, aby zmnn pravdy znal doslovn a podrobn, nbr sta, zn-li je alespo v podstat . Avak rozum se samosebou, e m vce kdo ml pleitosti k nauen se sv. nboenstv, tm vtznalos sv. vry od nho se d.

32. Sta -li abychom vru toliko znali a v srdcichovali?

Nesta, abychom vru toliko znali a v srdci chovali,musme ji tak zevn slovem i skutkem vyznvati.Kristus Pn pravil: Kdokolivyzn mne ped lidmi, toho i j vyznm ped

Otcem svm, jen jest vnebesch; kdo by pak zapel mne ped lidmi, zapm i j ho ped Otcem svm, kter jest v nebesch. (Mat. 10, 32. 33.)

Sv. apotol Pavel vlist k manm pe:Srdcem se v k spravedlnosti,ale sty se dje vyznn ku spse. (10, 10).

Slovem nebolisty vyznvme vru svou, kdy vyslovujeme to, co vme,anebo nco kme, z eho jin poznati me, e jsme katolickmi kesany.

Slovy vyznali vru svou oniti soudruhov Danielovi v Babylon, kdy pravili: Znmo bu tob, krli; e boh tvch nectme, a soe zlat, kterou jsi postavil, se neklanme(Dan. 3, 18). Rovnslovy vyznal vru svousv. Petr ,kdy po sesln Ducha sv. kzal shromdnmu lidu.

Slovy vyznali smle vru svou sv. apotolovPetr a Jan ped veleradouidovskou. Kdy jednoho dne ve chrm Jerusalmskm uzdravili chorho odnarozen a mluvili k lidu oP. Jei, pili kn a strn chrmu a zatknuve je, vsadili je do ale. Druhho dne pak postavili je ped veleradu, a ta otzalase jich: Jakou moc, aneb vkterm jmnu uinili jste to vy? Petr odpovdl:Znmo bu vechnm vm: Ve jmnu Pna naeho Jee Krista Nazaretskho, kterho jste vy ukiovali, jeho Bh vzksil z mrtvch Nen vdnm jinm spasen, nebo nen jinho jmna pod nebem danholidem, skrze kterho bychom mli spaseni bti.

Slovy vyznal muednkSanctus vru svou jen na vechny otzky, je musoudce kladl, odpovdal Jsem kesan!

Skutky vyznvme vru svou, kdy sastujeme se slueb Boch, poslouchme slovo Bo, pijmme sv. svtosti a plnme-li vbec kesansksvoje povinnosti. Na p. skutkem vyznvme vru svou, modlme-li se ped

39


40/716


41/716


42/716


43/716


44/716


Oddlen druh. O apotolskm vyznn vry.

Mnoho jest rozlinchvyznn vry, kter sloena byla bu od jednotlivcnebo od crkevnch snm, ale nade vecka takovto vyznn vry vynikapotolsk vyznn vry.

37. Jak zn apotolsk vyznn vry?

Apotolsk vyznn vry zn:Vm v Boha, Otce vemohoucho, Stvoitele nebe

i zem. I v Jee Krista, Syna jeho jedinho, Pna naeho; jen se poal z Ducha svatho, narodil se z Marie Panny: trpl pod pontskm Piltem, ukiovn, umel i pohben jest; sstoupil do pekel, tetho dne vstal z mrtvch; vstoupil na

nebesa, sed na pravici Boha, Otce vemohoucho; odtud pijde soudit ivch i mrtvch. Vm v Ducha svatho; svatou crkev obecnou, svatch obcovn; odputn hch; tla vzken; ivot vn. Amen.

38. Pro se jmenuje apotolsk vyznn vryapotolsk?

Apotolsk vyznn vry jmenuje se apotolsk, ponvad pochz od apotolv.

Nzev apotolsk pipout rozlin vznam. Me nejprve znaiti, eobsah vyznn vryshoduje se s naukou apotolskou. V tomto smyslu zajisttak vekera ostatn vyznn vry (Nicaejsk, Caihradsk , Tridentsk aj.) jsouapotolskmi. Dle me nzevapotolskoznaovati tak, e vyznn tovzniklo vdob apotolsk, anebo konen, eskladateli jeho byli apotol

sami. A v tomto poslednm vznamu rozumme zde nzvu apotolsk.Krsn a vznamn povst (legenda) vypravuje, e jedenkad ze dvanctiapotol byl pvodcem jednoho ze dvancti lnk vyznn vry. Umlec

44


45/716

Antonn Podlaha

Ambro Lorenzetti vyzdobil klenut kapituln sn sv. Augustina v Sien postavami 12 apotol, z nich kad v rukou dr prouek papru, na nmnapsn vdy jeden lnek vry. T mylenka byla vyjdena pi stavb kostelaP. Marie vTrevru. Klenut tohoto chrmu spov na 12 mohutnch sloupech; u kadho sloupu stoj velik socha jednoho zapotolv, a do kadho sloupuvtesn jest vdy jeden lnek vyznn vry. Stavitel tmto zpsobem dmyslnznzornil mylenku, e apotolov jsou od Krista Pna, ustanovenmi sloupycrkve, chrmu duchovnho, kter ji podpraj anesou, tak jako pile chrmhmotn.

39. Kolik lnk m apotolsk vyznn vry?

Apotolsk vyznn vry m dvanct lnkv. Jako jednotliv kruhy neboli lnky etzu do sebe zasahuj a jedensouvisl celek tvo, tak i jednotliv vty apotolskho vyznn pevnnavzjem jsou spojeny a jedin celek tvo; dn lnek nesm chybti, m-linae vra bti pln. Vtchto dvancti zkladnch lncch vry jsou vekeryostatn pravdy od Boha zjeven obsaeny, tak jako jedin zrno chov vsobzrodek bohatho klasu, vnm obsaeno pemnoho zrn.

Pozdji bylo sice apotolsk vyznn rozeno. Tm vak nebyly

prohleny njak zcela nov lnky vry, nbr jasnji vyjdeno a pesnjivyloeno bylo proti bludam uen sv. apotolv, jeliko bludai od uentoho se odchlili, a pece tvrdili, e pr hlsaj jen to, co v apotolskmvyznn stoj. Tak snm Nicejsk stanovil, e Syn Bo jest Bh a tes Otcem podstaty, protoe bluda Arius to popral; snm Nicejsk nestanoviltm uen nov, nbr prohlsil jen uritji, co vlastn v apotolskm vyznnvry jest obsaeno. A taktomu bylo vdy, kdykoliv crkev sv. uen njak prohlsila. Krsn o tom prav sv. Cyril: Na strom vry nebyly vtpenynidn nov, ciz rouby, nbr strom ten sm vtve sv znenhla vc a vcerozkldal v, a kad vtvka a kadik jeho list byl ji vhoinm zrnuapotolskho vyznn vry obsaen. Slunce samo vsob nemn se tm, enm o polednch jasnji svt neli na svit.

kejme a modlvejme se asto apotolsk vyznn vry! Napomn nsk tomu sv. Augustin, an d: Pijmte pravidlo vry, je se vyznnm nazv,a pijave, vpite je v srdce sv adenn je sob opakujte: ped spanm, pedvyjtm ozbrojte se vyznnm!

45


46/716


47/716


48/716


mluvil dle: Vidl jsem trpen lidu svho v Egypt, a voln jeho slyel jsem, i chci jej vysvoboditi z rukou Egyptskch avyvsti ze zem t do zemdobr a prostrann, do zem, kter oplv mlkem a medem. Poj, j polutebe kfaraonovi, abys vyvedl lid mj z Egypta. I ulekl se Moj rozkazutoho, a pokldaje sly sv za slab k proveden kolu tak tkho, zdrhal sevzti jej na sebe ka:Kdo jsem j, abych el k faraonovi a vyvedl synyisraelsk z Egypta? Hospodin vak slbil jemu pomoc Svou slovy: J budus tebou! Tu otzal se Moj Boha: Aj, j pjdu k synm Israelskm, a dm jim: Bh otc vaich poslal mne k vm.eknou-li mi: Kter jest jmno jeho? co dm jim?Bh odpovdl: J jsem, kter jsem. Tak d synmisraelskm: Kter jest, poslal mne k vm. Hebrejsky zn nzev BoKter jest takto Jahvh nebo Jehova, a pe se hebrejskmi literami

zpsobem tmto: . Slova J jsem, kter jsemzna: J jsem v skutku, dokonale,nepodmnn, nezvisle, sm sebou, vlastn svoj podstatou, nemm v dnm jinm pinu svho byt, nbr vsob samm, ve sv podstat, kter byt v sob ji zahrnuje, kdeto ve ostatn, co jest, pouze skrze mne podmnnou,nedokonalou, zvislou jsoucnost m.

dn jin bytost nen sama od sebe.

44. Pro kme: Bh jest nekonen dokonal? kme: Bh jest nekonen dokonal, protoe m vecky

dobr vlastnosti vme nejvt. Kad bytost m rozmanitvlastnosti. A m lep m vlastnosti, tm jest

dokonalej . Ze vech tvor, je smysly svmi poznvme, pomrn nejlepvlastnosti m lovk, jest tedy lovk ze vechviditelnch tvor bytostnejdokonalej. Ale vichni lid nejsou stejn dokonal. Nkte lid maj vedle

dobrch vlastnost i vlastnostipatn . Jsou na p. lid uen, kte mnoho vd,ale pi tom jsou nespravedliv a hn. Ale i ti lid, kte maj jen dobrvlastnosti, nejsou stejn dokonal; nejsou na p. vichni stejn moud a stejnsvat, nbr nkte maj tyto dobr vlastnosti v me vt neli jin. Mlokterlovk mvecky dobr vlastnosti; obyejn m jennkter dobr vlastnosti,kdeto ostatn mu chyb. Dokonalej neli vekero tvorstvo viditeln jsouandl, jeliko maj dobr vlastnosti v me vt neli lovk. Ale v menejvt m vecky dobr vlastnosti toliko Bh sm. Nen podobnho tob,Hospodine; velik jsi ty, a velik jmno tv v sle. (Jer. 10, 6.)

48


49/716


50/716


51/716


52/716


53/716


54/716


Milou tchou naplnilo vdom o vudyptomnosti Bo Jakoba kdyubral se, aby pomst bratra svho Esaua uel, na radu matky sv Rebeky k strci svmu Rabanovi do Haran. Virm poli pekvapila jej noc. A vesnch potil Bh zvltnm zjevenm Jakoba, jen nalzaje se sm a smv neznm krajin daleko od rodi svch zajist smuten usnal. Kdy Jakobze sna procitl, ekl:V pravd Hospodin jest na mst tomto, a j jsemnevdl! A svatou bzn jsa jat, ekl:Jak hrozn jest msto toto! Jesti tudm Bo a brna nebesk!Jakob vdl sice ji dve, e Bh jestvudyptomn, nebyl vak toho iv pamtliv a nenadl se voputnosti sv,e se mu vudyptomn Bh zjev. Jak asto i my zapomnme navudyptomnost Bo!

e vudyptomnmu Bohu nelze ujti, zkusil na sob prorok Jon . Jemu

rozkzal Bh, aby odebral se do Ninive, hlavnho msta e assyrsk, a hlsaltamnjm pohanskm obyvatelm pokn. Ale Jon zdrhal se vykonatirozkaz Bo, a to nikoliv snad z osobnho svho pohodl, nbr protoeAssyrm jakoto hlavnm neptelm nroda israelskhomilosrdenstv Boho nepl , a v zkoprsosti sv tolikovlastn svj nrod za uren ku spse pokldal. Hodlal tedy proveden rozkazu Boho zmaiti tm, e odebrati sechtl prvna opanou stranu, ne mu Bh byl poruil, totido nejzaztenkrte znm krajiny zpadn tj. dopanlska (tehd Tarsis nazvanho).

Vstoupil tedy vJoppe na lo a plavil se tam. Brzo vak poznal, jak poetila marn jest snaha jeho vyhnouti se vli Bo. Hrozn boue, je serozpoutala, hrozila lodi zhubou. Sami pohant plavci zneobyejn prudkosti jej soudili, e nen to pouh kaz prodn, nbr e jest to projev hnvu Boho, a e na lodi nalz se nepochybn nkdo, jen hnvu toho sobzaslouil. A kdy nikdo kvin znti se nechtl, umnili sob dle povrenhozvyku pohanskholosem vyptrati vinnka. zenm Bom padl los naJone. Tu teprve vyznal Jon sm, e skuten on to jest, jen proti Bohu bylse provinil, i dal plavce, abyuvrhli jej do moe. Kdy se tak stalo,velikryba pozela Jone, nae boue ihned se utiila. V trobch ryby zstalJon bez razu, modle se vroucn k Bohu. Atetho dne vyvrhla jej ryba na beh. Po tomto zzranm zachrnni svm podrobil se Jon ochotn vliBo a odebral se do Ninive.

Zuzanna volila radji upadnouti do rukou zlch pokuitel, neli heiti pedobliejem Bom. (Dan. 13.)

Kdy bezbon csaovna Eudoxia svatmu Janu Zlatostmu pro jeho pravdomluvnost vkzanch vyhnnm ze zem hrozila, ekl j tento mu Bo:Ty mn hroz vyhnnm? Ico nev, e je Bhvudy ptomen, e nebei zemi napluje? Vypovz mne, dej mne daleko od tve sv odvleci, j vm,e i tam se mnou Bh mj bude, jeho ptomnosti mne nikterak nezbav.

54


55/716

Antonn Podlaha

Mjme vdy iv na pamti, e Bh jest ptomen vudy, a podle toho vdy jednejme! Nikdy a nikde nejsme sami, vdy jest snmi Bh, jen jestsvdkem naich in a jedenkrte bude nam soudcem! lovka ptomnhose ostch, a ptomnosti Boha se neboj? te se sv. Ambro. Krsn pravsv. Frantiek Salesk: Za to mj, a mysl svou na to pozoruj, e vemohoucPn Bh vude a ustavin ptomen jest, take nieho, nikdy a nikde nacelm svt nen, kde by se on opravdu nenachzel. Jako ptci, kdekoli se proletuji, vdycky a vude se v povt nalzaj, rovn my, kdekoli chodme a jsme, vude se u ptomnosti Bo nalzme. Kdysv. Tom Akvinsk nasmrtelnm loi odpoval, prosil ho jeden z bratr, aby mu dal njak pravidlo, podle kterho by se mohl spravovati, aby se blaenm stal. Iodpovdlmusvtec: Bude-li povdy pamtliv pi svch prcech, e Bh jest vdycky

u tebe, kamkoli zam kroky, anebo cokoli vbec pon vz, e jednouasten bude umrati. Ale iv vdom, e Bh jest vudy ptomen, naplujns nejen svatou bzn, nbr idvrou! Dj se co dj: Bh jest s nmi! Nebo, bych pak chodil uprosted stnu smrti, prav almista Pn nebudu se bti zlho, nebo Ty, Hospodine, se mnou jsi! (alm 22, 4).

Akoliv Bh vudy jest ptomen, pece jest zvltnm zpsoben ptomenv nebesch (proto kme:Ote n, jen jsi v nebesch) a na mstech posvtnch: vnebesch ptomnost jeho blaenost napluje andly a svat,

kte osvceni svtlem slvy na pat; ve chrmech jest ptomen svojmilost a svm slitovnm, a tuzvlt prosby nae vyslyeti chce. Vzbuzujme tedy v sob touhu po nebesch a navtvujme rdi chrmy Pn, kde ve svatostnkuJe Kristus ve zpsob chleba jest ptomen!

Pohan znzorovali si nesmrnost Boohromnmi sochami.e Bh i na neistch mstech ave hnusnch vcech jest ptomen,

dokonalosti Jeho nen na ujmu, nebo i slunce ozauje msta neist, a pecetm jasnost jeho netrp.

50. Co znamen: Bh je vevdouc? Bh je vevdouc, znamen: Bh v vecko, minul,

ptomn i budouc; v i naenejtajnj mylenky. My lid vme leccos zvc minulch a ptomnch, ba nco i zvc

budoucch, ale jak mlo jest toho, co vme, proti tomu, eho nevme! Jsou jednotlivci, kte vce vd neli ostatn lid; jsou touenci nebo vdci,kte pilnmi studiemi nabyli dkladnjch vdomost. Avak jak mlo tohovlastn i tito uenci sebe znamenitj vd! Kad z nich vyzn se sice dostidobe v onom oboru vd, jej sob byl ke studim svm vyvolil, ale z ostatnch

55


56/716


odvtv vdn lidskho v jen velmimlo. A ikdybychom seetli vdnvech uenc svta, co jest to konen? Vekero toto vdn neznamen protivdn Boskmu ani tolik, jako vdn nejbdnjho kolka protivdomostem nejvtho uence! Proto byli uenci v pravd velic a lechetntak velice pokornmi. Slavn astronom Isk Newton byl tak proniknutvdomm sv nepatrnosti, kdy uvaoval o podivuhodnch dlech boskch,e prohlsil krtce ped svou smrtZd se mi, e jsem jako hoch, jen hraje sina behu moskm a raduje se, kdy o bas nalezne hlad kamnek nebhlednj muli ne obyejn, kdeto nesmrn ocen pravdy le vecekneprozkoumn pede mnou.

Ani andl veho nevd, akoliv mnoh z nich v zajist vce neli vichniuenci pozemt dohromady. Jedin Bh v vecko; jeho poznn jest

nejdokonalej. U nho nen rozdlu mezi mohutnost poznvac a poznnmsamm, jako ulovka. Jeho vdn nepibv ani neubv, kdeto lovkuvdomost pibv, jestlie piln se piuuje, a naopak zase mu jich ubv:mnoho zapomn ztoho, co byl kdysi vdl.

Bh zn bezprostedn (vid) ve od vnosti do vnosti zpsobemnejdokonalejm i sebe sama (svoje bostv a svoje bosk vlastnosti), veckyvci skuten, ano i mon, by ani se nestaly skutkem, ve minul, ptomn a budouc, ano inae nejtajnj mylenky. Bh jest vevdouc, protoe jest

vn a vudyptomn. Psmo sv. ovevdoucnosti Bo prav: Nen dnho neviditelnhostvoen ped oima jeho, ale vecky vci jsou nah a odkryt om toho, o kterm jest e nae. (K id. 4, 13.). J Hospodin, kter zpytuji srdcea zkuuji ledv. (Jerem. 17, 10.) Hospodine, zkusil jsi mne a seznal jsi mneTy jsi seznal sednut m i povstn m, porozuml jsi mylenm mm zdaleka;stezku mou vyzkoumal jsi. (= Hospodine, ty mne zpytuje a zn! Znsednut a povstn m, Ty rozum mylenkm mm zdaleka, chozen i leenm zkoum a vecky cesty m zn.) (alm 138, 13.). Vai pak i vlasovna hlav vickni seteni jsou. (Mat. 10, 30.) V Otec v, eho jest vm poteb, dve ne Ho proste. (Mat. 6, 8).

Sv. Kliment msk pe vlist svm ke Korintskm:Psmo svat d(Psl. 20, 27): Duch Hospodinv jest svce, je zpytuje skre troby.Vizme, jak blzko jest ns, a e nic ho tajno nen, ani z mylen naeho aniz naich e, je vedeme. Sv. Polykarp prav: Bh vecko prohld a nic hotajno nen, ani z mylnek, ani zobmysl, ani ze skrytosti srdce.

Tak pohan pitali bohm svm vevdoucnost. ekov vili, e odZeva pichzej velik vtby, e nejvy tento bh jejich (Zeus) vid vecko a sly vecko a zn i budoucnost, kterou asem rozlinmi znamenmiobjevuje, zvlt bleskem, hromem, letem ptkv, sny a vtbami.

56


57/716

Antonn Podlaha

Pohant mudrcov rovn byli, pesvdeni o vevdoucnosti Bo.Thales vyznv: Bh v vecko, i mylenky lidsk, Plato prav: Jisto jest, e Bhve poznv, ve vid a sly.Seneca: Nemysli sob, e nalezne msto, kde by nebylo svdka tvch inv.

D-li Psmo sv., e Bh na to i ono si vzpomnl , e zkouel Abrahama, byse o jeho vrnosti pesvdil, e s nebe sestoupil, aby knemuble pihldl , jest to mluva obrazn, pizpsoben na obmezen chpavosti lidsk.

Bo vevdoucnost neru se svoboda lidsk; nebo my nejednme taknebo onak, protoe Bh to pedvd, nbr Bh to pedvd (vlastn vid), ponvad my tak jednati budeme. Kniha nele pede mnou proto, e ji vidm,nbr j ji vidm proto, e pede mnou le.

Nkterm svatm mum, prorokm, propjil vevdouc Bh

nadpirozen dar poznvn vc ptch, jako itajnch vc souasnch, je z rozkazu Jeho i jinm sdlovali. (Srvn. ot. 9 str. 17.)Ctnostn pan israelsk, jmnemSusanna, byla od dvou nelechetnk ze

msty obalovna ztkho zloinu. Soudcov uvili kivmu svdectvalobcv a odsoudili Susannu k smrti. Tu zvolala uboh ena: Boe vn,kter jsi skrytch vc poznavatel, kter vecko v prve neli se stane, ty v, e kiv svdectv vydali proti mn : a aj umrm, nic z tohoneuinivi, co titozlostn sloili proti mn. I vyslyel Pn hlas jej. Ji byla uboh pan vedena

na popravit, kdy tu Daniel, k tomu prv se nahodiv, z vnuknut Boho prohlsil ji za nevinnou, asm hned podrobil oba svdky novmu vslechu, jej tak dmysln vedl, e ihned vylo jasn najevo, e oni vlastn jsouzloinci, kte zasluhuj trestu, a nikoliv ena, kterou uvsti chtli do zhuby, a kter naopak byla pln bez viny.

Nezapomnejme nikdy, e Bh jest vevdouc, a nedopusme ani,abychom vnitru svm kdy zlou mylenku dobrovoln chovali! Trpme-li protivenstv astrky, a jsme jich nezaslouili, a nedochzej-li dobr skutkynae uznn, jakho by zasluhovaly, tme se vdomm, e Bh, jen veckov, jedenkrte po zsluze ns odmn! Strdme-li bez viny sv nedostatkema nouz, nezoufejme aneztrcejme mysli, nebo Bh v, eho potebujeme a poskytne nm vas phodn pomoci sv.

51. Co znamen: Bh jest nejv moudr? Bh jest nejv moudr, znamen: Bh pod vecko tak,

e; vdyck y dosahuje svch nejsvtjch myslv.

57


58/716


59/716

Antonn Podlaha

Hospodin in na nebi, na zemi, v moi i ve vech propastech. (alm 134, 6.)Tato jeho vemohoucnost projevila se hlavn tm, e z nieho uinil nebe i zemi i vecko, co jest.

Kanut I., krl Dnsk, byl jeden znejmocnjch knat svho asu;nicmn zstal pece pokornm ctitelem Bom, a nic se mu tak tuzeneprotivilo, jako pochlebovn a nemrn vyvyovn a vychvalovn mocia osoby jeho. Jednoho dne nazval ho jeden dvoenn krlem krlv a pnemzem i moe, jemu se nic protiviti neme. Pobon krl mu nedal aniodpovdi, nbr dal se na trnu svm snsti k moi, kter prv bylo od vtrzboueno. Tu ekl KanutMoe, ty jsi stka mho krlovstv, a mus mn bti poddno: proto pikazuji tob, bys se utiilo a na tyto behynevystupovalo.Ale moe neuposlechlo, nbr vlny svoje a i na trn krlv

vyhazovalo, tak sice, e se krl na tk dti musil. Vecek jsa vodou zmoen,ekl k dvoennm:Nyn jste poznali, jak malou moc iten nejslavnj krl a vlada m, a e toliko jeden jest, jen kmoi ci me: A potud, a ne dle.Marn jest vecka moc krlv. Bh toliko jest vemocen, a my lid jsme slabtvorov.To, promluviv, sal s hlavy sv korunu krlovskou, a postavil ji nahlavu Ukiovanho, jehoto obraz a k prv nedaleko byl postaven.

Psmo sv. prav,e Bohu je vecko mon (Mat. 10, 26), e Bh mocen jeuiniti vecko hojnji, neli za prosme (Efes. 3, 20). Bh sm pravil

k Abrahamovi: J jsem Bh siln, vemohouc (1. kn. Moj. 17, 1). V almu 32,9. teme:On (Bh) ekl, a vecky vci uinny jsou, on rozkzal a stvoeny jsou.

Sv. Klement msk prav: Nen uBoha nic nemonho krom li.Vemohoucnost Bo dokazuje mnostv zzrakv, kter Bh uinil,

veden lidu israelskho, jeho osvobozen z Egypta, rozen a zachovnicrkve Kristovy.

Pozorujeme-li velikost akrsu svta, uznati musme vemohoucnost Bo.Povame jen: Nejmocnjmi dalekohledy vidme hvzdy, jich poet se pna 80 million. Pemnoh z tchto hvzd jsou vt neli nae slunce! Nejbli nm hvzdy jsou od ns as 250.000krt tak vzdleny, jako zem odslunce! V pravd:Nebesa vypravuj slvu Bo, adlo rukou jeho zvstujeobloha!(alm. 18, 2.) Kadik bylinka, kad kvtek poln, kadik hmyz i nejnepatrnj nlevnk jest podivuhodnm svdectvm vemohoucnosti a moudrosti Bo.

Jak nepatrn jest moc lovka sebe mocnjho proti moci Bo! Neskldejme tud nadji svou v lidi, nbr na vemohoucho Boha, jenme nm v kadm protivenstv pomoci. Pokome se podmocnou ruku jeho!(1 list sv. Petra 5, 6).

59


60/716


Krsn prav almista Pn:Nedoufejte v knata; ani vsyny lidsk, kte pomoci nemohou, blahoslaven ten, jeho nadje jest v Hospodinu Bohu jeho (alm 145, 2-5).

Csa Karel V. ml sluebnka, jej pro vrnost jeho velice miloval.Sluebnk tento upadl vnebezpenou nemoc a byl blzek smrti. S velikmzrmutkem uslyel otom csa a el umrajcho navtvit. Velik byla radostvrnho sluhy, kdy pna svho uzel u svho lka.Pane mj, zvolal,vrn jsem Vm slouil! Prokate mi za to, prosm, jedinou jen jetmilost! Slze pohnutm odvtil csa:Mluv jen! Splnm milerd prosbutvou! Nue, pravil umrajc, v mlo okamicch musm pedstoupiti pedsoudnou stolici Bo. Snan Vs prosm: dejte mi jet nkolik dn asu,abych slouiti mohl krli krl a lpe obstl ped psnm jeho soudem!

Ach, zvolal csa smutn,to nen v moci m! j poetilec, pravilumrajc, vecky dny ivota svho, vekeru svoji lsku a vechny sly svvnoval jsem vhradn svmu pnu a csai, a on neme ivot mj ani o hodinku prodlouiti; aonomu Pnu, jen mi celou vnost dti me i chce, onomu Pnu slouil jsem nkolik jen hodin svho ivota!

I pohan uznvali vemohoucnost Bo. Nieho nen, prav Cicero,eho by Bh uiniti nemohl, a to beze v prce.Ve starobyl eck bsni sed, e, bohov vecko mohou (Odyssea X, 306, XIV, 445).

53. Co znamen: Bh jest nejv svat? Bh jest nejv svat, znamen: Bh chce a miluje jenom

dobr a zlho nenvid.Psmo sv. prav o Bohu: Miluje spravedlnost a nenvid bezbonosti

(alm 44, 8). Bh miluje spravedlnost , tj. ve, co spravedliv a dobr jest. Mv dobrm zlibu a chce, aby i rozumn tvorov dobro milovali ainili. Bh

nenvid bezbonosti, tj. velik zlo se mu hnus.Jak velik jest asi nelibost Bo vi hchu! Pomnme, kterak trplKristus Pn na hoe Olivetsk! Bolest schvcen le Kristus Pn na zemi; jehotlo poseto jest nesslnmi krpjemi krvavho potu.Poal se lekati a teskliv bti(ev. sv. Marka 14, 33). A ekl:Smutn jest due m a k smrti(sv. Marek 14, 84). Hlavn pinou tohoto jeho velikho bolu bylyhchy lidsk, kter vzal na sebe.

Jak velice Bh hchu nenvid, jest patrno tak z psnch trest, ktermi jej sth, zejmna vak z psnosti, s kterou ztrestal hch naich prarodiv. Nebo Bh trestal tento hch nejen na nich, nbr i na vech potomcch jejichasnou i vnou smrt i mnohm jinm zlm, co posud tlo i dui nai sou

60


61/716


62/716


63/716

Antonn Podlaha

Spravedlnost Bo hls Psmo sv. pravc na p.:Bez pijmn osob Bhsoud podle hch jednohokadho (I. Petr. 1, 17), tj., e pednm vichnilid jsou rovni; jako i e odplatkadmu dle skutk jeho (m. 2, 4-8),necha jest to krl nebo ebrk.

Dobr odmuje Bh ji zde na zemi vnitnm pokojem a mnohdy, a nevdy, iasnm blahem. Nbonho Noema vysvobodil Bh ze veobecnzkzy svta. Abrahamovi poehnal Bh za jeho vru a poslunost i na statcch pozemskch. Rovn tak i Iska provzelo poehnn Bo. Joba odmnil Bh ji zde na zemi tde za jeho trplivost: vrtil u pln zdrav aobdail jej blahobytem mnohem vtm neli dve. Nevinn trpc Josef byl zenmBom ze ale vysvobozen a stal se prvnm po krli vEgypt. Nbon Rutstala se astnou manelkou bohatho Obeda.

Zl trest Bh asto ji na zemi vitkami svdom a mnohdy, a ne vdy, i rznmi asnmi pokutami. Hrozn byly vitky svdom, je pronsledovaly Kaina. Hn potomky Adamovy vyhladil Bh potopou. Nelechetn obyvatele Sodomsk zahladil ohnm. Absolon zprotiviv se otcisvmu bdn zahynul aj.

I nejmen dobr skutek odmn Bh. Ale rovn i sebe men skutek zl potresce dle zsluhy.

Na tomto svt neodmuje Bh za dobr pln, ani zl sth plnm

trestem. Uin tak teprve na onomsvt. Tam dovrena bude odmna a dovren i trest dle pln zsluhy nebo viny. Nedivme se tud, jestlie se zdena svt asto hodnm lidem vede zle a naopak zase lidem zlm dobe.

Poun vt pin jest podobenstv o bohi a chudm Lazarovi: Byl jeden bohat lovk, kter se oblel v arlat a v kment: a hodoval na kadden skvostn. A byl jeden ebrk jmnem Lazar, kterto leel u vrat jeho plnved, daje nasycen bti zdrobt, kte padali s stolu bohatce, a dn munedval: avak psi pichzejce, lzali vedy jeho (a tak jsouce mu na obt,stovali jet trapn jeho stav). Nicmn snel ve trpliv a s odevzdanostdo vle Bo. Stalo pak se, e umel ebrk, a nesen jest od andl do lnaAbrahamova. Umel pak i bohatec, a pohben jest v pekle. Pozdvih pak osvch, jsa vmukch, uzel Abrahama zdaleka, a Lazara vlnu jeho, a zvolavekl: Ote Abrahame, smiluj se nade mnou, a poli Lazara, a omo konec prstu svho vvod, a ochlad jazyk mj: neb se mum v tomto plameni. Ieklmu Abraham: Synu, rozpome se, e jsi pijal dobr vci v ivot svm, a Lazar t zl; nyn pak tento se t, ale ty se mu.

Spravedlnost Bo jev se tak tm, e lidem dal zkony spravedliv,neuloiv jim nieho se nejsou, jako i tm, e nedopout, by nad sly sv byli pokoueni, ale s pokuenm dv i milost, aby mohli pokuen odolati.

63


64/716


65/716


66/716


chudm; jeho dobroinnost zskala mu pochvaly u lid, ale nepinesla dui jeho doucho klidu. Kdy jin se veselili a radovali, myslil on neustle naneblah onen okamik, kdy dopustil se zloinu. Vidl ped sebou stlezkrvavenou mrtvolu svho pna Neustle obval se, e nadejde hodina, kdy bude prozrazen, a kdy mu bude poet klsti z hroznho zloinu. A hodina tanadela, a to jm samm. Kdysi konal soud nad muem, jen svho pnazavradil. Vina byla dokzna, a psedc soudcov jednohlasn proneslirozsudek: Obalovan jest vinen, e svho pna zavradil. Tuml purkmistr jakoto pedseda soudu pronsti rozsudek. Vichni ptomn s napjetm mlkyoekvali jeho vrok. Byl to straliv okamik, kdy povstal a mluviti se jal.Pojednou trpen vitkami svdom, odmlel se, zbledl a ve mdlobch klesldo kesla svho. Po chvli vstal a postavil se vedle obalovanho. Potom pravil

Vizte na mn pklad spravedliv pomsty Bo. Ticet let jsem il mezi vmi jako pokrytec, a ukrval jsem vnitru svm hrozn zloin. I vyznal se pedevemi z provinn svho a pokraoval: Ticet plnch let snel jsem vitkysvho svdom a snail se uchlcholiti je dobrmi skutky. Ale nepotstilo semi to, a vtomto okamiku, kdy pro t zloin, jej sm jsem kdysi spchal, pronsti mm nad tmto muem ortel smrti, ukzal mi Bh jedinou cestuk zachrnn mmu. Chci konen uposlechnouti hlasu Boho v nitru svm,abych nebyl na vky zatracen. I vyznvm se tud ped vemohoucm

a vudyptomnm Bohem, jako i pede vemi ptomnmi, e vinen jsemvradou svho pna. Mm na svm svdom t zloin, jako tento mu zde, i stavm se mu po bok abych stejn snm vytrpl trest. Soudcov a vichni ptomn zdsili se tchto slov. Nkte ptel snaili se zachrniti jej. Ale on prosil oortel nejinak ne jako za njak dobrodin. Prosba jeho byla konenvyslyena. Slzy soudc, kte jej odsouditi musili, slzy jeho ptel a chudch,kte svho dobrodince na cest jeho k popraviti provzeli, poskytovaly mutchy v tkli hodince smrti. Zeme s nadj v milosrdenstv dobrotivhoBoha, kter slitovv se nad hnkem, jen kaje se z hch svch.

Boleslav III., pjmm Ryav (979-1012), kne esk, dopustil semnohch hanebnost. Avak trest Bo ho neminul. Boleslav Chrabr, krl polsk jej zajal a oslepil.

Roku 1695 byl v Plzni dne 28. listopadu popraven Jan Sladk, zvan vbecKozina, jen hjil prva poumavskch Chod proti nespravedlivmuutiskovateli baronu Maximilianovi Lammingerovi z Albenreutu. Stoje na popraviti auzev barona stti mezi ptomnmi, zvolal:Lammingere,Lammingere! Do dne ado roka zvu t ped soudnou stolici Bo; tam serozhodne, kdo z ns V tom hodil mu kat oprtku na krk a vmluvn kdysista neastnho vdce Chodv umlkla na vdy. Lammingerovi tanula stlena, mysli prorock slova Kozinova, i bl se,aby se nestala skutkem. Prv ve

66


67/716


68/716


69/716

Antonn Podlaha

se velice a zanevel hnvem nad zpronevrou poetilch jinoch. I el k otcidruhho odpadlho jinocha aoznmil mu, eho syn jeho se dopustil. Kupecvak dal se do smchu a pravil: Ach, to mne pranic nermout, jen kdy synmj obchodem hodn vyzsk! I odvrtil se Kleon od nho s oklivosta hnval se jet vce. Dopovdv tento pbh, otzal se Almed Saadiho:Kterho zobou otc pokld za moudejho a zbonjho? Saadi odvtil:Onoho otce, jen se hnval. A kter zobou otc, tzal se uitel dle,byldobrotivjm a laskavjm? Jinoch odvtil optn:Ten, jen se hnval.A hnval se Kleon na svho syna? tzal se Almed dle. Saadi odpovdl: Nikoliv, nehnval se na syna svho, nbr hnv jeho tkal se jeho odpadnutod vry. A odkud vznik vnm tato nelibost nad zlm skutkem jeho syna?tzal se uitel. Jinoch odpovdl:Ze svat lsky k pravd. Hle synu mj,

pravil uitel, podobn jest tomu u Boha. Nyn porozum zajist ponkudhnvu Bomu.Svat Frantiek Serafnsk odpoval jedenkrte se svm spolubratrem pod

koatm stromem, jeho koeny rychl potek zvlaoval. Bylo prv poledne. Jsouce polodenn cestou unaven, vzali oba svat muov chlb, ktersi vyprosili asmive ho ve vod milho potku, chut ho pojdali. Co taktozahnli trpk hlad, poal sv. Frantiek nhle slzeti. Pekvapen jsa tmtozjevem jeho bratr pravil: Dobry ote! pro pak ple?! Ach nemm plakati

nad dobrotou Bo, kter nm nehodnm tak skvl obd pipravila?Spolubratr pekvapen hledl na svtce, nebo tvrd such chlb ve vodomoen nezdl se mu bti pli bohatou hostinou!Avak svat Frantiek pokraoval:Rozva, milen brate, jak Pn Bh se dobrotiv o ns nehodnstar. Od vnosti ji pedvdal, e my jedenkrte zemdlen, hladem a zn pronsledovan vtato msta zabome, a z oteck dobrotivosti sv nechal zdevyrsti koat tento strom, ovlaovati ho bystrm pramnkem, abychom semy dnes oberstviti mohli a v pjemnm stnu si odpoinuli. Nemla by nstato dobrotivost bosk k slzm plnho vdku nutiti?!

Dobrotivosti Bo nep se ni asn tresty, ktermi Bh sth hnka, nitresty vn, protoe Bh chce, aby vichni lid byli spaseni, a teprve, kdysami zhrdnou Jeho lskou, nechv je propadnouti trestm vnm. Anidobrotivosti Bo odporuj protivenstv a trapy, jmi nejednou ilovkctnostn bv navtven. Nebo vm tm zkoui Bh lovka ctnostnho, aby jej, a-li ve zkouce t obstoj, tmvt odmnou mohl oblaiti.

I pohan uznvali dobrotivost Bo.

69


70/716


56. Co znamen: Bh jest nejv milosrdn?Bh jest nejv milosrdn, znamen: Bh rd hchy

odpout a zl od ns od vrac.Milosrdnm nazvme toho, kdo m mil neboli slitovn srdce, tj. kdo ze

srdce rd odpout tm, kdo mu ublili, a vdy ochoten jest trpcma neastnm ku pomoci pispti a od nich hrozc jim zlo odvrtiti.

Nejvtm a jedinm skutenm zlem jesthch, ponvad m v zpt nejen bdu asnou, nbr i vnou.

Mimo to jsou rznasn zla tlesn (nemoci, hlad aj.) aduevn (zrmutek, strach, starosti a j.); tato zla vak nejsou zly skutenmi, jelikourena jsou k tomu, aby nm napomhala kdosaen blaenosti; nicmn nsobyejn velice skliuj.

Opravdovmi anejvtmi neastnky jsou hnci. Ji zde na zemi jest se jim strachovati asnch trest, a zemrou-li ve hch svch, budou na vkyzavreni atrpti budou bolesti a muky nejvt. Oni sami vinni jsou svmnetstm.

Neastnmi nazvme tak lidi asnmi zly sklen, akoliv v pravd, jsou-li bez hchu, neastnmi nejsou.

Se velikmi neastnmi lidmi m Bh slitovn; chce velik zlo od lidodvrtiti, pokud by jim to slouilo ke spse.

Bh rd hchy odpout tj. Bh m slitovn se hnkem: vol jej ku pokn, a poslechne-li hlasu Jeho, promj mu hchy, je byl spchal.

Milosrdn Bh vol hnka ku pokn svoj milost, hlasem svdom,asnmi tresty a rznmi vnjmi prostedky, jako: kznm, dobrou knihou,nenadlou smrt blinho a. j.

Sesl-li Bh na hnka ji zde na zemi rozlin tresty, in tak z lskya slitovn, aby toti jimi hnka pohnul k obrcen a polepen. Bh,

dobrotiv jsa prav sv. Klement msk (I. Kor. 56) trest, aby ns kznisvou svatou k dobrmu pobdnul.Milosrdn Bh odpout hnku pokn incmu, tj. promj mu vinu

spchanou, jako ivn tresty, jich, by byl za n zasluhoval, dv muoptn milost svou a pijm jej zase za ptele a syna svho. Bh jest hotovkadmu hnku, a to vekery hchy bez vjimky odpustiti.

Bh nen nikterak povinen, aby se nad nmi slitoval, ani toho samizasluhujeme; On in tak z pouh lsky sv a prokazuje nm tm milost

nezaslouenou.Bh odpustil prarodim Adamovi a Ev trest vn, jeho za hch svjzaslouili. Milosrdenstv prokzal Bh Davidovi, kdy do tkho hchu

70


71/716


72/716


73/716

Antonn Podlaha

U proroka Ezechiela teme tato krsn slova:iv, jsem j, prav PnBh: nechci smrti bezbonho, ale aby se obrtil bezbon od cesty sv a iv byl (Ezechiel 33, 11). A zase u Isaie: Zdali se me zapomenouti e nanad nemluvtkem svm, aby se neslitovala nad synem ivota svho? a by,ona se zapomenula, j vak nezapomenu se nad tebou! Aj, na rukou svchzapsal jsem t! (Isai 49, 15. 16.) A v almu 102, veleb se milosrdenstvBo takto: Ltostiv a milosrdn jest Hospodin: dlouho shovvajc a velmimilosrdn. Nebude, ustavin hnvati se: ani na vky hroziti. Ne dle hchnaich uinil nm: ani dle nepravost naich odplatil nm. Nebo, jako jsouvysoko nebesa nad zem, tak u pevnil milosrdenstv sv nad tmi, kte se ho boj. Jak daleko vzdlen jest vchod od zpadu: tak vzdlil od ns nepravostinae. Jako se slitovv otec nad syny, tak slitoval se Hospodin nad tmi,

kte se ho boj.Jestlie Bh ve Starm Zkon ji takovto ujitn lsky a milosrdenstv projevoval, o neskonale vt dvru v jeho dobrotivos, musme mti v Novm Zkon, kdyt sm Syn Bo lovkem se stal a na ki zemel,aby nae hchy shladil a ns astn do nebe dovedl! Avak namt-li,kesane mil: kterak to pichz, e pes to tak mnoz propadaj vnzhub? Sm Kristus prohlauje, e cesta do pekla jest irok, a e mnoz pon se ubraj! Odpovdm ti: Odtud to pichz, e tito lid na onch cestch

k peklu brti sechtj , a protoe Bh et svobody lovka a nikoho nechcedo nebe nutiti proti jeho vli, ani by lovk nutn podmnky splnil. Ale, namt, Bh mohl by pece tyto lidi tou mrou milostmi zahrnouti, e

i nejzatvrzelej zl vle k dobrmu by se obrtila! A nechtl-li Bh zahrnouti je svmi milostmi, pak by bylo bvalo lpe, aby vbec nebyl stvoil ony lidi, o nich v, e pro hchy sv budou musiti bti zavreni! K tomu odpovdm:Bh by tak byl mohl uiniti, kdyby vhradn toliko jeho vemohoucnost a milosrdnost mohly psobiti. Nemohl vak tak uiniti vzhledem k ostatnmvlastnostem svm. Nebo kdyby Bh milosrdenstvm svm byl nucen zdretise od stvoen lid, je by zavrhnouti musil, pak mohl by kad lovk ci:Bh mne stvoil, jest tedy jisto, e do nebe se dostanu.Jak vak zlody byvznikly ve svt za takovho stavu vc?

Ne pestame s takovmi vahami! Pidrujme se s dtinnou prostotoutchto dvou dleitch nauk katolick vry, toti pedn : jak ji eeno, Bhchce, aby vichni lid spasen doli; zadruh : Kad dospl lovk m,dokud ije, v moci sv, aby spasen doshl.

To plat i o pohanech. Nebo, pln-li pohan povinnosti sv, postar seBo milosrdenstv ji o to, aby kve dospli, by, Bh jak sv. TomAkvinsk prav, iandla s nebeseslati ml, aby jim vru hlsal.

73


74/716


Katolick missie podvaj nezdka nejkrsnj doklady pro tuto pravdu.Dotme se ve zprvch missionskch, kterak ten nebo onen pohan pirozenm rozumem byl veden k tomu, aby ksvmu Tvrci se modlil a tohose zdroval, oem poznal, e jest to hchem. Ji ji piblioval se konec jehoivota, kdy tu na pohled pouhou nhodou zabloudil mission do jeho che,aby jet v prav as nebe mu otevel. Nebo zase dovdme se o jinm pohanu, jen v nitru svm jaks hlas zaslechl, kter mu velel, aby vyhledalhlasatele kesansk vry. I vydal se pohan ten na dlouhou cestu zamissionem, a se mu potstilo konen jej nalzti, i dostal se tm zrovetak na cestu do nebes.

Jestlie Bh tak velice o pohany peuje, zda milosrdenstv jeho neujme se jet mnohem otcovtji ns, kte ktem jsme obmyti v krvi boskho

Bernka? Bu, kesane mj, nejsi sob vdom dnho hchu, anebo tla tnjak vina, z n jsi se dosud nezpovdal. Ct-li, e prost jsi hchv, menicmn, nedvuje sob vzhledem k vlastn sv slabosti, s pokornou bznsnaiti se pracovati na spse sv. Ale daleka budi tebe ona nekesanskzkostlivos, kter milosrdenstv Bomu nedvuje a ani slovem rozumnhozpovdnka upokojiti se ned.

Dejme tomu, e na tob lp tk pein, a ty se domnv, e nebudemoci se pemoci tou mrou, abys se z nho vyzpovdal; nebo snad mn

dokonce, e tak velik zloin Bh tob nikdy odpustiti neme. Pak tob pravm: kdyby hchov tvoji byly erven jakokrev aetn jako psekmosk, pece by ti je Bh mohl odpustiti a skuten by ti je tak, odpustil,kdybys se znho skrouen vyzpovdal! Nebo hchov tvoji, necha jsousebe t, jsou pece vdy jet nm konenm, milosrdenstv Bo vak jest nekonen.

dn matka pe Jidich Suso nepospch tak rychle, aby nejmilejdt sv vynesla z ohn, v nj upadlo, jako Otec nebesk hotov jest, hnkana milost pijmouti, by hchy celho svta byl poskvrnn.

Prvem tedy nazv crkev sv. ve svch modlitbch Boha Otcemslitovn a obrac se k Nmu slovy:Boe, Jeho vlastnost jest smilovvatise vdycky a od poutti

Jeliko Bh k nm jest milosrdnm, bume i my milo

výklad velikého katechizmu katolického náboženství

Documents