02 obalka 2cislo13 - praha.vupsv.czpraha.vupsv.cz/fulltext/fsp_2013-02.pdf · sociální...

2

dvouměsíčník/ročník7 2013

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.

02_OBALKA_2cislo13.qxd 4.4.2013 14:28 StrÆnka 1

Summaries of selected articlesObsah

Ideas about old-age pension and its timing - influence oflegislation, work and family - p. 2The paper deals with the issue of old-age pension and thetiming and perception thereof as a contribution to the debateon active ageing and the prolonging of work activity inadvanced age. We begin by arguing that the transitionbetween economic activity and old-age pension ischaracterised by a growing variability of strategies andfactors influencing these strategies in terms of both type ofpension and timing. Using a cohort aged 55-65 we show howideas about old-age pension as a time of life with a specificcontent influence the timing of taking retirement. We identifya separate subgroup of people in the pre-retirement period,referred to as "non-pensioners", and people who are alreadyreceiving pension benefits and therefore have someexperience of life in retirement. The results show that theidea of going into retirement as a joyful event that can belooked forward to is slightly romanticised in the pre-retirement group and is, at least partially, motivated by anexternality - dissatisfaction with current employment. Non-pensioners and pensioners also have different ideas aboutthe benefits of life in retirement: there is often an expectedimprovement in their state of health and everyday activity,which the attitudes of young pensioners do not corroborateparticularly. Scrutiny of other factors that play a role in thedecision on the timing of retirement also indicates adiscrepancy between the great weight of the legislativedefinition of the retirement age and the "actual" variability of"soft" factors, such as physical and health condition,unemployment and family situation. These factors then alsoinfluence the retrospective assessment of the move intoretirement in old-age pensioners. The list of factorsinfluencing the timing of retirement is different for differentsocio-demographic groups. Based on these results, socialand pension policy should undertake a comprehensiveassessment of the factors that play a role in the planning ofretirement timing and should reflect their variablesignificance for different groups of future pensioners.Keywords: age limit, retirement, old-age pension, decision-making, ideas

Pension reform in the Czech Republic since 2010 - p. 10The paper aims to analyse pension reform in the Czech Republicsince 2010. Pension reform in the Czech Republic has gatheredpace. The panel of consultants and experts on pension reformhas recommended mandatory saving in pension funds. TheConstitutional Court has ruled that citizens with higher incomesduring their working careers should receive higher pensions.The government responded with a minor amendment to thePension Insurance Act and has also prepared a major pensionreform that introduces an opt-out option, albeit on a fairlymodest scale.The political risks of the current pension reformare considerable. The Czech government is introducing an opt-out at a time when neighbouring countries are slowlyabandoning this approach. The public is fairly sensitive to theproblems associated with pension reform in Central Europe. Thepublic has the feeling that the government is forcing on itsomething that has failed elsewhere. Real pension reformshould be budget-neutral, i.e. it should not generate any newbudget deficits - whether explicit or implicit. The parameters ofthe PAYG system should therefore be gradually modified. Theavailable options at present appear to be increasing the age ofretirement and decreasing the average pension/wage ratio.Keywords: pension reform, social insurance, Czech Republic,equivalence, solidarity

Hearing-impaired citizens' access to services available fromcommercial entities - p. 23In September 2012 I took part in the Bank Without Barrierscompetition as a juror, assessing the six biggest retail banks thatmet the condition of having branches in the region. I assessedtheir services for and communication with the hearing-impaired:cooperativeness, communication and barriers. The assessmentfrom the point of view of hearing-impaired persons did not dealwith financial products and their prices. My findings from testingthe banks are set out in this article. The stated recommendationsneed not be confined to the banking sector - they can be appliedto the accessibility and availability of goods and services invarious other commercial fields.Keywords: accessibility, communication, eScribe, person withhearing impairment, communication barriers.

Editorial 1

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzyPředstavy o starobním důchodu

a jeho časování

- vliv legislativy, práce a rodiny 2

Lucie Vidovićová

Důchodová reforma v ČR po roce 2010 10

Marek Loužek

Z Evropské unieNovely vybraných zákonov

a ich dopad na cenu práce 18

Projekty podporované EUEvropská referenční a expertní sí�

odborného vzdělávání (Refernet) 22

Poznatky z praxePřístup občanů se sluchovým postižením k dostupným

službám komerčních subjektů 23

Zajímavosti ze zahraničního tiskuDružstva mohou mladým lidem nabídnout lepší budoucnost 26

Trendy světové zaměstnanosti 2013 28

Význam investic do starších pracovníků 28

Informační servis čtenářůmRecenze: Osoby migrující po EU a jejich

sociální zabezpečení 29

Seminář o francouzském a českém systému denní péče

o děti do šesti let 31

Novinky v knižním fondu 31

Z domácího tisku 32

Ze zahraničního tisku 32

Obsahové zaměření časopisu

Sociální problematika v nejširším vymezení,

zejména tyto tematické okruhy:

� sociální teorie, sociální politika, � sociální služby, státní sociální podpora, hmotná nouze, � posudková služba, zdravotní postižení, � rodina, sociálně-právní ochrana dětí, rovné příležitosti, � pojistné systémy, důchodové, nemocenské a úrazové

pojištění, � příjmová politika, � zaměstnanost, politika zaměstnanosti,

� služby zaměstnanosti, trh práce, zahraniční zaměstnanost,

� mzdová politika, mzdové a platové systémy, � bezpečnost práce a pracovní prostředí, � pracovní podmínky, organizace práce,� sociální dialog a kolektivní vyjednávání,� migrace, integrace cizinců, � mezinárodní spolupráce v oblasti sociálního

zabezpečení, � legislativa upravující všechny tyto oblasti, � další příbuzná tematika.

Informace pro autory

Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouzerecenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení,které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky.Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úplnou kontaktní adresu včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na e-mailovou adresu: [email protected]. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány.

Formální požadavky

Rukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 20 tisíc znaků včetněmezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé a klíčová slova v češtině.Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou, příklady viz www.vupsv.cz. Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobílému provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.

For summaries of selected articles see the 3rd page of the cover.


FÓRUM sociální politiky 2/2013 1

Editorial

Vydává Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.Palackého nám. 4 128 01 Praha 2 IČO 45773009

Šéfredaktorka: Mgr. Helena Lisákontakt: [email protected]. 224 972 645

Tisk: Vydavatelství KUFR, s. r. o.Naskové 3, 150 00 Praha 5

Distribuce a předplatné: PostservisPoděbradská 39, 190 00 Praha 9Kontakt: e-mail [email protected]: 284 001 847 tel.: 800 300 302 (bezplatná infolinka ČP)www.periodik.cz

Prodej za hotové: Knihkupectví KarolinumCeletná 18, 116 36 Praha 1

Cena jednotlivého čísla: 50 Kč

Vychází: 6krát ročně

Dáno do tisku: 8. 4. 2013

Registrace MK ČR E 17566ISSN 1802-5854 – tištěná verzeISSN 1803-7488 – elektronická verze© VÚPSV

Redakční rada: Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. (FHS UK)Prof. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D. (ČSSZ, ZSF JČU)Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠFS)Mgr. Aleš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU)Doc. JUDr. Iva Chvátalová, CSc (MUP, o. p. s., VŠE)

2/2013

FÓRUMsociální politikyodborný recenzovaný časopis

Vážení čtenáři, aktuální údaje o vývoji ekonomiky a nezaměstnanosti ukázaly, že

hospodářství je již šesté čtvrtletí za sebou v recesi a počet evidova-ných uchazečů o práci se přiblížil šesti stům tisícům. Narůstá početdlouhodobě nezaměstnaných i nezaměstnaných mladých lidí a star-ší pracovníci, kteří přišli o práci, jen velmi obtížně nalézají novou.I když existuje řada projektů zaměřených na zlepšení situace nejhů-ře postižených skupin na trhu práce, situace se nadále zhoršuje.

Redakční rada rozhodla o změně názvu dosavadní rubriky Stati,studie, úvahy a analýzy, do níž jsou zařazovány výhradně recenzo-vané články, na Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy, aby bylona první pohled patrné, která část časopisu obsahuje články, kteréprošly nezávislým anonymním recenzním řízením.

Tentokrát tato rubrika obsahuje dva články zabývající se temati-kou důchodů. Začíná článkem „Představy o starobním důchodua jeho časování - vliv legislativy, práce a rodiny“, jehož autorka sezabývá problematikou starobního důchodu, jeho časování a percep-ce. Uvádí, že přechod mezi ekonomickou aktivitou a starobnímdůchodem je charakterizován rostoucí variabilitou strategií a aspek-tů, které tyto strategie ovlivňují co do typu i časování. Na příkladukohorty ve věku 55–65 let ukazuje, jak představy o starobním důcho-du ovlivňují časování odchodu do starobního důchodu. Sledujeodděleně podskupinu lidí v období před důchodem a důchodců.Představa odchodu do starobního důchodu jako radostné události jev předdůchodové skupině mírně romantizovaná a je částečně moti-vovaná nespokojeností v současném zaměstnání. Obě skupiny setaké rozcházejí v představě a hodnocení přínosů života v důchodu.Analýza dalších okolností, které hrají roli při rozhodování o časeodchodu do důchodu, naznačuje diskrepanci mezi velkou váhoulegislativní definice věkové hranice a „reálnou“ variabilitou „měk-kých“ aspektů, jako jsou fyzický a zdravotní stav, nezaměstnanosta rodinná situace. Faktory ovlivňující časování odchodu do starob-ního důchodu se u různých sociálně-demografických skupin liší.Sociální a důchodová politika by měla z komplexního hodnocenífaktorů, které se na plánování časování odchodu do starobníhodůchodu podílí, vycházet a reflektovat jejich variabilní význam prorůzné skupiny budoucích důchodců.

Cílem autora druhého příspěvku s názvem „Důchodová reformav ČR po roce 2010“ je analyzovat důchodovou reformu v ČR po ro-ce 2010. Bezděkova komise doporučila povinné spoření ve fondech.Ústavní soud rozhodl, že občané s vyššími příjmy během pracovníkariéry mají dostávat vyšší důchody. Vláda reagovala malou nove-lou zákona o důchodovém pojištění a zároveň připravila velkoudůchodovou reformu, která zavádí opt-out, by� v poměrně skrom-ném měřítku. Politická rizika současné důchodové reformy jsounemalá. Česká vláda provádí opt-out v okamžiku, kdy od něj okolnístáty pomalu ustupují. Skutečná důchodová reforma by měla býtrozpočtově neutrální, tj. nevytvářet nové důchodové schodky - a� užexplicitní nebo implicitní. Proto by se měly postupně upravovatparametry průběžného systému. V současné době se nabízí zvyšo-vání věku pro odchod do důchodu a snižování podílu průměrnýdůchod ke mzdě.

Nerecenzovaná část v rubrice Z Evropské unie obsahuje článekzabývající se dopady změn zákonů přijatých na Slovensku na tamnícenu práce a v rubrice Projekty podporované EU seznamuje se sítíRefernet a jejím zaměřením. V rubrice Poznatky z praxe přináší člá-nek analyzující možnosti přístupu osob se sluchovým postižením keslužbám komerčních subjektů a v rubrice Zajímavosti ze zahraniční-ho tisku několik krátkých článků týkajících se významu investic dostarších pracovníků, role družstev při zaměstnávání mladých lidía trendů světové zaměstnanosti v roce 2013. Rubrika Informační ser-vis čtenářům obsahuje kromě obvyklých podrubrik a aktuálníchinformací recenzi publikace o sociálním zabezpečení osob migrují-cích po EU a informaci o nejdůležitějších poznatcích z mezinárodní-ho semináře o formách denní péče o děti do šesti let.

Helena Lisášéfredaktorka

12VU_2cislo2013.qxd 9.4.2013 8:36 StrÆnka 1

2 FÓRUM sociální politiky 2/2013

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy

Představy o starobním důchodu a jeho časování – vliv legislativy,práce a rodiny Lucie Vidovićová

Text se zabývá problematikou starobního důchodu, jeho časování a percepce jako příspěvku k diskusi o aktivním stár-

nutí a prodlužování pracovní aktivity ve vyšším věku. V úvodu argumentujeme, že přechod mezi ekonomickou akti-

vitou a starobním důchodem je charakterizován rostoucí variabilitou strategií a aspektů, které tyto strategie ovlivňují

co do typu i časování. Na příkladu kohorty ve věku 55–65 let ukazujeme, jak představy o starobním důchodu, jako

životním období se specifickou náplní, ovlivňují časování odchodu do starobního důchodu. Sledujeme odděleně pod-

skupinu lidí v období před důchodem, tzv. „nedůchodce“, a osoby, které již pobírají důchodovou dávku a mají tedy

se životem v důchodu již nějakou zkušenost. Výsledky ukazují, že představa odchodu do starobního důchodu jako

radostné události, na kterou je možné se již dopředu těšit, je v předdůchodové skupině mírně romantizovaná a je, při-

nejmenším částečně, motivovaná externalitou – nespokojeností v současném zaměstnání. Nedůchodci a důchodci se

také rozcházejí co do představy o přínosech života v důchodu: častěji čekají zlepšení zdravotního stavu a náplně běž-

ného dne, které postoje mladých důchodců příliš nepotvrzují. Při sledování dalších okolností, které hrají roli při roz-

hodování o čase odchodu do důchodu, data dále naznačují diskrepanci mezi velkou váhou legislativní definice věko-

vé hranice a „reálnou“ variabilitou „měkkých“ aspektů, jako je fyzický a zdravotní stav, nezaměstnanost a rodinná

situace. Tyto aspekty se pak také spolupodílejí na obsahu retrospektivního hodnocení odchodu do důchodu u sta-

robních důchodců. Přehled faktorů, které ovlivňují časování odchodu do starobního důchodu, se přitom liší pro různé

sociálně-demografické skupiny. Sociální a důchodová politika by na základě těchto výsledků měla směřovat ke kom-

plexnímu hodnocení faktorů, které se na plánování časování odchodu do starobního důchodu podílí, a reflektovat

jejich variabilní význam pro různé skupiny budoucích důchodců.

I přes doporučení některých odborníkůzůstává i v dnešní době životní cyklusv zásadě rozdělen na tři velké úseky: vzdělá-vání, zaměstnání a odpočinek (srov. Riley,Riley, 1994), které jsou do značné mírystrukturovány, nikoliv „lidskými situacemi“,jak to bylo obvyklé v předmoderní době, ale„byrokratickými událostmi“ (Kholi, 1986).Institucionálním klíčem těchto událostí jeobvykle chronologický věk. Neadekvátnostichronologického věku jako rozhodujícíhoaspektu například pro trh práce již bylavěnována opakovaná pozornost (viz např.Cimbálníková et al., 2011; Vidovićová,2008). Příčinou a zároveň důsledkem je fakt,že byrokratické události mohou vystihovatlidské situace, vypůjčíme-li si Kholihopojmy, jen omezeně, protože (jedinečná)podoba životní a pracovní dráhy individuaje determinována nejen jeho/jejím věkem,ale i schopnostmi, preferencemi, zdravot-ním stavem, sociálně-ekonomickým poza-dím, genderovými a rodinnými rolemia řadou více či méně očekávatelných exter-nalit. Tento princip je možné aplikovat i naproblematiku odchodu do důchodu. Z insti-tucionálně adekvátních důvodů jsou dávkystarobního důchodu v českém systémusociálního zabezpečení distribuovány nazákladě jasně definovaných pravidel zahr-nujících (při určité míře zjednodušení) dvazákladní předpoklady – tedy stanovenýchronologický věk a potřebnou dobu pojiš-tění, přičemž se jedná o univerzální systémaplikovaný na všechny ekonomicky aktivní v národním hospodářství. Nová úprava v rám-ci důchodové reformy platné od 1. 1. 2013umožňuje větší autonomii co do manipula-ce s vklady a spořením, nicméně ony dva

hlavní vstupní prahy spíše upevňuje (např.zakonzervování prodlužování věku odchodudo důchodu, zrušení zohlednění počtuženou vychovaných dětí), než aby došlok jejich větší individualizaci. Jak již bylořečeno, jasná a nepříliš variabilní pravidlajsou pro administraci tak velkého a náklad-ného sociálního systému nezbytná. Na dru-hou stranu však mohou být nahlížena jakopříliš rigidní s ohledem na jedince a jeho/jejíkonkrétní situaci a ve svém důsledku takkontraproduktivní pro dosažení cílů, jakýmje například prodlužování pracovní aktivitya vyšší míra participace na pracovním trhuve vyšších věkových skupinách.1 Těmto sna-hám a pravidlům navzdory se tak napříkladzdá, že v populaci přetrvává preference, při-nejmenším deklarovaná, raných odchodůdo důchodu (Rabušic, 2004; Vidovićová,Manea, Rabušic, 2008; Šlapák et al., 2010).Případně jsou vyhledávány jiné možné způ-soby ukončení intenzivní pracovní činnosti.Přechod mezi prací a důchodem je individu-alizován a stává se flexibilnějším, říkají Guil-lemard a van Gunsteren (1991). Ti argumen-tují, že odchod z pracovního trhu již nenídefinován výhradně systémem starobníhodůchodu s pevnými nárokovými pravidly,ale právě stále častěji alternativními cesta-mi. Typickými příklady jsou systémy zabez-pečení pro případ invalidity nebo v neza-městnanosti, kde je kritérium věku nahraze-no kritérii funkcionálními a nárokovost jedetailněji testována (Guillemard, van Gun-steren, 1991). Zhoršené zdraví a nezaměst-nanost tak často fungují jako vůči věkualternativní vstupní brána do ekonomickéneaktivity. A tak, jak uvádí Phillipson (2002),pracují zaměstnanci od určité chvíle s „po-

myšlením na důchod“ a spíše než by počí-tali čas, který jim uběhl od narození, sou-středí se na čas, který jim zbývá ještěodpracovat, „ale ... tato předpově� je pro-měnlivější a méně jistá, než tomu bylodříve...“ (Phillipson, 2002:19). Obdobné shr-nutí a zároveň polemiku uvádí Ekerdt (2004)ve svém článku „Narozeni pro důchod“(Born to Retire), když říká, že důchod se sicedestandardizuje co do vnějškovostí, jako ječasování a forma, ale nikoliv z pohledutoho, že prostě jednou nastane. A s narůsta-jící intenzitou, pokračuje autor, se požada-vek přípravy posunuje do stále mladšíhověku a dřívějších fází životní dráhy, čímžzabírá stále větší pozornost a nabývá navýznamu. V následujícím textu se protopodíváme na starobní důchod jako individu-alizovanou životní událost, která je predeter-minována (nebo vůči nim v čase následná)jak strukturálními podmínkami, jako jsoulegislativní pravidla, ekonomická situace,míry nezaměstnanosti apod., tak (kvazi-)individuálními aspekty, jejichž výskyt, důle-žitost a preferované způsoby řešení semohou mezi jedinci, resp. mezi nejvýznam-nějšími sociálně-demografickými skupina-mi lišit.

Společnost a její institucionální systémyjsou velmi dynamické a sociologické nástro-je nám vždy umožňují sledovat jen relativněmalé časové a sociální výseky sociální reali-ty. Abychom zakonzervovali alespoň některécharakteristiky v okruhu našeho zájmu, sou-středíme se na osoby ve věku 55–65 let, tedys ohledem na rok realizace výběrového šet-ření na kohortu narozenou mezi lety 1941a 1951. Na empirických datech ukážeme,jaký pohled má tato kohorta na starobní




důchod a jeho časování, do jaké míry zvažu-je aspekty strukturální a jakou roli hrají indi-viduální preference a „lidské situace“. Poku-síme se zároveň zhodnotit, jak se liší očeká-vání osob před samotným důchodema deklarované zkušenosti osob, které tímtopřechodem, touto tranzicí2 s výrazným sym-bolickým i reálným významem již prošly.

Náš empirický vzorek zahrnuje jak osoby,které s ohledem na datum narození před-chází poválečný baby boom, tak osoby tvo-řící jeho větší část. Kromě data narozenínaše respondenty sbližuje i prožitek dětstvív období relativního poválečného blahoby-tu, dospívání v době normalizace, přeruše-né rokem 1968, kdy našim respondentůmbylo mezi 17 a 27 lety. A zatímco v těchtobouřlivých letech byli nositeli sociálníchzměn, o dvacet let později již byli spíše„diváky“ studentského hnutí pozdních letosmdesátých. Přerod komunistické společ-nosti v transformačně-kapitalistickou jezastihuje většinou uprostřed jejich dvou- ažtřídětných rodin, na vrcholu „stabilních“kariér a v prominentních společenskýchpozicích. Dravá doba, na jejímž počátku v tuchvíli stojí, bude preferovat stále mladšía mladší věkové kohorty, které mohou začítstavět na nově nabytých jazykových, cesto-vatelských a technologických zkušenostech,tedy na všem, o co byla sledovaná kohortaznačně ukrácena. Do roku 2000 nastupujíjako čerství padesátníci a šedesátníci,a bývají první, kdo má (nebo vbrzku budemít) zkušenost s rostoucí nezaměstnanostíosob ve vyšším věku, masovými předčasný-mi důchody a novou náplní raného stáří bezvnoučat. Do budoucna budou vstupovatjako první průkopníci historicky bezprece-dentního demografického stárnutí česképopulace a díky prodlužování naděje nadožití budou i pionýry v nárůstu podíludlouhověkých osob starších 80 let. Neostý-cháme se proto tuto kohortu nazvat kohor-tou tranzitivní, a to nejen z pohledu celo-společenských změn, jichž byla nositelkounebo svědkem, ale i z pohledu její současnépozice v rámci životní dráhy. Věk 55+ býváněkdy definován jako vyšší střední věk pře-cházející do raného stáří (WHO - A Glosary,2004). Je to období začátku fyzických a zdra-votních změn, ale především významnýchzměn sociálních. Je to období ukončení jed-něch a objevení se nových sociálních rolí,a to jak na poli rodiny (vztahy s dospělýmidětmi i stárnoucími rodiči), tak v oblastipráce a zaměstnání.

Následující text členíme do několikačástí. Po krátkém metodologickém úvoduse věnujeme institutu důchodu, jeho hod-nocení ze strany respondentů, kteří jsouv důchodu, a těch, kteří se do něj teprvechystají. Ptáme se také, zda a jakým způso-bem tato změna vstupuje do prožitku kaž-dodenního života a jaká je představa res-pondentů o ideálním důchodu. Druhý oddílse zabývá názory respondentů na stálevelmi aktuální otázku časování odchodu dodůchodu a okolnostmi, které - vedle nasta-vení pravidel důchodového systému - totočasování ovlivňují.

Metodologie a popis souboru

K empirickému popisu percepce starob-ního důchodu a představ o jeho časováníz pohledu relativně specifické kohorty res-pondentů využíváme kvantitativní dotazní-kové šetření „Práce a životní styl - Tranzice2006“ (N = 1063). Výzkum byl realizovánv rámci projektu Institutu pro výzkumreprodukce a integrace společnosti (MSM0021622408). Dotazování v populaci ČR vevěku 55–65 let uskutečnila agentura SC&Cna přelomu června a července 2006 pomo-cí kvótního výběru (zohledněno bylo pohla-ví, vzdělání, kraj a velikost obce). Bylo dosaže-no návratnosti 72 %. Ve vzorku bylo 48 % mu-žů a 52 % žen; 12 % osob se vzdělánímzákladním, 47 % osob se středním bez ma-turity, 32 % se středním vzděláním s matu-ritou a 9 % vysokoškoláků. I přesto, že sejedná již o starší datový soubor, jeho nováanalýza umožňuje se vyjádřit k aktuálnímotázkám, jako je právě představa o odcho-du do starobního důchodu vis á vis mění-cím se pravidlům a okolnostem.

Pro účely zjednodušení prezentace analýzjsme v souboru vytvořili dvě základní skupi-ny: tzv. „nedůchodce“ a „starobní důchod-ce“. Mezi nedůchodce jsou zařazeni respon-denti, kteří se vyjádřili, že „nemají věk nadůchod“ a ani si o něj nežádali, a zároveňv další otázce potvrdili, že nepobírají starob-ní (běžný ani předčasný) důchod. Naopakskupinu starobních důchodců v našem sou-boru tvoří lidé, kteří pobírají předčasnýnebo běžný starobní důchod a přitomv další otázce zvolili některý z nabízených„důchodcovských“ statusů: pracující, býva-lý pracující nebo nepracující důchodce.Základní charakteristiky těchto dvou skupinjsou v tabulce č. 1. Mezi důchodci jsou dleočekávání lidé starší, vzhledem k rozdílné-mu věku odchodu do důchodu je zde vícežen, a jelikož převažujícím zdrojem jejichpříjmu je důchodová dávka, pohybují setyto osoby v nižších příjmových pásmech.Obě skupiny jsou rovnoměrně zastoupenyve všech typech velikosti sídla.

Na přímou otázku, zda - bez ohledu nasvůj formální status - v současné době res-pondent pracuje, odpovědělo v celém sou-boru souhlasně 46 % respondentů (N = 473),

z toho bylo 54 % mužů a 46 % žen. V rozdě-lení dle věku ale nejsou genderové rozdílytak význačné, jak bychom mohli očekávat,bereme-li v úvahu rozdílný věk odchodu dodůchodu pro obě pohlaví. U žen aktivita klesáo něco dříve než u mužů, ale ve vyšším věku(62 a více let) se rozdíl v pracovním zapojenídle pohlaví významně zmenšuje (graf č. 1).

Mezi pracujícími je více osob s vyššímvzděláním, lidí z větších měst, lidí subjektiv-ně zdravějších a také samozřejmě více osobs vyšším příjmem.

Hodnocení odchodu do důchodu

Zhruba třetina respondentů hodnotíodchod do důchodu jako vyloženě radost-nou a dlouho vyhlíženou událost, druhá tře-tina naopak na důchod nahlíží jako na okol-nostmi vynucenou událost a třetí třetinajako na relativně neutrální událost – forma-litu nebo něco, na co se dá i zvyknout. Jenrelativně malé procento (4,5 %) odchod dodůchodu ohodnotilo jako vyloženě nepří-jemný zážitek (tabulka č. 2). V hodnocení lzelogicky předpokládat rozdíly podle toho,zda je děláno prospektivně - tedy je vyjá-dřením jakéhosi očekávání - nebo zda jehodnocením události minulé. V případěstarobních důchodců je výsledek směsicíočekávání, reálného prožitku, racionalizacevlastního chování a následných prožitků,která vlastní hodnocení bu�to překryla,nebo naopak zvýraznila. Zcela v souladu

Tabulka č. 1: Nedůchodci a důchodci – zá-

kladní charakteristiky souboru

Nedůchodci Důchodci (N = 362) (N = 587)

Ženy 27 % 73 %Muži 50 % 50 %Pracuje 75 % 25 %Nepracuje 5 % 95 %ZŠ 20 % 80 %SŠ-M 36 % 64 %SŠ+M 44 % 56 %VŠ 45 % 55 %Medián:Věk 56 let 62 letPříjem (kat.) 5 (14–16 tis. Kč) 2 (8–10 tis. Kč)

Graf č. 1: Respondenti, kteří pracují dle věku a pohlaví (sloupcová %)




s argumentem tzv. „českého důchodovéhoparadoxu“ (Rabušic, 2004; Vidovićová,Chromková, Manea, Rabušic, 2008)3 všakmůžeme pozorovat, že mezi těmi, kteřív důchodu ještě nejsou, a těmi, kteří s nímjiž mají zkušenost, výrazně klesá podílradostného hodnocení.

Důchodci vidí důchod častěji jako nedo-brovolnou volbu nebo formalitu a naopakméně často než nedůchodci říkají, že se „na

to dá zvyknout“. Mezi pohlavími je rozdílpouze u varianty „formalita, která vlastněnepřinesla moc změn“, kde ženy důchodky-ně tuto variantu volily ve 21 % a nedůchod-kyně pouze ve 13 %, u mužů je to v oboupřípadech cca 20 %. Zatímco retrospektivněsvůj odchod do důchodu jako radostnouudálost hodnotí přibližně stejný podíl res-pondentů ve všech vzdělanostních skupi-nách, před odchodem do důchodu je pod-

statně větší část radostně očekávajícíchu osob se základním vzděláním a vyuče-ných. Vysokoškoláci mají relativně nejvyššípodíl hodnocení důchodu jako nepříjemné-ho zážitku. Tak jasné vzorce v hodnoceníodchodu do důchodu ale nesledujeme přihodnocení vlivu původní, předdůchodovéprofese. V zásadě je však možné říci, že lidé,kteří pracovali v duševních oblastech (prvnítři skupiny KZAM), považovali odchod dodůchodu za radostnou událost méně častonež lidé na druhém konci škály. Nejčastějio radostné události hovoří kvalifikovaní děl-níci. Naopak lidé, kteří před odchodem dodůchodu pracovali jako zákonodárci nebovedoucí pracovníci, o této události hovoří ja-ko o nepříjemném zážitku nejčastěji ze všechostatních profesí (15 % vs. např. 5 % u vě-deckých pracovníků, 4 % u řemeslníků nebo2 % u pomocných dělníků). To naznačuje, žekvalita práce může v tomto hodnocení hrátvýznamnou roli. To jsme si ověřili i při po-hledu prostřednictvím subjektivně hodnoce-né spokojenosti v současném zaměstnání(graf č. 2).

Skutečně, faktor (ne)spokojenosti v aktu-álním zaměstnání se zdá hrát velkou roliv „těšení se na důchod“, naopak ony spo-kojené, zdá se, do důchodu „přinutí jenokolnosti“.

Dopad odchodu do důchodu nakaždodennost

Dále jsme naše respondenty požádali,aby ohodnotili očekávanou (v případěnedůchodců) a reálnou (v případě důchod-ců) změnu v klíčových oblastech života,způsobenou odchodem do důchodu a změ-nou socioekonomického statusu. Zhrubapolovina ze všech respondentů se vyjádři-la, že žádnou změnu ve sledovaných oblas-tech neočekává, ale druhá polovina res-pondentů vnímá odchod do důchodu jakovýznamný předěl jak v individuálních cha-rakteristikách, tak v sociálních vztazích (viztabulka č. 3).

Respondenti, kteří ještě nejsou v důcho-du, si od odchodu do důchodu slibují spíšezlepšení psychického a zdravotního stavua výrazné zlepšení náplně běžného dne.Kde se obávají určitého zhoršení, je v poci-tu užitečnosti a životního smyslu.4 Pro násje samozřejmě nejzajímavější srovnánímezi očekáváními budoucích důchodcůa „realitou“ vnímanou lidmi, kteří již ve sta-robním důchodu jsou. Nejpozitivněji jsouočekávány změny v kvalitě náplně běžnéhodne, což se ale ukazuje jako příliš optimis-tické ve srovnání s „realitou“ uváděnoudůchodci. Největší rozdíl mezi názory těch-to dvou skupin se týká zdravotního stavu.Zatímco 42 % pracujících očekává výraznézlepšení zdravotního stavu, o takovém do-padu důchodu hovoří „jen“ 30 % důchod-ců, což se projevuje i ve vyšší míře jejichnegativního hodnocení vlastního zdravotní-ho stavu (19 vs. 10 %). Do třetice můžemerozdíly vidět i u pocitu užitečnosti, kdy jsounaopak nedůchodci skeptičtější. Mezi mužia ženami nejsou v hodnocení dopadu

Tabulka č. 2: Jak byste popsal(a) Váš (budoucí) odchod do důchodu?

Celkem Nedůchodce Důchodce

Radostná událost, už dlouho jste se na důchod těšil(a)/ se těšíte 33 40 33

Něco, k čemu Vás spíše přiměly okolnosti 31 24 32

Formalita, vlastně to nepřineslo/nepřinese mnoho změn 20 18 21

Něco, co byste si nevybral(a), ale na co se dá se zvyknout 11 14 10

Vyloženě nepříjemný zážitek 4 4 4

Pozn.: Pro respondenty, kteří ještě nejsou v důchodu, se otázka vztahovala k budoucnosti.

Graf č. 2: Hodnocení odchodu do důchodu v závislosti na spokojenosti v současném

zaměstnání

Pozn.: Odpovídali pouze pracující nedůchodci.

Tabulka č. 3: Změny v důsledku odchodu do důchodu – očekávání nedůchodců

a „realita“ starobních důchodců (sloupcová %)

Změna k lepšímu Žádná změna Změna k horšímuočekávání „realita“ očekávání „realita“ očekávání „realita“

Vaše náplň běžného dne 61 55 28 33 11 13Váš psychický stav 44 42 44 44 13 14Váš zdravotní stav 42 30 48 51 10 19Váš vztah k partnerovi/ce*) 24 25 68 65 8 10Váš pocit užitečnosti a životního smyslu 22 26 55 55 24 20

Pozn.: *Odpovídali pouze lidé, kteří mají partnera(-ku).Znění otázky: „Jak se podle vás změní/změnil po odchodu do důchodu…“

Tabulka č. 4: Představa o ideální a naopak nechtěné náplni života v důchodu (v %)

Ideál Nechtěný důchodcelkem nedůchodci důchodci celkem nedůchodci důchodci

Důchod jako čas věnovaný především sobě, svým zálibám a rozvoji vlastní osoby 37 34 39 5 3 4Důchod jako čas věnovaný plně rodině nebo druhým lidem 29 27 32 5 5 5Život v důchodu stejný jako život před důchodem: zaměstnání a řada různých aktivit 20 26 17 20 18 23Důchod jako čas pohody, strávený u televize nebo čtením novin, žádné náročné akce 10 10 10 39 43 36Jiná možnost 2 2 2 9 8 9Žádná z variant 1 1 1 22 22 22




odchodu do důchodu na běžný život zřejmévýrazné rozdíly. Na podobnou otázku se,by v jiných populacích, ptali i Šlapák a kol.(2010) a Kuchařová (2002). Ze srovnánívyplývá, že i zde jsou očekávání nedůchod-ců z roku 2010 mírně optimističtější oprotihodnocení starobních důchodců v roce2002 a meziročně je největší rozdíl opětv hodnocení zdravotního stavu, jeho zlep-šení v roce 2010 očekávalo již jen necelých30 % dotázaných respondentů před důcho-dem.

Ideální představa důchoduV další oblasti jsme se pokusili respon-

dentům nabídnout několik vizí času v dů-chodu jako jakýchsi weberovských „čistýchtypů“ a ptali jsme se, která z nabízenýchvariant představuje důchodový ideál a jakby naopak život v důchodu rozhodně strávitnechtěli.

Obecně nejpreferovanější představa ná-plně života v důchodu je čas věnovaný pře-devším rozvoji vlastní osoby a sobě samé-mu, druhou nejčastější variantou pak bylazvolena varianta altruistická, tj. čas věnova-ný druhým, zejména rodině. Dvacet procentrespondentů preferuje aktivnější prožíváníčasu v důchodu, který by se v ideálním pří-padě neměl zase tolik lišit od života předdůchodem. Je zajímavé, že stejný podíl res-pondentů jej však považuje i za zásadněnechtěný způsob trávení důchodu. I když sejedná o tendence, které sdílejí všichni res-pondenti, v poslední jmenované položce seod sebe ve svých preferencích liší důchodcia nedůchodci. Nedůchodci častěji neždůchodci preferují život stejný jako předdůchodem a zcela v souladu s tímto výsled-kem je i fakt, že také častěji odmítají důchodjako čas pohody před televizí. Čas věnova-ný rodině nebo druhým lidem jako ideálníživot v důchodu upřednostňují spíše ženy,lidé s nižšími příjmy, lidé s nižším vzdělá-ním, subjektivně se hodnotící jako starší,pozitivně zvládající vlastní stárnutí. Životstejný před i po odchodu do důchodu pre-ferují častěji muži, lidé s vyššími příjmya vyšším vzděláním, spíše mladší (pro star-ší je to častěji „nechtěný způsob prožitíživota v důchodu“), subjektivně se hodnotí-cí jako mladší, pozitivně zvládající vlastnístárnutí. Důchod jako čas pohody upřed-nostňují muži, lidé s nižšími příjmy a nižšímvzděláním, spíše starší a subjektivně sehodnotící jako staří. V případě varianty„důchod jako čas věnovaný předevšímsobě“ žádnou výraznou (lineární) asociacise sledovanými sociodemografickými cha-rakteristikami nesledujeme.

Jak je patrné z tabulky č. 4, respondentimohli volit i jinou možnost než výběrz nabídnutých. V případě ideálního životato nebyla až tak častá volba, někteří res-pondenti vpisovali odpovědi typu: míthodně starostí, hlídat vnoučata, cestovat,nebýt nemocen a kombinace různých nabí-zených možností v dotazníku (např. rozvíjetsám sebe a pomáhat druhým). Naopak naotevřenou otázku, jak jinak by rozhodně

život v důchodu respondenti nechtěli pro-žít, odpovědělo dokonce 9 % respondentů.Nejčastěji byla zastoupena odpově� vyjad-řující nemoc a invaliditu (42x), nemohouc-nost, nemožnost samoobsluhy a závislostna cizí pomoci (13x), nečinnost a nemítžádné zájmy (12x), chudoba (6x), životv ústavech (6x), osamělost (5x), nepotřeb-nost (4x) a dále pak nemožnost věnovat sepráci, muset odejít do důchodu kvůli věkua nezaměstnanost. Nelze si nevšimnout, žespíše než o charakteristiky života v ekono-mické neaktivitě se jedná o faktory obvyklespojované se stářím.

Časování odchodu do důchoduV našem souboru starobních důchodců

odešlo podle vlastního vyjádření do důcho-du 31 % respondentů dříve, 13 % pozdějia 56 % přesně podle toho, jak to vyplývaloze zákona. Přitom nesledujeme významnérozdíly dle pohlaví, příjmu nebo vzdělání.A jak si časování svého důchodu plánovalinedůchodci? Průměrný očekávaný (pláno-vaný) věk odchodu do důchodu byl 61 lets minimem 55 a maximem 97 let (zastupu-jícím pravděpodobně odpově� „nikdy“).Modální věk pro ženy byl 58 let, pro muže62 let a zdá se být nezávislý na vzdělánínebo příjmu respondenta, což je nepochyb-ně zajímavé zjištění.

Tyto názory do značné míry odrážejídůchodovou legislativu platnou v době šet-ření, a to i v případě nedůchodců, kteří ve40 % plánují odchod „přesně“, jak to pro něvyplývá ze zákona. Jen 5 % tvrdí, že sechystá odejít dříve (srov. 31 % důchodců,

kteří odešli „dříve“), a stejný podíl že poz-ději. Relativně velký podíl respondentů všakuvádí, že se ještě nerozhodli (32 %), 14 % ne-ví, nemá to spočítané a 3 % respondentůoznačila variantu, že do důchodu vůbecodejít nechce. Bohužel možnosti srovnánís pozdějším výzkumem mladších nepenzio-novaných osob u Šlapáka et al. (2010) jez řady důvodů velmi omezené, nicméněpokud bychom se o to stejně pokusili,mohli bychom konstatovat, že podíl nepen-zionovaných, kteří si plánují odejít dříve, semezi rokem 2006 a 2010 zdvojnásobil,o deset procentních bodů také narostl podíllidí, kteří chtějí odejít přesně dle zákona,a stejnou měrou se naopak snížil podíl„zatím nerozhodnutých“. Podíl těch, kteříplánují do starobního důchodu neodejítvůbec, je v těchto dvou výzkumech téměřidentický, což rezonuje s preferenční teorií,která předpokládá, že určitý podíl seniorů jeaktivních bez ohledu na vnější okolnosti(Vidovićová, 2005).

Okolnosti hrající roli při odchodudo důchodu

Nyní se dostáváme k otázce, jaké faktoryovlivňují odchod do důchodu a jakým smě-rem či způsobem. Nejdříve jsme se zajíma-li obecně, které faktory do rozhodovacíhoprocesu vstupují. Pokud nerozlišíme v sou-boru důchodce a nedůchodce a sečtemeobě možnosti voleb, které respondentimohli označit, získáme následující „žebří-ček“ intervenujících okolností: „zákon,podle kterého už na to mám věk“ (56 %);„zdravotní stav“ (36 %); „tlak zaměstnava-

Graf č. 3: Plánovaný věk odchodu do důchodu dle pohlaví respondenta (v %)

Tabulka č. 5: První nejdůležitější okolnost při odchodu do důchodu (v %)

Celkem Muž Ženanedůchodce důchodce nedůchodce důchodce nedůchodce důchodce

Zákon - mám na to věk 52 42 56 47 45 40Možnost přivýdělku k důchodu 13 6 11 5 15 7Nezaměstnanost, ztráta zaměstnání 8 11 6 10 11 11Zdravotní stav 8 15 9 18 6 13Psychická únava 6 5 5 4 6 6Práce mě přestala bavit 4 3 4 4 4 3Tlak zaměstnavatele 4 10 3 9 5 11Potřeba změny v životě 2 1 3 1 1 1Finanční okolnosti 2 1 2 1 1 1Rodinné okolnosti 1 5 0 2 4 6Jiná okolnost 1 2 1 2 1 2Pracovní kolektiv 1 0 1 0 1 0




tele“ (19 %); „psychická únava“ (17 %);„možnost získat peníze z důchodovéhosystému a přitom dále pracovat“ (17 %); „ne-zaměstnanost, ztráta zaměstnání“ (16 %).Kolem deseti procent získaly možnosti:„potřeba nějaké změny v životě“; „rodinnéokolnosti“; „práce mne už přestala/přestanebavit“. Zcela na konci žebříčku, jako okol-nosti, které v našem šetření téměř nebylybrány v potaz, se umístily varianty „finančníokolnosti“ (5 %) a „pracovní kolektiv“ (2 %).V tabulce č. 5 prezentujeme první nejdůleži-tější okolnost opět v třídění dle ne/důchod-covského statusu a také podle pohlaví.

Znovu se potvrzuje, že zákonná úprava,i když umožňuje jistou míru flexibility, je pronaše respondenty nejvíce směrodatná. Exis-tuje proto určitý předpoklad, že i její případ-né změny budou nakonec respektovány,i když další zvyšování věkové hranice jeobecně vnímáno jako nepopulární. Uváží-me-li tradiční dělbu práce v rodině a fakt, žepéči obvykle obstarávají ženy, asi nás nepře-kvapí, že rodinné okolnosti jsou významněj-ším faktorem právě pro ženy a ještě více proženy, které již v důchodu jsou. Pro ženy jeo něco důležitější i možnost přivýdělkua riziko nezaměstnanosti. U mužů více nežu žen naopak častěji vstupuje do rozhodo-vání zdravotní stav. Tlak ze strany zaměst-navatele jako podstatný důvod udávají čas-těji ti, kteří už v důchodu jsou, a hraje o něcodůležitější roli i v nižších příjmových katego-riích, stejně jako faktor zdravotního stavu.Finanční okolnosti a možnost přivýdělkuvstupují do rozhodování o něco častěji vevětších městech než v malých obcích, cožpravděpodobně odráží odlišnou strukturupříležitostí. Na druhou stranu možnost sou-běhu výdělku a důchodu je podstatněvýznamnějším faktorem pro vyšší příjmovékategorie než pro osoby s nižšími příjmy,a to zejména mezi osobami již v důchodu(tedy hodnotícícími svoji motivaci pro od-chod do důchodu v minulosti).

V odpovědích na otevřenou otázku, jakéjiné okolnosti hrály roli při rozhodování res-pondenta o odchodu do důchodu, se mísítzv. „pull“ a „push“ faktory, respektive fak-tory, které přispěly k oddálení odchodunebo k jeho uspíšení. Mezi ty druhé patřilanejčastěji únava, nemoc a invalidita. Velmi

často se také objevovaly strukturální barié-ry pracovního trhu – jako nezaměstnanost,nedostatek dobře placené práce pro lidinad 50 let, nebo pouhá možnost využítv době dotazování platné zákonné úpravyumožňující předčasný odchod do důchodu.Třetím často zmiňovaným okruhem bylapotřeba pečovat o někoho z rodiny (partne-ra, rodiče nebo vnuky). Objevily se všaki motivace finanční – dva respondenti uved-li motivaci vysokým odstupným a objevilase také stížnost na kvalitu, resp. nekvalitupracovního prostředí (prašnost) a tlak pra-covního kolektivu. O demotivaci daňovéhosystému pravděpodobně hovoří respon-dent, který zaznamenal „být dále živnostní-kem = nižší důchod“. Spíše sporadicky res-pondenti uváděli „měkké“ důvody, jako jenapř. „potřeba ještě žít a něco užít“ nebo„děti mají nárok na mladší učitelky“. Meziméně početnými pozitivními motivacemijsou uváděny motivy svobody („být svo-bodná“; „te� pracuji, protože chci, předtímjsem musela“). Jeden respondent pakpřímo uvedl: „žádná (okolnost) – bez svépráce si život neumím představit, důchoduse bojím“.

Bylo pro nás zajímavé sledovat, jakéokolnosti volili stále ještě pracující respon-denti, podle toho, jak svůj odchod dodůchodu časují. Ti, kteří plánují odejít dříve,uváděli jako významnou okolnost nejčastě-ji nezaměstnanost a psychickou únavu. Ti,kteří plánují naopak pozdější odchod dodůchodu, nejčastěji hovořili o potřebězměny, a zvažovali by i situace, pokud by naně „tlačil“ zaměstnavatel nebo pokud by jepráce přestala bavit. Osoby, které plánujíodchod přesně dle zákona, jsou ve svémpostoji konzistentní a okolnost „mám na tověk“ je jednou z nejčastěji zastoupených.Dosud nerozhodnutí respondenti nejčastějizvažují možnost přivýdělku a obávají setlaku zaměstnavatele. A zatímco ti, co„neví“, své důvody rozmístili nejrovnoměr-něji mezi všechny nabízené možnosti, proposlední sledovanou kategorii, tj. respon-denty, kteří do důchodu nechtějí odejítvůbec, jsou relevantní de facto pouzefinanční okolnosti. Tato heterogenita pod-poruje náš dřívější argument (Vidovićová,2005), že (před-)seniorská populace se o dů-

chodu nerozhoduje unisono, ale že přisvém rozhodování volí různé strategiev závislosti na svém životním stylu a s nímspojených preferencích.

Okolnosti, které provázely odchod pracov-níka do důchodu, mohou ovlivnit i způsob,jakým je instituce starobního důchodu vní-mána. Lze předpokládat, že pozitivnější zážit-ky přispějí k pozitivnějšímu hodnocení tétonové životní etapy jako celku. V tabulce č. 6vidíme tuto skutečnost v empirických datechpro naše respondenty ve věku 55–65 let.

Skutečně platí, že pokud například hod-notíme odchod do důchodu jako nepříjem-ný zážitek, okolnosti, které jej pravděpo-dobně provázely, byly typu: zhoršené zdra-ví, nezaměstnanost nebo tlak zaměstnava-tele, v žádném případě se nejednalo o dů-sledek vlastní volby (např. práce mne pře-stala bavit). Podobná množina se vyskytujei u varianty „přinucen okolnostmi“, kde sepřidávají ještě okolnosti rodinné. Zcela pře-svědčivě fungují i položky „těšil jsem se nadůchod“, který je často v důsledku psychic-ké únavy, a varianta „formalita“, kde jehlavní okolností zvažovanou při odchodudo starobního důchodu možnost souběhupenze a výdělku.

Na okolnosti, které ovlivňují časováníodchodu do důchodu, jsme se ptali dálei detailněji a zajímalo nás, které z nabíze-ných variant budou mít větší pravděpodob-nost odchod do důchodu uspíšit a které„zpomalit“, přičemž jsme sledovali rozdílv představách o budoucnosti a vysvětleníodchodů již uskutečněných.5 Odpovědi zís-kané na tyto otázky jsou do značné míryhypotetického charakteru a popisují spíšepostoje než skutečné chování. Přesto věří-me, že nám mohou napovědět, jaké faktoryse podílí na rozhodování o časování odcho-du do důchodu, a které naopak mají v před-stavách našich respondentů menší význam.

Nejdříve se zaměříme na výpovědi sta-robních důchodců a jejich vysvětlení, co byze svého aktuálního pohledu hodnotili jakopobídku k setrvání na trhu práce a co je z nějnaopak „vytlačovalo“. Mezi nejčastěji uvá-děné důvody, které by podle vyjádřenínašich respondentů napomohly k jejichdelší pracovní aktivitě, patřily následujícísituace: mé děti potřebovaly finanční výpo-moc (36 %); snížila (by) se výše důchodu (34 %);zvýšily se mi náklady na bydlení (31%);potřeboval/a peníze (31 %); zvýšil se záko-nem stanovený věk odchodu do důchoduo 1 rok (23 %); měl/a výborný pracovní kolek-tiv (21 %); mohl/a si upravit pracovní dobunebo pracovní podmínky (20 %); nebyla bymožnost přivydělat si k důchodu (19 %)a mohl/a přejít do méně náročného zaměst-nání (19 %). Z výše uvedeného vyplývá, ženejvětším motivátorem byly finanční těž-kosti, a již seniora samotného, nebo jehoblízkých. Teprve poté přišly na řadu indiká-tory spojené s kvalitou zaměstnání. Přesto-že jsou až druhé, svoji nezastupitelnou roliv rozhodování hrají. Potvrdil by to i pohledna zvažované důvody u respondentů-důchodců, kteří skutečně později do svéhodůchodu odešli.

Tabulka č. 6: Okolnosti hrající roli při rozhodování dle hodnocení důchodu (sloupcová %)

Těšil(a) Formalita Přinucen Dá se Nepříjemný se okolnostmi zvyknout zážitek

Zákon - mám na to věk 52 51 31 47 27Zdravotní stav 16 9 23 16 30Psychická únava 9 2 4 3 2Nezaměstnanost, ztráta zaměstnání 6 8 13 6 14Možnost přivýdělku k důchodu 5 16 5 10 5Práce mě přestala bavit 4 4 3 3 0Tlak zaměstnavatele 3 4 12 10 16Rodinné okolnosti 2 2 7 1 2Potřeba změny v životě 2 1 1 1 0Finanční okolnosti 1 3 0 2 2Pracovní kolektiv 1 1 0 0 0Jiná okolnost 1 1 3 2 2




Při pohledu na ty respondenty, kteří jižmají status starobního důchodce a přitomdle vlastního vyjádření odcházeli do důcho-du dříve (N = 149), můžeme zjistit, že meziprvních pět faktorů, které respondenti uved-li jako důvod svého dřívějšího odchodu, pat-ří: výrazné zhoršení zdravotního stavu (75 %),ztráta zaměstnání (73 %), potřeba pečovato někoho z rodiny (65 %), bylo (by) jimnabídnuto vysoké odstupné (62 %)6 a mělimenší zdravotní komplikace (56 %).

Všechny sledované skupiny se tak sho-dují v tom, které situace (by) nejvýznamně-ji jejich odchod do důchodu uspíšily: ztrátazaměstnání, výrazné zhoršení zdravotníhostavu, potřeba pečovat o někoho z rodinya nabídka vysokého odstupného.7 Je zají-mavé, že časování odchodu do důchoduu partnerů (a již dřívější, či pozdější) bylovětšinou v obou námi sledovaných skupi-nách považováno za nerelevantní pro vlast-ní rozhodování respondenta. Že tento fak-tor vůbec nezvažovali (nebude zvažovat),uvedlo 68 % důchodců a 58 % nedůchodců.

V následujících dvou tabulkách jsou shr-nuty respondenty uvedené dopady jednotli-vých okolností na jejich rozhodování o časo-vání odchodu do důchodu. Tabulka č. 7 sivšímá rozdílných efektů na ženy a mužea tabulka č. 8 na osoby s nižším a vyššímvzděláním. V závorkách jsou vždy uvedenyprocentní podíly pro daný sloupec versuspodíl pro druhé pohlaví, resp. druhou vzdě-lanostní skupinu (např. nutnost naučit sezvládat nové technologie je pro 29 % ženfaktor, který přispívá k jejich dřívějšímuodchodu do důchodu, zatímco to stejnéplatí pouze pro 19 % mužů).

Shrnutí v tabulce č. 7 potvrzuje tradičnírozdělení pečovatelských rolí. Zatímco nut-nost péče tlačí ženy do dřívějšího důchodu,pro muže jako živitele je to častěji důvodprodloužené kariéry. Nutnost nacházet rov-nováhu mezi prací, pečovatelskou rolía vlastním důchodem je velmi nové téma,které si podle nás zasluhuje větší pozornostveřejnosti a tvůrců politik. Dochází zde totižk potenciálním konfliktům mezi politikouzvyšování podílu pracujících žen a zejménažen po rodičovské dovolené, což může vy-tvářet potřebu pečujících prarodičů, s politi-kou prodlužování pracovní kariéry staršíchžen a do třetice i se snahou minimalizovatposkytování institucionálních služeb prozávislé seniory (což považujeme za správ-né), kdy opět starší ženy hrají nezastupitel-nou roli v péči o dlouhověké rodiče. Kombi-nace těchto vlivů hrozí vznikem situace, kte-rou bychom mohli metaforicky nazvat „ber-mudským trojúhelníkem“, ve kterém se (pře-devším) ženy z příslovečné „sendvičovégenerace“ mohou ztrácet. Domníváme se pro-to, že je nezbytné začít tyto vlivy promýšletve vzájemném kontextu.

Zdá se, že vysokoškoláci více plánují od-chod v „páru“, zejména v případě prodlu-žování pracovní kariéry („uspišování“ od-chodu takto nefunguje), a že pro ně je prácevýznamným zdrojem financí, které jsoupotřeba, a už přímo, nebo jako prostředekpro „splnění snů“. To odráží silnou redistri-

buci v rámci důchodového systému. Vyso-koškoláci jsou častěji zastoupeni mezi vyš-šími příjmovými skupinami, v době dotazo-vání se jich také více dotýkal progresivně sesnižující náhradový poměr (Rabušic, 1995,2004). Výdělečná práce a prodlužování pra-covní kariéry byly pro tyto skupiny, mimojiné, nezbytností k udržení navyklého život-ního standardu.

Diskuse a závěry

Z našich výsledků vyplývá, že budoucídůchodci, i když mají do jisté míry odlišnoupředstavu o životě v důchodu, uvažujío podobných aspektech a rizicích jako dnešnístarobní důchodci, a stejné tlaky a problémy,s jakými se potýkali důchodci, ohrožují aktiv-ní stárnutí i dosud pracujících respondentů.

Tabulka č. 7: Faktory ovlivňující časování odchodu do důchodu pro muže a ženy

Tabulka č. 8: Faktory ovlivňující časování odchodu do důchodu pro osoby s vysoko-

školským a základním vzděláním

Ženy MužiDříve učit se nové technologie (29 vs. 19) ztráta zaměstnání (74 vs. 70)

odstupné 20 tis. (31 vs. 24)odstupné 100 tis. (65 vs. 57)narození vnoučete (20 vs. 10)potřeba pečovat o někoho z rodiny (72 vs. 60)špatný pracovní kolektiv (34 vs. 29)

Později finanční potřeba dětí (40 vs. 34) potřeba pečovat o někoho snížení výše důchodu (35 vs. 30) z rodiny (4 vs. 2)výborný pracovní kolektiv (25 vs. 22)

Zvažuje, narození vnoučete (24 vs. 19)ale nerozhodujeNezvažuje, finanční potřeba dětí (44 vs. 35)Nemění situaci snížení výše důchodu (42 vs. 33)

potřeba pečovat o někoho z rodiny (22 vs. 14)

Vyšší vzdělání Nižší vzděláníDříve výrazné zdravotní komplikace (76 vs. 70) potřeba peněz (9 vs. 1)

intenzivně se věnovat koníčkům drobné zdravotní komplikace (58 vs. 46)a zálibám (28 vs. 20) potřeba naučit se nové technologie

(48 vs. 12)zvýšení zákonem stanoveného důchodového věku (23 vs. 16)snížení zákonem stanoveného věku (32 vs. 26)zvýšila by se výše důchodu o stokoruny (32 vs. 15)odstupné 20 tis. (35 vs. 13)odstupné 100 tis. (59 vs. 50)

Později potřeba peněz (50 vs. 28) odstupné 100 tis. (16 vs. 8)finanční potřeba dětí (47 vs. 29)zvýšení nákladů na bydlení (39 vs. 33)touha splnit si sen (23 vs. 11)zvýšení zákonem stanoveného důchodového věku (31 vs. 19)možnost úpravy pracovních podmínek (25 vs. 19)nemožnost si přivydělat (21 vs. 16)možnost si dříve našetřit (9 vs. 5)partner(ka) „přesluhuje“ (17 vs. 8)výborný pracovní kolektiv (32 vs. 23)

Zvažuje, intenzivně se věnovat koníčkům finanční potřeba dětí (20 vs. 12)ale nerozhoduje a zálibám (24 vs. 18)

Nezvažuje, snížení zákonem stanoveného intenzivně se věnovat koníčkůmNemění situaci věku (41 vs. 33) a zálibám (56 vs. 46)

zvýšila by se výše důchodu o stokoruny (50 vs. 34)odstupné 20 tis. (60 vs. 36)odstupné 100 tis. (25 vs. 14)

Pozn.: V závorkách sloupcová procenta, srovnání mezi pohlavími.

Pozn.: V závorkách sloupcová procenta, srovnání mezi krajními vzdělanostními skupinami.




Naše zjištění nejsou nikterak šokující či ino-vativní – řada těchto rizik jsou „obvyklí pode-zřelí“ – nemoci, nezaměstnanost, tlaky pra-covního místa. Tyto analýzy však potvrzují, želidé jsou si vědomi systémových externaliti specifik pozdější životní fáze v kontexturodiny, partnerství, výkonu povolání, alenapříklad i spotřeby, které intervenují dojejich rozhodování a plánování tranzic mezipracovním trhem a důchodem. Již Blöndala Scorpeta (1999), kteří se zabývali podobný-mi otázkami, došli k závěru, že osoby, kteréjsou ve věku 55–64 let již v penzi, často sdíle-jí podobné charakteristiky: mají nižší stupeňdosaženého vzdělání, jsou to spíše zaměst-nanci než osoby samostatně výdělečně činnéa častěji se jedná o bývalé zaměstnancez výrobních sektorů národního hospodářství.V zemích OECD, na které aplikovali své ana-lýzy, také chyběla pozitivně motivující opatře-ní, například prodloužení aktivního zaměst-nání o další jeden rok nepřinášelo žádnévýrazné zvýšení penze a neosvobozovalo odplacení implicitních daní. Nejen tedy penali-zace brzkého odchodu z pracovního trhu, alei výrazná odměna za delší setrvání na němpodle Blöndala a Scorpety (1999) přispívák prodloužení aktivního pracovního života.Jako většina modelů má ale i tento svá úska-lí. Jak ukázaly naše závěry, stimuly pro uspí-

šení i oddálení odchodu do důchodu nejsouzdaleka pouze finančního rázu a jsou navíckontextuálně závislé. Navíc Gustman a Stein-meier (2009) v kontextu Spojených státůamerických odhadují, že legislativní změnymezi lety 1998 a 2004 přispěly k prodlouženíekonomické aktivity starších pracovníkůpouze zhruba z jedné šestiny. I v našichdatech primární relevanci legislativních pra-videl v oblasti důchodu uvádí necelá polovi-na dotázaných.

I když politická opatření tíhnou k jedno-duchým řešením, obáváme se, že v případětranzic z ekonomické aktivity do důchodujsou tyto nedostatkovým zbožím. Řešeníaspirující na politický konsenzus, ekono-mickou udržitelnost a sociální legitimitu semusí vypořádat jak se strukturálními fakto-ry, tak s individuálními preferencemi a oče-káváními současných i budoucích účastní-ků systému. A ty se mohou často lišit, jakjsme to viděli i v našich datech.

Starobní důchod zaujímá zhruba pětinuaž čtvrtinu života českých mužů i žen. V ide-álním případě by se mělo jednat o čas věno-vaný rozvoji vlastní osoby a sociálnímuživotu. Představa důchodového nicneděláníbyla pro velkou část respondentů nočnímůrou. Přesto velmi často důchodci hovoři-li o negativním vlivu odchodu do důchodu

na pocit užitečnosti a životního smyslu.Tento očividný rozpor je jedním z činitelůpřispívajících k pocitům nejistoty a ohrože-ní. Obavy z nedostatečné kvality této neza-nedbatelně dlouhé životní fáze podrývajíideu aktivního stárnutí ve všech významechtohoto termínu. Jedinci úzkostlivě chránícísvůj ideál pro život v důchodu mají tenden-ci chápat snahy např. o prodlužování dobypracovní aktivity jako ohrožení tohoto ideá-lu a k navrhovaným opatřením se staví pro-klamativně negativně, čímž komplikují adap-taci mechanismů na obranu proti „rizikům“populačního stárnutí v rámci existujícíhofungování systému. Roztáčí se tak pomysl-ný bludný kruh vzájemně provázaných pří-čin a následků. Pracovní trh, konkrétní pra-covní místo a rodina jsou jakousi arénou,v níž se tyto boje push a pull faktorů ode-hrávají. O vítězi zatím není rozhodnuto. Jevšak zřejmé, že veřejná politika musí dotohoto vyjednávání vstoupit způsobem,který zaručí vzájemnou konsenzuální sluči-telnost partikulárních zájmů jedinců a systé-mů a bude pracovat na odstranění systémo-vých rizik, která brání prožitku důstojnéhostáří, prožitého sice třeba v ekonomickéneaktivitě, ale hodnotně a přínosně nejenpro jedince, ale i pro stárnoucí společnostjako celek.

Tabulka č. I: Role a vliv vybraných situací při rozhodování o odchodu do důchodu u dnešních starobních důchodců

později dříve zvažoval(a), nezvažoval(a)ale nerozhodlo

mé děti potřebovaly finanční výpomoc 36,1 5,2 19,2 39,5snížila se výše důchodu (penze by byly nižší, než jsou dnes) 33,6 11,6 18,0 36,9zvýšily se mi náklady na bydlení 30,7 7,4 18,8 43,1potřeboval/a peníze 30,5 5,8 18,6 45,1zvýšil se zákonem stanovený věk odchodu do důchodu o 1 rok 23,0 16,8 20,2 40,0měl/a výborný pracovní kolektiv 20,7 4,5 20,7 54,1mohl/a si upravit pracovní dobu nebo pracovní podmínky 20,0 6,6 21,4 52,0nebyla možnost přivydělat si k důchodu 19,4 8,3 21,4 51,0mohl/a přejít do méně náročného zaměstnání 19,0 9,2 21,3 50,5zvýšila se výše důchodu o řádově stokoruny 12,6 19,6 24,0 43,8v práci mi nabídli odstupné cca 100 tisíc korun 11,0 60,9 12,6 15,6snížil se zákonem stanovený věk odchodu do důchodu 10,3 28,0 23,9 37,9měl/a jsem touhu si splnit dávný sen 9,9 12,8 21,7 55,6partner/ka zůstal/a dál pracovat („přesluhovat“) 8,0 6,2 17,8 68,0měl/a příležitost si dostatečně našetřit na stáří během mladších let 7,3 33,3 22,6 36,8v práci mi nabídli odstupné cca 20 tisíc korun 6,8 30,0 20,9 42,3partner/ka odešel/odešla do důchodu dříve než já 6,5 12,4 15,0 66,1musel/a se naučit zvládat počítač, Internet, nový stroj či techniku 4,9 27,1 18,7 49,3výrazně se mi zhoršil zdravotní stav 4,0 69,8 10,8 15,5objevily se mi drobné zdravotní komplikace 3,5 43,9 20,9 31,7ztratil/a zaměstnání 3,5 70,9 8,7 16,9bylo potřeba pečovat o někoho z rodiny 2,5 64,1 13,7 19,7chtěl/a jsem se začít intenzivně věnovat svým koníčkům 2,4 17,3 18,8 61,5narodila se mi vnoučata 2,3 15,5 20,6 61,5měl/a špatný pracovní kolektiv 2,2 30,0 22,5 45,4

Pozn.: V tabulce jsou uvedena pouze validní procenta, přičemž varianty „netýká se“ a „nevím“ jsou vynechány.Znění otázky: „Když jste Vy osobně přemýšlel(a) o Vašem odchodu do důchodu, hrály ve Vašem rozhodování, bez ohledu na to, jak jste se nakonec rozhodl(a), něja-kou roli následující situace?“

Příloha




1 Tyto indikátory jsou využívány například i v nověnavrženém indexu aktivního stárnutí, který sloužíjako žebříček úspěšnosti evropských států v dosaho-vání politiky aktivního stárnutí na národní úrovni(Zaidi et al., 2012).

2 V textu se přidržujeme terminologie obvyklé prosociologii životního cyklu a pro přechod mezi sociál-ními rolemi a pozicemi využíváme pojmu „tranzice“.

3 Důchodový paradox lze stručně charakterizovat jakosituaci, ve které relativně velký podíl populace prefe-ruje předčasný odchod do důchodu a uvádí, že se naněj „těší“. Podstatná část této skupiny také v soula-du s touto preferencí do (předčasného) důchoduodchází, ale vzápětí dochází k závěru, že se jim životstarobního důchodce nelíbí a že vlastně do důchoduodejít nechtěli. Nezřídka se pak na (pololegální) pra-covní trh vrací.

4 Je možná až paradoxní, že respondenti očekávajízvýšení kvality v oblastech jako psychika nebo náplňdne, ale celkového smyslu života se jim zdá ubývat.Jedná se snad o důsledek ageistické „blbé nálady“ve společnosti?

5 Nabízené události byly pro obě skupiny stejné, lišilyse však zadáním a formulací nabízených odpovědí.Osob před důchodem jsme se ptali: „Jak byste sepravděpodobně rozhodl/a, kdybyste měl/a na výběr,zda odejít do důchodu dříve nebo později?“ a nabíd-nuté varianty odpovědí byly: a) šel/šla bych asi dodůchodu později, než mám v úmyslu; b) šla/šel bychasi do důchodu dříve, než mám v úmyslu; c) asi bycho tom uvažoval(a), ale nakonec by to nehrálo roli; d) svoje rozhodnutí bych nijak neměnil(a); e) nemů-že v žádném případě nastat. Pro respondenty, kteří již jsou v důchodu, pak zadá-ní otázky znělo: „Když jste Vy osobně přemýšlel(a)

o Vašem odchodu do důchodu, hrály ve Vašem roz-hodování, bez ohledu na to, jak jste se nakonec roz-hodl(a), nějakou roli následující situace?“ Nabízenévarianty: a) ano, to byl důvod, proč jsem šel /šlapozději; b) ano, to byl důvod, proč jsem šel /šla dříve;c) sice jsem o tom uvažoval(a), ale nakonec to nehrá-lo roli; d) ne, o tom jsem při odchodu do důchoduvůbec neuvažoval/a; e) taková situace se mě vůbecnemohla týkat.

6 Zde je na pováženou, zda respondenti uvažovalisvoji skutečnou situaci, či zdali hovořili „hypotetic-ky“. Podle přehledu jejich zaměstnání před důcho-dem lze odhadnout, že se jedná ve většině případůspíše o druhou variantu.

7 Detailní přehled odpovědí obou skupin je uvedenv příloze, tabulky č. I. a II.

Literatura:Cimbálníková, Lenka. a kol. 2011. Age management:

Komparativní analýza podmínek a přístupů využíva-ných v České republice a ve Finsku. Praha: Asociaceinstitucí vzdělávání dospělých ČR.

Blöndal, Sveinbjörn; Scarpetta, Stefano. 1999. TheRetirement Decision in OECD Countries.

Economics Deprartment Working Papers No. 202.Paris: OECD.

Ekerdt, David J. 2004. „Born to retire: the foreshorte-ned life course.“ The Gerontologist 44(1), 3–9.

Kholi, Martin. 1986. „The world we forget: A historicalreview of the life course.“ Pp. 271-303 in Marshall,V.W. (ed.) 1986. Later Life: The Social Psychology ofAging. Beverly Hills, CA: Sage Publications.

Gustman, Alana. L., Steinmeier, Thomas. 2009. „HowChanges in Social Security Affect Recent RetirementTrends.“ Research on Aging, 31(2), 261–290.

Rabušic, Ladislav. 1995. Česká společnost stárne.Brno: Masarykova univerzita.

Rabušic, Ladislav. 2002. Stárnutí populace jako pohro-ma, nebo jako sociální výzva? Zamyšlení nad někte-rými souvislostmi populačního stárnutí. Praha: So-cioklub, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Rabušic, Ladislav. 2004. „Why Are They All so Eager toRetire? On transition to Retirement in the CzechRepublic.” Sociologický časopis/Czech SociologicalReview. roč. 40, č. 3, s. 319-342.

Riley, Mathilde W., Riley, John. W. 1994. „Age Integra-tion and the Lives of Older People.“ The Gerontolo-gist, 34: 110-115.

Šlapák, Milan Soukup, Tomáš; Vidovićová Lucie; Holub;Martin. 2010. Finanční příprava na život v důchodu:informovanost, postoje a hodnoty. Praha: VÚPSV, v. v. i.

Vidovićová, Lucie. 2005. „To be active or not to be acti-ve, that is the question: the preference model of acti-vity in advanced age“ Ageing International, Fall2005, Vol 30, No.4, pp. 343 –362.

Vidovićová, Lucie. 2008. Stárnutí, věk a diskriminace –nové souvislosti. Brno: IIPS MU.

Vidovićová, Lucie; Manea, Beatrice Elena; Rabušic,Ladislav. 2008. „Only fools rush in? On transition toretirement.“ In: Höhn, Charlotte; Avramov, Dragana;Kotowska, Irena. (eds.). 2008. People, PopulationChange and Policies: Lessons from the PopulationPolicy Acceptance Study. Vol. 2. Wiesbaden: Sprin-ger, p. 267 – 288.

Zaidi, Asghar, et al. 2012. Towards an Active AgeingIndex. Concept, Methodology and First Results.Vienna: European Centre.

Autorka působí ve VÚPSV, v. v. i., a proble-matice stárnutí se věnuje dlouhodobě.

Tabulka č. II: Role a vliv vybraných situací při rozhodování o odchodu do důchodu u dnešních nedůchodců

později dříve zvažoval(a), nezvažoval(a)ale nerozhodlo

kdybych potřeboval/a peníze 48,9 6,9 18,2 26,0kdyby mé děti potřebovaly finanční výpomoc 39,8 3,9 16,1 40,1kdyby se mi zvýšily náklady na bydlení 39,3 9,5 17,4 33,8kdyby se snížila výše důchodu (penze by byly nižší, než jsou dnes) 31,9 12,7 18,3 37,2kdybych měl/a výborný pracovní kolektiv 25,9 4,5 21,0 48,5kdyby se zvýšil zákonem stanovený věk odchodu do důchodu o 1 rok 25,2 17,9 20,4 36,5kdyby nebyla možnost přivydělat si k důchodu 22,2 11,9 19,0 46,9kdybych si mohl/a upravit pracovní dobu nebo pracovní podmínky 21,4 7,1 19,5 51,9kdybych mohl/a přejít do méně náročného zaměstnání 15,7 9,6 24,0 50,6kdyby partner/ka zůstal/a dál pracovat („přesluhovat“) 13,2 9,4 20,3 57,1měl/a jsem touhu si splnit dávný sen 11,0 19,6 23,0 46,4kdyby mi v práci nabídli odstupné cca 20 tisíc korun 9,9 23,7 23,7 42,8kdyby mi v práci nabídli odstupné cca 100 tisíc korun 9,6 64,5 10,9 15,0kdyby se snížil zákonem stanovený věk odchodu do důchodu 7,9 31,4 22,2 38,4kdyby partner/ka odešel/odešla do důchodu dříve než já 7,5 15,7 22,0 54,9kdyby se zvýšila výše důchodu o řádově stokoruny 7,3 20,4 24,6 47,7kdybych měl/a příležitost si dostatečně našetřit 6,3 33,2 26,2 34,2na stáří během mladších letkdybych se chtěl/a začít intenzivně věnovat svým zálibám a koníčkům 5,2 26,6 20,7 47,5kdybych ztratil/a zaměstnání 3,4 73,0 11,3 12,2kdybych se musel/a naučit zvládat počítač, 3,4 18,6 22,0 56,0Internet, nový stroj či technikukdyby se mi objevily drobné zdravotní komplikace 2,9 51,3 18,6 27,1kdyby se mi výrazně zhoršil zdravotní stav 2,7 79,9 9,2 8,3kdyby bylo potřeba pečovat o někoho z rodiny 2,6 69,2 13,1 15,1kdyby se mi narodila vnoučata 2,3 13,2 26,3 58,2kdybych měl/a špatný pracovní kolektiv 2,0 35,0 22,8 40,1

Pozn.: V tabulce jsou uvedena pouze validní procenta, přičemž varianty „netýká se“ a „nevím“ jsou vynechány.Znění otázky: „Jak byste se pravděpodobně rozhodl(a), kdybyste měl(a) na výběr, zda odejít do důchodu dříve nebo později?“




Důchodová reforma v ČR po roce 2010

Cílem příspěvku je analyzovat důchodovou reformu v ČR po roce 2010. Důchodová reforma v ČR nabrala nové tempo.

Bezděkova komise doporučila povinné spoření ve fondech. Ústavní soud rozhodl, že občané s vyššími příjmy během

pracovní kariéry mají dostávat vyšší důchody. Vláda reagovala malou novelou zákona o důchodovém pojištění a záro-

veň připravila velkou důchodovou reformu, která zavádí opt-out, by� v poměrně skromném měřítku. Politická rizika

současné důchodové reformy jsou nemalá. Česká vláda provádí opt-out v okamžiku, kdy od něj okolní státy pomalu

ustupují. Lidé dosti citlivě vnímají problémy, které jsou s reformou ve střední Evropě spjaty. Skutečná důchodová

reforma by měla být rozpočtově neutrální, tj. nevytvářet nové důchodové schodky – a� už explicitní nebo implicitní.

Proto by se měly postupně upravovat parametry průběžného systému. V současné době se nabízí zvyšování věku pro

odchod do důchodu a snižování podílu průměrný důchod/mzda.

Marek Loužek

Státní důchody pro všechny se beroujako samozřejmost. V historickém kontextujde však o unikátní projekt, který se odpůvodního záměru a podoby razantně pro-měnil. Samotné slovní spojení „důchodo-vé pojištění“ je sporné. Pojištění má sloužitjako ochrana proti náhlé nepříjemné udá-losti, třeba havárii. Pravděpodobnost, ženarazíme autem do stromu, je však poměr-ně malá, zatímco důchodu se dnes dožíva-jí téměř všichni.

Český důchodový systém byl dlouhodvoupilířový, přičemž prvním pilířem bylstátní průběžný systém a druhým pilířemdobrovolné penzijní připojištění se státnímpříspěvkem. Po mnohaletých debatách sevláda rozhodla zavést třetí (v terminologiiSvětové banky druhý) pilíř soukromého spo-ření do fondů. Je důchodová reforma reál-ná? Nepřevyšují možná rizika její přínosy?

Okolo důchodové reformy se vytvářejíočekávání, která se při nejlepší vůli nemo-hou naplnit. Řada lidí věří, že jim reformapřinese slušné důchody, že budou do prů-běžného systému odvádět méně peněza že penzijní fondy jim zajistí bezpečné ulo-žení peněz s vysokým výnosem. Ani jedenz těchto mýtů se nemusí naplnit. Dokoncei konzervativní strany nemají odvahu řícicelou pravdu.

Cílem stati je prozkoumat provedenídůchodové reformy v ČR po roce 2010.Analýzou klíčových dokumentů a politic-kých rozhodnutí chce posoudit, nakolikjsou naděje vkládané do důchodové refor-my realistické. Jako metody používá pře-devším deskripci přijatých opatření vedou-cích k důchodové reformě, kterou doplňu-je o prvky deskriptivní analýzy a kompara-ce některých názorů na důchodovou refor-mu.

První část příspěvku popisuje doporuče-ní druhé Bezděkovy komise, druhá analy-zuje nález Ústavního soudu k důchodům,třetí se zabývá malou důchodovou refor-mou. Ve čtvrté části je načrtnuta velkádůchodová reforma, v páté části je pakrozebráno stanovisko prezidenta republikyk důchodové reformě a šestá část upozor-ňuje na politická rizika důchodové reformy.

Doporučení druhé Bezděkovykomise

Český důchodový systém byl dosud slo-žen ze dvou pilířů: první představujepovinné, státem organizované a spravova-né, průběžně financované důchodovépojištění, druhý pilíř naplňuje dobrovolnésoukromé penzijní připojištění se státnímpříspěvkem (Vostatek, 1998; Holman,2005). Světová banka v 90. letech tlačila nazřízení tří pilířů důchodového systému(Kotlikoff, 1996; Mitchell - Zeldes, 1996).České vlády dlouho odolávaly (Marek,2008). Teprve po roce 2010 se začínají dítzásadní změny.

V lednu 2010 byl založen ministry finan-cí a práce a sociálních věcí poradnía expertní sbor pro důchodovou reformu(PES) se záměrem aktualizovat projekcivývoje státního důchodového systému,kterou dříve zpracovala první Bezděkovakomise z let 2004–2005, a doporučit změnyv důchodovém systému, které by jej učini-ly středně- a dlouhodobě odolnějším vůčirůzným rizikům (Závěrečná zpráva PES,červen 2010).

Nová projekce vývoje státního důchodo-vého pilíře (PAYG) potvrdila trendy zjiště-né v předchozích letech. PAYG je podlepracovní a expertní skupiny v dnešní

podobě a parametrech dlouhodobě neudr-žitelný a vyústí do schodků kolem 4 % HDPročně. Pro zajištění finanční rovnováhyPAYG a plné krytí jeho budoucích závazkůzdroji je nezbytné pokračovat v postup-ných parametrických úpravách. Občané byse na ně měli připravit.

Na základě kalkulací dospěla pracovnía expertní skupina k jednoznačnému závě-ru, že český důchodový systém si vyžadu-je reformu, která povede k jeho vyšší di-verzifikaci, rozpočtové udržitelnosti, spra-vedlivějšímu rozložení mezigeneračníhobřemene v čase a jistému zvýšení zásluho-vosti. PES připomněla, že klíčovým před-pokladem pro úspěšnou důchodovoureformu bude nalezení společensko-poli-tické shody nad její podobou a následněstabilita zvoleného řešení a jeho paramet-rů v čase (Závěrečná zpráva PES, 2011).

Základní varianta projekce důchodové-ho systému byla založena na několikapředpokladech: legislativa zůstane zafixo-vána ve stavu platném k 1. lednu 2010;důchodový věk by se zvyšoval podle nove-ly z roku 2008, tj. cíl dosáhnout jak u mužů,tak u žen s jedním dítětem důchodový věk65 let kolem roku 2030; valorizace důcho-dů by probíhala jen na úrovni zákonnéhominima (inflace + třetina růstu průměrnéreálné mzdy); parametry důchodovéhovzorce (redukční hranice, základní výměra)by se indexovaly podle průměrné mzdy.

Za uvedených předpokladů by se ročníschodek průběžného systému bez dalšíchzměn propadl po roce 2035 z ročníchschodků na úrovni 1 % HDP až na 4 % HDPpo roce 2050. Jedna třetina výdajů nadůchody by tak nebyla pokryta pojistným.Celkový kumulovaný dluh průběžnéhosystému po roce 2050 by přesáhl 50 %HDP a v roce 2065 by přesáhl 100 % HDP(Závěrečná zpráva PES, 2011, s. 5).

Za slabé stránky průběžného systémupovažuje Bezděkova komise skutečnost, žesliby budoucím důchodcům nejsou dosta-tečně pokryty zdroji, což přináší nejistotua rizika jak občanům, tak státu; občanémají nízké povědomí o nedostatečnémdlouhodobém krytí závazků systému; defi-citní financování PAYG prohlubuje mezige-nerační nespravedlnost; příjmová solidari-ta (redistribuce) dosahuje v PAYG velmi

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Počet důchodců celkem 2 645 100 2 683 784 2 719 161 2 754 011 2 790 391 2 819 093

Počet starobních důchodců 1 961 870 1 995 350 2 028 865 2 066 005 2 108 368 2 260 032

Počet poplatníků pojistného 4 788 289 4 848 236 4 880 187 4 978 920 4 905 021 5 011 797

Počet poplatníků na 1 důchodce 1,81 1,80 1,79 1,80 1,76 1,78

Počet poplatníků na 1 star. důchodce 2,44 2,43 2,40 2,41 2,33 2,22

Tabulka č. 1: Počet důchodců a poplatníků pojistného v letech 2005–2010

Pramen: Česká správa sociálního zabezpečení




vysokých hodnot. Za silné stránky PAYGpovažuje omezení rizika chudoby u dů-chodců, tradici a důvěru veřejnosti, para-metrické úpravy umožňující zajistit dlou-hodobou udržitelnost (Závěrečná zprávaPES, 2011, s. 6).

Pokud jde o parametrické změny PAYG,doporučila druhá Bezděkova komise po-kračování v postupném zvyšování důcho-dového věku, aby se v roce 2030 sjednoti-la věková hranice pro odchod do důchodujak mužů, tak žen. Od roku 2015 navrhlazrušit doživotní výplaty vdovských a vdo-veckých důchodů (toto opatření by senedotklo důchodů přiznaných do té doby).Navrhovala také snížit pojistnou sazbu 28 %o pět procentních bodů na 23 % a výpadekkompenzovat sjednocením sazeb DPH naúrovni 19 %.

PES se dále jednomyslně shodla na závě-ru, že kvůli větší diverzifikaci a posílenízásluhovosti by bylo žádoucí vytvořit druhýfondový pilíř. Většina členů komise byla prodruhý pilíř, kam by šla 3 % z 23% sazbypojistného (do prvního státního pilíře by takplynulo 20 % hrubé mzdy). Účast v oboureformovaných pilířích by byla povinná provšechny osoby mladší 40 let s tím, že dů-chod z prvního pilíře se těmto lidem úměr-ně zkrátí. Naspořené prostředky ve druhémpilíři by byly vyplaceny formou doživotníanuity. Osoby starší 40 let v okamžiku star-tu reformy by zůstaly plně v PAYG (Závě-rečná zpráva PES, 2011, s. 15).

PES se nepřiklonila k variantě opt-outdůchodové reformy, protože se obávala,že by velká část obyvatel pravděpodobněnevstoupila do druhého pilíře. Pro fondo-vý druhý pilíř navrhovala Bezděkova komi-se využít již vybudovanou institucionálníinfrastrukturu (reformované penzijní fon-dy, pojišovny, investiční společnosti apod.).Stát by nastavil takovou míru regulace,která by zajistila vysokou míru bezpečnos-ti důchodových úspor a spolehlivé výnosypři využití různých investičních strategiípodle zájmů účastníků.

Menšinová varianta řešení (kterou repre-zentoval pouze jeden člen komise) by po-jistnou sazbu v průběžném systému sníži-la na 23 %. Druhý pilíř by provozovaly re-formované penzijní fondy. Přímá podporaod státu by dosahovala 3 % pojistného zapředpokladu, že účastník bude spořit mini-málně stejnou částku. Na tuto státní pod-poru by se aplikoval strop jako v průběž-ném pilíři do výše trojnásobku průměrnémzdy. Vstup do druhého pilíře by byl dobro-volný.

Doporučení druhé Bezděkovy komisebylo poměrně ambiciózní: předpokládalosnížení sazby sociálního pojištění na 23 %a možnost převést tři procentní bodyz těchto 23 % do soukromých penzijníchfondů. Bezděkova komise měla pro svůjnávrh své důvody, ale jedna věc je něcoteoreticky navrhnout a druhá je nést za topolitickou odpovědnost. Omezené rozpo-čtové možnosti přiměly vládu, že zvoliladaleko umírněnější variantu opt-out (Jaho-da, Špalek, 2009).

Nález Ústavního soudu o důchodech

Důchodovou reformu v ČR po roce 2010významně ovlivnil nález Ústavního souduk právu na přiměřené hmotné zabezpečeníz 23. března 2010 (Pl. ÚS 8/07), který vyšel vesbírce zákonů č. 135/2010 Sb. Stěžoval si bý-valý soudce, jemuž byl přiznán k 1. 2. 2006plný invalidní důchod ve výši 13 346 Kč,a to na to, že celková výše přiznanéhodůchodu činí pouze 19 % z jeho předchozí-ho příjmu, což nepovažuje za přiměřenéhmotné zabezpečení. Ustanovení § 15 o re-dukčních hranicích zákona o důchodovémpojištění podle stěžovatele nemůže obstáta je neústavní, poněvadž jsou tímto usta-novením poškozeni pojištěnci s vyššímipříjmy.

Navrhovatel připomněl, že podle názvuzákona o důchodovém pojištění se jednáo pojištění, tedy právní institut, který v kaž-dém právním státě má svůj ustálenýobsah. Se zaplaceným pojistným by sepodle něj mělo zacházet jako s pojistným,nikoli jako s daní. Aplikací zejména druhéredukční hranice dochází k podstatnémusnížení výpočtového základu, aniž by bylazřejmá úvaha zákonodárce o legitimnímcíli a smyslu takové právní úpravy.

Předmětem přezkumu Ústavního soudubyla otázka, zda poměr mezi výší příjmu,pojistného na důchodové pojištění a výšídůchodu za stávající právní úpravy napl-ňuje ústavní požadavek „přiměřenosti“hmotného zabezpečení na stáří a nezaklá-dá namítanou nerovnost účastníků důcho-dového pojištění. Ústavní soud uznává, žev průběžných systémech není předpokla-dem existence přímé vazby mezi výšízaplaceného pojistného a výší v budoucnupobírané dávky. I v průběžném systémumůže být míra ekvivalence přiznané dávkya předchozího příjmu v době ekonomickéaktivity vyšší i nižší.

„Ústavní soud nikterak nezpochybňujeve vztahu k důchodovému systému princip

mezigenerační solidarity, nebo na něm je,jakožto systém průběžně financovaný, vy-budován. Předmětem posouzení musí býtnicméně solidarita příjmová (intragenerač-ní), odrážející se v jednotné percentuálnísazbě pojistného odváděného ekonomickyaktivním obyvatelstvem. Vysokopříjmovéskupiny obyvatelstva tedy odvádějí každo-ročně do systému pro výplatu důchodo-vých dávek výrazně vyšší finanční částkynež skupiny nízkopříjmové,“ konstatujeÚstavní soud (Pl. ÚS 8/07, s. 13).

I při respektování odlišností komerčníhoa veřejného pojištění, u kterého nenímožno vycházet z principu čisté zásluho-vosti (výše plnění plně reflektuje výši pojist-ného), musí podle Ústavního soudu poměrmezi výší odvedeného pojistného a výšípřiznaného důchodu odrážet i pro jednotli-vé účastníky jistou míru přiměřenosti, abydošlo k ústavně konformnímu naplněníčlánku 30 odst. 1 Listiny základních práva svobod.

„Systém je schopen dlouhodobě garan-tovat uspokojivý náhradový poměr u jedin-ců s příjmy pohybujícími se kolem průměr-né mzdy, při čemž zvýhodňuje jedince semzdou podprůměrnou (což je chápáno jakoodůvodněné zvýhodnění). Dokáže tak činitpouze za cenu snížení individuálního náhra-dového poměru u osob s dvoj- a vícenásob-kem průměrné mzdy – i jim systém z hle-diska obecného garantuje dávku, kterápředstavuje určité minimum k důstojnémupřežití ve stáří, nicméně jde o dávku, kteránedokáže garantovat zachování životníhostandardu obvyklého u těchto osob z dobekonomické aktivity,“ argumentuje Ústavnísoud (Pl. ÚS 8/07, s. 16).

Protože existují redukční hranice roz-hodné pro výpočet důchodu, klesá s ros-toucím výdělkem poměr výše důchoduk tomuto výdělku (Slintáková, Klazar,2012). Zatímco příjmy do první redukčníhranice vstupovaly do vyměřovacíhozákladu ve výši 100 %, příjmy mezi prvnía druhou redukční hranicí vstupovaly do

Tabulka č. 2: Poměr důchod/mzda při různých úrovních mzdy v letech 2003–2007

Násobek prům. Starobní důchod přiznaný v rocemzdy 2003 2004 2005 2006 2007

0,7 55,6 53,6 55,4 55,7 55,2

1,0 44,3 42,9 44,2 44,4 44,0

1,5 32,1 31,2 32,2 32,3 32,0

2,0 25,6 24,9 25,6 25,7 25,5

2,5 21,7 21,1 21,7 21,8 21,6

3,0 19,1 18,6 19,1 19,1 19,0Pramen: Nález Pl. ÚS 8/07

Tabulka č. 3: Redukční hranice v ČR v letech 2003–2009

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

První redukční hranice 7400 7500 8400 9100 9600 10000 10500

V % průměrné mzdy 44,1 41,9 44,7 45,4 44,6 43,0 45,0

Druhá redukční hranice 17900 19200 20500 21800 23300 24800 27000

V % průměrné mzdy 106,7 107,4 109,0 108,7 108,2 106,6 117,4Pramen: Nález Pl. ÚS 8/07




vyměřovacího základu ve výši 30 %, pří-jmy nad druhou redukční hranicí vstupo-valy do vyměřovacího základu pouze 10 %.

„Ústavní soud musí konstatovat, žeprávní úprava provedená napadenýmustanoveným § 15 zákona č. 155/1995 Sb.vytváří situaci, kdy účastníku důchodové-ho systému přispívajícímu trojnásobnoučástkou než účastník přispívající částkouvypočítanou z průměrné mzdy je přiznándůchod v – relativně – méně než polovičnívýši… Zákonná úprava ve snaze zajistitpřiměřené hmotné zabezpečení všemúčastníkům důchodového pojištění neza-jišuje části pojištěnců přiměřené hmotnézabezpečení, reflektující v seznatelné mířeprincip zásluhovosti, tedy naplňující sti-mulační funkci sociální politiky“ (Nález Pl.ÚS 8/07, s. 17).

Ústavní soud dospěl k závěru, že kon-strukce uvedená v § 15 zákona o důchodo-vém pojištění zakotvující dvě redukční hra-nice současně s absencí zastropovánívytváří výrazné disproporce mezi výší pří-spěvku do pojistného systému, výší příjmůa výší přiznané důchodové dávky u části

pojištěnců, čímž porušuje ustanovení čl. 1a čl. 3 odst. 1 Listiny. Proto Ústavní soud stě-žovateli vyhověl a § 15 zákona č. 155/1995 Sb.,o důchodovém pojištění, zrušil. S ohledemna náročnost legislativní nápravy odložilÚstavní soud vykonatelnost svého rozhod-nutí do 30. září 2011.

Argumentaci Ústavního soudu lze z eko-nomického pohledu přijmout jen obtížně.Důchodové systémy by měly poskytnoutjistý náhradový poměr nikoli všem oso-bám krytým systémem, ale osobám defi-novaným jako příjmově typizovaný jedi-nec (osoba s průměrnými příjmy). Žádnáz mezinárodněprávních smluv, jimiž je ČRvázána, nepožaduje, aby byla stejná rela-tivní hodnota náhradového poměru (v pro-centuálním vyjádření) dosažena u každéhojedince (Nález Pl ÚS 8/07, s. 15–16). Českýdůchodový systém základní požadavekpřiměřenosti, jak je definován mezinárod-ními smlouvami, splňoval.

Ministerstvo práce a sociálních věcí,které se řízení před Ústavním soudemúčastnilo, správně zdůraznilo rozdíl mezisociálním a soukromým pojištěním. Soci-

ální pojištění je založeno zákonem, zatím-co smluvní pojištění vzniká na smluvnímprincipu. Sociální pojištění je za podmínekstanovených zákonem povinné, zatímcokomerční pojištění je dobrovolné. Plněnív oblasti sociálního pojištění je stanovenoparametricky zákonem, zatímco pojistnév komerčním pojištění je určeno v indivi-duální pojistné smlouvě nebo z ní alespoňvyplývá.

Poměr důchod/mzda závisí v každé zemina rozličných faktorech (Boeri, Tabellini,2012). Jde o bilanci příjmů a výdajů důcho-dového systému, sazby pojistného nadůchodové pojištění, celkovou míru daňo-vého a odvodového zatížení obyvatel a za-městnavatelů, rozsah podpory doplňko-vých důchodových systémů, historický vý-voj důchodového systému, rozsah důcho-dově pojištěných osob a okruh poplatníkůpojistného na důchodové pojištění apod.(Holzmann, Palmer 2006). MPSV proto le-gitimně argumentovalo, že v ČR stávajícíkonstrukce výše důchodů a náhradový po-měr odpovídají sociálně ekonomické a po-litické realitě a nejsou projevem „čiré libo-vůle zákonodárce“.

Soudce Ústavního soudu Jan Musil zve-řejnil pozoruhodné odchylné stanoviskok nálezu, které je užitečně prostudovat.Obsahem povinnosti státu je podle nějzajistit subjektům práv jistý minimálnísociální standard, ale nikoli adekvátníživotní standard v souladu s jejich poža-davky, jak je těmito subjekty někdy mylněvnímáno a požadováno. Zásah Ústavníhosoudu v analogických věcech by mohl při-cházet do úvahy jen v případě flagrantnísvévole, libovůle a nerozumnosti zákono-dárce, což není tento případ.

„Tím, že Ústavní soud posuzoval, zdapoměr mezi výší příjmu, pojistného nadůchodové pojištění a výší důchodu za stá-vající právní úpravy naplňuje ústavní poža-davek ,přiměřenosti’ hmotného zabezpeče-ní ve stáří, vkročil na teritorium sociálnípolitiky, o níž rozhodovat přísluší toliko zá-konodárci… Posoudit všechny otázky fun-gování důchodového systému je zcelanemožné bez speciálních odborných zna-lostí z oblasti demografie, statistiky, pojist-né matematiky apod., kterými Ústavnísoud nedisponuje“ (odchylné stanoviskosoudce ÚS Jana Musila, Pl. ÚS 8/07).

Podobně soudce Jiří Nykodým zveřejnilodchylné stanovisko k nálezu a jeho argu-menty stojí za zamyšlení. Konstatuje, žez hlediska financování je český systémdůchodového pojištění systémem průběž-ně financovaným, a proto není výše pobí-rané dávky přímo odvislá od zaplacenéhopojistného. „Z tohoto pohledu otázka mírysolidarity není primárně otázkou ústavně-právní, ale otázkou ekonomickou a přede-vším politickou“ (odchylné stanoviskosoudce ÚS Jiřího Nykodýma, Pl. ÚS 8/07).

Ústavní soud posuzoval poměr důchodku mzdě čistě podle důchodů ze státníhopilíře a úplně opomněl, že vysokopříjmovílidé mají dost prostředků, aby se na dů-chod připravili ze svých soukromých zdro-

Tabulka č. 4: Poměr důchod/mzda - mezinárodní srovnání

Stát Násobek individuálního příjmu0,5 0,75 1,0 1,5 2,0 2,5

Finsko 90,7 78,8 78,8 79,2 78,3 79,3

Itálie 89,3 88,0 88,8 88,4 89,1 89,0

Chorvatsko 66,7 63,1 61,6 59,7 59,6 58,9

Estonsko 59,9 60,6 60,9 61,3 61,5 61,7

Nizozemsko 82,5 88,2 84,1 85,8 83,8 82,8

Belgie 82,7 63,8 62,8 50,6 40,6 34,2

Irsko 63,0 47,0 36,6 27,4 21,9 18,3

Norsko 85,5 73,1 65,1 58,2 50,1 42,8

Dánsko 95,6 68,0 54,1 42,5 35,5 30,8

Švýcarsko 71,4 68,9 67,3 53,0 41,4 34,3

Británie 78,4 57,7 47,6 38,2 29,8 24,5

Pramen: Nález Pl. ÚS 8/07

Tabulka č. 5: Důchody před a po „malé“ reformě

Hrubá mzda Důchod do 30. 9. 2011 Důchod po skončení reformy v Kč v Kč v roce 2015 v Kč

12 370 9 475 9 389

16 081 10 179 10 002

21 029 11 124 10 830

25 977 12 079 11 638

30 925 12 679 12 463

35 873 12 986 13 273

42 058 13 374 14 300

51 954 13 976 15 950

61 850 14 658 17 565

71 746 15 282 19 228

76 694 15 569 20 017

81 642 15 920 20 819

86 590 16 192 21 648

91 538 16 477 22 427Pramen: MPSV, 2011




jů. „Zachování životního standardu jeotázkou dalšího, smluvního pojištění. O tose musí každý postarat sám z vlastníchprostředků. Nelze požadovat na státu, abytoto garantoval. Sám k tomu určité pod-mínky vytváří a důchodové připojištění čispoření podporuje, ale nemůže v systému zá-kladního důchodového zabezpečení kroměpřiměřenosti garantovat i udržení dosa-vadní životní úrovně“ (soudce Jiří Nyko-dým, Pl. ÚS 8/07).

Malá důchodová reforma

A už máme na nález Ústavního soudujakýkoli názor, budeme jej muset respekto-vat. Proto se česká vláda rozhodla předložit„malou“ důchodovou reformu - novelu zá-kona o důchodovém pojištění č. 220/2011 Sb.,která do jisté míry zmírňuje disproporci,kterou kritizoval Ústavní soud. Podle Ústav-ního soudu by lidé s vysokými příjmya tedy i vyššími odvody do důchodovéhosystému měli dostávat rovněž vyšší důcho-dy než dosud.

Vláda prosadila změnu zákona o důcho-dovém pojištění. Nově přiznávané důchodyod října 2011 jsou většinou mírně nižší, nežby byly, kdyby změna neprošla. Naopakurčitého zvýšení se dočkali ti, kdo do systé-mu odvedli nejvíce, tedy lidé s vysokýmipříjmy. Zcela vynecháni z reformy jsou lidés minimálními příjmy do 10 900 Kč hrubéhoměsíčně. Ti dostanou stejný důchod, jakoby měli, kdyby žádná reforma neprošla.Naopak k mírnému snížení penzí dojde pro70 % lidí s hrubým příjmem mezi 12 a 35 ti-síci.

Zároveň malá novela o důchodovémpojištění posouvá věk odchodu do důcho-du. Reforma zvyšuje věkovou hranici, kdybudou mít lidé (hlavně ti mladší) nárok nastátní důchod. Důchodový věk pro mužea ženy se časem sjednotí, odpadne také zvý-hodnění za vychované děti. Od roku 2044se bude chodit do důchodu v 67 letech, li-dé narození v roce 2012 půjdou do důcho-du až v 72 letech a desíti měsících.

Odvody na sociální pojištění jsou za-stropovány na úrovni čtyřnásobku prů-měrné mzdy. Rozhodné období, z něhož sezjišují příjmy pro výpočet důchodu, sez dnešních třiceti let prodlužuje na celoži-votní. Mění se vzorec pro výpočet starob-ního důchodu. Valorizace nebude napříštěv kompetenci vlády, ale bude zakotvenav zákoně a automatická. Do mechanismuse započítává 100 % inflace a jedna třetinarůstu reálných mezd.

Novela zákona o důchodovém pojištěnízměnila i tzv. redukční hranice. Do prvníredukční hranice, která je nově stanovenave výši 44 % průměrné mzdy, se příjmybudou započítávat plně. Do druhé redukčníhranice se započítává 26 % příjmů. Druháredukční hranice je stanovena na čtyřnáso-bek průměrné mzdy a nad tuto výši se jiždo důchodu nezapočítává nic (dosud sezapočítávalo alespoň 10 %).

Pokud 95 % příjmů českých důchodcůpochází ze státního pilíře, je to světový

unikát. Mladí lidé by měli myslet na zajiš-tění ve stáří daleko dříve a nespoléhat sejen na stát (Bovenberg, 2011). Individuálníspoření, které může mít různé formy, takbude pro zajištění ve stáří zcela zásadní(Holzmann, Palmer, Robalino, 2012). Protovláda připravila velkou důchodovou refor-mu, která vedle prvního a třetího pilířezavádí druhý pilíř důchodového zabezpe-čení.

Velká důchodová reforma

Změny v českém důchodovém systémuprobíhají stále od počátku 90. let. Vláda seve svém programovém prohlášení přihlási-la k provedení velké reformy důchodovéhosystému s cílem dosáhnout „dlouhodobourozpočtovou udržitelnost a posílit kapitálo-vou složku jako zdroje důchodů“. Důcho-dová reforma by měla současně snížit ná-klady práce a zvýšit konkurenceschopnostčeské ekonomiky (Důvodová zpráva k záko-nu o důchodovém spoření 2011, s. 57).

Ačkoli vládní návrh odkazuje na doporu-čení Bezděkovy komise a Národní ekono-mické rady vlády, odlišuje se v mnohaaspektech. Především tím, že zavádí dobro-volný opt-out. Pojištěnci budou mít do do-sažení věku 35 let možnost rozhodnout sepro vyvázání části pojistné sazby ze státní-ho průběžného systému do fondovéhokapitalizačního pilíře. Pojištěnci, kteří jsouv okamžiku spuštění reformy starší 35 let,dostanou možnost rozhodnout o vstupudo 31. 6. 2013. Ze systému nebude možnévystoupit.

Druhý pilíř bude financován vyvázánímčásti pojistného na důchodové pojištěníz prvního pilíře. Vyvázané 3 procentní bodypojistného budou snižovat pojistné do první-ho pilíře placené zaměstnancem (25 % mís-to 28 %), pojistné placené zaměstnavate-lem se nemění. K vyvázaným 3 procentnímbodům bude mít účastník povinnost přidatčástku ve výši dvou procentních bodůz vlastních prostředků, které za něj odvedezaměstnavatel (důvodová zpráva k zákonuo důchodovém spoření, 2011, s. 58).

Celková výše odvedené daně budeproto pro účastníky druhého pilíře 30 %.Zahrne jak snížený odvod do prvního pilí-ře (25 % základu), tak vyvázané procentodo druhého pilíře (3 % ze základu) a částkuz prostředků účastníka (2 % ze základu).Vláda přistoupila k reformě konzervativně.Spoření ve výši 5 % je na spodní hladi-ně toho, kdy se vůbec vyplatí spořit, abysoukromý důchod nebyl zanedbatelný. Na Slovensku si lidé odvádějí na soukro-mý účet 9 %, v Polsku začínali s 7,3 %a v Ma�arsku (před znárodněním) s 8 %(Coman, 2011).

„Poučili jsme se ze zkušeností v okol-ních zemích a nehodláme opakovat jejichchyby. Financování důchodové reformybylo slabým místem, na které doplatiloSlovensko, Ma�arsko i Polsko. Předevšímvysoké procento vyvedeného pojištění (9 % na Slovensku a 6–8 % v Ma�arskua Polsku), povinnost vstupu do penzijních

fondů od určitého věku, výhodné podmín-ky pro ostatní a neochota zavést nepopu-lární změny v průběžném systému způso-bily destabilizaci a obrovské schodky tam-ních důchodových systémů,“ vysvětlujepremiér Petr Nečas (MF Dnes 9. 3. 2011).

Účastníkům bude nabídnuta nejvhod-nější strategie důchodového spoření, kterábude zohledňovat jeho osobní podmínky,cíle a postoj k riziku. Penzijní společnostibudou povinně nabízet čtyři fondy lišící seinvestičními limity, strukturou spravova-ného portfolia a s tím spojeným rizikem.Půjde o fond státních dluhopisů, konzerva-tivní, vyvážený a dynamický fond. Fondstátních dluhopisů bude investovat vý-hradně do státních dluhopisů ČR, nebo dodluhopisů zemí EU nebo OECD (důvodovázpráva zákona o důchodovém spoření,2011, s. 59).

Z druhého pilíře budou vypláceny tytodruhy důchodů: 1. doživotní renta, kterákončí úmrtím příjemce; 2. doživotní rentas pozůstalostní penzí na tři roky a 3. rentana dobu určitou, minimálně na dvacet let,která při úmrtí příjemce přechází na dědi-ce. Klient tak bude celkový důchod dostá-vat ze tří nezávislých zdrojů: výplatu stát-ního důchodu z prvního pilíře bude prová-dět Česká správa sociálního zabezpečení,důchod z druhého pilíře bude vyplácetživotní pojišovna, důchod z třetího pilířepenzijní fond. Kdo se zúčastní druhého pi-líře, dostane proporcionálně nižší důchodze státního pilíře.

Problémem zůstává nedostatečná kon-trola lidí nad prostředky ve fondech. Narozdíl od třetího pilíře, kde se penzijní fondmůže s klientem jednorázově vyrovnat,budou úspory v rámci druhého pilíře dis-ponibilní až v důchodu. K penzi z druhéhopilíře se klient dostane až po dovršenídůchodového věku, respektive v okamžikupřiznání starobního důchodu ze základní-ho důchodového pojištění.

Kvůli dobrovolnosti zůstává velkou ne-známou, kolik lidí k fondům skutečně pře-jde. V Ma�arsku to bylo 50 %, na Sloven-sku 60 % z těch, kdo si mohli vybrat (Schnei-der, 2009). V ČR jich bude podstatně méně.Důvěra ve fondy je obecně nižší nežv dobách zavádění ma�arských a sloven-ských reforem. Výsledkem může být refor-ma na papíře, po níž zůstane většina oby-vatel ve starém státním systému.

Diskutované zůstávají poplatky fondů.Výše úplaty se počítá z průměrné ročníhodnoty aktiv fondu a nesmí překročit 0,3 %v důchodovém fondu státních dluhopisů,0,4 % v konzervativním důchodovém fon-du, 0,5 % ve vyváženém důchodovém fon-du a 0,6 % v dynamickém důchodovém fon-du. Protože vláda vsadila na přísnou regu-laci režijních nákladů a odměn včetně výšemarketingových výdajů a plateb za zpro-středkování smluv, většina fondů zvažuje,zda se do druhého pilíře vůbec pustí.

Novinkou oproti současnému stavumělo být rovněž to, že 1 % z důchodovéhopojištění si bude moci poplatník asignovatpřímo svým rodičům na penzi. Dítě by




mohlo přispívat jen jednomu z rodičů,posílat každému polovinu, nebo v libovol-né kombinaci. Příspěvek měli obdržet rodi-če jednou ročně ve formě třináctého dů-chodu. Ačkoli tato změna byla součástíkoaliční dohody, nakonec nebyla promít-nuta do zákonné úpravy.

Koalice se však dohodla na tzv. předdů-chodech. Každý, kdo má pět let před dovr-šením důchodového věku naspořeno vetřetím pilíři tolik, aby měsíční výplatamohla činit alespoň 30 % průměrné mzdyv ekonomice (dnes alespoň 450 000 korun),může čerpat své penzijní úspory v podoběrenty. Stát mu bude platit zdravotní pojiš-tění a jeho důchod ze státního prvního pilí-ře mu nebude krácen (rozdíl od tzv. před-časných důchodů).

Kalkulačka penzí, kterou v době, kdy byltento příspěvek psán, zveřejnilo na svýchstránkách MPSV (www.mpsv.cz), neukazu-je, jaký bude za několik let důchod. Je kon-struovaná tak, že díky vysokým výnosůmvychází pro většinu lidí příznivěji vstup dopenzijních fondů. Parametry jsou nastave-ny tak, že vstup do druhého pilíře se přivyvážené investiční strategii vyplatí pro50–60 % populace. MPSV přitom kalkulu-je s velmi štědrými nominálními výnosy –od 1,5 % do 8,5 % ročně.

Všechny výpočty, které si hrají s tako-vým či onakým zhodnocením, mohou při-nést hořké zklamání. Jde jen o matematic-ké modely, odhady. S realitou nemusí mítnic společného. Optimismus úředníkůz MPSV, kteří kalkulují s výnosem až 9 %,je nakažlivý, ale realita bude asi podstatnějiná. Investiční výnosy v kalkulačce jsounavíc hrubé a nezohledňují vysoké nákla-dy systému.

Vláda je optimistická, když ve svých ana-lýzách počítá s účastí až dvou milionů lidí.Ve skutečnosti se opt-out vyplatí nejvícevysokopříjmovým občanům. Jako potenci-ální účastníci vycházejí občané s vyššímpříjmem a výhodnost roste úměrně s do-bou spoření. Penzijní fondy odhadují, že donového typu spoření se zapojí jen deset aždvacet procent populace. Podle průzkumuspolečnosti Provident Financial by mož-nosti opt-outu nevyužilo 80 % responden-tů, kteří nejsou v důchodovém věku.

Kdyby vláda pouze definovala, jaképarametry musí důchodové spoření splňo-vat, mohly by je do portfolia zařadit banky,investiční společnosti i pojišovny a byl byto dobrý důvod pro reformu současnýchpenzijních fondů. Místo toho vznikajípodle zákona o důchodovém spoření novéinstituce se svými systémy, manažerya centrálami – a rovněž s výrazně vyššímináklady na provoz.

Transformační náklady bude hradit zvý-šená DPH. Od ledna 2012 se zvýšila DPHu zboží v 10 % sazbě na 14 %. Od roku 2013se obě sazby DPH zvýšily na 15 % a 21 %.Úlevu průběžnému důchodovému systé-mu by měla přinést pomalejší valorizacepenzí. Penze se v letech 2012–2014 majívalorizovat pouze o jednu třetinu inflacea jednu třetinu růstu průměrné mzdy.

Stanovisko prezidenta republiky

Do debaty o důchodové reformě aktivněvstoupil prezident republiky. Prezidentkonstatuje, že jsou všichni (včetně odbor-né veřejnosti) překvapeni a zaskočenirychlostí vyhlášení reformních záměrůa stejně tak detaily navrhovaného systé-mu, které byly zformulovány, aniž by pro-běhla – na jakémkoli relevantním fóru,tedy i v médiích – seriózní debata o základ-ních myšlenkových východiscích reformy(Klaus, 2011a).

Reformou s velkým R by podle preziden-ta bylo sdělení, že se dosavadní systémnemůže udržet a že se na jeho změnu musízačít všichni co nejdříve připravovat. Mělibychom si přiznat, že průběžný systém užnikdy v budoucnu nebude schopen posky-tovat dnešní úroveň důchodů vzhledemk průměrným mzdám. Proto musí být nej-dříve ze všeho zásadně redefinován cíla smysl státem organizovaných důchodů.

„Musí být jasně řečeno, že státem vy-plácený důchod má znamenat pouhézákladní zabezpečení člověka na stáří a ževšechno navíc bude jen a jedině jeho svo-bodnou, dobrovolnou volbou (s různýmivariantami státní podpory penzijních sché-mat, nebo – a to by bylo nejlepší – úplněbez této podpory). ,Zabezpečovací’ základ-ní důchod by měl být maximálně rovný,tedy v podstatě solidární, nikoli zásluho-vý“ (Klaus, 2011a).

Prezident upozorňuje, že větší bohatstvílidské společnosti v budoucnu povedek tomu, že i nižší relativní podíl bude zna-menat sumu peněz (a co si za ně lze kou-pit), která je pro dnešního důchodce málopředstavitelná. Bude asi něco takového,jaký je dnes rozdíl mezi minimálnímdůchodem v Albánii a USA. To je dobrázpráva pro budoucí důchodce a měla by tobýt i brzda proti panice politiků, že jsmeněco zásadního zmeškali.

Prezident kritizoval i spojování důcho-dové reformy se zvýšením DPH (Klaus,2011b). Vládou prosazené zvýšení DPH jepřílepkem k důchodové reformě. Předsta-vuje čistý příjem pro stát a čistý výdaj proobčany, protože se promítne do vyššíchcen zboží, kterou budou občané platit. I toje možný projekt, ale měl by být taktovysvětlován. Neměl by být schováván zadůchodovou reformu.

„Právě te� zvýšit daně je jistým typemsdělení o důchodové reformě, resp. je tosdělení o důchodové nereformě. Je to sdě-lení, že se stát i nadále snaží – i navzdorydemografickým trendům posledních dese-tiletí – udržet dosavadní, by velmi mírněmodifikovaný model. Začnu-li důchodo-vou reformu tím, že zvýším daně, dávámjasný signál: něco vám vezmu, ale pak semnou můžete i nadále, téměř v neztenče-né míře, počítat.“ (Klaus, 2011b)

Důchodový systém se ocitá před dile-matem: bu� bude třeba radikálně zvýšitdaně a platby na důchodový účet (aby bylufinancovatelný), čili razantně zvýšit plat-by od nedůchodců, nebo každému důraz-

ně říci, že důchody budou v budoucnuproti platům a mzdám nižší než dosud.Prezident preferuje druhou možnost a volápo individuální odpovědnosti za vlastníosud ve stáří.

„Podporou nového dobrovolného pilířepenzijního (oněmi 3 %) bude zcela vědoměprohlubován schodek již v dnešní dobědeficitního průběžného systému, kterývšak bude i v budoucnu zajišovat hlavníčást finančního zabezpečení důchodců.Tento deficit má být pokryt zvýšením DPH.Fakticky to také znamená, že u nás objemveřejných prostředků vydávaných na finan-cování důchodového systému po provede-ní této reformy vzroste“ (Klaus, 2011c).

V září 2012 prezident Václav Klaus vrátilPoslanecké sněmovně k novému projed-nání dva prováděcí zákony k důchodovéreformě. Důchodová reforma je podle pre-zidenta zásadní změnou sociálního systé-mu, který má dlouhodobý efekt a dotýkáse každého občana. Proto její obsah a rea-lizace vyžadují ve společnosti co největšíkonsensus. Prezident konstatuje, že takovýkonsensus v odborné sféře, na politickéscéně či ve společnosti neexistuje.

„Vládní projekt důchodové reformy,především vytvoření jejího tzv. druhéhopilíře, tedy individuální dobrovolné důcho-dové spoření v privátních fondech, senavrhuje spustit v době, kdy finanční krizeodhalila rizika a podlomila důvěru v dlou-hodobé kolektivní investování, kdy seobdobné systémy ve světě a předevšímv zemích okolo nás dostaly do těžké krizea jsou zpětně znárodňovány či podstatněmodifikovány a kdy celková ekonomickásituace a především její perspektiva nenípříznivá,“ varuje prezident.

Vostatek (2011) varuje, že vláda podle radtěch či oněch lobbistů vehementně usilu-je o důchodovou reformu, která se opíráo teorii, která v praxi zkrachovala. Vládnípolitické strany se tváří jako liberálové, alejimi předkládané řešení je nesmírně kom-plikované a má dosáhnout relativně vyso-kých důchodů nějakým jakoby tajemnýmtržním zázrakem. Aby mohl přijít zázrak,dnes se máme uskrovnit.

V současné době připadá na jednohočeského důchodce 1,8 plátců pojistnéhona sociální pojištění. Tento poměr se stálezhoršuje, v roce 2050 bude tento ukazatelpřibližně 1,2, pokud nedojde ke změněparametrů systému (Cerami, 2011). Pocti-vé by bylo sdělit občanům, že solidárnístátní důchodový systém jim v budoucnunezajistí podobné relativní důchody, jakoměli jejich rodiče. Každý se musí připravitna důchod sám.

Vláda přichystala ve spěchu nedomyšle-né kroky, které rozkolísají celý důchodovýsystém. Ačkoli stav důchodových systémůnejen u nás je trvale neudržitelný, českácesta je poměrně komplikovaná. Jakou všech reforem jsou nejdůležitější praktic-ké detaily implementace. Pokud se udělajíšpatně, pak je lepší reformu vůbec nedělata věnovat se parametrickým úpravám prv-ního pilíře (Slavík, Rutarová, 2005).




Politická rizika

Zahajovat razantní velkou důchodovoureformou ve chvíli, kdy Ma�aři, Polácia Slováci své před dekádou odstartovanéreformy demontují, není příliš šastné (Fer-reiro, Serrano, 2011). Vláda prosadila vel-kou důchodovou reformu proti vůli opozicei odborů. Přitom opozice se netají tím, žev případě vítězství v příštích volbách opt-outvýrazně omezí. Přitom i ministr práce a so-ciálních věcí Jaromír Drábek si uvědomoval,že čím jemnější reforma, tím větší šance jena její přežití.

V Ma�arsku si občané začali v rámcidůchodové reformy odvádět šest, pozdějiosm procent mzdy na individuální důcho-dový účet do soukromých fondů. Dnes, potřinácti letech, kdy ma�arský rozpočet ko-labuje, konzervativní vláda premiéra Vikto-ra Orbána reformu zrušila a peníze z fondůpřevedla zpět do státního systému. Dopéče státu tak přejdou úspory v přepočtuza 266 miliard korun.

Ma�arská vláda postavila své občanypřed kruté dilema: kdo si bude nadále spo-řit v penzijních fondech, přijde o státnídůchod. Vláda občany převedla zpět dostátního systému; kdo chtěl zůstat, muselpožádat o výjimku. Fondy přišly o tři milio-ny klientů, zůstalo jen sto tisíc „stateč-ných“. Ma�aři následují Argentinu, kde státsebral lidem jejich úspory při finanční kriziv roce 2008. V obou případech jsou pohnut-ky podobné – státu docházejí peníze.

Úspory v důchodové oblasti hledalo i Pol-sko. Příspěvky občanů do soukromých pen-zijních fondů klesly z 7,3 % mzdy na 2,3 % zemzdy. Zbývajících pět procent putuje dostátního rozpočtu. Ve státním důchodovémsystému díky tomu zůstane více peněz, cožvládě pomůže snižovat rozpočtové schodkya bránit výraznějšímu růstu státního dluhu.Úspory v penzijních fondech činí v Polsku214 miliard zlotých.

Po nástupu premiéra Roberta Fica pro-vedlo změny v důchodovém systému rov-něž Slovensko. Dosud na Slovensku směřo-valo do druhého pilíře 9 % hrubé mzdy, pochystaných změnách mají na soukromýchúčtech skončit 3–4 %, zbytek půjde opět dosociální pojišovny. Finanční krize přinutilasnížit odvody do druhého pilíře rovněžv Estonsku (odvod klesl ze 6 % na 2 %),v Lotyšsku (odvod klesl z 8 % na 2 %),v Litvě (odvod klesl z 5,5 % na 3 %).

Pouštět se do experimentu typu Ma�ar-sko, Polsko nebo Slovensko a přitom ne-vědět, z čeho budu systém financovat zadeset let, je hazard (Wagner, 2005). Příjmyz DPH jsou pouze dočasné a nijak nesouvi-sejí s důchodovou reformou. Lidé dosti cit-livě registrují problémy, které jsou s refor-mou ve střední Evropě spjaty (Loužek,2008). Chápou to jako fakt, že jim vládavnucuje něco, co jinde nefunguje.

Nabídka 3 % opt-out a 2 % ze svého nenína první pohled příliš atraktivní kombina-ce. Důchodová reforma je tak opatrná, ažje irelevantní (Schneider, 2011). Spořenípouhých pěti procent ze mzdy nemůže

podstatně budoucí důchody zvýšit. Můžese tak velice snadno stát, že o fondovýsystém nebude velký zájem, jak vládadoufá, a tudíž náklady spojené s jeho vzni-kem a provozem nevynahradí jeho přínos.

Češi budou mimořádně opatrní při roz-hodování o tom, zda se mají zapojit dodobrovolného druhého pilíře. Zejménakdyž jim opozicí a médii budou neustálepředhazovány negativní zkušenosti z mi-nulosti. Jedinou jistotou druhého pilířepenzijní reformy je, že se o jeho kritikusocialistická opozice postará a populistickýslogan „tunel století“ hned tak neopustí.

Nedůvěra k penzijním fondům může mítsvé ekonomické opodstatnění. Za posled-ních patnáct let nedokázaly české penzijnífondy nikdy zhodnotit úspory (nominálně)o více než čtyři procenta a celkem třikrátbyla jejich výkonnost nižší než inflace.České penzijní fondy nejsou schopnésvým klientům přinést vyšší zhodnocenípři stejné proměnlivosti výnosů, než doká-žou jednoduché investice do dluhopisů(Dušek, Kopecsni, 2008).

Narychlo připravená důchodová refor-ma posun v řešení českých penzí nepřine-se. Přiláká jen málo lidí, nezajistí konku-renci mezi penzijními fondy a astronomic-kým výdajům na české důchody stejněnijak neuleví. Dobrovolné vyvedení 3 %z důchodového pojištění budou využívathlavně vysokopříjmové skupiny, chudšílidé nebo lidé s průměrným příjmem nareformě prodělají.

Dílčí opt-out z povinného důchodovéhopojištění proto není řešením pro desetmilionů Čechů. Přináší jistou ekvivalencimezi tím, co si člověk za svůj produktivníživot vydělá a co dostane nazpátek. Detai-ly systému by však neměli nastavovat lidé,kteří jsou spojeni s pojišovnictvím a fondypenzijního připojištění. Důchodovou refor-mu je třeba dělat pro budoucí seniory,a nikoli pro instituce, které budou v systé-mu fungovat.

Co udělá opozice, až se dostane k moci,není jasné. Sociální demokracie ujišuje, žepo svém vítězství fondy nezlikviduje, jenumožní, aby se lidé vrátili zpět do státníhosystému. V tomto případě by se riziko sníži-lo, byl by to argument pro zapojení doreformy. Nikdo ale nemůže říci, zda si to

v budoucnu politici nerozmyslí a nezestátnífondy jako v Ma�arsku nebo v Argentině.

Pokud máme problém s tím, že průběž-ný systém není dlouhodobě stabilní, nenířešením vyvádět určitá procenta důchodo-vého pojištění mimo průběžný systém.Před i po opt-outu zůstanou problémy, kte-ré máme s průběžným systémem, stejné.

Odklon části pojistného na soukromé účtyoslabí příjmy současného průběžnéhodůchodového systému. Ten už nyní je hlu-boce schodkový.

Nejpravděpodobnější je varianta vy-zkoušená slovenskou vládou Roberta Fica,kdy nová vláda do reformy vstoupila tak, želidem opakovaně nabídla možnost návratuz fondů pod křídla státu. Může použít i urči-tý „vydírací“ argument, že zůstanou-li ob-čané u opt-outu, výrazně se jim sníží státnídůchody (tedy ne jen v průměru 15 %, jakpředpokládá konzervativní vláda, ale pod-statně více). Radikálnějším řešením by by-lo zrušení opt-outu a převedení naspoře-ných prostředků do třetího pilíře.

Pokud opozice deklaruje, že po volbáchsystém změní, bude to mít na úspěšnostreformy a zapojení lidí fatální dopady.Opozice má pravdu, že nový systém spo-ření je naprosto zbytečný, nebo už existu-je penzijní připojištění. Dvě spoření napenze s podporou státu jsou trochu příliš.Lidé mají příležitost spořit v rámci třetího

Tabulka č. 6: Průměrný důchod/průměrná hrubá mzda ve střední Evropě (%) v le-

tech 2001–2009

Tabulka č. 7: Saldo důchodového účtu

v ČR v letech 2001–2011

Rok ČR Polsko Ma�arsko Slovensko

2001 47,4 51,4 39,0 47,0

2002 44,0 52,9 38,4 45,4

2003 43,0 54,0 38,3 45,5

2004 41,6 54,0 39,3 44,5

2005 42,2 52,8 39,6 44,7

2006 41,9 52,9 39,5 43,8

2007 41,7 50,0 40,5 44,1

2008 42,7 50,0 41,6 43,3

2009 42,8 51,5 40,4 45,6

Pramen: Eurostat

Rok Saldo důchodového účtu (mld Kč)

2000 -16,4

2001 -15,1

2002 -16,0

2003 -17,6

2004 10,7

2005 9,0

2006 1,9

2007 12,6

2008 5,0

2009 -30,5

2010 -29,9

2011 -39,5Pramen: Ministerstvo financí ČR




pilíře, takže druhý dobrovolný pilíř je nad-bytečný.

Představa, že se lidé vůbec nepřipravujína své stáří, je dětinská. Lidé si spořív podobě cenných papírů, nemovitostí, po-mocí dětí či jinými formami. Z hypotézypermanentního důchodu vyplývá, že každýčlověk má představu o svých celoživotníchpříjmech a racionálně volí své příjmya výdaje během svého života (Friedman,1999). Pokud si jednotlivci kompenzujípříspěvky do penzijních fondů tím, že sni-žují úspory v jiných formách, celkové sou-kromé úspory zůstanou nedotčené.

Většina si bude muset na stáří tvořitúspory, každý podle svých preferencía potřeb. Někdo dává přednost vyšší spo-třebě během produktivního života, a protonižší během stáří, jiný naopak. Někdo sinedovede představit, že by i v důchodo-vém věku nepracoval, a buduje si mini-mální úspory pro případ nemoci. To odpo-vídá svobodě volby. Svoboda s sebou ne-se i odpovědnost. Když se rozhodnu špat-ně, ponesu si důsledky sám (Hansson,Stuart, 1989).

Podobně jako v podílových fondechi správně investovaná penzijní aktiva nafinančních trzích přináší obrovský potenci-ál jejich zhodnocení, ale současně vyššíriziko (Bezděk, 2000). Současná důchodo-vá reforma zdánlivě posiluje prvek kapitá-lových fondů, které však – pokud zdrojeinvestují do státních dluhopisů, moc státuneoslabí, nýbrž spíše posílí. Důchodováreforma by se proto měla dělat s rozvahou(Krebs, 2010).

Skutečná důchodová reforma by mělabýt rozpočtově neutrální, tj. nevytvářetnové důchodové schodky – a už explicitnínebo implicitní. Proto by se měly postup-ně upravovat parametry průběžnéhosystému. V současné době se nabízí zvy-šování věku pro odchod do důchodu a sni-žování podílu průměrný důchod/mzda.Těmito parametrickými úpravami prvníhopilíře lze českému důchodovému systémuhodně ulehčit.

Navrhovaná reforma je založena nanovém „mezigeneračním kontraktu“: star-ší generace bude mít o něco nižší relativnídůchody než generace předchozí a střednía mladá generace omezí spotřebu v pro-duktivním věku (bu� kvůli vyšším daním,nebo proto, že si budou spořit do soukro-mých fondů). V konečném důsledku senáklady stárnutí na penzijní systém rozdě-lí mezi starší, střední i mladší generaci.

Z výpočtů výkonného týmu pro důchodo-vou reformu (www.reformaduchodu.cz) vy-plývá, že samotné prodlužování věku pro od-chod do důchodu pro muže i ženy na 65 letby zmírnilo implicitní dluh v PAYG do ro-ku 2100 ve výši 250 % HDP o 100 % HDP. Inde-xace důchodů podle cen by implicitní defi-cit do roku 2100 zmírnila rovněž o 100 % HDP,a to dokonce při zachování poměru důchod/průměrná mzda na slušné úrovni 35 % do ro-ku 2100.

To znamená, že kombinací obou těchtometod lze odstranit kumulovaný schodek

prvního pilíře do roku 2100 na 50 % HDP.Tento deficit je nezanedbatelný, nicméněv kontextu ostatních čísel ne astronomic-ký. Lze jej zmírnit či úplně vyrušit postup-ným snižováním poměru důchod/mzda –např. na 30 %. V rezervě přitom zůstávádalší zvyšování důchodového věku (Lou-žek, 2006).

Závěr

Důchodová reforma v České republicenabrala po roce 2010 nové tempo. Bezdě-kova komise doporučila povinné spořeníve fondech. Ústavní soud rozhodl, že obča-né s vyššími příjmy během pracovní karié-ry mají dostávat vyšší důchody. Vláda rea-govala malou novelou zákona o důchodo-vém pojištění a zároveň prosadila velkoudůchodovou reformu, která zavádí opt-out,by v poměrně skromném měřítku.

Politická rizika současné důchodovéreformy jsou nemalá. Česká vláda provádíopt-out v okamžiku, kdy od něj okolní státypomalu ustupují. Lidé dosti citlivě vnímajíproblémy, které jsou s reformou ve středníEvropě spjaty. Chápou to tak, že jim vládavnucuje něco, co jinde nefunguje. Důcho-dová reforma by se proto měla dělats větší obezřetností a rozvahou.

Skutečná důchodová reforma by mělabýt rozpočtově neutrální, tj. nevytvářet no-vé důchodové schodky – a už explicitnínebo implicitní. Proto by se měly postup-ně upravovat parametry průběžného sys-tému. V současné době se nabízí zvyšová-ní věku pro odchod do důchodu a snižová-ní podílu průměrný důchod/mzda. Těmitoparametrickými úpravami lze českému dů-chodovému systému hodně ulehčit.

Všichni dvacátníci a třicátníci vědí, že senemohou na důchod, který dostanou jed-nou od státu, spoléhat. Mají ale dost časua možností, jak tuto situaci řešit. Největšímomylem by bylo očekávat, že nový důcho-dový systém nám zajistí bezstarostnoupenzi. Doufat můžeme nanejvýš v příspě-vek na stáří. O skutečně zajištěný důchodse bude muset každý postarat sám běhemsvé kariéry, a to mimo rámec současnédůchodové reformy.

Literatura:Bezděk, V. 2000: Penzijní systém obecně i v kontextu

české ekonomiky I, II: Praha, ČNB 2000.Boeri, T. - Tabellini, G. 2012: Does information incre-

ase political support for pension reform? PublicChoice 150 (2012), č. 1-2, s. 327-362.

Bovenberg, L. 2011: European Pension Reform:A Way Forward: Pensions. An International Journal16 (2011), č. 2, s. 75-79.

Cerami, A. 2011. Ageing and the politics of pensionreforms in Central Europe, South-Eastern Europeand the Baltic States: International Journal of Soci-al Welfare 20 (2011), č. 4, s. 331-343.

Coman, E.: Notionally Defined Contributions or Priva-te Accounts in Eastern Europe: A Reconsideration ofa Consecrated Argument on Pension Reform: Com-parative Political Studies 44 (2011), č. 7, s. 884-909.

Dusek, L. - Kopecsni, J. 2011: Pension Reforms andSocial Security Wealth in Hungary, Czech Republic,and Slovakia: Finance a úvěr/Czech Journal of Eco-nomics and Finance 58 (2008), č. 7-8, s. 329-358.

Ferreiro, J. - Serrano, F.: Uncertainty and PensionSystem Reform: Journal of Economic Issues 45(2011), č. 2, s. 317-322.

Friedman, M. 1999: Speaking the Truth About SocialSecurity Reform: Briefing Papers, CATO Institut,April 1999.

Hansson, I. - Stuart, Ch., 1989: Social Security asTrade Among Living Generations: American Econo-mic Review 79 (1989), č. 5, s. 1182-95.

Holman, R. a kol. 2005: Studie k reformám zdravotní-ho a penzijního pojištění: Praha, VŠE 2005.

Holzmann, R. - Palmer, E. (eds.) 2006: PensionReform: Washington, D. C., The World Bank 2006.

Holzmann, R. - Palmer, E. - Robalino, D. 2012: Nonfi-nancial Defined Contribution Pension Schemes ina Changing Pension World: Washington, D. C.,World Bank 2012.

Jahoda, R. - Špalek, J.: Pension Reform throughVoluntary Opt-Out: the Czech Case: Financea úvěr/Czech Journal of Economics and Finance 59(2009), č. 4, s. 309-333.

Ježek, M. 2003: A microanalysis of pension reform.To switch or not to switch in the Czech Republic?Finance a úvěr/Czech Journal of Economics andFinance 53 (2003), č. 5-6, s. 510-538.

Gregorová, Z. 1998: Důchodové systémy: Brno,Masarykova univerzita 1998.

Klaus, V. 2011a: Reforma důchodů je nepromyšlená:MF Dnes 4.3.2011.

Klaus, V. 2011b: Nespojujme důchodovou reformu sezvýšením DPH: MF Dnes 8.3.2011.

Klaus, V. 2011c: Proč nahradit stejné (skoro) stejným?MF Dnes 10.3.2011.

Kotlikoff, L. J. 1996: Privatizing Social Security atHome and Abroad: American Economic Review 86(1996), č. 2, s. 368-372.

Krebs, V. a kol. 2010: Sociální politika: Praha, WoltersKluwer ČR, 2010.

Loužek, M. 2008: Pension System Reform in Centraland Eastern Europe: Post-Communist Economies20 (2008), č. 1, s. 119-131.

Loužek, M. 2006: Má důchodová reforma se zadluže-ním smysl? Politická ekonomie 52 (2006), č. 2,s. 247-260.

Marek, D. 2008: Penzijní reforma v ČR – konverze kekombinovanému systému s ohledem na limity fis-kální politiky: Politická ekonomie 56 (2008), č. 1,s. 80-101.

Mitchell, O. S. - Zeldes, S. P. 1996: Social Security Pri-vatization. A Structure for Analysis: American Eco-nomic Review 86 (1996), č. 2, s. 363-367.

Nečas, P. 2011: Důchodová reforma – přejděme odslov k činům: MF Dnes 9.3.2011.

Schneider, O.: Reforming Pensions in Europe: Econo-mic Fundamentals and Political Factors: Financea úvěr/Czech Journal of Economics and Finance 59(2009), č. 4, s. 292-308.

Schneider, O. 2011: Důchodová reforma – tak opatr-ná, až irelevantní: Hospodářské noviny 21.2.2011.

Slintáková, B. - Klazar, S.: How progressive is theCzech pension security? Prague Economic Papers21 (2012), č. 3.

Slavík, M. – Rutarová, R. 2005: Příspěvek do diskuseo reformě penzijního systému: Politická ekonomie51 (2005), č. 3, s. 349-368.

Vostatek, J. 2011: Penze – vládní politika kontra teo-rie: Newsletter CEP č. 3/2011, s. 1-2.

Vostatek, J. 1998: Penzijní reforma a systém sociální-ho zabezpečení: Finance a úvěr/Czech Journal ofEconomics and Finance 48 (1998), č. 1, s. 66-75.

Wagner, H. 2005: Pension Reform in the New EUMember States: Eastern European Economics 43(2005), č. 4, s. 27-51.

Nález Ústavního soudu k právu na přiměřené hmot-né zabezpečení z 23. března 2010 (Pl. ÚS 8/07), sbír-ka zákonů č. 135/2010 Sb.

Závěrečná zpráva PES (poradního a expertního sbo-ru k důchodové reformě), červen 2011. http://www.mpsv.cz/cs/8895.

Autor působí na katedře hospodářské a sociální politiky Fakulty národohospo-dářské Vysoké školy ekonomické v Praze.




Příloha: Věk odchodu do důchodu pro muže a ženy

Rok narození Muž Žena Rok narození Muž ŽenaDěti: 0 1 dítě 2 děti Děti: 0 1 dítě 2 děti

1936 60+2m 57 56 55 1975 66+8m 66+8m 66+8m 66+8m1937 60+4m 57 56 55 1976 66+10m 66+10m 66+10m 66+10m1938 60+6m 57 56 55 1977 67 67 67 671939 60+8m 57+4m 56 55 1978 67+2m 67+2m 67+2m 67+2m1940 60+10m 57+8m 56+4m 55 1979 67+4m 67+4m 67+4m 67+4m1941 61 58 56+8m 55+4m 1980 67+6m 67+6m 67+6m 67+6m1942 61+2m 58+4m 57 55+8m 1981 67+8m 67+8m 67+8m 67+8m1943 61+4m 58+8m 57+4m 56 1982 67+10m 67+10m 67+10m 67+10m1944 61+6m 59 57+8m 56+4m 1983 68 68 68 681945 61+8m 59+4m 58 56+8m 1984 68+2m 68+2m 68+2m 68+2m1946 61+10m 59+8m 58+4m 57 1985 68+4m 68+4m 68+4m 68+4m1947 62 60 58-8m 57+4m 1986 68+6m 68+6m 68+6m 68+6m1948 62+2m 60+4m 59 57+8m 1987 68+8m 68+8m 68+8m 68+8m1949 62+4m 60+8m 59+4m 58 1988 68+10m 68+10m 68+10m 68+10m1950 62+6m 61 59+8m 58+4m 1989 69 69 69 691951 62+8m 61+4m 60 58+8m 1990 69+2m 69+2m 69+2m 69+2m1952 62+10m 61+8m 60+4m 59 1991 69+4m 69+4m 69+4m 69+4m1953 63 62 60+8m 59+4m 1992 69+6m 69+6m 69+6m 69+6m1954 63+2m 62+4m 61 59+8m 1993 69+8m 69+8m 69+8m 69+8m1955 63+4m 62+8m 61+4m 60 1994 69+10m 69+10m 69+10m 69+10m1956 63+6m 63+2m 61+8m 60+4m 1995 70 70 70 701957 63+8m 63+8m 62+2m 60+8m 1996 70+2m 70+2m 70+2m 70+2m1958 63+10m 63+10m 62+8m 61+8m 1997 70+4m 70+4m 70+4m 70+4m1959 64 64 63+2m 61+8m 1998 70+6m 70+6m 70+6m 70+6m1960 64+2m 64+2m 63+8m 62+2m 1999 70+8m 70+8m 70+8m 70+8m1961 64+4m 64+4m 64+2m 62+8m 2000 70+10m 70+10m 70+10m 70+10m1962 64+6m 64+6m 64+6m 63+2m 2001 71 71 71 711963 64+8m 64+8m 64+8m 63+8m 2002 71+2m 71+2m 71+2m 71+2m1964 64+10m 64+10m 64+10m 64+2m 2003 71+4m 71+4m 71+4m 71+4m1965 65 65 65 64+8m 2004 71+6m 71+6m 71+6m 71+6m1966 65+2m 65+2m 65+2m 65+2m 2005 71+8m 71+8m 71+8m 71+8m1967 65+4m 65+4m 65+4m 65+4m 2006 71+10m 71+10m 71+10m 71+10m1968 65+6m 65+6m 65+6m 65+6m 2007 72 72 72 721969 65+8m 65+8m 65+8m 65+8m 2008 72+2m 72+2m 72+2m 72+2m1970 65+10m 65+10m 65+10m 65+10m 2009 72+4m 72+4m 72+4m 72+4m1971 66 66 66 66 2010 72+6m 72+6m 72+6m 72+6m1972 66+2m 66+2m 66+2m 66+2m 2011 72+8m 72+8m 72+8m 72+8m1973 66+4m 66+4m 66+4m 66+4m 2012 72+10m 72+10m 72+10m 72+10m1974 66+6m 66+6m 66+6m 66+6m 2013 73 73 73 73

Pramen: MPSV

Světový den sociální spravedlnosti připadá od roku 2009 na 20. února.Podle definic jsou sociálním vyloučením ohroženi lidé, kteří trpí hmot-ným nedostatkem nebo ročně pracují méně než 20 procent běžné pra-covní doby. Podle Evropského statistického úřadu je v ČR chudoboua sociálním vyloučením ohroženo pouze 15 procent obyvatel.

Při této příležitosti vydal své prohlášení také generální ředitel Mezi-národní organizace práce (ILO). Podle něj v dnešní době panuje převa-žující pocit nespravedlnosti z toho, že se od nejslabších požaduje, abyobětovali nejvíce. Sociální spravedlnost je sice multidimenzionální, alesvět práce musí být integrální součástí rozhodování o vytváření jiného,spravedlivějšího budoucího světového řádu. Financemi tažený modelglobalizace a jeho krach za sebou zanechaly masovou nezaměstnanost,podzaměstnanost, snižování mzdových příjmů a sociálních dávek.Současnou globální situaci charakterizují tyto skutečnosti:� sociální a ekonomické nerovnosti se prohlubují,� zhruba 200 milionů mužů a žen je nezaměstnaných,� dalších 870 milionů lidí pracuje, ale nejsou schopni dostat sebe a své

rodiny nad hranici chudoby na úrovni 2 dolarů na osobu denně,� zhruba 74 milionů mladých lidí nemá žádnou práci a jejich míra

nezaměstnanosti v řadě zemí dosáhla dramatických hodnot, při-čemž se prodlužuje také doba, po kterou jsou nezaměstnaní;důsledky této nezaměstnanosti mohou trvat po celý jejich život,

� vedle nezaměstnanosti mužů a žen přetrvává dětská práce� přetrvává také nucená práce, protože řada lidí ve snaze uniknout

z pasti nezaměstnanosti a chudoby doma upadá do pasti obchodus lidmi a moderních forem otroctví,

� 80 % světové populace nemá dostatečné sociální zabezpečení a vícenež polovina nemá vůbec žádné,

� diskriminace brání stovkám milionů lidí, zvláště ženám, realizovatsvůj pracovní potenciál,

� v řadě zemí pracující nemohou uplatnit své právo svobodně seorganizovat, zakládat odbory a stát se jejich členy. Vzájemně propojená světová ekonomika by si vedla lépe za plné

zaměstnanosti. V současné době však hrozí, že budou spíše uplatňová-na opatření jako ochrana obchodu, konkurenční devalvace měn, snižo-vání mezd a fiskální omezení, což může vést k tomu, že jednotlivé eko-nomiky dále oslabí a deficity a sociální nerovnosti se prohloubí.

Mezinárodní spolupráce a koordinace politiky zaměřené na oživení semusí přenést do začleňujícího, rovného a udržitelného globálního vývoje.Měl by vycházet z vědomí, že respekt k základním právům na pracovištiuvolňuje lidský potenciál a podporuje ekonomický rozvoj a že ke spra-vedlivé, rovnovážné a začleňující politice přispívá rovněž sociální dialog.

Spojená globální snaha o sociální spravedlnost je v zájmu všech.Zdroj: MPSV a ILO



Z Evropské unie

Novely vybraných zákonov a ich dopad na cenu práceJana Španková, Adriana Grenčíková

Autorky v príspevku porovnávajú cenu práce pred a po novelizácii zákonov týkajúcich sa zamestnávania niektorých

skupín zamestnancov – najmä študentov, zamestnancov pracujúcich na dohodu, poberate�ov predčasných starob-

ných dôchodkov, starobných dôchodkov či nezamestnaných. Tieto skupiny bolo zaujímavé zamestnáva� na dohody

v prípade občasných prác najmä z dôvodu ušetrenia financií na odvodoch zo strany zamestnávate�a, zo strany

zamestnanca to bolo zvýšenie svojho príjmu, získanie či udržanie pracovných návykov ako aj skutočnos�, že zo mzdy

neodvádzali odvody vo výške 13,4 % ako zamestnanci v pracovnom pomere, čím získali v čistom vyšší príjem. V prak-

tických modelových príkladoch poukazujú na výhody zamestnávania jednotlivých skupín a analyzujú možné dopady

na zamestnávanie týchto skupín.

Väčšina uchádzačov o prácu má záujemnajmä o trvalý pracovný pomer. Pod�a spo-ločnosti Profesia prácu na plný úväzokh�adá 83 percent �udí. Za posledných desa�rokov však stúpol počet záujemcov o prácuna dohodu. Kým v roku 2003 malo záujemo takýto typ práce 20 percent �udí, v ro-ku 2012 je to viac ako tretina - až 35 per-cent uchádzačov (www.profesia.sk). Je tospôsobené tým, že �udia sú flexibilnejší akoboli pred pár rokmi. Skupina �udí, ktoráchce pracova� na trvalý pracovný pomer, jerovnaká ako v minulosti. Skupina tých, ktorísi h�adajú prácu na skrátený pracovnýúväzok resp. alternatívne pracovné úväzky,však stúpla. Záujem stúpol najmä o doho-dy. Väčšina firiem - 89 percent chce zamest-náva �udí hlavne na plný úväzok. O za-mestnancov na dohodu malo v roku 2012záujem 12 percent firiem, v roku 2003 tobolo sedem percent. Zamestnancov na skrá-tený úväzok chcelo v roku 2012 pä percentfiriem, o pracovníkov na živnos malo záu-jem 12 percent firiem. Práce na dohodu sanepočítali do odpracovaných rokov pri sta-novovaní nároku na odchod do dôchodku,ani nemali vplyv na výšku dôchodku, pretoneboli efektívnym riešením na dlhšiu dobu.Mnohí �udia si však vedeli zvýši svojufinančnú situáciu práve v�aka dohodáma niektoré skupiny zamestnancov boli pretove�mi zaujímavými na trhu práce (najmä štu-denti, ale aj predčasní dôchodcovia a pod.).

Cie�om príspevku je reflektova na aktu-álne novely daňových a sociálnych záko-nov, ako aj Zákonníka práce, aplikova ichdo praxe a poukáza na zvýšenú cenupráce pri zamestnávaní niektorých skupínzamestnancov. Originalita štúdie spočívanajmä v aplikácii noviel zákonov do praxe.Využili sme metódy štúdia literatúry,najmä aktuálnych zákonov, ktoré sú platnéod 1. 1. 2013 (t. j. Zákon č. 461/2003 Z. z.,o sociálnom poistení, v platnom znení, Zá-kon č. 580/2004 Z. z., o zdravotnom poistení,v platnom znení, ako aj Zákon č. 311/2001 Z. z.,Zákonník práce, v platnom znení).

Práce na dohoduOkrem pracovného pomeru je možné

pod�a Zákonníka práce vykonáva prácui na základe dohôd o prácach vykonávanýchmimo pracovného pomeru. Tzv. „dohody“môže zamestnávate� výnimočne uzatvoris fyzickými osobami vtedy, ak ide o prácu,ktorá je vymedzená výsledkom (dohodao vykonaní práce) alebo ak ide o príležitost-nú činnos vymedzenú druhom práce. Napracovnoprávny vzah založený dohodamio prácach vykonávaných mimo pracovnéhopomeru sa vzahovali len ustanovenia prvejčasti Zákonníka práce (všeobecné ustanove-nia), nevzahovali sa na ne napr. ustanove-nia o pracovnom čase (pracovný čas, prácanadčas), mzde, bezpečnosti a ochrany zdra-via pri práci. Za výkon práce na základe

dohôd patrila zamestnancovi odmenav dohodnutej výške, nie mzda.

V súlade so Zákonníkom práce išlo o 3 dru-hy dohôd: � Pracovný vzah založený písomnou doho-

dou o pracovnej činnosti;� Pracovný vzah založený písomnou doho-

dou o vykonaní práce;� Pracovný vzah založený písomnou doho-

dou o brigádnickej práci študentov.Na základe dohody o pracovnej činnosti

možno vykonáva pracovnú činnos v roz-sahu najviac 10 hodín týždenne. Dohodao vykonaní práce sa uzatvára, ak rozsahpráce nepresahuje 350 hodín v kalendár-nom roku. Do predpokladaného rozsahu prá-ce sa započítava aj práca vykonávaná za-mestnancom pre zamestnávate�a na zákla-de inej dohody o vykonaní práce.

Dohodu o brigádnickej práci študentovmôže zamestnávate� uzatvori s fyzickouosobou, ktorá má štatút žiaka strednej školyalebo štatút študenta dennej formy vyso-koškolského štúdia a ktorá nedovŕšila 26 rokov veku (najneskôr do konca kalen-dárneho roka, v ktorom fyzická osoba do-vŕši 26 rokov veku). Na základe dohody o bri-gádnickej práci študentov možno vykoná-va prácu v rozsahu najviac 20 hodín týž-denne v priemere; priemer najviac prípust-ného rozsahu pracovného času sa posud-zuje za celú dobu, na ktorú bola dohodauzatvorená, najdlhšie však za 12 mesiacov.

Do 31. 12. 2012 bolo povinnosou za-mestnávate�a plati za svojich zamestnan-cov pracujúcich na akúko�vek dohodu ibaúrazové a garančné poistenie. Od 1. janu-ára 2013 sú zamestnanci pracujúci na doho-du povinní odvádza� odvody na ne-mocen-ské poistenie, dôchodkové poistenie, poi-stenie v nezamestnanosti a zdravotné poi-stenie. Výnimkami v platení odvodov pripráci na dohodu budú študenti a poberate-lia starobných dôchodkov, invalidnýchdôchodkov, invalidných výsluhových dô-chodkov a poberatelia výsluhových dôchod-kov, ktorí dovŕšili dôchodkový vek. Tí súpovažovaní za zamestnancov len na účelydôchodkového poistenia. Z platenia odvodovbudú zamestnaným na dohodu vyplývaurčité nároky - napr. dávky nemocenskéhopoistenia vrátane nároku na náhradu príjmupočas prvých 10 dní PN, dávky v nezamest-nanosti a dávky z dôchodkového poistenia.

Tabul�ka č. 1: Porovnanie mzdy a odvodov pri výške mzdy 340,00 EUR (platné do 31. 12. 2012)

Zamestnanec pracujúci nana dohodu na pracovný pomer

druh poistenia Zamestnanec Zamestnávate� Zamestnanec Zamestnávate�

% EUR % EUR % EUR % EUR

zdravotné 4 0,00 10 0,00 4 13,6 10 34,00

nemocenské 1,4 0,00 1,4 0,00 1,4 4,76 1,4 4,76

starobné 4 0,00 14 0,00 4 13,6 14 47,6

invalidné 3 0,00 3 0,00 3 10,20 3 10,20

v nezamestnanosti 1 0,00 1 0,00 1 3,40 1 3,40

garančné 0,25 0,85 0,25 0,85

úrazové 0,8 2,75 0,8 2,75

rezervný 4,75 0,00 4,75 16,15

SPOLU odvody 0,00 EUR 3,60 EUR 45,56 EUR 119,71 EUR

Výška mzdy bez odvodov 340,00 EUR 294,44 EUR

Cena práce 343,60 EUR 459,71 EUR



Z Evropské unie

„Dohodári“ zároveň získali nasledovnépráva:1. Vzahuje sa na nich minimálna mzda

(t.j. 337,70 EURA mesačne);2. Pracovný čas za 24 hodín nesmie presia-

hnu 8 hodín;3. Právo na prestávku v práci (30 minúto-

vá prestávka, ak práca presahuje 6 ho-dín);

4. Príplatky za prácu v noci a cez sviatok;Na�alej však platí, že nemajú nárok na

dovolenku.Pozrime sa na komparáciu odvodov a cel-

kovej ceny práce zamestnanca pri zamest-nancoch v pracovnom pomere a zamest-nancoch pracujúcich na dohodu. Zvo�mezámerne výšku mzdy 340,00 EUR (tabu�-ka č. 1). Nie je to minimum, ktoré musí za-mestnávate� poskytova, a zároveň nemu-síme bra do úvahy daň, nako�ko mesačnýzáklad dane je pri mzde 340,00 nižší akomesačná nezdanite�ná čas základu dane(v roku 2012 to bolo 303,72 EUR).

Pri mzde 340 EUR bol rozdiel medzimzdou zamestnanca na dohodu a na pra-covný pomer 45,56 EUR mesačne, čo nie jezanedbate�ná suma pre zamestnanca, neho-voriac o zamestnávate�ovi, ktorého zamest-nanec na dohodu „stál“ iba 343,60 EUR,pokia� zamestnanec v pracovnom pomereo 116,11 EUR mesačne viac.

Tento model však od 1. 1. 2013 neplatía tak zamestnanci, ktorí si dohodami zvy-šovali svoj príjem, budú pre zamestnáva-te�a menej atraktívnou pracovnou silou(tabu�ka č. 2).

Pravidelný mesačný príjem je príjemfyzickej osoby v pracovnom pomere, ktorýje vyplácaný pravidelne, v určitých inter-valoch, najčastejšie raz mesačne. Nepravi-delný príjem je príjem, ktorý je vyplatenýlen jednorázovo a nepravidelne. Zamest-návate� ich prihlasuje a odhlasuje iba najeden deň, a to v posledný deň kalendár-neho mesiaca, ktorý predchádza mesiacu,v ktorom dochádza k vyplateniu príjmu,pričom prihlásenie a odhlásenie sa vykonáv jeden deň.

Vzniká teda priestor pre zamestnávate-�ov, ako budú vypláca mzdu svojimzamestnancom pracujúcim na dohodu,pretože v tomto prípade môžu ušetriobaja rovnako. Zamestnávate� i zamestna-nec majú rozdiel pri rôznom type príjmu8,16 EUR.

V každom prípade oproti roku 2012 stúpnunáklady zamestnávate�a na zamestnancovpracujúcich na dohodu o 107,95 EUR v prípa-de zamestnanca pracujúceho na dohodus nepravidelným príjmom a 116,11 EURv prípade zamestnanca pracujúceho nadohodu s pravidelným príjmom. Ročnetieto náklady stúpnu na 1295,40 EUR, resp.1393,32 EUR pri mzde 340,00 EUR, čo nie je zanedbate�ná suma. V prípade, že za-mestnanec poberá vyššiu mzdu, stúpajúi odvody a tým aj cena práce pre zamest-návate�a a daňové povinnosti pre zamest-nanca.

Ak by sme vzali do úvahy, že zamestna-nec zarába 874 EUR, čo je pod�a Štatistic-

kého úradu priemerná nominálna mzdav 3. štvrroku 2012, odvody a cena práceby boli ako v tabu�ke č. 3.

V tomto prípade sú sumy ceny práceove�a zaujímavejšie. Ročný rozdiel medzipríjmom vyplácaným pravidelne a nepra-videlne je až 1148,76 EUR (čo je viac akojeden mesačný plat zamestnanca s nepra-videlným príjmom), rozdiel v mzde za-mestnanca je 18,42 EUR mesačne, čo je221 EUR ročne.

Poberatelia predčasného starobného dô-chodku pracujúci na základe dohôd

Táto skupina �udí je často v predčasnomdôchodku najmä z dôvodu zmien na trhupráce, organizačných zmien, ohrozenia pre-púšaním či zhoršením pracovných podmi-enok. Odchodom do predčasného starob-ného dôchodku riešili mnohí svoju sociál-nu situáciu a získali tak sociálne istotyv podobe predčasného starobného dô-chodku. Človek, ktorý chce odís do pred-časného starobného dôchodku, musíspĺňa viaceré podmienky:� získal najmenej 15 rokov obdobia dôchod-

kového poistenia,

� chýbajú mu najviac dva roky do dovŕše-nia dôchodkového veku,

� suma predčasného starobného dôchodkuku dňu, od ktorého požiadal o jeho prizna-nie, je vyššia ako 1,2-násobok sumy život-ného minima pre plnoletú fyzickú oso-bu. T. j. od júla 2012 do 30. júna 2013 jevýška životného minima 194,58 EUR me-sačne, čiže dôchodok po odpočítaní musídosahova výšku min. 233,50 EUR mesač-ne. Dôchodok sa znižuje o 0,5 % za každýchzačatých 30 dní obdobia od vzniku nárokuna predčasný starobný dôchodok dodovŕšenia dôchodkového veku (za 365 dnísa suma dôchodku zníži o 6,5 %).V roku 2011 došlo k zníženiu počtu

poberate�ov predčasného starobného dô-chodku oproti roku 2010 (tabu�ka č. 4). Zní-ženie bolo spôsobené najmä novelou zá-kona č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poiste-ní v znení neskorších predpisov s tým, žeod 1. januára 2011 sa zamedzilo poberaniupredčasného starobného dôchodku počasvykonávania zárobkovej činnosti.

Atraktivita zamestnávania predčasnýchstarobných dôchodcov spočívala najmäv tom, že po pracovnej či fyzickej stránke

Tabu�ka č. 2: Porovnanie mzdy a odvodov pri výške mzdy 340,00 EUR (od 1. 1. 2013)

Zamestnanec pracujúci na dohodus pravidelným príjmom s nepravidelným príjmom

druh poistenia Zamestnanec Zamestnávate� Zamestnanec Zamestnávate�% EUR % EUR % EUR % EUR

zdravotné 4 13,6 10 34,00 4 13,6 10 34,00nemocenské 1,4 4,76 1,4 4,76starobné 4 13,6 14 47,6 4 13,6 14 47,6invalidné 3 10,20 3 10,20 3 10,20 3 10,20v nezamestnanosti 1 3,40 1 3,40garančné 0,25 0,85 0,25 0,85úrazové 0,8 2,75 0,8 2,75rezervný 4,75 16,15 4,75 16,15SPOLU odvody 45,56 EUR 119,71 EUR 37,40 EUR 111,55 EURVýška mzdy bez odvodov 294,44 EUR 302,60 EURCena práce 459,71 EUR 451,55 EUR

Tabu�ka č. 3: Porovnanie mzdy a odvodov pri výške mzdy 874,00 EUR (od 1. 1. 2013)


druh poistenia Zamestnanec Zamestnávate� Zamestnanec Zamestnávate�

% EUR % EUR % EUR % EUR

zdravotné 4 34,96 10 87,40 4 34,96 10 87,40

nemocenské 1,4 12,23 1,4 12,23

starobné 4 34,96 14 122,36 4 34,96 14 47,6

invalidné 3 26,22 3 26,22 3 26,22 3 26,22

v nezamestnanosti 1 8,74 1 8,74

garančné 0,25 2,18 0,25 2,18

úrazové 0,8 6,99 0,8 6,99

rezervný 4,75 41,51 4,75 41,51

SPOLU odvody 117,11 EUR 307,63EUR 96,14 EUR 211,90 EUR


Čistá mzda * 670,79 EUR 689,21 EUR


* mesačná nezdanite�ná čas� základu dane v roku 2013 je 311,32 EUR



Z Evropské unie

boli porovnate�ní s inými zamestnancami,avšak pri práci na dohodu bolo odvodovézaaženie pre obe strany výhodnejšie.

Po 1. 1. 2013 sa však zaujímavos zamest-návania tejto skupiny stráca (tabu�ka č. 5),pretože v prípade uzatvorenia dohody o pra-covnej činnosti alebo dohody o vykonanípráce s fyzickou osobou, ktorá je poberate-�om predčasného starobného dôchodku,bude práca na dohodu znamena stratudôchodku. Ak sa poberate� predčasného sta-robného dôchodku zamestná iba na krátkudobu (napr. pár dní), sociálna poisovňabude evidova dôchodkové poistenie počaspráce na základe prihlášky a odhlášky zasla-nej zamestnávate�om a vyplatí iba čas pred-časného starobného dôchodku. Z tohto

poh�adu je práca pre týchto �udí nezaujíma-vá – za prácu im bude predčasný starobnýdôchodok znížený.

�udia, ktorí odišli do predčasného starob-ného dôchodku sú teda potrestaní viackrát –znížením dôchodku odchodom do predčas-ného starobného dôchodku a zároveň stra-tou možnosti vylepši si svoj príjem. Pretýchto �udí sa stráca význam pracova zapodmienok, ktoré priniesli novely zákonov.

V porovnaní s nákladmi na mzdu za-mestnanca na dohodu a zamestnanca nadohodu, ktorému bol priznaný predčasnýstarobný dôchodok, zamestnávate� pri pra-videlnom príjme neušetrí žiadne financie,pri nepravidelnom ušetrí 10,20 EUR me-sačne (t.j. 122,40 ročne).

Poberatelia starobného dôchodku pracu-júci na základe dohôd

Nepriaznivá ekonomická situácia je naj-častejšou príčinou h�adania možností, akosa uplatni na trhu práce aj u poberate�ovdôchodkov. Poberate� starobného dôchod-ku a výsluhového dôchodku, ak dovŕšildôchodkový vek a pracuje na základedohody o vykonaní práce alebo dohodyo pracovnej činnosti, je pre zamestnávate-�a zaujímavejší ako predchádzajúce skupi-ny (tabu�ka č. 6).

Poberatelia starobných dôchodkov mô-žu by zamestnaní aj na základe pracovnejzmluvy. V tom prípade sú pre účely zdra-votného poistenia a sociálneho poisteniapovažovaní za zamestnancov, ktorí vyko-návajú zárobkovú činnos s právom na prí-jem zo závislej činnosti a ich príjem jevymeriavacím základom zamestnanca a za-mestnávate�a pre platenie poistného nazdravotné poistenie a povinné sociálnepoistenie.

Náklady na mzdu zamestnanca pobera-te�a starobného dôchodku na základe pra-covnej zmluvy (tabu�ka č. 7) sa blížia k ce-ne práce zamestnanca pracujúceho na zá-klade pracovnej zmluvy, t.j. 459,71 EUR,pri rozdiele 3,40 EUR mesačne dá zamest-návate� pravdepodobne prednos mladšie-mu uchádzačovi.

Zamestnanci pracujúci na základe dohodyo brigádnickej práci študentov

Zamestna študenta bolo pre zamestná-vate�a výhodné z dôvodu ušetrenia naodvodoch, ale aj pri výchove mladých za-mestnancov. Pre samotného študenta jepráca atraktívna z poh�adu získania finanč-nej nezávislosti od rodičov a praxe, ktorá jevýhodou pri uplatnení sa na trhu práce. Od1. 1. 2013 nie je možné na dohodu o bri-gádnickej práci študentov zamestnáva štu-denta, ktorý má viac ako 26 rokov, teda aniexterných študentov. Povinnosou zamest-návate�a je ukonči dohody o brigádnickejpráci študentov uzatvorené pred 1. 1. 2013s osobami, ktoré nespĺňajú zákonom sta-novené podmienky pre tento typ dohôd,od 31. 1. 2013.

Novinky v odvodoch z dohôd sa nebudútýka žiakov strednej školy do konca kalen-dárneho mesiaca, v ktorom dovŕšia 18 ro-kov veku, za podmienky, že mesačný príjemz dohody nepresiahne sumu 66 EUR. Za ta-kýchto zamestnancov bude aj po 1. 1. 2013 za-mestnávate� odvádza len úrazové a garan-čné poistenie (tabu�ka č. 8).

Zamestnanci poberajúci dávku v neza-mestnanosti

Na dohody v roku 2010 pod�a údajovúradov práce, sociálnych vecí a rodiny pra-covalo 48,2 tisíc nezamestnaných, ku kon-cu roku 2011 to už bolo takmer 68 260 evi-dovaných nezamestnaných. V�aka mož-nosti zárobku na dohodu mali nezamest-naní možnos preklenú obdobie bez príj-mu. Ide väčšinou o �udí s nízkym vzdela-ním, ktorí majú problém získa inú prácu.Nezamestnaní evidovaní na úrade práce si

Tabu�ka č. 5: Porovnanie mzdy a odvodov zamestnanca pracujúceho na dohodu, ak mu bol

priznaný predčasný starobný dôchodok s príjmom 340,00 EUR



zdravotné 4 13,6 10 34,00 4 13,6 10 34,00

nemocenské 1,4 4,76 1,4 4,76

starobné 4 13,6 14 47,6 4 13,6 14 47,6

invalidné 10,20

v nezamestnanosti 3,40

garančné 0,25 0,85 0,25 0,85

úrazové 0,8 2,75 0,8 2,75

rezervný 4,75 16,15 4,75 16,15

SPOLU odvody 31,96 EUR 119,71 EUR 27,20 EUR 101,35 EUR



Tabu�ka č. 6: Poberatelia starobného dôchodku pracujúci na základe dohôd

Zamestnanec - dôchodca, ktorý dosiahol dôchodkový vek, pracujúci na dohodu

Poberate� starobného dôchodku Poberate� invalidného dôchodkua výsluhového dôchodku a invalidného výsluhového dôchodku


zdravotné nemocenskéstarobné 4 13,6 14 47,6 4 13,6 14 47,6invalidné 3 10,2 3 10,2v nezamestnanostigarančné 0,25 0,85 0,25 0,85úrazové 0,8 2,75 0,8 2,75rezervný 4,75 16,15 4,75 16,15SPOLU odvody 13,60 EUR 67,35 EUR 23,80 EUR 77,55 EURVýška mzdy bez odvodov 326,40 EUR 316,20 EURCena práce 407,35 EUR 417,55 EUR

Tabu�ka č. 4: Počet poberate�ov a výška dôchodkov v roku 2011 a 2010

k 31. 12. 2011 k 31. 12. 2010počet poberate�ov priemerná výška počet poberate�ov priemerná výška

predčasní starobní 32 130 358 47 893 367invalidní 223 182 256 208 338 255starobný 957 633 362 954 661 353Zdroj: Sociálna pois�ovňa



Z Evropské unie

mohli mesačne na dohodu privyrobi143,40 EUR, neplatili dane ani odvody,zamestnávate� platil odvody len vo výške1,05 percenta na úrazové poistenie a ga-rančný fond do Sociálnej poisovne.

Od januára budú pracujúci nezamestna-ní plati všetky odvody, ktoré v súčasnostiplatia aj klasickí zamestnanci (plus zaňhosamozrejme zaplatí plné odvody aj za-mestnávate�). Dane plati nebude, pretožemaximálny zárobok evidovaného neza-mestnaného je menší ako nezdanite�náčas na zamestnanca. V čistom teda dosta-ne na ruku 124,21 EUR.

Vykonávanie zárobkovej činnosti nazáklade dohôd mimo pracovného pomerunemotivuje uchádzačov o zamestnanie h�a-da si riadne platené zamestnanie na zákla-de pracovného pomeru ani zamestnávate-�ov vytvára riadne pracovné miesta.

ZáverMzda pre zamestnanca tvorí značnú čas

nákladov zamestnávate�a. Zamestnávate�pri zvažovaní, kto obsadí pracovné miesto(t.j. zamestná zamestnanca na pracovnýpomer alebo na dohodu), bude samozrej-me zvažova aj finančné náklady. Zo všet-kých ponúkaných foriem je pre nehovýhodné zamestna (ak to pracovné pod-mienky dovo�ujú) najmä študenta za pred-pokladu, že má menej ako 18 rokov a jehomzda je maximálne vo výške 66 EUR, kto-rého cena práce bude o 63,75 EUR mesač-ne menej ako poberate�a starobnéhodôchodku a výsluhového dôchodku. Štu-dent s príjmom nad 66 EUR a poberate�invalidného dôchodku a invalidného výslu-hového dôchodku sú tiež z poh�adu ceny prá-ce zaujímaví. Oproti zamestnancovi v pra-covnom pomere či zamestnancovi na doho-du ušetrí 42,16 EUR mesačne (tabu�ka č. 9).

Zamestnanec pracujúci na dohodu s pra-videlným príjmom je z poh�adu ceny prácetotožný so zamestnancom v pracovnompomere. Iba o 3,40 EUR mesačne je výhod-nejšie zamestna poberate�a starobnéhodôchodku na základe pracovnej zmluvy.

Práce na dohodu boli často zneužívanéa zamestnávatelia poskytovali vyšší príjemsvojim zamestnancom napríklad na zákla-de pracovných ciest. Z tohto dôvodu boličasto nahrádzané pracovné miesta prezamestnancov na trvalý pracovný pomerobsadzované „dohodármi“.

Ak bol doteraz nejaký „dohodár“ odme-ňovaný sumou nižšou ako minimálna mzda,s ve�kou pravdepodobnosou jeho pracov-né miesto po 1. 1. 2013 zanikne a on nebu-de ma prácu žiadnu. Možno sa so zamest-návate�om dohodnú na práci „načierno“,alebo sa dohodnú na tzv. nepravidelnompríjme. A ak práca neskončí nikdy, odvodydo sociálnej poisovne sa nedostanú.

Výsledkom týchto zmien je zhoršeniepodnikate�ského prostredia v Slovenskejrepublike. Rok 2013 však v tejto súvislostiprináša aj �alšie zmeny, ktoré sme bližšienešpecifikovali, súvisia však so skúmanouproblematikou. Od roku 2004 je v sloven-skom daňovom systéme koncept zdaňova-

nia 19% daňou. Momentálne platí pre fir-my 23% daň z príjmu, čo je zvýšenie o 4 per-centuálne body. Vyššia sadzba sa odrazína nižšej konkurencieschopnosti a príažli-vosti pre potenciálnych investorov. Niek-toré spoločnosti pôsobiace na Slovenskumôžu zaregistrova svoje sídlo v krajinách

s nižšími daňami, prípadne svoju činnosjednoducho ukončia.

Slovensko sa stalo najmenej výhodnoukrajinou pre podnikanie z celej stredneja východnej Európy. Všetky okolité krajinyako Česko, Ma�arsko či Po�sko zdaňujú fir-my sadzbami nižšími ako 23 percent (19 %).

Tabu�ka č. 7: Náklady na zamestnávanie poberate�ov starobného dôchodku na základe pra-

covnej zmluvy

Zamestnanec - poberate� starobného dôchodku, ktorý dosiahol dôchodkový vek zamestnaný na základedohody pracovnej zmluvy


zdravotné 4 13,6 10 34,00nemocenské 1,4 4,76 1,4 4,76starobné 4 13,6 14 47,6 4 13,6 14 47,6invalidné 3 10,2 3 10,2v nezamestnanostigarančné 0,25 0,85 0,25 0,85úrazové 0,8 2,75 0,8 2,75rezervný 4,75 16,15 4,75 16,15SPOLU odvody 13,60 EUR 67,35 EUR 42,16 EUR 116,31 EURVýška mzdy bez odvodov 326,40 EUR 297,84 EURCena práce 407,35 EUR 456,31 EUR

Tabu�ka č. 8: Náklady na zamestnávanie na dohodu o brigádnickej práci študentov

Zamestnanec - študentdo dovŕšenia 18 rokov pri príjme starší ako 18 rokov alebo

max. 66 eur mesačne s príjmom nad 66 eur mesačnedruh poistenia Zamestnanec Zamestnávate� Zamestnanec Zamestnávate�

% EUR % EUR % EUR % EURzdravotné nemocenskéstarobné 4 13,6 14 47,6invalidné 3 10,2 3 10,2v nezamestnanostigarančné 0,25 0,85 0,25 0,85úrazové 0,8 2,75 0,8 2,75rezervný 4,75 16,15SPOLU odvody 0,00 EUR 3,60 EUR 23,80EUR 77,55 EURVýška mzdy bez odvodov 340,00 EUR 316,20 EURCena práce 343,60 EUR 417,55 EUR

Tabu�ka č. 9: Porovnanie celkovej ceny práce

odvody mzda odvody celková zamestnanca bez odvodov zamestnávate�a cena práce

zamestnanec v pracovnom pomere 45,56 294,44 119,71 459,71práca na dohodu pravidelný 45,56 294,44 119,71 459,71- príjem nepravidelný 37,40 302,60 111,55 451,55predčasný dôchodca pravidelný 31,96 308,04 119,71 459,71- príjem nepravidelný 27,20 312,80 101,35 441,35poberate� starobného dôchodku 13,60 326,40 67,35 407,35a výsluhového dôchodkupoberate� invalidného dôchodku 23,80 316,20 77,55 417,55a invalidného výsluhového dôchodkupoberate� starobného dôchodku, 42,16 297,84 116,31 456,31zamestnaný na základe prac. zmluvyštudent do 18 rokov s max. 0,00 340,00 3,60 343,60

príjmom 66 eur mes.starší ako 18 rokov, 23,80 316,20 77,55 417,55s príjmom nad 66 eur mes.



Z Evropské unie

Projekty podporované EU

Záujem rastie o Cyprus, kde je daň z príjmovprávnických osôb na úrovni 10 % (rovnakoako v Bulharsku). Za prvý polrok 2012 odiš-lo pod�a inštitútu INESS takmer 700 firiemnajmä kvôli daniam len do Ma�arska.Neodchádzajú len ve�kí investori, do zahra-ničia utekajú aj malé a stredné firmy. Toznamená horšie podmienky na tvorbunových pracovných miest. Okrem uvede-ných skutočností to bude ma za dôsledokaj zhoršenie postavenia zamestnancov

kvôli nižšej ponuke práce a zvyšovaniunezamestnanosti. A v neposlednej rade savýška odvodov a daní odrazí aj v cenáchtovarov a služieb.

Literatúra: Masárová, T., Sika, P., Španková, J.: Sociálna politika

– aplikačné praktikum. Trenčín FSEV 2011, ISBN978-80-8075-513-3

Zákon č. 5/2004 Z. z. o službách zamestnanostiv znení neskorších predpisov

Zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v zneníneskorších predpisov

Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení v zneníneskorších predpisov

Zákon č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení v zneníneskorších predpisov

www.profesia.skwww.iness.sk

Obě autorky působí na Fakulte sociálno-ekonomických vz�ahov Trenčianskej univer-zity A. Dubčeka v Trenčíne.

Co je RefernetRefernet je evropská sí poskytující

informace o národních systémech a politi-ce odborného vzdělávání a přípravy (OVP)v členských zemích EU, na Islandu a v Nor-sku. Je složená z institucí a organizací sespolečným zájmem v oblasti odbornéhovzdělávání. Informace o odborném vzdělá-vání využívají pro své potřeby – a zároveňse spolupodílí na jejich shromaž�ovánía zpracování. Výsledky těchto aktivit majírůzné formy – zejména se jedná o přehle-dové či tematické zprávy, kratší informačnízprávy či články apod. Zakladatel sítěCedefop spravuje informace na evropskéúrovni, zpracovává analýzy a srovnávacístudie. Výstupy sítě, kromě toho, že jsouvyužívány Evropskou komisí pro monito-ring odborného vzdělávání, jsou také k dis-pozici pro všechny zájemce prostřednic-tvím webových stránek.

Konsorcium – jak funguje národní spolu-práce

Sí staví na spolupráci národních institu-cí, jejichž zapojení garantuje široké pokrytírůzných podoblastí odborného vzdělává-ní. V České republice se jedná o 21 institucísdružených v Národním konsorciu sítěReferNet. Na pozici koordinátora českéhoNárodního konsorcia se po dvou letech stří-dá Národní vzdělávací fond a Národní ústavpro vzdělávání. Mezi členy českého Národ-ního konsorcia v současnosti patří mnohovýznamných národních partnerů aktivníchv různých oblastech odborného vzdělávání,včetně centrálních institucí státní správy(MŠMT, MPSV, MPO), sociálních partnerů(Svaz průmyslu a dopravy, Českomoravská

konfederace odborových svazů), výzkum-ných institucí (Sociologický ústav AV ČR,Výzkumný ústav práce a sociálních věcí),školských asociací (CZESHA, AVOŠ, SPTV),vysokých škol (Masarykova univerzitav Brně, Institut celoživotního vzděláváníMendelovy univerzity v Brně), institucívzdělávání dospělých (AIVD) včetně sou-kromého subjektu (Republikové centrumvzdělávání, s. r. o.) a dalších. Členové sítěse setkávají na pravidelných zasedáních.

Národní konsorcium se podílí na plněníúkolů ve třech základních oblastech:� poskytování informací o systému od-

borného vzdělávání a vývoji vzdělávacípolitiky v ČR včetně zpracování podrob-ných zpráv a článků;

� dokumentační aktivity publikací v oblas-ti OVP;

� diseminace a propagace.

Klíčové informační produkty sítě RefernetReferNet poskytuje řadu různorodých

informačních produktů. Formou se jednáo tištěné i elektronické publikace, on-linedatabáze, newslettery, krátké zprávy a jiné.Mezi klíčové patří:

Odborné vzdělávání v České republice –přehledová zpráva Forma: online publikace, cca 60 s.Editor: Národní koordinátor/Cedefop

Každoročně aktualizovaná publikace po-skytuje všeobecný přehled o systému od-borného vzdělávání a přípravy v ČR. Pojed-nává o různých tématech včetně socio-eko-nomického kontextu odborného vzdělávání,systému počátečního a dalšího vzdělávání,podpory zapojení do odborného vzdělávání

a přípravy, problematiky formování kvalifi-kací získaných odborným vzděláváním atd.Publikaci vydávají všechny partnerské zeměsítě ReferNet, což umožňuje cenný vhled donárodních systémů odborného vzdělávánía možnost jejich vzájemného porovnání.V anglickém znění vycházejí jako „VET inEurope – Country reports“. Nejaktuálnějšípublikace za Českou republiku vyšla v anglic-kém jazyce, v českém jazyce byla publiková-na v roce 2010.

Zpráva o politice odborného vzdělávánív ČR 2002–2010Forma: online publikace, 144 s.Editor: Národní koordinátor/Cedefop

Zpráva podává informace o vývojiv oblasti politiky odborného vzdělávání nanárodní úrovni v letech 2002–2010. Zprávaje k dispozici v českém i anglickém jazyce.Zprávy za všechny členské země byly jed-ním z hlavních zdrojů pro srovnávací pub-likaci Cedefopu, která umožňuje sledovatvývoj v modernizaci systémů odbornéhovzdělávání v Evropě. Nejaktuálnější infor-mace o politice odborného vzdělávání v ČRjsou dostupné ve formě vyplněného dotaz-níku pro rok 2010–2012, který opět sloužíjako podklad pro zprávu Cedefopu na celo-evropské úrovni. Obě jsou dostupné on-line na stránkách českého ReferNetu.

Národní zpráva o výzkumu odbornéhovzdělávání 2009Forma: online publikace, 48s.Editor: Národní koordinátor/Cedefop

Zpráva mapuje výzkumné aktivity týkajícíse čtyř definovaných oblastí (přínosy od-borného vzdělávání, přechody v rámci stu-

Evropská referenční a expertní sí� odborného vzdělávání (Refernet)

Marta Salavová

Je klesající zájem o učňovské obory problémem, který postihuje pouze Českou republiku, nebo se s ním setkaly už

jiné evropské země? Jak se liší systém odborného vzdělávání u nás od jiných evropských zemí? Jak se změnil v uply-

nulých letech a jaké informace o odborném vzdělávání u nás máme? Co můžeme udělat pro jeho rozvoj? Na tyto

a další otázky týkající se odborného vzdělávání odpovídá ve svých aktivitách evropská sí� Refernet (Evropská refe-

renční a expertní sí� odborného vzdělávání) a její národní zastoupení. Sí� zaměřenou na sdílení informací a zkušeností

v oblasti odborného vzdělávání založil v roce 2002 Cedefop - Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

a přípravy. Česká republika se do sítě zapojila v roce 2004 po svém vstupu do EU.



Projekty podporované EU

Poznatky z praxe

dijního a pracovního života, předvídáníkvalifikačních potřeb trhu práce a mobili-ta a migrace v souvislosti s odbornýmvzděláváním), které probíhaly v období let 2004–2009. Dostupná je v českém i anglic-kém jazyce.

Zaostřeno na odborné vzdělávání - Českárepublika Forma: letákEditor: Národní koordinátor/Cedefop

Leták obsahuje krátký popis systémuodborného vzdělávání a je k dispozici v čes-kém, anglickém, francouzském a německémjazyce. V anglické verzi se nazývá „Spotlighton VET in the Czech Republic“. K dispozicijsou obdobné letáky pro mnoho dalšíchevropských zemí (on-line nebo i v tištěnépodobě), které poskytují základní vhled dohlavních znaků (např. systému škol) jejichodborného vzdělávání.

Cedefop Newsletter a Cedefop BriefingNotesForma: newsletteryEditor: Cedefop

Cedefop Newsletter je vydáván měsíčněa informuje o nových publikacích, evrop-ských a mezinárodních iniciativách, pra-covních příležitostech a dalších novinkáchv širším kontextu odborného vzdělávání,kvalifikací a trhu práce.

Cedefop Briefing Notes jsou odbornéčlánky na vybrané téma v jedné z výšeuvedených oblastí, vydávány jsou měsíč-ně v rozsahu 4–10 stran.

VET-Bib a VET AlertForma: bibliografická databáze a newsletterEditor: Cedefop

VET-Bib je rozsáhlá bibliografická databá-ze Cedefopu obsahující informace o publika-cích a článcích z oblasti odborného vzdělává-ní v evropských zemích, v některých přípa-dech i jejich plný text v elektronické formě.

Newsletter VET Alert vydává Cedefoppro obeznámení veřejnosti s novými pří-růstky v této databázi, což poskytuje zají-mavý přehled o novinkách (publikacích,dokumentech a tiskovinách) v Evropě. Me-zi vydavatelské instituce patří Cedefop,Evropská komise, OECD, BIBB, evropskéuniverzity, NÚV a NVF (koordinátoři začeskou sí Refernet) a další odborně zamě-řené instituce.

ReferNet národní stránky Forma: webová prezentace, www.refernet.czEditor: NVF, o. p. s.

Národní stránky ReferNetu slouží jakohlavní přístup ke všem výše uvedeným

výstupům sítě včetně možnosti staženíjejich elektronických verzí. Zaměřují senejen na informace z evropského děnív síti ReferNet, ale také na novinky nanárodní úrovni. Z jiných zemí přinášímimo jiné překlady některých aktuálníchodborných zpráv (například Briefing NotesCedefopu).

Na stránkách Cedefopu je dále k dispo-zici sekce novinek, upozorňující na novépublikace, projekty, semináře a další udá-losti jak ze strany Cedefopu, tak ze stranyevropských zemí (National news on VET).

Autorka působí v Národním vzděláva-cím fondu.

Přístup občanů se sluchovým postižením k dostupným službámkomerčních subjektůEva Liberdová

V září 2012 jsem se jako porotce zúčastnila soutěže Banka bez bariér a hodnotila jsem 6 největších retailových bank,

které splňují kritéria pokrytí pobočkami v regionu. Hodnotila jsem jejich služby a jejich komunikaci se sluchově posti-

ženými občany - vstřícnost, komunikaci a bezbariérovost. Finančních produktů a jejich cen se hodnocení z pohledu

osob se sluchovým postižením netýkalo. Má zjištění z testování bank přináší tento článek. Uváděná doporučení jsou

platná nejen pro bankovní sektor, nýbrž mohou být aplikována také při zajiš�ování přístupnosti a dostupnosti služeb

a zboží při poskytování různými dalšími komerčními subjekty.

Příklad práce s informacemi z ReferNetuČeská republika vykazuje vysoký podíl osob, které dosáhly alespoň vyššího sekun-

dárního vzdělání (ISCED 3 nebo vyšší) a odborné vzdělávání jako takové má dlouhoutradici. Dlouhodobě však ČR zaznamenává pokles zájmu o střední odborné vzdělání,zejména bez maturity. Nejsme však jediná země, která čelí poklesu zájmu o učňovskéobory. Řešením tohoto problému se zaobírá například mezinárodní program Kvalitaučňovství („Quality Apprenticeship“ programme). Zvýšení kvality vzdělávání v učňov-ských oborech přispívá k usnadnění přechodu na trh práce a snížení nezaměstnanostimladých. Řešitelé projektu jsou si přitom vědomi limitů, které učňovství má, napříkladvazbou na některé tradiční sektory nebo úzce vymezeným uplatněním v sektoru služeb.Program mimo jiné shromaž�uje příklady dobré praxe z různých zemí světa a formulu-je závěry a doporučení pro kvalitu učňovského vzdělávání. To by mělo být v prvé řadězaměřeno na nabyté kompetence než na časový rozvrh jejich získání nebo na specific-kou věkovou skupinu. Více než v jiných úrovních vzdělávání je zde také třeba se sou-středit na usnadnění účasti znevýhodněné mládeže. Kvalitu výrazně ovlivňuje rozdělenínákladů mezi zaměstnavatele, veřejnou instituci (školu) a učně. Velmi propracovaný jesystém nástrojů vzdělávací politiky v tomto směru například v Kanadě (ApprenticeshipTraining Tax Credit, Apprenticeship Scholarships, Employer Signing Bonuses). Podrob-nější informace lze získat ze zprávy OECD (viz zdroj).

Zdroje: Odborné vzdělávání v České republice – přehledová zpráva; OECD note on„quality apprenticeships“ for the G20 task force on employment. Paris: OECD, 2012. 20 p.G20 Labour and Employment Ministerial, Mexico, 2012. Descriptors: apprenticeship;training system; youth training; quality of training; OECD countries. O publikaci OECDinformoval Cedefop prostřednictvím VET Alert - prosinec 2012.

Titul Banka bez bariér je udělovánv rámci soutěže Banka roku. Loni byla pří-stupnost bank zaměřena také na testovánípřístupnosti bank z pohledu osob se slu-chovým postižením.

Přístupnost a dostupnost v legislativě Přístupnost a dostupnost v naší legisla-

tivě řeší několik zákonů. Antidiskriminačnízákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházenía o právních prostředcích ochrany před

diskriminací, vymezuje právo na rovnézacházení a zákaz diskriminace ve věcechpřístupu ke zboží a službám, které jsounabízeny veřejnosti nebo při jejich posky-tování.



Poznatky z praxe

Obecně diskriminaci spotřebitele zaka-zuje v § 6 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochra-ně spotřebitele, podle něhož prodávajícínesmí při prodeji výrobků nebo poskyto-vání služeb spotřebitele diskriminovat.

Neméně důležité je i zajištění přístupu keslužbám a zařízením, která jsou určena ve-řejnosti. Již z ustanovení článku 19 Úmlu-vy o právech osob se zdravotním postiže-ním1 je zřejmé, že opatření umožňující jehorealizaci dopadají na všechny druhya formy služeb poskytovaných též osobámse zdravotním postižením.

Čl. 21 Úmluvy řeší přístup k informacím.Požaduje od soukromých subjektů, kteréposkytují služby široké veřejnosti, abyposkytovaly informace a služby v přístup-ných a využitelných formátech pro osobyse zdravotním postižením.

Čl. 9 Úmluvy vyžaduje, aby se přijímalapříslušná opatření k zajištění přístupu osobse zdravotním postižením (a to na rovno-právném základě s ostatními) k informacíma komunikaci včetně informačních a komu-nikačních technologií a systémů a k dalšímzařízením a službám dostupným nebo po-skytovaným veřejnosti.

Tato opatření mají zahrnovat identifikacia odstraňování překážek a bariér, které pří-stupnosti brání. Je třeba, aby soukromésubjekty, které provozují zařízení a službydostupné nebo poskytované veřejnosti,braly v úvahu hlediska přístupnosti proosoby s postižením.

Dozor nad ochranou spotřebitele vyko-nává Česká obchodní inspekce. Ta nynívěnuje zvýšenou pozornost diskriminaciosob s postižením v oblasti obchodu a slu-žeb. Rovněž Sdružení obrany spotřebitelůČR se zabývá diskriminací občanů v přístu-pu ke službám a zboží.

Případ z praxe - nabídka nové bezkon-taktní platby kartou

Jde o případ, kdy banka pošle dopis, vekterém je nenápadná poznámka, že kdyžs uvedenou změnou klient nesouhlasí, mázavolat na určité číslo. Diskriminace je toprávě pro skupinu osob s postižením sluchu,která nemůže telefonovat a pro kterou neníuvedena jiná alternativa (zaslání emailu,SMS nebo i písemného dopisu).

Testování bankJako porotce jsem hodnotila 6 největších

retailových bank návštěvou jejich pobočky.Mezi hodnocenými bankami byly zahrnutypobočky bank v regionu města Karviná:Česká spořitelna, a. s., Era poštovní spoři-telna, GE Money Bank, a. s., Komerčníbanka, a. s., Raiffeisenbank, a. s., UniCreditBank Czech Republic, a. s. Hodnotila jsemjejich služby a jejich komunikaci se slucho-vě postiženými občany. Finančních produk-tů a jejich cen se hodnocení netýkalo. Hod-nocenými kritérii byly komunikační bariéry,komunikace přímo na pobočce, služby proosoby s postižením sluchu, přehlednostwebu a služby, které je možné vyříditz domova.

Komunikační bariéryVětšina navštívených bankovních pobo-

ček neměla vyvolávací světelné panely. Tybyly pouze v České spořitelně. Komerčníbanka panely sice měla, ale pouze na hoto-vostní platby. Místa k sezení v bankáchbyla umístěna tak, aby mi nesvítilo světlodo očí. Pouze v pobočce Komerční bankybyly židle pro klienty banky umístěny protioknu, tudíž jsem bankovní úřednici nevi-děla pořádně do tváře.

Speciální produkt, který umožňuje lepšíkomunikaci osobám se sluchovým posti-žením, má zavedený na pobočce pouze Erapoštovní spořitelna. Jedná se o on-linepřepis mluvené řeči2. V ostatních navštíve-ných pobočkách bank neměla žádná zave-denou ani indukční smyčku.

Pracovnice v 5 bankách byla ochotnakomunikovat písemně různým způsobem –na lísteček A5, na arch A4, použitím počí-tačového programu Word. Potřebu psátřečené nerespektovala úřednice v GEMoney Bank a nic nepsala, jen mluvila.

V testovaných bankách mne zajímalo,zda banka má zavedenou alternativu tele-fonního volání, a to možnost písemnéhokontaktu s bankou, a zda je v tomto boděpřístupná lidem s postižením sluchu. Erapoštovní spořitelna a GE Money Bankumožňuje vedle telefonického kontaktui písemný kontakt s pobočkou - pomocíchatu a emailu. U GE Money Bank bylopozitivní, že umožňuje chat s bankovním

poradcem také přímo o produktech, nepouze o všeobecných informacích a dota-zech. V UniCredit Bank mi uvedli nejširšívýčet možností – email, infoschránka,facebook, chat a webshop. Pracovnicev Raiffeisenbank uvedla možnost emailuporadci nebo bance a případně je možnézaslání textu přes kontaktní formulář.Česká spořitelna tuto možnost má omeze-nou (facebook, který ale není součástíbanky, není jisté, zda odpoví) a Komerčníbanka vůbec žádnou nemá. V Komerčníbance mi však pracovnice nabídla, žemohu napsat email bankovnímu poradci,kterého dostanu, když si vyberu produktbanky. Era poštovní spořitelna umožňujehelpdesk, a to pomocí emailu. V oblasti„napište nám“ lze psát také dotazy na pro-dukty. Era má rovněž email na reklamace.Ztráta karty se dá blokovat písemně, a topomocí uvedeného helpdesk emailu. Napro-ti tomu Česká spořitelna neumožňujedozvědět se o produktech online přes inter-net, pro informace o produktech si člověkse sluchovým postižením musí zajít osob-ně na pobočku.

Komunikace přímo na pobočce - co potěšiloV Era poštovní spořitelně pracovnice

dbala na to, aby mluvila pomalu, připo-mínky řešila s přepisovatelem na dálku,snažila se vysvětlovat. Díky online přepisupřes Escribe to byla pro mne jistota, žejsem vše rozuměla. V České spořitelně pra-covnice mluvila a teprve pak ukazovala napočítači, což z pohledu člověka se slucho-vým postižením je dobrý postup (nelze sle-dovat řeč a zároveň se dívat na ukazované),nicméně málokdy je dodržován. Pracovni-ce Raiffeisenbank natočila monitor počíta-če a psala přímo do počítače. Napsala takvíce informací a i rychleji, než kdyby psalana papír tužkou. Pracovnice „přeložila“i odpově� kolegy na dotaz. V ostatních 3 pobočkách se chopili jen papíru a tužky.V UniCredit Bank mě ale potěšilo, že pra-covnice psala na A4 a dokonce psala „dátesi čaj“, „jdu pro letáčky“, „musím se pora-dit s centrálou“. Byla jsem tak v obraze, cose bude dál dít. V UniCredit Bank byl znátzodpovědný přistup pracovnice k mýmspecifickým požadavkům, měla jsem pocit,že jsem se dozvěděla hodně informací. Pra-covnice zde dala i svůj email, kdybychměla další dotazy.

Komunikace přímo na pobočce – co nejví-ce vadilo

V GE Money Bank úřednice po sdělení,že potřebuji psát, tuto potřebu nevzala navědomí, snažila se, abych odezírala. Odezí-rání není spolehlivá metoda vnímání řeči,dochází při tom k omylům. Nejvíce mi vadi-lo, že jsem musela odezírat od pracovnicebanky položky dotazníku za účelem nabíd-ky nejlepšího produktu pro mne. Nedozvě-děla jsem se dostatečné odpovědi na svéspecifické otázky, dotazník byl na odezíránínavíc zatěžující, vyčerpávající. Byl to spíšelov na klienta, nešlo ani tak o podání infor-mací na dotazy potenciálního klienta.

BANKA kontakt s úřednicí informační osvětlení písemný kontaktsvětelné panely

Era poštovní escribe ne dobré chat, emailspořitelna

Raiffeisenbank psali na ne dobré email poradci, monitor kontakt. formulář

UniCredit Bank psali na A4 ne dobré email, infoschránka, Czech Republic facebook, chat, webshop

Česká spořitelna psali na A5 ano dobré omezeně (facebook)

Komerční banka psali na lísteček ano, ale pouze okno za zády, ne, v nouzi email hotovostní platby na úřednici bankovnímu poradci

nebylo vidět

GE Money Bank nerespektovali ne dobré chat, emailpotřebu psát

Tabulka č. 1: Srovnání poboček 6 bank z hlediska přístupnosti pro lidi se sluchovým postižením



Poznatky z praxe

Služby pro osoby s postižením sluchuJako jediná Era poštovní spořitelna má

přímo služby pro držitele průkazů ZTPa ZTP/P. V pobočce Era poštovní spořitelnybyl navíc počítač pro zákazníky k onlineovládání účtu, což je určité plus, nebo projejich internetové bankovnictví nemusí mítklient doma počítač. Ostatní banky infor-movaly zejména o internetovém bankov-nictví, které běžně poskytují. PracovniceRaiffeisenbank i UniCredit Bank upozorni-ly na to, že k účtu u nich je internetovébankovnictví automaticky přidělované.Česká spořitelna má na pobočce platbo-mat, který umožňuje zadat příkaz k úhraděsloženek bez komunikace s pracovnicí napřepážce.

Služby, které je možné vyřídit z domova

Jelikož člověk s postižením sluchu máobtížnější komunikaci, je rád, když můževěci vyřídit, aniž by musel hovořit s pra-covníkem. Všechny banky mají nabídkuinternetového bankovnictví. Liší se všaktím, co lze z domova vyřídit, tedy i jinak nežnapř. povinným telefonickým voláním nacentrálu. Ve většině případů lze účet zříditz domova, ale musí se ověřit na pobočce.Pouze GE Money Bank vyžaduje zřízení celé-ho účtu pouze na pobočce. Kreditní kartu jemožné si zaslat poštou u Era poštovní spoři-telny, České spořitelny, GE Money Bank.Komerční banka a Raiffeisenbank vydávákartu na pobočce. Raiffeisenbank se lišív tom, že potřebné dokumenty pak přivezekurýr, ale nemají domyšleno, jak se sezákazníkem kurýr domluví, když kurýr zákaz-níkovi volá a sluchově postižený klientbanky telefon nemůže slyšet.

Era poštovní spořitelna umožňuje vyří-dit problémy pomocí chatu a emailu24hodin denně 7 dní v týdnu, což je pročlověka s postižením sluchu neocenitelnápomoc. V České spořitelně lze problém vy-řídit pouze osobně na pobočce. V Komerč-ní bance také. Raiffeisenbank umožňujekontakt emailem. V GE Money Bank lze pro-blém řešit na online chatu. Pracovnice Uni-Credit Bank uvedla, že to lze řešit emailemnebo přes poradce, který má telefon24hodin denně, a napsat mu SMS. V rámciúčtu je možné si vyřídit např. hypotékuu Era poštovní spořitelny a Raiffeisenbank.V ostatních bankách se musí osobně napobočku. Co se týká penzijního připojiště-ní či stavebního spoření, sjednat si hoz domova umožňuje opět Era poštovníspořitelna, a také Česká spořitelna a Ko-merční banka. Ostatní banky to neumož-ňují.

Prozkoumala jsem také podrobněji for-muláře na webu pro online zřízení produk-tu u bank, na které jsem se zaměřovala.Zjistila jsem, že většinou ve zřizovacím for-muláři mají telefonní číslo jako povinnoupoložku, která se musí vyplnit, jinak se for-mulář do banky neodešle. To je bariéra proklienta se sluchovým postižením v přístu-pu k produktům (alternativa položky proemail nebyla ani uvedena).

Webové stránky bankNa webu České spořitelny na přistávací

stránce, která se ukáže, je zvýrazněnopouze telefonní číslo, ostatní hlavně písem-né kontakty jsou „schovány“ v kontaktechna jiné záložce webové stránky, takže semusí hledat. Pro případ blokace karty jeuvedena jen možnost telefonního bloková-ní. Ve formulářích je povinné vyplnit tele-fonní číslo, jinak se formulář neodešle. Toje opět bariéra pro klienta banky s postiže-ním sluchu. Na webu Komerční banky napřistávací stránce je opět telefonní čísloinfolinky. Ve formuláři „poslat dotaz“ jenutná položka k vyplnění telefonního čísla.Že získám pomoc na emailu či informacio produktech, se dozvím až na jiné webo-vé stránce, a to „kontakty“ – to však platípouze pro přímé internet-bankovnictví.Pro potenciální zájemce banky to dostup-né není.

Komerční banka má službu videobanké-ře. Otázkou je, proč není také uveden chat-bankéř? Že lze psát přes chat, se nedozví-dám hned na přistávací stránce, jako seokamžitě dozvím telefonní číslo. Chce topátrat a spustit si videobankéře – pak člo-věk přijde na to, že by šlo ve videobankéřii dotaz psát. Povinná položka ve formulá-řích je číslo mobilu, jinak se formulář neo-dešle.

Raiffeisenbank má na úvodní přistávacístránce „napište nám“. Pozitivní je, žetelefon není povinná položka, která semusí vyplnit. Není ani povinná v E-kontuonline zřízení, ale mají tam napsáno, žechtějí minimálně jeden telefonní kontaktuvést. V „kontaktech“ je pouze uvedenatelefonní linka, ta je zvýrazněna i na přistá-vací stránce. Písemné možnosti kontaktus bankou uvedeny nejsou.

GE Money Bank má na přistávací stránceuveden formulář „napište nám“ a také „chatonline“, který je v provozu od 8 do18 ho-din, ačkoliv telefonní bankéř je na telefonuod 9 až do 20hodin. Blokace karty je možnájen telefonem. Telefon je povinná položkave formuláři. Ve formuláři se uvádí, že kli-ent může zanechat své telefonní číslo,a bankéř mu zavolá, jak ušetřit na poplat-cích. V tomto případě není písemná alter-nativa, jak lze zanechat emailový kontakt,abych se mohla poradit, jak jako klient sesluchovým postižením také ušetřit na po-platcích.

U Ery poštovní spořitelny je onlineobjednávka produktu možná, přesto v ob-jednávkovém formuláři je telefon uvedenjako povinná položka. Na úvodní stráncewebu je infolinka. Ve formuláři „napištenám“, kam lze psát 24hodin denně, je takénutno zadat telefonní kontakt. Pomoc for-mou helpdesku je možná i přes email včet-ně nahlášení ztráty karty, a to 24 hodindenně.

UniCredit Bank má na přistávací webo-vé stránce zveřejněnu informaci „onlinechat“, který je v provozu od 9 do 17hodin.Zajímavá je možnost rezervace setkání,ovšem ve formuláři je nutné zadat telefon-ní číslo k domluvě setkání.

ShrnutíDle testovaných kritérií se přístupnosti

z hlediska osob s postižením sluchu3 nejví-ce přibližuje Era poštovní spořitelna.

Ideální banka z pohledu osoby se slu-chovým postižením je ta nejpřístupnějšíbanka, tj. banka, která umožňuje vyřídit sico nejvíce záležitostí písemně.

Jaká kritéria by měla mít ideální pří-stupná banka nebo subjekt pro osobys postižením sluchu?� Informační pořadové panely kromě zvu-

kového signálu zobrazují i světelný sig-nál. Tak člověk s postižením sluchu nemu-sí „viset“ očima stále na infopanelu, zdanedošlo ke změně a není už na řadě.

� Světlo by nemělo na pobočce klientovis postižením sluchu svítit do očí. Ztěžu-je to komunikaci a klient na pracovníkanevidí.

� Je možný písemný kontakt pro komuni-kaci s pobočkou přes chat, email, a totaké přímo o nabízených produktech,nikoliv jen pro všeobecné dotazy.

� Je zaveden a funguje on-line přepismluvené řeči na pobočkách pro přímou(v reálném čase) komunikaci s pracovní-kem na pobočce.

� Helpdesk pomocí emailu je rovnocennýtelefonnímu volání a je v provozu24hodin a 7dní v týdnu.

� Ztráta karty se dá blokovat včas a písem-nou formou, pracovník hned požadavekvyřídí, hned uvědomí klienta nazpátekpísemnou formou.

� Potřebu písemného sdělení informacíbere pracovník na vědomí.

BANKA produkt spec. produkt vyřizování webpro komunikaci pro osoby se SP problémů

Era poštovní escribe ano chat, email 24/7 helpdesk - email24/7spořitelnaRaiffeisenbank ne ne email telefonUniCredit Bank ne ne poradce má online chatCzech Republic mobil 24 h. denně

- možno SMSČeská spořitelna ne ne pouze osobně formulář dotazy

servis24 - emailKomerční banka ne ne pouze osobně videobankéřGE Money Bank ne ne online chat chat online, telefon

Tabulka č. 2: Srovnání poboček 6 bank z hlediska přístupnosti pro lidi se sluchovým postižením



Poznatky z praxe

Zajímavosti ze zahraničního tisku

� Kurýr, který dováží zásilku, zákazníkovipíše SMS.

� Co nejvíce služeb je možné zřídit z do-mova (online).

� Vyřídit problémy pomocí chatu a emailulze rovněž 24 hodin denně 7 dní v týdnu.

� Ve formuláři telefonní číslo není povin-nou položkou, aby se formulář odeslal,je tam možno napsat emailový kontakt.

� Na přistávací stránce webu je zvýrazně-no nejen telefonní číslo, ale rovnocenněi písemná možnost kontaktu s bankou.

� Když je zřízen videobankéř, je také zřízenchatbankéř.

� Chat online, chatbankéř je v provozu postejnou dobu jako bankovní poradci natelefonu.

� Je možná online objednávka produktu.� U rezervace setkání je možná domluva

i pomocí emailu.

Doporučení pro praxiZákladní zlepšení, která je potřeba zavá-

dět v bankách, jsou následující: � Zavést escribe na pobočkách všech

bank. Když není možný escribe, psát dowordu, ne na papírky.

� Informovat o projektu escribe - i vlastnípracovníky banky (když jsem řekla, zdanemají něco na písemnou komunikacina pobočce, hned nebyl zmíněn escribe,teprve až když jsem řekla, že chci vyslo-veně escribe, tak to spustili).

� Pořadové infopanely rozšířit o vizuálníupozornění, že naskočilo nové číslo(vždy se ozve zvukový signál, ale již nevizuální, že došlo ke změně na panelu).Člověk je jinak nucen stále sledovatinfopanel, jelikož neslyší zvukový signál.

� U chatu psát „moment, vyřizuje se, hle-dám“ – aby zákazník věděl, že tam pra-covník banky je a že se tím zabývá a žeje chat funkční.

� Uvádět na webu na hlavní straně nejentelefonní kontakt, ale i možnosti písem-ného nonstop kontaktu s bankou. Např.když je videobankéř, proč nezavésti chatbankéře 24 hodin 7dní v týdnu.

� Spojit se se zákazníkem se sluchovýmpostižením formou SMS, tuto informaci jetřeba kurýrovi předat, proč je důležitá SMS(ne vždy žádost o SMS respektuje a volá).

� Zavést písemné alternativy, jak může kli-ent se sluchovým postižením např. blo-kovat kartu, když neslyší telefon.

� Proškolit pracovníky o zásadách komuni-kace s klientem se sluchovým postižením.

� Proškolit pracovníka o možnostech kon-taktu s bankou jako o rovnoprávné alter-nativě k telefonnímu volání – tj. nejen navše požadovat telefonní číslo, ale umožnittaké písemnou formu, kde pracovníkodpovídá hned a po stejnou dobu jakopracovník využívající telefonické spojení.Pracovník má být proškolen a vědět, zdaje na pobočce escribe, indukční smyčka…

� Dbát na osvětlení – nesmí zákazníka osl-ňovat, jinak nevidí, co se mu říká.

� Neuvádět jako povinnou položku formu-lářů k vyplnění telefonní číslo. Umožnituvedení emailového spojení.

� Písemné možnosti spojení s centrálou,pobočkou uvádět na webové přistávacístránce (neschovávat) stejně jako jeuveden telefonní kontakt na přistávacístránce (písemný kontakt je uvedenýrovnoprávně a společně s telefonním).Komunikace na pobočce má vždy

i netechnický faktor, záleží na pracovníkovibanky, do jaké míry je ochoten se přizpů-sobit specifikům komunikace s klientem sesluchovým postižením. V přímém kontaktuna pobočce se komunikace nemá omezo-vat, ale naopak je třeba hledat a najít dalšímožnosti. Komunikační preference každéosoby se sluchovým postižením v přímém

kontaktu mohou být jiné, proto je třebaprojevit vstřícnost a ochotu přizpůsobit sedorozumívacím potřebám klienta se slu-chovým postižením.

Aby byla umožněna co nejširší míra pří-stupnosti produktů a služeb i osobáms postižením sluchu, je potřeba přístupnostkomerčních subjektů neustále zlepšovat.

1 Úmluva o právech osob se zdravotním postiženímpro Českou republiku vstoupila v platnost ve Sbírcemezinárodních smluv č. 10/2010 dne 28. října 2009.

2 eScribe je speciální simultánní přepis, díky němužmůže osoba s postižením sluchu pohodlně sledo-vat odpovědi klientského pracovníka na monitorupočítače. Pracovník se telefonicky spojí s přepiso-vatelem. Poté otevře soubor na webové stráncea od této chvíle se veškeré promluvy pracovníka,přenášené přes hlasitý odposlech telefonu do slu-chátek přepisovatele, budou ihned zobrazovatv textové podobě na monitoru. Oba účastníci roz-hovoru tak mají jistotu, že klient s postižením slu-chu dostal všechny potřebné informace a správnějim porozuměl. Na projektu spolupracují Era, ČVUTa Česká unie neslyšících.

3 Zhodnocení napříč celou ČR viz <http://kochlear.cz/banka-bez-barier/vypis.php>.

Literatura: Jedinečný projekt Era eScribe pro neslyšící opouští

hranice Prahy a míří do dalších 24 měst [cit.16.10.2012. Dostupné na WWW: <http: //www.help-net.cz/aktualne/54061-3/jedinecny-projekt-era-escri-be-pro-neslysici-opousti-hranice-prahy-a-miri-do-dalsich-24-mest>.

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením[cit. 15.10.2012. Dostupné na WWW: <http: //www.vlada.cz/assets/ppov/vvzpo/dokumenty/Umluva-ve-sbirce.pdf>.

Zákon č.198/2009 Sb., o rovném zacházení a o práv-ních prostředcích ochrany před diskriminací (anti-diskriminační zákon)

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebiteleLiberdová, E. Komunikační potřeby později ohluch-

lých lidí. Sociální práce, 2010, roč. 10, č. 4, s. 10-11.ISSN 1213-6204.

Autorka působí jako sociální pracovník.

Družstva mohou mladým lidem nabídnout lepší budoucnostMnoho dnešních mladých lidí se na trhu práce setkává s vysokou nezaměstnaností, neaktivitou nebo nekvalitním

zaměstnáním či s vysokou mírou chudoby při práci. Družstevní forma podniků jim poskytuje možnost najít pracovní

místo v podnicích, které se často řídí vlastními hodnotami, jako členové se vyjadřovat k otázkám jejich řízení a pří-

padně získat zkušenosti pro vlastní samostatnou výdělečnou činnost.

V současné době nepracuje téměř 75 mi-lionů mladých lidí, přičemž stále se zvyšují-cí podíl z nich ani nepracuje, ani neprochá-zí vzděláváním nebo výcvikem, a to zvláštěv rozvinutějších zemích. Nedostatek kvalitnípráce a pracovních příležitostí ohrožujenejen mladé lidi, celá společnost je ohrože-na zvyšujícím se rizikem sociálních konflik-tů a politické nestability. Nevyužívání jejichpotenciálu na trhu práce může roztočit spi-rálu mezigenerační chudoby a sociálníexkluze. Mladí lidé stojí při vstupu na trhpráce před specifickou výzvou. Pro nedo-statek pracovních zkušeností nemohou zís-kat práci, a proto nejsou schopni je získat.

V době krize mohou být mladí lidé posled-ními, kdo zaměstnání získá, a prvními, kteříbudou propuštěni, a to na principu „last in,first out“.

Kvalita a relevantnost vzdělání a výcvikumohou silně ovlivnit dobu a kvalitu pře-chodu mladých lidí ze školy do práce.Nedostatečné propojení mezi vzdělávacímsystémem a potřebami zaměstnavatelůzpůsobuje, že nabídka práce neodpovídápoptávce. Na jedné straně se mladí lidésnaží najít práci, která odpovídá jejich kva-lifikaci, na druhé straně zaměstnavatelénejsou schopni najmout absolventy s od-povídající kvalifikací. V rozvojových ze-

mích, kde žije 87 procent mladých, častonedostatečně vzdělaných lidí, kteří často zašpatných podmínek pracují v neformálníekonomice, je třeba jak vytvářet nové pra-covní příležitosti, tak zlepšovat kvalitudostupných pracovních míst.

Družstva a jejich přínosDružstva jsou podniky, které často dávají

před dosažením zisků přednost lidem. Sle-dují větší rozsah hodnot než podniky zamě-řené výhradně na zisk, vyznávají hlavněvzájemnou pomoc, odpovědnost, demokra-cii, rovnost a solidaritu. Demokratický cha-rakter družstevních podniků podporuje par-




ticipaci, rozšiřuje vlastnictví mezi více osoba posiluje mladé. Mladí lidé často říkají, žejsou to právě hodnoty a principy družstev-nictví, co je na družstvech láká.

Družstva podle odhadů poskytují 100 mi-lionů pracovních míst po celém světě,proto jsou významným zdrojem zaměstna-nosti. I když je těžké určit, kolik zaměstná-vají mladých lidí, družstevní model podnikupřispívá k jejich zaměstnanosti poskytová-ním placené práce i možností vytvářet pra-covní místa prostřednictvím sebezaměstná-ní. Tento model podnikání se hodí jak provenkovské, tak městské oblasti a pro osobyvšech úrovní vzdělání a dovedností včetněabsolventů, kteří mají omezené možnostinajít práci. Zvláš zajímavé je to pro mladélidi, kteří hledají práci, odpovídající jakjejich ekonomickým potřebám, tak jejichzájmu pracovat v odpovědných podnicíchrespektujících potřeby lidí a uplatňujícíchv praxi demokratické principy.

Družstva umožňují mladým lidem spojitčasto omezené finanční zdroje se znalostmiv podniku, který se může věnovat téměřvšem výrobním a jiným činnostem. Druž-stevní forma podniku má nízké nároky nakapitál, omezené závazky a jsou-li členovésoučasně i zaměstnanci, poskytuje jim i fle-xibilitu samostatné výdělečné činnosti.Možnost sebezaměstnání je zvláš důležitápro mladé lidi vstupující na trh práce. Druž-stva také hrají pozitivní roli při formalizacineformálního zaměstnání. V Africe družstvavykazují růst, pokud se malé a střední pod-niky, z nichž mnohé jsou neformální, spojíve formě družstva, aby sdílely služby.

Družstva nebývají součástí služeb nabíze-ných vládami na národní nebo lokální úrov-ni k podpoře podnikání. Také začlenění druž-stevnictví jako předmětu na všech úrovníchvzdělávání nebývá dostatečné, což mladélidi limituje při výběru způsobu podnikání.Aby tento nedostatek odstranila, družstvav mnoha zemích nabízejí výcvik a vzdělává-ní v družstevním podnikání. Mnohá provo-zují své vlastní družstevní vzdělávací a vý-cviková centra s cílem umožnit průběžnévzdělávání a výcvik, zatímco jiná se spojujís akademickými institucemi s cílem zabez-pečit své potřeby v tomto směru. Totozaměření na vzdělávání a výcvik zvyšujekompetence a dovednosti členů a zaměst-nanců a přispívá k jejich mobilitě a povyšo-vání uvnitř družstva i k jejich uplatněnív jiných podnicích. V některých případechmůže být doplněno o podporu v začátkudružstevního podnikání ve formě poraden-ských služeb a přístupu k financím.

Družstva také umožňují přechod ze školydo práce tím, že mladým lidem poskytnouvýcvik pro určitou práci formou praxe neboučňovských programů. Investují tak domladých lidí a umožňují jim první pracovnízkušenosti a prolomení „pasti nedostatkuzkušeností“. Například v kanadském Onta-riu potvrdil průzkum provedený družstev-ním hnutím efektivnost jejich programu.Téměř 60 procent jeho účastníků našlozaměstnání na plný úvazek nebo získalozaměstnaneckou smlouvu v družstvech po

absolvování jejich 26 týdnů trvajícího výcvi-ku. V Itálii zase inovativní program, kterýumísuje mladé lidi do družstev a sociálníchpodniků po dobu jejich civilní služby, jimumožňuje seznámit se s kulturou družstev-ního podnikání a vzdělávání, což vedlok tomu, že 10 procent z účastníků pak hle-dalo a získalo práci v družstvu.

Pro studenty představuje kombinace škol-ního vzdělávání a pracovních zkušenostíprostřednictvím školních družstev možnostseznámit se s družstevním modelem podni-ku a s tím, jaké dovednosti jsou nutné přijeho vedení. Tato družstva mohou být při-způsobena pro studenty různých úrovnívzdělávacích institucí, přičemž jsou častoorganizována jako konzumní družstva vyrá-bějící školní potřeby, uniformy a knihy zarozumné ceny; mohou organizovat kavárny,prodejny občerstvení nebo se zabývat výro-bou. Školní družstva mohou také nabízetzákladní finanční služby - spoření a mikro-úvěry, přičemž podporují získání základnífinanční gramotnosti. Mladí lidé tak vedoupodnik a získávají cenné zkušenosti a doved-nosti a osvojí si podnikatelskou kulturu ještěpřed vstupem na trh práce. Školní družstvajsou s podporou akademických institucí,asociací učitelů a rodičů zakládána ve všechregionech a jsou zvláště silná v Asii, zejmé-na v Malajsii, v Americe a v Evropě.

V některých zemích mají mladí lidé pří-stup k výcviku v družstevním podnikáníprostřednictvím programů na podporuzaměstnanosti mladých. Například v Pana-mě byl v roce 2010 družstevní modul včle-něn do programu „mé první zaměstnání“.Program poskytuje mladým nezaměstna-ným ve věku 18–29 let výcvik a vzdělánív oblasti družstevního podnikání. Proškole-no bylo přes pět set mladých lidí a byly vy-tvořeny nové družstevní podniky. V Marokuvláda poskytuje novým absolventům pora-denství a přístup k úvěrům, aby mohli zalo-žit družstva mladých absolventů. Jsouzakládána ve všech oblastech činnosti a odroku 2005 zaznamenala nárůst o 38 %.V roce 2010 představovala 3,55 % národní-ho družstevního hnutí. Finanční podporaa investice do budoucnosti mladých ze stra-ny družstev se uskutečňuje také formou sti-pendií a programů na podporu akademic-kých studií a rozvoje dovedností přispívají-cích k budoucí zaměstnatelnosti.

V řadě zemí OECD družstevní hnutíposkytuje stipendium na podporu studia nauniverzitách a polytechnikách s cílem zau-jmout a rozvíjet vhodné talenty pro hnutí.Družstva a družstevní instituce také pocelém světě uskutečňují zvláštní programypro mladé včetně letních táborů a aktivit,které seznamují s konceptem družstev nakonkrétních činnostech. Spolupracují takés ministerstvy na tom, aby školní vzdělává-ní zahrnovalo i učivo o družstvech.

Družstva nejenže poskytují práci nebopodnikatelské možnosti, ale také základníslužby. Protože působí po celém světětéměř ve všech sektorech hospodářství,mohou mladí lidé těžit z dosažitelnýcha dostupných produktů a služeb, které

družstva nabízejí svým členům a společ-nosti, v níž působí, jako jsou obchod potra-vinami a konzumním zbožím, finanční služ-by, zdravotní a sociální péče, bydlení,doprava, komunikace, nemovitosti, teleko-munikační a internetové služby. Jako čle-nové mají také možnost ovlivnit typy slu-žeb a podmínky jejich nabízení.

Důležitý je přístup mladých lidí, kteříchtějí zahájit své vlastní podnikání, k finan-cím. Podle Světové banky 2,5 miliardy lidía 400 milionů podniků po celém světě ne-má přístup k finančním službám a produk-tům potřebným k růstu. U mladých lidí exis-tuje o 33 procent menší pravděpodobnost,že budou mít bankovní účet, a o 44 procentnižší pravděpodobnost, že budou mít for-mální úspory. V Subsaharské Africe má pří-stup k finančním službám méně než 5 pro-cent mladých lidí. Finanční družstva jakodruhá největší bankovní sít na světě s 45 pro-centy svých zastoupení ve venkovskýchoblastech, s prověřenou historií odolnostiv dobách ekonomické a finanční krize, hrajív tomto směru zásadní roli. Podporují vznika růst všech forem podnikání tím, že posky-tují přístup k finančním službám včetněúvěrů. Mnohé z nich poskytují specifickéslužby odpovídající potřebám mladých lidía mladých podnikatelů, aby jim umožnilynastartovat, udržet a rozvíjet jejich podniky- družstevní i jiné.

Rozsah a dopad současné krize zaměst-nanosti na budoucnost mladých lidí i naspolečnost vyžaduje okamžitou reakci.I když družstva už hrají jistou roli v pomocimladým lidem, aby vzali svůj život do vlast-ních rukou, existuje zde velký potenciál projejí další rozvoj. Práce, dostupné produktya služby, možnost nastartovat podnikánía možnost ovlivnit, jak budou podniky eko-nomicky fungovat, ale také působit uvnitřspolečnosti, to vše je možné jejich prostřed-nictvím. Aby mladí lidé mohli plně využítvýhod družstevního podnikání, je třebavyřešit řadu problémů. V mnoha zemíchučební osnovy neobsahují učivo o družstev-nictví a mladí lidé tak nemají příležitostseznámit se během svého studia s touto for-mou podnikání, také stávající mainstreamo-vé vzdělávání v oblasti podnikání a službyna podporu podnikání rovněž opomíjejídružstevní model, což je třeba s cílem pod-pořit družstevní formu podnikání změnit.

Zdroj: ILO

XLIII. konferenci na téma Zdraví - výzvy a rizika

pořádá Česká demografická společnost vespolupráci s Katedrou demografie a geo-demografie Přírodovědecké fakulty UK,Katedrou demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze a ČSÚ

datum konání: 22.–23. května 2013 místo konání: prostory VŠE v Praze Příspěvky: bu� formou ústní prezentace,nebo formou tištěného posteru Jednací jazyk: čeština, slovenština a angličtinaBližší informace na:https://sites.google.com/site/cdskonference2013




Význam investic do starších pracovníků Je obecně známou skutečností, že evropská pracovní síla stárne. Snad méně známé je, že přístup ke stárnutí se mění

k lepšímu. Místo aby se na evropskou pracovní sílu pohlíželo jako na demografickou časovanou bombu s velmi nega-

tivními důsledky, stále častěji se o ní hovoří jako o „stříbrné ekonomice“, která může posílit vývoj a přinést nové mož-

nosti ekonomického růstu.

Trendy světové zaměstnanosti 2013Pět let po vypuknutí světové finanční krize zůstává trh práce v hlubokém útlumu a nezaměstnanost se opět zvedá

spolu s tím, jak se ekonomický výhled začal zhoršovat. V roce 2012 se čtvrtina nárůstu světové nezaměstnanosti týka-

la rozvinutých ekonomik, zatímco tři čtvrtiny se přelily do jiných oblastí, s výrazným dopadem na rozvíjející se ekono-

miky ve východní Asii, jižní Asii a subsaharské Afriky. Podle zprávy ILO Global Employment Trends 2013 se počet neza-

městnaných celosvětově zvýšil o 4,2 mil. a přesáhl 197 mil., přičemž míra celosvětové nezaměstnanosti dosáhla 5,9 %.

To, že se ke stárnoucí pracovní síle stavípozitivněji, neznamená, že je Evropa připra-vena na výzvy, které stárnutí pracovníkůpřináší. V roce 2060 budou v Evropské uniina každou osobu starší 65 let připadat jendva lidé v produktivním věku (15–64 let),zatímco v současné době je tento poměr 1 ku 4.Trh práce už nyní dopady stárnutí populacepociuje. Mnozí lidé narození v 50. a 60.letech odejdou v příštích dvou dekádách dodůchodu a budou muset být nahrazenilidmi, kteří už nyní pracují. Měnící se věko-vá struktura v podnicích se proto stávávekou výzvou. Dosavadní podíl staršíchpracovníků na celoživotním vzdělávání bylnižší, než si stanovila EU. I když už sizaměstnavatelé problém stárnutí uvědo-mují, indikátory zatím potvrzují, že nanastávající změny dosud nejsou připraveni.

Investice do stárnoucí pracovní síly závisína tom, zda se zaměstnavatelům i jednotliv-cům skutečně vyplatí. Studie Cedefop sezaměřila na investice do vzdělávání ve vyššímvěku, na dopady politiky usilující o udržení lidív práci a na podmínky pro to, aby bylo možnopotenciál stárnoucí pracovní síly využít.

K uchování schopnosti stárnoucích pra-covníků pracovat je třeba udržet jejich zna-losti a dovednosti na současné úrovnia zabránit jejich zastarávání. Na udrženíschopnosti pracovat ve vyšším věku majívliv individuální a k práci se vážící faktory,k nimž patří zdravotní a funkční kapacita(fyzická, mentální a sociálně funkční kapaci-ta); vzdělání a kompetence; hodnoty, přístu-py a motivace; pracovní prostředí, organiza-ce práce, řízení práce a vedení. K udrženínebo zvýšení jejich schopnosti pracovatmůžou přispět také pobídky a podpora vzdě-lávání a delší pracovní kariéry; flexibilní pra-covní a důchodová schémata; inkluzivnějšípráce; vhodné řízení znalostí; podmínky prointergenerační práci a vzdělávání. Efektivníopatření aktivního stárnutí se zaměřují napřístupy zacílené na zdravotní a pracovníkapacitu. Podporují pracoviště vhodná prostarší pracovníky a formy vzdělávání, kterézohledňují potřeby stárnoucích pracovníků.

Se stárnutím pracovní síly nabývá navýznamu podpora zdraví a pracovní kapaci-ty, různá ergonomická opatření a preventiv-ní zdravotní programy, které podporují

fyzické, duševní a sociální zdraví. Fyzickécvičení podporuje zdraví, udržuje fyzickoukapacitu a duševní schopnosti. Některéschopnosti se s rostoucím věkem zvyšují,zatímco jiné mají tendenci s věkem mizet.K výkladu toho, co se stává se schopnostípracovat, když lidé stárnou, se užívají dvadruhy inteligence. První je schopnost řešitproblémy a nové situace a myslet logicky,který má se zvyšujícím věkem tendenci sesnižovat. Druhý zahrnuje využívání nashro-mážděných znalostí a zkušeností a s věkemse zvyšuje nebo zůstává stabilní po celoudobu života. Podpora pracovní kapacitystarších pracovníků by měla kombinovatpodporu prvního druhu inteligence a jejichzařazování na pozice s takovými úkoly, přinichž mohou využít druhý druh inteligenceve prospěch organizace. Mohli by být pře-souváni na méně fyzicky náročné práce, alejakákoliv změna by jim současně měla dátmožnost stavět na zkušenostech a využívatsvou odbornost. Interní změny práceposouvající stárnoucí pracovníky na novépozice, které více vyhovují jejich měnícímse schopnostem a potřebám, jsou důležitou

Nejistý ekonomický výhled a neodpoví-dající politika oslabily agregovanou poptáv-ku a způsobily snížení investic a přijímánído zaměstnání, což v mnoha zemích pro-dloužilo pokles na trhu práce, negativněovlivnilo tvorbu pracovních míst a v někte-rých zemích, které předtím měly nízkounezaměstnanost a dynamický trh práce,dokonce prodloužilo dobu nezaměstnanos-ti. Existuje také nerovnováha mezi poptáva-nými dovednostmi a kvalifikací osob hleda-jících práci. Vlády by proto měly podpořitaktivity vedoucí k dosažení vyšší kvalifikacea odpovídajících dovedností, aby se tentonepoměr, který zvláště dopadá na mladélidi, podařilo vyřešit.

Podle zprávy nadále klesá chudoba pra-cujících, ale mnohem pomalejším tempemnež před krizí. V rozvíjejícím se světě rostestředněpříjmová třída pracujících, což bymohlo být pro světovou ekonomiku doda-tečným stimulem. V současné době všakjejich kupní síla nemůže nahradit slabý růstv rozvinutých zemích.

Ze střednědobého hlediska se neočekává,že by světové ekonomické oživení bylodostatečně silné na to, aby rychle kleslanezaměstnanost, proto se očekává, že početosob hledajících práci vzroste v příštích pětiletech na více než 210 mil. Situace na trhupráce zůstává zvláště špatná pro mladé lidi.Téměř 74 milionů lidí ve věku 15–24 let jenezaměstnaných a míra nezaměstnanostimladých lidí dosáhla 12,6 %. Stále více mla-dých lidí zažívá dlouhodobou nezaměstna-nost. V rozvinutých ekonomikách bylo zhru-ba 35 % nezaměstnaných mladých lidí bezpráce 6 měsíců a déle, což vede k tomu, žeopouštějí trh práce. Tím jsou ohroženyjejich dlouhodobé vyhlídky, protože se taksnižují jejich profesionální a sociální doved-nosti, což jim brání získat pracovní zkuše-nosti.

Regionální rozdíly v nezaměstnanosti mla-dých budou pravděpodobně narůstat. Situa-ce se v příštích pěti letech může mírně zlep-šit v rozvinutých ekonomikách, naopak v roz-víjejících se ekonomikách východní Evropy,

východní a jihovýchodní Asie a Středníhovýchodu se očekává její nárůst.

Politici musí přijít s koordinovanýmiopatřeními, protože globální charakter krizeznemožňuje vyřešit její dopady individuál-ně a za pomoci domácích opatření. Vysokánejistota způsobující zadržování investic a vzniku pracovních míst nezmizí, pokudbudou jednotlivé země přijímat konfliktnírozhodnutí.

Podle zprávy by se politici měli zaměřit natři vzájemně propojené otázky: koordinova-ně podporovat agregovanou poptávku,zejména prostřednictvím veřejných investic;za pomoci výcviku a rekvalifikačních progra-mů odstranit nerovnováhu na trhu práce a zaměřit se na nezaměstnanost mladých. V některých evropských zemích se ukázalabýt úspěšným a finančně únosným řešenímschémata garantující cílové skupině mla-dých lidí zaměstnání nebo výcvik. Nákladyna neaktivitu a nárůst dlouhodobé neza-městnanosti mladých lidí a jejich vyloučeníze společnosti by totiž byly mnohem vyšší.




Informační servis čtenářům

strategií vedoucí k jejich udržení v zaměst-nání a měly by být podporovány.

Nejlépe se člověk něco naučí neplánova-ně během své práce, avšak ne všechna pra-covní místa jsou k učení vhodná. K vytvoře-ní pracoviště vhodného k učení jsou důleži-té tři věci. Lidé musí být schopni řídit svoupráci, například výběrem nebo změnoupořadí úkolů či pracovních metod. Učenímezi kolegy a výměnu informací usnadňujekomunikace a spolupráce při týmové práci.Učení podporuje také komplexnost práce,například při samostatném řešení nepředví-daných problémů a při odpovědnosti zakomplexní úkol.

Mezigenerační učení může probíhat napracovišti a může být přínosem pro všech-ny zúčastněné. V podnicích se často využí-vá mentoring, tutoring či koučing. Dalšímimožnostmi jsou vícegenerační pracovnítýmy nebo takové uspořádání základníhonebo dlouhodobého tréningu, které těžíz potenciálu různých generací studujícíchspolečně. Podniky z toho mohou těžitv několika směrech: znalosti a odbornost seudrží v organizaci, kombinují se silné strán-ky jednotlivců z různých generací, posilujíse vztahy v podnicích a odbourávají senegativní stereotypy a přístupy ke stáří.

Politiky a opatření k podpoře vzdělávánínesmí být založeny jen na pobídkách, musítaké odstraňovat bariéry, které jednotliv-cům nebo podnikům brání do vzděláváníinvestovat. Jednou z nejdůležitějších bariérje skutečnost, že zaměstnavatelé a stárnou-cí pracovníci často nevidí přínos investic dozvyšování znalostí, dovedností a kompeten-cí. V nejnovější studii Cedefop zkoumaladata z Itálie ukazující přínosy viděné stár-

noucími pracovníky před a po účasti na tré-ningu, na nichž se ukázalo, že přínosy účas-ti v tréningu ve všech ohledech výrazněpřekonaly předpokládaná očekávání. Lidéstarší 54 let jsou méně optimističtí, pokudjde o skutečné uplatnění dovedností získa-ných tréningem v praxi.

Z toho vyplývá, že je třeba, aby si účast-níci, zejména pak starší pracovníci, bylivědomi plného rozsahu přínosů, kteréabsolvovaný tréning bude mít nejen prosoučasnou práci, ale také pro další kariéru,pracovní perspektivu či pro osobní naplně-ní. Toho lze docílit různými způsoby, medi-ální kampaní počínaje a podnikovou politi-kou zaručující, že pracovníci před seboubudou mít jasnou kariérní dráhu a dobrémožnosti k povýšení, konče. Tím, že se jakpodnikům, tak jednotlivcům ukáže významdalšího vzdělávání, se zvýší jejich motivacek pořádání a účasti na tréningu. Politikuceloživotního vzdělávání tak může zlepšitkombinace inovativních pobídek a kvalit-ních informací. Nové poznatky ze studieCedefop ukazují, že hlavním důvodem nízkéefektivnosti tréningu je skutečnost, že firmynedostatečně berou v potaz potřeby star-ších pracovníků. Tam, kde tak činí, jsou star-ší pracovníci více motivovaní a stimulovaníúčastnit se dalšího vzdělávání.

Podniky vycházející z potřeb pracovníkůspojených s věkem musí napřed shromáž-dit kvalitní údaje, vyhodnotit je a takto zís-kané znalosti využít k plánování, navrhová-ní, implementaci a rozšiřování integrovanépolitiky respektující věk. V takové situaci aleještě nejsme. Proto mohou úspěšné příkla-dy podniků, které chápou věk jako strate-gickou proměnnou, pomoci šířit praxi věk

respektující politiky lidských zdrojů poEvropě. Podniky, které berou věk vážně,využívají při tvorbě politiky a opatření aktiv-ního stárnutí přístup respektující životnícyklus a neomezují je jen na věkové kohor-ty pracovníků. Pro ně věk respektující politi-ka nezačíná až tehdy, když pracovník dosáh-ne věk 50 nebo 55 let, ale potřeby zaměst-nanců jsou brány v úvahu a řešeny od oka-mžiku, kdy jsou přijati, až do doby, kdy ode-jdou do důchodu. Takový životní cyklusrespektující přístup vyžaduje dobré vedenía poradenství. Úspěšné vedení zahrnujestrategie rozvoje kariéry a managementu,jako jsou další tréning a vzdělávání, změnaprofese nebo působení v pozici mentoramladších kolegů.

Kombinace stárnutí populace a vznikajícípotřeby dovedností přináší nutnost inves-tovat do dovedností starších pracovníků.V několika dalších dekádách bude máloprostoru k tomu, aby se potřeba dovednos-tí řešila nahrazením starších pracovníkůmladšími, jako se to dělalo v minulosti. Jetřeba docílit toho, aby si jak pracovníci, takpodniky byly vědomy toho, že respektová-ním s věkem spojených potřeb budou lépeschopny čelit výzvám plynoucím ze stárnu-tí pracovních sil. Stárnutí není izolovanázáležitost. Musí být chápáno v souvislostis dalšími trendy, jako jsou globalizace,potřeba zvyšování kvalifikace, ekologizacehospodářství a společnosti, vyšší podíl ženna trhu práce, změny charakteru prácea pracovního prostředí, zvyšující se potřebapočítačové gramotnosti ve společnosti,nové formy vzdělávání či zvyšující se důle-žitost podnikatelských dovedností.

Zdroj: Cedefop

Poprvé se tato publikace se zaměřenímna koordinaci sociálního zabezpečenímigrujících osob v Evropské unii (EU) naknižním trhu objevila v roce 2007. Protožedošlo ke změně unijního předpisu, vyšlov roce 2012 její druhé, přepracované vydá-ní. Sociální a zdravotní zabezpečení a soci-ální péče jsou v pravomoci jednotlivýchstátů, avšak koordinace mezi národnímisystémy je v pravomoci EU, protože to sou-visí s volným pohybem pracovníků. Kekoordinaci byla vydána nařízení č. 883/04a č. 987/09, první upravuje hmotné a druhéprocesní právo této koordinace. Vztahuje sena osoby migrující za prací, na studentya výdělečně činné osoby.

Publikace je členěna na tři části. Obecnáčást je zaměřena na historický vývoj koordi-nace v Evropě a na EU. Obsahuje základnípředpisy upravující koordinaci v současnosti

a její základní principy. Je rozdělena do 5 ka-pitol. První kapitola pojednává o historickémvývoji a smyslu koordinace v Evropě. Cestake koordinaci sociálního zabezpečení bylavelmi složitá, protože v evropských státechse postupně vyvinuly v podstatě 4 modelyzajištění práva občana na zdravotní péčia sociální zabezpečení. Princip volnéhopohybu pracovníků však vyžaduje stejnépříležitosti pro všechny, a pracují v kteréko-liv členské zemi. Stanovit pravidla mezi 4 růz-nými přístupy bylo obtížné a trvalo to celých15 let (až do roku 1971), než byla dohodnu-ta pravidla respektující národní přístupy.Tehdy bylo vydáno Nařízení 1408/71, na něžnové nařízení navazuje. Dosavadní pravidlazjednodušuje.

V dalších kapitolách je podrobně roze-brána právní úprava volného pohybu osobv primárním právu. Předností této části je,

že v rámečku jsou uváděny doslovné textynejdůležitějších předpisů.

Poslední kapitola je zaměřena na základ-ní principy koordinace. Princip rovnéhozacházení znamená zákaz jakékoli diskrimi-nace na základě státní příslušnosti. Zásadapoužití jednoho právního řádu zachovávájedno pojištění migrujícího pracovníka, a tobez ohledu na jeho bydliště. Princip sčítánídob pojištění stanoví, že doby pojištění zís-kané v rámci předchozích pojištění v jinýchčlenských státech musí být vzaty v úvahupro posouzení nároku v kompetentnímstátě. Poslední princip, tedy export dávek,ukládá kompetentním institucím povinnostexportovat dávky do jiného členského státuv případě, že se osoba, která má na tytodávky nárok, přestěhuje.

Zvláštní část se zaměřuje na pojetí sociál-ního zabezpečení v určitých sociálních udá-

Osoby migrující po EU a jejich sociální zabezpečeníKoldinská, Kristina, Pikorová, Gabriela, Švec, Ladislav, Tomeš, Igor: Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU.

2., přeprac. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. 252 s. ISBN 978-80-7400-439-1.




lostech. Jedná se o dávky v nemoci,v mateřství, v případě pracovního úrazunebo nemoci z povolání, v invaliditě, dlou-hodobé péče, ve stáří a pozůstalých, rodinnédávky a dávky v nezaměstnanosti. Systema-ticky jsou popsána platná pravidla, adminis-trativní postupy (např. používání formulářůa jiných dokladů) a nastíněn je rovněž pře-hled změn podle nového Nařízení 883/2004a Nařízení 987/2009. Kapitoly 6 až 14 tak tvoříjádro knihy.

V kapitole 6. jsou uvedena pravidla urču-jící příslušnost k právním předpisům v EU,a to podle místa výkonu výdělečné činnos-ti, při vysílání pracovníků a pro studentya další neaktivní skupiny osob.

Kapitola 7. je věnována dávkám v nemo-ci, a to preventivní ochraně zdraví, léčenínásledků (nemoc, úraz) a hmotnému zajiště-ní osob, které jsou v důsledku zdravotníhoomezení znevýhodněny. Z hlediska organi-začního rozlišuje dva přístupy: dávkyv nemoci, v nichž stát je určovatelemi správcem systému, přičemž určujícím fak-torem je bydliště na území daného státu,a přenesení správy systému na samospráv-né a nezávislé instituce. Základní podmín-kou nároku na dávku je výdělečná činnosta hrazení pojistného. Pravidla překonávajírozdíly mezi jednotlivými státy v rozsahupůsobnosti jednotlivých národních systé-mů. Podle principu rovného zacházení máosoba, která čerpá věcné dávky na územíjiného členského státu, než je stát pojištění,nárok na stejný rozsah dávek, jaký by mělpojištěnec místního veřejného systému.Věcné dávky jsou poskytovány podle předpi-sů státu bydliště nebo pobytu, zatímco peně-žité dávky podle předpisů státu pojištění.

Kapitola 8. pojednává o dávkách v mateř-ství. Tato kapitola je stručná, protože seuplatňují stejná pravidla jako při jinýchdočasných dávkách. Pro nárok na věcnéa peněžité dávky je významné, zda je osobave státě jen dočasně, nebo v něm bydlí.V prvním případě jsou její nároky omezené,v druhém případě má stejné nároky jakoostatní občané tohoto státu.

Kapitola 9. se věnuje dávkám v případěpracovního úrazu nebo nemoci z povolání.I zde se autoři stručně zmiňují o tom, jakjsou základní 4 principy uplatněny. Důležitéje pravidlo o sčítání dob pojištění. Určitéodchylky jsou stanoveny při nemociz povolání, která se projeví až dodatečně.

Kapitola 10. pojednává o dávkách v invali-ditě. Pro invaliditu je typické dlouhodobépoškození zdravotního stavu, úbytek sil a růstživotních nákladů. Rozlišují se dva typysystémů, jedny (typ A), poskytují dávky jenosobám pojištěným v době vzniku invalidity,a to bez ohledu na dobu pojištění, druhé (typB) poskytují dávky v závislosti na době pojiš-tění. Autoři dobře popisují rozdíly v koordi-načních pravidlech pro jednotlivé typy.

Kapitola 11. popisuje úpravu pro případydlouhodobé péče. Jde o případy, kdy posti-žený je závislý na pomoci jiné osoby.V poslední době se postoj v EU k této kate-gorii podstatně změnil. Proto nař. 883/2004tomuto problému věnuje zvláštní kapitolu,

která v předchozích předpisech chyběla.Jde o novou právní úpravu, a proto autořivýrazně obohatili text o příklady z praxe.

Kapitola 12. pojednává o dávkách ve stářía s nimi souvisejících dávkách pozůstalých.Koordinace se provádí metodou dílčíchdůchodů. Způsoby koordinace jsou poměr-ně podrobně popsány a nejsou přílišodchylné od pravidel z roku 1971. Velmiinstruktivní je vysvětlující graf na str. 157.

Kapitola 13. popisuje koordinaci v přípa-dech rodinných dávek. Její úprava se vyví-jela i pod vlivem Evropského soudu, jehožrozhodnutí je podrobně v knize vysvětleno.Dávky se nově vyplácejí podle předpisůzemě, kde je výdělečná činnost vykonávána.

Kapitola 14. je věnována dávkám v neza-městnanosti. Protože je politika zaměstna-nosti svěřena evropským orgánům, má natuto agendu EU větší vliv. Za nezaměstna-nou se považuje osoba v situaci, kdy prácihledá a je k dispozici k přijetí vhodnéhozaměstnání podle definice Mezinárodníorganizace práce (MOP). Na dávky v neza-městnanosti se stejně jako na ostatní dávkypři aplikaci koordinačních pravidel použijívšechny základní principy koordinace soci-álního zabezpečení. Existují však některévýjimky, z nichž nejpodstatnější jsou v pub-likaci přehledně uvedeny. Pro případ neza-městnanosti je migrující pracovník na zákla-dě Nařízení pojištěn pouze jednou. Dalšívýjimkou je sčítání dob pojištění. V případědávek v nezaměstnanosti platí princip sčítá-ní dob pojištění, který dle Nařízení 883/04platí již i pro osoby samostatně výdělečněčinné, jimž se dříve tato doba nezapočítáva-la. Poslední výjimku, kterou autoři uvádí, jeexport dávek. V případě exportu dávekv nezaměstnanosti do jiného členskéhostátu platí nejrozsáhlejší omezení. Dříve hobylo možno realizovat maximálně po 3 mě-síce. Nařízením 883/04 byla doba výplaty dá-vek v nezaměstnanosti prodloužena na 6 mě-síců. Poté se uchazeč o zaměstnání musívrátit do státu, který mu dávky poskytuje,jinak mu jakýkoliv nárok od tohoto státuzanikne. Dávek v nezaměstnanosti se změnyv Nařízení 883/04 dotkly podstatně.

Za nesporný přínos zvláštní části lzepovažovat zvýraznění změn v koordinacidávek, které nové Nařízení 883/04 přineslo,informace o judikatuře Evropského souduv jednotlivých otázkách a praktické příkladypro lepší pochopení pravidel.

Poslední, třetí část je věnována proces-ním předpisům. Je rozdělena do tří kapitol.

Popisuje vazby mezi institucemi členskýchstátů například při výběru pojistnéhoa úhradě nákladů za poskytnuté dávky. Zmi-ňuje také vztahy mezi příslušnými sociální-mi institucemi a pojištěnci (např. oznamo-vací povinnost). Velkým přínosem je kapito-la „Institucionální zabezpečení koordinacev České republice“. Jsou zde vyjmenoványvšechny kompetentní instituce, institucev místě pobytu či bydliště a instituce pově-řené k řešení otázek, souvisejících s přísluš-ností k právním předpisům, jejichž přehledje graficky dobře zpracován.

Pozitivně lze hodnotit i zpracovaní kapi-toly 17. „Praktické problémy současnékoordinace sociálního zabezpečení“, v nížjsou uvedeny čtyři nejčastější problémysoučasné koordinace sociálního zabezpeče-ní. Prvním je skutečně jednotná aplikacekomunitárního práva ve všech členskýchstátech, které mají zcela odlišné systémysociálního zabezpečení, přičemž odlišnostise postupem času ještě prohlubují. Dávkyurčené ke krytí obdobných sociálních udá-lostí v různých členských státech se nachá-zejí ve zcela odlišných systémech, cožobčas vede k jejich odlišné koordinaci při-nášející migrujícím pracovníkům a jejichrodinám obtíže. Jako problematické se jevíi zavedení přechodných období pro volnýpohyb pracovníků z nových členských státůEU ze strany starých členů.

Koordinace sociálního zabezpečení byměla reagovat na vývoj společenské realityi právních systémů členských států. Posled-ním zmiňovaným praktickým problémemsoučasné koordinace sociálního zabezpeče-ní jsou změny způsobu migrace a vývojsystémů sociálního zabezpečení. Zatímcodříve se zpravidla jednalo o migraci dlou-hodobou, v současné době se více prosazu-je migrace krátkodobá.

Koordinace sociálního zabezpečení před-stavuje poměrně složitou oblast evropské-ho právního řádu. Publikace nabízí velmiplastický a ucelený přehled koordinacesociálního zabezpečení v EU a je využitelnápro teorii i praxi. Obsahuje cenné informa-ce i o soudním rozhodování a čtenáři přibli-žuje úpravu i množstvím praktických příkla-dů. S krizí ve státech, jako jsou Řecko, Špa-nělsko a Itálie, roste i migrace pracovníkůdo bohatších států, kde doufají, že naleznoupráci. Roste i pracovní migrace do ČR.Proto byla kniha vydána v pravý čas.

Ladislav Průša

V letošním ročníku celostátní soutěže Obec přátelská rodině, do níž se přihlásilo celkem28 obcí, ve svých kategoriích zvítězilo a neinvestiční dotaci na projekty zaměřené na pod-poru rodiny získalo 5 obcí, a to Dub u Prachatic, Borovany, Třinec, České Budějovice a Hradec Králové. Soutěž vyhlašuje MPSV, Stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti PSse Sítí mateřských center, Asociací center pro rodinu a Svazem měst a obcí. Kategorie Počet obyvatel Dotace v Kč Název obce KrajI. do 1 000 500 000 Dub u Prachatic JihočeskýII. 1 001 - 3 000 nebyl určen vítězIII. 3 001 - 10 000 1 100 000 Borovany JihočeskýIV. 10 001 - 50 000 1 500 000 Třinec MoravskoslezskýV. 50 001 a více 1 000 000 České Budějovice Jihočeský

1 000 000 Hradec Králové KrálovéhradeckýDotace celkem 5 100 000 Kč




Novinky v knižním fonduŽivot cizinců v ČR.Praha, Český statistický úřad 2012. - 29 s.Ekonomická zátěž středních příjmových sku-pin obyvatelstva: vývoj v letech 2008–2011./ Sirovátka, Tomáš - Horáková, Markéta -Jahoda, Robert - Kofroň, PavelPraha,VÚPSV, v. v. i., 2012. - 157 s. - ISBN978-80-7416-110-0.Kvalifikační potřeby trhu práce. Analýzaproměn trhu práce v ČR a EU, jejich tren-dy a faktory a projekce vývoje kvalifikač-ních potřeb pracovního trhu v ČR. /Lepič,Martin - Koucký, JanPraha, Národní ústav pro vzdělávání 2012. - 78 s.Předčasné odchody ze vzdělávání nastředních školách. Kvalitativní analýzarozhovorů s experty a příklady dobrýchpraxí. / Trhlíková, JanaPraha, Národní ústav pro vzdělávání 2012.- 40 s.Active ageing and labour law. Contributi-ons in honour of professor Roger Blanpain./ Hendrickx, Frank [EDI]

Cambridge, Intersentia 2012. - xiv, 320 s. -ISBN 978-1-78068-124-5.Cross-border welfare state. Immigration,social security and integration. / Vonk,Gijsbert [RED]Cambridge,Intersentia 2012. - xvi, 260 s. -ISBN 978-1-78068-096-5.Standard work: an anachronism? / Bue-lens, Jan [EDI] - Pearson, John [EDI]Cambridge, Intersentia 2012. - XI, 235 s. -ISBN 978-1-78068-132-0.A second child in the family. The conse-quences of changing family and fertility pat-terns in the Czech Republic. / Šastná, AnnaSaarbrücken, Lambert Academic Publishing2012. - 311 s. - ISBN 978-3-659-30659-4.Pohřebnictví. Právní zajištění piety a dů-stojnosti lidských pozůstatků a ostatků. /Kotrlý, TomášPraha, Linde Praha 2013. - 308 s. - ISBN978-80-86131-95-5.Sociálne služby v kontexte komunálnejpolitiky. / Repková, KvetoslavaBratislava, Inštitút pre výskum práce a rodi-ny 2012. - 176 s. - ISBN 978-80-7138-135-8.

Lidé jsou to nejcennější, co máte. Proro-dinná opatření ve firmách.Praha, APERIO-Společnost pro zdravé rodičov-ství 2012. - 136 s. - ISBN 978-80-904301-1-2.European yearbook of disability law. Vol. 3/ Waddington, Lisa [EDI] - Quinn, Gerard[EDI] - Flynn, Eilionoir [EDI]Cambridge, Intersentia 2012. - xiv, 435 s. -ISBN 978-1-78068-090-3.

Seminář o francouzském a českém systému denní péče o děti do šesti letVe dnech 14. a 15. března 2013 pořádal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., v rámci projektu Nové formy

denní péče o děti v České republice financovaného z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR česko-

francouzský seminář „Formy denní péče o děti do 6 let v České republice a ve Francii“. Cenným přínosem semináře

byla přítomnost zástupců Pokladny rodinných dávek z Marseille vedených jejím ředitelem Jean-Pierre Soureillat. Tato

instituce má v každém francouzském departementu za úkol nejen výplatu sociálních dávek včetně dávek pro rodiny,

ale je zodpovědná i za služby pro rodiny, a to ve formě vyplácení finančních příspěvků na služby (např. hlídání dětí)

nebo reakce na podněty pro zřízení určitých typů služeb, případně vydávání akreditací jejich poskytovatelům.

Na úvod semináře byly představenydemografické a ekonomické souvislostisystému denní péče o děti v obou zemích.Dále byla pozornost věnována péči o dětimladší 3 let jejich vlastními rodiči, tj. zejmé-na nastavení podmínek mateřské a rodičov-ské dovolené, a finanční podpoře státupečujícím rodičům v tomto období životajejich dětí. Další příspěvky semináře bylyrozděleny do dvou bloků. První se zabývalindividuálními formami nerodinné péčeo děti předškolního věku. Ve Francii jsouvelmi rozšířené služby mateřských asisten-tek, které po získání licence pečují až o 4 dě-ti ve své vlastní domácnosti. Tato forma pé-če umožňuje individuálnější přístup zejmé-na v péči o malé děti do 3 let věku. Kroměsamotného přesvědčení rodičů o vhodnos-ti tohoto typu hlídání pro jejich dítě jsouslužby mateřských asistentek vyhledáványv případě nedostatečné kapacity zejménav jeslích nebo v případě zvýšené potřebyrodičů využít flexibilní formu péče o děti, ajiž z časových nebo prostorových důvodů,nebo třeba i z důvodu specifických potřebdítěte. Stát tyto služby podporuje zejménavyplácením příspěvku na hlídání a daňový-mi úlevami přímo rodinám a dále úlevamina odvodech sociálního pojištění vázaných

na plat mateřské asistentky. Státní podporatohoto typu péče vedla ve Francii na jednéstraně k oslabení černého trhu v této oblas-ti, na druhé straně evidence těchto služebumožnila kontrolovat i jejich kvalitu. Tomůže být velkou inspirací pro stávající situ-aci v České republice.

Druhý blok představil formy kolektivnínerodinné péče v obou zemích. V Českérepublice jsou tyto formy stále dominantní,a to zejména u dětí starších 3 let, které jsoupřevážně umísovány do státních mateř-ských školek. Soukromá zařízení jsou z hle-diska kvantity nedostatečná a s ohledemna cenu za jejich služby často pro rodičenedostupná. Ve Francii existují různé formykolektivní péče i pro děti mladší 3 let.Kromě klasických jeslí, které jsou v mnohasměrech podobné těm českým, zde existu-jí např. rodičovské jesle, kde je podmínkoupřijetí dítěte aktivní participace rodičů nachodu zařízení, a již ve formě přímé péčeo děti, výpomoci s administrativou apod.,konkrétní forma spoluúčasti rodičů přitom

záleží na každém zařízení. Motivací spolu-účasti rodičů může být např. v sociálně sla-bých lokalitách začlenění rodičů na pracov-ní trh, nebo díky participaci získají rodičepracovní návyky, setkají se s lidmi v podob-né životní situaci, jesle mohou také zpro-středkovávat programy na podporu pra-covních kompetencí (psaní životopisu,sebeprezentace apod.). Kolektivní formypéče o děti jsou také finančně podporová-ny státem a kvalita jejich služeb podléhákontrole.

Jak závěrem zmínil pan ředitel Jean-Pier-re Soureillat, francouzský systém nerodinnépéče o děti je velmi komplexní a právě svourozmanitostí umožňuje rodičům volit způ-sob péče o děti dle jejich potřeb a preferen-cí. Avšak vybudovat tento systém, kterýmusí zároveň budit důvěru rodičů, je častodlouhodobý proces a vyžaduje trpělivost.

Prezentace ze semináře jsou dostupné nawww.vupsv.cz/index.php?p=care_for_child-ren&site=default

Jana Paloncyová, VÚPSV, v. v. i.

MPSV na rostoucí nezaměstnanost reagu-je sedmibodovým plánem, který má s vy-užitím finančních prostředků EU a státní-ho rozpočtu ve výši až 7 mld. Kč přispět k vyšší zaměstnanosti. Vychází z podporymladých lidí a absolventů, podporyzaměstnávání matek a dlouhodobě neza-městnaných, využívání formy „kurzarbei-tu“ prostřednictvím projektu Vzdělávejtese pro stabilitu!, lepšího zaměření rekvali-fikací, podpory samostatné výdělečné čin-nosti, finanční pomoci obcím a nezisko-vým organizacím při zaměstnávání neza-městnaných a zkvalitnění rad a pomociúčastníkům trhu práce.


Z domácího tiskuČeský občan, výdělečně činný v rámci

Evropské unie. / DANĚK, AntonínIn: Práce a mzda. - Roč. 61, č. 1 (2013), s. 43-45.II. pilířem důchodové reformy rozhodně stojí

za to se zabývat. /MÜLLEROVÁ, LudmilaIn: Národní pojištění. - Roč. 44, č. 1 (2013),s. 3-4.:obr.Vyjádření ministryně práce a sociálníchvěcí mj. ke startu II. pilíře.Specifické případy při placení pojistného

zaměstnavatelem a zaměstnancem. /DANĚK,AntonínIn: Práce a mzda. - Roč. 60, č. 12 (2012), s. 42-44.Podnikové mzdové systémy pro účastníky

II. pilíře důchodové reformy. / URBAN, RadekIn: Národní pojištění. - Roč. 44, č. 1 (2013),s. 11-12.:tab., -lit.Výklad navrhovaného postupu při zpraco-vávání mzdové agendy účastníků II. pilíředůchodové reformy.Změny v sociálním zabezpečení osob

samostatně výdělečně činných od 1. ledna

2013. / JANECKÁ, ZdeňkaIn: Národní pojištění. - Roč. 44, č. 1 (2013),s. 22-23.Průměrná mzda a další změny ve zdravot-

ním pojištění po 1. 1. 2013. / DANĚK, AntonínIn: PSK - Personální a sociálně právní kar-totéka. - Roč. 16, č. 1 (2013), s. 21-24.Problematika exportu dávek dlouhodobé péče

mezi ČR a SR. / ČERNÁ, Jitka - KANTOŘÍK,PavelIn: Práce a mzda. - Roč. 61, č. 1 (2013), s. 36-39.Posun účinnosti zákona o úrazovém pojiš-

tění zaměstnanců. / PŘIB, JanIn: Práce a mzda. - Roč. 61, č. 1 (2013), s. 40.Výpově pro soustavné méně závažné poru-

šování „pracovní kázně“. / BUKOVJAN, PetrIn: Práce a mzda. - Roč. 60, č. 12 (2012), s. 14-19.Nadbytečnost zaměstnance - nejčastější

výpovědní důvod. / JOUZA, LadislavIn: Právo pro podnikání a zaměstnání. -Roč. 20, č. 1 (2012), s. 31-35.

Ze zahraničního tiskuStrengthening the prevention of social

insecurity. [Posílení prevence sociální nejis-toty.] / SINFIELD, AdrianIn: International Social Security Review. -Roč. 65, č. 4 (2012), s. 89-106.: -lit.Otázky posílení prevence sociální nejistotyprostřednictvím silných programů sociální-ho zabezpečení v celosvětovém měřítku. Work-related social protection for informal

workers. [Sociální ochrana z titulu zaměstnánípro neformální pracovníky.] / LUND, FrancieIn: International Social Security Review. -Roč. 65, č. 4 (2012), s. 9-30.:obr., -lit.Článek pojednává o problematice pokrytípracovníků v neformální ekonomice sociál-ním zabezpečením včetně bezpečnostia ochrany zdraví při práci. Beyond continuity? Italian social assistan-

ce policies between institutional opportu-

nities and agency. [Nad rámec kontinuity?Italská politika sociální pomoci mezi institu-cionálními příležitostmi a politickými akté-ry.] / MADAMA, IlariaIn: International Journal of Social Welfare. -Roč. 22, č. 1 (2013), s. 58-68.:obr.,tab.,-lit.

Analýza vývoje politiky sociální pomociv Itálii v období posledních dvou desetiletí.Otázky účinnosti reformních kroků majícíchza cíl boj proti chudobě, zlepšení sociálníchslužeb, omezení regionálních rozdílů zave-dením standardů sociálních služeb a zvýše-ní výdajů na sociální účely.Social protection to achieve sustainable

inclusion: A European imperative in the

current economic crisis. [Sociální ochranapro dosažení udržitelného začlenění: Evrop-ský imperativ v současné hospodářskékrizi.] / EUZÉBY, ChantalIn: International Social Security Review. -Roč. 65, č. 4 (2012), s. 69-88.: -lit.Článek ukazuje, že podpora sociální ochra-ny v rámci sociálních investic je výbornýmprostředkem ke sladění cílů rovných příleži-tostí v průběhu celého života, trvalé ekono-mické výkonnosti a posílení sociální sou-držnosti v zájmu kolektivního blahobytu. Large differences in regional labour markets

show asymmetric impact of the economic cri-

sis. [Velké rozdíly v regionálních trzích práceukazují asymetrický dopad ekonomické krize.]/ BARTSCH, Gorja - SCIRANKOVA , DanielaIn: Statistics in focus. - č. 48 (2012), s. 1-11.:obr.Activation and „coercion“ among Swedish

social assistance claimants with different

work barriers and socio-demographic cha-

racteristics: What is the logic? [Aktivacea „nátlak“ mezi švédskými žadateli o soci-ální pomoc, kteří mají různé pracovní pře-kážky a socio-demografické charakteristiky:Jaká je v tom logika?] / NYBOM, JennyIn: International Journal of Social Welfare. -Roč. 22, č. 1 (2013), s. 45-57.:obr.,tab.,-lit.Švédská studie zkoumá účinnost aktivač-ních opatření mezi žadateli o sociální dávkyse zaměřením na důležitost, jaké mají socio-demografické charakteristiky a individuálnípřekážky pro výkon práce. Review of Sociological Literature on Inter-

country Adoption. [Přehled sociologické lite-ratury o mezinárodní adopci.] / WILLING, Indi-go - FRONEK, Patricia - CUTHBERT, DeniseIn: Social Policy and Society. - Roč. 11, č. 3(2012), s. 465-479.: -lit.Přehled zkoumá sociologickou literaturuo mezinárodní adopci od r. 1997 do r. 2010.



Odborný měsíčník Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR

SOCIÁLNÍ SLUŽBYwww.socialnisluzby.eu

Z obsahu březnového čísla:

� Zdeněk Kašpárek, Mgr. Petra Kulveitová: Překonali sami sebe - studenti SZŠ se zapojilido česko-rakouského projektu

� různí autoři: Inspekce v roce 2012: střet očekávání a reality� Jana Hrčová: Ako vybudova multisenzorickú miestnos� Mgr. Adéla Hradilová: VOP: Význam posudku lékaře při jednání se zájemcem

o pobytovou sociální službu� Mgr. Šárka Slavíková: Odborné sociální poradenství pro onkologicky nemocné

a jejich blízké� PhDr. Karolína Friedlová: Koncept Bazální stimulace poprvé na Ukrajině� Mgr. Petra Kulveitová: Značka kvality byla přijata do Programu Česká kvalita� Mgr. Jiří Mach: PR MPSV: Názory pro a proti transformaci pobytových zařízení

sociální péče

Osoby se zdravotním postižením mají ze zákona právo požádat Úřad práce ČR o pomoc při pře-konávání zdravotní bariéry bránící jejich pracovnímu uplatnění, a to prostřednictvím „pracovnírehabilitace“. Za tím účelem se posuzuje jejich funkční pracovní potenciál, a to s využitím „ergo-diagnostického vyšetření“, při němž se diagnostikují jejich psychosensomotorické schopnostivyužitelné k zaměstnání. Vyšetření provádí specializované zdravotnické zařízení, které v součin-nosti s Úřadem práce ČR na základě jeho výsledků vypracuje doporučení pro pracovní uplatně-ní, tzv. pozitivní pracovní rekomandaci, obsahující podrobnou informaci o tom, co posuzovaný s ohledem na svůj zdravotní stav může dělat. Kromě posouzení obecné funkční schopnosti k prácijsou stanoveny také pomůcky nezbytné k zařazení do zaměstnání. V návaznosti na tyto závěry ÚP ČR sestavuje v součinnosti s žadatelem o pracovní rehabilitaci individuální plán pracovní re-habilitace. V letech 2004–2008 vzniklo v České republice díky projektu Společenství EQUAL„Rehabilitace-Aktivace-Práce“ prvních šest ergodiagnostických pracoviš v pěti krajích ČR. Na nějnavazující systémový individuální projekt MPSV „Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabili-taci“ (PREGNET) má podpořit rozvoj systému pracovní rehabilitace formou regionálních sítí spo-lupráce jako komplexního nástroje aktivní politiky zaměstnanosti při integraci osob se zdravot-ním postižením (OZP) na trh práce v dalších krajích. Zdroj: MPSV


Summaries of selected articlesObsah

Ideas about old-age pension and its timing - influence oflegislation, work and family - p. 2The paper deals with the issue of old-age pension and thetiming and perception thereof as a contribution to the debateon active ageing and the prolonging of work activity inadvanced age. We begin by arguing that the transitionbetween economic activity and old-age pension ischaracterised by a growing variability of strategies andfactors influencing these strategies in terms of both type ofpension and timing. Using a cohort aged 55-65 we show howideas about old-age pension as a time of life with a specificcontent influence the timing of taking retirement. We identifya separate subgroup of people in the pre-retirement period,referred to as "non-pensioners", and people who are alreadyreceiving pension benefits and therefore have someexperience of life in retirement. The results show that theidea of going into retirement as a joyful event that can belooked forward to is slightly romanticised in the pre-retirement group and is, at least partially, motivated by anexternality - dissatisfaction with current employment. Non-pensioners and pensioners also have different ideas aboutthe benefits of life in retirement: there is often an expectedimprovement in their state of health and everyday activity,which the attitudes of young pensioners do not corroborateparticularly. Scrutiny of other factors that play a role in thedecision on the timing of retirement also indicates adiscrepancy between the great weight of the legislativedefinition of the retirement age and the "actual" variability of"soft" factors, such as physical and health condition,unemployment and family situation. These factors then alsoinfluence the retrospective assessment of the move intoretirement in old-age pensioners. The list of factorsinfluencing the timing of retirement is different for differentsocio-demographic groups. Based on these results, socialand pension policy should undertake a comprehensiveassessment of the factors that play a role in the planning ofretirement timing and should reflect their variablesignificance for different groups of future pensioners.Keywords: age limit, retirement, old-age pension, decision-making, ideas

Pension reform in the Czech Republic since 2010 - p. 10The paper aims to analyse pension reform in the Czech Republicsince 2010. Pension reform in the Czech Republic has gatheredpace. The panel of consultants and experts on pension reformhas recommended mandatory saving in pension funds. TheConstitutional Court has ruled that citizens with higher incomesduring their working careers should receive higher pensions.The government responded with a minor amendment to thePension Insurance Act and has also prepared a major pensionreform that introduces an opt-out option, albeit on a fairlymodest scale.The political risks of the current pension reformare considerable. The Czech government is introducing an opt-out at a time when neighbouring countries are slowlyabandoning this approach. The public is fairly sensitive to theproblems associated with pension reform in Central Europe. Thepublic has the feeling that the government is forcing on itsomething that has failed elsewhere. Real pension reformshould be budget-neutral, i.e. it should not generate any newbudget deficits - whether explicit or implicit. The parameters ofthe PAYG system should therefore be gradually modified. Theavailable options at present appear to be increasing the age ofretirement and decreasing the average pension/wage ratio.Keywords: pension reform, social insurance, Czech Republic,equivalence, solidarity

Hearing-impaired citizens' access to services available fromcommercial entities - p. 23In September 2012 I took part in the Bank Without Barrierscompetition as a juror, assessing the six biggest retail banks thatmet the condition of having branches in the region. I assessedtheir services for and communication with the hearing-impaired:cooperativeness, communication and barriers. The assessmentfrom the point of view of hearing-impaired persons did not dealwith financial products and their prices. My findings from testingthe banks are set out in this article. The stated recommendationsneed not be confined to the banking sector - they can be appliedto the accessibility and availability of goods and services invarious other commercial fields.Keywords: accessibility, communication, eScribe, person withhearing impairment, communication barriers.

Editorial 1

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzyPředstavy o starobním důchodu

a jeho časování

- vliv legislativy, práce a rodiny 2

Lucie Vidovićová

Důchodová reforma v ČR po roce 2010 10

Marek Loužek

Z Evropské unieNovely vybraných zákonov

a ich dopad na cenu práce 18

Projekty podporované EUEvropská referenční a expertní sí�

odborného vzdělávání (Refernet) 22

Poznatky z praxePřístup občanů se sluchovým postižením k dostupným

službám komerčních subjektů 23

Zajímavosti ze zahraničního tiskuDružstva mohou mladým lidem nabídnout lepší budoucnost 26

Trendy světové zaměstnanosti 2013 28

Význam investic do starších pracovníků 28

Informační servis čtenářůmRecenze: Osoby migrující po EU a jejich

sociální zabezpečení 29

Seminář o francouzském a českém systému denní péče

o děti do šesti let 31

Novinky v knižním fondu 31

Z domácího tisku 32

Ze zahraničního tisku 32

Obsahové zaměření časopisu

Sociální problematika v nejširším vymezení,

zejména tyto tematické okruhy:

� sociální teorie, sociální politika, � sociální služby, státní sociální podpora, hmotná nouze, � posudková služba, zdravotní postižení, � rodina, sociálně-právní ochrana dětí, rovné příležitosti, � pojistné systémy, důchodové, nemocenské a úrazové

pojištění, � příjmová politika, � zaměstnanost, politika zaměstnanosti,

� služby zaměstnanosti, trh práce, zahraniční zaměstnanost,

� mzdová politika, mzdové a platové systémy, � bezpečnost práce a pracovní prostředí, � pracovní podmínky, organizace práce,� sociální dialog a kolektivní vyjednávání,� migrace, integrace cizinců, � mezinárodní spolupráce v oblasti sociálního

zabezpečení, � legislativa upravující všechny tyto oblasti, � další příbuzná tematika.

Informace pro autory

Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouzerecenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení,které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky.Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úplnou kontaktní adresu včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na e-mailovou adresu: [email protected]. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány.

Formální požadavky

Rukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 20 tisíc znaků včetněmezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé a klíčová slova v češtině.Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou, příklady viz www.vupsv.cz. Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobílému provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.

For summaries of selected articles see the 3rd page of the cover.


2

dvouměsíčník/ročník7 2013

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.


02 obalka 2cislo13 - praha.vupsv.czpraha.vupsv.cz/fulltext/fsp_2013-02.pdf · sociální...

Documents