Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 53

Sval (musculus) – KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ

Význam svalu:

umožňují pohyb organismu nebo jeho částí (orgánů)

v lidském těle je přibližně 600 svalů, které umožňují pohyb

celého těla

tvoří 40% tělesné váhy

je ovladatelný vůlí (jazyk, svaly hlavy a končetin, ale i bránice)

Stavba svalu:

svalová buňka = cytoplazmatická membrána, protoplazma

s organelami

chemické složení: a) anorganické látky = voda (70 – 75%), ionty

(Na, K, Ca…)

b) organické látky = bílkoviny

(aktin, myosin= stah svalu)

= glukóza, glykogen, ATP

(energie)

skládá se ze svalových vláken = mikrofibrily (až 100 sval.buněk),

vaziv a cév

průměr 20-150 mikrometrů, délka 0,5-20 cm

myofibrily = skládají se ze dvou vláken:

MYOSIN – dvojlomná ( anisotropní ) bílkovinné vlákno (filamenta silná)

AKTIN – jednolomná ( isotropní ) bílkovinné vlákno (filamenta slabá)

na povrchu svalu je vazivový obal = facie (svalová povázka)

cévy = zásobují sval krví

nervy = vedou vzruchy, řídí kontrakce – stahy svalu

šlacha = je na začátku a na konci svalu, vytváří spoj mezi svalem a kostí

10 – 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce =

sval

hlavní součástí svalu je tkáň svalová:

a) část šlašitá = šlacha

b) část masitá = bříško svalové - červenohnědá barva

- aktivní část svalu

- stah (vyvolávající pohyb)

typy svalových vláken

červená pomalá (tonická vlákna) = jsou ekonomické,

zajišťují pomalý stah, jsou vytrvalé, jsou tam, kde není

potřeba síla, ale výdrž (zádové svaly)

červená rychlá = rychlý stah, vytrvalé (více u mužů)

bílá rychlá = maximální stah, rychlý, snadno se unaví

Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 54

Princip fce.svalu:

vzniká podrážděním nervového vlákna, uvolní se Ca a dojde k reakci mezi

MYOSINEM a AKTINEM

myosin se nasouvá na aktin, zkracuje se délka myofibrily = svalový stah

Ca se váže zpět a vazba myosin aktin se uvolní = natažení svalu

při nadbytku nebo nedostatku Ca nastává svalová křeč

v klidu svaly spotřebují 9 l vzduchu za 1 hodinu, při práci až 90 l

cévní systém není schopen přinést tolika kyslíku a svaly pracují na kyslíkový dluh, při

kterém vzniká kyselina mléčná (laktát), který způsobuje svalovou únavu a bolest

práce svalu za časovou jednotku nazýváme výkon

denní vykonaná práce může dosáhnout 200 tisíc a více N (newtonů)

trvalý prac.výkon, lze vykonávat 8 hodin denně, pak dochází ke svalové únavě

rychlost nástupu svalové únavy závisí na rozsahu, rytmu vykonané práce

odstranění svalové únavy = pasivní odpočinek (správná výživa + spánek)

= aktivní odpočinek (vykonávání jiné činnosti), masáž,

vodoléčba

svaly spolu spolupracují

SYNERGICKÉ SVALY (jeden a tentýž pohyb je zabezpečen více svaly)

ANTAGONISTICKÉ SVALY (svaly působí proti sobě)

RELAXACE

KONTRAKCE

Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 55

Dělení svalů - podle funkce: OHÝBAČE (flexory)

NATAHOVAČE (extenzory)

PŘITAHOVAČE (adduktory)

ODTAHOVAČE (abduktory)

SVĚRAČE (sfinktery)

ROZVĚRAČE (dilatátory)

- podle směru svalových snopců: PŘÍMÉ, PŘÍČNÉ, PODÉLNÉ, ŠIKMÉ

- podle krajiny kde leží: ČELNÍ, SPÁNKOVÝ, PRSNÍ, STEHENNÍ, BŘIŠNÍ

- podle obrysu: SVAL KRUHOVÝ apod.

- podle počtu hlav: DVOJHLAVÝ, TŘÍHLAVÝ, ČTYŘHLAVÝ

- podle tvaru: KRÁTKÝ, DLOUHÝ, PLOCHÝ

SYSTEMATIKA SVALŮ ČLOVĚKA

Svaly hlavy - dělíme na mimické a žvýkací

Mimické svaly

1. Vazivová blána – Galea aponeurotica

2. Čelní sval – venter frontalis

3. Týlní sval – venter occipitalis

4. Kruhový sval oční – musculus orbicularis oculi

5. Kruhový sval ústní – musculus orbicularis oris

6. Sval tvářový – musculus buccinator

7. Velký sval lícní – musculus zygomaticus major

Žvýkací svaly

1. Zevní sval žvýkací – musculus masseter

2. Spánkový sval – musculus temporalis

Svalstvo krku

1. Podkožní sval – musculus platysma

2. Zdvihač hlavy – musculus sternocleidomastoideus ( nejmohutnější)

Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 56

Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 57

Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 58

Svaly trupu

Svaly hrudníku 1. Velký sval prsní – musculus pectoralis major (umožňuje přitahovat paže k hrudi)

2. Malý sval prsní – musculus pectorali minor

3. Přední pilovitý sval – musculus serratus anterior (umožňují upažení, předpažení,

vzpažení, částečný vdech)

4. Vnější a vnitřní mezižeberní svaly – mm. Intercostales externi et interni

(spojují žebra + dýchací cesty)

5. Bránice – diafragma (dýchací sval, vede jí ((3 otvory)) jícen, aorta, dolní dutá žíla)

Svaly břicha 1. Přímý sval břišní – m. rectus abdominis (pokrývá celé tělo): šikmé(zevní a vnitřní)

příčné

bederní (podél páteře) Svaly

zad 1. Sval trapézový – kápovitý – m. trapezius

2. Široký sval zádový – m. latissimus dorzi

Svalstvo končetin

Horní končetina

1. sval deltový – m. deltoideus (lopatka + k. pažní)

2. dvojhlavý sval pažní – m. biceps brachii (ohnutí paže biceps)

3. trojhlavý sval pažní – m. triceps brachii (natahovač, triceps)

4. svaly předloktí – přední strana – dlouhé ohybače ruky a prstů

- zadní strana – dlouhé natahovače ruky a prstů

5. svaly ruky

Dolní končetina

1. hýžďové svaly – velký, střední, malý – m. gluteus maximus, medius, minimus

2. dlouhý sval stehenní – krejčovský – m. sartorius ( nejdelší, upíná se na pánev)

3. čtyřhlavý sval stehenní – m. quadriceps femoris

4. dvojhlavý sval stehenní – m. biceps femoris

5. svaly bérce - přední strana – přední sval holenní – m. tibialis anterior

- dlouhý natahovač prstů – m. extensor digitorum longus

- dlouhý natahovač palce – m. hallucis Pontus

- zadní strana – trojhlavý sval lýtkový – m. triceps surae

- sval chodidlový – m. plantaris – upíná se v Achillově šlaše

- ohybače prstů a palce

6. svaly nohy

Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 59

Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 60

NEMOCI SVALOVÉ SOUSTAVY

pohmožděný sval = projevuje se modřinou a bolestivostí v místě pohmoždění,

které po krátké době zmizí.

svalové křeče či ochrnutí svalů = v důsledku úrazů či jiných závažných

onemocnění (v případě, že naše svaly dlouho

nehýbou, např.ruka v sádře)

zánět svalu = vzniká v souvislosti s infekcí chřipkovým virem, projevuje

výraznou únavou, a hlavně bolestí svalů

= zánět srdečního svalu (únava, celková slabost, nevolnost, otoky

dolních končetin, střevní problémy, potíže s dechem)

namožení = stálé opakování konkrétních pohybů, tupá bolest svalu objevující se

po 24 – 48 hodinách po výkonu

natažený sval = ostrá bolest ve svalu náhle vzniklá po prudkém nadměrném

protažení, bez krevního výronu

natržení svalu = ochromující bolest ve svalu náhle vzniklá po inadekvátním

pohybu doprovázená otokem a krevním výronem, omezení

funkce