Sociální zabezpečení 2008

1

Vážení klienti České správy sociálního zabezpečení,

víte, že je Vás téměř osm milionů a že třeba právě Vám ČSSZ vyplácí důchod? Víte, proč platíte pojistné

na sociální zabezpečení? Zajímá Vás, na co máte nárok, když se ocitnete v nepříznivé životní situaci a jaké

podmínky musíte splnit, abyste dostali dávku nemocenského nebo důchodového pojištění? To vše se dozvíte

z publikace, kterou právě držíte v rukou.

„Sociální zabezpečení 2008“ vydává Česká správa sociálního zabezpečení už potřetí. To kvůli Vám, milí

klienti, kteří jste o ni v minulých letech projevili zájem. Navíc se mnohé v této oblasti změnilo. Abyste se

s novinkami seznámili a v systému sociálního zabezpečení zorientovali, stačí jediné: začít číst.

Ještě mi dovolte krátké doplnění: za prioritní ČSSZ považuje kvalitní, rychlé, moderně prováděné a dostupné

služby veřejnosti. Proto i „Sociální zabezpečení 2008“ najdete v elektronické podobě na webu České správy so-

ciálního zabezpečení na adrese www.cssz.cz. V klasické papírové podobě pak publikace vyšla v nákladu 50 000 ks

a k dispozici je zdarma na všech 92 pracovištích ČSSZ v celé České republice.

Informace o nemocenském a důchodovém pojištění, pojistném na sociální zabezpečení zaměstnanců i OSVČ,

pravidla pro koordinaci sociálních systémů v Evropské unii aj. To vše je „Sociální zabezpečení 2008“. Nechybí ani příklady výpočtů jednot-

livých dávek či potřebné kontakty. Zda se publikace stane Vaším pomocníkem, je nyní na Vás, milí čtenáři. Stačí jen otočit list.

JUDr. Božena Michálkováředitelka České správy sociálního zabezpečení

1. Nemocenské pojištění

2

Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit eko-

nomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství

ztratí krátkodobě výdělek. Účast na nemocenském pojištění zaměst-

nanců vzniká ze zákona a při splnění zákonem stanovených podmí-

nek. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si mohou platit ne-

mocenské pojištění dobrovolně.

Účast na nemocenském pojištění vzniká dnem vstupu zaměstnance do

zaměstnání a trvá až do jeho ukončení. Za den vstupu do zaměstnání

se považuje i den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela

náhrada mzdy nebo platu, nebo za který se plat nebo mzda nekrátí.

Příklad 1: Vznik účasti na nemocenském pojištění

Zaměstnankyni podle pracovní smlouvy vznikl pracovní poměr 1. ledna 2008. Za tento den jí náleží náhrada mzdy, protože jde o státem uznaný svátek. Ve středu 2. ledna 2008 nepracuje, protože čerpá pracovní volno s náhradou mzdy kvůli pohřbu otce. Do zaměstnání nastoupí ve čtvrtek 3. ledna 2008. Účast na nemocenském pojištění však vznikne už 1. ledna 2008.

1.1. Dávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí čtyři druhy dá-

vek: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vy rovnávací

příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství.

OSVČ, pokud si platí nemocenské pojištění, má nárok na nemocenské

a peněžitou pomoc v mateřství.

Dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny. Za-

městnancům organizací s více než 25 zaměstnanci zajišťují výplatu

dávek nemocenského pojištění jejich zaměstnavatelé. OSVČ je vyplá-

cí místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v Praze

územ ní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně

územní pracoviště Městské správy sociálního zabezpečení Brno

(OSSZ/PSSZ/MSSZ). Na stejná pracoviště se mohou lidé obracet

o pomoc, pokud jim zaměstnavatel dávky nemocenského pojištění

nevyplatí.

Nemocenské pojištění zaměstnanců malých organizací (do 25 za-

městnanců) provádí příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ. Místní příslušnost

OSSZ/PSSZ/MSSZ se řídí sídlem malé organizace. Dávky nemo-

cenského pojištění zaměstnanců malých organizací a OSVČ se od

1. července 2007 vyplácí z účtu České správy sociálního zabezpečení.

Informace o vyplacených dávkách podávají zaměstnanci OSSZ/PSSZ/

MSSZ, kde byly dávky nemocenského pojištění vypočteny. Žádost

o dávku podává zaměstnanec malé organizace u svého zaměstna-

vatele, který ji předá příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.

1.1.1. Nemocenské Nemocenské se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne pracovní

neschopnosti (karantény). První tři dny pracovní neschopnosti,

během nichž nemocenské nenáleží, se nazývají karenční doba.

Nemocenské se poskytuje nejdéle 1 rok od začátku pracovní ne-

schopnosti. Toto období se nazývá podpůrčí doba. Starobním nebo

plně invalidním důchodcům se nemocenské poskytuje nejdéle

81 kalendářních dnů a nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání (samo-

statná výdělečná činnost). Pokud poživatelé důchodů obdrží kvůli

1. Nemocenské pojištění

4

vzetí dítěte.

Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po

kterou se zaměstnanec o dítě stará, nejdéle však 22 týdnů ode dne

převzetí dítěte. Jde-li o ženatého zaměstnance, který pečuje o dítě

v případě, že se jeho manželce neposkytuje peněžitá pomoc v ma-

teřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dí-

tě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, poskytuje se mu

peněžitá pomoc ode dne, kdy začal o dítě pečovat, a to 22 týdnů.

V obou případech ne však déle, než dítěti bude osm měsíců.

Peněžitá pomoc se poskytuje také zaměstnanci nebo zaměstnankyni,

kteří převzali do trvalé péče dítě, jež jim bylo svěřeno rozhodnutím

příslušného orgánu. Pokud se jedná o dítě do 7 let, mají nárok na

PPM po dobu 22 týdnů. Ženám i mužům, kteří převzali do trvalé péče

dvě či víc dětí a starají se alespoň o dvě z nich, se poskytuje peněžitá

pomoc 31 týdnů, ne déle než do osmi měsíců nejmladšího dítěte.

Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží uchazečům o zaměstnání. Ode

dne porodu se jim poskytuje rodičovský příspěvek jako dávka státní

sociální podpory.

Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí pojištěnka splňovat

následující podmínky:

• alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před po-

rodem být účastna nemocenského pojištění a nastoupit na mateř-

skou dovolenou buď za trvání tohoto pojištění, nebo v době trvání

ochranné lhůty; OSVČ musí rovněž být v posled ních dvou letech

před porodem účastna alespoň 270 dnů ne mocenského pojištění,

z toho alespoň rok před porodem 180 dnů nemocenského pojiště-

ní OSVČ,

• její těhotenství skončilo porodem,

• nemít započitatelný příjem ze zaměstnání, ze kterého se tato dáv-

ka poskytuje,

• OSVČ musí mít zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění a ne-

smí po dobu poskytování PPM osobně vykonávat sa mostatnou

výdělečnou činnost.

1.1.4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM) Poskytuje se zaměstnankyním, pokud vykonávají práci, která je

těhotným ženám zakázána, nebo práci, která podle lékařského po-

sudku ohrožuje jejich těhotenství. Totéž platí pro zaměstnankyně

do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnankyně, které kojí.

Nárok na VPTM mají ty ženy, které jsou účastny nemocenského po-

jištění. Nárok na něj naopak nemají zaměstnankyně pracující na do-

hodu o pracovní činnosti, studentky a žákyně a oso by samostatně

výdělečně činné.

Základní podmínkou pro pobírání VPTM je, že zaměstnankyně byla

kvůli těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a při

práci, na kterou byla převedena, dosahuje nižšího výdělku bez svého

zavinění.

VPTM se vyplácí za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměst-

nankyně na jinou práci. Poskytuje se do ná stupu ženy na mateřskou

dovolenou a po ukončení mateřské do volené nejdéle do konce devá-

tého měsíce po porodu. Ženě převedené na jinou práci kvůli kojení

se tato dávka poskytuje po celou dobu kojení.

1. Nemocenské pojištění

5

1.2. Ochranná lhůta

Ochranná lhůta má zajistit, aby lidé nezůstali bez prostředků na-

příklad v době, kdy mění zaměstnání. V praxi to znamená, že ur-

čitou dobu zaměstnanec dostává dávky nemo cenského pojištění

z již ukončeného zaměstnaneckého poměru, pokud jeho pracovní

neschopnost vznikla v určité době po skončení zaměstnání. Obdobně

je chráněna i OSVČ po skončení nemo cenského pojištění.

Ochranná lhůta v roce 2008 je 7 kalendářních dnů od skončení za-

městnání a samostatné výdělečné činnosti. Neplyne však ze skon-

čeného zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti starobních dů-

chodců a nevzniká z ní nárok na podporu při ošetřování člena rodiny.

U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná

lhůta 6 měsíců.

1.3. Výpočet dávek nemocenského pojištění

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají u zaměstnanců

a u OSVČ z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ

je zjednodušeně řečeno součet hrubých příjmů za 12 kalendářních

měsíců před vznikem nároku na dávku, u OSVČ pak součet měsíčních

vyměřovacích základů pro placení záloh na pojistné na důchodové

pojištění v předchozím kalendářním roce, dělený počtem kalendář-

ních dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů.

1.3.1. Výpočet nemocenskéhoDenní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského se určitým

způsobem redukuje. Částka do 550 Kč se po celou dobu započítává

z 90 %, částka od 550 Kč do 790 Kč se započítává ze 60 % a k částce

nad 790 Kč se nepřihlíží.

Od 1. ledna 2008 jsou zavedeny pro stanovení výše nemocenského

nové procentní sazby, jejichž výše závisí na délce trvání dočasné pra-

covní neschopnosti (karantény). Při krátkodobém nemocenském, tj.

do 60. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, je sazba

nižší, při delší dočasné pracovní neschopnosti se ve srovnání se si-

tuací do 31. prosince 2007 zvýšila.

Procentní sazby pro výpočet nemocenského z redukovaného denní-

ho vyměřovacího základu tak v roce 2008 jsou:

• 60 % od 4. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo

karantény,

• 66 % od 31. do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo

karantény,

• 72 % od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karan-

tény.

Příklad 2: Výpočet nemocenského v roce 2008 při průměrné mzdě 21 560 Kč měsíčně

Zaměstnanec v rozhodném období dosáhl započitatelného příjmu 258 720 Kč. Neredukovaný vyměřovací základ se u tohoto zaměstnance vypočítá tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendář-ních dnů připadajících na rozhodné období, kterým je 12 kalendářních mě-síců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, tj. 365 dní: 258 720 : 365 = 708,82 Kč. Redukovaný denní vyměřovací základ je 550 x 0,90 + 158,82 x 0,60 = 495 + 95,292 = 590,292 Kč. Denní výše nemo-cenského za prvních třicet dní pracovní neschopnosti bude 60 % redukovaného

1. Nemocenské pojištění

6

denního vyměřovacího základu, tj. 591 x 0,60 = 354,60. Výše nemocenského se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, tj. v tomto případě 355 Kč. Při 14denní pracovní neschopnosti bude nemocenské činit 3 905 Kč. Při 30denní pracovní neschopnosti bude nemocenské činit 9 585 Kč.

Příklad 3: Výpočet maximálního nemocenského v roce 2008

Zaměstnanec v rozhodném období dosáhl započitatelného příjmu 288 350 Kč. Denní vyměřovací základ se u tohoto zaměstnance vypočítá tak, že se vy-měřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým je 12 kalendářních měsí-ců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, tj. 288 350 : 365 = 790 Kč. Redukovaný denní vyměřovací základ je 550 x 0,90 + 240 x 0,60 = 495 + 144 = 639. Denní výše nemocenského za prvních třicet dní pracovní neschopnosti bude 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, tj. 639 x 0,60 = 383,4. Výše nemocenského se zao-krouhluje na celé koruny nahoru, tj. v tomto případě 384 Kč. Při 14denní pra-covní neschopnosti bude nemocenské činit 4 224 Kč. Při 30denní pracovní ne-schopnosti bude nemocenské činit 10 368 Kč. Dostane ho ta osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních 12 kalendářních měsících činily nejméně 288 350 Kč, tedy alespoň cca 24 000 Kč měsíčně hrubého.

1.3.2. Výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění Při výpočtu podpory při ošetřování člena rodiny se postupuje stejně

jako při výpočtu nemocenského, tj. částka dříve zmiňovaného den-

ního vyměřovacího základu do 550 Kč se po celou dobu započítává

z 90 %, částka od 550 Kč do 790 Kč se započítává ze 60 % a k částce

nad 790 Kč se nepřihlíží. Z takto redukovaného denního vyměřova-

cího základu se POČR stanoví jako nemocenské do 30. kalendářního

dne pracovní neschopnosti (tj. 60 % denního vyměřovacího zákla-

du). Dávka ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího zákla-

du se poskytuje už od prvního dne.

U peněžité pomoci v mateřství se částka do 550 Kč započítává plně,

částka od 550 Kč do 790 Kč se započítává ze 60 % a k částce nad

790 Kč se nepřihlíží. Dávka se poskytuje už od prvního dne ve výši

69 % denního vyměřovacího základu.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako

rozdíl denního vyměřovacího základu zjištěného před převedením

na jinou práci a průměru započitatelných příjmů, které připadají

na jeden kalendářní den po převedení. Denní vyměřovací základ se

stanoví stejným způsobem jako u peněžité pomoci v mateřství, a to

ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci. Průměr započita-

telných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých

kalendářních měsících po převedení zaměstnankyně na jinou práci

se zjistí tak, že její započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí

počtem kalendářních dnů v tomto měsíci.

Příklad 4: Výpočet peněžité pomoci v mateřství v roce 2008

Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví jako 69 % redukovaného denní-ho vyměřovacího základu. Vyměřovací základ v rozhodném období byl 288 350 Kč. Vydělením této částky 365 získáme denní vyměřovací základ 790 Kč. Částka denního vyměřovacího základu 790 Kč (2. redukční hranice) se redukuje. A to tak, že se od ní nejdřív odečte částka 1. redukční hra nice 550 Kč (která se do denní výše PPM započítává plně) a rozdíl mezi 550 Kč

1. Nemocenské pojištění

7

a 790 Kč se vynásobí 60 %, tedy: 550 + 240 x 60 % = 694 Kč. Získaných 694 Kč vyná sobíme 69 % = 478,86 a zaokrouhlíme na celé koruny nahoru. Denní výše PPM je 479 Kč. Za třicet kalendářních dnů tak PPM v tomto případě bude 14 370 Kč.

1.4. Kontroly dodržování léčebného režimu

1.4.1. Kdo a jak kontrolujePráce neschopný zaměstnanec je povinen dodržovat stanovený léčeb-

ný režim, řídit se pokyny ošetřujícího lékaře a zdržet se toho, co ztěžu-

je obnovení jeho pracovní schopnosti. Rovněž musí umožnit kontrolu

dodr žování léčebného režimu.

Kontroly provádí pověření pracovníci jednotlivých pracovišť České

správy sociálního zabezpečení, tedy zaměstnanci OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Prokazují se oprávněním ke kon trole. Práce neschopní jsou povinni

jim předložit doklad o pracovní neschopnosti, do kterého pracovník

zaznamená da tum, čas kontroly a svůj podpis.

Kontroly dodržování léčebného režimu se provádějí pravidelně během

celého týdne, případně i o víkendu. Kontrolují se buď namátkou vy-

braní lidé nebo ti, k jejichž kontrole dá podnět ošetřující lékař, úřad

práce či posudkový lékař ČSSZ. Podnět ke kontrole může dát také

zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec, pobírající

nemocenské, nedodržuje léčebný režim.

Pokud práce neschopný poruší ošetřujícím lékařem stanovený léčebný

režim, může mu příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ nemocenské snížit nebo

odejmout, a to i za dobu, za kterou bylo vyplaceno, nejdříve však ode

dne porušení léčebného režimu. Pokud již nemocenské bylo vypla-

ceno, považuje se odejmuté nemocenské nebo jeho část, o kterou se

sníží, za přeplatek. Pojištěnec je povinen ho vrátit.

1.5. Přihlášky a odhlášky k nemocenskému pojištění (P/O)

1.5.1. K čemu slouží P/OO účasti na nemocenském pojištění je nutné informovat příslušnou

OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to pomocí předepsaného tisko pisu – Přihláška

k nemocenskému pojištění – odhláška (P/O). Za zaměstnance jej

podává organizace a malá organizace, tedy zaměstnavatel. OSVČ

se k účasti na nemocenském pojištění přihlašuje sama. Informace

z P/O jsou součástí registru pojištěnců, který vede ČSSZ.

1.5.2. Povinnosti zaměstnavatelůZaměstnavatelé mají povinnost příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ přihlásit

zaměstnance k nemocenskému pojištění pomocí uvedeného tiskopi-

su P/O, a to do osmi kalendářních dnů od jeho nástupu do zaměst-

nání. Při ukončení zaměstnaneckého poměru je povin ností zaměst-

navatele zaměstnance z nemocenského pojištění odhlá sit, a to také

do osmi kalendářních dnů po skončení zaměstnání. Pro přihlašování

i odhlašování zaměstnanců se organizace s více než 25 zaměstnanci

může písemně dohodnout s příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ na jiné lhů-

tě. To je výhodné zejména pro organizace s velkým pohybem pracov-

ních sil. Dohodnutí jiné lhůty se netýká malých organizací.

Pokud dojde ke změně údajů uvedených na P/O, musí je organizace

písemně nahlásit příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to rovněž do osmi

kalendářních dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla.

1. Nemocenské pojištění

8

1.5.3. Způsoby podání P/OPřihlášky/odhlášky zaměstnanců k nemocenskému pojištění mohou

organizace a malé organizace podávat:

• elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy (PVS),

• elektronicky na datovém médiu (disketa 3,5“/1,44 MB, CD),

• na předepsaném tiskopisu ČSSZ.

ČSSZ jednoznačně preferuje elektronické podání (tzv. e - Podání),

nejlépe prostřednictvím Portálu veřejné správy. Informace o všech

předpokladech a postupech při e - Podání lze získat na webových

stránkách ČSSZ, pracovištích ČSSZ a na Portálu veřejné správy.

1.6. Další povinnosti organizací v nemocenském pojištění

Organizace s více než 25 zaměstnanci mají v nemocenském pojištění

ještě další povinnosti, mimo jiné:

• přijímat žádosti o dávky nemocenského pojištění zaměstnanců,

• posuzovat splnění podmínek pro nárok na dávky nemocenského

pojištění,

• vyplácet dávky nemocenského pojištění zaměstnancům ve sta-

novených termínech.

O e - Podání

ČSSZ byla vůbec první organizací veřejné správy,

která umožnila elektronické podání (e - Podá-

ní) doku mentů prostřednictvím Portálu veřejné

správy.

První e - Podání se týkalo organizací – od roku 2005 mohou elektro-

nicky podávat ELDP popsané v části 2.7.1. a 2.7.2. této publikace.

Následovalo e - Podání přihlášek a odhlášek zaměstnanců k nemo-

censkému pojištění (P/O) a počínaje rokem 2006 také e - Podání

Přehledů o příjmech a výdajích OSVČ zmiňované v části 4.4. této

publikace.

Koncem ledna 2008 už ČSSZ přijala víc než 22,13 milionů doku-

mentů elektronicky, z toho bylo cca 9,16 milionů ELDP a cca 12,96

milionů P/O.

e - Podání ČSSZ ilustruje jednotné logo. Jeho motivem jsou spojené

ruce. Symbolizují výhodnost elektronických služeb nejen pro ČSSZ,

ale především pro její klienty.

Detailní informace k e - Podání najdete na webových stránkách

ČSSZ na adrese http://www.cssz.cz/cz/e-podani/.

2. Důchodové pojištění

9

ČSSZ rozhoduje o dávkách důchodového pojištění podle zá kona

č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákona č. 582/1991 Sb.,

o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jde o důchody sta-

robní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí

důchody.

2.1. Starobní důchod

V České republice má občan nárok na přiznání starobního důchodu,

pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění.

Věk pro odchod do důchodu je rozdílný pro muže a ženy – u žen závisí

mimo jiné také na počtu vychovaných dětí. Potřebná doba pojištění

pro odchod do starobního důchodu je nejméně 25 let. Pokud se jed-

ná o osobu starší 65 let, pak je potřebná doba pojištění 15 let.

2.1.1. Důchodový věkZjednodušeně se dá říci, že u mužů je 60 let, u žen od 53 do 57 let pod-

le počtu vychovaných dětí. Tento důchodový věk ale platí pouze pro

ty pojištěnce, kteří daného věku dosáhli do 31. 12. 1995. Od té doby

se věková hranice pro odchod do důchodu pravidelně zvyšuje – u mužů

o 2 kalendářní měsíce a u žen o 4 kalendářní měsíce za každý započatý

rok po 31. 12. 1995. A to tak, aby po 31. 12. 2012 byl důchodový věk

u mužů 63 let a u žen od 59 až 63 let opět podle počtu vychovaných

dětí. Podrobnosti jsou uvedeny na webových stránkách ČSSZ.

2.1.2. Výpočet starobního důchoduStarobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základ-

ní výměra je stejná pro všechny druhy důchodů a v roce 2008 činí

1 700 Kč měsíčně. Procentní výměra se stanoví procentní sazbou

z výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového zákla du je třeba

znát osobní vyměřovací základ. Ten – zjednodušeně řečeno – tvo-

ří měsíční průměr ročních příjmů dosažených v roz hodném období

(zpravidla od roku 1986 do kalendářního roku, který předchází roku,

kdy se důchod přiznává). Průměr ročních příjmů se navyšuje o koe-

ficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech po-

jištěnců. Koeficienty stanovuje kaž dý rok vláda. Osobní vyměřovací

základ se určitým způsobem redukuje. Redukční hranice v roce 2008

jsou :

• plně se započítává částka do 10 000 Kč,

• z částky od 10 000 do 24 800 Kč se započítává 30 %,

• z částky nad 24 800 Kč se započítává 10 %.

Kromě příjmů má na procentní výměru starobního důchodu vliv také

celková doba důchodového pojištění. Za každý rok důchodového po-

jištění náleží 1,5 % výpočtového základu. Za dobu pojištění po vzni-

ku nároku na důchod pak 1,5 % (do 30. června 2001 to bylo 1 %) za

každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Nejnižší procentní

výměra je 770 Kč měsíčně.

Příklad 5: Výpočet starobního důchodu v roce 2008

Muž narozený 1. května 1946 požádal o starobní důchod podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb. Jeho důchodový věk je 61 let a deset měsíců. Tohoto věku dosáhne 1. března 2008 a do této doby získá celkem 45 roků pojištění. Osob-ní vyměřovací základ muže za rozhodné období 1986–2007 činí 23 890 Kč. Výpočtový základ se stanoví z osobního vyměřovacího základu 23 890 Kč ná-sledujícím způsobem:

2. Důchodové pojištění

10

• částka 10 000 Kč náleží v plné výši,• k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 23 890 Kč a částkou 10 000 Kč

(2. redukční hranice je 24 800 Kč) = 30 % z 13 890 Kč – tj. 4 167 Kč. Výpočtový základ činí celkem 14 167 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu tzn., že za 45 let pojištění činí procentní výměra starob-ního důchodu 67,5 % výpočtového základu – tj. 9 562,725, zaokrouhleno na celé koruny nahoru = 9 563 Kč. Procentní výměra starobního důchodu tedy bude 9 563 Kč, základní výměra 1 700 Kč. Starobní důchod tak bude celkem 11 263 Kč.

2.1.3. Starobní důchod před dosažením důchodového věkuPokud lidé chtějí, mohou požádat o důchod před dosažením důcho-

dového věku. Existují dva druhy předčasného starobního důchodu

– podle § 30 či § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojiště-

ní. Nárok na předčasný starobní důchod podle § 30 (SD) mají:

• poživatelé částečného invalidního důchodu – mohou požádat

o přiznání starobního důchodu až dva roky před dovršením dů-

chodového věku,

• osoby, které pobíraly alespoň pět let nepřetržitě plný invalidní

důchod a ten jim byl kvůli zlepšení zdravotního stavu odejmut –

mohou požádat o starobní důchod až pět roků před dovršením

důchodového věku.

V obou případech je podmínkou získání 25 let pojištění. Tento typ

předčasného starobního důchodu je dočasně krácený, a to o 1,3 % za

každých i započatých 90 kalendářních dní do dosažení důchodové-

ho věku. Podmínky nároku pro přiznání tohoto důchodu bylo nutné

splnit do 31. 12. 2006. Požádat o jeho přiznání však může občan i od

pozdějšího data.

Na předčasný starobní důchod podle § 31 (ST) mají nárok prak-

ticky všichni lidé, kteří získali 25 let pojištění. Mohou odejít do

důchodu až tři roky před dosažením důchodového věku. Tento dů-

chod je trvale krácený. Ke krácení dochází za každých i započatých

90 kalendářních dní ode dne přiznání do dovršení důchodového věku

– procentní výměra důchodu se snižuje o 0,9 % výpočtového zákla-

du. Procentní výměra však nesmí klesnout pod 770 Kč měsíčně. Je

tedy jasné, že čím blíže k důchodovému věku dotyčný má, tím nižší

krácení ho čeká.

Příklad 6: Výpočet předčasného starobního důchodu (ST) v roce 2008

Zaměstnanec byl účasten důchodového pojištění nepřetržitě od 1. 1. 1968 do 31. 12. 2007 a získal tak celkem 40 let pojištění. Jeho výpočtový základ byl 12 000 Kč. K 1. 1. 2008, tedy 3 roky před dosažením důchodového věku, odejde do předčasného starobního důchodu. Tyto 3 roky znamenají 12 celých a 1 započaté období 90 kalendářních dnů, tj. ztrátu 13 x 0,9 % = 11,7 %. Důchod se v tomto případě vypočítá následujícím způsobem: • základní výměra stejná pro všechny důchody = 1 700 Kč, • procentní výměra = za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového zákla-

du, tj. 1,5 % x 40 x 12 000, tj. 7 200 Kč. Výsledná částka se snižuje o 0,9 % i za každých započatých 90 kalendářních dnů z doby před dosažením důchodového věku, tj. o 0,9 % x 13 x 12 000. 7 200 Kč se tedy snižuje o 1 404 Kč a procentní výměra starobního důchodu je 5 796 Kč. Celkem tak bude starobní důchod tohoto občana 7 496 Kč.

2. Důchodové pojištění

11

2.2. Invalidní důchod

2.2.1. Plný invalidní důchod Občan, který nemůže pracovat a je nemocný či má špatný zdra votní

stav, může požádat o plný invalidní důchod. Zdravotní stav posuzují

lékaři České správy sociálního zabezpečení. Nárok na plný invalidní

důchod má občan, pokud je plně inva lidní a získal potřebnou dobu

pojištění. Či se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu.

Podmínka potřebné doby pojištění se nevyžaduje v případě, že plná

invalidita vznikla následkem pracovního úrazu (choroby z povolání).

Plně invalidní je občan tehdy, jestliže jeho zdravotní stav je dlouho-

době nepříznivý, a proto mu poklesla výdělečná schopnost nejméně

o 66 %. Nebo ten občan, který je z důvodu svého zdra votního posti-

žení schopen soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořád-

ných podmínek. I pro přiznání invalidního důchodu je nutné splnit

podmínku doby pojištění, která je:

• u pojištěnce do 20 let méně než 1 rok,

• u pojištěnce od 20 do 22 let 1 rok,

• u pojištěnce od 22 let do 24 let 2 roky,

• u pojištěnce od 24 let do 26 let 3 roky,

• u pojištěnce od 26 do 28 let 4 roky,

• u pojištěnce nad 28 let 5 roků.

Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem plné inva-

lidity. U občana staršího 28 let je to z posledních 10 let před vznikem

plné invalidity.

Plný invalidní důchod se rovněž skládá ze základní a procentní vý-

měry. Základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 700 Kč mě-

síčně, procentní výměra je za každý celý rok pojištění a dopočtené

doby (tedy období od vzniku nároku na tento důchod do dosažení

důchodového věku) 1,5 % výpočtového základu. Nejnižší procentní

výměra plného invalidního důchodu je 770 Kč měsíčně.

Příklad 7: Výpočet plného invalidního důchodu v roce 2008

Muž narozený 18. 3. 1947 požádal o přiznání plného invalidního důchodu pod-le § 39 zákona č. 155/1995 Sb. Plně invalidním byl uznán od 7. 1. 2008. Před vznikem invalidity získal 34 let pojištění. Pro stanovení výše plného invalidního důchodu se hodnotí také dopočtená doba od vzniku plné invalidity do dosažení důchodového věku, tj. v tomto případě doba od 7. 1. 2008 do 18. 3. 2008. Pro výši důchodu má celkem započtených 35 let pojištění. Osobní vyměřovací základ daného muže za rozhodné období, tj. od roku 1986 do roku 2007, je 26 218 Kč. Z něj se vypočítá výpočtový základ, a to následujícím způsobem:• částka 10 00 Kč náleží v plné výši,• k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 24 800 Kč a částkou

10 000 Kč, tedy 30 % z 14 800 Kč, což je 4 440 Kč,• dále se přičte 10 % rozdílu mezi částkou 24 800 Kč a výší osobního vy-

měřovacího základu, která činí 26 218 Kč, tedy 10 % z 1 418 Kč, tj. 141,8, zaokrouhleno 142 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 14 582 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu tzn., že za 35 let pojištění činí procentní výměra plného invalidního důchodu (35 x 1,5 %) 52,5 % výpočtového základu, tj. 7 656 Kč. Procentní výměra plného invalidního důchodu tedy bude 7 656 Kč. Spolu se základní výměrou 1 700 Kč tak daný muž dostane plný invalidní důchod 9 356 Kč.

2. Důchodové pojištění

12

2.2.2. Částečný invalidní důchodČástečně invalidní je občan, jestliže mu z důvodu dlouhodobě ne-

příznivého zdravotního stavu trvajícího déle než jeden rok po klesla

schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Nebo ten

občan, jemuž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje

obecné životní podmínky. Nárok na částečný invalidní důchod má

občan, který se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu

pojištění. Nárok vzniká i v případě, že invalidita vznikla následkem

pracovního úrazu. Částečný invalidní důchod se rovněž skládá ze

základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny

důchody je 1 700 Kč měsíčně, procentní výměra je za každý celý rok

pojištění a dopočtené doby (tedy období od vzniku nároku na tento

důchod do dosažení důchodového věku) 0,75 % výpočtového zákla-

du. Nejnižší procentní výměra částečného invalidního důchodu je

385 Kč měsíčně.

Příklad 8: Výpočet částečného invalidního důchodu v roce 2008

Žena narozená 11. 9. 1974 požádala o částečný invalidní důchod. Od 11. 2. 2008 byla uznána částečně invalidní. Pro stanovení výše částečného invalid-ního důchodu má započteno celkem 40 let pojištění včetně doby dopočtené, která se zjišťuje z doby od vzniku částečné invalidity do dosažení důchodového věku, tj. do 11. 9. 2037. Celkem se jedná o 40 let pojištění. Osobní vyměřovací základ dané ženy za rozhodné období, tj. od roku 1993 (tedy roku následující-ho po dosažení osmnáctého roku věku) do roku 2007, je 12 510 Kč. Výpočtový základ se stanoví takto:• částka 10 000 Kč náleží v plné výši,• k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 12 510 Kč a částkou

10 000 Kč, tedy 30 % z 2 510 Kč, což je 753 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 10 753 Kč. Za každý rok pojištění náleží 0,75 % výpočtového základu tzn., že za 40 let pojištění je procentní výmě-ra částečného invalidního důchodu (40 x 0,75) 30 % výpočtového základu, tzn. 3 226 Kč. K této částce se připočítá základní výměra důchodu 1 700 Kč. Celkem tak žena dostane částečný invalidní důchod 4 926 Kč.

2.3. Pozůstalostní důchod

2.3.1. Vdovský a vdovecký důchodPokud zemře manžel a jsou splněny zákonem stanovené pod mínky,

pozůstalé manželce náleží vdovský důchod. V případě, že zemřela

manželka, pak pozůstalý manžel dostává vdovecký důchod. Aby

pozůstalá osoba po zemřelém členu rodiny dosta la vdovský nebo

vdovecký důchod, musel mít zemřelý nárok na starobní nebo plný či

částečný invalidní důchod. Nebo zemřelý musel ke dni smrti získat

dobu pojištění potřebnou pro plný inva lidní důchod (viz předchozí),

či splnit podmínky pro nárok na sta robní důchod nebo zemřít násled-

kem pracovního úrazu. Vdovský nebo vdovecký důchod ČSSZ vyplácí

jeden rok od smrti manžela či manželky. Po jeho uplynutí tento typ

důchodu i nadále dostává pouze ta pozůstalá osoba, která:

• pečuje o nezaopatřené dítě,

• pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (střed-

ně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni

IV (úplná závislost),

• pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který

s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II

2. Důchodové pojištění

13

(středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo

stupni IV (úplná závislost),

• je plně invalidní,

• dosáhla věku 55 let, jde-li o ženu, nebo 58 let, jde-li o muže.

Vdovský i vdovecký důchod se rovněž skládá ze základní a pro centní

výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 700 Kč mě-

síčně. Procentní výměra je 50 % procentní výměry starobního nebo

plného invalidního důchodu, na který měla nebo by měla nárok ze-

mřelá osoba v době smrti. Nebo 50 % procentní výměry částečného

invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni

smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na

plný invalidní nebo starobní důchod.

2.3.2. Sirotčí důchodSirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti, kterému zemřel rodič

či osvojitel, nebo osoba, která dítě převzala do péče nahrazující

péči rodičů a dítě na ní bylo v době její smrti převážně odkázáno

výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče.

Aby pozůstalé dítě dostalo sirotčí důchod, musel být zemřelý ke dni

smrti poživatelem starobního, plného nebo částečného invalidní-

ho důchodu. Nebo zemřelý musel ke dni smrti získat dobu pojištění

potřebnou pro plný invalidní důchod, či splnit podmínky pro ná-

rok na starobní důchod nebo zemřít následkem pracovního úrazu.

Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém

z rodičů, nebo po osobě, která dítě převzala do péče nahrazující

péči rodičů.

Sirotčí důchod se rovněž skládá ze základní a procentní výměry.

Základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 700 Kč měsíčně.

Procentní výměra je 40 % procentní výměry starobního nebo plné-

ho invalidního důchodu, na který měla nárok zemřelá osoba v době

smrti. Nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu

po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmín-

ku pro nárok na plný invalidní či starobní důchod.

Příklad 9: Výpočet sirotčího důchodu v roce 2008

Sirotek požádal o přiznání sirotčího důchodu po otci, který pobíral plný in-validní důchod 8 563 Kč. Základní výměra plného invalidního důchodu otce byla 1 700 Kč, procentní výměra pak 6 863 Kč. Sirotčí důchod se stanoví jako 40 % procentní výměry vypláceného plného invalidního důchodu, tedy jako 40 % z 6 863 Kč, což je 2 746 Kč. K této částce se připočítá základní výměra 1 700 Kč. Sirotčí důchod daného dítěte tak bude 4 446 Kč.

2.4. Souběh důchodů a jejich výplata

Někdy se může stát, že občan má nárok na více důchodů najed nou.

V případě, že jsou splněny současně podmínky nároku na výplatu více

důchodů stejného druhu nebo výplatu starobního důchodu, plného

invalidního důchodu nebo částečného invalid ního důchodu, vyplácí

se jen jeden důchod, a to vyšší.

Existuje však případ, kdy si může občan zvolit, který důchod chce mít

vyplácen, a to pokud současně splnil podmínky nároku na vý platu sta-

robního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu

ve stejné výši. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu

2. Důchodové pojištění

14

starob ního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu

a na výplatu vdovského důchodu nebo vdoveckého důchodu, anebo

sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, včetně zá-

kladní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polo vina procentní

výměry.

Přijde-li dítě o oba rodiče, má nárok na výplatu sirotčího důchodu po

každém z nich. V tomto případě náleží z vyššího důchodu základní

i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze procent-

ní výměra.

Příklad 10: Výpočet vdovského důchodu v roce 2008 a jeho výplata v souběhu se starobním důchodem

Žena pobírá starobní důchod 8 130 Kč, z toho je 6 430 Kč procentní výměra a 1 700 Kč základní výměra. Její manžel, který dosud pobíral starobní důchod 10 000 Kč, zemřel. Při úmrtí manžela, starobního důchodce, má pozůstalá manželka nárok na vdovský důchod, který činí 50 % procentní výměry důchodu zemřelého manžela. Základní výměra náleží vždy pouze jed nou. Protože dojde k souběhu dvou důchodů (žena bude současně pobírat svůj starobní důchod a po manželovi důchod vdovský), pro centní výměra důchodu se upraví: vyšší procentní výměra důchodu bude náležet v plné výši a z nižší procentní výměry polovina. To znamená, že v tomto případě bude ženě přiznán vdovský důchod 2 075 Kč (10 000 - 1 700 = 8 300, z toho 50 % = 4 150, pro souběh s vyšší pro-centní výměrou starobního důchodu se procentní výměra vdovského důchodu krátí na polovinu, tj. na 2 075 Kč). Žena tak včetně svého starobního důchodu (8 130 Kč) bude pobírat celkem 10 205 Kč.

2.5. Informativní osobní listy důchodového pojištění

Jednou ročně mohou občané požádat Českou správu sociálního

zabezpečení o zaslání informativního osobního listu důchodového

pojištění (IOLDP). K 31. prosinci 2005 totiž zanikla povinnost orga-

nizací požádat pro své zaměstnance nejpozději dva roky před dovr-

šením nároku na sta robní důchod o výpis dob pojištění z evidence

ČSSZ v rámci předstihového řízení.

IOLDP v praxi znamená výpis dob pojištění z evidence (registru)

ČSSZ, kde má každý klient své individuální konto pojištěnce (IKP).

IOLDP obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně ná-

hradních dob pojištění a od roku 1986 také přehled vyměřovacích

základů a vyloučených dob.

Česká správa sociálního zabezpečení zasílá klientovi IOLDP do 90

dnů od doručení jeho žádosti.

Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, příjmení, jméno, rodné

příjmení a adresu, na kte rou bude informativní osobní list zaslán.

Lze ji podat písemně nebo v elektronické podobě podepsané zaru-

čeným elektronic kým podpisem.

2.6. Podání žádosti o důchod a jeho výplata

Všechny žádosti o důchod sepisují jednotlivé OSSZ/PSSZ/MSSZ pří-

slušné podle místa trvalého pobytu žadatele. Žádost o důchod je

možné sepsat nejdříve tři měsíce před požadovaným datem přiznání

důchodu. Žádost o důchod může kromě oprávněného občana podat

i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci předložené v písem-

né formě. Z jejího textu musí být zřejmé, že byla udělena k podání

2. Důchodové pojištění

15

žádosti o důchod. Protože zmocněnec musí za žadatele uvést a po-

depsat některá zásadní prohlášení a sdělení (například o výchově

nezle tilých dětí, o pobírání dávek nemocenského pojištění, o dobách

odpracovaných od ukončení povinné školní docház ky, o náhradních

dobách pojištění apod.), které nemusí detailně znát, je vhodné,

aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat

pouze výjimečně.

Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z dů vodu

nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný

příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však

předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a také

potvrzení lékaře, že zdravotní stav osobě pro svou závaž nost ne-

umožňuje žádost o dávku sepsat.

Při podání žádosti o dávku důchodového pojištění si občan zvolí

způsob výplaty důchodu – bezhotovostní na účet u bankovního

ústavu nebo v hotovosti prostřednictvím České pošty. Kdykoli poz-

ději je možné požádat ČSSZ o změnu způsobu výplaty.

Důchod se vyplácí osobě oprávněné nebo jejímu zákonnému zá-

stupci či tzv. zvláštnímu příjemci. V souladu s platnou právní

úpravou se důchody vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních

lhůtách určených plátcem dávky.

2.7. Povinnosti organizací v důchodovém pojištění

2.7.1. Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP)ELDP jsou dokumenty, které vedou organizace za své zaměstnan-

ce. Na ELDP jsou uvedeny doby pojištění, výše výdělku a vyloučené

doby (dny pobírání nemocenských dávek). Z těchto údajů se vychá-

zí při výpočtu důchodových nároků jednotlivých občanů, proto je

důležité, aby veškeré údaje v nich vykazované odpovídaly skuteč-

nosti. Každý doložený rok pojištění znamená pro občana zápočet

1,5 % výpočtového základu do výše procentní výměry důchodu.

Dříve ELDP organizace uzavíraly poté, co u nich zaměstnanec

ukončil pracovní poměr a pak je předávaly ČSSZ. Od 1. ledna 2004

musí organizace uzavřít ELDP při ukončení pra covního poměru

nebo, trvá-li pracovní poměr, vždy k 31. prosinci daného roku.

ELDP pak musí organizace předat ČSSZ a stejnopis dát zaměst-

nanci. Občané tak mají průběžnou kontrolu nad svým pojištěním.

Informace z ELDP jsou součástí dříve zmíněných individuálních

kont pojištěnců.

2.7.2. Způsoby podání ELDPEvidenční listy důchodového pojištění předkládají organizace ČSSZ

prostřednictvím OSSZ/PSSZ/MSSZ, v jejímž obvodu je útvar organi-

zace, který vede evidenci mezd. ELDP je možné podávat:

• elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy,

• elektronicky na datovém médiu (disketa 3,5“/1,44 MB, CD),

• na předepsaném tiskopisu ČSSZ.

Způsoby podání ELDP lze kombinovat. ČSSZ jednoznačně preferu je

elektronické podání (tzv. e - Podání), nejlépe prostřednictvím Por-

tálu veřejné správy. Výhody e - Podání jsou:

• dostupnost 24 hodin 7 dní v týdnu,

• možnost okamžité opravy a nového podání,

• není nutné řešit problémy vznikající při tisku do tiskopisů ČSSZ,

zejména složitě nastavovat tiskárny,

• vysoká míra zabezpečení přenosů.

2. Důchodové pojištění

16

2.7.3. Další povinnosti organizací v důchodovém pojištění Kromě vyhotovování a předkládání ELDP je povinností organizací

mimo jiné:

• vést podkladovou evidenci nezbytnou pro účely důchodového

pojištění (identifikační údaje zaměstnanců, vznik a skončení

pracovněprávního vztahu, vyměřovací základy, doby dočasné

pracovní neschopnosti apod.),

• vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na

dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat

je na výzvu OSSZ/PSSZ/MSSZ nebo ČSSZ ve lhůtě určené tímto or-

gánem, případně do 8 dnů od doručení výzvy (například, zda za-

městnavatel provádí z příjmu žadatele o důchod srážky na základě

soudního či správního rozhodnutí, zda trvá pracovněprávní vztah

žadatele k požadovanému datu přiznání důchodu či zda k tomuto

datu jsou žadateli vypláceny dávky nemocenského pojištění),

• oznamovat OSSZ/PSSZ/MSSZ nebo ČSSZ změny v těchto skuteč-

nostech, a to do osmi dnů ode dne, kdy nastaly,

• ve stanovených případech na předepsaném tiskopise ohlásit ná-

stup do zaměstnání poživatele starobního, plného invalid ního

nebo částečného invalidního důchodu.

O Národním pojištění

Pravidelné informace nejen o důchodovém pojištění přináší časo-

pis Národní pojištění. Podrobněji se s tímto odborným měsíčníkem,

který vydává Česká správa sociálního zabezpečení, můžete seznámit

v 8. části této publikace na straně 28.

3. Pojistné

17

Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném prin-

cipu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Částka,

kterou ČSSZ na pojistném vybere, tvoří víc než třetinu příjmů stát-

ního rozpočtu. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na

důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti.

3.1. Platba pojistného

Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří

jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výděleč-

ně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Pojistné se

vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za roz-

hodné období. Tím je u zaměstnanců kalendářní měsíc, za který se

pojistné platí. U osob samostatně výdělečně činných se jedná o ka-

lendářní rok. Sazby pojistného z vyměřovacího základu jsou:

• u zaměstnavatele 26 %, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění,

21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti,

• u zaměstnanců 8 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 %

na důchodové pojištění a 0,4 % příspěvek na státní poli tiku za-

městnanosti,

• u OSVČ 29,6 %, z toho 28 % na důchodové pojištění, 1,6 % na stát-

ní politiku zaměstnanosti a 4,4 % na nemocenské pojištění, pokud

se k tomuto pojištění dobrovolně přihlásila,

• u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 %, nej-

nižší měsíční dobrovolné důchodové pojištění je od 1. ledna 2008

celkem 2 800 Kč.

Příklad 11: Výpočet pojistného v malé organizaci (do 25 zaměstnanců)

Malá organizace stanoví vyměřovací základ za kalendářní měsíc u každého jednotlivého zaměstnance a vypočte z něj pojistné ve výši 8 %. Výslednou částku pojistného u každého jednotlivého zaměstnance zaokrouhlí na celé Kč směrem nahoru. Z úhrnu zúčtovaných příjmů všech zaměstnanců, kte-rý je vyměřovacím základem malé orga nizace, vypočte pojistné za sebe ve výši 26 %. Výslednou částku pojistného zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Poté sečte pojistné za sebe a pojistné za všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet OSSZ/PSSZ/MSSZ u České národní banky. U firmy s dvaceti zaměstnanci s průměrným příjmem 20 000 Kč činí pojistné na sociální pojištění: a) za 1 zaměstnance: 8 % z 20 000 Kč = 1 600 Kč,b) za všech 20 zaměstnanců: 20 x 1 600 Kč = 32 000 Kč, c) za zaměstnavatele: 26 % z 20 x 20 000 Kč = 26 % ze 400 000 Kč = 104 000 Kč.Celkové pojistné malé organizace bude 136 000 Kč za měsíc.

3.1.1. Vyměřovací základ zaměstnance Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného (tedy

také částkou rozhodnou pro výpočet dávek nemocenského a dů-

chodového pojištění) je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně

z příjmů fyzických osob a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval

v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském

pojištění.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje:

• náhrada škody podle zákoníku práce,

3. Pojistné

18

• odměna vyplácená podle zákona o vynálezech a zlepšovacích ná-

vrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšova cího

návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

• jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překle-

nutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku ži-

velní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havá rie nebo

jiné mimořádně závažné události,

• odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na

základě zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce), od-

měna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních

předpisů, např. podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích,

• věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona

č. 62/1983 Sb.,

• plnění poskytnuté poživateli starobního a plného invalidního dů-

chodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení po-

jistného je od 1. ledna 2008 částka ve výši 48násobku průměrné

mzdy (21 560 Kč), tj. 1 034 880 Kč pro rok 2008. Pokud tuto částku

zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z část-

ky, o kterou ji přesáhne, nebude platit pojistné. Zavedlo se tedy stro-

pování pojistného. Částka nad maximální vyměřovací základ, z níž

zaměstnanec nebude platit pojistné, se nezahrnuje ani do vyměřo-

vacího základu zaměstnavatele.

Pokud je zaměstnanec zaměstnán u dvou a více zaměstnavatelů

a úhrn jeho vyměřovacích základů v kalendářním roce ze všech za-

městnání přesáhne maximální vyměřovací základ, může zaměstnanec

požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ o vrácení přeplatku na pojist-

ném ve výši 8 % z rozdílu úhrnu vyměřovacích základů a maximálním

vyměřovacím základem. K žádosti je třeba přiložit potvrzení všech

zaměstnavatelů o vyměřovacích základech v jednotlivých zaměstná-

ních, z nichž bylo sraženo pojistné. V tomto případě se však vracení

přeplatku na pojistném nevztahuje na jednotlivé zaměstnavatele.

3.1.2. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné Vyměřovací základ pro odvod pojistného OSVČ je 50 % rozdílu mezi

příjmy a výdaji. Takto stanovený vyměřovací základ OSVČ však ne-

smí být nižší, než-li je zákonem stanoven v tzv. absolutním mi-

nimu. Uvedené platí pro ty OSVČ, které jsou účastny důchodové-

ho pojištění. Maximálním vyměřovacím základem OSVČ je stejně

jako u zaměstnanců 48násobek průměrné mzdy, v roce 2008 tedy

1 034 880 Kč.

Výše příjmů má vliv i na stanovení výše měsíčního vyměřovacího

základu pro placení záloh na pojistné. Minimálně činí měsíční vy-

měřovací základ v roce 2008 (po podání Přehledu za rok 2007) pro

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost 5 390 Kč,

pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 2 156 Kč. V případě, že mě-

síční vyměřovací základ OSVČ přesáhne částku 86 240 Kč, tedy 4ná-

sobek průměrné mzdy, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto

částku.

I pro OSVČ platí dříve zmiňované stropování pojistného. Například

pokud OSVČ, která je v roce 2008 účastna důchodového pojiště-

ní také jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhne maximálního

vyměřovacího základu, nebude povinna platit zálohy od kalen-

dářního měsíce roku 2008, v němž to oznámí a doloží příslušné

OSSZ/PSSZ/MSSZ.

3. Pojistné

19

3.1.3. Vyměřovací základ osoby účastné dobrovolného důchodo-vého pojištění Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového

pojištění pro stanovení výše pojistného na důchodové pojištění je

částka, kterou si určí, nejméně však měsíčně neomezená částka pro

výpočet důchodu, platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se

pojistné na důchodové pojištění platí. Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008

činí nejnižší vyměřovací základ 10 000 Kč.

3.2. Penále

Pokud organizace či OSVČ (tj. plátce pojistného) nezaplatila po-

jistné ve stanovené lhůtě, nebo ho zaplatila v nižší výši než měla,

stává se dlužníkem a je povinna platit penále. Za každý kalendářní

den, ve kterém dluh na pojistném trvá, se jedná o 0,05 % dlužné

částky. Plátce pojistného může písemně požádat příslušnou OSSZ/

PSSZ/MSSZ o možnost platit dlužné pojistné ve splátkách. Pokud to

OSSZ/PSSZ/MSSZ povolí, penále z takového dluhu se – vždy ode dne

první splátky dluhu – stanoví jako 0,025 % dluž né částky za každý

kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá.

Penále se neplatí:

• za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,

• za dobu, kdy organizace nebo malá organizace není již organi zací

ani malou organizací,

• z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně

účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti

na tomto pojištění,

• za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru

do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné

pojistné vyčíslené platebním výměrem bylo zaplaceno do dne jeho

vykonatelnosti,

• za dobu ode dne prohlášení konkurzu na majetek dlužníka – plát-

ce pojistného, do dne právní moci usnesení soudu o zrušení kon-

kurzu,*

• za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,

• za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl pro nedostatek

majetku zamítnut návrh na prohlášení konkurzu na majetek dluž-

níka – plátce pojistného, nebo usnesení soudu o povolení vyrov-

nacího řízení, pokud je v řízení vydáno rozhodnutí o vyrovnání*.

3.3. Sankce za neplnění povinností v sociálním zabezpečení

Za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinností v sociálním

zabezpečení může být uložena organizaci, malé organizaci i osobě

samostatně výdělečně činné pokuta 20 000 Kč, v některých přípa-

dech až 100 000 Kč. V případě opětovného neplnění či porušení po-

vinností se může jednat o pokutu až 500 000 Kč. Pokutu lze uložit

například, pokud organizace, malá organizace či OSVČ:

• se bez předchozí omluvy nedostaví v určeném termínu na místo

kontroly,

• neposkytne součinnost při kontrole účetních a dalších dokladů

rozhodných pro výši pojistného,

• nenahlásí ve stanovené lhůtě změnu sídla, názvu, změnu dne

* od 1. 1. 2008 je třeba počítat také s aplikací zákona č. 182/2006 Sb., o úpad-ku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění.

3. Pojistné

20

určeného pro výplatu mezd a platů, změnu sídla útvaru, v kterém

je vedena evidence mezd,

• nenahlásí ve stanovené lhůtě rozhodnutí o likvidaci, příp. nena-

hlásí návrh na prohlášení konkurzu,

• neplní úkoly při poskytování dávek nemocenského pojištění,

• evidence, kterou vede o svých zaměstnancích, neobsahuje po-

třebné údaje,

• nevydává zaměstnanci, kterému zaměstnání skončilo, potvrzení

o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky nemocenského

pojištění, jejich poskytování a výplatu,

• neplní povinnost přihlásit a odhlásit své zaměstnance do (z) re-

gistru pojištěnců (k pojištění) a nehlásí změny údajů vedených

v tomto registru,

• nepřijímá žádosti zaměstnanců o dávky nemocenského pojištění

a neprodleně je nepředává OSSZ/PSSZ/MSSZ k poskytnutí těchto

dávek,

• neprovádí úschovu příslušných záznamů,

• nepředkládá stanovené údaje na předepsaném tiskopise,

• při nedodržení povinností plátců pojistného uschovávat účetní

záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného

po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se

týkají aj.

Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se OSSZ/PSSZ/MSSZ do-

zvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nebo kdy OSSZ/PSSZ/

MSSZ zjistila neplnění nebo porušení povinnosti. Nejpozději však do

pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

O pracovištích ČSSZ

Organizační struktura

ČSSZ odpovídá krajskému

uspořádání. Ústředí ČSSZ

sídlí v Praze. Tvoří ho pět

úseků složených z celkem

21 odborů a jednoho sa-

mostatného oddělení

a dále šest organizačních

útvarů přímo řízených

ředitelkou ČSSZ.

Kromě toho ředitelka řídí celkem 15 krajských správ sociálního za-

bezpečení (KSSZ) – pro Jihočeský kraj, pro Jihomoravský kraj, pro

Karlovarský kraj, pro Královéhradecký kraj, pro Liberecký kraj, pro

Moravskoslezský kraj, pro Olomoucký kraj, pro Pardubický kraj, pro

Plzeňský kraj, pro Středočeský kraj, pro Ústecký kraj, pro kraj Vysoči-

na a pro Zlínský kraj. Pro pražské klienty je k dispozici Pražská sprá-

va sociálního zabezpečení, pro brněnské Městská správa sociálního

zabezpečení Brno (MSSZ).

V působnosti krajských správ sociálního zabezpečení jsou okresní

správy sociálního zabezpečení (OSSZ). PSSZ a MSSZ mají na staros-

ti územní pracoviště (ÚP). ÚP PSSZ je dvanáct, ÚP MSSZ jsou dvě.

Služby veřejnosti tak poskytuje celkem 92 pracovišť ČSSZ v rámci

celé České republiky.

4. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

21

Osoba samostatně výdělečně činná je osoba, která začne vykonávat

samostatnou výdělečnou činnost. Za OSVČ nelze například považovat

držitele živnostenského oprávnění, který ještě nezačal podnikat. Mezi

hlavní povinnosti OSVČ v rámci sociálního zabezpečení patří oznamo-

vání zahájení, případně ukončení samostatné výdělečné činnosti, pla-

cení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, je-li OSVČ účastna důchodového pojištění a každoroční

podávání Přehledu o příjmech a výdajích. Pokud OSVČ pojistné neplatí,

není doba, po kterou jej neplatí, hodnocena pro nárok na dávky důcho-

dového pojištění.

4.1. Kdo je OSVČ

Podle zákona o důchodovém pojištění je OSVČ člověk, který ukončil po-

vinnou školní docházku, je mu aspoň 15 let a vykonává samostatnou výdě-

lečnou činnost. Nebo ta osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné

výdělečné činnosti a lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této

činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí:

• podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou

výrobu evidována podle zvláštního zákona,

• provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle

zvláštního zákona,

• činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplemen-

táře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,

• výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskopráv-

ních vztahů, pokud se podle prohlášení osoby konající tuto činnost

jedná o soustavný výkon,

• výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle

zvláštních předpisů, která není výše uvedena a výkon činnosti manda-

táře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního

zákoníku; podmínkou zde je, že jsou tyto činnosti konány mimo vztah

zakládající účast na nemocenském pojištění (nemocenské péči), a jde-

-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena

v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti,

• výkon jiných činností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní

odpovědnost za účelem dosažení přijmu, pokud se podle prohlášení

osoby konající tuto činnost jedná o soustavný výkon. Za výkon těchto

činností se nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých

věcí.

Od 1. ledna 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní

samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou

činnost. Za OSVČ vykonávající vedlejší činnost se považuje osoba, která

v roce 2007:

• vykonávala zaměstnání a příjem z něj dosáhl alespoň dvanáctinásobku

minimální mzdy, která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se

posuzuje účast OSVČ na pojištění. Příjmem ze zaměstnání se rozumí

vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců (pro rok 2007

činí 12násobek minimální mzdy částku 96 000 Kč). Pokud je vykoná-

váno více zaměstnání, přihlíží se ke všem dosaženým příjmům,

• měla nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního

důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo osobně pečovala o osobu

mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká

závislost) nebo osobně pečovala o osobu závislou na péči jiné osoby

ve stupni II (středně těžká závislost), III (těžká závislost) či ve stupni

4. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

22

IV (úplná závislost), pokud osoba závislá na péči jiné osoby je osobou

blízkou. Pokud není osobou blízkou, musí žít s OSVČ v domácnosti,

• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky,

pokud nejde o vojáky z povolání,

• byla nezaopatřeným dítětem (studium),

• byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalen-

dářní měsíce po sobě jdoucí.

4.2. OSVČ a účast na důchodovém pojištění

OSVČ je účastna důchodového pojištění:

• v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou

výdělečnou činnost,

• v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostat-

nou výdělečnou činnost a příjem z této činnosti po odpočtu vyna-

ložených výdajů dosáhl tzv. rozhodné částky; pro rok 2007 činí výše

rozhodné částky 48 334 Kč (pro rok 2008 činí výše rozhodné částky

51 744 Kč) při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalen-

dářní rok,

• v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostat-

nou výdělečnou činnost a přihlásila se k účasti na důchodovém pojiš-

tění.

4.3. OSVČ a účast na nemocenském pojištění

Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. OSVČ ale může

být účastna nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, za

které je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, a nebo

je od placení záloh osvobozena v těch kalendářních měsících, v nichž po

celý kalendářní měsíc měla nárok na nemocenské z nemocenského pojiš-

tění OSVČ, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo

pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenské-

ho pojištění OSVČ. OSVČ je účastna nemocenského pojištění jen jednou,

i když vykonává několik samostatných výdělečných činností.

Účast na nemocenském pojištění vzniká dnem, od kterého se OSVČ přihlá-

sila k nemocenskému pojištění. Zpětně může účast na pojištění vzniknout

pouze v případě, že se OSVČ přihlásila k účasti nejpozději do 8 dnů od

zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti a v té samé lhůtě se při-

hlásila i k účasti na důchodovém pojištění nebo je povinna platit zálohy

na důchodové pojištění.

Účast na nemocenském pojištění zaniká:

• dnem, od kterého se OSVČ odhlásila z nemocenského pojištění, ne však

dříve než dnem, ve kterém se odhlásila,

• posledním dnem kalendářního měsíce, na který bezprostředně nava-

zují tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí, za které nebylo zaplaceno

splatné pojistné na nemocenské pojištění,

• dnem, kdy nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 zákona o dů-

chodovém pojištění, tj. např. ukončení výkonu samostatné výdělečné

činnosti, zánik oprávnění k výkonu.

Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno nemocenské a peněžitá

pomoc v mateřství.

4.4. Přehled OSVČ za rok 2007

Osoba samostatně výdělečně činná podává Přehled o příjmech a vý-

dajích za rok 2007:

4. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

23

• do 30. dubna 2008, pokud daňové přiznání OSVČ nezpracovává

daňový poradce,

• do 30. července 2008, pokud daňové přiznání OSVČ zpracovává

daňový poradce a tuto skutečnost OSVČ doložila OSSZ/PSSZ/MSSZ

nejpozději do 30. dubna 2008,

• do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, kterou byla finančním úřa-

dem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání,

• do 31. července 2008, jestliže OSVČ není povinna podávat daňové

přiznání.

Přehled lze podat jako klasický tiskopis anebo také elektronicky

(e - Podání) nejlépe prostřednictvím Portálu veřejné správy. Pokud

OSVČ v Přehledu uvede skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti, je po-

vinna tyto doložit nejpozději spolu s tímto Přehledem. K pozdějšímu

doložení nelze přihlédnout.

4.5. Platba pojistného OSVČ v roce 2008

U OSVČ se pojistné platí formou záloh na pojistné a doplatku na

pojistné. Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost

(SVČ) hlavní, bude po podání Přehledu za rok 2007 platit zálohy na

důchodové pojištění minimálně 1 596 Kč měsíčně. Platba záloh na

pojistné na důchodové pojištění je u OSVČ hlavní povinná vždy, tedy

i když je tato OSVČ ve ztrátě.

Pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost bude záloha na pojistné na

důchodové pojištění po podání Přehledu za rok 2007 činit minimálně

639 Kč měsíčně. OSVČ vykonávající SVČ vedlejší platí zálohy v přípa-

dě, že se přihlásila k účasti na pojištění na rok 2008, nebo pokud její

příjem po odpočtu výdajů v roce 2007 dosáhl alespoň 48 334 Kč při

výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2007.

Pokud OSVČ skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti nedoloží nejpoz-

ději při podání Přehledu, je její samostatná výdělečná činnost pova-

žována za činnost hlavní. V takovém případě je OSVČ povinna platit

pojistné alespoň v minimální výši určené pro výkon hlavní činnosti.

Kromě záloh na pojistné je OSVČ povinna platit i pojistné z příjmů

po odpočtu výdajů dosažených v roce 2007. Výše pojistného za rok

2007 se stanoví jako 29,6 % z vyměřovacího základu, který činí 50 %

roz dílu mezi příjmy a výdaji, kterých OSVČ v roce 2007 dosáhla. Takto

stanovený vyměřovací základ přitom nesmí být nižší než zákonem

předepsané minimum. Výše pojistného se zjišťuje při podání Pře-

hledu za rok 2007. Pokud OSVČ uhradila na zálohách méně, musí

pojistné doplatit, a to nejpozději do 8 dnů ode dne podání Přehle-

du, pokud zaplatila na zálohách více, je jí přeplatek do jednoho

měsíce vrácen. Povinnost platit pojistné má vždy OSVČ vy konávající

hlavní činnost, OSVČ vykonávající vedlejší činnost jen v případě, že

její příjmy po odpočtu výdajů v roce 2007 dosáhly rozhodné částky

(viz 4.2.) nebo se k tomuto pojištění přihlásí. Stropování pojistného

OSVČ (viz 3.1.2.).

Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Pokud se

OSVČ k tomuto pojištění přihlásí, pak si při výkonu hlavní SVČ bude

platit minimální pojistné 238 Kč, při vedlejší činnosti pak 95 Kč mě-

síčně. Všechny uvedené částky se týkají záloh v roce 2008. V této výši

je OSVČ platí po podání Přehledu příjmů a výdajů OSVČ za rok 2007.

Do dne podání Přehledu platí zálohy ve výši platné pro rok 2007.

5. Evropská unie a mezinárodní smlouvy

24

Vstupem České republiky do Evropské unie (EU) 1. května 2004 se

začaly na Českou republiku vztahovat principy koordinace v oblasti

sociálního zabezpečení platné v EU. Znamená to, že i nadále se aplikují

právní předpisy jednotli vých členských států a evropská koordinační

nařízení (nařízení Rady (EHS) 1408/71 a 574/72), která mají před

národní právní úpravou přednost, zajišťují jejich vzájemnou prová-

zanost. Nařízení rovněž zlepšují podmínky pro migraci a zabezpečují

právní ochranu osob migrujících mezi státy EU. V současnosti uvedená

nařízení aplikuje celkem 31 států: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Eston-

sko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko,

Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Ra-

kousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království,

Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Island, Lichtenštejnsko a Norsko.

Po vstupu ČR do Evropské unie mezinárodní smlouvy s výše uvedenými

státy neztrácí svou platnost, ale neaplikují se (s výhradou přesně sta-

novených výjimek dohodnutých s Evropskou unií). Podrobnější infor-

mace lze nalézt na webových stránkách ČSSZ v sekci Evropská unie.

5.1. Koordinace sociálních systémů v Evropské unii

Koordinace národních sociálních systémů je založena na čtyřech zá-

kladních principech. Stanovují je výše zmíněná koordinační nařízení

a jedná se o:

• rovnost zacházení – jste-li pojištěni v členském státě, podléhá te

stejným právům a povinnostem jako státní příslušníci dotyčného

státu,

• pojištění v jednom členském státě – v daný okamžik můžete být

pojištěni pouze v jednom členském státě,

• export dávek – získáte-li nárok na dávku v jednom členském stá-

tě, dávka vám bude vyplácena i v případě, kdy se přestěhujete do

jiného členského státu,

• sčítání dob pojištění – nezískáte-li potřebnou dobu pojištění

v jednom členském státě pro vznik nároku na dávku, připočtou se

k této době pojištění i doby pojištění získané v jiných členských

státech. Výše dávky však bude odpovídat době pojištění získané

v příslušném členském státě.

5.1.1. Příslušnost k právním předpisům Jestliže osoby migrují za prací po státech EU, je nutné vědět, v kte-

rém státě budou pojištěny. Účast migrujícího pracovní ka na nemo-

cenském, důchodovém a zdravotním pojištění se řídí právními před-

pisy o sociálním zabezpečení toho členského státu, který byl určen

jako příslušný v souladu s nařízením. Podle těchto právních předpi-

sů se odvádí pojistné a jsou vypláceny dávky. Příslušnými právními

předpisy se řídí pouze oblast sociálního zabezpečení, nikoli oblast

daňová, pracovněprávní atd. Základním pravidlem je, že zaměstnan-

ci i OSVČ podléhají práv ním předpisům o sociálním zabezpečení toho

členského státu, na je hož území pracují bez ohledu na to, kde bydlí,

nebo jaká je jejich státní příslušnost. V těchto případech se nevysta-

vují žádné ev ropské formuláře. V určitých situacích, například pokud

osoba vykonává svou činnost současně na území více členských stá-

tů nebo u zvláštních kategorií osob, je třeba posoudit, které právní

předpisy o soci álním zabezpečení jsou příslušné. Posouzení tako-

vých situací provádí v České republice ČSSZ. Podrobnější informace

lze získat na jakékoliv OSSZ/PSSZ/MSSZ nebo na webových stránkách

ČSSZ v sekci Evropská unie.

5. Evropská unie a mezinárodní smlouvy

25

5.1.2. Důchody v Evropské unii V případě důchodového pojištění ve dvou nebo více členských stá-

tech se při přiznávání starobních, invalidních a pozůstalostních

důchodů uplatňuje koordinační princip sčítání dob pojištění. Je to

zejména z toho důvodu, aby se vyloučil nepříznivý důsledek situace,

kdy osoba, která byla pojištěna ve více státech, nesplňuje v někte-

rém z nich (nebo v žádném z nich) podmínku potřebné doby pojiš-

tění pro nárok na důchod.

V tomto případě členský stát přihlédne pro získání nároku na dů-

chod i k dobám pojištění získaným v ostatních členských státech.

Pro získání nároku na důchod podle koordinačních nařízení se berou

v úvahu také doby pojištění získané podle práv ních předpisů jiného

členského státu před vstupem ČR do EU. Žádost o důchod se podává

obvykle ve státě bydliště žadatele. V ČR je to místně příslušná OSSZ/

PSSZ/MSSZ. Zde se s žadatelem vyplní kromě žádosti o důchod i další

formuláře nutné pro uplatnění nároku na důchod z jiného členské-

ho státu EU, kde byl žada tel důchodově pojištěn. Řízení o důchodu

se zahraničním prvkem je administrativně a časově náročnější než

řízení pouze podle práv ních předpisů ČR. Podílí se na něm více in-

stitucí, aplikují se pravidla právních předpisů více států o sociálním

zabezpečení a evropská koordinační nařízení.

5.1.3. Peněžité dávky v nemoci a mateřství v EU Bude-li občan pobývat v jiném členském státě Evropské unie (napří-

klad jako turista nebo vyslaný pracovník) a zůstane pojištěn v ČR,

budou mu peněžité dávky v nemoci a mateřství poskyto vány podle

platných českých právních předpisů. Jestliže se občan rozhodne

pracovat v jiném členském státě a v tomto státě bude i nemocensky

pojištěn, řídí se výplata nemocenských dávek v nemoci a mateřství

podle právních předpisů daného státu.

5.1.4. Způsob výplaty a dokladování Lidem, kteří trvale bydlí v cizině, se důchody i dávky nemocenské-

ho pojištění vyplácejí na jejich zahraniční adresu, na osobní účet

u peněžního ústavu v cizině nebo na osobní účet u banky v České

republice. Výplata na účet v zahraničí se provádí v měně daného

státu nebo v jiné volně směnitelné měně, a to bezhotovostně vždy

za zpětnou dobu a v časových intervalech, které si příjemce důchodu

určí. Výplata na účet v České republice je vždy v českých korunách za

zpětnou dobu, a to prostřednictvím České národní banky. Aby mohla

ČSSZ lidem, kteří žijí mimo území České republiky, vyplácet důchod,

potřebuje k tomu vyplněné „Potvrzení o žití“. Jedná se o tiskopis

dostupný na webu a v klientských centrech ČSSZ, který vyplněný,

vlastnoručně podepsaný a s úředně ověřeným podpisem musí poži-

vatel důchodu předložit České správě sociálního zabezpečení. Tento

tiskopis je třeba ČSSZ poslat alespoň jedenkrát ročně, samozřejmě je

možné ho posílat i v kratších inter valech.

5.2. Mezinárodní smlouvy

Mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení jsou tradičním, běžně

používaným prostředkem koordinace v oblasti sociálního zabezpeče-

ní. Jejich základním smyslem je zajistit práva osob, které střídavě žijí

a pracují ve smluvních státech. Úplný přehled všech mezinárodních

smluv včetně jejich věcného rozsahu a osobního rozsahu najdete na

webových stránkách ČSSZ.

6. Lékařská posudková služba

26

Lékařská posudková služba (LPS) ČSSZ posuzuje zdravotní stav

a pracovní schopnost občanů pro účely nemocenského a důcho-

dového pojištění ČSSZ. Provádí také kontrolu posuzování dočasné

pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři. Pro tyto účely vypraco-

vává odborné posudky. LPS ČSSZ provádí posudkovou činnost rovněž

pro oblast aplikace práva sociálního zabezpečení EU a bilaterálních

smluv. Dříve LPS ČSSZ posuzovala i pro nepojistné systémy, a to ve

věcech sociální péče, státní sociální podpory, sociální potřebnosti

a zaměstnanosti. Od 1. července 2006 ale v souvislosti s přijetím zá-

kona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související se

zákonem o sociálních službách, došlo k přesunu části posudkových

kompetencí na úřady práce.

Lékaři LPS ČSSZ tak v současné době posuzují:

• invaliditu,

• dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost

vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu soustavnou výdě-

lečnou činnost,

• zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodob-

ně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání.

6.1. Posuzování zdravotního stavu pro účely invalidity

Lékaři LPS posuzují zdravotní stav pro účely dávek důchodového po-

jištění podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.

Při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů vy-

chází lékaři v rámci zjišťovacích a kontrolních prohlídek z lékařských

zpráv a posudků, které vypracovali odborní lékaři o zdravotním sta-

vu občanů. Zjišťovací prohlídka se uskutečňuje jednak na podkladě

žádosti o dávku důchodového pojištění, kterou podává občan u pří-

slušného orgánu sociálního zabezpečení, jednak v rámci přechodu

z pracovní neschopnosti do invalidity podle ustanovení § 94 zákona

č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

v platném znění. Kontrolní lékařskou prohlídku uskutečňuje orgán

sociálního zabezpečení v době určené v předchozím posudku lékaře

LPS, nebo zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvod-

ňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo z podnětu jiného

orgánu sociálního zabezpečení nebo z podnětu úřadu státní sociální

podpory anebo z podnětu úřadu práce. Intervaly kontrolních lékař-

ských prohlídek nejsou právní normou pevně stanoveny, rozhodují-

cím hlediskem pro stanovení termínu kontrolní lékařské prohlídky je

předpoklad možné změny zdravotního stavu posuzovaného.

V případě, že posuzovaná osoba nesouhlasí s výsledkem posouzení,

může proti rozhodnutí ČSSZ o nepřiznání invalidního důchodu po-

dat žalobu u příslušného krajského soudu. Žalobu lze podat do dvou

měsíců poté, kdy rozhodnutí ČSSZ bylo účastníkům řízení doručeno.

Lhůta je zachována, byla-li žaloba podána ve lhůtě u ČSSZ.

6.2. Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti

Kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti provádí léka-

ři LPS na základě výpisu z počítačové evidence práce neschopných

nejprve na pracovišti LPS. U vybraných případů (např. trvajících déle

než je obvyklý průměr trvání pro uvedenou diagnózu) se kontrola

provádí přímo v ordinacích ošetřujících lékařů. U posudkově kompli-

kovaných případů může být dočasně práce neschopný občan pozván

na pracoviště LPS.

7. Tiskoviny a e - Podání

27

Jestliže zdravotní stav posuzovaného občana nevyžaduje uznání

nebo další trvání dočasné pracovní neschopnosti, vydá OSSZ/PSSZ/

MSSZ na podkladě posudku lékaře LPS rozhodnutí o ukončení dočas-

né pracovní neschopnosti. Pro účely poskytování nemocenského i po

uplynutí podpůrčí doby lékaři LPS posuzují, zda zaměstnanec v krát-

ké době opět nabude pracovní schopnosti. LPS ČSSZ také provádí po-

sudkovou činnost pro oblast aplikace práva sociálního zabezpečení

EU a bilaterálních smluv.

Tiskopisy z oblasti důchodového a nemocenského pojištění, tiskopisy

EU, žádosti a potvrzení v papírové podobě jsou k dispozici na všech

pracovištích České správy sociálního zabezpečení. Mnoho z nich má

svou elektronickou podobu a najdete je včetně návodů na vyplnění

na webových stránkách ČSSZ na adrese:

http://www.cssz.cz/tiskopisy/default.asp.

Ambicí ČSSZ je být moderní institucí a poskytovat tak co nejvíc služeb

elektronicky. V současné době ČSSZ umožňuje tři druhy e - Podání:

• Evidenčních listů důchodového pojištění,

• Přihlášek a odhlášek k nemocenskému pojištění,

• Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2007.

Podrobné informace k těmto e - Podáním najdete v předchozích ka-

pitolách.

6. Lékařská posudková služba

8. Časopis Národní pojištění

28

Odborný měsíčník ČSSZ s názvem „Národní pojištění“ přináší aktuál-

ní zprávy týkající se důchodového, nemocenského a zdravotního po-

jištění, pracovního práva, novinky o dávkách sociální péče, lékařské

posudkové službě či státní sociální podpoře. V Národním pojištění

nechybí ani výklady nových zákonů, vyhlášek, nařízení vlády a me-

zistátních smluv. V rubrice Konzultace odpovídají přední odborníci

na dotazy čtenářů. Ambicí časopisu je být dobrým rádcem široké

veřejnosti, a to nejen v oblasti sociálního zabezpečení.

Adresa redakce:

Časopis Národní pojištění

Česká správa sociálního zabezpečení – odbor komunikace

Křížová 25

225 08 Praha 5

Redakci můžete kontaktovat také prostřednictvím e–mailu na ad-

rese: nar.pojisteni@cssz.cz. Přehled všech čísel, texty vybraných

článků a také objednací lístek najdete na webových stránkách ČSSZ

na adrese: http://www.cssz.cz/narodni_pojisteni.asp.

Informace uvedené v této publikaci jsou výtahem a vysvětlením

právních předpisů, které se k oblasti sociálního zabezpečení vzta-

hují. Pro úplnost uvádíme také čísla a názvy zákonů a vyhlášek, vždy

je samozřejmě třeba řídit se jejich platným zněním.

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dáv kách

v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

Vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžních dávek v nemo-

cenském pojištění.

Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pra-

covníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve

zvláštních případech.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém

pojištění.

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a pří-

spěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Vyhláška č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního

zabezpečení.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabez-

pečení.

Vyhláška č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschop-

nosti pro účely sociálního zabezpečení.

Nařízení Rady (EHS) 1408/71.

Nařízení Rady (EHS) 574/72.

9. Zákony a předpisy

10. Kontakty

29

10.1. Ústředí

Adresa: Křížová 25, 225 08 Praha 5

Telefonní ústředna: + 420 257 061 111

Fax: + 420 257 063 360

Elektronická podatelna: posta@cssz.czWebové stránky: http://www.cssz.cz

Informační kancelář má pro veřejnost otevřeno každý pracovní den.

Call centrum na telefonním čísle + 420 257 062 860 poskytuje

informace o důchodovém pojištění, a to v době:

Pro informace týkající se Vašeho sociálního zabezpečení se obracejte vždy na Vaši příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ.

10.2. Krajská a okresní pracoviště

Všechna okresní a krajská pracoviště jsou pro veřejnost otevřena

každý pracovní den, minimálně v rozsahu uvedeném v násle dující

tabulce. Další informace najdete na webových stránkách

http://www.cssz.cz vždy u příslušných pracovišť.

10.3. Portál veřejné správy

Adresa: http://www.portal.gov.cz

Tel.: + 420 800 202 122

E-mail: helpdesk@portal.gov.cz

pondělí a středa 8.00 – 17.00 h

úterý a čtvrtek 9.00 – 14.30 h

pátek 9.00 – 14.00 h

pondělí a středa 8.00 – 17.00 h

úterý a čtvrtek 8.00 – 14.30 h

pátek 8.00 – 14.00 h

pondělí a středa 8.00 – 17.00 h

úterý a čtvrtek 8.00 – 14.00 h

pátek 8.00 – 13.00 h

11. Zkratky

30

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení

EHS Evropské hospodářské společenství

ELDP Evidenční list důchodového pojištění

EU Evropská unie

IOLDP Informativní osobní list důchodového pojištění

IKP Individuální konto pojištěnce

KSSZ Krajská správa sociálního zabezpečení

LPS Lékařská posudková služba

MO Malá organizace

MSSZ Městská správa sociálního zabezpečení Brno

OSSZ Okresní správa sociálního zabezpečení

OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná

PN Pracovní neschopnost

P/O Přihláška k nemocenskému pojištění - odhláška

POČR Podpora při ošetřování člena rodiny

PPM Peněžitá pomoc v mateřství

PSSZ Pražská správa sociálního zabezpečení

SD Předčasný starobní důchod podle § 30 zákona č. 155/1995

Sb., o důchodovém pojištění

ST Předčasný starobní důchod podle § 31 zákona č. 155/1995

Sb., o důchodovém pojištění

SVČ Samostatná výdělečná činnost

ÚP Územní pracoviště

VPTM Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Obsah

31

1. Nemocenské pojištění 21.1. Dávky nemocenského pojištění 21.1.1. Nemocenské 2

1.1.2. Podpora při ošetřování člena rodiny (POČR) 3

1.1.3. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) 3

1.1.4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM) 4

1.2. Ochranná lhůta 51.3. Výpočet dávek nemocenského pojištění 51.3.1. Výpočet nemocenského 5

1.3.2. Výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění 6

1.4. Kontroly dodržování léčebného režimu 71.4.1. Kdo a jak kontroluje 7

1.5. Přihlášky a odhlášky k nemocenskému pojištění (P/O) 71.5.1. K čemu slouží P/O 7

1.5.2. Povinnosti zaměstnavatelů 7

1.5.3. Způsoby podání P/O 8

1.6. Další povinnosti organizací v nemocenském pojištění 8

2. Důchodové pojištění 92.1. Starobní důchod 92.1.1. Důchodový věk 9

2.1.2. Výpočet starobního důchodu 9

2.1.3. Starobní důchod před dosažením důchodového věku 10

2.2. Invalidní důchod 112.2.1. Plný invalidní důchod 11

2.2.2. Částečný invalidní důchod 12

2.3. Pozůstalostní důchod 122.3.1. Vdovský a vdovecký důchod 12

2.3.2. Sirotčí důchod 13

2.4. Souběh důchodů a jejich výplata 132.5. Informativní osobní listy důchodového pojištění 142.6. Podání žádosti o důchod a jeho výplata 142.7. Povinnosti organizací v důchodovém pojištění 152.7.1. Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) 15

2.7.2. Způsoby podání ELDP 15

2.7.3. Další povinnosti organizací v důchodovém pojištění 16

3. Pojistné 173.1. Platba pojistného 173.1.1. Vyměřovací základ zaměstnance 17

3.1.2. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné 18

3.1.3. Vyměřovací základ osoby účastné dobrovolného

důchodového pojištění 19

3.2. Penále 193.3. Sankce za neplnění povinností v sociálním

zabezpečení 19

4. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 214.1. Kdo je OSVČ 214.2. OSVČ a účast na důchodovém pojištění 224.3. OSVČ a účast na nemocenském pojištění 224.4. Přehled OSVČ za rok 2007 224.5. Platba pojistného OSVČ v roce 2008 23

5. Evropská unie a mezinárodní smlouvy 245.1. Koordinace sociálních systémů v Evropské unii 24

Obsah

32

5.1.1. Příslušnost k právním předpisům 24

5.1.2. Důchody v Evropské unii 25

5.1.3. Peněžité dávky v nemoci a mateřství v EU 25

5.1.4. Způsob výplaty a dokladování 25

5.2. Mezinárodní smlouvy 25

6. Lékařská posudková služba 266.1. Posuzování zdravotního stavu pro účely invalidity 266.2. Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti 26

7. Tiskopisy a e - Podání 27

8. Časopis Národní pojištění 28

9. Zákony a předpisy 28

10. Kontakty 2910.1. Ústředí 2910.2. Krajská a okresní pracoviště 2910.3. Portál veřejné správy 29

11. Zkratky 30

Účelová publikace

Není určena k prodeji na knižním trhu.

Sociální zabezpečení 2008

Vyšlo v únoru 2008, první vydání, 32 stran, 50 000 výtisků.

Vydala Česká správa sociálního zabezpečení,

odbor komunikace, Křížová 25, Praha 5.

Grafická úprava:

Euro–Agency s.r.o.

ISBN 978-80-87039-07-6

© Česká správa sociálního zabezpečení Praha, 2008