moŢnosti ŘeŠenÍ nezamĚstnanosti v jihomoravskÉm …bp.svse.cz/2010_bakalarske prace/ekonomika...

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb

MOŢNOSTI ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI

V JIHOMORAVSKÉM KRAJI SE

ZAMĚŘENÍM NA ZNOJEMSKO

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Dagmar STOJANOVÁ

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.

Znojmo 2010

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Možnosti řešení nezaměstnanosti v Jihomoravském

kraji se zaměřením na Znojemsko vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky

Wildmannové, Ph.D. a pouţila jen prameny uvedené v seznamu pouţitých zdrojů.

Ve Znojmě dne 27. dubna 2010 ……………………………………………..

Dagmar STOJANOVÁ

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí práce Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D. za její cenné rady

a připomínky, metodické a odborné vedení, kterým přispěla ke vzniku této bakalářské

práce. Dále bych chtěla poděkovat mé rodině, jenţ mi dokázala vytvořit vhodné prostředí

pro tvorbu této práce.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor Dagmar STOJANOVÁ

Bakalářský studijní program Ekonomika a management

Obor Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb

Název tématu: Moţnosti řešení nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji se

zaměřením na Znojemsko

Zásady pro vypracování:

1. Cílem bakalářské práce je vyhodnocení vyuţívání nástrojů aktivní politiky

zaměstnanosti na Znojemsku, a to na základě analýzy nezaměstnanosti

v Jihomoravském kraji a zjištění současného stavu trhu práce na Znojemsku.

2. Postup práce:

- Politika zaměstnanosti

- Analýza nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

- Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Jihomoravského kraje

- Analýza nezaměstnanosti, vyuţívání nástrojů aktivní politiky

zaměstnanosti na Znojemsku a zhodnocení vyuţití těchto nástrojů

3. Pouţité metody:

- Deskripce odborné literatury a legislativy

- Analýza ekonomických dat

Rozsah práce: 40 - 50

Seznam odborné literatury:

BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno:

Masarykova univerzita v Brně, 2005. 334 s. ISBN 80-210-3722-9.

BUCHTOVÁ, Boţena a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém.

1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8.

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1.

TULEJA, Pavel, NEZVAL, Pavel, MAJEROVÁ, Ingrid. Základy mikroekonomie. 1. vyd. Brno:

CP Books, 2005. 262 s. ISBN 80-251-0603-9.

Datum zadání bakalářské práce: květen 2009

Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2010

ABSTRAKT

Předmětem této bakalářská práce ,,Moţnosti řešení nezaměstnanosti v Jihomoravském

kraji se zaměřením na Znojemsko“ je rozbor a zhodnocení nezaměstnanosti

v Jihomoravském kraji v období let 2005-2009. První část je věnována obecným pojmům

nezaměstnanosti, její charakteristika, klasifikace, aktivní a pasivní politika zaměstnanosti.

Druhá část se soustředí na analýzu nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji jako celku,

dále pak v jednotlivých okresech a v poslední části je monitorován okres Znojmo. Rozbory

jsou stanoveny podle vybraných kritériích, jako je věk, vzdělání, délka evidence

na jednotlivých úřadech práce. Moţností řešení nezaměstnanosti je vyuţití aktivní politiky

zaměstnanosti, která je v této práci u jednotlivých regionů zmapována spolu s výdaji

na politiku zaměstnanosti.

Klíčová slova

Jihomoravský kraj, okres Znojmo, trh práce, nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti,

aktivní politika zaměstnanosti.

EINLEITUNG

Die Bakkalaureusarbeit „Die Lösungsmöglichkeiten der Arbeitslosigkeit in Südmähren

mit Schwerpunkt auf die Znaimer Region“ ist die Analyse und Bewertung der

Arbeitslosigkeit in Südmähren in den Jahren 2005-2009. Der erste Teil befasst sich mit

allgemeinen Begriffen der Arbeitslosigkeit, mit ihrer Beschreibung, Klassifizierung und

mit der aktiven und passiven Beschäftigungspolitik. Der zweite Teil orientiert sich an die

Analyse der Arbeitslosigkeit in Südmähren, dann in den einzelnen Bezirken und im letzten

Teil der Arbeit ist der Znaimer Bezirk beschrieben. Die Analyse wurde nach den

ausgewählten Kriterien definiert, wie der Alter, die Ausbildung, der Registrierungsdauer

beim Arbeitsamt sind. Die Lösungsmöglichkeit der Arbeitslosigkeit ist die Ausnützung der

aktiven Beschäftigungspolitik, die in dieser Arbeit bei einzelnen Bezirken einschließlich

der Kosten beschrieben ist.

Schlüsselwörter

Südmährischer Kreis, Bezirk Znaim, Arbeitsmarkt, Arbeitslosigkeit, Arbeitslosenrate,

aktive Beschäftigungspolitik.

OBSAH

Úvod ................................................................................................................................. 6

Cíl práce a metodika .......................................................................................................... 7

1. Trh práce a nezaměstnanost ........................................................................................... 8

1.2. Klasifikace nezaměstnanosti ....................................................................................... 9

1.2.1. Dobrovolná nezaměstnanost................................................................................. 9

1.2.2. Nedobrovolná nezaměstnanost ............................................................................. 9

1.3. Typologie nezaměstnanosti ....................................................................................... 10

1.3.1. Frikční nezaměstnanost ...................................................................................... 10

1.3.2. Sezónní nezaměstnanost..................................................................................... 11

1.3.3. Strukturální nezaměstnanost............................................................................... 11

1.3.4. Cyklická nezaměstnanost ................................................................................... 11

1.3.5. Dlouhodobá nezaměstnanost .............................................................................. 11

1.3.6. Rozsah nezaměstnanosti..................................................................................... 13

1.3.7. Vlivy působící na trh práce a nezaměstnanost .................................................... 13

1.3.8. Ztráty vlivem nezaměstnanosti ........................................................................... 14

1.4. Státní politika zaměstnanosti..................................................................................... 15

1.4.1. Právní normy nezaměstnanosti ........................................................................... 16

1.4.2. Úřady práce ....................................................................................................... 16

1.4.3. Pasivní politika státu .......................................................................................... 17

1.4.4. Aktivní politika státu.......................................................................................... 18

1.5. Shrnutí ...................................................................................................................... 21

2. Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji ...................................................................... 22

2.1. Základní charakteristika Jihomoravského kraje ......................................................... 22

2.1.1. Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji .................................................. 23

2.1.2. Rozdělení podle věku ......................................................................................... 24

2.1.3. Rozdělení podle vzdělání ................................................................................... 25

2.1.4. Rozdělení podle délky nezaměstnanosti ............................................................. 26

2.1.5. Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a okresech ................................... 27

3. Analýza nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje ........................................ 28

3.1. Blansko................................................................................................................. 28

3.2. Brno-město ........................................................................................................... 31

3.3. Brno-venkov ......................................................................................................... 33

3.4. Břeclav ................................................................................................................. 35

3.5. Hodonín ................................................................................................................ 38

3.6. Vyškov ................................................................................................................. 40

3.7. Znojmo ................................................................................................................. 43

3.8. Shrnutí nezaměstnanosti Jihomoravského kraje a okresů........................................... 50

Závěr ............................................................................................................................... 52

Pouţité zdroje .................................................................................................................. 54

Seznam pouţitých zkratek ............................................................................................... 58

Seznam tabulek, grafů a obrázků ..................................................................................... 59

Přílohy

6

ÚVOD

Nezaměstnanost je v dnešním ekonomickém světě jev zcela přirozeným. Naše společnost

se s tímto jevem začíná plně setkávat a vyrovnávat po roce 1989, do této doby se dá říci,

ţe hospodářská ekonomika pojem nezaměstnanost neznala. Fungoval zde 40 let totalitní

reţim, který spočíval v centrálně plánovaném ekonomickém systému. Aţ rok 1989 přinesl

radikální změny v hospodářství, začala zde fungovat trţní ekonomika, z nichţ vyvstaly

výrazné změny i na trhu práce. V nově vzniklé demokratické společnosti se stalo základem

ekonomiky volné a svobodné podnikání.

Laicky řečeno, nezaměstnanost je stav, kdy osoba, jenţ pracovat můţe a nebrání jí

ve vykonávání pracovní činnosti její zdravotní stav či jiné okolnosti, nepracuje. Jde o to, ţe

tato osoba je buď nezaměstnaná dobrovolně nebo nedobrovolně. Význam práce je

pro kaţdého jedince zcela jiný, ale pro všechny je společné to, ţe práce přináší v prvé řadě

určité finanční zajištění. Pro někoho je práce zábavou a jediným smyslem ţivota, pro druhé

je to zátěţ a zničující povinnost.

Ztrátu zaměstnání přijímá kaţdý jedinec individuálně, pro někoho je to ztráta osobnosti,

ztráta určité úrovně činnosti. Obecně se dělí důsledky ztráty nezaměstnanosti do dvou

kategorií – sociální a ekonomické dopady. K ekonomickým důsledkům se řadí ztráta

produkce, tedy lidé, kteří nepracují se nepodílí na výrobě statků, statky a výrobky

nevznikají, lidé je prostě nevyrobí. A mimo to, tito lidé v důsledku nezaměstnanosti

nedostávají mzdu, tudíţ tolik nespotřebovávají. Stát naopak musí vynakládat více

prostředků na politiku zaměstnanosti. Více financí se vyplácí ve formě dávek

pro nezaměstnané, podpor v nezaměstnanosti, více financi se vynakládá ku příkladu

na rekvalifikace a jiné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. K sociálním dopadům patří

sníţení ţivotní úrovně. Vyloučení ze zaměstnání vede aţ k apatii, nezájmu o okolí,

k uzavřenosti, k depresi a stresu, ke zhoršení zdravotního stavu, k určité deprivaci

v základních potřebách, tzn. člověk není schopen uspokojit své základní potřeby a potřeby

svých blízkých.

Je třeba si uvědomit, ţe nezaměstnanost se týká nejen samotného jedince, ale celé

společnosti. Jedinec si nedokáţe sám pomoci, je třeba aby stát vynaloţil veškerých

nástrojů, které by vedly ke sniţování nezaměstnanosti.

7

CÍL PRÁCE A METODIKA

Cílem této bakalářské práce je provést analýzu nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

v období 2005-2009, rozbor statistických dat jednotlivých okresů v tomto kraji

se zaměřením na Znojemsko. Práce má dále ukázat, jak se v jednotlivých okresech

Jihomoravského kraje vyuţívá nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jaké finanční

náklady jsou problematice nezaměstnanosti vkládány.

V první části jsou vymezeny základní pojmy a právní legislativa týkající se této

problematiky. Je zde vysvětlena oblast politiky zaměstnanosti – pasivní a aktivní politika

zaměstnanosti. Vše vychází z deskripce odborné literatury a platných zákonů.

Druhá část je zaměřena na analýzu nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji, zde je

rozebírána nezaměstnanost podle vybraných kritériích v jednotlivých okresech a více je

analýza zaměřena na okres Znojmo. V bakalářské práci jsou pouţity tabulky a grafy, jasně

vyjadřující situaci na trhu práce. Dále je zde vyuţita metoda sběru dat z úřadů práce.

8

1. Trh práce a nezaměstnanost

Cílem této kapitoly je nastínit trh práce, jeho vlastnosti a nezaměstnanost představit jako

přirozený jev fungování trhu práce. Nezaměstnanost není nic nového, neobvyklého, nýbrţ

ukazatel demokratického dění a svobody.

,,Nezaměstnanost bývá označována za projev poruch na trhu práce. Problematika

nezaměstnanosti, její existence a příčiny, patří jiţ dvě století k problémům, jímţ ekonomie

věnuje pozornost. Proto se i její pojetí vyvíjí. Nezaměstnanost je společností vnímána jako

významná porucha představující sociální i politický problém. Proto se hospodářská politika

orientuje i na cíle v oblasti zaměstnanosti. Snahou je vytvářet předpoklady pro co nejniţší

úroveň ukazatele míry nezaměstnanosti.“1

Je zcela typické pro trţní ekonomiku, ţe souběţně funguje trh zboţí a sluţeb, ale i trhy

výrobních faktorů, a tedy i trh práce, na němţ se kupuje a prodává práce, jejíţ cenou je

mzda. Trh práce má však svá specifika, která vyplývají z toho, ţe práce je funkcí pracovní

síly a je tudíţ úzce svázaná s osobností člověka.2

Ve většině vyspělých zemí se setkáváme s danými aktivitami státu na trhu práce, které

bývají označovány jako politika zaměstnanosti. Jejím cílem je přispívat k podpoře

dynamické rovnováhy na trhu práce a k omezení nezaměstnanosti, k níţ fungování trhu

práce ze své logiky inklinuje. Politika zaměstnanosti je těsně spjata s celkovou

hospodářskou a regionální politikou a také i se všemi směry sociální politiky.3

„Nezaměstnanost je vlastně přirozeným jevem a znakem svobodné společnosti zaloţené

na trţním mechanismu a demokracii. Její existence je vysvětlena následujícími potřebami:

Změnami ekonomiky, které vyţadují i změny v počtu pracovníků (nové

technologie, špatný odbyt výrobků, platební neschopnost…).

Svobodné rozhodnutí jedinců mezi finančním ziskem ze zaměstnání potřebným

k obţivě a volným časem.

1 FUCHS, Kamil, TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2003. s. 139 – 141. 2 WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno:

Computer Press, 1999. s. 3. 3 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 287.

9

Nezaměstnanost je výskyt osob bez placeného zaměstnání, které je chtějí a aktivně

je hledají, jsou na něj odkázány jako na zdroj obţivy.“4

1.2. Klasifikace nezaměstnanosti

Cílem kapitoly je základní rozlišení nezaměstnanosti. V příloze 1 jsou vysvětleny vybrané

základní pojmy související s nezaměstnaností. Lidé, které nezaměstnanost postihla se dělí

na nezaměstnané, kteří buď z nějakého důvodu pracovat nemohou, i kdyţ by pracovat

chtěli, ale nedovolí jim to např. jejich fyzický stav nebo lidé, kteří by pracovat chtěli, ale

prostě v jejich regionu práci nenajdou. Druhou skupinou jsou občané, jenţ o práci nestojí,

nemají zájem si práci vůbec hledat a pouze sociální dávky umí vyuţívat ku svému

prospěchu. Makroekonomická situace společnosti (to je ekonomická strategie,

demografické faktory apod.) je významným parametrem, ovlivňujícím podobu

nezaměstnanosti. V této souvislosti je moţno rozlišovat základní dvě formy

nezaměstnanosti:

1.2.1. Dobrovolná nezaměstnanost

Nezaměstnaný dává přednost jiným aktivitám před prací při určité mzdové sazbě.

Preferovat je moţno jak volný čas před nedostatečně placenou prací, tak např. studium,

péči o rodinu, předčasný odchod do důchodu apod. Je nutné o této formě nezaměstnanosti

uvaţovat, protoţe určitý počet dobrovolně nezaměstnaných bývá oficiálně evidován

a výrazně tak zkresluje obraz nezaměstnanosti v naší společnosti.5

1.2.2. Nedobrovolná nezaměstnanost

Ta vzniká v důsledku toho, ţe při daných mzdových sazbách chce více pracovníků

pracovat, neţ existuje pracovních příleţitostí. Tedy poptávka po práci je niţší neţ celková

nabídka, tj. část pracovníků zkrátka při běţné mzdové sazbě nenachází práci.6 Nesoulad

však nemusí vznikat z příčin mzdových, ale i z příčin, jejíchţ kořeny pramení z nároků

práce. Jestliţe volná místa vyţadují práci s mimořádnými kvalifikačními nároky, pro které

4 TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti.

1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s. 3-4. 5 TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti.

1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s. 7. 6 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 292.

10

není k dispozici potenciál pracovní síly, vzniká nedobrovolná nezaměstnanost

při současném vysokém neobsazení pracovních míst.7

1.3. Typologie nezaměstnanosti

Pojem nezaměstnanost je velmi všeobecný a široký a tím i neurčitý. Vágnost tohoto pojmu

se zbavíme rozdělením nezaměstnanosti na druhy, jenţ nám pomohou

se v nezaměstnanosti lépe orientovat. Tato kapitola mimo jiné má za cíl se zabývat

následky ztráty zaměstnání nejen pro jedince, ale i pro celou ekonomiku a společnost.

1.3.1. Frikční nezaměstnanost

Souvisí s neustálým pohybem lidí mezi pracovními místy a oblastmi nebo průběhy

jednotlivých stádií ţivotního cyklu. I v případě, ţe by se ekonomika nacházela ve stavu

plné zaměstnanosti, byla by zde určitá fluktuace – lidé, jenţ hledají práci po absolvování

školy nebo se stěhují do jiného města, ţeny se mohou vracet zpět do zaměstnání

po mateřské dovolené. Jelikoţ frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné

práce do druhé nebo hledají lepší zaměstnání, má se obvykle za to, ţe jsou nezaměstnaní

dobrovolně.8

Lze uvést ještě detailnější rozlišení frikční nezaměstnanosti:

Vyhledávací frikční nezaměstnanost – pracovník má určitou představu

o podmínkách svého zaměstnání a vyhledává optimální práci dle této jeho

představy jen potud, pokud nezjistí, ţe náklady na vyhledávání dalších míst jsou

vyšší neţ investice, které do vyhledávání vloţil.

Opatrnostní nezaměstnanost – uchazeč odmítá pracovní místa, o jejichţ korektnosti

má pochyby a vyčkává na lepší nabídky.

Spekulační nezaměstnanost – daný jev je výsledkem dočasného poklesu reálné

mzdy. Někteří pracovníci proto omezují svoji stávající nabídku pracovních hodin

v očekávání, ţe nabídnou více za vyšší mzdovou sazbu někdy v budoucnu.

Tímto přerozdělují nabídku své práce mezi jednotlivými úseky svého ţivota

v reakci na dočasný pokles reálné mzdy.


1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s.7. 8 WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno:

Computer Press, 1999. s. 14.

11

1.3.2. Sezónní nezaměstnanost

Je determinovaná dvěma příčinami. První příčinou je diskontinuita výroby v odvětví

závislých na ročních obdobích nebo na počasí (zemědělství, lesnictví, povrchová těţba,

rybolov apod.) a důsledky této diskontinuity v navazujících zpracovatelských odvětvích

(cukrovarnictví, konzervárenství apod.). Druhou příčinou jsou sezónní výkyvy poptávky

po různých druzích produkce (sportovní potřeby, konfekce apod.). Sezónní nezaměstnanost

je řešitelná opatřeními administrativními nebo v organizaci práce.9

1.3.3. Strukturální nezaměstnanost

Zde je spojitost s nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách

v jednotlivých segmentech trhu práce. Některé profese či odvětví nebo regiony se rozvíjejí

a poptávka po práci zde roste, zatímco jinde se sniţuje a dochází k nezaměstnanosti. Mzdy

na tyto ekonomické výkyvy nereagují dostatečně pohotově a trvá poměrně dlouho, neţ se

nabídky a poptávky vyrovnají.10

1.3.4. Cyklická nezaměstnanost

Vzniká vlivem krátkodobých cyklických fluktuací. Pokud je ekonomika ve stavu recese,

původním jevem je nárůst nezaměstnanosti. V případě cyklické nezaměstnanosti celková

nabídka práce převyšuje celkovou poptávku po práci, z toho plyne, ţe celkový trh práce je

v nerovnováze.11

1.3.5. Dlouhodobá nezaměstnanost

Ta je pro ekonomiku velkým problémem. Člověk, který se snaţí najít práci více neţ jeden

rok, se povaţuje za dlouhodobě nezaměstnaného. Dlouhodobá nezaměstnanost nejspíše

postihuje:

Dlouhodobě zaměstnanou pracovní sílu (paradoxně je známo, ţe lidé, kteří měli

stabilnější pracovní místo, hůře se na pracovním trhu uplatňují a tím častěji

zůstávají mezi dlouhodobě nezaměstnanými).

Osoby s nízkou kvalifikací a s nízkým vzděláním.

Lidé s kumulovanými osobními a sociálními handicapy.


1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s. 8. 10 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 292. 11 MUSIL Petr, et al. Ekonomie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. s. 345.

12

Příslušníky etnických skupin a imigranty (zejména spojené s ostatními handicapy,

tedy vzdělanostní a kvalifikační).

Obyvatelé z venkovských oblastí.

Mladistvé a absolventy škol (zejména mladé problémové jedince).12

Trh práce je velice dynamický, lidé z pracovních trhů vystupují a zase do nich vstupují.

Pokud se poptávka po určité profesi sniţuje, pracovníci přijmou niţší mzdu nebo se mohou

přestěhovat či za práci dojíţdět. Tímto tlakem se snaţí trh práce občany přizpůsobit se.

Ovšem jiná situace nastává, pokud lidé nemohou dlouhodobě vůbec najít pracovní místo.

Ti časem ztrácejí smysl pro kaţdodenní povinnosti a snahu pracovat, přicházejí o svoji

kvalifikaci a pracovní návyky a stávají se nezaměstnatelnými. Tito lidé zjistí, ţe se dá ţít

i ze sociálních dávek, i kdyţ skromněji, a zvyknou si na to, ţe prostě nepracují. Odpadne

jim tíţe hledání zaměstnání, nakonec ztrácí víru, ţe vůbec kdy práci najdou a nebudou

nadále vyvíjet takové úsilí na její hledání jako dřív. Firmy, potaţmo potenciální

zaměstnavatelé, vnímají nezaměstnanost jako negativní signál. Pracovník, který dlouho

nepracoval, ztratil chuť pracovat, vytratil se u něj smysl pro povinnost a zodpovědnost,

nemá jiţ tak dokonalou odbornost ve své profesi. Ochota firem zaměstnávat takového

pracovníka bude mizivá. Ti z dlouhodobě nezaměstnaných, jenţ byli původně

nedobrovolně nezaměstnanými, a smířili se s neúspěchy o návrat zpět do pracovního

procesu, se tak stávají nezaměstnanými dobrovolně – zvyšují přirozenou míru

nezaměstnanost.13

Je třeba ovšem zdůraznit dva důleţité momenty. Za prvé se nejedná

o všechny dlouhodobě nezaměstnané, ale jen o ty, kterým tato situace vyhovuje. Druhým

významným faktorem je to, ţe současný sociální systém nenutí k hledání vlastních

východisek ze vzniklé situace, především tím, ţe by těsněji provázal pasivní (výplata

podpory) a aktivní (zejména vstup do rekvalifikačních programů) politiku zaměstnanosti,

být nezaměstnaným se některým skupinám stále ještě vyplácí.14

12 TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné

společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s. 10. 13 BROŢOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze

Nakladatelství Oeconomica, 2006. s. 111 a 112. 14 SIROVÁTKA, Tomáš, MAREŠ, Petr. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vyd. Brno:

Masarykova univerzita v Brně, 2003. s. 139.

13

1.3.6. Rozsah nezaměstnanosti

Nezaměstnanost ovlivňují minimálně dva parametry, které jsou sledovány. Prvním

parametrem je rozsah nezaměstnanosti. Ten se z pravidla uvádí jako podíl celkového počtu

nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva

nebo k obyvatelstvu pobírajícímu mzdu. Druhým faktorem je délka trvání nezaměstnanosti

(ve dnech, týdnech, měsících), jenţ trvá bez přerušení u skupiny pozorovaných

nezaměstnaných. Jestliţe podělíme délku trvání nezaměstnanosti počtem nezaměstnaných

osob, dostaneme průměrnou délku nezaměstnanosti. ,,Tento parametr je těsněji spojen

se sociální dimenzí nezaměstnanosti, jeho hodnoty jsou primárně odvozovány

a distribuovány na základě sociálně psychologických důsledků subjektivní reflexe vlastní

sociální a ekonomické situace.“15

Mezi současné rysy nezaměstnanosti v České republice patří:

Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných.

Velká regionální rozdílnost úrovně nezaměstnanosti.

Stabilizace skupin obyvatelstva, jenţ ţije dlouhodobě ze sociálních dávek (lidé

nad 50 let věku, osoby se zdravotním postiţením, mládeţ, matky s malými dětmi,

romská populace).

Závislost většiny domácností na sociálních dávkách a částečná ztráta vnímavosti

dětí k souvislosti práce s finanční odměnou za tuto práci.

Pořád ještě vysoký nárůst dávek sociální péče pro jednotlivé nezaměstnané osoby,

při současném poklesu dávek sociální péče pro rodiny s dětmi.16

1.3.7. Vlivy působící na trh práce a nezaměstnanost

Na trhu práce a v oblasti nezaměstnanosti působí celá řada faktorů. Jaká je výše míry

nezaměstnanosti se odvíjí od demografického vývoje, migrační situace, sociální

a hospodářské politiky, průběhu a vývoje hospodářského cyklu, ceny práce, kvalifikační

struktuře pracovních sil, profesní flexibilitě pracovníků, pruţnosti trhu práce a rozvoji

zdrojů a v neposlední řadě závisí na nástrojích a úspěšnosti politiky zaměstnanosti.

15 TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné

společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s.10. 16 BUCHTOVÁ, Boţena, ed. Nezaměstnanost – technologické a sociální proměny práce. 1. vyd. Brno:

Masarykova univerzita, 2007. s. 24.

14

V posledních letech se trh práce v ČR vyznačuje tím, ţe se zaměstnanost sniţuje (poptávka

po práci) a zvyšuje se nezaměstnanost.17

1.3.8. Ztráty vlivem nezaměstnanosti

Ztráta zaměstnání znamená pro většinu lidí velmi nepříjemnou a mnohdy i špatně

zvladatelnou situaci. Člověk bez práce přichází o pokles ţivotní úrovně a ekonomickou

nejistotu do budoucna, ale znamená to pro něj i ztrátu vztahů a kontaktů. Pro některé je

práce nejen zdrojem osobního důchodu, nýbrţ i smysluplnou činností, jenţ jej naplňuje

po celý jeho aktivní ţivot. Vyřazení z pracovního procesu mnozí berou jako svoji

neschopnost, zpochybnění jejich kvalifikačních a profesních dovedností a zpochybnění

jejich schopností se uplatnit ve sloţitých společenských vztazích, a být tak plnohodnotným

občanem společnosti.

Ztrátu pociťuje jak nezaměstnaný, tak i celá společnost. V úvahu přichází jak ztráta

individuální, tak i společenská, které spolu úzce souvisí. Nejzávaţnější společenskou

ztrátou je ztráta na makroekonomické úrovni. Vyplývá ze skutečnosti, ţe ekonomika

se nenachází ve stavu plné zaměstnanosti a tudíţ je její výsledek pod potenciální úrovní.

Velikost ztráty je pak vyjádřena jako velikost produkční mezery. Ta vzniká proto, ţe lidé,

kteří chtějí pracovat, práci nemají, tudíţ se nepodílí na výrobě statků a sluţeb. Tuto ztrátu

lze odhadnout na základě Okounova zákona, tj. je-li skutečná míra nezaměstnanosti rovna

přirozené míře (u = u*), v tomto případě je skutečný produkt ekonomiky na úrovni

potenciálního (Y = Y*). Je-li však skutečná míra nezaměstnanosti vyšší (u > u*),

ekonomika zcela nevyuţívá svých potenciálních moţností a Y < Y*. Protoţe se nejedná

o ztráty malé (v naší ekonomice jde řádově o desítky miliard Kč), je nutné se zamýšlet

o potřebě sniţovat produkční mezeru. Pokud jsou ve státě lidé, kteří nepracují, neodvádějí

tedy daně z mezd. Firmám se vlivem sníţené produkce sniţují zisky, z nichţ plynou niţší

daně. ,,Stát přichází o daňové příjmy, zatímco jeho výdaje v důsledku nezaměstnanosti

rostou.“ Stát tudíţ musí vynaloţit vyšší objem prostředků na vyplácení podpor

v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Tím roste počet klientů sociálního státu

17 BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno:


15

a tím rostou i další nepříznivé sociální jevy, jako jsou zhoršení veřejného zdraví, růst

kriminality, politická nestabilita apod. Tyto jevy vedou k dalším výdajům státu.18

1.4. Státní politika zaměstnanosti

Cílem této kapitoly je nastínit, co státní politika zaměstnanosti znamená, jakými aktivitami

se zabývá, kdo ji vykonává a také o jakou legislativu se opírá. Rozebírá činnost úřadů

práce – pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti.

Státní politiku zaměstnanosti v České republice (ČR) vykonávají Ministerstvo práce

a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce (ÚP). Cílem státní politiky je zabezpečit občanům

právo moţnosti na zaměstnání, které vychází z článku 26 Listiny základních práv

a svobod.

,,Politiku zaměstnanosti lze vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny

podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní vyuţití pracovních sil.“

Na politice zaměstnanosti se zpravidla podílejí stát, zaměstnavatelé, zaměstnanci a odbory.

Jde o vytvoření harmonizace nabídky a poptávky na trhu práce. Politika zaměstnanosti

sama do působnosti trhu práce na mikroúrovni nezasahuje. To znamená, ţe počet

pracovníků, výdělky, výkonnost, kvalifikace apod. jsou zcela v kompetenci trhu.

Sice usiluje o přímé ovlivňování postavení nabídky a poptávky, ale spíše ve smyslu

rovnováhy podporuje a dolaďuje, aniţ by trh práce zásadním způsobem modifikovala.19

Politika zaměstnanosti se především orientuje na tyto aktivity:

Na rozvíjení infrastruktury trhu práce. Vlivem sítě specializovaných institucí (úřady

práce a zprostředkovatelny práce) zabezpečuje dokonalejší informovanost

o volných místech i o uchazečích o práci.

Napomáhá k vytváření nových pracovních míst. Poskytuje např. finanční podpory

na nová pracovní místa zaměstnavatelům, začínajícím podnikatelům, podporuje

veřejně prospěšné práce a zaměstnávání mladistvích a handicapovaných občanů.

Soustřeďuje se na adaptabilitu a mobilitu pracovní síly.

18 BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství,

(SLON), 2003. s. 76, 101, 103 a 104. 19 WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno:

Computer Press, 1999. s. 49.

16

Zaměřuje se na zabezpečení ţivotních podmínek těch, kteří se stali dočasně

nezaměstnanými formou dávek a podpor v nezaměstnanosti.20

,,V roce 1993 předloţila Evropská komise na základě výzvy Evropské rady (Kodaň, červen

1993) Bílou knihu – Růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost – výzvy a cesty vpřed

21. století. Obsahuje strategii, která umoţňuje sníţit nezaměstnanost a zvýšit ekonomický

růst za pomocí rozvoje lidských zdrojů. Tato strategie byla zasazena

do makroekonomického kontextu, jehoţ hlavními rysy jsou otevřená a decentralizovaná

ekonomika zaloţená na konkurenci a solidaritě. Kniha se stala základnou pro diskusi

o tvorbě pracovních míst a zvláště pak o tom, jak vytvářet lepší pracovní příleţitosti

na trhu práce pro znevýhodněné uchazeče o zaměstnání. Neboli šlo o diskusi

o mechanismech, s jejichţ pomocí je moţno přerozdělovat nejen zdroje, ale také

příleţitosti k dosaţení příjmů. Výsledkem bylo to, ţe politika zaměstnanosti byla zařazena

mezi evropské priority a otevřel se prostor pro společenský postup při tvorbě evropské

politiky zaměstnanosti.“21

1.4.1. Právní normy nezaměstnanosti

Základním právním předpisem je zákon 435/2004 Sb., o nezaměstnanosti, v plném znění,

jejímţ cílem je dosaţení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Vyhláška

č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání

a o rekvalifikaci zaměstnanců. Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění

rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.

1.4.2. Úřady práce

Úřady práce vykonávají stání správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti. Ministerstvo

práce a sociálních věcí působí globálně pro celou republiku, kaţdý úřad práce působí

na území svého správního obvodu (úkoly mají ale zhruba stejné). Také práci pro uchazeče

hledají pouze ve svém obvodě. Aby nedocházelo k izolaci jednotlivých úřadů a bylo

moţné realizovat i projekty dotýkající se několika obvodů, jsou některé úřady práce

20 WILDMANNOVÁ, Mirka. Sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Ekonomicko-

správní fakulta, 2005. s.117. 21 BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno:


17

pověřeny koordinací některých společných činností v okolních obvodech (nejedná se ale

o vztah nadřízenosti a podřízenosti).22

Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v plném znění, zprostředkováním zaměstnání

se rozumí:

Vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání

zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly.

Zaměstnání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uţivatele, kterým

se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíţí na její

provedení.

Poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příleţitostí.

Zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem:

Úřady práce.

Právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě

ke zprostředkování zaměstnání – agentury práce. (Tato novelizace nabývá účinnosti

28. prosince 2009).23

1.4.3. Pasivní politika státu

Veškeré činnosti spojené se zabezpečením nezaměstnaných se nazývají pasivní politika

zaměstnanosti (PPZ), jedná se v podstatě o různé finanční dávky či částky

pro nezaměstnané, aby po určitou nepříznivou dobu přeţili, dokud si nenajdou práci. Čím

vyšší je počet nezaměstnaných, tím je to pro stát draţší. Ale na aktivní politiku

zaměstnanosti (APZ) lze ovšem vydat jen tolik peněz, co zbude po zaplacení pasivní

politiky státu.24

Základní dávky v nezaměstnanosti jsou:

Odstupné, jenţ má charakter jednorázového podnikového nebo státního zaopatření.

Podpora v nezaměstnanosti, konstruována jako pravidelně se opakující dávka

sociálního pojištění.

22 CHUDOBA, Lukáš. Politika zaměstnanosti [online]. ©2005, [cit. 2010-01-26]. Dostupné z WWW:

<http://pravo.wz.cz/vyb/data/zamestnanost.rtf>. 23 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 14, odst. 1 a 3. 24 CHUDOBA, Lukáš. Politika zaměstnanosti [online]. ©2005, [cit. 2010-01-26]. Dostupné z WWW:

<http://pravo.wz.cz/vyb/data/zamestnanost.rtf>.

18

Pomoc v nezaměstnanosti, fungující jako peněţité dávky sociální pomoci.25

1.4.4. Aktivní politika státu

Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn nástrojů směřující k zajištění maximálně moţné

úrovně zaměstnanosti.

Nástroje, jimiţ je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména:

Rekvalifikace.

Investiční pobídky.

Veřejně prospěšné práce.

Společensky účelná pracovní místa.

Příspěvek na dopravu zaměstnanců.

Příspěvek na zapracování.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.26

Rekvalifikace

,,Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace

uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.“ Při výběru rekvalifikace se vychází

z moţností, schopností, předpokladů a zdravotního stavu osoby, která má být

rekvalifikována.27

Investiční pobídky

,,Investiční pobídky jsou obecně zaměřeny na podporu high – tech výroby a dovoz

kapitálu. Investiční pobídky jsou vymezeny v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních

pobídkách, v plném znění, pobídky v gesci MPSV dále v zákoně č. 435/2004 Sb.,

o zaměstnanosti (§111), vymezená území podpory, vymezené skupiny podporovaných

a výše podpor jsou stanovena Nařízením vlády č. 578/2004 Sb., kterým se mění nařízení

vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné

podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.“27

Investiční pobídky hmotně podporují:

Vytváření nových pracovních míst.


správní fakulta, 2005. s 118. 26 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 104, odst. 2.

19

Rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.27

Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšné práce spočívají zejména v údrţbě veřejných prostranství, údrţbě

a úklidu veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí, státních

nebo jiných obecně prospěšných institucí. Jde o časově omezené pracovní příleţitosti, kdy

zaměstnavatel vytváří pracovní místo nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců,

a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání.27

Společensky účelná pracovní místa

Zaměstnavatel zřizuje tato pracovní místa na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je

uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem.

Společensky účelným místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce

uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.27

Příspěvek na zapracování

Příspěvek na zapracování můţe úřad práce poskytnou zaměstnavateli na základě dohody

s ním uzavřené, pokud zaměstnavatel uzavře pracovní poměr s osobou, které věnuje úřad

práce zvýšenou pozornost.27

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program můţe zaměstnavatel od úřadu

práce získat na základě s ním uzavřené smlouvy, pokud zaměstnavatel přechází na nový

podnikatelský program a proto z toho důvodu nemůţe zajistit a zabezpečit pro své

zaměstnance práci v rozsahu týdenní pracovní doby.27

Pro účely mezinárodního srovnání v zemích EU jsou nástroje APZ podle charakteru

tříděny do pěti hlavních skupin.

1. Veřejné sluţby zaměstnanosti.

Zprostředkování práce.

Intenzivní poradenství a kurzy.

27 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.

Filozofická fakulta, 2008. s. 60 – 64.

20

Podpora pracovní mobility – finanční podpora při nástupu do zaměstnání

mimo dosavadní bydliště.

2. Pracovní příprava a výcvik.

Jedná se o selektivní přípravu a výcvik a dále pak o všeobecně zaměřenou přípravu,

jejímţ cílem je zvyšování kvality pracovní síly jako celku. Příprava efektivně

ovlivňuje nejen zaměstnanost, ale ve velké míře ovlivňuje postoje a kvalitu ţivota

klientů tím, ţe zvyšuje jejich sebedůvěru, poskytuje chybějící sociální kontakty,

motivuje k dalšímu sebezdokonalování.

3. Programy pro nezaměstnanou mládeţ.

Pracovní příprava a výcvik pro mládeţ.

Programy pro nezaměstnanou handicapovanou mládeţ.

4. Podpora tvorby pracovních míst.

Podpora tvorby pracovní míst v soukromém sektoru.

Pomoc osobám, které se rozhodli samostatně podnikat.

Přímá tvorba pracovních příleţitostí ve veřejném sektoru.

5. Programy pro handicapované.

Zdravotní a mentální diskvalifikaci.

Sociální a kulturní bariéry.

Slovo handicap chápeme v tomto kontextu jako znevýhodnění na trhu práce různého

druhu.28


správní fakulta, 2005. s. 118.

21

1.5. Shrnutí

V této části bakalářské práce jsou popsány nejen druhy či typologie nezaměstnanosti, ale

jsou zde vyobrazeny i příčiny nezaměstnanosti, koho nejvíce nezaměstnanost postihuje

a jaké jsou její důsledky pro společnost a pro jedince. Dále je zde popsána státní politika

zaměstnanosti, tj. úřady práce a jejich úkoly, činnost a s nimi spojená PPZ a APZ. Součástí

trhu práce je výrobní faktor práce, který má svá specifika. Práce je jedním ze zdrojů

a vykonává ji člověk, který je schopen pracovat. Tak jako vše i trh práce i politika

zaměstnanosti prošly určitým svým vývojem.

Podle Haláskové Renáty29

se nejprve vyvíjela pasivní politika zaměstnanosti a uplatňovaly

se nejrůznější podoby podpor a dávek v nezaměstnanosti. A to jiţ v první třetině 20. století,

kdy se začaly vnímat příčiny nezaměstnanosti. Aţ teprve v 70. letech 20. století se začala

rozvíjet aktivní politika zaměstnanosti, která napomáhala strukturálním změnám

a flexibilitě trhu práce. První místo začala zaujímat podpora nabídky práce a její kultivace

pomocí nástrojů, jako je pracovní výcvik, zlepšení dovedností při hledání práce,

rekvalifikace a další opatření napomáhající při pracovním umístění. Mimo to i napomáhá

vytváření nových pracovních míst jak v sektoru veřejného, tak i soukromého na všech

úrovních. Je třeba ovšem koncipovat politiku zaměstnanosti velmi opatrně a citlivě,

neboť její efekty nemusí být vţdy jen pozitivní. Konkrétní podoba politiky zaměstnanosti

by měla být výsledkem důsledného a promyšleného posouzení z hlediska ekonomických

i sociálních úvah.

29 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.

Filozofická fakulta, 2008. s. 136.

22

2. Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji

V této kapitole se zaměřím na celkovou nezaměstnanost v Jihomoravském kraji (JMK).

Analyzuji nezaměstnanost dle daných kritériích, jako je věk, vzdělání a délka

nezaměstnanosti. Představím ekonomické subjekty sídlící v JMK a největší zaměstnavatele

tohoto kraje (viz příloha 6). Sledování dat se vztahuje k období let 2005-2009.

2.1. Základní charakteristika Jihomoravského kraje

Jihomoravský kraj má rozlohu 719 555 ha, ţije zde cca 1 140 000 obyvatel, hustota

osídlení je cca 157 obyvatel/km2. Na území tohoto kraje je 673 obcí, 49 měst a 7 okresů

(Blansko, Brno–město, Brno–venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo). JMK

se rozprostírá v jihovýchodní části ČR u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Střediskem

kraje je druhé největší město ČR Brno (370 000 obyvatel), kraj se řadí k regionům

s výrazným ekonomickým potenciálem. V posledních letech se navyšuje počet

podnikatelských subjektů v oblasti počítačové technologie, telekomunikací, vývoje

softwaru. Na nadprůměrnou vzdělanostní úroveň obyvatel v kraji má zásluhu kvalitní

systém vysokého školství. Na vysokém stupni úrovně je také jihomoravské zemědělství.

Specialitou jiţní Moravy je především vinohradnictví na evropské úrovni. Severní oblasti

kraje jsou významná pro lesnictví a produkci dřeva.

Obrázek 1: Mapka Jihomoravského kraje

Zdroj: Portál Jihomoravského kraje. Základní údaje o Jihomoravském kraji.

23

2.1.1. Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

V následující tabulce (tab. 1) je jednoznačně vidět klesání počtu nezaměstnaných v období

2005-2008, rok 2009 naopak vykazuje rapidní nárůst nezaměstnanosti.

Tab. 1: Čtvrtletní ukazatel počtu nezaměstnaných v JMK 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

I. čtvrtletí 66 521 63 442 53 204 41 670 53 601

II. čtvrtletí 60 167 54 941 45 192 36 409 54 382

III. čtvrtletí 62 019 55 242 44 885 38 779 59 487

IV. čtvrtletí 63 692 55 230 44 239 43 063 65 944

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Statistiky

nezaměstnanosti.

Z grafu (graf 1) je patrná kaţdoročně opakující se situace, tedy na začátku kaţdého roku je

nezaměstnanost vysoká a začíná klesat a v průběhu roku mírně klesá nebo stagnuje. Je to

dáno tím, ţe nezaměstnanost je velmi ovlivněná sezónností a v prvním kvartále roku

nejsou vhodné podmínky právě pro sezónní práce jako je např. zemědělství a stavebnictví.

Ovšem od třetího čtvrtletí roku 2008 a i v průběhu roku 2009 se situace zcela mění,

nezaměstnanost stále stoupá. Její nárůst je zapříčiněn celosvětovou hospodářskou krizí,

která se odrazila i na našem trhu práce. Tento trend nárůstu se bohuţel nezastavil

ani v letošním roce 2010, leden ukazuje počet nezaměstnaných v JMK 71 044 osob.

Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v JMK 2005-2009

30000

35000

40000

45000

50000

55000

60000

65000

70000

I.05

II.05

III.0

5

IV.0

5I.0

6II.

06

III.0

6

IV.0

6I.0

7II.

07

III.0

7

IV.0

7I.0

8II.

08

III.0

8

IV.0

8I.0

9II.

09

III.0

9

IV.0

9

Zdroj: Tab. 1 (práce autora).

24

2.1.2. Rozdělení podle věku

V první skupině jsou nezaměstnaní do věku 19 let, další kategorie je hranice věku 20-29

let, dále rozdělení pokračuje po 10 letech aţ do věku 60 a více let. Z hodnot tabulky (viz

příloha 3) je jasné, ţe v letech 2005, 2006 a 2009 má kategorie 20-29 let nejvyšší počet

uchazečů a kategorie 50-59 let také, a to v roce 2007 a 2008. Dále je patrné, ţe hodnoty

ve všech věkových kategorií jsou klesající (léta 2005-2008), ale u kategorie 60 a více let je

tendence naopak stoupající.

Graf 2: Znázornění věkové struktury nezaměstnanosti ve čtvrtletích roku 2005

0

5000

10000

15000

20000

25000

do 19 20-29 30-39 40-49 50-59 60 a více

I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí

Zdroj: Příloha 3 (práce autora).

V grafickém znázornění (graf 2) během roku 2005 je vidět téměř klesající tendence

v kategoriích 20-29 let, to můţe být proto, ţe zaměstnavatelé začali zaměstnávat více

absolventy škol, nevyţadují jiţ tolik ţádanou praxi a zkušenosti jako v dřívějších letech.

Tato věková kategorie patří k nejpočetnější skupině. Oproti tomu nejméně početná

kategorie jsou lidé nad 60 let a více, ale jejich počty se kaţdým čtvrtletím navyšují. Zde

můţe být důvodem jejich klesající pracovní výkonnost a častější absence v zaměstnání

(začínají zdravotní problémy).

25


0

5000

10000

15000

20000

25000

do 19 20-29 30-39 40-49 50-59 60 a více

I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí


Hodnoty z roku 2009 (graf 3) jsou zde pro ujasnění toho, ţe ve všech čtvrtletích se v kaţdé

věkové kategorii nezaměstnanost zvýšuje, pouze skupina do 19 let kolísá. Je velmi

zajímavé i srovnání roku 2005 s rokem 2009. Rok 2009 přináší méně nezaměstnaných

oproti roku 2005. Nezaměstnanost občanů ve věkové kategorii 60 a více let nám oproti

roku 2005 prudce roste, v prvním čtvrtletí to je o 209 %, v druhém čtvrtletí se hodnoty

zvýšují o 200 %, ve třetím čtvrtletí je číslo o 201 % vyšší a v posledním čtvrtletí je nárůst

o 199 %.

2.1.3. Rozdělení podle vzdělání

Nezaměstnanost lze analyzovat např. z hlediska vzdělanosti uchazečů o práci. Na toto

rozčlenění jsem se zaměřila podrobněji a rozdělila si nezaměstnané na bez vzdělání,

základní vzdělání, střední odborné vzdělání s výučním listem, úplné střední vzdělání

a vysokoškolské vzdělání (druhý stupeň studia na vysoké škole). Tabulka (viz příloha 4)

říká, ţe hodnoty u nezaměstnaných lidí bez vzdělání a se základním vzděláním

ve II. čtvrtletí mají klesající tendenci nebo stagnují. Pravděpodobně je to zapříčiněno tím,

ţe většina těchto lidí je závislých na sezónních pracích a právě II. čtvrtletí je časem, kdy

se sezónní práce rozvíjejí. Opakem je rok 2009, kdy ve II. čtvrtletí je tendence opačná,

tedy hodnoty čísel jdou vzhůru. Nezaměstnaní se středním odborným vzděláním s výučním

listem jsou nejpočetnější kategorie. Jejich hodnoty jsou klesající ve II. čtvrtletí, v dalších

čtvrtletích se hodnoty střídají, tzn. v některém čtvrtletí jsou stoupající a v jiném zase

klesající. Vysokoškoláci si po ukončení studia práci ihned nehledají, přes prázdniny

se zaregistrují na úřadě práce, proto jejich počty klesají aţ ve IV. čtvrtletí. Velmi výstiţně

26

vzdělanostní strukturu ukazuje graf (graf 4). Křivky kategorií bez vzdělání, úplné střední

vzdělání a vysokoškolské vzdělání jsou téměř v rovině. Skupina lidí se základním

vzděláním a středním odborným vzděláním s výučním listem jsou v globále klesající.

Jejich nejvyšší body křivky se nacházejí v I. čtvrtletích. Křivky všech kategorií stoupají

vzhůru v období roku 2009.

Graf 4: Struktura nezaměstnanosti v JMK podle vzdělanosti 2005-2009

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

I. 05

II. 05

III. 05

IV. 05

I. 06

II. 06

III. 06

IV. 0

6I. 0

7II.

07III.

07IV. 0

7I. 0

8II.

08III.

08IV. 0

8I. 0

9II.

09III.

09IV. 0

9

bez vzdělání základní vzdělánístř. odb. s výučním listem úplné střední vzdělánívysokoškolské vzdělání


2.1.4. Rozdělení podle délky nezaměstnanosti

Dle tabulky (viz příloha 5) jsou nejpočetnější skupinou nezaměstnaní s délkou

nezaměstnanosti nad 24 měsíců. Jsou to lidé, jenţ si velmi obtíţně po tak dlouhém období

práci hledají, ztrácí nejen pracovní návyky, ale především i důvěru v sebe samotné. Situace

je zlomová ve III. kvartále roku 2007, kde největší skupinou se stávají naopak

nezaměstnaní v kategorii do 3 měsíců. Na tomto místě je zajímavé grafické srovnání délky

nezaměstnanosti do 3 měsíců a nad 24 měsíců. Jak graf (graf 5) ukazuje, křivka

s dlouhodobě nezaměstnanými, tedy nad 24 měsíců, má stále klesající tendenci. Hodnoty

křivky s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců klesají s nástupem II. čtvrtletí, důvodem je

opět uţ zmiňovaná sezónnost.

27

Graf 5: Nezaměstnanost v JMK, délka do 3 měsíců a nad 24 měsíců 2005-2009

0

5000

10000

15000

20000

25000

I. 05

II. 05

III. 05

IV. 0

5I. 0

6II.

06III.

06 IV

. 06

I. 07

II. 07

III. 07

IV. 0

7I. 0

8II.

08III.

08IV

. 08

I. 09

II. 09

III. 09

IV. 0

9

nad 24 měsíců do 3 měsíců


2.1.5. Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v okresech

Následují tabulka (tab. 2) předkládá souhrnný přehled o vývoji MN, která, jak je patrné, je

nejvyšší v okresech Hodonín (15,93 %) a Znojmo (15,38 %) v roce 2009. Nejniţší je

v okrese Brno-venkov v roce 2008 (4,40 %) a v roce 2007 (4,50 %), poté v okrese Vyškov

ve stejném roce (4,88 %).

Tab. 2: Pětiletý přehled míry nezaměstnanosti v JMK a okresech 2005-2009

Jihomorav

ský kraj

okres

Blansko Brno-

město

Brno-

venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

2005 10,21 % 8,10 % 9,50 % 6,70 % 12,86 % 15,16 % 8,76 % 14,14 %

2006 8,82 % 6,70 % 8,50 % 5,70 % 10,44 % 13,33 % 6,84 % 13,61 %

2007 6,92 % 5,60 % 6,90 % 4,50 % 7,98 % 10,70 % 4,88 % 11,53 %

2008 6,83 % 6,50 % 5,50 % 4,40 % 7,23 % 10,92 % 5,19 % 10,80 %

2009 10,59 % 12,40 % 8,20 % 8,17 % 13,49 % 15,93 % 9,71 % 15,38 %

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Blansko. Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2005-2009.

28

3. Analýza nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje

V této části je analyzovaná nezaměstnanost podle jednotlivých regionů JMK. V kaţdém

okrese JMK je nezaměstnanost posuzována v období 2005-2009 dle určitých vybraných

kritérií. Jsou zde prezentovány i moţnosti řešení nezaměstnanosti (APZ) v okresech JMK,

kolik evidovaných uchazečů o zaměstnání vyuţívá těchto moţností a v neposlední řadě

výdaje na politiku zaměstnanosti, jak na pasivní, tak i na aktivní politiku zaměstnanosti.

3.1. Blansko

Region Blansko leţí v severní části JMK. Sousedí s regiony Prostějov, Svitavy, Ţďár

nad Sázavou, Brno-venkov a Vyškov. Okres je znám svými přírodními krásami, do kterých

jsou zahrnuta chráněná území Moravského krasu s proslulými jeskyněmi a propastí

Macochou a další oblasti. Region Blansko má charakter průmyslově – zemědělský.

Stav a vývoj počtu uchazečů o zaměstnání

Nezaměstnanost v okrese Blansko po období let 2005-2008 je klesající, v roce 2009 jde

pomyslná křivka vzhůru. Rok 2007 je rokem, kdy je evidováno nejméně uchazečů

o zaměstnání a míra nezaměstnanosti tudíţ byla 5,6 %. Následující tabulka (tab. 3) nám

dané údaje potvrzuje a doplňuje o další data, jako je počet evidovaných ţen (v roce 2007 to

je 1 869), počet evidovaných absolventů (v roce 2007 to je 205).

Tab. 3: Vývoj nezaměstnanosti, ÚP Blansko 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

celkem evidovaných 4 487 3 815 3 225 3 535 6 025

míra nezaměstnanosti (%) 8,10 6,70 5,60 6,50 12,40

z toho ţeny 2 363 2 125 1 869 1 986 2 906

z toho absolventi 370 281 205 236 470


29

Aktivní politika zaměstnanosti

Systém APZ se zaměřuje především na prevenci a řešení dlouhodobé nezaměstnanosti,

aktivaci nezaměstnaných a podporu vytváření pracovních míst, zvláštní pozornost je

věnována lidem s největšími potíţemi na trhu práce.

Tab. 4: Zařazení uchazeči o zaměstnání do APZ, ÚP Blansko 2005-2009

2005 2006 2007 2008 20091)

mladí lidé do 25 let 366 389 195 130 37

podíl na celkovém počtu uchazečů

zařazených do APZ v %

32,20 30,00 22,00 16,00 2,70

lidé starší 50 let 289 152 172 269 364



25,40 12,00 19,00 33,00 26,70

dlouhodobě nezaměstnaní 596 444 360 445 998



52,5 34,00 41,00 55,00 73,30

ţeny ---- ---- ---- 534 757



---- ---- ---- 66,00 55,60

1) V roce 2009 se evidovali mladí lidé do 20 let věku.

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Blansko. Zprávy o situaci na trhu práce 2005-2009.

Tabulka (tab. 4) nám ukazuje, ţe nejvíce mladých lidí do 25 let je do programů APZ

zařazeno v roce 2006 (389). Osoby starší 50 let prochází APZ nejvíce v roce 2009 (364),

taktéţ ve stejném roce je zařazeno do APZ nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných (998).

Evidence dat o ţenách zapojovaných do APZ se vede aţ od roku 2008, a proto je

tato evidence neporovnatelná.

Vyuţívání nástrojů APZ

Z nástrojů APZ jsou preferovány rekvalifikace, čímţ je posilována zaměstnatelnost osob

z dlouhodobého hlediska. Rekvalifikace přispívají k zaměstnatelnosti prostřednictvím

získávání nové kvalifikace, zvyšování, rozšiřování a prohlubování dosavadní kvalifikace.

Osvědčuje se doplňování rekvalifikací dalšími nástroji APZ, zejména prospěšnými pracemi

(VPP) a společensky účelnými pracovními místy (SÚPM). Více situaci popisuje tabulka

(tab. 5).

30

Tab. 5: Nástroje APZ, ÚP Blansko 2005-2009

SÚPM u

zaměstnavatelů

SÚPM k SVČ CHPM VPP rekvalifikace

2005 295 96 1 97 610

2006 303 116 0 113 721

2007 168 99 0 74 789

2008 121 58 0 162 601

2009 168 85 21 182 702


Rok 2006 je rokem, kdy se nejvíce (po rekvalifikaci) vyuţívá nástroj SÚPM

u zaměstnavatelů, a to 303 míst a SÚPM k samostatné výdělečné činnosti (SVČ) bylo 116.

VPP je vyuţito nejvíce v roce 2009, je to 182 míst. Na tato místa jsou umísťováni zejména

dlouhodobě nezaměstnaní. Rekvalifikace, jakoţto nejvíce vyuţívaný nástroj, se ve velké

míře uplatňuje v roce 2007. Rekvalifikací se v tomto roce zúčastní 789 evidovaných

uchazečů. V roce 2009 je po delší době podpořeno zřízení jedné chráněné pracovní dílny

s 10,5 pracovními místy (CHPM). Na tato místa nastupuje 21 osob zdravotně

znevýhodněných, všichni s úvazkem 0,5. Této chráněné pracovní dílně je

také za IV. čtvrtletí roku 2009 poskytnut příspěvek na částečnou úhradu provozních

nákladů.

Výdaje na politiku zaměstnanosti

Na PZ se kaţdoročně vydávají nemalé finanční částky. Při financování PZ jde

zjednodušeně o to, ţe se nejprve finančně hradí PPZ a pak se vynakládají finance na APZ.

Tab. 6: Výdaje na PZ, ÚP Blansko 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

výdaje na PZ celkem 98 052 94 510 95 284 96 675 241 246

z toho na PPZ 70 954 70 233 75 022 76 121 192 441

z toho na APZ 27 098 24 277 20 262 20 554 48 805

podíl APZ na PZ v % 27,60 25,70 21,30 21,30 20,20


31

Tabulka (tab. 6) nám říká, o jaké částky se v období 2005-2009 jedná. Nejvíce se vydává

na PZ v roce 2009 (241 246 tis. Kč), ale zároveň podíl APZ na PZ v % je nejmenší

(20,2 %). Důvodem je právě vysoká finanční částka vloţená do PPZ (192 441 tis. Kč).

3.2. Brno-město

Brno je statutárním městem a člení se na 29 městských částí. Geografické a přírodní

faktory v současné době nejsou determinující podmínkou, která ovlivňuje situaci na trhu

práce. Mnohem větší roli nyní samozřejmě hrají faktory ekonomické, jejichţ význam

vzrostl v souvislosti s transformací ekonomiky po roce 1989. Jednou z rozhodujících

podmínek pro lokalizaci nových investic je kvalifikovaná pracovní síla a také dobrá

dopravní dostupnost města Brna, ať jiţ z hlediska dopravy pozemní či letecké.


Nejprve se zaměřím na data zobrazující situaci v okrese Brno-město o vývoji počtu

zaregistrovaných uchazečů. Analýza je soustředěna do období let 2005-2009 (rok 2009 je

monitorován k 30.6.).

Tab. 7: Evidovaní nezaměstnaní, ÚP Brno-město 2005-2009 (k 31.12.)

2005 2006 2007 2008 20091)

počet uchazečů 19 773 17 078 13 249 12 641 16 212

meziroční přírůstek (%) -5,30 -13,60 -22,40 -4,60 39,00

1) Data za 1. pololetí 2009.

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Brno-město. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

V předchozí tabulce (tab. 7) jsou zapsány údaje, které mají sestupnou tendenci. Uchazečů

o zaměstnání evidovaní na ÚP Brno-město ubývá aţ do roku 2009, ten přináší situaci

opačnou a počty uchazečů se navyšují. Jak je vidět i z meziročních přírůstků v období

2005-2008, jsou jeho hodnoty minusové. Rok 2009 je zlomový, meziroční přírůstek

je 39 %.

Stav a vývoj volných pracovních míst

Volná místa s nejniţším vzděláním (základní vzdělání) má nejvyšší hodnoty dle tabulky

(tab. 8) v roce 2007 (4 002) a nejniţší v roce 2006 (717). Vysokoškolské vzdělání má

32

nejvíce volných míst také v roce 2007 (245) a nejméně v roce 2005 (138). Rok 2009 je

irelevantní, jelikoţ údaje nejsou celoroční.

Tab. 8: Volná prac. místa podle vzdělanostního stupně, ÚP Brno-město 2005-2009

2005 2006 2007 2008 20091)

základní vzdělání 1 186 717 4 002 2 031 1 296

střední bez maturity 860 798 1 420 491 350

střední s maturitou 512 556 711 307 217

vysokoškolské vzdělání 138 226 245 183 135

1) Data k 30. 6. 2009.

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Brno-město. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).


Tato oblast je zaměřena na veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa,

samostatně výdělečnou činnost a na chráněné dílny. Dále popsáno v tabulce (tab. 9).

Tab. 9: APZ, ÚP Brno-město 2005-2009

VPP SÚPM

zřízená u

zaměstnavat.

SÚPM –

vyhrazená

místa

SVČ chráněné

dílny –

vytvoření

2005 vytvoření míst 99 6 367 ---- 26

umístění uchaz. 130 3 380 20 34

2006 vytvoření míst 228 2 348 ---- 36


2007 vytvoření míst 139 6 203 ---- 8


2008 vytvoření míst 168 0 148 ---- 6


2009 vytvoření míst 14 0 120 ---- 38



nezaměstnanosti (měsíční).

Nejvíce vytvořených pracovních míst pro VPP (228) a umístěných uchazečů o pracovní

místo (268) je v roce 2006. Nejméně je vytvořeno VPP (14) a nejméně umístěných

33

uchazečů VPP (17) je v roce 2009. V roce 2005 je nejvíce vytvořeno SÚPM – vyhrazená

místa (367) a s umístěním 380 uchazečů, dále pak ve stejné roce je největší počet

umístěných uchazečů jako SVČ (20). Chráněné dílny – vytvoření pracovních míst zaţívá

rozvoj v roce 2007 (41) a nejvíce uchazečů je umístěno v roce 2009 (63).

3.3. Brno-venkov

Okres Brno-venkov leţí v zázemí města Brna. Nemá vlastní okresní město a sídla

okresních orgánů se nacházejí na území okresu Brno-město. ÚP Brno-venkov také sídlí

v Brně. Detašovaná pracoviště jsou jiţ umístěna ve městech okresu Brno-venkov

(Ivančice, Rosice, Tišnov a Ţidlochovice). Okres Brno-venkov má zemědělsko –

průmyslový charakter, i kdyţ podíl zaměstnaných v zemědělství neustále klesá. Díky své

poloze má okres Brno-venkov značnou intenzitu dopravy, která ovlivňuje hospodářství

i rozvoj podnikatelských aktivit.


Dle následující tabulky (tab. 10) je patrné, ţe nezaměstnanost stále klesala po celé

sledované období aţ do roku 2009. Pomyslná křivka mění svůj směr a stoupá vzhůru

od počátku roku 2009. Meziročně se nezaměstnanost nejvíce sniţuje v roce 2006 a to

o 13,7 %. Z tabulky je zřejmé, ţe více je zaregistrováno na ÚP ţen neţ muţů.

Tab. 10: Vývoj počtu registrovaných uchazečů, ÚP Brno-venkov 2005-2009

2005 2006 2007 2008 20091)

absol. v % absol. v % absol. v % absol. v % absol. v %

celkem 6 452 -2,00 5 571 -13,70 4 923 -11,60 4 839 -1,70 6 831 +41,20

ţeny 3 656 -0,60 3 281 -10,30 2 884 -12,10 2 718 -5,80 3 558 +30,90

1) Data k 30.6.2009.

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Brno-venkov. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

Stav a vývoj volných pracovních míst

Následující tabulka (tab. 11) ukazuje, ţe nejvíce volných pracovních míst na trhu práce

v období 2005-2008 (hodnoty z roku 2009 nejsou zveřejněny) je v roce 2007 určeno

vyučeným uchazečům. Jejich procentuální podíl činil 49,7 % všech volných pracovních

míst. Uchazečům se základním vzděláním je určeno 53,2 % míst v následujícím roce 2008,

34

coţ je za celé sledované období nejvíce. Pro středoškoláky a vysokoškoláky je určeno

nejvíce 13,8 % volných pracovních míst, a to v roce 2006.

Tab. 11: Klasifikační struktura volných pracovních míst, ÚP Brno-venkov 2005-2009

základní vzdělání vyučen střední škola s

maturitou

vyšší odborná škola +

vysoká škola

absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v %

2005 362 46,50 344 44,20 61 7,80 12 1,50

2006 538 32,60 884 53,60 195 11,80 33 2,00

2007 1 105 41,00 1 341 49,70 199 7,40 52 1,90

2008 1 210 53,20 912 44,10 110 4,80 44 1,90



Program APZ, v souladu s doporučením MPSV, se orientuje především na prioritní

problémové skupiny uchazečů. Jsou to zejména uchazeči dlouhodobě nezaměstnaní,

uchazeči s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postiţením (ZP) a absolventi škol.

Plnění programu APZ ukazuje následující tabulka (tab. 12). Rok 2005 není v této tabulce

uveden, tyto údaje nejsou zveřejněny, stejně tak v tabulce chybí data o osobách pečujících

o dítě do 15 let (rok 2006-2008) a o ţenách evidovaných na ÚP (rok 2006 a 2007).

Tab. 12: Plnění zaměření APZ, ÚP Brno-venkov 2006-2009

2006 2007 2008 20091)

cíl v % skuteč.

v %

cíl v % skuteč.

v %

cíl v % skuteč.

v %

cíl v % skuteč.

v %

uchazeči do 20 let 30,00 23,06 25,00 23,90 5,00 15,90 19,002) 3,602)

uchazeči nad 50 let 25,00 16,20 20,00 23,80 20,00 17,50 13,90 26,00

dlouh. evid. (nad 6 měsíců) 20,00 58,00 30,00 36,80 40,00 43,50 26,403) 49,403)

osoby peč. o dítě do 15 let ----- ----- ---- ---- ---- ---- 12,20 22,80

ţeny ---- ---- ---- ---- 45,00 63,70 27,90 52,20

1) Data k 30. 6. 2009. 2) v roce 2009 jsou monitorováni uchazeči do 25 let. 3) V roce 2009 jsou monitorováni

uchazeči dlouhodobě evidováni na ÚP nad 5 měsíců.


35

Rekvalifikace

Za zmínku jistě stojí i statistika rekvalifikace, jenţ je jedna z moţností řešení

nezaměstnanosti. Data zahájení a ukončení rekvalifikačních programů v období 2005-2009

jsou zpracovaná v následující tabulce (tab. 13).

Tab. 13: Počet a ukončení rekvalifikací, ÚP Brno-venkov 2005-2009

zahájilo

2005 2006 2007 2008 20091)


celkem 462 ---- 807 ---- 764 ---- 682 ---- 189 ----

ţeny 274 59,00 547 68,00 510 67,00 495 73,00 133 70,00

muţi 188 41,00 260 32,00 254 33,00 187 27,00 56 30,00

ukončilo 448 ---- 813 ---- 747 ---- 683 ---- 168 ----

1) Data k 30. 6. 2009.


Z údajů je patrné, ţe se více zúčastňují rekvalifikací ţeny neţ muţi, vţdy to je více jak

o 50 %. Jistě to je tím, ţe ţeny mají v evidenci práce vyšší zastoupení. V globálu se dá říci,

ţe tato moţnost řešení nezaměstnanosti splňuje svůj účel. Úspěšné ukončení je

téměř 100%.

3.4. Břeclav

Okres Břeclav leţí v jihovýchodní části Moravy. Jeho sousedy jsou na severu okres Brno-

venkov, na západě okres Znojmo a na východě okres Hodonín. Je to příhraniční region,

na jihu sousedí s Rakouskem a jihovýchodní část okresu sousedí se Slovenskem. V okrese

Břeclav se nachází 69 obcí a dále pak na 78 částí obcí. Celkem 10 obcí má statut města –

Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanţhot, Mikulov, Podivín, Pohořelice, Valtice,

Velké Bílovice a Velké Pavlovice. Jde o vysoce atraktivní okres s kulturním i přírodním

potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. K významným lokalitám ČR se řadí především

díky zámkům a parkům v Lednici a Valticích, dobrým podmínkám pro koupání

a biosferické rezervaci Pálava.

Stav a vývoj nezaměstnanosti

Nejvíce nezaměstnaných je evidováno na ÚP v Břeclavi v roce 2005 (7 446) a v roce 2009

(7 255). Téměř vţdy v celém sledovaném období je více evidovaných muţů. Nejniţší MN

36

je v roce 2008 (7,23 %). Nejméně uchazečů na 1 volné místo se eviduje v roce 2007 (5,8).

Podrobná statistika je uvedena v tabulce (tab. 14).

Tab. 14: Vývoj nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti, ÚP Břeclav 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

počet uchazečů celkem 7 446 6 542 4 774 4 429 7 255

z toho ţeny 3 642 3 340 2 322 2 212 3 311

z toho muţi 3 804 3 202 2 452 2 217 3 944

míra nezaměstnanosti v % 12,86 10,44 7,98 7,23 13,49

počet volných míst 338 553 770 458 227

počet uchazečů o zam. na 1 volné místo 22,03 11,83 5,8 9,67 31,96

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Břeclav. Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2005-2009.

Nezaměstnanost dle věkové struktury

Analýza věkové struktury uchazečů o zaměstnání je velmi rozmanitá. V tabulce (tab. 15)

jsou viditelné za celé období značné výkyvy. Nejvíce evidovaných uchazečů je v kategorii

20-24 let v roce 2005 (1 476). Velký nárůst je zaznamenaný u kategorie nad 60 let, kdy

v roce 2009 je evidováno 153 uchazečů, coţ je oproti roku 2008 o 56 více, a to je nárůst

více jak 57%. Celý průběh nezaměstnanosti je kolísavý, ale rok 2009 je jednoznačně

stoupající.

Tab. 15: Věková struktura uchazečů o zaměstnání, ÚP Břeclav 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

do 19 let 185 341 253 222 375

20-24 let 1 476 933 596 608 1 067

25-29 let 1 102 732 508 517 795

30-34 let 948 766 539 517 866

35-39 let 813 618 462 437 756

40-44 let 807 626 468 408 706

45-49 let 859 681 454 393 710

50-54 let 1 107 1 034 763 652 962

55-59 let 841 726 626 578 865

37

nad 60 let 136 85 105 97 153

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Břeclav. Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2005-2009.


Nástroje APZ jsou zaměřeny na osoby nad 50 let, evidovaní více jak 5 měsíců, na osoby

se zdravotním postiţením a na osoby do 20 let věku. Nejvíce je vyuţito rekvalifikace

v roce 2009 (789) a pak v roce 2006 (784). VPP bylo vytvořeno nejvíce v roce 2006 (221).

Data o dané problamtice podrobněji přináší následující tabulka (tab. 16).

Tab. 16: Vyuţívání nástrojů APZ, ÚP Břeclav 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

rekvalifikace 577 784 344 391 789

VPP 171 221 157 142 63

SÚPM - zřízená 40 62 74 19 9

SÚPM - vyhrazená 225 286 262 94 232

SVČ 27 33 20 23 24

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat z ÚP Břeclav. Zprávy o situaci na trhu práce 2005-2009.

Výdaje vynaloţené na politiku zaměstnanosti

Náklady vynaloţené na PZ jsou vţdy vysoké. Rok 2009 není bohuţel ve zprávě o situaci

trhu práce z ÚP Břeclav plně monitorován. Tudíţ pohled na celé sledované období je

poněkud zkreslený. Více ukazuje tabulka (tab. 17), která nám říká, ţe nejvíce

vynaloţených nákladů na PZ se vydává v roce 2005 (143 387 tis. Kč), nejméně financí

na PPZ je spotřebováno v roce 2008 (95 989 tis. Kč) a na APZ se vynakládá nejvíce v roce

2009 (65 583 tis. Kč).

Tab. 17: Vynaloţené výdaje na PZ, ÚP Břeclav 2005-2009 (v tis. Kč)

2005 2006 207 2008 2009

celkové PZ 143 387 140 872 138 995 133 407 ----

PPZ 102 094 108 841 105 998 95 989 ----

APZ 41 293 32 031 32 997 37 418 65 583

podíl APZ na PZ v % 29,00 23,00 23,00 28,00 ----

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Břeclav. Zprávy o situaci na trhu práce 2005-2009.

38

3.5. Hodonín

Okres Hodonín se rozkládá u hranice se Slovenskem v jihovýchodní části Moravy. Větší

část plochy okresu tvoří zemědělská půda a lesy, také se zde nachází loţiska ropy, zemního

plynu a lignitu. Vlivem příhodného podnebí v kombinaci s geografickou polohou okresu

jsou zde nadprůměrné podmínky pro rozvoj zemědělství. Na území okresu Hodonín

se nachází 82 obcí, 8 obcí má statut města, 1 obec má městský charakter. Hlavními

regionálními oblastmi okresu jsou: Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou, jakoţto obce

s rozšířenou působností, z hlediska územně správního je okres dále rozčleněn

do 7 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem.


Jak je vidět z tabulky (tab. 18) rok 2009 přináší 12 681 nezaměstnaných, coţ je téměř

stejné jako v roce 2005. Nejméně nezaměstnaných je v roce 2008. V celém sledovaném

období převaţují více nezaměstnaní muţi, pouze v roce 2007 je evidováno více ţen.

Tab. 18: Evidence uchazečů o zaměstnání, ÚP Hodonín 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009


uchazeči celkem 12 680 ---- 10 834 ---- 8 908 ---- 8 819 ---- 12 681 ----

z toho muţi 6 679 52,70 5 485 50,60 4 366 49,00 4 435 50,30 6 949 54,80

z toho ţeny 6 001 47,30 5 349 49,40 4 542 51,00 4 384 49,70 5 732 45,02

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Hodonín. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

Vývoj nezaměstnanosti

Bohuţel vývoj nezaměstnanosti od roku 2008 přináší jen navýšení. Tabulka (tab. 19) jasně

říká, ţe rok 2008 přináší 11 489 nově přihlášených a rok 2009 uţ 15 607, coţ je o 4 118

lidí více. Nejvíce je umístěných uchazečů v roce 2005 (9 127) a nejméně v roce 2007

(7 512).

Tab. 19: Historie vývoje nezaměstnanosti, ÚP Hodonín 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

nově hlášení 12 259 11 664 11 073 11 489 15 607

vyřazení 12 196 13 510 12 999 11 578 11 745

39

umístění 9 127 9 110 7 512 8 582 8 705



I v okrese Hodonín má APZ za úkol pomoci sniţovat nezaměstnanost. Tato moţnost řešení

je plně po celé období vyuţívána. V následující tabulce (tab. 20) jsou údaje o vytváření

míst v rámci APZ.

Tab. 20: Počty zřízených prac. míst v rámci nástrojů APZ, ÚP Hodonín 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

SÚPM – zřízená 16 21 2 10 3

SÚPM – vyhrazená 431 672 267 321 544

SÚPM – SVČ 40 58 33 50 89

VPP 411 438 304 586 420


Díky podpoře z APZ začíná s podnikáním v roce 2009 (SÚPM – SVČ) 89 uchazečů,

coţ proti roku 2008 představuje více neţ tříčtvrtinový nárůst (78 %). Průměrná výše

podpory v tomto roce ze strany ÚP činila zhruba 63 tisíc Kč. Dalším úspěšným rokem je

2008, kdy se nejvíce vyuţívá nástroj VPP (586) a pak v roce 2006 se vyuţívá nástroj

SÚPM –vyhrazená (672).

Rekvalifikace

Přehled vyuţívání rekvalifikace jako hlavního nástroje moţností řešení nezaměstnanosti

zobrazuje následující tabulka (tab. 21). Z ní je patrné, ţe nejvíc se rekvalifikace uplatňuje

v roce 2006 (1 252) a rekvalifikace je nejvíce hrazená z fondů EU v roce 2009 (798). Je

důleţité nejen úspěšně ukončit rekvalifikaci, ale především na jejím základě najít uplatnění

na trhu práce.

Tab. 21: Přehled vyuţívání rekvalifikace, ÚP Hodonín 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

zahájené rekvalifikace 1 011 1 252 1 040 858 962

placené z ÚP 1 011 966 358 473 164

40

hrazení z fondu EU ---- 286 682 385 798

ukončené rekvalifikace 912 1 095 832 893 968

úspěšně ukončené 866 1 051 767 858 923

umístění do 12 měs. po ukončení

rekvalifikace

439 729 688 665 406



Nejvíce financí se spotřebuje na PZ v roce 2009 (404 587 tis. Kč), ve stejném roce

se nejvíce vynaloţí i na PPZ (286 424 tis. Kč), tyto prostředky jsou v letech 2005-2007

téměř na stejné úrovni. Nejvíce financí na APZ se dává v roce 2005 (214 909 tis. Kč).

Na nejúčinnější nástroj APZ rekvalifikaci se nejvíce financí vkládá v roce 2005

(9 941 tis. Kč) a nejméně v roce 2009 (1 587 tis. Kč). Podrobný přehled poskytuje tabulka

(tab. 22).

Tab. 22: Přehled výdajů na PZ, ÚP Hodonín 2005-2009 (v tisíc. Kč zaokrouhleno)

2005 2006 2007 2008 2009

celkové PZ 357 391 278 873 235 866 248 101 404 587

PPZ 142 482 146 813 144 974 150 067 286 424

APZ 214 909 132 060 90 892 98 034 118 163

rekvalifikace 9 941 8 651 3 225 4 873 1 587

VPP 18 489 23 086 17 531 9 657 15 133

SÚPM – řízená 655 1 165 140 660 210

SÚPM – vyhrazená 31 786 22 057 17 159 20 277 24 845

SÚPM – SVČ 2 085 2 545 1 690 2 975 5 517


3.6. Vyškov

Okres Vyškov leţí ve východní části JMK. Sousedními okresy jsou okres Kroměříţ, který

je součástí kraje Zlínského, Prostějov z Olomouckého kraje. Následují 4 okresy JMK okres

Brno-venkov, okres Blansko, okres Hodonín a Břeclav. Administrativně se okres Vyškov

člení na 80 obcí a dále pak na 118 částí obcí. Hospodářství v okrese vţdy mělo průmyslově

– zemědělský charakter. Vyškov má snadnou dopravní dostupnost brněnských podniků,

a proto nemalá část obyvatel okresu Vyškova vyjíţdí za prací do krajského města Brna.

41


Nejvíce uchazečů o zaměstnání je evidováno v roce 2009 (4 427) a v roce 2005 (4 160).

Nejméně jich je v roce 2007 (2 350). V celém sledovaném období je na ÚP ve Vyškově

více evidovaných ţen, aţ na rok 2009, tam se počet zaevidovaných obrací ve prospěch

muţů. Vše ukazuje následující tabulka (tab.23).

Tab. 23: Historie evidovaných uchazečů, ÚP Vyškov 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

evid. uchazečů celkem 4 160 3 340 2 350 2 452 4 427

z toho muţi 1 899 1 491 1 037 1 178 2 397

z toho ţeny 2 261 1 849 1 313 1 274 2 030

z toho absolventi a mladiství 364 269 139 204 420

uchazeči s podporou o zaměst. 1 260 1 049 857 1 118 1 610

Zdroj: Práce autora s vyuţitím interních dat ÚP Vyškov. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005-2009.

Míra nezaměstnanosti v okrese Vyškov a v Jihomoravském kraji

Míra nezaměstnanosti (MN) na Vyškovsku má ve sledovaném období do roku 2007

klesající charakter, rok 2008 a 2009 přináší její nárůst. V celém JMK klesá MN aţ do roku

2008 a teprve rok 2009 má rostoucí tendenci a to 10,60 %, coţ je nejvíce za celé období.

Jasnější výsledky přináší následující tabulka (tab. 24).

Tab. 24: Rozbor míry nezaměstnanosti, ÚP Vyškov a JMK 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

MN na Vyškovsku 8,76 % 6,84 % 4,88 % 5,19 % 9,71 %

MN v JMK 10,20 % 8,80 % 6,90 % 6,80 % 10,60 %


Statistika podle délky nezaměstnanosti

Uchazečů evidovaných dlouhodobě (více jak 12 měsíců) je nejvíce v roce 2005 (1 714)

a nejméně v roce 2008 (509). V celém sledovaném období je nejpočetnější skupinou klienti

evidovaní na ÚP do 3 měsíců. Podrobná čísla přináší následující tabulka (tab. 25).

42

Tab. 25: Nezaměstnanost dle délky evidence, ÚP Vyškov 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

absol. % absol. % absol. % absol. % absol. %

do 3 měsíců 1 098 26,40 987 29,50 851 36,20 1 065 43,40 1 439 32,50

3-6 měsíců 728 17,50 546 16,30 377 16,00 552 22,50 1 057 23,90

6-9 měsíců 367 8,80 288 8,60 222 9,40 197 8,00 593 13,40

9-12 měsíců 253 6,10 212 6,30 151 6,40 129 5,30 472 10,70

12-24 měsíců 651 15,60 426 12,70 247 10,50 205 8,40 531 12,00

nad 24 měsíců 1 063 25,60 881 26,30 502 21,40 304 12,40 335 7,60



V důsledku hospodářské situace dochází k výraznému navýšení výdajů na PZ v roce 2009,

coţ je více jak o 200 % oproti předcházejícímu roku. Podíl APZ na PZ je ovšem pouhých

24,3 %, jenţ je pouze o 0,8 % vyšší neţ v roce 2008. V roce 2008 je vynaloţeno nejméně

výdajů na PZ (84 511 tis. Kč). Více údajů přináší následující tabulka (tab. 26).

Tab. 26: Výdaje na PZ, ÚP Vyškov 2005-2009 (v tis. Kč)

2005 2006 2007 2008 2009

výdaje na PZ celkem 104 290 101 828 92 134 84 511 174 790

z toho na PZ 63 173 62 690 53 963 55 436 120 166

na APZ 41 117 36 128 25 735 19 877 42 468

podíl APZ na PZ v % 39,43 35,45 27,93 23,52 24,30


43

3.7. Znojmo

Okres Znojmo patří se svými 159 039 ha mezi největší okresy ČR. Základní podobu

a velikost získal v roce 1961 sloučením okresu Znojmo a Moravský Krumlov s částí okresu

Moravské Budějovice. Severním sousedem okresu Znojmo je okres Brno-venkov

a východním okres Břeclav, na severozápadě okres Třebíč z kraje Vysočina, krátkou

hranici má na západě i s okresem Jindřichův Hradec z Jihočeského kraje. Okres Znojmo je

příhraničním okresem a sousedí v délce 105 km se svou jiţní hranicí s Rakouskem.

V okrese Znojmo ţije přibliţně 113 tisíc obyvatel, coţ je srovnatelný počet s okresem

Břeclav, niţší počty obyvatel v JMK mají okresy Vyškov a Blansko. Z hospodářského

hlediska je okres Znojmo okresem zemědělsko - průmyslovým. Právě zemědělská půda

tvoří více neţ 68 % výměry okresu.

Vývoj nezaměstnanosti

Nejméně evidovaných uchazečů na ÚP je zaznamenáno v roce 2008 (6 348) a nejvíce

v roce 2009 (8 956). Navýšení počtu evidovaných je o 2 608 uchazečů, coţ je nárůst více

jak 41%. Po celé sledované období nezaměstnanost klesala. Rok 2009 přináší opak.

Tab. 27: Vývoj počtu evid. uchazečů a míry nezaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

evidovaní uchazeči 8 694 8 050 6 810 6 348 8 956

z toho ţeny 4 569 4 353 3 726 3 465 4 321

z toho muţi 4 125 3 697 3 084 2 883 4 635

míra nezaměstn. na Znojemsku v % 14,14 13,61 11,53 10,8 15,38

míra nezaměstnanosti v ČR v % 8,90 7,70 6,00 6,00 9,20

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat Úřadu práce Znojmo. Výroční zprávy úřadu práce (2005-2009).

Tabulka (tab. 27) mimo to říká, ţe vysoká míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo je v roce

2009 (15,38 %), překročila dosud nejvyšší MN z roku 2005 (14,14 %). V celém období je

tradičně nejvyšší na Vranovsku, Hrušovansku a nejmenší na Moravsko – Krumlovsku.

Přehled těchto údajů zobrazuje následující tabulka (tab. 28).

44

Tab. 28: Regionální míra nezaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

Vranovsko 19,90 % 18,88 % 16,96 % 15,41 % 22,33 %

Hrušovansko 18,60 % 18,08 % 16,41 % 13,21 % 17,90 %

Moravsko – Krumlovsko 13,40 % 11,62 % 8,72 % 8,13 % 12,40 %


Následující graf (graf 6) předkládá porovnání MN na Znojemsku a v celé ČR. MN

na Znojemsku i v ČR aţ do roku 2008 má spíše sestupnou podobu. Ovšem křivka hodnot

roku 2009 poměrně šplhá k vysokému číslu, k nejvyššímu za celé toto období, coţ je

ovlivněno celkovou recesí národního hospodářství, která vede k velkému propouštění.

Graf 6: Míra nezaměstnanosti, ÚP Znojmo a ČR 2005-2009

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

2005 2006 2007 2008 2009

MN na Znojemsku MN v ČR


Analýza nezaměstnanosti podle délky evidence

Z níţe uvedené tabulky (tab. 29) je patrné, ţe v letech 2006 se počty evidovaných ve všech

kategoriích sniţují, pouze v kategorii nad 24 měsíců se zvyšují. Rok 2007 udává sniţující

hodnoty ve všech skupinách. Rok 2008 přináší sníţení pouze u osob evidovaných

dlouhodobě (12-24 měsíců a nad 24 měsíců), v roce 2009 se všechny hodnoty navyšují,

pouze u kategorie nad 24 měsíců klesají.

45

Tab. 29: Údaje o počtu nezaměstnaných dle délky evidence, ÚP Znojmo 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

počty % počty % počty % počty % počty %

do 3 měsíců 3 065 35,25 2 826 35,11 2 456 36,36 2 702 42,56 3 541 39,54

3-6 měsíců 1 348 15,50 1 243 15,44 1 007 14,80 1 008 15,88 1 624 18,13

6-9 měsíců 634 7,29 582 7,23 492 7,22 4 96 7,81 922 10,29

9-12 měsíců 559 6,43 483 6,00 410 6,02 321 5,06 768 8,58

12-24 měsíců 1 294 14,88 1 107 13,75 891 13,08 633 9,97 1 002 11,19

nad 24 měsíců 1 794 20,63 1 809 22,47 1 554 22,82 1 188 18,71 1 099 12,27


Rozdíly v počtech uchazečů podle délky evidence jsou zobrazeny v následujícím grafu

(graf 7). Nejpočetnější skupinou jsou evidovaní do 3 měsíců. Druhá v pořadí je skupina

nad 24 měsíců, ta se ovšem v roce 2009 dostává na místo třetí. Na její druhé místo totiţ

přeskočí v tomto roce kategorie 3-6 měsíců, která je v předešlých letech na místě třetím.

Nejniţší počty jsou evidovány v kategorii 9-12 měsíců.

Graf 7: Grafické vyjádření nezam. dle délky evidence, ÚP Znojmo 2005-2009

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

2005 2006 2007 2008 2009

do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců nad 24 měsíců


Analýza nezaměstnanosti dle věkové kategorie

Z přehledu (tab. 30) vyplývá, ţe největší podíl tvoří uchazeči o zaměstnání středního věku,

tj. mezi 30-50 lety. K velkému zvýšení dochází v roce 2009 u podílu uchazečů nad 50 let

(2 698). Bývají to uchazeči čekající v evidenci ÚP na splnění podmínky pro udělení

předčasného starobního důchodu, neboť jsou jen těţko umístitelní do zaměstnání, většinou

46

mají niţší vzdělání. Navýšení proti roku 2008 je o 653 osob. Téměř ve všech věkových

kategoriích převládá více nezaměstnaných muţů, pouze v kategorii ve věku 30-50 let je

v evidenci více ţen. Výjimku dále tvoří věková kategorie do 19 let roky 2006 (203 ţen)

a 2007 (138 ţen). Průměrný věk uchazečů je v roce 2005 – 39 let, 2006 – 40 let, 2007 – 41

let, 2008 – 41 let a v roce 2009 – 39,9 let.

Tab. 30: Údaje o počtu nezaměstnaných dle věkové kategorie, ÚP Znojmo 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

počet % počet % počet % počet % počet %

do 19 let věku 414 4,76 402 4,99 275 4,04 293 4,63 419 4,68

z toho ţeny 195 2,24 203 2,52 138 2,03 141 2,22 199 4,61

do 30 let věku 2 140 24,62 1 819 22,60 1 361 19,99 1 305 20,56 2 081 23,24

z toho ţeny 991 11,40 882 10,96 652 9,57 616 9,70 875 20,25

do 50 let věku 3 791 43,60 3 440 43,73 2 898 42,56 2 705 42,61 2 753 30,74

z toho ţeny 2 301 26,47 2 104 26,14 1 834 26,93 1 699 26,76 1 517 35,11

nad 50 let věku 2 349 27,02 2 389 28,68 2 276 33,42 2 045 32,22 2 698 30,12

z toho ţeny 1 082 12,45 1 164 14,46 1 102 16,18 1 009 15,89 1 180 27,30


Níţe vytvořený graf (graf 8) názorněji ukazuje data o počtech evidovaných uchazečů

z předcházející tabulky (tab. 30). Jeho hodnoty potvrzují to, ţe nejpočetnější skupinou

ve sledovaném období je věková kategorie 30-50 let, dále následuje kategorie nad 50 let

věku, potom do 30 let věku a jako poslední s nejmenším počtem uchazečů jsou mladí lidé

do 19 let věku.

47

Graf 8: Věková struktura evidovaných uchazečů, ÚP Znojmo 2005-2009

0%

500%

1000%

1500%

2000%

2500%

3000%

3500%

4000%

4500%

5000%

2005 2006 2007 2008 2009

do 19 let do 30 let do 50 let nad 50 let


Vývoj průměrné měsíční podpory v nezaměstnanosti

Z uvedené tabulky (tab. 31) je zřejmé, ţe se zvyšuje průměrná výše vyplácené podpory

v nezaměstnanosti. To znamená ţe, do evidence ÚP přicházejí osoby s vyššími výdělky,

nikoliv jen ti tzv. sociálně a ekonomicky slabí.

Tab. 31: Rozbor vývoje průměrné měsíční mzdy na Znojemsku 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

počet registrovaných uchazečů 8 694 8 050 6 810 6 348 8 956

počet uchazečů s PVN 2 968 2 686 2 528 2 751 3 642

průměr měsíční PVN v Kč 3 861 4 201 4 528 5 015 5 256

podíl uchaz. pobírajících PVN v % 33,27 33,37 37,12 43,34 40,66


Do výše podpory v nezaměstnanosti se promítá institut minimální mzdy. Průměrná

podpora v nezaměstnanosti v roce 2009 je 5 256 Kč, coţ je za celé sledované období

nejvyšší průměr.

48

Struktura nezaměstnanosti podle Klasifikace zaměstnanosti (KZAM)30

Z dat za období 2005-2009 v tabulce (viz příloha 8) je patrné, ţe třída 9 – pomocní

a nekvalifikovaní pracovníci jsou nepočetnější skupinou, jenţ si velmi obtíţně hledá práci.

Největší nárůst této kategorie je v roce 2009 (2 699), coţ je o 147 klientů více neţ v roce

2005 (2 552). Nejniţší počet ukazuje rok 2008 (2 107).

Stručná analýza problémových skupin

Do skupiny občanů nejvíce ohroţených nezaměstnaností řadíme z pohledu ÚP osoby

se zdravotním postiţením, fyzické osoby do 25 let., fyzické osoby starší padesáti let, ţeny

pečující o dítě do 15 let věku, občany bez kvalifikace, dlouhodobě nezaměstnané uchazeče.

Tabulku (viz příloha 9), kde některá data chybí, coţ zkresluje celý přehled této kategorie,

tvoří skupina uchazečů dlouhodobě nezaměstnaných (déle neţ 12 měsíců) spolu s lidmi

bez kvalifikace dvě trvale nejpočetnější skupiny osob špatně přizpůsobivých trhu práce.

Často zde dochází ke kumulaci handicapů (dlouhodobá nezaměstnanost, nízká mobilita,

nevyhovující kvalifikace a další sociální problémy). Volná místa pro tyto klienty mají

většinou charakter krátkodobého zaměstnání, a jednou z mála moţností, jak vůbec tyto lidi

zaměstnat, jsou VPP. Další skupinou jsou občané v předdůchodovém věku – nad 50 let.

Nevýhodou této skupiny klientů je skutečnost, ţe mají často různé zdravotní problémy

a z toho vyplývající omezení při výběru pracovních příleţitostí. Tito uchazeči jsou

umisťováni pomocí nástrojů APZ, především na VPP a poměrná část také na SÚPM–

mzda. Tabulka (viz příloha 10) předkládá, kolik uchazečů o zaměstnání z rizikových

skupin bylo zařazeno do APZ v období 2006-2009. Rok 2009 se liší ve sledovaných

kategoriích, proto nelze tento rok zařadit do porovnání celého období, ovšem v tomto roce

je zařazeno do nástrojů APZ nejvíce uchazečů (2 454). V plnění doporučeného procenta

zařazení uchazečů jsou překročeny mírně všechny doporučené hranice ve většině

rizikových skupin v období 2006-2009.

Jednotlivé nástroje APZ

Dle přílohy 11 je zcela jednoznačné, ţe nástroje APZ se vyuţívájí ve prospěch rizikových

skupin. Pracovní místa (vyhrazená pro uchazeče o zaměstnání a příspěvky poskytovány

30 Český statistický úřad "Opatřením ČSÚ" (částka 20/1994 Sb.) zavedl klasifikaci zaměstnání - KZAM,

která byla vypracovaná na podkladě mezinárodního standardu ISCO-88. Je to OSN klasifikace, kterou aţ na

nepatrné výjimky převzala EU a vydala pod názvem ISCO-88 (COM).

Zdroj: ČSÚ. Úvod k KZAM .

49

zaměstnavateli) jsou ve všech případech obsazována skupinami vyţadujícími zvláštní péči.

Stejně tak ÚP upřednostňuje při obsazování na VPP zejména uchazeče nad 50 let věku,

zdravotně postiţené, dlouhodobě nezaměstnané (nad 12 měsíců) a ţeny pečující o dítě

do 15 let věku (muţe samoţivitele). Rekvalifikace je nástroj, pomocí níţ můţe uchazeč

o zaměstnání získat novou kvalifikaci nebo se ve stávající kvalifikaci zdokonalit. V roce

2009 je největší zájem o základy obsluhy osobního počítače (204 uchazečů), dále obsluha

vysokozdviţného vozíku, svářeč kovů, pracovník sociálních sluţeb a jiné. Příloha 11

předkládá nejen počty procházející jednotlivými nástroji, ale i náklady vynaloţené na tyto

nástroje. Za celé sledované období byly nejnákladnější VPP a SÚPM – vyhrazená (dotace

na mzdu).

50

3.8. Shrnutí nezaměstnanosti Jihomoravského kraje a okresů

V JMK ve sledovaném období 2005-2008 byla nezaměstnanost v jednotlivých letech

na začátku roku vysoká a v průběhu druhého čtvrtletí vţdy klesala. Toto bylo zapříčiněno

nástupem jarních měsíců, které přinesly rozvoj sezónních prací. Konec roku 2005 a 2008

přináší navýšení, u let 2006, 2007 dochází k mírnému poklesu. Ovšem rok 2009 přinesl

v kaţdém čtvrtletí pouze nárůst počtu uchazečů. Dominantními nezaměstnanými

skupinami podle věku uchazečů byly kategorie 20–29 let a 50–59 let. Hodnoty ve všech

věkových kategoriích klesají do roku 2008, rok 2009 přináší ve všech kategoriích

jen nárůst. Věková hranice 60 let a více je stále vzestupná po celé sledované období.

Křivka nezaměstnanosti u klientů bez vzdělání a se základním vzděláním začíná klesat

ve II. kvartále s příchodem sezónních prací. Nejpočetnější skupinou jsou evidovaní na ÚP

se středním odborným vzděláním s výučním listem, jejichţ hodnoty stále fluktuují po celé

období. Vysokoškoláci po ukončení školy ihned zaměstnání nehledají, zaregistrují

se na ÚP, tím navyšují křivku nezaměstnanosti a ta klesá aţ ve IV. čtvrtletí. Nezaměstnaní

registrovaní na ÚP dlouhodobě patří do nejpočetnější skupiny aţ do roku 2007, který byl

zlomový a nejpočetnější skupinou se poté stali evidovaní do 3 měsíců. Registrované

jednotky v RES mají po celou sledovanou dobu vzestupnou tendenci v JMK

i v jednotlivých okresech, s výjimkou okresů Blansko a Břeclav v roce 2007, tam je

tendence opačná. Mezi tři největší zaměstnavatele JMK podle počtu zaměstnanců patří

AHOLD Czech Republic, Dopravní podnik města Brna a Fakultní nemocnice Brno.

V okrese Blansko byl vývoj nezaměstnanosti aţ do roku 2008 klesající, při tom nejméně

uchazečů bylo evidováno v roce 2007. Rok 2008 přináší mírné navýšení nezaměstnanosti

a rok 2009 jiţ rapidní nárůst. APZ se zaměřuje na podporu vytváření pracovních míst

a zvláštní pozornost je věnována lidem s největšími potíţemi na trhu práce. Do programu

byli nejvíce zařazeni dlouhodobě evidovaní, rozbor roku 2009 je za I. pololetí, a i tak

eviduje nejvyšší počet těchto lidí. Nejvíce se vyuţíval nástroj rekvalifikace. V roce 2009

byla vynaloţena nejvyšší finanční částka na APZ, coţ představuje pouhých 20,2 % podílu

na PZ. Okres Brno–město vykazuje nejvyšší číslo s počtem nezaměstnaných v roce 2009,

i kdyţ je statistika vedena pouze za I. pololetí, nejniţší byla v roce 2008. Aţ do roku 2009

měla klesající tendenci. Volná pracovní místa byla zaregistrovaná nejvíce v roce 2007

ve všech stupních vzdělání. Vytvořených pracovních míst a umístěných uchazečů VPP

bylo nejvíce v roce 2006, vytvořených míst a zároveň umístěných evidovaných v rámci

51

nástroje SÚPM bylo v roce 2005 spolu s uchazeči jako SVČ. V okrese Brno-venkov byla

také nezaměstnanost v celém průběhu období aţ do roku 2009 klesající a rok 2009 přinesl

rapidní nárůst. Více nezaměstnaných bylo ţen neţ muţů. V roce 2007 náleţelo vyučeným

uchazečům nejvíce volných pracovních míst. APZ se i v tomto okrese soustředila

na problémové skupiny. V okrese Břeclav byl nejkritičtější rok 2009, do této doby byla

nezaměstnanost klesající, téměř vţdy převládali více nezaměstnaní muţi. Podle věkové

struktury byl nejvyšší počet nezaměstnaných ve věku 20-24 let, a to v roce 2005. Velký

nárůst zaznamenala kategorie věku nad 60 let, zde statistika vykazuje v roce 2009 velký

nárust. Z nástrojů APZ se nejvíce vyuţívaly rekvalifikace v roce 2009, taktéţ výdaje

na APZ byly v tomtéţ roce nejvyšší. V okrese Hodonín uchazeči o zaměstnání s největším

počtem byli v roce 2009, coţ je téměř stejné, jako v roce 2005. VPP jako nástroj APZ

se uplatnil v roce 2008, v roce 2006 nástroj SÚPM – vyhrazená. Rekvalifikace se vyuţila

nejvíce v roce 2006. Nejvíce se vydalo prostředků na APZ v roce 2005. Okres Vyškov má

nejvíce evidovaných uchazečů v roce 2009, v celém sledovaném období dominují ţeny,

jen v roce 2009 je více muţů. V celém analyzovaném období byla nejpočetnější skupinou

evidence uchazečů do 3 měsíců. Na výdaje APZ se nejvíce spotřebovalo financí v roce

2009, ale procentuální podíl APZ na PZ byl nejvyšší v roce 2005.

Okres Znojmo má velký nárůst nezaměstnaných v roce 2009 a nejméně to bylo v roce

2008, do roku 2009 bylo více evidovaných ţen, v roce 2009 dominují muţi. Nejvyšší MN

byla vţdy na Vranovsku. Počty uchazečů podle délky evidence se téměř vţdy sniţovaly

aţ do roku 2009, rok 2009 vykazuje zvýšení u všech kategorií s výjimkou nad 24 měsíců,

zde se počty sniţují. Z přehledu vyplývá, ţe největší podíl nezaměstnaných tvoří lidé

ve středním věku (30-50 let). Velký nárůst proběhl v roce 2009 u kategorie nad 50 let.

Průměrná výše PVN v roce 2009 byla nejvyšší za celé období. Nejhůře získávají práci

uchazeči se základním vzděláním a se středním vzděláním bez odborného zaměření.

Z problémových skupin jsou nejpočetnější uchazeči dlouhodobě nezaměstnaní a lidé

bez kvalifikace. Z nástrojů APZ byly upřednostňovány VPP, zaměstnáváni byli zejména

uchazeči nad 50 let, zdravotně postiţení, dlouhodobě nezaměstnaní a ţeny pečující o dítě

do 15 let.

52

ZÁVĚR

Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení vyuţívání nástrojů aktivní politiky

zaměstnanosti na Znojemsku, a to na základě analýzy nezaměstnanosti v Jihomoravském

kraji a zjištění současného stavu trhu práce na Znojemsku.

Z daných statistických údajů je patrné, ţe vývoj nezaměstnanosti v letech 2005-2009

v JMK byl aţ do roku 2009 klesající, nástup roku 2009 přináší vyšší počty

nezaměstnaných, v kaţdém čtvrtletí se nezaměstnanost pouze zvyšuje a navyšování

probíhá i v roce 2010. Domnívám se, ţe příčinou je hospodářská recese probíhající

v zahraničí, jenţ ve velké míře ovlivňuje ekonomiku i u nás a toto se zákonitě promítá

do výše nezaměstnanosti a také do politiky zaměstnanosti v JMK. Někteří významní

zaměstnavatelé jsou firmy vlastněné zahraničním kapitálem, coţ můţe v současné době,

podle mého názoru, znamenat to, ţe právě vlivem světové krize se jejich podíl investování

či výroby sníţí a z úsporných důvodů začnou sniţovat počty svých zaměstnanců. Dále

si myslím, ţe lze očekávat propouštění i zánik některých domácích firem menšího

charakteru, které neobstojí při obtíţných ekonomických podmínkách.

Analýza nezaměstnanosti v jednotlivých okresech vykazuje nejvyšší MN v roce 2009, a to

v okresech Hodonín (15,93 %) a Znojmo (15,38 %). Myslím si, ţe příčinou můţe být

ten fakt, ţe právě tyto okresy jsou ryze zemědělské a průmysl zde je na velmi nízké úrovni.

Chybí zahraniční investoři i nedostatečná dopravní dostupnost zde také hraje svoji

negativní roli. Nejniţší MN byla v okrese Brno-venkov (4,40 %) v roce 2008 a v okrese

Vyškov (4,88 %) v roce 2007. Zde můţe být důvodem to, ţe obyvatelé těchto okresů mají

moţnost najít si zaměstnání v Brně a v jeho blízkém okolí, nezaměstnaní více

spolupracovali s ÚP a byli dostatečně informování jeho prostřednictvím o volných

pracovních místech a daleko více zde podnikali zahraniční a domácí subjekty, vytvářející

více pracovních příleţitostí.

Zjistila jsem, ţe lze uchazeče rozdělit na ty, kteří mají snahu a chuť si práci najít a na ty,

kteří nemají zájem o iniciativu ÚP, nesledují informace o volných pracovních místech

přímo na informačních vývěskách ÚP a internetu. Tito uchazeči se stanou vzápětí

dlouhodobě evidovanými a finanční prostředky z APZ by se zde minuly účinkem. A právě

APZ je důleţitým nástrojem ke sniţování nezaměstnanosti a všechny okresy tyto nástroje

53

na sniţování počtu klientů plně vyuţívaly. Zjistila jsem, ţe nejvíce ze strany uchazečů byl

zájem o rekvalifikace a VPP.

Statistické analýzy předloţily, ţe výdaje na pokrytí PZ sahají do obrovských rozměrů,

především při zvyšující se nezaměstnanosti. Čím je vyšší nezaměstnanost, tím jsou

i finance na pokrytí PPZ vysoké a tudíţ částka na APZ je velmi nízká. Je zde velmi značný

nepoměr, coţ si myslím, ţe nedává patřičný rozmach pro investování do rozvoje

dovedností, umu a schopností lidí, k čemuţ právě APZ má také přispívat. Jejich vyuţití

není podle mého zjištění stoprocentní, ale i tak dochází k pozitivnímu jevu a někteří

uchazeči jsou pomocí APZ zařazení do pracovního poměru.

Nástroje APZ na znojemském okrese byly určeny pro všechny uchazeče o zaměstnání a ti

je ve velké míře vyuţívali. Doporučovala bych přesto se více zaměřit na uchazeče ve věku

nad 50 let, protoţe tito lidé se převáţně ze zdravotních důvodu nesnaţí práci najít. Dalším

důvodem jejich nezájmu je i strach ze svých nedokonalých dovedností a znalostí, které

od nich dnešní trh práce očekává a vyţaduje. Početnou skupinou jsou téţ lidé bez vzdělání

nebo s nízkým vzděláním, pro které bych navýšila místa VPP. Doporučila bych také ještě

více se zaměřit na absolventy, pro které bych zvýšila počet absolvenckých míst z důvodu,

aby tito mladí lidé získali praxi a mohli najít plné upotřebení na trhu práce. Nástroj

rekvalifikace by podle mého názoru měli mít moţnost vyuţívat opravdu všichni uchazeči

o zaměstnání, neboť nejen, ţe si tím zvýší své znalosti a dovednosti, ale posílí si i své

sebevědomí.

Myslím si, ţe mimo vyuţívání účinných nástrojů APZ by se měla podporovat tvorba

nových pracovních míst (a to nejen na Znojemsku), iniciativa by měla vycházet hlavně

od soukromého sektoru, tj. podniků, ţivnostníků a samotných nezaměstnaných. Stát můţe

jejich iniciativu podporovat určitými stimuly, jako jsou daňové úlevy, výhodnější půjčky

a pojištění. Měly by se podporovat rodinné firmy, které zaměstnávají rodinné příslušníky

i jiné osoby. Dále by se měla věnovat zvýšená péče do investic, které přinášejí dlouhodobé

pracovní příleţitosti, zlepšit dopravní dostupnost do zaměstnání, která je mnohdy

na Znojemsku právě důvodem nemoţnosti pracovat. Nezaměstnanost jednoduše vyřešit

nelze, je to dlouholetý problém všech regionů.

54

Pouţité zdroje

BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd.

Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 334 s. ISBN 80-210-3722-9.

BROŢOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. 1. vyd. Praha: Vysoká škola

ekonomická v Praze Nakladatelství Oeconomica, 2006. 173 s. ISBN 80-245-1120-7.

BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické

nakladatelství (SLON), 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4.

BUCHTOVÁ, Boţena a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální

problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8.

BUCHTOVÁ, Boţena, ed. Nezaměstnanost – technologické a sociální proměny práce.

1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 160 s. ISBN 978-80-210-4422-7.

Česko. Zákon č. 435 ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů Česká

republika. 2008, částka 143, s. 8270-8316 [online]. [cit. 2010-02-14]. Dostupné z WWW:

<http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb143-04.pdf>.

ČSÚ Jihomoravský kraj. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v Jihomoravském kraji

[online]. ©2010, Aktualizováno dne: 5. 4. 2006 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW:

<http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/kapitola/13-6202-05-za_rok_2005-021>.





[online] ©2010, Aktualizováno dne: 4. 4. 2008 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW:


55






<http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/kapitola/641302-09-za_rok_2009-021>.

ČSÚ Jihomoravský kraj. Registry [online]. ©2010, Aktualizováno dne: 18. 2. 2010 [cit.

2010-03-04]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/registry>.

ČSÚ Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji meziročně přibylo přes 6 tisíc živnostníků


<http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/v_jihomoravskem_kraji_mezirocne_pribylo_pres_6_

tisic_zivnostniku>.

ČSÚ. Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. září 2007 o zavedení Klasifikace

ekonomických činností (CZ-NACE) [online]. [cit. 2010-03-07]. Dostupné z WWW:

<http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_%28cz_nace%

29>. Pdf.

ČSÚ. Úvod k KZAM [online]. ©2010, Poslední aktualizace ze dne: 15. 11. 2007 [cit. 2010-

03-20]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/uvod_k_kzam>.

FUCHS, Kamil, TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2003.

347 s. ISBN 80-86119-74-2.

HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v

Ostravě. Filozofická fakulta, 2008. 145 s. ISBN 978-80-7368-522-5.

CHUDOBA, Lukáš. Politika zaměstnanosti [online]. ©2005, [cit. 2010-01-26]. Dostupné z

WWW: <http://pravo.wz.cz/vyb/data/zamestnanost.rtf>.

56

Kolektiv pracovníků ÚP v Blansku.. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005-2009.

Blansko: ÚP v Blansku. 45 s. Vyuţití interních dat.

KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI,

2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1.

MUSIL Petr, et al. Ekonomie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 412 s. ISBN 978-80-7380-

126-7.

Nezaměstnanost – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. Poslední aktualizace ze dne:

19. 1. 2010 [cit. 2009-12-26]. Dostupné z : WWW

<http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost>.

PAVELKA, Tomáš. Úvod do ekonomie. 1. vyd. Brno: Institut Svazu účetních, 2009. 168 s.

ISBN 978-80-86716-55-8.

Portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Evropský sociální fond [online]. [cit. 2010-

03-07]. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf>.

Portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Statistiky nezaměstnanosti [online]. [cit.

2010-02-14]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt >.

Portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Statistiky nezaměstnanosti [online]. [cit.

2010-03-07]. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes>.

Portál Jihomoravského kraje. Základní údaje o Jihomoravském kraji [online]. ©2008, [cit.

2010-02-08]. Dostupné z WWW:

<http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=27204&TypeID=2>.

SIROVÁTKA, Tomáš, MAREŠ, Petr. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vyd.

Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. 272 s. ISBN 80-210-3048-8.

SLEZÁK, Vladimír. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005-2009. Břeclav: ÚP v

Břeclavi. 51 s. Vyuţití interních dat.

57

TULEJA, Pavel, NEZVAL, Pavel, MAJEROVÁ, Ingrid. Základy mikroekonomie. 1. vyd.

Brno: CP Books, 2005. 262 s. ISBN 80-251-0603-9.

TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy

současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. 49 s.

ISBN 80-244-0148-7.

ULRICHOVÁ, Petra a vedoucí pracovníci ÚP ve Vyškově. Zpráva o situaci na trhu práce

za rok 2005-2009. Vyškov: ÚP ve Vyškově. 47 s. Vyuţití interních dat.

Úřad práce Brno-město. Výroční zprávy úřadu práce [online]. [cit. 2010-03-07]. Dostupné

z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/local/bm_info/sz/zpravy>.

Úřad práce Brno-venkov. Výroční zprávy úřadu práce [online]. [cit. 2010-03-07].

Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/local/bo_info/sz/zpravy>.

Úřad práce Hodonín. Výroční zprávy úřadu práce [online]. [cit. 2010-03-14]. Dostupné z

WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/sz/zpravy>.

Úřad práce ve Znojmě. Výroční zprávy úřadu práce [online]. [cit. 2010-03-18]. Dostupné

z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/local/zn_info/sz/zpravy>.

WILDMANNOVÁ, Mirka. Sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně.

Ekonomicko-správní fakulta, 2005. 131 s. ISBN 80-210-3657-5.

WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy.

1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9.

58

Seznam pouţitých zkratek

APZ aktivní politika zaměstnanosti

CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností

ČR Česká republika

ČSÚ Český statistický úřad

ESF Evropský sociální fond

EU Evropská unie

CHPM chráněné pracovní místo

ILO Mezinárodní úřad práce

JMK Jihomoravský kraj

KZAM klasifikace nezaměstnanosti

L celkový počet práceschopných

MN míra nezaměstnanosti

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

n míra nezaměstnanosti

N počet nezaměstnaných

OP LZZ Operační plán lidské zdroje a zaměstnanosti

OP PA Operační plán Praha – Adaptabilita

OP VK Operační plán vzdělávání pro konkurenceschopnost

PPZ pasivní politika zaměstnanosti

PVN podpora v nezaměstnanosti

PZ politika zaměstnanosti

RES Registr ekonomických subjektů

SÚPM společensky účelné pracovní místo

SVČ samostatně výdělečná činnost

Tab. tabulka

u skutečná míra nezaměstnanosti

u* přirozená míra nezaměstnanosti

ÚP úřad práce

VPP veřejně prospěšné práce

Y skutečný produkt

Y* potenciální produkt

ZP zdravotní postiţení

59

Seznam tabulek, grafů a obrázků

Tab. 1: Čtvrtletní ukazatel počtu nezaměstnaných v JMK 2005-2009

Tab. 2: Pětiletý přehled míry nezaměstnanosti v JMK a okresech 2005-2009

Tab. 3: Vývoj nezaměstnanosti, ÚP Blansko 2005-2009

Tab. 4: Zařazení uchazeči o zaměstnání do APZ, ÚP Blansko 2005-2009

Tab. 5: Nástroje APZ, ÚP Blansko 2005-2009

Tab. 6: Výdaje na PZ, ÚP Blansko 2005-2009

Tab. 7: Evidovaní nezaměstnaní, ÚP Brno-město 2005-2009 (k 31.12.)

Tab. 8: Volná prac. místa podle vzdělanostního stupně, ÚP Brno-město 2005-2009

Tab. 9: APZ, ÚP Brno-město 2005-2009

Tab. 10: Vývoj počtu registrovaných uchazečů, ÚP Brno-venkov 2005-2009

Tab. 11: Klasifikační struktura volných pracovních míst, ÚP Brno-venkov 2005-2009

Tab. 12: Plnění zaměření APZ, ÚP Brno-venkov 2006-2009

Tab. 13: Počet a ukončení rekvalifikací, ÚP Brno-venkov 2005-2009

Tab. 14: Vývoj nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti, ÚP Břeclav 2005-2009

Tab. 15: Věková struktura uchazečů o zaměstnání, ÚP Břeclav 2005-2009

Tab. 16: Vyuţívání nástrojů APZ 2005-2009, ÚP Břeclav 2005-2009

Tab. 17: Vynaloţené výdaje na PZ, ÚP Břeclav 2005-2009 (v tis. Kč)

Tab. 18: Evidence uchazečů o zaměstnání, ÚP Hodonín 2005-2009

Tab. 19: Historie vývoje nezaměstnanosti, ÚP Hodonín 2005-2009

Tab. 20: Počty zřízených prac. míst v rámci nástrojů APZ, ÚP Hodonín 2005-2009

Tab. 21: Přehled vyuţívání rekvalifikace, ÚP Hodonín 2005-2009

Tab. 22: Přehled výdajů na PZ, ÚP Hodonín 2005-2009 (v tisíc. Kč zaokrouhleno)

Tab. 23: Historie evidovaných uchazečů, ÚP Vyškov 2005-2009

Tab. 24: Rozbor míry nezaměstnanosti, ÚP Vyškov a JMK 2005-2009

Tab. 25: Nezaměstnanost dle délky evidence, ÚP Vyškov 2005-2009

Tab. 26: Výdaje na PZ, ÚP Vyškov 2005-2009 (v tis. Kč)

Tab. 27: Vývoj počtu evid. uchazečů a míry nezaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009

Tab. 28: Regionální míra nezaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009

Tab. 29: Údaje o počtu nezaměstnaných dle délky evidence, ÚP Znojmo 2005-2009

Tab. 30: Údaje o počtu nezaměstnaných dle věkové kategorie, ÚP Znojmo 2005-2009

Tab. 31: Rozbor vývoje průměrné měsíční mzdy na Znojemsku 2005-2009

60

Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v JMK 2005-2009



Graf 4: Struktura nezaměstnanosti v JMK podle vzdělanosti 2005-2009

Graf 5: Nezaměstnanost v JMK, délka do 3 měsíců a nad 24 měsíců 2005-2009

Graf 6: Míra nezaměstnanosti, ÚP Znojmo a ČR 2005-2009

Graf 7: Grafické vyjádření nezam. dle délky evidence, ÚP Znojmo 2005-2009

Graf 8: Věková struktura evidovaných uchazečů, ÚP Znojmo 2005-2009

Obrázek 1: Mapka Jihomoravského kraje

Seznam příloh

Příloha 1: Vymezení vybraných pojmů

Příloha 2: Evropský sociální fond

Příloha 3: Věkové rozdělení nezaměstnaných v JMK 2005-2009

Příloha 4: Vzdělanostní analýza uchazečů o zaměstnání v JMK 2005-2009

Příloha 5: Analýza dle délky nezaměstnanosti v JMK 2005-2009

Příloha 6: Ekonomické subjekty sídlící v Jihomoravském kraji

Příloha 7: Mapa okresu Znojmo

Příloha 8: Uchazeči podle Klasifikace zaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009

Příloha 9: Uchazeči z problémových skupin, ÚP Znojmo 2005-2009

Příloha 10: Uchazeči z rizikových skupin do APZ, ÚP Znojmo 2006-2009

Příloha 11: Jednotlivé nástroje APZ a jejich výdaje, ÚP Znojmo 2005-2009

Příloha 1: strana 1-4

Vymezení vybraných pojmů

Nezaměstnanost je pro někoho přirozeným jevem, vyplývající z ekonomických,

politických či sociologických aspektů. Pro jiného je to problém, třeba i osobní.

Na nezaměstnanost lze nahlíţet očima ekonoma, sociologa nebo psychologa.

Proto abychom nezaměstnanost lépe pochopili je tato část práce věnována vysvětlení

základních pojmů, jejichţ podkladem je literatura zaměřená na trh práce a nezaměstnanost.

Nezaměstnaný

„Za nezaměstnané jsou zpravidla povaţováni ti, kteří aktivně práci hledají a jsou

registrováni úřady práce.“31

Nezaměstnaným se povaţuje osoba, která je starší 15 let a dále

splňuje tyto podmínky:

Nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání.

Aktivně si hledá práci.

Můţe nastoupit do práce do 14 dnů.32

„Podle definice Mezinárodního úřadu práce (ILO) je nezaměstnanou osoba, která je

bez práce, hledá ji, je připravena okamţitě práci přijmout a začít okamţitě pracovat.

Na Mezinárodní konferenci statistiků práce v r. 1982 byla přijata definice nezaměstnanosti,

podle níţ se za nezaměstnané povaţují osoby, které během vykazovaného období zároveň:

a) nepracovaly ani v placeném zaměstnání ani nepodnikaly, b) hledaly aktivně práci –

registrovaly se u úřadů práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, nebo hledaly práci

přímo a v podnicích, vyuţívaly inzerci, podnikaly kroky pro zaloţení vlastní firmy apod.,

c) byly připraveny k nástupu do práce, tj. byly k dispozici okamţitě nebo nejpozději

do 14 dnů.“33

Uchazeč o zaměstnání

Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně poţádá o zprostředkování

vhodného zaměstnání úřad práce, v jehoţ správním obvodu má bydliště, a při splnění

31 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 291. 32 MUSIL Petr, et al. Ekonomie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. s. 343. 33 TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné

společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. s. 4.

zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů

o zaměstnání.34

Míra nezaměstnanosti

Obyvatelstvo lze rozdělit do dvou skupin (obr. 1) - do ekonomicky aktivní a ekonomicky

neaktivní skupiny. Ekonomicky neaktivní jsou osoby mladší 15 let, studenti, důchodci

apod.

Struktura obyvatelstva České republiky

Údaje v tisících, data za III. čtvrtletí roku 2008

Zdroj: 35

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, jenţ je také označované jako pracovní síla, se dále dělí

na zaměstnané a nezaměstnané. Zaměstnaní jsou osoby, které mají zaměstnání placené

nebo jsou sebezaměstnané, tzn. jsou zaměstnány ve vlastním podniku.36

34 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 24. 35 PAVELKA, Tomáš. Úvod do ekonomie. 1. vyd. Brno: Institut Svazu účetních, 2009. 139 s.

CELKOVÉ OBYVATELSTVO

(10 431,1)

Ekonomicky aktivní

(5 238,7)

Ekonomicky neaktivní

(5 192,4)

Zaměstnaní

(5 014,8)

Nezaměstnaní

(223,9)

Mladší 15 let

(1 478,2)

Studenti

(830,2)

Důchodci

(2 214,2)

Atd…

Nezaměstnanost se vyjadřuje ukazatelem míry nezaměstnanosti:

N

n = ------------- x 100 (%)

L

Kde n je míra nezaměstnanosti, N počet nezaměstnaných a L celkový počet

práceschopných, kteří pracují nebo se ucházejí o místo, tzn. ekonomicky aktivní

obyvatelstvo. Problematika nezaměstnanosti, její existence a příčiny, patří po dlouhá

desetiletí ke sledovaným problémům a její pojetí se vyvíjí.37

Přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je nejniţší udrţitelná míra nezaměstnanosti odpovídající

potenciálnímu produktu. Její výše je pro kaţdou ekonomiku jiná a mění se v čase a nelze

ani říci, ţe by tato míra byla ţádoucí – je prostě přirozená. Míra nezaměstnanosti

v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti vlivem hospodářským

cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší neţ přirozená míra nezaměstnanosti).

Příčiny nezaměstnanosti

Nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních příleţitostech.

Výše pojištění a podpory v nezaměstnanosti (zvyšují dobrovolnou

nezaměstnanost).

Zákon o minimální mzdě.

Odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle můţe donutit

zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i kdyţ si to vzhledem ke své produktivitě

nezaslouţí).

Mzdová rigidita (nepruţnost).

Efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více neţ musí, toto vede

k jejich větší motivaci).38

36 PAVELKA, Tomáš. Úvod do ekonomie. 1. vyd. Brno: Institut Svazu účetních, 2009. s.139. 37 BUCHTOVÁ, Boţena a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, 2002. s. 65. 38 Nezaměstnanost – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. Poslední aktualizace 19. 1. 2010 [cit. 2009-

12-26]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost>.

Nabídka práce

,,Práci nabízejí domácnosti. Ty porovnávají uţitek z volného času s uţitkem, který plyne

z výrobků a sluţeb, jeţ nakoupí za mzdu, kdyţ obětují volný čas a nabízí více práce.

Domácnost tedy volí mezi volným časem a moţností získat mzdu. Mnoţství nabízené

práce je závislé na výši mzdové sazby a ta je určena ztrátou spojenou s obětí volného

času.“39

39 TULEJA, Pavel, NEZVAL, Pavel, MAJEROVÁ, Ingrid. Základy mikroekonomie. 1. vyd. Brno: CP Books,

2005. s 182-183.

Příloha 2: strana 1

Evropský sociální fond v ČR

Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Je

klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Cílem

ESF je především pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, rovné příleţitosti

pro všechny při přístupu na trh práce a sociální začleňování, pomoc lidem

ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce. Dalšími cíli je podpora

celoţivotního vzdělávání, rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly, zavádění

moderních způsobů organizace práce a podnikání, zlepšení přístupu a účasti ţen na trhu

práce a boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce.

Z ESF jsou podporovány projekty neinvestičního charakteru, jako např. rekvalifikace

nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postiţením, děti, mládeţ

etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel.

Základní programy Evropského sociálního fondu

Programy, které umoţňují čerpání z ESF v oblasti lidských zdrojů v období 2007-2013

v ČR a v hlavním městě Praze jsou tyto operační plány (OP):

OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ).

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK).

OP Praha – Adaptabilita (OPPA).40

40 Portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Evropský sociální fond [online].


Věkové rozdělení nezaměstnaných v JMK 2005-2009

rok čtvrtl. do 19 20–29

30–39 40–49 50–59 60 a více

2005 I. 3 096 19 682 14 721 14 064 14 372 586

II. 2 523 17 401 13 370 12 631 13 579 663

III. 4 050 17 988 13 352 12 333 13 590 706

IV. 3 102 17 775 14 274 13 273 14 547 721

2006 I. 2 634 17 504 14 464 13 367 14 686 787

II. 2 027 14 742 12 744 11 425 13 227 776

III. 3 433 15 065 12 195 10 826 12 887 836

IV. 2 478 14 186 12 648 11 382 13 681 855

2007 I. 2 054 13 017 12 227 11 041 13 961 904

II. 1 622 10 488 10 396 9 370 12 350 966

III. 2 641 10 780 9 938 8 813 11 710 1 003

IV. 1 829 9 859 10 277 9 078 12 190 1 006

2008 I. 1 571 9 294 9 656 8 401 11 752 996

II. 1 312 8 103 8 548 7 265 10 255 926

III. 2 408 9 420 8 670 7 257 10 113 911

IV. 1 923 10 257 9 982 8 546 11 333 1 022

2009 I. 2 147 13 498 12 545 10 704 13 482 1 225

II. 1 978 13 838 12 924 10 819 13 500 1 323

III. 3 342 15 905 13 657 11 120 14 041 1 422

IV. 2 856 16 953 15 728 13 082 15 889 1 436


nezaměstnanosti.


Vzdělanostní analýza uchazečů o zaměstnání v JMK 2005-2009

rok čtvrtletí bez vzdělání základní

vzdělání

stř. odb. vzd.

s výuč.

listem

úplné stř.

vzdělání

vysokoškolské

vzdělání

2005 I. 39 18 033 28 463 2 192 2 304

II. 35 16 639 24 372 2 104 2 418

III. 41 16 390 24 849 2 046 2 586

IV. 32 17 046 26 891 2 022 2 372

2006 I. 31 17 223 27 082 2 108 2 137

II. 26 15 384 22 004 1 959 2 213

III. 28 14 648 21 786 1 777 2 459

IV. 25 15 018 22 773 1 753 2 160

2007 I. 22 14 788 22 018 1 755 1 963

II. 22 12 969 17 702 1 557 1 906

III. 25 12 115 17 343 1 411 2 125

IV. 16 11 953 17 967 1 431 1 885

2008 I. 20 11 364 16 768 1 393 1 764

II. 19 10 085 13 906 1 270 1 815

III. 18 9 871 14 674 1 283 2 196

IV. 16 11 268 17 315 1 343 2 141

2009 I. 30 13 723 22 648 1 655 2 363

II. 34 13 877 22 153 1 719 2 662

III. 29 14 017 23 910 1 751 3 264

IV. 26 15 429 28 221 1 886 3 190


nezaměstnanosti


Analýza dle délky nezaměstnanosti v JMK 2005-2009

rok čtvrtletí do 3 měs. 3-6 měs. 6-9 měs. 9-12 měs. 12-24 měs. nad 24

měs.

2005 I. 14 733 11 885 7 999 4 597 10 892 16 415

II. 12 625 9 701 6 349 5 484 10 448 16 190

III. 16 331 8 361 5 850 4 489 10 666 16 322

IV. 15 899 10 958 5 655 4 303 10 613 16 264

2006 I. 14 624 11 000 7 483 4 031 9 887 16 417

II. 11 573 8 414 5 319 4 901 8 992 15 742

III. 15 051 7 254 5 294 3 536 8 745 15 362

IV. 14 676 9 419 4 622 3 665 8 028 14 820

2007 I. 13 472 9 152 5 858 3 159 7 583 13 980

II. 10 209 7 535 4 337 3 631 6 660 12 820

III. 13 126 6 119 4 519 2 783 6 305 12 033

IV. 13 269 7 376 3 691 3 012 5 791 11 100

2008 I. 11 717 7 481 4 270 2 324 5 575 10 303

II. 10 135 6 185 3 380 2 570 4 842 9 297

III. 13 732 5 884 3 562 2 154 4 644 8 803

IV. 15 601 8 184 3 771 2 470 4 591 8 446

2009 I. 21 318 11 034 5 524 2 714 4 735 8 276

II. 17 611 13 813 6 074 3 819 5 200 7 865

III. 19 600 12 375 8 956 4 242 6 439 7 875

IV. 20 780 14 370 8 468 6 414 7 932 7 980


nezaměstnanosti.


Ekonomické subjekty sídlící v Jihomoravském kraji

Registrované jednotky jsou zavedeny v Registru ekonomických subjektů (RES), který je

vedený statistickým úřadem na základě §20 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické

sluţbě veřejným seznamem. Jde o seznam, v němţ jsou vedeny všechny právnické

a fyzické osoby, kterým bylo přiděleno identifikační číslo (IČO). Registr je průběţně

na základě podkladů z administrativních zdrojů aktualizován.41

Struktura registru ekonomických subjektů JMK 2005-2009

celkem Blansko Brno-

město

Brno-

venkov

Břeclav

Hodonín Vyškov Znojmo

20051)

RES 258 291 19 308 108 303 33 848 26 377 30 802 16 804 22 849

fyzické

osoby 20 3872 16 026 78 857 27 648 22 263 25 941 14 179 18 958

obchodní

společnosti 31 742 1 450 19 815 2 915 2 133 2 526 1 112 1 791

druţstva 1 647 120 1 030 182 72 85 56 102

20061)

RES 263 069 19 612 110 228 35 085 26 752 31 084 17 122 23 186

fyzické

osoby 205 984 16 232 79 270 28 417 22 474 26 062 14 373 19 156

obchodní

společnosti 33 443 1 517 20 875 3 111 2 259 2 632 1 175 1 874

druţstva 1 738 124 1 087 184 71 93 69 110

20071)

RES 269 366 19 346 112 785 39 437 25 282 31550 17 506 23 460

fyzické

osoby 209 057 15 922 80 045 31 863 21 064 26 315 14 579 19 269

obchodní

společnosti 35 329 1 575 22 094 3 494 2 223 2 758 1 219 1 966

druţstva 1 827 125 1 145 208 65 96 85 109

20081)

RES 276 783 19 754 115 849 40 962 25 918 32 224 18 094 23 982

fyzické

osoby 212 806 16 188 80 799 33 001 21 453 26 831 14 984 19 550

41 ČSÚ Jihomoravský kraj. Registry [online].

obchodní

společnosti 37 463 1 660 23 565 3 716 2 332 2 841 1 271 2 078

druţstva 1 904 123 1 199 203 73 96 100 110

20092)

RES 281 460 20 093 117 197 42 070 26 280 32 599 18 704 24 517

fyzické

osoby 215 075 16 446 80 871 33 815 21 646 27 019 15 379 19 899

obchodní

společnost 38 523 1 691 24 241 3 868 2 384 2 885 1 301 2 153

druţstva 1 999 123 1 295 196 83 94 101 107

1) Stav k poslednímu dni sledovaného období. 2) Stav k období I.-III. čtvrtletí.

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat ČSÚ Jihomoravský kraj. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů

v Jihomoravském kraji (2005-2009).

V letech 2005-2009 počet subjektů se sídlem v JMK zaregistrovaných v RES se stále

zvyšuje. V roce 2005 je zaevidováno celkem 258 291 subjektů a v roce 2009 to je jiţ 281

460 subjektů, coţ je téměř o 9 % více. Z toho plyne, ţe nárůst probíhá i v jednotlivých

okresech v JMK s výjimkou okresu Blansko, kde rok 2007 přináší sníţení o 266 subjektů

a také okres Břeclav ve stejném roce uvádí sníţení, a to o 1 470 subjektů.

Počet jednotek v RES celkem v období 2005-2009

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

Blansko Brno-město Brno-

venkov

Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009

Zdroj: Předcházející tabulka (práce autora).

Graf předkládá údaje o tom, ţe ve většině okresech se počty navyšují nebo jsou v období

2005-2009 téměř vyrovnané, jako je tomu u okresů s menším počtem obyvatel. Okresy

Brno-město a Brno-venkov mají meziroční nárůst větší, coţ je dáno samozřejmě velikostí

okresů a počtem obyvatel.

Registrované subjekty podle počtu zaměstnanců k 31.12.2009 v JMK

Jihomorav

ský kraj

okres

Blansko Brno-

město

Brno-

venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

1-9 zam. 26 350 1 801 12 625 3 716 2 120 2 704 1 397 1 987

10-49 zam. 5 848 394 2 619 824 519 676 347 469

50-249 zam. 1 228 94 594 140 88 144 71 97

nad 250 zam. 228 16 126 21 17 25 15 8

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat ČSÚ Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji meziročně přibylo přes

6 tisíc ţivnostníků.

Ve srovnání s ostatními kraji je počet jednotek v RES v JMK třetí nejvyšší (po hlavním

městě Praze a Středočeském kraji) a tvořil 10,7 % z republikového celku. V tabulce

s největšími zaměstnavateli jsou zachycená data z roku 2009 všech jednotek v RES,

bez ohledu na jejich ekonomickou aktivitu. Proto v následujícím grafu jsou pouţity údaje

za statistické jednotky typu podnik. Za tuto jednotku je povaţován subjekt, který

podle informací ze statistických zjišťovacích nebo z administrativních zdrojů vykazuje

ekonomickou činnost.42

Jednotky typu podnik podle převaţující činnosti CZ-NACE v JMK

k 31. 12. 2009

Zdroj: ČSÚ Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji meziročně přibylo přes 6 tisíc ţivnostníků.

42 ČSÚ Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji meziročně přibylo přes 6 tisíc živnostníků [online].

Největší zaměstnavatelé (podle počtu zaměstnanců) v JMK k 31.12.2009

název obec sídla činnost dle CZ-NACE1)

AHOLD Czech Republic, a. s. Brno Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabák. výrobků v nespocializ. prodejnách

Dopravní podnik města Brna, a. s. Brno Městská a příměs. pozemní osobní doprava

Fakultní nemocnice Brno Brno Ústavní zdravotní péče

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Brno Ústavní zdravotní péče

Finanční ředitelství v Brně Brno Všeobecné činnosti veřejné správy

GUMOTEX, akciová společnost Břeclav Výroba plastových desek, fólií, hadic,

trubek a profilů

HARTMANN- RICO a. s. Veverská Bitýška Výroba farmaceutických přípravků

IBM Global Services Delivery Center

Czech Republic, s. r. o.

Brno Ostatní činnost v oblasti informačních

technologií

Krajské ředitelství policie Jmk Brno Všeobecná činnost veřejné správy

Masarykova univerzita Brno Terciální vzdělání

Mendlova univerzita v Brně Brno Terciální vzdělání

Nová Mosilana, a. s. Brno Tkaní textilií

OHL, ŢS., a. s. Brno Výstavba ţeleznic a podzemních drah

PENAM, a. s. Brno Výroba pekařských a cukrářských výrobků

kr. trvanlivosti

RWE Distribuční sluţby, s. r. o. Brno Rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí

Skanska DS a. s. Brno Výstavba silnic a dálnic

Statutární město Brno Brno Všeobecná činnost veřejné správy

Tyco Bectronics Czech s. r. o. Kuřím Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motor. vozidla

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ

SPOLEČNOST, a. s.

Brno Shromaţďování, úprava a rozvod vody

Vysoké učení technické v Brně Brno Terciální vzdělání

1) ČSÚ podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě, ve znění pozdějších předpisů,

zavádí s účinností od 1. ledna 2008 Klasifikaci ekonomických činnosti (CZ-NACE).43

Zdroj: Práce autora s vyuţitím dat ČSÚ Jihomoravský kraj. V Jihomoravském kraji meziročně přibylo přes

6 tisíc ţivnostníků.

43 ČSÚ. Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. září 2007 o zavedení Klasifikace ekonomických

činností (CZ-NACE) [online].


Mapa okresu Znojmo

Zdroj: Úřad práce ve Znojmě. Výroční zprávy úřadu práce.44

44 Úřad práce ve Znojmě. Výroční zprávy úřadu práce [online].

Hodonice Tasovice

Výrovice Stálky

Rozkoš

Bojanovice

Oleksovice

Hrádek

Dyjákovice

Horní Dunajovice

Pavlice

Kravsko

Šanov

Mackovice

Boţice

Strachotice Chvalovice

Šafov

Štítary

Blíţkovice

Hostěradice

Lechovice

Hostim

Únanov

Hevlín Jaroslavice

Šatov

Mašovice

Vratěnín Bítov Šumná

Mikulovice

Tavíkovice

Miroslav

Znojmo

Vranov nad Dyjí

Hrušovany nad Jevišovkou

Moravský Krumlov


Uchazeči podle Klasifikace zaměstnanosti, ÚP Znojmo 2005-2009

2005 2006 2007 2008 2009

počet % počet % počet % počet % počet %

tř. 1 – zákonodárci, vedoucí

a řídící pracovníci

40 0,46 31 0,38 28 0,41 35 0,55 55 0,61

tř. 2 – vědečtí a odborní

duševní pracovníci

189 2,17 197 2,48 162 2,38 157 2,47 217 2,42

tř. 3 – techničtí, zdravotní,

pedagogičtí pracovníci

518 5,96 430 5,34 405 5,95 434 6,84 554 6,19

tř. 4 – niţší admin.

pracovníci (úředníci)

530 6,10 584 7,25 507 7,44 460 7,25 624 6,97

tř. 5 – provoz. pracovníci ve

sluţbách a v obchodě

1 255 14,40 1 273 15,81 1 142 16,75 1 024 16,13 1 438 16,06

tř. 6 – kvalif. dělníci

v zeměd., lesnictví

527 6,06 420 5,22 386 5,65 337 5,31 386 4,31

tř. 7 – řemeslníci a kvalifik.

výrobci, zpracovatelé,

opraváři

2 119 24,40 1 738 21,59 1 343 19,72 1 230 19,38 1 983 22,14

tř. 8 – obsluha strojů a

zařízení

508 5,84 422 5,24 422 6,20 476 7,50 665 7,43

tř. 9 – pomocní a nekvalifik.

pracovníci

2 552 29,40 2 609 32,40 2 111 30,98 2 107 33,19 2 699 30,14

tř. 0 – příslušníci armády 4 0,05 2 0,02 1 0,01 2 0,03 1 0,01

nezadáno 452 5,19 344 4,27 303 4,45 86 1,35 334 3,73



Uchazeči z problémových skupin, ÚP Znojmo 2005-2009

zdravotně

postiţení

absolventi předdůch.

věk – nad 50

let

pečující o

děti do 15

let věku

bez

kvalifikace

dl. nezam

(nad 12

měs)

2005 celkem 1 044 700 2 349 1 046 2 477 3 088

% 12 8 27 12 28 36

z toho ţeny v % ---- ---- 48 99 ---- ----

2006 celkem 1 049 616 2 389 1 022 2 438 2 916

% 13 8 30 12 30 36

z toho ţeny v % ---- ---- ---- 96 ---- ----

2007 celkem 919 ---- 2 276 907 1 939 2 445

% 13 ---- 33 13 29 36

z toho ţeny v % ---- 48 99 64 60

2008 celkem 929 ---- 2 046 1 133 1 808 1 821

% 15 ---- 32 18 28 29

z toho ţeny v % --- ---- 49 99 56 62

2009 celkem ---- 602 2 698 1 360 2 440 2 101

% ---- 7 30 15 27 24

z toho ţeny v % ---- ---- 45 99 57 59



Uchazeči z rizikových skupin do APZ, ÚP Znojmo 2006-2009

uchazeči

do 25 let

uchazeči

nad 50 let

evidence

delší 6

měsíců

starší 55

let

uchazeči

do 20 let

evidence

delší 5

měsíců

pečující o

dítě do 15

let

2006

celkem

2 165

uchaz.

počet uchaz.

v nást. APZ

572 527 1 266 ---- ---- ---- ----

% z cel.

počtu

27 29,90 59,70 ---- ---- ---- ----

doporučené

%

30 25 15 ---- ---- ---- ----

2007

celkem

1 082

uchaz.

počet uchaz.

v nást. APZ

362 343 396 ---- ---- ---- ----

% z cel.

počtu

33,4 31,70 36,60 ---- ---- ---- ----

doporučené

%

30 25 15 ---- ---- ---- ----

2008

celkem

898

uchaz.

počet uchaz.

v nást. APZ

152 229 457 67 ---- ---- ----

% z cel.

počtu

43,4 25,50 50,90 7,46 ---- ---- ----

doporučené

%

5 20 40 10 ---- ---- ----

2009

celkem

2 454

uchaz.

počet uchaz.

v nást. APZ

---- 771 ---- ---- 93 1 326 465

% z cel.

počtu

---- 31,4 ---- ---- 3,8 54 19

doporučené

%

---- 20 ---- ---- 4 40 10



Jednotlivé nástroje APZ a jejich výdaje, ÚP Znojmo 2005-2009

počty Kč

2005 SÚPM – vyhrazená (dotace na mzdu) 342 9 450 000

SÚPM - zřízení 30 2 150 000

SÚPM – SVČ 65 3 695 000

VPP 558 21 975 000

Rekvalifikace 866 9 259 620


SÚPM - zřízení 50 3 980 000

SÚPM – SVČ 79 4 460 000

VPP 606 26 673 000



SÚPM - zřízení 9 680 000

SÚPM – SVČ 68 4 044 000

VPP 281 13 411 297


2008 SÚPM – vyhrazená (dotace na mzdu) 162 z APZ 8 386 626

209 z OP LZZ1) 597 176


SÚPM – SVČ 73 7 395 000

VPP 124 z APZ 3 242 619

479 z OP RLZ2) 28 636 831

37 z OP LZZ 5 175 405

Rekvalifikace 639 ----

2009 SÚPM – vyhrazená (dotace na mzdu) 323 z APZ 12 363 420

100 z OP LZZ 13 445 787


SÚPM – SVČ 83 7 460 000

VPP 274 z APZ 7 127 515

499 Z OP RLZ 8 954 599

8 z OP LZZ 2 2713 161


1) OP LZZ je operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. 2) OP RLZ je operační program Rozvoj

lidských zdrojů.


moŢnosti ŘeŠenÍ nezamĚstnanosti v jihomoravskÉm …bp.svse.cz/2010_bakalarske prace/ekonomika...

Documents