tnv 75 2303 jezy a stupně (pdf, 641 kb) -...

of 21 /21
ODVĚTVOVÁ TECHNICKÁ NORMA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Prosinec 2014 MZe ČR MŽP ČR JEZY A STUPNĚ TNV 75 2303 Obsah Strana Předmluva………………………………………………………………………….. Úvod……………………………………………………………………………….. 2 4 1 Předmět normy……………………………………………………………..... 5 2 Citované dokumenty………………………………………………………… 5 3 Termíny a definice…………………………………………………………… 6 4 Obecně……………………………………………………………………….. 6 5 Podklady a průzkumné práce………………………………………………… 6 6 Zásady řešení………………………………………………………………… 8 7 Vodohospodářská koncepce a umístění objektu…………………………….. 9 8 Druh objektu, celkové uspořádání a jeho rozměry…………………………... 10 9 Návrhový průtok…………………………………………………………….. 10 10 Ekologická hlediska………………………………………………………..... 11 11 Urbanistické a hygienické požadavky……………………………………..... 12 12 Založení a stabilita…………………………………………………………... 12 13 Tlumení energie……………………………………………………………... 13 14 Zajištění migrační prostupnosti……………………………………………… 14 15 Využití vodní energie ……………………………………………………….. 14 16 Plavební zájmy…………………………………………………………….... 15 17 Zimní režim…………………………………………………………………. 15 18 Splaveninový režim……………………………………………………….... 15 19 Údržba a provoz……………………..…………………………………….... 16 20 Příjezd a přístup k objektu…………………………………………………. 16 21 Ochrana staveniště…………………………………………………………. 16 22 Napojení na energetickou síť a na telekomunikační systém……………….. 16 23 Provizorní hrazení………………………………………………………….. 17 24 Ovládání jezu, signalizace a měření………………………………………... 17 25 Podklady pro zpracování manipulačního a provozního řádu………………. 18 26 27 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – obecné zásady…………………… Konstrukční pokyny………………………………………………………... 18 18 27.1 Pilíře………………………………………………………………………... 18 27.2 Stupně a pevné jezy………………………………………………………... 19 27.3 Balvanité skluzy……………………………………………………………. 19 27.4 Pohyblivé jezy s tuhými uzávěry…………………………………………... 19 27.5 28 Vakové jezy………………………………………………………………... Odstraňování stupňů a jezů………………………………………………… 20 20 Sweco Hydroprojekt a.s.

Author: dinhnga

Post on 01-Mar-2019

221 views

Category:

Documents


4 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

ODVTVOV TECHNICK NORMA VODNHO HOSPODSTV Prosinec 2014

MZe R

MP R JEZY A STUPN

TNV 75 2303

Obsah

Strana

Pedmluva..

vod..

2

4

1 Pedmt normy..... 5

2 Citovan dokumenty 5

3 Termny a definice 6

4 Obecn.. 6

5 Podklady a przkumn prce 6

6 Zsady een 8

7 Vodohospodsk koncepce a umstn objektu.. 9

8 Druh objektu, celkov uspodn a jeho rozmry... 10

9 Nvrhov prtok.. 10

10 Ekologick hlediska..... 11

11 Urbanistick a hygienick poadavky..... 12

12 Zaloen a stabilita... 12

13 Tlumen energie... 13

14 Zajitn migran prostupnosti 14

15 Vyuit vodn energie .. 14

16 Plavebn zjmy.... 15

17 Zimn reim. 15

18 Splaveninov reim.... 15

19 drba a provoz...... 16

20 Pjezd a pstup k objektu. 16

21 Ochrana stavenit. 16

22 Napojen na energetickou s a na telekomunikan systm.. 16

23 Provizorn hrazen.. 17

24 Ovldn jezu, signalizace a men... 17

25 Podklady pro zpracovn manipulanho a provoznho du. 18

26

27

Bezpenost a ochrana zdrav pi prci obecn zsady

Konstrukn pokyny...

18

18

27.1 Pile... 18

27.2 Stupn a pevn jezy... 19

27.3 Balvanit skluzy. 19

27.4 Pohybliv jezy s tuhmi uzvry... 19

27.5

28

Vakov jezy...

Odstraovn stup a jez

20

20

Sweco Hydroprojekt a.s.

TNV 75 2303

2

Pedmluva

Nahrazen pedchozch norem

Touto normou se nahrazuje TNV 75 2303 Jezy a stupn z ervence 1998.

Zmny proti pedchoz norm

Obsah normy byl aktualizovn s ohledem na zmny souviscch pedpis, na pravy a revize stvaj-

cch (nap. SN 75 2101 Ekologizace prav vodnch tok a SN 75 1400 Hydrologick daje

povrchovch vod) a poadavky nov vydanch norem (nap. eurokd SN EN 1990 Eurokd: Z-

sady navrhovn konstrukc a s pslunmi stmi SN EN 1992 Eurokd 2: Navrhovn betono-

vch konstrukc a SN EN 1993 Eurokd 3: Navrhovn ocelovch konstrukc, ale i dalch norem,

nap. TNV 75 2321 Zprchodovn migranch barir rybmi pechody a TNV 75 2322 Zazen

pro migraci ryb a dalch vodnch ivoich pes pekky v malch vodnch tocch) a na poznatky

s dosavadnm uvnm normy a s ohledem na poadavky ochrany ivotnho prosted.

Souvisc normy

SN 01 3469 Vkresy inenrskch staveb Vkresy hydrotechnickch a hydroenergetickch

staveb Stavebn st

SN EN ISO 12944-5 (03 8241) Ntrov hmoty Protikorozn ochrana ocelovch konstrukc

ochrannmi ntrovmi systmy st 5: Ochrann ntrov systmy

SN EN 1990 ed. 2 (73 0002) Eurokd: Zsady navrhovn konstrukc

SN EN 1991 (73 0035) Eurokd 1: Zaten konstrukc

SN EN 1992 (73 1201) Eurokd 2: Navrhovn betonovch konstrukc

SN EN 1993 (73 1401) Eurokd 3: Navrhovn ocelovch konstrukc

SN EN 13670 (73 2400) Provdn betonovch konstrukc

SN EN 206 (73 2403) Beton Specifikace, vlastnosti, vroba a shoda

SN 75 2601 Mal vodn elektrrny Zkladn poadavky

Souvisc prvn pedpisy

Zkon . 254/2001 Sb., o vodch a o zmn nkterch zkon (vodn zkon), ve znn pozdjch

pedpis

Zkon . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon), ve znn pozdjch

pedpis

Zkon . 17/1992 Sb., o ivotnm prosted, ve znn pozdjch pedpis

Zkon NR . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis

Zkon . 100/2001 Sb., o posuzovn vliv na ivotn prosted a o zmn nkterch souvisejcch

zkon (zkon o posuzovn vliv na ivotn prosted), ve znn pozdjch pedpis

Zkon . 114/1995 Sb., o vnitrozemsk plavb, ve znn pozdjch pedpis

Vyhlka Ministerstva zemdlstv . 471/2001 Sb., o technickobezpenostnm dohledu nad vodnmi

dly, ve znn pozdjch pedpis

Vyhlka . 216/2011 Sb., o nleitostech manipulanch d a provoznch d vodnch dl

TNV 75 2303

3

Vypracovn normy

Zpracovatel: Centrum technick normalizace: Sweco Hydroprojekt a.s. Praha, IO 26475081, Ing. Ji

Kaisler, Ing. Radek Vesel

Pracovnk Ministerstva zemdlstv R: Ing. Dana Ldlov

Pracovnk Ministerstva ivotnho prosted R: Ing. Josef Reidinger

TNV 75 2303

4

vod

Tato odvtvov norma by mla slouit jako pehledn materil pro navrhovn, vstavbu, provoz

a drbu jednotlivch druh vzdouvacch zazen (jez) a zazen sniujcch podln sklon dna pi-

rozench i upravench koryt vodnch tok.

TNV 75 2303

5

1 Pedmt normy

Tato norma plat pro navrhovn jez a stup (dle t objekty) v pirozench a upravench kory-

tech vodnch tok. Plat rovn pro navrhovn balvanitch skluz, kter nahrazuj stupn nebo jezy.

Mn-li se ve vodnm toku reim proudn (v zvislosti na prtocch, na zmnch stupn drsnosti aj.)

nebo je-li rozdln proudn nad objektem a pod nm, mus objekt vyhovt ustanovenm tto normy

i SN 75 2106.

Pro stupn (spdov objekty) v korytech potok se ustanoven tto normy pouije pimen

k velikosti a vznamu objektu.

Pro pravy a opaten ve zdrch se pouije TNV 75 2401.

2 Citovan dokumenty

V tomto dokumentu jsou normativn odkazy na nsledujc citovan dokumenty (cel nebo jejich s-

ti), kter jsou nezbytn pro jeho pouit. U datovanch citovanch dokument se pouvaj pouze da-

tovan citovan dokumenty. U nedatovanch citovanch dokument se pouv pouze nejnovj

vydn citovanho dokumentu (vetn vech zmn).

SN EN 62305 (34 1390) Ochrana ped bleskem st 1 a 4

SN 34 1610 Elektrick silnoproud rozvod v prmyslovch provozovnch

SN EN 1997-1 (73 1000) Eurokd 7: Navrhovn geotechnickch konstrukc st 1: Obecn

pravidla

SN EN 1997-2 (73 1000) Eurokd 7: Navrhovn geotechnickch konstrukc st 2: Przkum

a zkouen zkladov pdy

SN 73 1208 Navrhovn betonovch konstrukc vodohospodskch objekt

SN EN 1993-1-1 ed. 2 (73 1401) Eurokd 3: Navrhovn ocelovch konstrukc st 1-1: Obecn

pravidla a pravidla pro pozemn stavby

SN 73 6201 Projektovn mostnch objekt

SN 75 0250 Zsady navrhovn a zaten konstrukc vodohospodskch staveb

SN 75 0255 Vpoet ink vln na stavby na vodnch ndrch a zdrch

SN 75 0120 Vodn hospodstv Terminologie hydrotechniky

SN 75 1400 Hydrologick daje povrchovch vod

SN 75 2101 Ekologizace prav vodnch tok

TNV 75 2102 pravy potok

TNV 75 2103 pravy ek

SN 75 2106 Hrazen bystin a str

TNV 75 2321 Zprchodovn migranch barir rybmi pechody

TNV 75 2322 Zazen pro migraci ryb a dalch vodnch ivoich pes pekky v malch vodnch

tocch

SN P 75 2323 Zajitn poproudovch migrac ryb ve vodnch tocch

TNV 75 2401 Vodn ndre a zdre

TNV 75 2910 Manipulan dy vodnch dl na vodnch tocch

TNV 75 2920 Provozn dy hydrotechnickch vodnch dl

TNV 75 2303

6

POZNMKA Odvtvov technick normy vodnho hospodstv TNV jsou dostupn na adrese: Sweco Hydroprojekt a.s., Tborsk 31, 140 16 Praha 4.

3 Termny a definice

Pro ely tto normy jsou pouity termny a definice podle SN 75 0120.

4 Obecn

4.1 elem jezu je vzdouvat vodu k rznm vodohospodskm elm. Vzdut se dociluje:

a) u pevnho jezu pnm nepohyblivm tlesem v koryt vodnho toku, jeho koruna je pevena

nad niveletou dna koryta nad jezem a je upravena pro pevdn prtok pepadem; koruna tlesa

tvo vrcholovou st pelivu

b) u pohyblivho jezu regulanmi uzvry umstnmi na korun spodn stavby (nebo v jej blzkosti), ktermi lze udrovat vzdut vody na potebn rovni; pi vyhrazen uzvr tvo pelivnou hranu

koruna jezu, poppad sklopen uzvr.

4.2 elem stupn je zmenit podln sklon dna koryta vodnho toku (a tm nap. snit namhn

koryta), pekonat vkov rozdl v nivelet dna dvou sousednch sek koryta, zahloubit niveletu dna

pod stupnm (a tm umonit nap. zastn ptok) apod.1)

5 Podklady a przkumn prce

5.1 Podklady pro nvrh pravy a pro przkumn a vzkumn prce se zajiuj podle SN 75 2101

a dle podle TNV 75 2103, TNV 75 2102 a pop. SN 75 2106 (podle velikosti a charakteru vodnho

toku).

5.2 Krom podklad a prac podle 5.1 je nutno zajistit:

a) zamen koryta vodnho toku2) a lokality budoucho objektu;

b) informace o zjmovm zem profilu budoucho jezu a celho vzdut vzhledem na potenciln do-ten objekty a zem a to jak z hlediska ovlivnn hladin povodovch prtok tak ovlivnn st-

vajcch objekt stlm i povodovm vzdutm vody jezov zdre (studny, podsklepen objekty ne-

bo objekty ohroen zaplavenm, ne poloen zem, apod.);

c) spolehlivou mrnou kivku prtok v profilu navrhovanho jezu, geologick a hydrogeologick przkum, daje o zrnitosti splavenin a splaveninovho reimu;

d) hydrologick daje;

e) daje o prbhu, frekvenci a objemu ledochod;

1) Je-li nad stupnm n proudn, koruna pelivu se zpravidla pevyuje nad niveletu dna nad stupnm. Pi mench

prtocch je pak voda vzdouvna a po pekroen uritho prtoku dochz ji ke snen hladiny nad stupnm. Veli-

kost tohoto prtoku se vol zpravidla shodn s nvrhovm prtokem pro odolnost dna nad stupnm.

V ppad peven koruny pelivu nad niveletu dna nad stupnm nen z konstruknho hlediska mezi stupnm

a pevnm jezem rozdl je pouze v elu objektu.

Stupe vytv nhl skok v nivelet dna vy ne 0,30 m; objekty ni jsou prahy a pro jejich nvrh plat

TNV 75 2103, pop. TNV 75 2102. 2) V rozsahu potebnm pro stanoven spolehliv mrn kivky prtok pod a nad objektem

TNV 75 2303

7

f) informace o vlastnickch a jinch vazbch k dotenm pozemkm v mst stavby i v celm zem ovlivnnm vzdutm jezu, vetn jejho trvalho technickho zzem (arel domku jeznho) a p-

stupovch komunikac a manipulanch ploch;

g) dostupn daje o vodnm toku z hlediska zjm ochrany prody;

h) dostupn daje o rybskm vyuit;

i) dostupn informace o vodnm toku vetn objekt nad a pod profilem objektu;

j) dostupn informace o vyuit seku vodnho toku k plavb (i rekrean).

5.3 Za spolehlivou mrnou kivku prtok pro hydrotechnick een objektu lze pokldat:

a) mrnou kivku stanovenou na podklad pmch men pod lokalitou budoucho objektu (nap. na limnigrafu) penesenou vpotem nerovnomrnho pohybu vody do lokality jezu, ppadn kalibro-

vanm hydrometrickm menm (vrtul) in situ;

b) mrnou kivku stanovenou na zklad vpotu nerovnomrnho proudn v koryt vyuitm jedno nebo vce rozmrnho modelu proudn;

c) mrnou kivku stanovenou zpsobem podle obrzku 1:

1) v seku AB se pomoc synoptickch (zprmrovanch) profil rovnomrnm pohybem vody

stanov v bod B hladiny jednotlivch prtok;

2) vpotem nerovnomrnho pohybu vody v seku BC se pak stanov odpovdajc hladiny v mst

objektu, tj. v bod C.

Obrzek 1 Schma trasy vodnho toku

Hodnoty pro vzdlenost BC (= x) se doporuuje volit tak, aby vkov rozdl nivelety dna mezi body

B a C byl nejmn 1 m. Vzdlenost AB (= y) se vol tak, aby bylo mono urit alespo piblin

v tomto seku sklon dna koryta vodnho toku.

5.4 Geologick a hydrogeologick przkum se provd na zklad sloitosti mstnch podmnek dle

geotechnick kategorie konstrukce dle SN EN 1997-1 a nsledn SN EN 1997 -2. Sondy maj bt

provedeny minimln do hloubky ptinsobku maximlnho spdu objektu, nedoshne-li se nepro-

pustnho neogennho nebo skalnho podlo v hloubce men, a v nezbytn vzdlenosti pro zavzn

objektu do beh.

5.5 Hydrologick daje se zajiuj podle SN 75 1400.

5.6 Pi hydrotechnickm een objektu i peven beh a ochrannch hrz nad hladinou nvrho-

vho prtoku je nutno mt na zeteli tdu hydrologickch daj.

5.7 Ve sloitch podmnkch, v ppad vvojovch konstrukc apod., je nutn ped zpracovnm

konenho nvrhu provst potebn vzkumn prce, nap. hydraulick laboratorn modelov vzkum.

TNV 75 2303

8

6 Zsady een

6.1 Pi nvrhu je nutn eit, poppad stanovit nebo posoudit:

a) vliv z hlediska zemn-plnovac dokumentace a jinch koncepnch dokument (nap. plny povod);

b) vodohospodskou koncepci a umstn objektu;

c) druh objektu, celkov uspodn a jeho rozmry;

d) nvrhov prtok;

e) interakci objektu a okoln krajiny a psoben objektu na funkce vodnho toku pod a nad objektem, a to z hlediska ekologickho, technickoekonomickho a socioekonomickho;

f) zjmov zem z hlediska jeho biologick hodnoty, nosnost zem a rizika plynouc z realizace objektu;

POZNMKA Objekt psob na vazby ekosystmu nap. tm, e ovlivn hladinu podzemn vody (nad objektem jejm zvenm, pod objektem jejm ppadnm snenm) nebo hladiny vody ve vodnm toku pod objektem. Jezov zdr m-

e pzniv i nepzniv ovlivnit podmnky pro vskyt vodn a poben flry a fauny (nap. pro vskyt ryb nebo vodn-

ho ptactva), podmnky pro rekreaci, prtokov pomry apod. V dsledku zpomalen rychlosti proudn vody me dojt

k zanen zdre, pop. k hygienickm zvadm atd.

g) ovlivnn podzemnch vod;

h) urbanistick a hygienick poadavky;

i) existenci inenrskch st;

j) poadavky na zajitn bezpenosti osob (zkazy vstupu, znaen a umonn penosu plavidel pro vodky, zajitn proti pdu osob, apod.);

k) zaloen a stabilitu vech objekt jezu vetn zajitn stability stvajcch konstrukc;

l) tlumen energie pod objektem;

m) rybochovn zjmy;

n) zjmy ochrany prody vetn ppadnho zajitn poproudov i protiproudov migrace organism, vetn rozboru negativnho ovlivnn tchto zjm a monost minimalizace a kompenzace tchto

vliv;

o) monost vyuit vodn energie;

p) plavebn zjmy;

q) zimn reim a chod led;

r) splaveninov reim vodnho toku;

s) podmnky pro provdn drby objektu a zajitn jeho provozu;

t) pjezd a pstup k objektu;

u) zsady pro nvrh ochrany stavenit pi vstavb.

U pohyblivch jez a vjimen i u stup a pevnch jez nutno dle eit:

v) napojen na energetickou s a na telekomunikan systm;

w) provizorn hrazen jezovch pol;

x) automatizace, signalizace a men;

TNV 75 2303

9

y) zajitn podklad pro zpracovn manipulanho a provoznho du;

z) havarijn situace.

6.2 Jezy a stupn je podle poadavk na jejich funkce mono navrhovat pi pouit rznch, pro tyto

ely vhodnch, konstrukc a z materil odpovdajcch zvolenmu konstruknmu een. Vdy je

vak teba prokzat, e navren zpsob een pro pslun objekty a zazen zaruuje poadovanou

ivotnost a provozn bezpenost za vech posuzovanch vodnch stav.

7 Vodohospodsk koncepce a umstn objektu

7.1 V rmci vodohospodsk koncepce se navrhne nebo stanov:

a) hladina stlho a normlnho vzdut (viz SN 75 0120); u pohyblivch jez se souasn stanov maximln povolen odchylka (viz obrzek 2);

b) hodnota prtoku, pi kterm dojde v jezovm profilu k vybeen;

c) prbh hladiny ve zdri pro prtoky Q5, Q 20 a Q100;

d) ovlivnn hladin ptok do jezov zdre pi normln hladin;

e) ovlivnn hladiny podzemn vody v okolnm ternu a jeho dsledky;

f) monosti odbr vody a vliv na stvajc nakldn s vodami (odbry vody v budouc zdri);

g) monosti eventulnch manipulac vzhledem k zen odtoku;

h) umstn objektu a u vceelovch staveb celkov dispozice jednotlivch st objektu (jez, mi-gran zazen, erpac stanice, vodn elektrrna, odbrn objekt, propust, plavebn komora atd.);

i) ovlivnn prbhu povodn (vetn zvltnch povodn souvisejcch s ledovmi jevy) a monosti kompenzace nepznivch aspekt ovlivnn.

Obrzek 2 Schma hladin

7.2 Pi umstn objektu je nutno mt na zeteli:

a) morfologii ternu a v zjmu ekologick stability krajiny a ochrany prody hlediska uveden v 6.2;

TNV 75 2303

10

b) trasu vodnho toku, zastn ptok, lokality poadovanch odbr vody, ken vodnho toku s komunikacemi (ovlivnn stvajcch mostnch objekt a propustk z hlediska peven nad hla-

dinou nvrhovho prtoku dle SN 73 6201);

c) geologick a hydrogeologick pomry;

d) hydrologick pomry, vetn chodu led a splavenin;

e) dopravn s (pjezd k podjez), podzemn a nadzemn veden veho druhu;

f) existenci inenrskch st;

g) pevdn vody bhem stavby;

h) monost energetickho vyuit;

i) koncepci plavebnch zdr (jde-li o sledovan vodn cesty).

7.3 Objekty se umisuj tak, aby bylo dosaeno pokud mono rovnomrnho rozdlen prtoku na ku objektu. Je-li vjimen nutno umstit objekt v oblouku, osa objektu se zpravidla pooto, pop.

se zakiv pelivn hrana.

8 Druh objektu, celkov uspodn a jeho rozmry

8.1 Nvrh druhu objektu, jeho koncepce, jeho celkov uspodn, nvrh rozmr a potu pol, jeho

zaloen apod. je nutno doloit porovnnm variant, kter zabezpe stejn el.

8.2 Pohybliv jez mus bt navren tak, aby:

a) hradic konstrukce mohla bt vyhrazena ped dosaenm kulminace povodov vlny. V ppad zdvinch uzvr je nutn umonit jejich vyhrazen na rove odpovdajc hladin pi prtoku Q

100 s pevenm 0,5 m; je-li nebezpe, e pi povodovch prtocch nese vodn tok kmeny nebo

jin objemn pedmty, mus se vzdlenost zvtit nejmn na 1 m;

b) pi opadvn povodovch prtok se hradic konstrukce opt zahrazovala tak, aby hladina ve zdr-i neklesala pod hladinu stlho vzdut.

8.3 Celkov ka objektu m bt piblin stejn jako ka koryta nad objektem a pod nm. Ppad-

n roziovn nebo zuovn dna koryta u objektu m bt provedeno pozvolnmi nbhy (nejve

1:10) v zvislosti na rychlosti.

8.4 Na vodnch tocch s chodem ledu a s monost vskytu vtch plovoucch pedmt se doporu-

uje volit ku pol objektu minimln 12 m. ka pol m bt stejn.

8.5 Je-li u stup nad objektem bystinn proudn, nem bt koruna pelivu pevena nad niveletu

dna. Pokud se peven navrhuje, m bt koruna pelivu pevena nad niveletou pouze tak, aby

nedochzelo ke vzniku vodnho skoku nad objektem.

8.6 Peven spodn stavby pohyblivho jezu nad niveletou dna nad jezem se d pedevm poa-

davkem na peveden nvrhovch prtok vyhrazenm jezem, odolnost koryta nad jezem, tvarem

pelivn plochy a celkovou hrazenou vkou.

8.7 U pohyblivch jez o jednom poli mus bt vyeeno pevdn prtok v dob opravy uzvr

(tj. pi zahrazen jezovho pole provizornm hrazenm). Pokud se pot s tm, e prtoky budou odv-

dny do odbru (nap. do nhonu), mus bt vyeena otzka minimlnho prtoku pod jezem.

TNV 75 2303

11

9 Nvrhov prtok

9.1 U pohyblivch jez se nvrhov prtok rovn prtoku, kter projde pi hladin normlnho vzdu-

t vemi pln vyhrazenmi jezovmi poli. Jezov uzvry mus bt navreny tak, aby byly pi povod-

ovch prtocch vyhraditeln, v potebnm ase i nouzov (nap. run, poppad nhradnm

zdrojem elektrick energie).

9.2 Nvrhov prtok pro odolnost (stabilitu) objektu se stanov na zklad posouzen ink rznch

prtok v intervalu 0 a Q100.

9.3 Vstavbou objektu nesm bt zhorena stvajc rove protipovodov ochrany v ppad pote-

by je nutno navrhnout kompenzan opaten. Pi posouzen ovlivnn stvajc protipovodov ochra-

ny je nutn respektovat i bezpenostn peven rovn protipovodov ochrany, kter mus bt

zachovno.3)

9.4 U kaskdy objekt nem bt kapacita ne lecho objektu men ne objektu lecho ve.

9.5 Pro vkov uspodn most a lvek plat SN 73 6201.

10 Ekologick hlediska

10.1 Hodnocen ekologickch hledisek

Hodnot se zejmna:

a) psoben objektu (nebo souboru staveb) na doln nivu a na okoln krajinu, nap. vliv na:

1) ivotn podmnky bioty v doln niv podl vodnho toku;

2) ekologickou stabilitu krajiny (na prvky zemnho systmu ekologick stability ve sfe jeho vli-vu);

3) zvlt chrnn zem, zem soustavy Natura 2000, vznamn krajinn prvky a zvlt chrnn druhy organism;

4) hygienick hlediska;

5) rove hladiny podzemn vody;

6) podmnky migrace ivoich, zejmna ryb;

b) psoben objektu na funkce vodnho toku pod a nad profilem objektu, nap. vliv na:

1) samoistic funkci vodnho toku;

2) ivotn podmnky bioty (vliv na ryb obsdku, vodn ptactvo a na dal obratlovce a bezobratl ivoichy apod.);

3) zarstn a eutrofizaci;

4) ekologickou stabilitu vodnch a na vodu vzanch ekosystm;

3) Pi vpotu mrnch kivek i tlumen energie se uvauj zmny, kter mohou vsledn daje ovlivnit. Vpoty se

provdj nap. pro stav:

a) kdy jsou behy zarostl, kdy je koryto deformovno (nap. nnosy nebo vmoly) a kdy jsou v pohybu splaveniny;

b) kdy je koryto (dno i behy) proitno a kdy nedochz k pohybu splavenin.

Vy stupe drsnosti se pouv pro vpoet kapacity koryta a objektu, ni pro vpoty tlumen energie. V ppad

poteby se do vpotu promtnout i dal zmny, nap. zmenen nebo zvten prton plochy.

TNV 75 2303

12

c) psoben okoln krajiny na objekt, nap. vlivem:

1) vegetanho krytu;

2) konfigurace ternu;

3) plonho zneiovn vody;

4) bodovho zneiovn vody;

5) klimatickch podmnek.

11 Urbanistick a hygienick poadavky

11.1 Objekty v intravilnu je nutno navrhnout v souladu s okoln zstavbou.

11.2 V nvrhu objektu je nutno vyeit zpsob odstraovn piplavench pedmt, vetn umon-

n pjezdu, ppadn stabilizace potebnch zdvihacch, nakldacch nebo transportnch stroj

a zazen.

12 Zaloen a stabilita

12.1 Pi nvrhu zaloen a posuzovn stability objektu je nutno vychzet zejmna z:

a) geologickch a hydrogeologickch podmnek;

b) rozdl hladin nad objektem a pod nm (viz SN 75 0250);

c) ink vech charakteristickch prtok.

12.2 Pi vpotu konstrukce objektu je nutno posoudit, zda nedojde k poruen stability celho

objektu nebo jeho sti v pracovnch sprch, v zkladov spe nebo v podlo.

Zaten se stanov podle SN 75 0250.

12.3 V posudku stability objektu je teba prokzat zda:

a) nosnost zeminy nebo horniny v zkladov spe a hloubka zaloen je postaujc4);

b) jsou splnny podmnky proti monosti posunut, nadzvednut vztlakem a pekocen5);

c) nen pekroen ppustn hydraulick sklon prosakujc vody (v podlo i podl objektu) a je zaji-tna filtran stabilita zeminy v mstech, kde prosakujc voda vystupuje na povrch dna

a beh;

d) nehroz pokozen objektu a jeho stability v dsledku nebezpe vzniku vmol ped objektem, za nm a podl nj;

e) nedojde k ohroen stability v dsledku dalch specifickch ink v dan lokalit (nap. v dsledku poddolovn).

12.4 Ppustn hydraulick sklon (ie) se m stanovit:

a) pro stejnozrnn nesoudrn zeminy laboratorn analzou filtran stability;

b) pro nestejnozrnn nesoudrn zeminy polnmi zkoukami nebo podle informativnch daj v tabulce 2:

4) Viz SN EN 1997-1a SN 73 1208. 5) Viz SN 73 1208.

TNV 75 2303

13

Tabulka 2 Vztah sla stejnozrnnosti U a ppustnho hydraulickho sklonu ie (informativn

daje)

U ie

1 a 5 0,6

5 a 10 0,5

10 a 20 0,1

vt ne 20 0,1

Ud

d 60

10

d10 a d60 jsou prmry zrna odpovdajc na e zrnitosti 10 %

a 60 % celkov hmotnosti

12.5 Je-li nutno prodlouit prsakovou drhu pod objektem (a tm snit hydraulick sklon a zmenit velikost vztlakov sly), navrhne se svisl tsnic prvek na nvodn stran objektu

6) nebo horizontln

tsnic koberec ped objektem. Tlouka pedloenho tsnicho koberce z tsnic zeminy je nejmn

0,10 maximlnho spdu objektu, nejmn vak 0,60 m. Povrch koberce je nutno chrnit ochrannou

kryc vrstvou proti vymln.

12.6 Nelze-li (z technickch nebo ekonomickch dvod) svisl nvodn tsnic prvek zaloit a do

nepropustnho podlo, je nutno jej ukonit v takov vce nad nepropustnm podlom, aby se zabr-

nilo dosaen kritick rychlosti proudn v zemin pod tsnicm prvkem.

12.7 Je-li nutno prodlouit prsakovou drhu bonho obtkn objektu, navrhne se na celou vku

od hladiny stlho vzdut po doln obrys objektu bon zavzn (nap. ocelovou ttovou stnou nebo

betonovou membrnou).

12.8 Vpotem pedpokldan dlka prsakov drhy podzemn vody mus bt zajitna konstruk-

nm eenm objektu.

12.9 Dilatan spry betonovch konstrukc je nutno tsnit (zpravidla gumovm psem zabetonova-

nm oboustrann do betonu). Pracovn spry je nutno zabezpeit tak, aby byla zaruena jejich tsnost.

12.10 Je-li nebezpe, e dojde k vyplavovn zeminy, a nen-li vhodn prsakovou drhu jinm zp-

sobem prodlouit, zd se v mstech, kde bude voda prosakovat na povrch, filtr, pop. dren chrnn

filtrem. Tlouka jedn vrstvy filtru z kameniva je nejmn 0,2 m.

12.11 Pi nvrhu sloen zvrenho prahu vvaru je nutno posoudit nebezpe postupnho zahlu-

bovn dna za objektem (zejmna za stupnm) pod teoretickou niveletu. Za prahem vvaru se zpravi-

dla zd kamenn zhoz.

6) Nap. ttov stna nebo betonov ozub. Pi pouit ocelov tsnic stny nelze potat s jej absolutn tsnost:

larsenov ttov stny (zaraen a do nepropustnho podlo) sniuj prsak asi o 80 % a 90 %, pi nedokonale za-

berann stn do podlo me vak prsak peshnout i 50 % hodnoty bez tsnic clony.

TNV 75 2303

14

13 Tlumen energie

13.1 U objekt, pod nimi je ve vodnm toku n proudn, se tlumen energie pepadajc vody

zajist zpravidla vvarem nebo innou drsnost pelivn plochy. Vvar, ani jin opaten, nejsou nutn

v ppad dostaten odolnosti dna (nap. v ppad skalnho nebo balvanitho dna).

13.2 Pi nm proudn pod objektem se tlumen energie pepadajc vody zajist:

a) vytvoenm podmnek pro vzdut vodn skok za pelivem; pi tom mra vzdut pi nejnepznivjm prtoku mus bt v intervalu 1,05 a 1,1; toho se docl zpravidla zzenm zahloubenho vvaru

(pop. zajitnm potebnch hloubek vody za objektem); nejmen hloubka vvaru je 0,3 m;

b) zdrsnnm povrchem pelivu a podjez; zdrsnn povrch pln souasn funkci opevnn.

13.3 Pi bystinnm proudn (za vech prtok) pod objektem nen z hydraulickho hlediska vvar

nutn, stabilitu dna je vak nutno prokzat. Msto vvaru se podjez opevn tak, aby dolo k potebn-

mu utlumen energie pepadajc vody.

13.4 Hloubka vvaru, jeho dlka a tlouka vvarov desky se ur pro prtoky v intervalu od nej-niho a po nejvy prtok pepadajc pes objekt7). Pi tom se uv vliv stavu koryta na mrnou

kivku prtoku pod objektem3)

, pedpokldan manipulace s jezovmi uzvry, manipulace pi chodu

ledu, manipulace pi provizornm zahrazen nkterho jezovho pole a manipulace pi vstavb.

13.5 Pokud vsledky hydrotechnickho vzkumu neur jinak, zakon se vvar zpravidla prahem ve

sklonu 1:3. Sklony strmj se vak nevyluuj (zejmna u nzkch objekt na malch vodnch tocch

me bt vvar zakonen i svislou stnou).

13.6 Opevnn za vvarem mus zajiovat stabilitu konstrukce vvaru i koryta a beh. Je-li za v-

varem navrhovno opevnn nepoddajn (nap. zhoz prolit betonem), mus pechod mezi opevn-

nm dnem a nepoddajnm opevnnm tvoit mezilnek (nap. kamenn zhoz).

13.7 U obtkanch objekt je nutno posoudit inky proudc vody na bermch, pedhrz nebo

inundanm zem a podle poteby navrhnout opevnn.

Zvltn pozornost je nutno vnovat behu koryta (kynety) za obtkanm objektem v mstech, kde

stk voda z berem, pedhrz nebo inundanho zem do koryta. V ppad poteby se tato msta

patin opevn.

14 Zajitn migran prostupnosti

14.1 Poadavky na zajitn obousmrn migran propustnosti uvd SN P 75 2323, TNV 75 2322,

TNV 75 2321.

14.2 V ppad odbr vody nebo jinho nakldn s vodami (nap. pro derivan vodn elektrrny)

se pi een jezu stanov minimln zstatkov prtok.

Minimln zstatkov prtok mus bt kontrolovateln. Minimln zstatkov prtok nesm mt nega-

tivn vliv na vodn a na vodu vzan organismy.

POZNMKA Pi stanoven meznch prtokovch pomr se postupuje podle 10.1.

7) Prtoky smrodatn pro hloubku vvaru a pro jeho dlku nemus bt toton.

TNV 75 2303

15

15 Vyuit vodn energie

15.1 Pi nvrhu stupn nebo jezu urenho pro jin ne energetick ely se doporuuje peetit

i monost energetickho vyuit.

16 Plavebn zjmy

16.1 U vodnch cest8)

je soust nvrhu alespo dispozin een plavebnho zazen (plavebn ko-

mora apod.) odpovdajc zatdn vodn cesty.

16.2 Podle intenzity a zpsobu vyuvn vodnho toku v lokalit objektu k plavb sportovnmi

a rekreanmi plavidly je nutno zajistit vhodn zpsob pekonn spdu objektu9)

.

17 Zimn reim

17.1 V nvrhu objektu je nutno stanovit zsady zimnho reimu.

17.2 U pohyblivch jez, u nich je poadovn zimn provoz (monost manipulace s jezovmi uz-

vry i v dob mrazu), se objekt vybav potebnm zazenm pro udrovn provozuschopnho stavu

pohyblivch soust objektu, nap.:

a) u ocelovch hradicch konstrukc zazenm pro vyhvn t sti bonch tt a dosedacho prahu zdvinch uzvr, kter nejsou na povodn stran pod hladinou doln vody;

b) u vakovch jez v zim nepelvanch zazenm pro oteplovn vnitku vaku tak, aby nedochzelo k jeho zamrzn.

17.3 U vych pohyblivch jez se doporuuje, jako ochrana proti tlaku ledov celiny na hradic

konstrukci, navrhnout rozmrazovn eenm (bublinkovnm).

17.4 Na vodnch tocch s astmi vraznmi ledochody je zapoteb pi nvrhu umstn a typu jezo-

v konstrukce tomuto vlivu vnovat znanou pozornost, stejn jako proveden opevnn takovto jezo-

v konstrukce (bity na pilch, ochrann trmce na bitech segment atd.) a charakteru vzdut po cel

jeho dlce (npchy v meandrech atd.)

18 Splaveninov reim

18.1 Na vodnch tocch s chodem splavenin je nutno v nvrhu objektu eit monosti transportu spla-

venin pes objekt pro zajitn vyrovnanho splaveninovho reimu (vyrovnan bilance). Ve sloitch

ppadech se navren een (nap. nvrh trkov propusti, prodlouen stednch pil) ov mode-

lovm vzkumem.

V bnch ppadech se doporuuje alespo provst:

a) ped korunou pelivu hydraulicky vhodn nbh ze dna koryta vodnho toku;

b) napojen pelivn plochy do dna vvaru zakruovacm obloukem;

c) opaten na jezu a v jeho vzdut, umoujc tbu, odvoz a pesun usazench splavenin. U trko-nosnch vodnch tok s pesunem vtiny materilu do podjez.

8) Viz zkon . 114/1995 Sb. 9) Nap. propust, lodnm vtahem, stezkou nebo schoditm pro penen plavidel, vyuitm propusti pro plavbu.

TNV 75 2303

16

18.2 Na trkonosnch vodnch tocch se doporuuje pout betony z mn obrusnho kameniva (do

povrchov vrstvy betonu). V odvodnnch ppadech se doporuuje betonov objekty chrnit kamen-

nm obkladem (peliv, prh vvaru, sti pil a vjimen i dno vvaru). Pelvan uzvry se opat

proti obrusu.

19 drba a provoz

19.1 Objekt mus bt navren tak, aby mohla bt dn provdna jeho drba za dodren vech

pslunch bezpenostnch pedpis (u vznamnch jez se hlavn v zimnm reimu vyskytuj prce

ve vkch, ve visu, poteba kotevnch prvk, zdrnch systm atd.).

19.2 Pro trval provoz pohyblivho jezu se doporuuje zpracovn manipulanho a provoznho -

du.

20 Pjezd a pstup k objektu

20.1 Kad objekt mus bt alespo nouzov dosaiteln nkladnmi vozidly. Nevyaduje-li to pro-

voz objektu, postauje, aby byl pjezd mon za prtok mench, ne je kapacita koryta vodnho to-

ku.

20.2 U pohyblivch jez mus bt do msta, odkud je jez ovldn, mon pstup pro obsluhu pi

prtocch, pi nich se s jezem jet manipuluje.

20.3 U pevnch jez a stup se zajist pstup k objektu podle poteby provozu, a to zpravidla do

prtok mench ne kapacita koryta vodnho toku.

20.4 U pohyblivch jez, u kterch jsou pohybovac mechanismy na obou bezch nebo na stednch

pilch, mus bt jezov pole opatena obslunou lvkou, pop. tolou ve spodn stavb, bezpen pr-

chodnou za vech provoznch okolnost.

Vjimen je mono vyut pemostn vybudovan v blzkosti jezu, pokud je to provozn mon.

21 Ochrana stavenit

21.1 Nvrhov prtok pro pevdn povodovch prtok bhem vstavby a pro ochranu stavenit

se stanov podle dlky doby vstavby a monch kod v ppad zatopen stavenit10). Souasn se

mus pihldnout k vlivu vzdut zpsobenho jmkami na zem nad objektem.

21.2 Po ukonen stavby mus bt zem pouit pro zazen stavenit uvedeno do pvodnho sta-

vu.

22 Napojen na energetickou s a na telekomunikan systm

22.1 Zabezpeen dodvky elektrick energie pro motorick pohon pohyblivch jez se navrhuje

podle SN 34 1610 se zetelem k elu dla a k nebezpe ohroen okolnho zem v ppad perue-

n dodvky.

22.2 Pokud m pohybliv jez pvod elektrick energie, mus mt instalovno uml osvtlen umo-

ujc dnou obsluhu a kontrolu zazen i v non dob11)

.

10) Orientan je mono uvaovat nvrhov prtok jako N-let prtok, piem se vol N = t + 1, kde t je doba vstavby

v letech.

TNV 75 2303

17

22.3 Ve strojovnch se zd zsuvky pro instalaci otonch reflektor sloucch pro pozorovn

prchodu povodovch prtok, chodu led a plovoucch pedmt pokud nejsou tato zazen ji na-

instalovna trvale.

22.4 Ochrana ped bleskem se navrhuje podle platn verze SN EN 62305.

22.5 Pokud je na objektu trval obsluha, mus bt prostor obsluhy (veln) napojen na telekomunika-

n systm.

22.6 V ppad, e pohybliv jez je mimo zstavbu a nen u nho umstn prostor obsluhy, doporuu-

je se, aby strojovna jezu byla napojena na telekomunikan systm.

23 Provizorn hrazen

23.1 Pohybliv jez mus bt opaten provizornm hrazenm v ppad, e nen mono provdt opra-

vy uzvru, jejich drbu a revizi jinm zpsobem (nap. pi vyputn zdre), ne pod ochranou

zvltnho hrazen.

Provizorn hrazen se zpravidla poizuje pro jedno jezov pole, souprava hrazen mus vak bt poui-

teln i pro ostatn jezov pole.

23.2 Provizorn hrazen se navrhuje:

a) proti horn vod na vku hladiny normlnho vzdut s pevenm odpovdajcm vce vln zpso-bench vtrem, peven in nejmn 0,30 m;

b) proti doln vod pouze v ppad poteby (podle vky hladiny).

23.3 Provizorn hrazen se umsuje tak, aby byl zajitn dostaten pracovn prostor mezi nm

a jezovm uzvrem.

23.4 Pi navrhovn provizornho hrazen je nutno uvit jeho pouit i pro hrazen jinch objekt,

pop. uvit, zda nen mono vyut provizorn hrazen z jinch objekt pro nov navrhovan objekt12)

.

Stejn tak je zapoteb zvit typ hrazen, jeho osazen nebude pedstavovat dal provozn nklady

a komplikace (nap. nutnost monte profesionlnmi potpi atd.).

24 Ovldn jezu, signalizace a men

24.1 Pi nvrhu pohyblivho jezu je nutno uvit monosti jeho automatickho provozu, pop. dl-

kovho ovldn. U novostaveb se doporuuje, aby poadovan vzdut hladiny bylo s narstajcmi

i klesajcmi prtoky mono udrovat pln automaticky. Pitom je nutno mt na zeteli spolehlivost

provozu, tj. zejmna zimn provoz, rizika svvolnho pokozen, vliv chodu splavenin a ledu, rizika

poruch v dodvce energie apod.

Ve vech ppadech mus bt zajitno i ovldn z msta a to i v ppad povodovch prtok.

24.2 Automatick ovldn mus bt upraveno tak, aby bylo vyloueno souasn ovldn z msta

i ovldn dlkov. Pepna ovldn jezu je umstn v objektu. U kaskdy jez na vodnm toku je

nutn zvltn prava automatickho udrovn stlho vzdut v jezovch zdrch; pro plynulou regu-

laci povodovch prtok je nutno vylouit monost prohlubovn prtokovch zmn.

11) Zejmna osvtlen prostor s ovldacmi mechanismy uzvr, pstupovch cest k ovldacm mechanismm, vodo-

etnch lat a hladiny nad objektem a pod nm. 12) Na zklad dohody s budoucm provozovatelem objektu.

TNV 75 2303

18

24.3 Rozsah men a signalizace stavu pohyblivch jez se stanov podle konstrukce, funkce a dle-

itosti jezu.

Pohybliv jezy maj bt vybaveny:

a) mstn signalizac, menm a monost registrace daj;

b) dlkovou signalizac a menm v prostorch obsluhy, poppad ve vodohospodskm dispeinku.

M, zapisuje a vyhodnocuje se vka hladiny nad jezem a pod nm a poloha uzvr; signalizuje se

ztrta napt, pekroen meznch hladin a porucha strojnho zazen, poppad dal poruchy podle

poteby.

24.4 Pohony uzvr maj bt opateny mechanickm ukazatelem polohy (pokud je to mon),

dlkovm vyslaem polohy, koncovmi vypnai v ovldacm obvodu pohybovacch mechanism

a dalm stupnm zabezpeen vypnut pohonu pohybovacch mechanism (nap. momentovm vyp-

naem, pojistnm ventilem), vetn runho ovldn.

24.5 Doporuuje se, aby z prostoru obsluhy a v ppad, e na pohyblivm jezu tento prostor nen,

tak alespo ze strojovny uzvr, byl mon vhled na konstrukci jezu.

25 Podklady pro zpracovn manipulanho a provoznho du

25.1 Nvrh objektu mus obsahovat poadavky a zsady pro manipulaci, provoz a drbu jako podklad pro zpracovn manipulanho a provoznho du

13).

26 Bezpenost a ochrana zdrav pi prci obecn zsady

26.1 Pi provozu a drb jez mus pracovnci bt prokazateln seznmeni s pslunmi bezpe-

nostnmi pedpisy podle druh prac, kter vykonvaj.

26.2 Pracovnci provozu a drby mus tyto bezpenostn pedpisy dodrovat a pi prci se jimi dit.

26.3 Pracovnci provozu a drby mus bt dn vybaveni potebnmi ochrannmi pracovnmi pro-

stedky a mus se podrobovat pravidelnm lkaskm prohldkm podle poadavk esk legislativy

a ppadn doplujcch poadavk zamstnavatele.

27 Konstrukn pokyny

27.1 Pile

Behov pile a horn zhlav stednch pil mus bt navreny tak, aby bon kontrakce nezpsobo-

vala nadmrn vzdut. Ppustn vzdut se stanov na zklad porovnn ink bon kontrakce

s vcenklady na zzen pil plynule obtkanch.

POZNMKA V bnch ppadech se navrhuje:

a) horn zhlav

1) stednch pil: kruhovch, pop. z plelipsy, kde a = 1,5 d a 2 d (a = dlka poloosy, d = tlouka pile) ne-bo z kruhovch oblouk sloench;

2) behovch pil: s pdorysnm zavznm kdel do beh ikmo, pod hlem k ose toku 60 a s pechodem pi-l do kdel kruhovmi oblouky;

b) doln zhlav

13) Viz TNV 75 2910 a TNV 75 2920.

TNV 75 2303

19

1) stednch pil: kruhov, pop. i bez zaoblen;

2) behovch pil: obdobn jako horn zhlav, avak s hlem 90 .

27.2 Stupn a pevn jezy

Pi nvrhu tvaru a ky pelivu a peven jeho koruny nade dnem koryta vodnho toku je nutno mt

na zeteli vliv na hladinu povodovch prtok, nebezpe zanen (viz 18.1), nebo naopak prohlubo-

vn dna za objektem.

27.3 Balvanit skluzy14)

27.3.1 Sklon skluzov plochy a velikost balvan se navrhne na zklad vpot. Sklon nemus bt

jednotn, horn st skluzu me mt vt, doln st men sklon15)

.

V nvrhu se mus posoudit, zda nen nutno pod vrstvou balvan zdit kamenitou filtran vrstvu

(s ohledem na geologick pomry podlo).

Drsnost skluzov plochy mus tlumit energii pepadajc vody. Pipout se skluzov plocha rovinn

i prostorov zakiven.

27.3.2 U objekt nich ne 3 m se pi ce dna vt ne 15 m doporuuje pdorysn kruhov

zakiven koruny skluzu (se vzeptm asi 1/20 ky skluzu v korun).

27.4 Pohybliv jezy s tuhmi uzvry16)

27.4.1 V nvrhu typu hradic konstrukce a stupn jejho zabezpeen proti porue nebo samovolnmu

vyhrazen mus bt pihldnuto k zjmm uivatel zdre, tj. zjmm plavebnm, energetickm,

zjmm odbratel atd.

27.4.2 Kad pohybliv jez se opat dvma stabilizovanmi vkovmi body navzanmi na sttn

nivelaci, vodoty v nadjez a podjez, ozna se kilometr a u sledovanch vodnch cest t plaveb-

nmi znaky. Na zklad rozhodnut vodoprvnho adu se osad na jezu cejch a podle poteby i dal

vodn znaky.

27.4.3 Pelivn plocha spodn stavby pohyblivho jezu se zdvienm uzvrem m mt zaoblen tvar

(proudnicov, podle Jambora apod.). Vtokov paprsek pod sten zdvienm uzvrem m bt

k pelivn ploe pitlaovn17)

.

U spoutnch hradicch tles se doporuuje navrhnout pelivnou plochu jako tlakovou.

27.4.4 Nem-li bt jezov uzvr pelvn, mus bt peven nad hladinu stlho vzdut. Peven

se d vkou mon vlny ve zdri18)

, pop. jinmi hledisky vyplvajcmi ze specifick funkce

objektu.

14) Balvanit skluzy jsou vhodn zejmna z hlediska svho zalenn do prodnho prosted a pi vhodnm een sklu-

zov plochy mohou podporovat migraci ryb, vytvej kryty pro ryb obsdku zejmna v dob nzkch vodnch

stav. Jsou vhodn pro toky mimo zstavbu, s hrubjmi splaveninami, s vegetanmi druhy opevnn, s relativn vy-

rovnanmi odtokovmi pomry (kdy vt st skluzov plochy je trvale pelvna vodou) a v ppad sanace starch

objekt.

Balvanit skluzy nejsou vhodn na tocch znan zneitnch (vyaduj zvenou pi pi odstraovn zachycench

neistot a plovoucch pedmt. 15) Pouit ttov stny v korun skluzu nen z hlediska stability skluzu nezbytn, pouv se nap. pro udren pede-

psan vky hladiny nad objektem. Prolv-li se koruna skluzu betonem, maj balvany vynvat z betonu asi tetinu

sv vky. 16) Viz SN EN 1993-1-1 Eurokd 3. 17) U tzv. bezpodtlakovch peliv je vhodn dosedac prh zdvienho uzvru posunout asi o 0,2 h po proudu za koru-

nu pelivu (kde h je vka hladiny nad pelivem).

TNV 75 2303

20

27.4.5 Hradic konstrukce mus bt opatena bonm tsnnm.

27.4.6 V nvrhu projektu se pedepe rozsah a zpsob garannch zkouek a men.

27.4.7 Jsou-li zdi a kryty strojovny vodotsn, je mono podlahu strojovny zapustit pod hladinu

stoletho prtoku. Nelze-li vodotsnost zajistit, umst se 0,5 m nad hladinu stoletho prtoku.

27.4.8 Konstrukce pohybovacch mechanism mus bt provedena tak, aby pi run manipulaci

nevzniklo nebezpe pro obsluhu pi zapnut hnacho mechanismu.

27.4.9 Pi peruen dodvky elektrick energie nesm dojt k samovoln zmn polohy hradicho

tlesa.

27.5 Vakov jezy19)

27.5.1 Pi nvrhu je nutno uvit i mru rizika snadnho myslnho pokozen konstrukce v dan

lokalit20)

.

27.5.2 Dlka koruny spodn stavby mus pi monti a demonti umonit podepen vaku

v cel sklopen dlce. Peven spodn stavby nad niveletou dna pod jezem se doporuuje navrhnout

tak, aby mont a demont vaku byla umonna bez poteby provizornho hrazen proti doln vod pi

prmrnm dennm prtoku Q180d.

27.5.3 Doporuuje se, aby ka jednoho pole nebyla vt ne 20 m21). Pipout se jak peliv obdl-

nkov, tak lichobnkov22)

.

27.5.4 Kad objekt mus bt vybaven zazenm pro run ovldn umoujcm kdykoliv vak

sten nebo pln vyhradit.

28 Odstraovn stup a jez

28.1 V ppad, e jez nebo stupe nepln svj el, je mon navrhnout jeho odstrann nebo sta-

vebn pravu umoujc migran prostupnost nap. navrhnout odstrann sti konstrukce, aby

vznikl vodou protkan prostup umoujc migraci vodnch ivoich. V rmci nvrhu na odstrao-

vn jezu i stupn je nutn vyhodnotit vliv tohoto zsahu na okoln krajinu, na funkce vodnho toku

nad a pod objektem, na ovlivnn pomr podzemn vody, na urbanistick a hygienick poadavky, na

proudn, pohyb splavenin, prbhy povodn, navazujc hladiny podzemnch vod v ovlivnnm seku

vodnho toku a nivy atd.

28.2 Ppadn nepzniv dopady (zejmna snen hladin podzemn vody v nivnm zem) je teba

kompenzovat. Tato kompenzan opaten je nutno eit tak, aby nevytvela pekky v migraci vod-

nch ivoich a naopak vhodn posilovala tvarovou a hydraulickou lenitost koryta.

18) Viz SN 75 0255. 19) Hradic vak je pohybliv uzvr jezu, jeho tleso je tvoeno pltm z plastick hmoty, pikotvenm ke spodn stav-

b a tsn uzavrajc tlakov mdium, zpravidla vodu. Podle relace tlakovch pomr vn a uvnit vaku zaujm kon-

strukce polohy v intervalu od jejho plnho vztyen a po pln sklopen pi vyprzdnn vaku. 20) Pouit hradicho vaku nen vhodn pi bystinnm reimu proudn v toku a pi nebezpe jeho pokozen plovoucmi

a sunutmi pedmty. 21) S ohledem na souasn vrobn monosti, mont, pevdn vody v ppad opravy atd. 22) Z hlediska tvarovn konstrukce a jejho namhn v mstech bonho uchycen je vhodnj peliv lichobnkov.

TNV 75 2303

21

28.3 Pi odstrann konstrukce nebo stavebn prav konstrukce jezu i stupn je nutn mt na zeteli,

e se jedn o odstrann nebo zmnu vodnho dla a je nutn postupovat dle pslunch prvnch

pedpis.

28.4 Pi odstrann pouze sti stvajc konstrukce jezu i stupn je nutn tyto konstrukce pimen

zajistit z hlediska bezpenosti osob apod. a zhodnotit vliv tchto konstrukc na prchod povodovch

prtok, ppadn ledochod.