vy 32 inovace mat 1 planimetrie - Úvod | training...

24
SLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková POPIS PROSTÝ OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti VY_32_INOVACE_CJ_2_08

Upload: others

Post on 07-Mar-2020

8 views

Category:

Documents


0 download

TRANSCRIPT

SLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková

POPIS PROSTÝ

OPVK 1.5 – EU peníze středním školám

CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti

VY_32_INOVACE_CJ_2_08

Definice, druhy popisu

= útvar postupu popisného

= podává v logickém sledu informace o podobě nějakého objektu tak, abychom získali celkový obraz objektu = vnější znaky

objekt - předmět, jev, činnost, zvíře, osoba

= cílem – vystihnout co nejpřesněji podobu, uspořádání objektu, jeho jednotlivé části, vlastnosti a vzájemné vztahy

• založen na smyslovém vnímání

• často doprovázen názornými schématy a vyobrazeními

Užití popisu ve funkčních stylech

• prostě sdělovací - postup prostý, dějový

popis

• umělecký - líčení

• odborný - popis pracovního postupu,

návod, odborný popis

Druhy popisu

• statický – slovní vyobrazení objektu na

základě zrakového vnímání [popis

předmětu, místnosti, cesty do muzea,

vnější popis osoby (vzhled)]

• dynamický - chronologický popis

jednotlivých úkonů celé činnosti [popis

pracovního postupu, návod]

Druhy popisu

• prostý – názorný popis vnějších částí předmětu bez vysvětlování funkcí a vztahů, nápadné vlastnosti (p. předmětu, místnosti, budovy, města)

• odborný – přesný obraz nějakého předmětu, podstatné vlastnosti + vysvětlování funkcí a vztahů (popis pracovní pomůcky, stroje, pracovního postupu)

• umělecký (subjektivně zabarvený popis = líčení)

• popis osoby = charakteristika (vnější a vnitřní popis)

Kompozice

• postup je určen cílem popisu (vzhled X popis činnosti)

• má být věcně účelná a přehledná

• může být použito i formy výčtu

• logický postup: – celek →část

– od nejdůležitějšího → k méně důležitým částem

– od nejzajímavějšího k méně zajímavému

– nějaký směr (zleva doprava, shora dolů,

od přední části směrem dozadu, po spirále) – vybraný směr závisí na autorovi

Osnova

1. úvod – jaký předmět, historie, účel

2. vlastní popis a) celek, umístění v místnosti, kvalita - materiál,

barva, tvar, rozměry,….

b) jednotlivé části, umístění

c) přídavná zařízení – zásuvky u stolu, ozdoby na lampě, sluchátka, pouzdro u mobilu apod.

3. význam, užití, souhrnný výčet předností a nedostatků

4. závěr – zhodnocení, vztah k předmětu, doporučení

Osnova – popis místnosti

1. úvod – jaká místnost, účel

2. vlastní popis

a) poloha v budově, rozměry

b) dojem, barva třídy

c) dle zvoleného postupu – ode dveří vlevo →

naproti dveřím → vpravo → střed místnosti

3. závěr – zhodnocení, osobní vztah k

místnosti

• vhodný plánek

Osnova – popis bytu

• vhodný postup: procházíme bytem od vchodu

vhodný plánek

1. druh bytu (rodinný dům, panelový byt,…), umístění, velikost, výčet místností, nebo počet

2. popis jednotlivých místností – uspořádaně (od největší, nejčastěji užívané, od vchodu, po patrech,…) – vybrat charakteristické znaky každé místnosti

(odlišnost od jiné, výrazné či dominantní kusy nábytku)

– nezapomenout na sociální, skladové a úklidové místnosti (šatna, koupelna, sklep, půdní prostory)

3. vztah k bytu

Osnova – popis budovy

• postupujeme uspořádaně, vhodný plánek

1.Poloha budovy a okolí (prostředí)

2.Historie budovy (výstavba, kdo zde žil,…)

3.Vnější podoba – velikost, tvar, barva

4.Od vchodu procházíme budovou a popisujeme její vnitřní části (nebo od nejdůležitějších míst)

5.Vztah k budově, význam (např. u muzea)

Jazykové prostředky

• spisovná čeština

• snaha o přiléhavost a názornost:

– podstatná + přídavná jména

– příslovce místa, způsobu, času

– slovesa ve 3. os., bez dějového významu,

často přísudek jmenný se sponou, trpný rod

slovesa (je, má, je umístěn, tvoří, je udělán,

skládá se z…)

– číslovky (přesnost)

Větná stavba

• snaha o stručnost a hutnost

• několikanásobné větné členy

• forma výčtu

• přednost mají větné členy před vedlejšími větami (…přihrádka, umístěná v… / patřící k… - příd. jméno slovesné)

• typické větné schéma: Na vnější straně peněženky je jedna uzavřená a jedna otevřená přihrádka a otevřená průhledná kapsa na doklady.

Pum (kde?) → PT(čeho?) → PŘ → PK → několikanásobný větný člen + (výčet) PO (kdo, co?)

Nedostatky ve vyjadřování

• slovesa být, mít, dát

– Přihrádky jsou vpravo. Papír jsem dal na stůl. Vpravo mám přihrádky.

– Úkol: Nahraďte podtržené výrazy vhodnějšími.

• opakování slov

Praha je hlavní město ČR. Svou velikostí se řadí mezi velkoměsta. Praha leží téměř uprostřed Čech. Leží na řece Vltavě.

Srovnej: Leží téměř uprostřed Čech, na řece Vltavě.

Popis odborný - definice

• slohový postup popisný + výkladový

• informace pro odborníky→ přesný,

podrobný, úplný, věcně správný popis

• přesný obraz nějakého předmětu a jeho

podstatné vlastnosti s vysvětlováním

funkcí jednotlivých částí předmětu a

vzájemných vztahů

• popis pracovní pomůcky, stroje, popis

pracovního postupu, návod

Popis odborný - znaky

• spisovný jazyk, bez citového zabarvení

• přesné formulace definic, pojmenování

• odborná terminologie – termíny vysvětlovány ve vsuvkách (závorky, pomlčky) nebo v následující větě

• jmenné vyjadřování – podstatná jména, hodnotící přídavná jména, příd. jména slovesná, příslovce místa, času, slovesa stavová (být, mít, nalézat se, vyskytovat se)

• syntax – těsné spojení, přísudek jmenný se sponou, trpný tvar slovesa, několikanásobné VČ (přívlastky), souvětí jednodušší, více SP – přívlastkové

Popis odborný - osnova

1. Úvod – název, funkce (využití, význam předmětu, vliv na okolí, použití – občas na konci)

2. Předmět jako celek – kvalitativní vlastnosti, umístění, výčet hlavních a vedlejších částí (Skládá se z …..)

3. Popis jednotlivých částí od nejdůležitějších k méně důležitým, jejich funkce, vztahy, klady a zápory jejich činnosti (Kolečka se musí pravidelně promazávat, aby se po spuštění stroje nezadřela.)

4. Shrnutí popisované věci, např. jeho důležitost pro daný obor, společnost, svět atp., souhrnný výčet předností

Popis odborný - ukázka

Univerzální hrotový soustruh je třískový obráběcí stroj, na němž obrobek dostává rotačně souměrný tvar.

Základními částmi tohoto soustruhu jsou: lože, vřeteník, koník, saně čili suport, suportová skříň, posuvová a závitová převodovka, elektromotor. Nad ložem je vřeteník a proti němu koník. Po loži se pohybuje suport, a to buď pomalým, nebo závitovým posuvem. Závitový posuv obstarává šroub a dělená matka v suportové skříni, kdežto posuvová hřídel otáčí v suportové skříni ozubeným kolem, které zapadá do ozubeného hřebene na spodní straně lože. Posuvová hřídel může obstarávat i příčný posuv.

Soustruhy se používají na obrábění vnějších i vnitřních válcových ploch, k obrábění kuželů, tvarových rotačních těles, řezání závitů nebo vrtání osových otvorů. Obrobky se upínají do sklíčidla, mezi hroty, na trny apod. Velikost univerzálních hrotových soustruhů je dána oběžným průměrem D nad ložem a největší vzdáleností hrotů L. V dnešní době se často používají takzvané CNC soustruhy, řízené počítačem.

Popis odborný – úkoly k textu

• Vytvořte osnovu.

• Doložte postup popisný, výkladový.

• Nalezněte a definujte termíny.

• Charakterizujte slovní zásobu.

• Které druhy vět jsou v textu nejčastěji?

Líčení

• umělecký styl

• subjektivní popis – subjektivní hodnocení,

projev emocí, citů – lyrický popis

• umělecké jazykové prostředky (metafora,

personifikace, přirovnání, básnický

přívlastek, eufemismus, apostrofa,

aliterace, inverze, …), dějová slovesa

• volný sled smyslového vnímání

Souhrnný úkol – první text:

• Najdi charakteristické znaky v jednotlivých ukázkách a urči druhy popisů:

1. Nade mnou se klene nádherná teplá noc nad horami. Na lysém temeni kopce je připravena obrovská hranice. Vyvlekli sem kdejakou lesní soušku, dokonce i celé kmeny a klády, roští a osekané větve borovice. Mnozí se již nemohou dočkat… Kdosi škrtl zápalkou. Prvně v životě vidím, jak se plamen plazí mřížovím stromových těl, zasyčí jako obrovské klubko hadů a pak vylétne tak vysoko, jako by chtěl olíznout temnou oblohu.

Úkol – druhý text:

2. Z dřevěné desky jsem vyřezal hranolek.

Na něj jsem načrtl tvar modelu. Prkénko

jsem dal do svěráčku a brousil je tak

dlouho, až trup dostal svůj tvar.

Přišrouboval jsem na něj kajutu a

pohyblivé kormidlo. Doprostřed lodičky

jsem navrtal díru a vsadil do ní hlavní

stěžeň. Připevnil jsem plachty. Nakonec

jsem natřel loďku bezbarvým lakem.

Úkol – třetí text:

3. Hliník Al je velmi dobrý tepelný a elektrický

vodič, není magnetický a je dobrým nosičem

tepla, světla a elektromagnetických vln. Po

stříbře a mědi je nejlepším elektrickým

vodičem. Taví se při 660°C. Čistý

(nelegovaný) hliník je nejvíce odolný proti

chemickým vlivům. Se stoupající čistotou

hliníku klesá jeho pevnost, roste roztažnost

materiálu a zvyšuje se odolnost proti korozi.

• SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. ISBN 978-80-253-0950-6.

• STYBLÍK, Vlastimil, Marie ČECHOVÁ a Zdeněk HLAVSA. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol: (mluvnická a stylistická část). 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1996. ISBN 80-859-3726-3.

• FRANTLOVÁ-BLÁHOVÁ, Růžena. I slohu se dá naučit: pracovní učebnice slohu pro žáky, učitele i širší veřejnost. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1999, s. 80. ISBN 8071820318.

• Soustruh. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soustruh (upraveno)

Zdroje