Americká ekonomika – Září 2011

Září 2011 Stránka 1

Prezidentův plán pro práci (strana 2) Snížení deficitu – 1 dolar z daní, 2 z úspor a škrtů (2) Obama si vybral nového šéfa ekonomických poradců (3) Deficit zahraničního obchodu klesl (3) Čínská ofenzíva šarmu pokračuje (3) Americké patenty už brzy jinak (4) Kde mám platit daně? (4) U tohoto stolu sedí Google (5) Facebookonomie – statisíce míst, miliardy dolarů (5) I přes ztráty je solár stále podporován (5) Co brání novým technologiím ve zdravotnictví (6) Posuňte se: sociální média střídá sociální byznys (6) Americké hlavy: Robert REICH (7) Ekonomika států: ARKANSAS (8)

Na kraji nové recese? (2) Chudoba v USA je největší za posledních padesát let (3) Vláda vyšetřuje Oracle za chování v cizině (4) Boeing konečně dodá první Dreamliner (4) Po inovacích přicházejí nanovace (5) Trendy: když je méně peněz, rozhodují rodiče (6) Ekonomické ukazatele (6)

Americká ekonomika – Září 2011

Září 2011 Stránka 2

Prezidentův plán pro práci: Ve čtvrtek 8. září předstoupil prezident Barack Obama nezvykle před obě komory U.S. Kongresu, aby představil svoje návrhy na snížení nezaměstnanosti v USA, která v srpnu byla 9,1 %. Celková hodnota návrhu 447 mld. USD je více než všeobecně očekávaných 300 miliard a dává naznat, za jak velký problém prezidentova administrativa nezvykle vysoký počet lidí bez práce považuje. Návrh počítá s daňovými úlevami (253 mld.) i novými výdaji (194 mld.). V daňové oblasti návrh obsahuje snížení sociálního pojištění pro zaměstnance na 3,1 %. V USA je „sociální“ 6,2 %, nyní je dočasně sníženo na 4,2 %, ale na konci roku by současná sleva na dani měla vypršet. Obamův návrh tak slevu prodlužuje a zároveň také zvyšuje. Úlevy v odvodech sociálního pojištění by se měli dočkat i zaměstnavatelé, kterým se navíc mají prominout platby pojištění za nově přijaté nezaměstnané pracovníky. Nové výdaje by měly směřovat do infrastruktury, demokraté oživují své naděje na vytvoření infrastrukturní banky. Ta by s počáteční pomocí vlády nabízela financování projektů v dopravě a komunikacích, a časem by se měla uživit z vydělaných úroků. Prvotní finanční injekce by měla být 10 miliard dolarů. Padesát miliard má jít do pozemních komunikací, na opravy škol a gymnázií by šlo 25 mld. Pokud firma zaměstná dlouhodobě nezaměstnaného, dostane daňový kredit 4.000 USD a nezaměstnaným by se mělo pomoct i tak, že při zaměstnání na zkoušku by jim i nadále byla vyplácena podpora a ne mzda od zaměstnavatele. Další plány má prezident s podporou učitelů, opravou domů propadlých v hypotéce a letními brigádami pro mladé.

Snížení deficitu – 1 dolar z daní, 2 z úspor a škrtů: Barack Obama oslovil americkou veřejnost a zákonodárce se svým plánem, jak pokračovat s redukcí vládního deficitu, na kterém se demokraté v létě po těžkých bojích a před zraky celého světa dohodli s republikány. Při prezentaci se opřel o známé Buffettovo pravidlo, podle kterého by nikdo, kdo vydělává nad 1 milion dolarů ročně, neměl platit menší sazbu daně než průměrná domácnost. Pravidlo je pojmenováno podle známého investora a miliardáře Warrena Buffetta, který opakovaně upozorňuje, že jeho daňová sazba je díky všemožným úlevám a odpočtům často nižší než u jeho asistentky. Některé statistiky vypočítaly, že v roce 2009 platilo 22.000 lidí s příjmem nad 1 milion dolarů méně než 15 % z příjmu.

Hlavní šetření má přijít z menších výdajů na války v Iráku a Afghánistánu (přes 1 trilion), růstu daní bohatých Američanů (nyní mají úlevy ještě z dob prezidenta Bushe, brzy by ale měly vypršet) a snížení nákladů na vládní zdravotní program Medicare a další vládní výdaje do zdravotnictví. Republikáni obratem Obamu obvinili z podněcování třídní války („class warfare“), protože prý situaci staví černobíle: bohatí musí zaplatit, aby chudí mohli i nadále dostávat peníze ze sociálních programů. Obama na to kontroloval, že jinak to nejde a že do Medicare se lidé budou moct zapojit později než je tomu dnes (tj. nad 65 let), není to tedy pouze tlak na bohaté (v americkém pojetí na domácnosti s příjmy nad $250 tis. ročně). Protože se jedná o samostatné návrhy, nemusí být schváleny jako celek ale mohou dostat podobu jednotlivých zákonů. V současné politické situaci je krajně nepravděpodobné, že by republikáni s většinou návrhů souhlasili. Prezident navrhuje i úspory, a to ve zdravotních programech Medicare a Medicaid. První reakce nezávislých ekonomů byly spíše pozitivní, nicméně většina komentářů upozorňovala na to, že se jedná spíše o skromné návrhy s pravděpodobně omezeným dopadem na ekonomiku a růst zaměstnanosti. Hrubé odhady hovoří o příspěvku navržených opatření k růstu ekonomiky kolem 0,7-0,8 % HDP v příštím roce. Na kraji nové recese?: Amerika se obává návratu nové recese. Americká pobočka BNP Paribas dokonce odhaduje, že v posledním kvartále tohoto roku poklesne hrubý domácí produkt o celá dvě procenta, protože „kde není práce a peníze, nejsou útraty“, jak tvrdí Julia Coronado z ekonomického oddělení banky. Srpnový „nerůst“ objemu vyplacených mezd, stále nízké ceny nemovitostí a rostoucí ceny vládních dluhopisů hovoří o klesající náladě investorů, kteří utíkají k jistějším, i když menším výnosům. NBER, rada, která oficiálně vyhlašuje začátek i konec recese v USA, se sice zatím nechystá ohlásit veřejně opětovný příchod krize do USA, přesto profesor z Harvardu Jeffrey Finkel varuje, že se situace podobá krizím v letech 1870 a 1930, kdy se také oživovalo hospodářství, nicméně až příliš pomalu a to přivodilo opakování krize. Informace o dluzích Američanů také nedávají příliš nadějí pro povzbuzení ekonomiky, spotřebitelé stále omezují své krátkodobé zadlužení na kreditních kartách, nenakupují tedy tolik jako v minulosti. Nedávný růst dlouhodobých půjček na auta a studentské úvěry nevyrovná pokles nákupů, ke kterým se Američané v současnosti odhodlávají pomaleji než dříve. 20. -21. září se FED sešel na svém setkání ředitelů a vždy opatrný až diplomatický šéf Bernanke po něm volil velice opatrná slova, aby ještě více nerozhoupal finanční trhy: inflaci očekává pod úrovní 2 %, pomalý pokles nezaměstnanosti je frustrující, tempo oživení se zpomaluje a situace okolo Řecka je velmi znepokojivá i pro USA.

Americká ekonomika – Září 2011

Září 2011 Stránka 3

Obama si vybral nového šéfa ekonomických poradců: Novým šéfem sboru ekonomických poradců prezidenta Obamy se stal Alan B. Krueger, který povede prezidentovu Radu ekonomických poradců. Krueger je na americké politické scéně znám jako ekonom který se zabýval studiem pracovních trhů a jeho rady mohou přijít prezidentovi vhod v době, kdy je nezaměstnanost asi největší americký problém. Před svým jmenováním byl rok a půl na ministerstvu financí a učil na univerzitě v Princetonu. Ekonomicky se zasazuje za zvýšení minimální mzdy, kterou vidí jako cestu pro zvýšení zaměstnanosti. Touto otázkou se zabýval i ve svém ekonomickém výzkumu, při studiu 400 restaurací rychlého občerstvení, z nichž jen část zvýšila nabízenou mzdu. Závěrem studie bylo, že zvýšení platů skutečně vedlo ke zvýšení zaměstnanosti protože více nezaměstnaných projevilo zájem o místa, o které dříve zájem neměli. Prezidentovu volbu ocenili jako dobrou i někteří konzervativní ekonomové (Martin Feldstein to označil za výbornou volbu), zatímco několik s levicí sympatizujících analytiků vyjádřilo obavy, že Kruegerovy plány nebudou dostatečně silné na to, aby vláda s problémem nezaměstnanosti skutečně pohnula.

Deficit zahraničního obchodu klesl: Červencový deficit zahraničního obchodu byl hodně pod očekáváním statistiků, především díky zvýšené poptávce po americkém zboží v zahraničí a nižší ceně i objemu dovážené ropy. Díky nečekanému růstu vývozu o skoro 4 % byl červencový deficit 44,8 mld. dolarů. Rekordní byl také vývoz služeb, 51 miliard je nejvíce v historii, především díky růstu přepravních osobních i nákladních služeb. Růst exportů je jednou z mála dobrých zpráv v ekonomice USA za poslední dobu. I na těchto dobrých zprávách však leží stín stále rostoucího deficitu s Čínou, po Kanadě druhým největším obchodním partnerem Spojených států. S 27 mld. představuje deficit s nejlidnatější zemí na světě více než polovinu amerického deficitu zahraničního obchodu, a stále roste. U 17-tičlenné eurozóny byl červencový deficit 7,7 miliard dolarů.(AFP) Čínská ofenzíva šarmu pokračuje: V Americe se říká, že ať se baví dva obchodníci o čemkoliv, do deseti minut se hovor stočí na Čínu. Tato země Američany fascinuje, obdivují ji nebo se jí bojí, v zemi jsou desítky institutů americko-čínské spolupráce, v USA studují statisíce mladých Číňanů a počet mladých Američanů, co se rozhodli porozumět Číně studiem na místě, také roste.

Proto nikoho nepřekvapilo, když v září byl k jednomu vydání deníku Wall Street Journal na ukázku přiložen zdarma týdeník China Daily, který začal vycházet ve Spojených státech. 24-stránkové plnobarevné vydání China Daily USA Weekly jak se periodikum jmenuje, je naplněno články v angličtině, které referují o čínských úspěších a pokroku v poněkud oslavném duchu. I když je z deníku cítit, že jeho hlavním úkolem je v rámci propagandy vylepšovat obrázek Američanů o Číně, byl deník příznivě přijat hlavně mezi investory, i když se nevěnuje výhradně ekonomickému zpravodsjství. Roční předplatné včetně víkendového vydání stojí 99 dolarů a vydavatelé očekávají, že do půl roku vybudují úspěšný, tj. ziskový titul. Zatím má náklad 150.000 výtisků a webová stránka je http://usa.chinadaily.com.cn/

Chudoba v USA je největší za posledních padesát let: Podle zveřejněných vládních údajů žije ve Spojených státech pod oficiální hranicí chudoby 46,2 mil. lidí, celkem 15 % populace. To je největší procento za posledních padesát let. Oficiální příjem u jednotlivce je u tohoto kritéria stanoven na $11.139 pro jednotlivce a $22.314 pro čtyřčlennou rodinu. Počet dětí žijících v chudobě je největší od roku 1962, nejvíce je postižena mládež z černošských rodin, kde tento problém tíží 39 % mladých Afro-Američanů. Ze států je na tom nejhůře jih USA, konkrétně stát Mississippi (23 %), nejnižší podíl chudých obyvatel žije ve státě New Hamsphire (6 %). Situaci vystihuje obrázek, tmavě jsou vybarveny státy s vysokým procentem lidí v chudobě. Inflačně upravený medián příjmů domácností klesl na $49.445 a je o sedm procent nižší než v roce 2000, takže někteří, jako třeba Sheldon Danziger z University of Michigan, dokonce mluví o ztracené dekádě pro střední generaci. Zvýšil se také počet lidí ve věku 25-34 let, kteří žijí v domácnosti s rodiči, na 5,9 milionu, což je o čtvrtinu více než před začátkem recese v roce 2007. Američané jsou přitom jedním z nejvíce samostatných národů a rychlost, s jakou se mladý člověk dokáže osamostatnit, je považována za jeden ze znaků dospělosti a připravenosti na samostatný život. Hlavní příčinou jsou nezaměstnanost a rostoucí náklady na zdravotnictví, které se nezastavily ani v době ekonomických potíží.

Americká ekonomika – Září 2011

Září 2011 Stránka 4

Americké patenty už brzy jinak: Víc než deset let připravovaná reforma patentového práva v Americe se má brzy dočkat svého schválení Kongresem. Největší novinka spočívá v přechodu z „first to invent“ na ¨“first to file“ princip, který by měl zabránit sporům o originalitu a prvenství v početných patentových rozepřích. Tato změna podporuje vynálezce, kteří se vyznají v právních věcech a mají dostatek financí a času aby prošli všemi potřebnými procedurami. Kritici se bojí, že změna povede k méně novým patentům a vynálezům. Svůj názor opírají o dosavadní praxi, kdy vynálezce se svým nápadem obchází rizikové investory a těm napřed svůj nápad pouze představuje a teprve, až získá finanční podporu, se pustí do registrace patentu. Změna tak může poškodit spíše malé firmy nebo začínající jednotlivce. U.S. patentový úřad dostane právo určit výši poplatků a zaměstnat více kontrolorů. Navrhovatelé zákona argumentují, že změny by měly odradit některé „věčné“ vynálezce od registrace patentů, které by nikdy neměly být schválené, ale kvůli velkému zatížení kontrolorů nebyly nikdy pořádně přezkoumány. Když Kanada v roce 1989 udělala stejnou změnu, skutečně došlo k poklesu počtu přihlášených patentů hned v dalším roce. Aby se zmírnila kritika malých firem, má vzniknout funkce ombudsmana pro start-up firmy a i poplatky pro menší firmy mají být nižší. Prodej stávajících patentů v balíku velkým investorům se v poslední době stal hitem mezi obchodníky, firma Nortel Networks třeba v červnu skupině firem v čele s Google a Apple prodala portfolio svých patentů za 4,5 miliardy dolarů. Nyní je na prodej balík patentů které nabízí Kodak, cena by ale neměla být tak vysoká, protože v nabídce nejsou patenty takové strategické hodnoty jako v případě Nortelu. Obavu vyjádřili zástupci univerzit, jelikož vědci často čekají s registrací patentů až na další potvrzení jejich hypotéz nebo, stejně jako malé firmy, z finančních důvodů. Těm zákon dává jednoroční lhůtu po zveřejnění, např. publikaci v odborném časopise, patent přihlásit. Univerzity také budou moct žádat o provizorní patent po dobu, než se vedení škol rozhodne, jestli skutečně patent přihlásí a ponese náklady registrace, často jdoucí do desetitisíců dolarů. (WSJ) Kde mám platit daně?: Když newyorská firma prodá prostor na serveru, který je umístěný v Severní Karolíně, firmě se sídlem v Illinois, která má kanceláře v Texasu a na Floridě, kdo a kde má zaplatit daně? Takovéto problémy vyvstávají firmám, které podnikají v cloudu a vedou spory s daňovými kontrolory v mnoha státech USA. Protože prodejní daň se v USA neplatí na federální ale na státní úrovni, znamená zaplacení daně v jednom státě, že druhý přijde zkrátka. Daňové otázky okolo cloudu jsou ještě složitější než známé problémy s placením daní za internetový obchod s fyzickým zbožím, kde se postupuje podle dohody, že stát může zdanit svoje rezidenty za zboží nakoupené na internetu; třeba u prodeje knih to U.S. státy standardně dělají.

Fyzická neexistence cloudu však situaci ztěžuje a zatím se výklady daňových předpisů diametrálně rozcházejí. Velké firmy jako Amazon, Apple nebo Verizon požadují po federální vládě, aby se do řešení problému vložila a omezila tak intervence ze strany jednotlivých států. Tržby za služby cloud computing letos dosáhnou 40 miliard dolarů, v roce 2020 už by to mělo být 240 miliard, odhaduje firma Forrrester Research která analyzuje technologické trendy. (Bloomberg Businessweek)

Vláda vyšetřuje Oracle za chování v cizině: Podle prohlášení představitelů ministerstva spravedlnosti USA prověřují firmu vládní úřady, protože ji podezírají z porušení antikorupčního zákona. Společně s agenty FBI již déle než rok prověřují obchody Oracle v Africe, kde firma uzavřela několik smluv s vládami středoafrických zemí. Zákon The Foreign Corrupt Practices Act z roku 1977 americkým firmám výslovně zakazuje platit představitelům cizích vlád za jejich služby a pomoc při získání kontraktů. Od nástupu Obamovy administrace se vládní vyšetřování chování U. S. firem v cizině zintenzívnilo, jen v loňském roce bylo zahájeno vyšetřování 24 případů. Oracle není jediná firma, která musí vládě vysvětlovat chování svých lidí v cizině, u společnosti Hewlett-Packard U.S. vyšetřovatele zajímají její obchody v Rusku a v již uzavřeném případě se firma IBM dohodla, že zaplatí $10 mil. aby vláda nepokračovala v pátrání o detailech jejich obchodů v Asii. IBM korupční chování svých lidí ani nevyvrátila ani nepotvrdila. Američané se nezaměřují jen na americké firmy, ale i na cizí firmy podnikající v USA. Švýcarská Panalpina Group loni souhlasila, že zaplatí $82 mil. kvůli obvinění z placení úplatků v Nigérii a v rámci stejné dohody ropná Royal Dutch Shell přijala pokutu $236 mil., kterou zaplatila dohromady s několika dalšími firmami.(Wall Street Journal)

Boeing konečně dodá nový Dreamliner: Konečně! To si asi říkají všichni zaměstnanci i zákazníci Boeingu, který na konci září (26.9. – živý přenos byl vysílán tady http://bit.ly/o0EmlU) dodá první letoun prvnímu zákazníkovi, kterým je japonská aerolinka All Nippon (ANA). První plány hovořily o začátku dodávek od května 2008, po mnoha odkladech kvůli různým zpožděním se tak všichni dočkají po více než třech letech. Tento letoun 787 bude prvním, který Boeing uvedl na trhu po přestavení typu 777 v roce 1995. Podle srovnání se vyznačuje několika skvělými parametry, jako jsou největší okna a použití nejmodernějších uhlíkových materiálů, díky novým materiálům se má o 20 % snížit spotřeba paliva. Na YouTube je k vidění asi tříminutové video z interiéru letadla pro společnost ANA. Boeing má na Dreamliner už 821 objednávek.

Americká ekonomika – Září 2011

Září 2011 Stránka 5

U tohoto stolu sedí Google: Google za odhadovaných $200 mil. koupil firmu Zagat, která provádí důvěryhodné a odborné recenze restaurací a kterou v roce 1979 založili manželé Nina a Tim Zagat. V USA jsou populární sociální sítě jako Yelp nebo Open Tables, na nichž návštěvníci různých míst, především barů a restaurací, zveřejňují vlastní recenze a hodnocení navštívených podniků. Zagat se od nich ale odlišuje odbornou autoritou, protože kromě zveřejňování hodnocení návštěvníků provádí vlastní periodické hodnocení, které jsou velice podrobné a uživateli široce přijímané. Přístup k takovým recenzím je umožněn prémiovým tj. platícím uživatelům. Zagat je lepší i než Google Maps, který recenze podniků nabízí také. Nákupem se tak Google posunuje opět o kus dále, přestává už být „pouhým“ agregátorem informací, pocházejícím z jiných zdrojů, ale stává se tvůrcem informací, které potom může dobře zpeněžit. Když si klient na webu zadá vyhledat místní restaurace a k nim recenze od Zagatu, nic už nebude Google bránit k výpisu nalezených zařízení přidat řádek „rezervovat místo“ a vydělávat na každé rezervaci, udělané prostřednictvím jeho vyhledávače.

Facebookonomie – statisíce míst, miliardy dolarů: Univerzita z Marylandu publikovala studii, která odhaduje, že počet nově vzniklých pracovních míst, vzniklých z ekosystému firem a nápadů kolem Facebooku, přesáhl 235 tisíc. Objem všech vyplacených mezd ve firmách, které vytváří aplikace a hry pro Facebook, se pohybuje kolem 12-15 miliard dolarů (pro srovnání: HDP Prahy v roce 2009 byl v přepočtu kolem 52 miliard dolarů). Jedna z nejúspěšnějších firem, tvůrce populárních online her Zynga (např. Farmville), zaměstnává přes 2.000 lidí a hodnota firmy se odhaduje na $15-20 miliard. Facebook má dnes více než 700 milionů uživatelů.

I přes ztráty je solár stále podporován: Americké ministerstvo energetiky (Energy Department) vydalo dvě nové garance za úvěry pro firmy, podnikající v oblasti solární energie. Firma 1366 Technologies obdrží garanci za úvěr v hodnotě $150 mil. a firma Solar City dostane záruku na půjčku $344 mil. Ministerstvo, konkrétně jeho agentura pro pokročilý výzkum v energetice Advanced Research Projects Agency – Energy (ARPA-E, http://arpa-e.energy.gov/), od podpory solárních projektů neodradily ani nedávné krachy několika firem, které se nedokázaly vyrovnat s poklesem cen materiálů, které jsou schopni nabízet čínští producenti. Nedávno třeba v Kalifornii zkrachovala firma Solyndra, která dostala vládní garance za úvěry přes půl miliardy dolarů a do vyšetřování se vložila i FBI, která si vzala k prošetření některé firemní dokumenty a tři manažery firmy

i vyslechla. Jak ukázalo šetření novinářů z deníku New York Times, určité varovné signály byly cítit již v roce 2009, když firma dostávala úvěr. Tlak firemního lobování a potřeba administrace rychle ukázat úspěch (prezident Obama sídlo firmy navštívil v květnu 2010 a mluvil tehdy o prosperitě, kterou Americe takové projekty přinesou) ale přesvědčily i tehdejšího ministra energetiky Stevena Chu aby garanci ve zrychleném řízení schválil. Optimizmus vůči projektu 1366 Tech zase pramení z procesní inovace při výrobě silikonových desek, které materiál odtavuje a neodděluje z velkých bloků jako dříve, při čemž docházelo k poměrně velkým ztrátám materiálu. Jednodušší a rychlejší oddělení vede k úspoře materiálu i času. Druhou, 80 %-ní garanci, získala firma Solar City, která instaluje střešní solární systémy na střechách, vlastní je a prodává v nich vyrobenou elektrickou elektřinu. Nově firma plánuje využít střech a ploch na armádních základnách a obytných budovách pro rodiny vojáků, celkem chce takto spustit 160.000 instalací.

Agentura ARPA-E byla založena v roce 2007 na základě požadavku několika členů amerického Kongresu, kteří chtěli podpořit zavádění inovací do praxe. Za její starší sestru lze považovat armádní DARPA, Defense Advanced Research Projects Agency, která stála třeba u zrodu Internetu. Nejdůležitějším cílem ARPA-E je překonat mezeru mezi základním energetickým výzkumem a průmyslovými inovacemi. Do začátku činnosti dostala agentura od prezidenta Obamy $400 mil. v rámci stimulačního balíčku v roce 2009 na podporu projektů ve vybraných oborech. Na projekty v roce 2012 by měla dostat 521 milionů dolarů.

Po inovacích přicházejí nanovace: V USA vyšla kniha „Nanovace – Jak malé auto může naučit svět myslet ve velkém“ (Amazon, $16.24, 534 str.), z pera autorů okolo autora Dr. Kevina Freiberga. Autoři vychází z příběhu vzniku indického auta Nano, které má ambice uspokojit střední vrstvu indických obyvatel a stojí méně než 2.500 dolarů. Ze studia tohoto a dalších zásadních, život měnících projektů, přišli s osmi doporučeními na tzv. nanovace: 1/ Přesvědč lidi, že stojí za to Tě podporovat, dokážeš to rozběhnout a starej se o dobro lidí, kteří Tě podporují; 2/ Zásadní inovace nepřinášejí organizace, ale lidé – stůj v čele této revoluce; 3/ Vytvoř inovační kulturu – podporuj zvědavost a vášeň, chtěj po lidech, aby mluvili o budoucnosti; 4/ Zpochybňuj nezpochybnitelné – ať lidé uvnitř týmu myslí jako outsideři, podporuj otázky „Co když?“, „Proč ne?“ nebo „No a co?“; 5/ Dívej se za zákazníky – často zákazníci nevědí, že něco chtějí, dokud jim to nenabídnete; 6/ Stůj na křižovatce trendů – buď citlivý k signálům, které předcházejí kulturním, společenským a tržním změnám; 7/ Starej se o problémy na kterých skutečně záleží a 8/ Riskuj víc, upadni rychleji a vstaň silnější. (Forbes)

Autíčko Nano

Americká ekonomika – Září 2011

Září 2011 Stránka 6

Co brání novým technologiím ve zdravotnictví: Stárnoucí populace a růst počtu chronických onemocnění, doplněné o nedávno přijaté zákony ve zdravotnictví (2010 Affordable Care Act, lidově označovaný jako Obama Care), by měly poskytnout úrodnou půdu pro zavádění technologických novinek do zdravotnictví. Odborníci vidí trend hlavně v rozšíření domácí péče, která by dokázala nahradit nemalou část nemocničních pobytů, které finančně až příliš zatěžují americký systém financování zdravotnictví. I když je trh domácí péče stále v růstu (s téměř 70 mld. USD představuje tři procenta zdravotních výdajů), je to růst stále pomalý ve světle toho, co nabízené technologie umožňují. Poradenská firma McKinsey nedávno analyzovala důvody pomalého tempa zavádění moderních přístupů v domácí péči a našla jich osm, které rozdělila do tří skupin. Finanční důvody zahrnují potřebu urovnaných finančních vztahů mezi poskytovateli a plátci péče, protože snížení nákladů znamená nižší příjmy pro ošetřující nemocnice a doktory. Řešení je možné hledat ve spojení resp. integraci obou článků. Musí se také jednat o opakující se zákroky, které lze snadno a levně na dálku analyzovat. Mezi faktory efektivity patří dopad a rozsah poskytované domácí péče. Informace o změně pacientova stavu, která ovlivní podobu jeho příští návštěvy u doktora, má větší význam než potvrzení, že má pacient skutečně infarkt, protože do nemocnice musí již při pouhém podezření. Aby šlo o účinnou pomoc při snižování nákladů, musí zjištěné informace vést skutečně k poskytnutí nějakého reálného zákroku, nesmí jít pouze o přenos informace k doktorovi. Nesmí také docházet k časovým prodlevám, zdravotní zákrok musí přijít okamžitě, jakmile přístroje potvrdí jeho potřebu, ne až po čase kdy se periodicky kontrolují údaje. Systém musí být schopen poskytnout porovnání s žádoucím stavem a zajistit, že v případě potřeby informace poputuje ihned ke správnému subjektu, který okamžitě zareaguje. Protože většina domácí péče směřuje k lidem staršího věku, musí být systém uživatelsky příjemný a jednoduše ovladatelný. S typem pacientů také souvisí poslední doporučení McKinsey, aby byla poskytovaná péče opakovatelná, protože nepravidelný monitoring nepovede k vytvoření dlouhodobých návyků péče o zdraví. Očekávané škrty by ve zdravotním systému měly dosáhnout až 40 mld. dolarů, což podle McKinsey dává všem zapojeným do amerického zdravotnictví dostatečný impulz, aby hledali možné úspory a také nové zdroje zisků. Technologicky vyspělá domácí péče se nabízí mezi prvními možnostmi. Americká vláda navíc odhaduje, že krádeže a podvody v medicíně v USA dosáhly loni skoro $50 miliard, a má proto eminentní zájem o elektronické uchovávání záznamů o poskytnuté péči, což nové přístroje umožňují. (McKinsey Quarterly) Posuňte se: sociální média střídá sociální byznys: Firma IBM přišla s názorem, že čas sociálních médií končí, protože zdravé a chytré firmy se posunou do oblasti sociálního byznysu.

Manažer IBM pro digitální a sociální strategii Ethan McCarty se podělil se čtenáři FastCompany.com o sedm směrů, o které tento názor opírá: 1/ Sociální byznys je větší než sociální média (soc. média jsou „jen“ částí marketingového mixu firem, soc. byznys se stará o to, jak se lidé digitálně chovají); 2/ lidé obchodují s lidmi, ne s firmami (Vaši lidé jsou v centru digitálního dění, jmenovku Vaší firmy mají jen na triku); 3/ zaměstnanci musí být „digitální občané“ (musejí si hlídat svoji osobní digitální reputaci); 4/ i slona jíte po kouscích (velkých cílů se dosahuje postupně, malé bloky připravují základy pro větší celosvětové iniciativy); 5/ social business pomáhá všeobecnému dobru (lidé z této oblasti jsou více připraveni se zapojit do prospěšných aktivit – radou či akcí); 6/ dost bylo řetězových e-mailů (McCarty označuje e-maily za antisociální a řetězící se nesmysly, IT firmy mají nabídnout řešení, které umožní spolupráci lidí z různých míst na světě) a 7/ můžeš to i zkazit, ale musí to být rychle (všechno se určitě nepovede. „Rychle se to nauč, klidně to i rychle pokaž. Ale rychle se zvedni a jdi dál“, uzavírá McCarty, označovaný za evangelistu sociálního byznysu).(Fast Company) Trendy: když je méně peněz, rozhodují rodiče: Marketingové firmy začínají radit módním návrhářům, aby se zaměřili na střední věkovou skupinu tzv. baby boomers (nar. 1946-1964), kteří dnes tvoří skoro čtvrtinu americké populace. Dokonce se už i objevily názory, že oblečení pro mládež se stává tržním výklenkem a kontrolu nad trendy v odívání přebírá generace ve středním věku. Méně peněz na diskrétní nákupy znamená, že prodejci se častěji setkávají v obchodech s lidmi, kteří rozhodují o většině rodinných nákupů a ne hlavně s jejich dětmi, které utrácejí kapesné od rodičů, jak tomu bylo dříve. Lidé z generace baby boomers mají větší nároky na kvalitu a dlouhověkost oblečení a vlastně tak určují trendy, kterým se výrobci a obchodníci musí přizpůsobit. V dámském oblečení se třeba začíná objevovat stále více šatů s rukávy, protože ženy nechtějí ukazovat holé paže, lidé také nemají zájem o oblečení na jedno použití, ale musí vyhovět jejich životnímu stylu a dát se nosit opakovaně. Majitelé značek se přestali obávat z dezerce jejich zákazníků k méně luxusním brandům, zjistili však, že lidé s dostatkem peněz sice opravdu nakupují méně, nicméně většina u své oblíbené značky zůstala. Ekonomické ukazatele:

31.8. 28.9.

Dow Jones Industrial Average 11,613.53 10,913.38* Nasdaq Composite 2,579.46 2,415.40 USD/EUR 1,4381 1,3388 CZK/USD 16,765 18,438

* - čtvrtletní pokles o 12 %, nejvíce od roku 2009

Americká ekonomika – Září 2011

Září 2011 Stránka 7

Americké hlavy: Robert REICH

Robert Reich (65) byl v letech 1993-97 ministrem práce ve vládě Billa Clintona a v současnosti je profesorem veřejné politiky na univerzitě v Berkeley v Kalifornii. Když časopis Time před několika lety vyhlásil žebříček deseti nejlepších členů vlády v americké historii, byl do něj Reich zařazen. Jako mnoho široce známých osobností v ekonomice a politice Spojených států aktivně publikuje a bloguje (Facebook, Twitter, vlastní stránky www.robertreich.org), jeho články otiskují New York Times, Harvard Business Review nebo Wall Street Journal, vydal třináct knih. Poslední jeho kniha se jmenuje Aftershock a pojednává o názorech Reicha na důvody a především následky poslední krize na americkou populaci. I když patří k těm ekonomům, kteří výrazně podporují státní zásahy na podporu ekonomiky, dostává se jeho názorům velké pozornosti i mezi zastánci opačné filozofie. Ekonomický deník Wall Street Journal ho označil za šestého nejvlivnějšího myslitele současnosti v ekonomice a podnikání. Vývoj americké ekonomiky a situaci americké střední třídy a zaměstnaných lidí zhruba od roku 1977 vidí velice kriticky. Posledních cca třicet let označuje za období „zmáčknutí“ americké middle-class. Globalizace podle něj nesnížila počet pracovních míst v USA, snížila ale jejich ekonomické ohodnocení. Domácnosti se podle R. s tímto negativním trendem vyrovnávaly tak, že stále více žen nastupovalo do práce, lidé pracovali více hodin při stagnujících mzdách (průměrný Američan pracuje 2.200 hodin ročně), snižovali svoje úspory a zadlužovali se. Když v roce 2007 dosáhly celkové úspory amerických domácnosti nuly a dluhy již tvořily 137 % čistého ročního příjmu běžného Američana, vznikla krize.

Zasazuje se za investice do vzdělání chudších obyvatel a podporuje existenci silných odborů, silně kritizuje rostoucí příjmy šéfů amerických korporací a omezování mzdových nákladů firem ve stejnou dobu. Jeden svůj nedávný článek začal slovy: „Opakujte po mně – zaměstnanci jsou spotřebitelé, spotřebitelé jsou zaměstnanci“ aby tak demonstroval svůj názor na pokles disponibilních příjmů lidí, což povede ke snížení spotřeby. To se podle R. nakonec obrátí proti firmám samotným a Reich u té příležitosti připomíná Henryho Forda, který v roce 1914 ztrojnásobil mzdu svých dělníků, aby si mohli koupit více zboží. Takové názory vedou ke kritice z přílišného zjednodušování, občas i účelového odvádění pozornosti mimo skutečné jádro problému. Jeho návrhy na další vládní výdaje jsou negativně hodnoceny jako chyba, která se opakovaně projevila při dřívějších vládních výdajích, které krizi stejně nezabránily. Reich na to odpovídá, že minulé státní stimuly nebyly dostatečně velké…

Podle vlastních slov neusiluje o přerozdělení bohatství v americké společnosti kvůli přerozdělení samotnému, ale proto „abychom mohli zaplatit to, co jako národ potřebujeme“. Kritizuje prezidenta Obamu, že nevyhlásí masivní plán na tvorbu nových pracovních míst. Situace podle něj připomíná začarovaný kruh, protože ani nízké úroky nevedou k růstu úvěrů pro malé firmy a domácnosti a velké firmy sedí na historicky největším objemu hotovosti. Vláda je podle něj jediná, kdo dokáže razantní podporou nových míst situaci vyřešit.

Americká ekonomika – Září 2011

Září 2011 Stránka 8

Ekonomika států: ARKANSAS

Arkansas nemá přístup k moři

Vlajka státu Arkansas

Znak AR zobrazuje milosrdného anděla, meč spravedlnosti a orla, který v zobáku drží nápis „Regnat Populus“, Lidé vládnou. Podoba je z roku 1907.

Stát Arkansas leží na jihu Spojených států a s 2,9 miliony obyvatel patří mezi menší státy USA. Do Unie byl přijat v roce 1835 jako 25. stát a v té době byl také třináctým státem, který povoloval otrokářství. První osadníci se zaměřovali na pěstování bavlny. Sousedí s šesti jižními státy a jeho východní hranice je zhruba definována řekou Mississippi. Hlavním městem státu je již od roku 1821 Little Rock, kde žije asi 190 tisíc obyvatel. Afro-Američané představují 15 % obyvatel. Mezi menší státy Arkansas patří i ekonomicky, jeho HDP bylo v roce 2010 $103 miliard. Mediánový příjem na hlavu v AR domácnosti byl 35.300 USD. Nezaměstnanost je na úrovni 8,3 %.

Little Rock - skyline

V zemědělství je důležité pěstování drůbeže, výroba vajec, pěstování sójy, rýže a bavlny a chov dobytka. Významný je chov sumců, s téměř 80 km

2 vodní plochy určených k chovu

je AR na třetím mezi americkými státy co do produkce této ryby. AR byl v 50. letech 20. století vůbec prvním U.S. státem, který s průmyslovým chovem sumců v USA začal. Průmysl stojí na zpracování potravin, výrobě elektrických přístrojů, zpracování kovů a papírenství. AR patří mezi státy s větším než průměrným podílem průmyslu na tvorbě HDP, ten je 17,4 % (průměr USA: 11-12 %).

Do ekonomiky státu poslední dobou investovalo několik automobilek, které ve východní části AR postavilo továrny na výrobu dílů pro montážní závody v jiných státech USA. Nejznámější firmou se sídlem v Arkansasu je maloobchodní gigant Wal-Mart, který tu umístil jeho zakladatel Sam Walton. Wal-Mart má mezi veřejně obchodovatelnými společnostmi největší tržby na světě a je také největším světovým soukromým zaměstnavatelem. Dnes operuje v 15 zemích, kde má přes 8.500 obchodů, pro něž používá více než 50 různých jmen. Ještě nedávno patřívali potomci Sama Waltona mezi 10 nejbohatších lidí v Americe, podle časopisu Forbes.

Jako každý stát nabízí i AR pobídky pro nové firmy. Zajímavé jsou pobídky pro firmy z vybraných oborů, kterými jsou vyspělé materiálové a výrobní systémy (fotonika, nanotechnologie, elektrická zařízení, životní prostředí), vybrané zemědělské aktivity, biotechnologie a bioengineering, IT a ekologické produkty (biodiesel, ethanol, adhesiva aj.). Firmy musí být mladší než pět let a musí vyplácet mzdy na úrovni 150 % průměrné mzdy v Arkansasu.

Wal-Mart vybudoval Sam Walton

Důležitou ekonomickou aktivitou je pro AR i turistika, stát nabízí jak hornatá místa na severu, tak rovinaté oblasti podél Mississippi. Heslem AR je „The Natural State“. Asi nejznámějším občanem státu je dnes bývalý prezident USA Bill Clinton, který byl před nástupem do funkce dvakrát guvernérem Arkansasu.

Clinton byl dvakrát guvernérem AR, v letech 1979-1981 a 1983-1992

Mississippi je největší říční systém USA

Americká ekonomika – Září 2011

Září 2011 Stránka 9

Americké listy zpracovává a vydává Tomáš Hart, v období srpen 2007 - srpen 2011 obchodně-ekonomický konzul ČR v New Yorku. Od září 2011 pracuje jako poradce generálního ředitele agentury na podporu obchodu CzechTrade. Náměty, komentáře, žádosti o doplnění či vyškrtnutí z mailing listu směřujte prosím na hart.tomas@gmail.com

Ekonomika_USA – Twitter http://twitter.com/#!/Ekonomika_USA

.