kompetence členů ošetřovatelského týmu v praxi ......kompetence členů ošetřovatelského...
TRANSCRIPT
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD
Ústav zdravotnického managementu
Pavla Fiurášková
Kompetence členů ošetřovatelského týmu v praxi
zdravotnických institucí
Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D.
Olomouc 2012
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.
Olomouc 15. května 2012 ……………………
Pavla Fiurášková
Děkuji Mgr. Zdeňce Mikšové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce, poskytnutí
cenných rad, návrhů a připomínek při jejím zpracování, Mgr. Martinu Šamajovi, MBA,
za komentáře a významné informace a své rodině za trpělivost a psychickou podporu
během mého studia.
ANOTACE
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Název práce: Kompetence členů ošetřovatelského týmu v praxi
zdravotnických institucí
Název práce v AJ: The competencies of the members of the nursing team in
the practice of health institutions
Datum zadání: 2011-01-29
Datum odevzdání: 2012-05-15
Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci
FZV UP v Olomouci
Ústav zdravotnického managementu
Autor práce: Bc. Fiurášková Pavla
Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D.
Oponent práce:
Abstrakt v ČJ: Na poskytování kvalitní a bezpečné ošetřovatelské péče je
v dnešní době kladen velký důraz. Jedním z faktorů, který se podílí na zajištění takovéto
péče, jsou kvalifikovaní (kompetentní) pracovníci ošetřovatelského týmu, realizující své
právně vymezené pracovní kompetence.
Cílem této práce byla deskripce skutečného stavu prováděných činností jednotlivými
nelékařskými zdravotnickými pracovníky – členy ošetřovatelského týmu a srovnání
s ustanovenými právními požadavky. Dílčím cílem práce bylo shrnutí poznatků o
kompetencích nelékařských zdravotnických pracovníků v zahraničí.
S podporou projektu IGA MZ ČR č. ID.KÓD-NT12067-3/2011, Strategický koncept
k transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice bylo
realizováno výzkumné šetření, ze kterého vyplývá, že u všech členů ošetřovatelského
týmu (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatel a sanitář) jsou překračovány
nebo nedoceňovány jejich kompetence.
Abstrakt v AJ: On the provision of high-quality and safe nursing care is
nowadays placed great emphasis. One of the factors involved to ensure such care are
qualified (competent) staff of the nursing team, performs its legally defined working
competencies.
The aim of this study was a decription of the achal state of the activities pursued by
individual paramedical staff – members of the nursibńg team and a comparison with
established legal requirements. A partial summary of the study was objektive
knowledge about the competencies of paramedical staff abroad.
Supported by project IGA MZ CR no ID.Code-NT12067-3/2011 strategic concept for
the transformation of the paramedical professions in the Czech Republic implemented
the research investigation, from which it follows that all members of the nursing team
(general nurse, health assistant, male nurse, male hospitál attendant) are exceeded or
underestimation of their competence.
Klíčová slova v ČJ: kompetence, ošetřovatelský tým, nelékařská zdravotnická
povolání, všeobecná sestra, zdravotnický asistent,
ošetřovatel, sanitář
Klíčová slova v AJ: competence, nursing team, paramedical professions, nurse,
health assistant, male nurse, male hospital attendant
Rozsah: s. 116 , 6 příl.
OBSAH
ÚVOD 7
1 KOMPETENCE ČLENŮ OŠETŘOVATELSKÉHO TÝMU 13 1.1 Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků 14 1.2 Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka 16 1.2.1 Regulace zdravotnických povolání 22 1.2.2 Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání 24 1.3 Kompetence členů ošetřovatelského týmu 27 1.4 Vzdělávání a kompetence členů ošetřovatelského týmu ve vybraných zemích 35 1.5 Management kompetencí v práci ošetřovatelského týmu 41
2 VÝZKUM NÁZOROVÉHO SPEKTRA NA KOMPETENCE ČLENŮ OŠETŘOVATELSKÉHO TÝMU 46 1.6 Cíle výzkumu a hypotézy 46 1.7 Metodika výzkumného šetření 48 1.7.1 Profil respondentů 48 1.7.2 Technika sběru dat 48 1.7.3 Organizace výzkumného šetření 51 1.8 Výsledky výzkumu a jejich interpretace 52 1.9 Ověření platnosti hypotéz 66
DISKUZE 74
ZÁVĚR 78
BIBLIOGRAFICKÉ, ELEKTRONICKÉ A JINÉ ZDROJE 81
SEZNAM ZKRATEK 90
SEZNAM OBRÁZKŮ 92
SEZNAM TABULEK 93
SEZNAM PŘÍLOH 94
7
ÚVOD
Problematika kompetencí nejen sester, ale i ostatních nelékařských zdravotnických
pracovníků je v poslední době hodně diskutované téma, zejména pak v souvislosti
s reformou zdravotnictví. V loňském roce nabyla účinnosti „malá novela“ zákona
č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, která přinesla několik změn
týkajících se NLZP, které měly za cíl posílit kompetence nelékařských zdravotnických
profesí. Do budoucna se připravuje „velká novela“ zákona o nelékařských
zdravotnických povoláních, která by měla mimo jiné navýšit kompetence NLZP, na
které by měla přejít část pravomocí lékařů, měla by přehodnotit vzdělávání a podmínky
celoživotního a specializačního vzdělávání NLZP, nově by měla definovat podmínky
registrace nelékařů, upravit akreditaci aj. (Pavelka, 2011,
http://www.top09.cz/files/.../reformni-kroky-ministerstva-zdravotnictvi-cr.ppt).
Téma diplomové práce jsem si zvolila na základě zkušeností ve své profesi všeobecné
sestry, kdy jsem měla možnost poznat každodenní praxi vykonávaných činností NLZP.
I přesto, že již nepracuji ve svém oboru, tak mě tato problematika neustále zajímá.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak se na zajištění ošetřovatelské péče v lůžkových
zdravotnických zařízeních podílejí jednotliví členové ošetřovatelského týmu, zda to
odpovídá jejich právně vymezeným kompetencím a výsledky porovnat s právními
předpisy.
V této oblasti vyvstává řada otázek. Zajímalo nás, zda všeobecné sestry, zdravotničtí
asistenti, ošetřovatelé a sanitáři vykonávají činnosti mimo rámec vymezených
kompetencí, zda jsou plně vytíženi v činnostech, které mohou realizovat či který
z pracovníků ošetřovatelského týmu nejvíce překračuje své kompetence. Informace
v podobě názorů top manažerů o participaci jednotlivých členů ošetřovatelského týmu
na poskytování ošetřovatelské péče přinesly zajímavé poznatky, což umožnilo provést
srovnání s právním zázemím poskytování zdravotní péče.
Výzkumné šetření bylo realizováno s podporou projektu IGA MZ ČR č. ID.KÓD-
NT12067-3/2011, Strategický koncept k transformaci nelékařských zdravotnických
povolání v České republice. Byla použita kvantitativní výzkumná metoda s využitím
8
techniky dotazníku. Výsledky byly počítačově zpracovány, nejprve v programu Excell a
následně pomocí statistického softwaru SPSS verze 15. Byly realizovány dva stupně
třídění, kdy v rámci prvního stupně byla zjišťována míra podílu jednotlivých členů
ošetřovatelského týmu na činnostech ošetřovatelské péče. V druhém stupni třídění bylo
sestaveno šest kritérií, na základě kterých byla zjištěná data tříděna. Poté byly zvolené
činnosti opět zpracovány v rámci popisné statistiky a výsledky vyjádřeny pomocí
relativních četností. Výsledkem byla zjištění, že jednotliví členové ošetřovatelského
týmu (VS, ZA, OŠE, SAN) v praxi nerespektují své právně vymezené kompetence,
které překračují nebo v plné míře nenaplňují.
Práce může být informačním zdrojem a přínosem pro management zdravotnických
institucí i samotné členy ošetřovatelského týmu. Získané výsledky se mohou stát i
cenným zdrojem informací pro novelizaci právních norem týkajících se kompetencí
NLZP.
Pro vstupní studijní literaturu byly použity následující tituly:
1. GLADKIJ, Ivan a kol. 2003. Management ve zdravotnictví. 1. vydání. Brno:
Computer Press, s. 380. ISBN 80-7226-996-8.
2. ALEXANDER, Margaret F, RUCIMAN Phyllis J. 2003. Struktura kompetencí
všeobecné sestry: zpráva o postupu přípravy ICN struktury kompetencí a
konzultací. 1. vydání. Brno: NCO NZO, s. 57. ISBN 80-7013-392-9.
3. BRŮHA, Dominik, PROŠKOVÁ, Eva. 2011. Zdravotnická povolání. 1. vydání.
Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. 560. ISBN 978-80-7357-661-5.
4. GROHAR-MURRAY, Mary Ellen, DICROCE, Helen R. 2003. Zásady vedení a
řízení v oblasti ošetřovatelské péče. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, s. 320.
ISBN 80-247-0267-3.
5. ŠKRLOVI, Petr a Magda. 2003. Kreativní ošetřovatelský management. 1. vydání.
Praha: Advent-Orion s. r. o., s. 497. ISBN 80-7172-841-1.
6. KUBEŠ, Marián, SPILLEROVÁ, Dagmar, KURNICKÝ, Roman. 2004.
Manažerské kompetence. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, s. 184. ISBN 80-
247-0698-9.
7. BÁRTLOVÁ, Sylva. 2007. Pracovní vztahy a kompetence všeobecných sester v
ČR. Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s.,
17(3), 14-17. ISSN 1210-0404.
9
8. HAYES, Nicky. 2005. Psychologie týmové práce. 1. vydání. Praha: Portál, s.
192. ISBN 80-7178-983-6.
9. MIČUDOVÁ, Erna. 2007. Zamyšlení nad postavením sester v české společnosti.
Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 17(5), 20.
ISSN 1210-0404.
10. ČESKO. VĚSTNÍK MZ ČR č. 9/2004, O koncepci ošetřovatelství ve znění
pozdějších předpisů, ze září 2004. roč. 2004, částka 9. [online] [cit. 2011 – 09 -
11]. Dostupné z:
http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik_3648_1778_11.html
11. ČESKO. VYHLÁŠKA č. 55/2011 Sb., O činnostech zdravotnických pracovníků
a jiných odborných pracovníků, ze dne 14. března 2011. In: Sbírka zákonů České
republiky 14. 3. 2011, roč. 2011, částka 20. ISSN 1211-1244.
12. ČESKO. VYHLÁŠKA č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti
zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ze dne 30. června
2004. In: Sbírka zákonů České republiky 20. 7. 2004, roč. 2004, částka 139. ISSN
1211-1244.
13. ČESKO. ZÁKON č. 96/2004 Sb., O podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností
souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ze dne 4. února 2004.
In: Sbírka zákonů České republiky 3. 3. 2004, roč. 2004, částka 30. ISSN 1211-
1244.
14. ČESKO. ZÁKON č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., O
podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských
zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním
zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ze dne 25. března
2011. In: Sbírka zákonů České republiky 22. 4. 2011, roč. 2011, částka 40. ISSN
1211-1244.
K vyhledání relevantních článků bylo využito rešeršní činnosti knihovny NCO NZO v
Brně a samostatného vyhledávání, které se orientovalo na tyto databáze a vyhledávače:
− bibliografické báze dat Medline pomocí programu PubMed;
10
− databáze BMČ (Bibliographia Medica Čechoslovaca);
− vyhledávače Google pomocí rozšířeného vyhledávání;
− vyhledávače Google Scholar.
Rešeršní strategie:
Vyhledávací strategie byla zahájena v listopadu 2010, knihovně NCO NZO v Brně byla
zadána rešeršní činnost a zároveň bylo započato vlastní vyhledávání s následujícími
klíčovými slovy: kompetence, ošetřovatelský tým, nelékařská zdravotnická povolání,
všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatel, sanitář.
Kritéria pro výběr literatury a článků byla následující: český, slovenský a anglický jazyk
a rok publikování (posledních 15 let, tj. 1997 – 2012).
Ve spolupráci s knihovnou NCO NZO v Brně bylo vyhledáno 104 článků v českém
jazyce a 11 článků v jazyce anglickém. Články byly podle vztahu k diplomové práci
roztříděny. Po shromáždění a pečlivém prostudování všech dohledaných článků byly
vybrané informace zvolených odborných článků začleněny formou parafrází do kapitol
a podkapitol diplomové práce.
Během studia a třídění jednotlivých článků a literatury byla diplomová práce
specifikována a úzce směřována na konkrétní nelékařské zdravotnické pracovníky –
všeobecnou sestru, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, sanitáře. Během uvedeného
procesu byla do výše zmíněných vyhledávačů zadávána klíčová slova (kompetence,
ošetřovatelský tým, nelékařská zdravotnická povolání, všeobecná sestra, zdravotnický
asistent, ošetřovatel, sanitář) v různých modifikacích. Příspěvky a články vedly ke
knihám, absolventským pracím a ke článkům v odborném a v denním tisku.
První fáze vyhledávání probíhala ve vyhledávači Google – rozšířené vyhledávání. Pro
klíčové slovo „kompetence“ bylo dohledáno 186 000 výsledků, z toho pouze 2
odpovídaly stanoveným kritériím. Z velkého množství odkazů bylo přečteno celkem 36
článků, ostatní odkazy byly nejčastěji zaměřeny na klíčové kompetence, sociální
kompetence, kompetence ve vzdělávání, kompetenční model a manažerské kompetence.
Po kombinaci s dalším klíčovým slovem ve frázi „kompetence nelékařských
zdravotnických pracovníků“ bylo vyhledáno celkem 2 130 odkazů. Z toho byl použit 1
článek v anglickém jazyce, 1 odkaz na kvalifikační práci, 3 odkazy na právní
dokumenty a 22 článků. Celkem bylo prostudováno 63 odkazů, ostatní odkazy
11
směřovaly na webové stránky nemocnic, odborných organizací, vzdělávacích institucí,
internetový tisk, zdravotnické firmy zabývající se zdravotnickými prostředky, apod. Po
zadání „kompetence všeobecné sestry“ bylo vypátráno celkem 5 060 odkazů, pročteno
69 odkazů, z toho bylo použito 13 článků, 2 odkazy na knižní publikace, 1 odkaz na
sborník, 1 abstrakt, 3 odkazy na kvalifikační práce a 5 odkazů na právní dokumenty.
Další zvolenou kombinací byla „kompetence zdravotnického asistenta“, nalezeno 5 020
odkazů, pročteno 27 odkazů, využito 6 článků, 3 odkazy na absolventské práce, 3
odkazy na právní dokumenty a 4 na knižní publikace. Při spojení klíčových slov
„kompetence ošetřovatele“ bylo nalezeno 5 370 odkazů, prostudováno 11 odkazů,
z toho byly využity 2 odkazy na právní normy, ostatní vyhledané informace nebyly
vhodné. Při spojení slov „kompetence sanitáře“ bylo dohledáno 679 odkazů, přečteno 9,
ale žádný nebyl k tématu diplomové práce. V dalším zadaném spojení slov -
„ošetřovatelský tým“ bylo vypátráno 20 700 odkazů, prostudováno jich bylo 18, ze
kterých bylo použito 6 odkazů na knižní publikace, 1 článek, 1 prezentace a odkaz na 3
výzkumná šetření. Z výše zmiňovaných zadaných kombinací klíčových slov se stávalo,
že se některé odkazy na články a na jiné zdroje navzájem mezi sebou prolínaly.
Při práci s vyhledávačem Google Scholar, byly aplikovány kombinace klíčových slov –
„kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků“: 349 odkazů, prostudováno 11
odkazů, využit 1; „kompetence všeobecné sestry“: 1 330 odkazů, pročteno 8, použity 2;
„ošetřovatelský tým“: 1 260 odkazů, přečteno7, využity 2. Při vyhledávání se opět
objevovaly některé odkazy, které se promítaly ve vyhledávači Google – rozšířené
vyhledání.
V druhé etapě bylo vyhledáváno v databázi BMČ. Do databáze byla zadávána klíčová
slova stejně jako u vyhledávače Google – rozšířené vyhledávání. Celkem bylo využito 8
odkazů na elektronické zdroje, 1 odkaz na sborník II. Slezské vědecké konference
ošetřovatelství, 7 odkazů na periodiky. Opět se nalézaly odkazy již vyhledané pomocí
výše uvedených vyhledávačů.
Následně probíhalo vyhledávání v databázi PubMed a Medline, kde při zadání
klíčových slov: „competency“ bylo nalezeno 1 622 plnotextů, po upřesnění klíčových
slov na „competency paramedical staff“ byl vypátrán pouze 1 abstrakt, který nebyl
vhodný. Po zadání kombinace slov „competency nurse“ bylo dohledáno 85 plnotextů,
z kterých nebyl vybrán pro tuto práni ani jeden. Při zadání poslední fráze „nursing
12
team“ bylo zaznamenáno 728 výsledků a opět nebyl ani jeden použit pro tuto
diplomovou práci.
V další fázi, po konkretizování jednotlivých nelékařských zdravotnických pracovníků,
byly dohledávány odborné články v odborných periodikách (zejm. Sestra a Florence).
Výsledkem výše zmiňované rešerše bylo knihovnou NCO NZO v Brně vyhledáno
celkem 104 článků v českém jazyce a 11 článků v jazyce anglickém. Vlastní rešeršní
strategií byl dohledán 1 článek v anglickém jazyce, 9 kvalifikačních prací, 44 článků, 10
odkazů na knižní publikace, 7 odkazů na články v odborných periodikách, 1 prezentace,
1 sborník a 5 odkazů na právní předpisy. Vyhledáváním rešerší pomocí knihovny NCO
NZO v Brně a vlastním vyhledáváním docházelo k dualitě některých článků a odkazů.
Celkem při tvorbě diplomové práce bylo použito 16 knižních publikací, 17 článků
v periodikách, 42 elektronických zdrojů, 9 právních předpisů a 1 jiný zdroj.
13
1 KOMPETENCE ČLENŮ OŠETŘOVATELSKÉHO TÝMU
Výklad slova kompetence vyjadřuje soubor činností oprávnění, dovedností a znalostí
pověřených právní normou (ABZ Slovník cizích slov, 2007, http://slovnik-cizich-
slov.abz.cz/web.php/slovo/kompetence).
Odborně jsou kompetence popisovány ze dvou úhlů pohledů. Na jedné straně je možno
chápat kompetence jako pravomoc, oprávnění nebo rozsah působnosti, které jsou
ustanovené právní normou nebo zaměstnavatelem. Na straně druhé je možné
kompetence definovat jako předpoklady nebo schopnosti k výkonu určité činnosti, které
pracovník získává kvalifikačním studiem. Dvojí pojetí pojmu kompetence představuje
na jedné straně něco, co je jedinci dané „zvenku“ a na druhé straně něco, co vyjadřuje
„vnitřní“ kvalitu jedince, která je výsledkem jeho rozvoje a vzdělávání (Kubeš et al.,
2004, s. 15).
Kompetence každý z autorů pojímá s různými niancemi, např. Hroník (2006, s. 29)
pojímá kompetence jako způsobilost, tj.: „…soubor určitých předpokladů k určité
činnosti“, které jsou definovány na základě analýzy činností. Bělohlávek (et al., 2006, s.
306) kompetence zase člení do tří oblastí: základní kompetence (postoje, vlastnosti,
dovednosti: komunikace, spolehlivost,…; jsou požadovány od všech pracovníků),
průřezové kompetence (znalosti nebo dovednosti, které jsou vyžadovány od většiny
pracovníků – práce s PC, cizí jazyk,…) a speciální kompetence (odborné znalosti nebo
dovednosti, vyhraněné pro určitou činnost, funkci).
I v zahraniční literatuře se kompetence vysvětlují jako u nás, např. Mason-Whitehead
v „Key concepts in nursing“ uvádí názory Jessopa a Whila. Kdy Jessop kompetence
vysvětluje jako schopnost vykonávat činnost podle „stanovených standardů“ pro
udržení nebo zlepšení kvality péče, zatímco While definuje kompetence jako to, co
člověk zná a ne jak se chová (Mason-Whitehead, 2008, s. 73).
Disproporce kompetencí je velká, může se jednat o kompetence: komunikativní,
obchodní, sloužící k řešení problémů, výkonné, sociální, aj. Tyto uvedené kompetence
můžeme zastřešit pojmem klíčové kompetence. Poprvé klíčové kompetence definoval
Mertens v roce 1974 a pojal je jako pomoc člověku vyrovnávat se s realitou a zvládat
14
požadavky měnícího se světa práce. Mastiliaková (2007, s. 48) tyto kompetence zase
vymezuje jako akci v rozvíjení osobnosti v rámci výchovy a dalšího vzdělávání a klade
důraz na pojem kompetence ve smyslu znalostí, dovedností a postojů, nikoli jen jako
pojem chápaný jako pouhé získávání znalostí.
Z výše uvedeného plyne, že problematika kompetencí je velice rozsáhlá. Z prvního úhlu
pohledu máme možnost chápat kompetence jako vnitřní předpoklady, znalosti,
dovednosti, vědomosti a z druhého pohledu jako „pracovní kompetence“ - požadavek
zaměstnavatele, stanovení činností zaměstnavatelem pro určitého pracovníka, profesi
(zaměstnavatel jako zdravotnická instituce vychází z právně stanovených kompetencí ve
vyhlášce č. 55/2011 Sb.). U těchto profesí kompetence vystihuje ve své prezentaci
Ošetřovatelský management, Mikšová (2010, s. 14), která je charakterizuje, jako soubor
činností pro které jsou dána zplnomocnění a povinnosti (pravomoci a odpovědnosti).
Pojem pravomoc se nárokuje při rozhodování v určitém postavení a pojem odpovědnost
je ručení konkrétní osoby za nějakou věc či jednání.
V této diplomové práci jsou kompetence ošetřovatelských pracovníků pojímány ve
vztahu k činnostem při vykonávání jejich povolání. Jedná se o pracovní kompetence
zahrnující pravomoc vykonávat činnost, díky předpokladům získaným absolvováním
příslušného vzdělání a zařazením na určitou pracovní pozici a být odpovědný za
standardní výkon činnosti (např. VS při aplikaci léku nemá komplexní odpovědnost za
to, že se aplikuje nesprávný lék, ale má odpovědnost za to, že lék aplikuje správně).
Kompetence jednotlivých členů ošetřovatelského týmu jsou definovány v právních
normách, tzn. že NLZP by měl vykonávat činnosti při poskytování zdravotní péče
v souladu se zákonnými požadavky. Ve zdravotnické praxi mohou ale nastávat situace,
kdy členové ošetřovatelského týmu vykonávají činnosti mimo rámec svých právně
vymezených profesních kompetencí.
1.1 Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků
Ošetřovatelství si vytvořilo již svoje pole působnosti, v kterém jednotliví členové
ošetřovatelského týmu vykonávají náročnější práci, pracují samostatněji a také dle
požadavků právních norem. K moderním trendům dnešní doby v ošetřovatelství patří
15
poskytování ošetřovatelské péče vícestupňovým systém, jehož předpokladem je
ošetřovatelský tým s různou úrovní kvalifikace. Kompetence u NLZP jsou vymezeny
stupněm dosaženého vzdělání a specializace. Ošetřovatelskou péči zabezpečují
zdravotničtí pracovníci v rozsahu zaměstnavatelem vymezené pracovní náplně, která
koresponduje s vymezením činností v právních dokumentech (Věstník č. 9/2004, s. 2 -
4).
Jednotlivý ošetřovatelský personál poskytuje péči metodou ošetřovatelského procesu, ve
kterém se uplatňují profesní kompetence. Tyto kompetence zdravotnických pracovníků
Prošková (2011) uchopuje jako souhrn vědomostí, dovedností a pravomocí, které
umožňují kvalifikovaně vykonávat určitou činnost. Autorka zastává názor, že je nutné a
nezbytné rozlišit kompetence znalostí a dovedností, které může jednotlivec, na základě
zákonných norem, vykonávat. Schopnost a pravomoc by měly spolu harmonizovat.
Popisuje, že je důležité definovat pracovní náplně jednotlivých pracovníků podle jejich
kompetencí a tyto kompetence pravidelně ověřovat, inovovat a prohlubovat. Je nezbytně
nutné pravidelně posuzovat skutečné schopnosti, znalosti a dovednosti jednotlivých
pracovníků, konkrétní náplně práce s ohledem na zákonné předpisy. V neposlední řadě
je potřebné i dle kompetencí vymezit plán dalšího rozvoje pracovníka (Prošková, 2011,
www.sestra.in/articles.php?article_id=19).
Podle Mastiliakové (2002, s. 43) kompetence v ošetřovatelství prezentují potřebnou
kvalifikaci. V této oblasti jsou vymezené kompetence uznávány jako znalosti,
dovednosti a postoje, které umožňují dané osobě vykonávat svoji činnost, celoživotně se
vzdělávat a přizpůsobit se měnícím se situacím. Potřebné znalosti zdravotnický
pracovník získává v rámci kurikula, které má specifický obsah a určitou dobu trvání.
Výkon profese vyžaduje neustálý rozvoj vědomostí na úrovni nejnovějších poznatků,
zavádění změn v rámci výkonu povolání, apod. Definice kompetencí současně
poskytuje i potřebné garance pro profesionální ochranu.
Slovo kompetence zahrnuje i oblast působností, které se skládají z etických, morálních,
profesionálních a právních otázek. Kompetence v ošetřovatelství představují stav, kdy
klinické znalosti a dovednosti jsou uznávané a rozvíjené takovým způsobem, aby byla
poskytnuta pacientům maximální péče. Nestačí, aby byla vyžadována pouze základní
motivace, ale je nutné požadovat i odbornou a akademickou činnost po sestrách,
porodních asistentkách a dalších zdravotnických pracovnících. Záměrem je poskytnout
16
pacientovi adekvátní ošetřovatelskou péči takovým způsobem, aby sestry, porodní
asistentky a jiní zdravotničtí pracovníci mohly zlepšit své dovednosti prostřednictvím
celoživotního vzdělávání po ukončení studia a profesního rozvoje (Smith, 2011,
www.articleclick.com/Article/What-is-competency-in-nursing-/973601).
Ve svém rozhovoru prezidentka České asociace sester Dana Jurásková upozornila na
míru kompetencí zdravotnického personálu. Zákon č. 96/2004 Sb., (zákon o
nelékařských zdravotnických povoláních) stanovuje jejich nejvyšší možnou míru a o
rozsahu odpovědnosti rozhoduje vždy zaměstnavatel. Z toho vyplývá, že sestry ani jiný
zdravotnický personál nezíská automaticky vyšší kompetence (Fuk, 2011,
http://domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23685-sestry-proberou-s-ministrem-sve-
kompetence-i-sve-platy/).
Také Bártlová a Hajduchová (2010, s. 21) problematiku kompetencí koncipují jako
sféru, která do určité míry působí na postavení všeobecné sestry ve zdravotnickém týmu
a má zásadní vliv na vztah lékaře a sestry. Kompetence jednotlivých zdravotnických
pracovníků jsou legislativně ustanoveny, avšak v praxi dochází k pověřování
všeobecných sester úkoly, které nejsou v jejich náplni práce nebo spadají do náplně
práce pracovníků nižší ošetřovatelské úrovně. K překračování pracovních kompetencí
dochází nejčastěji na základě přání lékaře, což může podněcovat vznik konfliktů.
1.2 Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka
Mezi základní právní normy týkající se poskytování zdravotní péče patří mimo předpisy
upravující lidská práva a svobody (Listina základních práv a svobod, Úmluva o lidských
právech a biomedicíně), zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách
jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), v aktuálním znění, ve kterém se
v ustanoveních §11 a §12 definuje poskytování zdravotních služeb a způsobilost
k samostatnému výkonu zdravotnického povolání. Z uvedených právních dokumentů
vyplývá, že zdravotnické instituce mohou poskytovat zdravotní péči pouze
prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání nebo k provádění
činností vztahujících se k poskytování zdravotních služeb. Způsobilost k výkonu
zdravotnického povolání mají oprávnění zdravotničtí pracovníci, kteří jsou považováni
17
za osoby způsobilé podle jednoho ze zákonů o způsobilosti k výkonu zdravotnických
povolání a zároveň toto povolání skutečně vykonávají (zákon č. 372/2011 Sb., s. 4 - 5).
Je nutné podotknout, že za oprávněného zdravotnického pracovníka nelze považovat
osobu, která sice způsobilost k výkonu zdravotnického povolání má, ale její
pracovněprávní vztah k poskytovateli zdravotní péče buď zcela chybí, nebo je nižší než
skutečně vykonávaná činnost (minimální pracovní úvazky), popř. nezahrnuje činnosti,
které jsou vlastním poskytováním zdravotní péče (např. zaměstnanec zařazený jako
pracovník sociálních služeb, byť se způsobilostí všeobecné sestry). Výjimky platí pouze
pro ošetřovatelskou a rehabilitační péči v zařízeních sociálních služeb a dále pro jiné
odborné pracovníky (Brůha, Prošková, 2011, s. 48).
Před nabytím účinnosti výše zmiňovaného zákona o zdravotních službách (1. 4. 2012)
byl po mnoho let platný zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který absolutně
neřešil poskytování zdravotní péče nelékařskými zdravotnickými pracovníky.
Nezmiňoval se vůbec o ošetřovatelské péči, uváděl pouze péči léčebně-preventivní.
Tuto problematiku modifikovala až vyhláška č. 77/1981 o zdravotnických a jiných
odborných pracovnících ve zdravotnictví a směrnice č.10/1986 o náplni činnosti
středních, nižších a pomocných zdravotnických pracovníků. Teprve až v roce 1998 byla
vytvořena Koncepce ošetřovatelství České republiky, která definovala ošetřovatelskou
péči, jejich pracovníky a vzdělávání. Inovovaná koncepce vyšla ve Věstníku MZ ČR v
roce 2004 (Grimová, 2008, s. 15).
Ve stejném roce byla vydána zákonná norma upravující postavení nelékařského
zdravotnického personálu, názvy odborností, způsob vzdělávání a regulaci oborů
specializačního vzdělávání. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností
souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), vstoupil v platnost dne 1. 4. 2004.
Od té doby byl několikrát novelizován a jedna z jeho posledních novelizací tzv. malá
novela nabyla účinnosti dnem 22. 4. 2011 - zákon č. 105/2011 Sb. „Malá“ novela
umožňuje mimo jiné vykonávat některé činnosti ještě před získáním specializované
způsobilosti, u zdravotnického asistenta dovoluje realizovat ošetřovatelskou péči bez
odborného dohledu v souvislosti se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb
pacientů, anuluje různá zaměření sanitáře a ponechává pouze jednu odbornou
18
způsobilost sanitáře (zákon č. 105/2011 Sb., s. 1053-1055).
Výše zmíněný zákon č. 96/2004 Sb. je v souladu s právním řádem EU, který umožňuje
volný pohyb sester a porodních asistentek mezi členskými státy EU. Zmíněný zákon a
s ním související právní předpisy poprvé formuluje komplexní právní rámec pro
poskytování ošetřovatelské péče, která odpovídá vývoji a postavení oboru
ošetřovatelství ve vyspělých zemích (Lálová, Bělohlávek, 2007, s. 59).
Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních člení výkon povolání zdravotnických
nelékařských pracovníků do následujících režimů:
• Výkon povolání bez odborného dohledu (ZPBOD: §5 – 21, všeobecná sestra,
porodní asistentka,…);
• Výkon povolání bez odborného dohledu až po získání odborné a
specializované způsobilosti (ZPOS: §22 – 28, …, fyzioterapeut,…);
• Výkon povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením
− Zdravotnický pracovník pod odborným dohledem (ZPPOD: §29 – 42,
zdravotnický asistent, ošetřovatel, sanitář,…)
− Jiný odborný pracovník, který vykonává činnosti, které přímo souvisejí
s poskytováním zdravotní péče (JOP: §43 - 44).
Za výkon povolání bez odborného dohledu nebo přímého vedení se považuje výkon
činností, ke kterým je pracovník způsobilý na základě indikace lékaře, zubního lékaře
nebo farmaceuta a které provádí bez ohledu na přítomnost nebo dosažitelnost rady a
pomoci lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta a ke kterým získal osvědčení k výkonu
zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Součástí výkonu je i kontrolní činnost
(zákon č. 96/2004 Sb., s. 3).
Za výkon povolání pod odborným dohledem se rozumí výkon příslušných činností při
dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto
činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí.
Odborný dohled může vykonávat i lékař, zubní lékař a farmaceut v rozsahu své
způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a rozsah činností stanoví prováděcí
právní předpis (zákon č. 96/2004 Sb., s. 3).
Dle názoru Slavíka (2008, www.dent.cz/img_data/file/DT-11-web.pdf) lze specifikovat
odborný dohled jako místní a časovou dostupnost. Místní dostupnost je zajištěna tehdy,
může-li oprávněný zdravotnický pracovník okamžitě zasáhnout. Není dostačující, aby
19
způsobilý pracovník byl pouze v telefonickém či v jiném podobném kontaktu. Je
vhodné, aby dohlížející pracovník byl přítomen na stejné ošetřovací jednotce, v patře či
ve stejné budově jako pracovník, nad kterým má být zajištěn odborný dohled. Časová
dostupnost je zabezpečena pouze tehdy, je-li dostupnost rady a pomoci po celou dobu,
kdy má být odborný dohled vykonáván. Dohlížející zdravotnický pracovník musí být
dosažitelný, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Stanovení rozsahu činností lze
provést různými metodami. Od jednorázových pokynů po vymezení okruhu výkonů či
rozsahu činností poskytované péče. Určení rozsahu výkonů může být vykonáno
neformálně (např. ústní pokyn) nebo formálním způsobem (písemné instrukce, vnitřní
předpis, aj.).
Za výkon povolání pod přímým vedením se považuje výkon činností, ke kterým je
zdravotnický pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost teprve získává, při stálé
přítomnosti a podle pokynů zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto
činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí.
Přímé vedení může stejně jako u odborného dohledu vykonávat také lékař, zubní lékař
nebo farmaceut v rozsahu své způsobilosti (zákon č. 96/2004 Sb., s. 3).
Stálou přítomnost dohlížejícího zdravotnického pracovníka je nutno chápat jako jeho
nepřetržitou přítomnost v místnosti, kde jsou předmětné činnosti prováděny. Pokyny
k výkonu předmětných činností musí být konkrétní a musí vycházet ze zhodnocení
zdravotního stavu pacienta, které provede dohlížející zdravotnický pracovník (Slavík,
2008, www.dent.cz/img_data/file/DT-11-web.pdf).
Prováděcím předpisem zákona č. 96/2004 Sb. je vyhláška č. 55/2011 Sb., v platném
znění o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, která je
platná od 14. 3. 2011 (do března 2011 vyhláška č. 424/2004 Sb.). Vyhláška vymezuje
činnosti, ke kterým jsou NLZP způsobilí a kterými je může zaměstnavatel pověřit. V
prováděcí vyhlášce jsou ustanovené výkony jednotlivým zdravotnickým profesím
nazývány jako činnosti. Prošková (2011, www.sestra.in/articles.php?article_id=19) ve
svém článku objasňuje, že se nejedná o pouhý seznam činností, ale že jde o rejstřík
oprávnění (rozsahu) k poskytování zdravotní péče. Také upozorňuje, že ve zmíněném
prováděcím ustanovení není přímá závislost na úroveň vzdělání. Pracovně právní
předpisy pouze určují, do které platové třídy bude zdravotnický pracovník začleněn (na
podkladě nejobtížnějších prováděných činností). Dále upozorňuje na chybění vazby
20
dosaženého stupně vzdělání, a že výchozími jsou činnosti, kterými je pracovník pověřen
(Brůha, Prošková, 2011, s. 101).
Zákonným předpisem a velmi podstatnou novelou pro výše uvedenou právní normu
(zákon č. 96/2004 Sb.) je zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb.,
o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států
EU a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění
pozdějších předpisů, zejména část třetí – Změna zákona o nelékařských zdravotnických
povoláních. Tento zákon zavedl strukturu financování specializačního vzdělávání
prostřednictvím státem dotovaných rezidenčních míst a zcela nově byla upravena oblast
uznávání kvalifikací získaných v cizině. Uznávání kvalifikací bylo rozděleno na členské
země EU, Švýcarsko a tzv. třetí země (Brůha, Prošková, 2011, s. 76).
Důležitým prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se
stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez
přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků (novelizovaná
vyhláškou č. 321/2008 Sb. a vyhláškou č. 4/2010 Sb.).
Podstatným právním předpisem v rámci EU je Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2005/36/ES, O uznávání odborných kvalifikací, která mimo jiné reguluje ve
zdravotnictví tyto profese: lékař, stomatolog, všeobecná sestra, porodní asistentka a
farmaceut. Směrnice se vztahuje na každého státního příslušníka členského státu EU,
který chce vykonávat regulované povolání v jiném členském státě, než v jakém získal
svou odbornou kvalifikaci.
Odborná způsobilost všeobecné sestry
Pro výkon povolání všeobecné sestry Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2005/36/ES vymezuje mimo jiné podmínky na odbornou přípravu všeobecných sester,
určuje počet hodin teoretické a praktické výuky, pravidla, obory a předměty výuky.
Odborná příprava musí obsahovat minimálně tříleté odborné vzdělání po alespoň
desetiletém všeobecném vzdělání ukončeném zkouškou. V ČR dokladem o dosažené
kvalifikaci je diplom o ukončení studia ve studijním programu ošetřovatelství v oboru
všeobecná sestra:
1. bakalář (Bc.) doplněný o vysvědčení o státní závěrečné zkoušce (vysoká škola),
diplomovaný specialista (DiS.) doplněný vysvědčením o absolutoriu (vyšší odborná
21
škola) (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES).
Odborná způsobilost zdravotnického asistenta
Zdravotničtí asistenti odbornou způsobilost k výkonu povolání mohou dosáhnout
dvojím způsobem:
• absolvováním střední zdravotnické školy v oboru ZA;
• absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu ZA, podmínkou je však
předchozí získání úplného středního vzdělání (maturitní zkouška) a způsobilosti k
výkonu povolání ošetřovatele (zákon č. 96/2004 Sb.).
Mimo asistentů mají způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta
zdravotničtí záchranáři a porodní asistentky, pokud nevykonávají povolání na svém,
zákonem vymezeném, úseku péče (zdravotnický záchranář – neodkladná a
anesteziologicko-resuscitační péče, porodní asistentka – péče o těhotnou, rodičku,
šestinedělku nebo novorozence). Mimo své úseky mohou pracovat pouze pod odborným
dohledem a na pozici ZA (Brůha, Prošková, 2011, s. 271 – 272).
V současnosti odbornou způsobilost mohou ošetřovatelé získat absolvováním:
• akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru;
• nematuritním studiem na střední zdravotnické škole v oboru ošetřovatel (3 roky).
Odborná způsobilost ošetřovatele
Odbornou způsobilost k výkonu povolání ošetřovatele získávají osoby, které
vystudovaly část studia:
• magisterského studijního programu všeobecné lékařství (4 semestry a složení
zkoušky z ošetřovatelství, péče o nemocné nebo obdobný předmět);
• bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester, porodních
asistentek (3 semestry ve svém oboru) nebo příslušného studijního oboru na vyšší
zdravotnické škole;
• bakalářského studijního programu pro přípravu zdravotnických záchranářů
(4 semestry) nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole;
• na střední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent (4 ročníky) (zákon
č. 96/2004 Sb., s. 12).
22
Odborná způsobilost sanitáře
Odborná způsobilost k výkonu povolání sanitáře se získává absolvováním
akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru sanitář. Mimo těchto absolventů mají
odbornou způsobilost i osoby absolvující část studia v akreditovaných zdravotnických
studijních oborech uskutečňovaných vysokými školami, na vyšších odborných
zdravotnických školách nebo na středních zdravotnických školách a to absolvováním:
• magisterského vzdělávacího programu všeobecné lékařství a úspěšně vykonané
zkoušky z ošetřovatelské péče (3 semestry);
• bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester, porodních
asistentek, zdravotnických záchranářů nebo příslušného studijního programu na
vyšší odborné zdravotnické škole (2 semestry);
• 3 ročníky denního nebo 4 ročníky dálkového studia v oboru zdravotnický asistent na
střední zdravotnické škole;
• 2 ročníky čtyřletého denního studia nebo 3 ročníky dálkového studia v oboru
zdravotní sestra, dětská sestra nebo všeobecná sestra, případně 1 ročník dvouletého
pomaturitního kvalifikačního nebo nástavbového studia v oboru zdravotní sestra,
dětská sestra, ženská sestra nebo porodní asistentka na střední zdravotnické škole
(zákon č. 105/2011 Sb., s. 1053 - 1054).
• V rámci novely zákona o nelékařských povoláních došlo ke zrušení všech typů
sanitářů a zůstal ponechán pouze „všeobecný sanitář“. Sanitáři tak mohou
absolvovat stejný postup zapracování pro specifický výkon činnosti jako jiný NLZP.
1.2.1 Regulace zdravotnických povolání
Regulace obecně znamená řízení nebo usměrňování na základě pravidel a omezení.
Regulovaná povolání jsou profese, které jsou definovány a vymezeny na základě
právních předpisů a jsou právně vymahatelné. Tato povolání přísně kontrolují pomocí
zákonných a podzákonných norem kompetentní orgány jak na národní, tak i na
mezinárodní úrovni (např. ministerstvo zdravotnictví, Rada Evropy). Člověk, který
vykonává profesi regulovaného povolání, tak musí splnit závazná kritéria, tj. oprávnění
k výkonu povolání (dáno zákonem, jak má být tato osoba vzdělána), celoživotní
vzdělávání (udržování odbornosti během profesního života, např. registrace) a musí mít
23
odbornou náplň práce (právní předpisy určují za jakých podmínek je odborný
pracovník způsobilý provádět odborné činnosti) (Staňková, 2001, s. 8-10).
Také regulací ošetřovatelských pracovníků se zabývá spousta profesních organizací a
vládních institucí a to jak na domácím, tak i mezinárodním poli. Jedná se zejména o
Mezinárodní radu sester (ICN), která již v roce 1992 vymezila 12 zásadních principů
vztahující se k regulaci ošetřovatelského povolání (účelovost, relevance, definice
rozsahu odborné praxe a odpovědnosti, rovnováha zastoupených zájmů, optimálnost,
flexibilita, efektivita, univerzálnost, spravedlnost, rovnost a kompatibilita profesí).
Účelem regulace ošetřovatelské profese je zajištění kontinuální kvalitní péče, zlepšování
ošetřovatelské praxe, rozvíjení teorie oboru a ochrana občanů před neoprávněným
poskytováním ošetřovatelské péče nekompetentními pracovníky.
(Jarošová, 2006, http://projekty.osu.cz/mentor/I-
organizace%20studia%20osetrovatelstvi.pdf).
Oblasti regulace zdravotnických povolání se věnuje i EU, která vypracovává směrnice
týkající se vzdělávání, označení profesí a tituly. Dalšími regulačními dokumenty
vztahující se k ošetřovatelské profesi jsou oborové a systémové směrnice a také
mezivládní ujednání, která postihují problematiku evropského vzdělávání a některých
kvalifikací, jako např. Boloňská deklarace, Pražská deklarace, Mnichovská deklarace.
Tyto dokumenty tvoří podklady pro vytváření zákonných norem pro Českou republiku.
(Mádlová, 2005,
www.mpece.com/modules.php?name=News&file=article&sid=4&mode=&order=0&th
old=0).
Směrnice evropského parlamentu a rady 2005/36/ES, o uznávání odborných kvalifikací,
ze dne 6. července 2005, prezentuje odstranění překážek volného pohybu osob a služeb
mezi členskými státy EU. V této směrnici jsou mimo jiné definována „regulovaná
povolání“, kterými se rozumí odborná činnost, u které je výkon u určité odborné
kvalifikace, v členském státě, vyhrazen na základě právních předpisů. Mezi regulovaná
zdravotnická povolání patří lékaři, stomatologové, farmaceuti, všeobecné sestry a
porodní asistentky. Zbývající zdravotnické profese jsou řízeny vnitrostátně. (Směrnice
evropského parlamentu a rady 2005/36/ES, s. 24 - 27).
V České republice je statutární regulace dána závazně právními předpisy (zákony,
vyhláškami, vládními nařízeními).
24
Z výše zmíněného plyne, že prvotním záměrem těchto regulací, vyjádřených ve
Smlouvě o založení Evropského společenství/Smlouva o fungování EU, je koordinace
požadavků členských států na přípravu a výkon regulovaných povolání s cílem usnadnit
vzájemné uznávání kvalifikací v rámci zabezpečení volného pohybu osob a služeb.
Členské země musí dodržovat stanovené požadavky na přípravu kvalifikace i tehdy,
když příslušníci profese nemají vůbec v úmyslu vykonávat své povolání v jiné členské
zemi. Členské země jsou povinny své regulační předpisy harmonizovat, aby vzdělání
jejích občanů bylo v jiných členských státech uznáváno, což při nedostatku některých
zdravotnických pracovníků (např. lékařů, zdravotnických asistentů, aj.) nemusí být
pouze hypotetická úvaha. Ve vztahu k implementaci předpisů EU se v ČR poprvé
objevila legální definice regulované činnosti, a to v zákoně o uznávání kvalifikací.
Tento zákon poprvé zakotvuje do českého právního řádu rovněž sankci za fakt, že došlo
k výkonu regulované činnosti neoprávněnou osobou, popřípadě i jen k samotnému užití
označení odbornosti (Brůha, Prošková, 2011, s. 36 - 37).
Požadavkem regulace ve zdravotnictví je celoživotní vzdělávání a registrace, což je u
nás naplňováno v rámci získávání Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez
odborného dohledu.
1.2.2 Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání
Povinnost registrovat se a získat Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez
odborného dohledu se vztahuje na jediného člena ošetřovatelského týmu – všeobecnou
sestru.
Registr zdravotnických povolání vznikl na základě zákona č. 96/2004 Sb., o
nelékařských zdravotnických povoláních.
Registrace funguje jako evidence celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků a
jejich přehledu o zvyšování a prohlubování vědomostí a znalostí během celoživotního
vzdělávání (ÚZIS, 2011, www.uzis.cz/registry-nzis/registr-zdravotnickych-pracovniku-
zpusobilych-vykonu-zdravotnickeho-povolani-bez-odborneho-dohledu). V podstatě se
jedná o proces evaluace lidí a dosahování statutu dle právně ustanovených regulí.
Hlavním cílem registrace je ochrana veřejnosti, která spočívá na principu celoživotního
vzdělávání, průběžného obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí,
25
dovedností a způsobilosti. To vede k zajištění kvality poskytované ošetřovatelské péče a
ke zvyšování prestiže nelékařských zdravotnických profesí (NCO NZO, 2011,
www.nconzo.cz/web/registr/5).
Osvědčením k výkonu zdravotnického povolání se získává oprávnění k výkonu
povolání bez odborného dohledu („Osvědčení“), na základě ustanovení § 66 zákona
č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Na základě písemné žádosti,
pokud žadatel splnil podmínky pro výkon povolání bez odborného dohledu, MZ ČR
rozhodne o vydání „Osvědčení“, dojde k zápisu do registru a pracovník tím získá
oprávnění k výkonu povolání bez odborného dohledu. Za výkon povolání
zdravotnického pracovníka a jiného zdravotnického pracovníka se, podle ustanovení § 4
zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, považuje výkon
činností stanovených tímto zákonem a prováděcím předpisem (dříve vyhláška č.
424/2004 Sb., od března 2011 vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických
pracovníků a jiných odborných pracovníků) a zvláštním právním předpisem (§ 86
zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví) a dále řídící, metodická, koncepční,
kontrolní, výzkumná a vzdělávací činnost v příslušném oboru nebo činnost související
s poskytováním zdravotní péče, pokud je vykonávána zaměstnanci zdravotnického
zařízení. Za výkon povolání bez odborného dohledu se považuje výkon činností, ke
kterým je zdravotnický pracovník způsobilý a ke kterým získal osvědčení k výkonu
zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Zákon č. 96/2004 Sb. a prováděcí
vyhláška č. 55/2011 Sb. stanoví činnosti, které zdravotnický pracovník může vykonávat
bez indikace, které vykonává na základě indikace a které pod přímým vedením lékaře,
zubního lékaře nebo farmaceuta. Součástí výkonu povolání bez odborného dohledu je
též kontrolní činnost podle vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických
pracovníků a jiných odborných pracovníků (zákon č. 96/2004 Sb., s. 3).
Národní registrační systém poskytuje Osvědčení ke způsobilosti k výkonu
zdravotnického povolání na základě splněných kritérií a vymezuje odbornou způsobilost
zdravotnických pracovníků (kdo může pracovat bez odborného dohledu).
Registr je součástí Národního zdravotnického informačního systému (ÚZIS). Pověřenou
organizací pro Registr je Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských
zdravotnických oborů v Brně (NCO NZO), které plní úlohu správce a zpracovatele
registru. NCO NZO zaznamená do registru zdravotnického pracovníka, kterému bylo
26
vydáno osvědčení podle příslušného ustanovení hlavy VI a hostující osobu podle § 76
zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Vedení a zpracování
osobních údajů v registru se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Registr je veřejně přístupný, s výjimkou údajů o rodném čísle a místě trvalého pobytu
(zákon č. 96/2004 Sb., s. 24 - 25).
Ministerstvo zdravotnictví ČR vydá zdravotnickému pracovníkovi na základě jeho
písemné žádosti osvědčení, a to pouze za předpokladu, že splnil podmínky pro výkon
povolání bez odborného dohledu (stanovené zákonem č. 96/2004 Sb., a zákonem č.
105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických
povoláních). Žádost o Osvědčení musí obsahovat u zdravotnických pracovníků, kteří
požádali o vydání osvědčení:
• do 18-ti měsíců ode dne získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání,
doklady o získané způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání v příslušném
oboru,
• po uplynutí 18-ti měsíců ode dne získání způsobilosti k výkonu zdravotnického
povolání, doklady o získané způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání
v příslušném oboru, doklady o výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru
minimálně 1 rok z období posledních 10 let v rozsahu minimálně poloviny
stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 roky výkonu zdravotnického
povolání z období posledních 10 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní
pracovní doby, a dále získání 40 kreditů z celoživotního vzdělávání z posledních 10
let nebo
• doklady o složení zkoušky, kterou se ověřuje způsobilost k výkonu příslušného
povolání bez odborného dohledu v souladu s nejnovějšími poznatky v oboru (zákon
č. 96/2004 Sb., s. 25).
Platnost „Osvědčení“ se prodloužila z šesti na deset let a také se odstranila tvrdost
ohledně způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a to na podkladě tzv. „malé
novely“ (zákon č. 105/2011 Sb.).
O vydání osvědčení rozhodne MZ ČR do 30 dnů po obdržení žádosti, v případě konání
zkoušky do 90 dnů po obdržení žádosti. Po získání osvědčení může zdravotnický
pracovník ke své odbornosti připojit také označení „Registrovaný/á“.
Platnost osvědčení je prodloužena na dalších 10 let, pokud zdravotnický pracovník
27
požádá o jeho prodloužení nejpozději 60 dnů před skončením jeho platnosti a doloží
výše uvedené doklady. Zdravotnický pracovník, který podal žádost, je považován, do
data nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení osvědčení, za způsobilého k výkonu
zdravotnického povolání bez odborného dohledu. O zamítnutí osvědčení nebo o jeho
odebrání rozhodne MZ ČR tehdy, jestliže pracovník nesplňuje nebo přestal splňovat
podmínky pro jeho vydání. Z toho vyplývá, že zdravotnický pracovník je považován za
způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu až do doby, než se v řízení
prokáže opak (zákon č. 105/2011 Sb., s. 1054). Dle Škubové (2010,
www.florence.cz/osetrovatelstvi/zpravodajstvi/novela-jako-odpoved-na-potreby-
nelekaru) se datum ukončení registrace přesouvá až do záporného vyjádření o registraci.
1.3 Kompetence členů ošetřovatelského týmu
Počátkem 21. století ošetřovatelství začalo zřetelněji prosazovat svoji specifickou a
nezastupitelnou pozici v ambulantní, ústavní i domácí péči. Péče je poskytována
jednotlivými členy ošetřovatelského týmu (vícestupňový systém) s různou úrovní
kvalifikace. Kompetence těchto členů týmu jsou stanoveny dle stupně dosaženého
vzdělání a specializace. Ošetřovatelský tým vykonává samostatnější práci pomocí
ošetřovatelského procesu a kvalitní ošetřovatelskou péči zajišťuje prostřednictvím
ošetřovatelských standardů, které určují kritéria k jejímu poskytování a hodnocení
(Věstník MZ ČR č. 9/2004, s. 2). Kvalita poskytované péče závisí na zajištění péče
kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky. Splnění těchto podmínek je základním
předpokladem pro poskytování bezpečné péče. Kompetence zdravotnických pracovníků
jsou tedy klíčové pro zachování bezpečnosti a kvality poskytované péče (Suchánková,
2010, http://www.zdravky.cz/zpravodajstvi/zdravotnicke-noviny-plus/bezpecnost-a-
kvalita-priority-nasledne-pece).
Z hlediska pacienta je základním předpokladem zajištění bezpečí při kontaktu se
zdravotnickým systémem, s kvalifikací zdravotnických profesionálů v daném oboru a
jejich kompetence k výkonům, které v rámci své činnosti provádějí.
Ošetřovatelskou péči zajišťuje ošetřovatelský tým, který je významnou součástí
zdravotnického týmu. Dříve zmíněné právní normy (zákon č. 96/2004 Sb., vyhláška č.
28
55/2011 Sb.) vymezují ošetřovatelský tým ve složení: všeobecná sestra, zdravotnický
asistent, ošetřovatel a sanitář.
Struktura kompetencí ICN pro všeobecnou sestru
Struktura kompetencí pro všeobecnou sestru dle ICN je rozčleněna na tři hlavní
skupiny:
1. profesionální, etická, a zákonná praxe;
2. poskytování a management péče;
3. profesionální rozvoj (Alexander, Runciman, 2003, s. 30).
Základ struktury kompetencí všeobecné sestry tvoří tři hlavní skupiny, které obsahují
podskupiny (obrázek 1), které se navzájem doplňují. Všechny kompetence mají stejnou
váhu relevantnosti a měly by být dodrženy ve všech zemích EU s ohledem na místní
specifické faktory, které se vztahují k příslušné zemi a které ovlivňují ošetřovatelskou
praxi (Alexander, Runciman, 2003, s. 31).
První hlavní skupinu - profesionální praxi můžeme chápat jako odpovědnost za vlastní
profesionální názor a za ošetřovatelské činnosti vykonané VS, která konzultuje odborné
znalosti a potřeby jedince s jinými zdravotnickými pracovníky. Etická praxe vychází
z Kodexu etického chování ICN. Respektuje práva pacientů/klientů, zachovává
hodnoty, zvyky jednotlivců či skupin a zajišťuje důvěrnost a bezpečnost informací
získaných v rámci profesionální praxe. Zákonná praxe dodržuje příslušné zákonné
normy, pracuje v souladu se zákony, vyhláškami a směrnicemi v oblasti kompetencí a
ošetřovatelské praxe. Umí rozpoznat porušení zákonných norem v souvislosti
s ošetřovatelskou praxí nebo s kodexem profesionálního chování (Alexander,
Runciman, 2003, s. 32-33).
Další hlavní skupinou je poskytování a management péče. Klíčovými principy
poskytování péče jsou: hodnocení stavu pacienta, plánování, realizace, hodnocení,
terapeutická komunikace, mezilidské vztahy a podpora zdraví. V těchto oblastech VS
poskytuje ošetřovatelskou péči formou ošetřovatelského procesu, zaměřuje se na
prevenci proti nemocem, na podporu zdraví, na navrácení zdraví nebo zmírnění utrpení
pacienta. V rámci managementu péče se VS zaměřuje na vytvoření bezpečného
prostředí, uplatňuje znalosti a dovednosti mezioborových pracovních postupů, deleguje
úkoly na jiné členy ošetřovatelského týmu a ponechává si za tyto svěřené úkoly
29
odpovědnost. Veškeré činnosti zabezpečuje pomocí strategií zabezpečující kvalitu a
management rizik (Alexander, Runciman, 2003, s. 33-37).
Poslední hlavní skupinou struktury kompetencí VS je profesionální rozvoj, který se
zaměřuje na profesionální zdokonalování image VS, na zvyšování kvality
ošetřovatelské praxe a na kontinuální vzdělávání, nejen VS, ale i ostatních členů
ošetřovatelského týmu a studentů (Alexander, Runciman, 2003, s. 37-38).
Obrázek 1 Struktura kompetencí VS dle ICN (zdroj: Alexander, Runciman, 2003, s. 31)
Kompetence všeobecné sestry v ČR
Všeobecné sestry jsou největší skupinou odborníků, kteří se podílí na poskytování
zdravotní péče v širokém rozsahu. V Registru je k 30. 4. 2012 evidováno 108 212
všeobecných sester (NCO NZO, 2012, http://www.nconzo.cz/web/registr/10). Sestry
mají stanoveny kompetence, za které nesou odpovědnost a díky kontinuálnímu rozvoji
ošetřovatelství dochází v poslední době k posilování jejich kompetencí a přísluší jim
nové role.
V listopadu 2008 byl vydán Věstník MZ ČR č. 6/2008, který definuje čtyři základní
oblasti kompetencí: autonomní – nezávislé, závislé – kooperativní, kompetence v oblasti
výzkumu a vývoje a v oblasti řízení ošetřovatelské péče. První definovanou oblastí
kompetencí VS je autonomní (nezávislá) sféra, ve které VS v rozsahu své odborné
30
způsobilosti poskytuje ošetřovatelskou péči v souladu s právními předpisy a standardy,
uspokojuje potřeby vzniklé v souvislosti s onemocněním, podílí se na podpoře zdraví a
prevence vzniku onemocnění, na zdravotní výchově a poskytování informací. Druhá
oblast je kooperativní (závislé kompetence), kdy sestra respektuje role ostatních
profesionálů v multidisciplinárním týmu, na základě indikace lékaře realizuje vyšetření i
léčebná opatření a dodržuje hranice svých kompetencí. Další vymezenou oblastí jsou
kompetence sester ve výzkumu a vývoji v oblasti ošetřovatelství, kdy při vykonávání
svých činností sestra respektuje výsledky výzkumu, provádí nebo se podílí na
výzkumné práci, také participuje na kontinuálním zvyšování kvality péče a rozšiřuje své
znalosti v rámci celoživotního vzdělávání. Posledním stanoveným okruhem kompetencí
VS jsou kompetence v oblasti řízení ošetřovatelské péče, kdy sestra rozpozná rizika
ohrožující zdraví v rámci ošetřovatelské péče, činí potřebná opatření k jejich odvrácení,
vzdělává a kontroluje své podřízené pracovníky, dále spolupracuje s jinými odborníky,
sleduje efektivitu realizovaných činností, ovládá komunikační a informační technologie
a účastní se rozhodovacích procesů, které se týkají ošetřovatelství (Věstník MZ ČR
č. 6/2008, s. 14 – 15).
Ze zákona o nelékařských zdravotnických povoláních (zákon č. 96/2004 Sb.) a z
vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků (vyhláška č. 55/2011 Sb.) vyplývá, že
sestra zastává samostatnou úlohu, ke které nepotřebuje indikaci lékaře a v případě
poskytování vlastní ošetřovatelské péče je považována za samostatného člena
zdravotnického týmu. Ve vyhlášce o činnostech je specifikována základní,
specializovaná a vysoce specializovaná ošetřovatelská péče, kterou sestra vykonává
prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Dále na základě indikace lékaře nebo pod
jeho odborným dohledem či přímým vedením podílí na poskytování preventivní,
diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče (zákon č. 96/2004
Sb., s. 4, vyhláška č. 55/2011 Sb., s. 482 – 485). Lékař svojí indikací může rozšiřovat
kompetence sestry, pokud jde o asistenci, přípravu a dokončování výkonů. Tuto
obecnou definici však nelze aplikovat tam, kde je výkon přímo uveden (vyhláška
o činnostech) – např. pokud je stanoveno, že některý výkon je nutno provádět pod
přímým vedením lékaře, nepostačí pouze jeho indikace (Brůha, Prošková, 2011, s. 212 -
213).
V souvislosti se zavedením profese zdravotnický asistent nastávaly situace, kdy se
31
některé zdravotnické instituce pokoušely převést sestry na pracovní pozici
zdravotnického asistenta. Všeobecná sestra ale nemá způsobilost k výkonu povolání
zdravotnického asistenta, nemůže být přeřazena na místo zdravotnického asistenta,
může být zplnomocněna pouze činnostmi vykonávanými pod odborným dohledem
(Brůha, Prošková, 2011, s. 215).
Kotlárová (2008) se ve svém výzkumném šetření zabývá pověřováním VS výkonem
činností, které odpovídají kvalifikaci jiných zdravotnických pracovníků. Z šetření
vyplývá, že v 95% jsou sestry ze strany lékaře pověřovány činnostmi převyšující jejich
rámec kvalifikace. Naopak ze strany sesterského managementu je sestra v 90%
pověřována činnostmi, které by měl provádět především méně kvalifikovaný
zdravotnický personál (Kotlárová, 2008, s. 61).
Také Baťková (2011) uvádí, že sestry v 37% konají práci, která spadá do realizace
činností pracovníků pod odborným dohledem. Zároveň bylo zjištěno, že sestry provádí i
činnosti nad rámec svých kompetencí, např. sjednávání diagnostických a konziliárních
vyšetření, extrakci stehů, centrálního žilního katétru, apod. Členové ošetřovatelského
týmu pak provádějí činnosti nad rámec svých pracovních náplní (Baťková, 2011, s. 29 –
34).
Výsledky šetření vypovídají o realitě, která je aplikovaná v praxi zdravotnických
institucí. Vývojem doby, poznatků, znalostí a specializací NLZP dochází k posunu a
rozšiřování kompetencí nejen VS.
V únoru během podepisování memoranda se sestrami, ministr zdravotnictví ČR
avizoval, že by všeobecné sestry mohly realizovat některé činnosti, které dnes provádí
lékař. Tím by mohlo dojít k zintenzivnění jiných odborných činností a lékař by tímto
způsobem mohl získat více času pro pacienta. V západních zemích se již toto děje -
sestra zastává některé činnosti lékaře (Škubová, 2011,
www.florence.cz/osetrovatelstvi/zpravodajstvi/novela-jako-odpoved-na-potreby-
nelekaru).
K určitému pozitivnímu rozšíření kompetencí NLZP již došlo v roce 2010 díky novému
sazebníku výkonů. Byly do něj zaneseny výkony, jejichž nositeli jsou sestry a ostatní
„nelékaři“ (např. v oboru lokální ošetření ran, provedení cévkování močového měchýře
u ženy i muže, sestavení nutričního plánu pacienta, edukace psychiatrickou sestrou,
edukace kardiologického pacienta). Dříve nositelkami výkonů byly pouze komunitní
32
sestry (Koubová, 2011, www.denik.cz/z_domova/ze-zdravotnich-sester-se-
20110525.html).
Agentura STEM/MARK realizovala průzkum ve formě internetového dotazování. Při
dotazování české populace ohledně rozšiřování kompetencí sester bylo zjištěno, že
většina veřejnosti (84%), bez ohledu na věk, pohlaví či vzdělání, souhlasí
s navyšováním kompetencí sester v návaznosti na stupeň vzdělání jednotlivých sester.
Dvě třetiny respondentů si však zároveň nemyslí, že by sestry mohly pracovat nezávisle
na lékařích. Uvedený průzkum byl proveden v období 17. – 21. února 2011. Průzkumu
se zúčastnilo celkem 1160 respondentů starších 18 let (Fuk, 2011,
domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23765-lide-si-preji-rozsireni-kompetenci-
zdravotnim-sestram/).
Kompetence všeobecné sestry jsou dané vyhláškou č. 55/2011 Sb. v platném znění,
o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, a jsou uvedeny
v příloze č. 1 této diplomové práce.
Kompetence zdravotnického asistenta
Kvalifikační příprava zdravotnických asistentů byla započata v roce 2004. Za čtyři roky
odmaturovali první asistenti a zdravotnické instituce očekávaly jejich zapojení do
ošetřovatelského týmu a posílení role VS jako koordinátora péče. To se bohužel
v mnoha případech nestalo, jelikož většina jich pokračovala dále ve studiu na
všeobecnou sestru nebo velká část z nich odešla mimo zdravotnictví. Od té doby
uběhly již 4 roky, ale stále nejsou ZA zastoupeni ve všech zdravotnických institucích.
Důvody mohou být různé, např. nedostatek zdravotnických asistentů, nedostatečná
znalost středního a nižšího managementu, aj. (Ondřichová, 2008,
http://www.tribune.cz/clanek/12550). Na druhou stranu však tento stav nemusí být
způsobený pouze ZA (nezájem, neochota,…), ale i samotnými zdravotnickými
institucemi (Mikšová, 2009, s. 11). Názory na práci ZA se různí. Někteří tuto profesi
znevažují a jiní ji zase uznávají. Například Mgr. H. Svobodová (2011,
http://www.florence.cz/akcent-vzp/archiv/nove-pozadavky-meni-pripravu-na-povolani)
jim pracovně říká: „experti na základní potřeby nemocných“ a nepovažuje je za
asistenty sester. Existuje i názor, že asistenti jsou „lepší ošetřovatelky“, ten ale vychází
z neznalosti kompetencí zdravotnického asistenta. Zdravotnický asistent je
33
rovnocenným členem zdravotnického týmu se zákonně danými kompetencemi,
orientuje se na výkony a má omezenou pravomoc v rozhodování a v péči o
psychosociální oblast (Mikšová, 2008, www.szds-oa.cz/pomozte-nam-opravit-chybny-
nahled-na-zdravotnickeho-asistenta-94/). Nepřijetí zdravotnického asistenta laickou i
odbornou veřejností ovlivňuje negativní image profese a postoj zdravotnických institucí.
Negativní obraz profese vznikl neporozuměním změn v uspořádání vzdělání sester
v polovině 90. let a jako důsledek pokusu o zachování stávající situace. Angažovanost
některých zdravotnických institucí v zařazování zdravotnického asistenta do organizační
struktury může být malá. Jedná se o přežitek z dob minulých, kdy zdravotnické
organizace, coby pasivní čekatelé, využívaly absolventy stávající vzdělávací soustavy.
Další z faktorů mající vliv na zařazení ZA do týmu může být nedůsledné uplatňování
systému péče dle kompetencí, což má význam v přesném stanovení činností
jednotlivých členů ošetřovatelského týmu tak, aby byly maximálně naplněny jejich
zákonné kompetence. V praxi to znamená, že všeobecná sestra a zdravotnický asistent
budou realizovat činnosti, které jim přísluší dle kompetencí stanovených zákonnými
normami. V současnosti je běžné, že při absenci zdravotnického asistenta, ošetřovatelky
nebo sanitáře v ošetřovatelském týmu, jejich činnosti vykonává všeobecná sestra
(Mikšová, 2009, s. 12).
Zdravotnický asistent poskytuje ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem VS nebo
porodní asistentky. Ošetřovatelskou péči spojenou se sebeobsluhou a uspokojováním
základních potřeb pacientů může ZA uskutečňovat bez odborného dohledu. Dále
v kooperaci s lékařem se podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační, neodkladné,
diagnostické a dispenzární péči (zákon č. 105/2011 Sb., s. 1053).
V zahraničí, pro výkon povolání ZA, v některých případech stačí absolvovat pouze
krátkodobý kurs, např. v USA je potřeba pouze zaškolení na příslušné ošetřovací
jednotce. Působnost asistenta je zaměřená na péči o základní potřeby pacienta
(hygienická péče, péče o výživu a vyprazdňování, úprava lůžka, měření vitálních funkcí
a někde po speciálním zacvičení i měření hladiny glukózy v krvi glukometrem). ZA
registrované sestře asistuje pouze u výkonů, např. u převazu rány (Ondřichová, 2008,
www.tribune.cz/clanek/12550).
V roce 2006 proběhlo šetření s cílem zmapovat informovanost sester o kompetencích
ZA a připravenost včlenění zdravotnického asistenta do ošetřovatelského týmu.
34
V otázce přínosu ZA pro praxi 60% sester předpokládalo jeho pozitivní přínos a 27%
sester v tom spatřovalo negativum. Respondenti předpokládali využití ZA v základní
péči: v hygieně a výživě (31%), v rehabilitační péči – nácvik soběstačnosti, polohování
(5%), při asistenci u převazů (4%), při vedení ošetřovatelské dokumentace (2%) a v
47% neměli představu o jejich uplatnění. Respondenty byly sestry (93), které se
v prosinci 2005 zúčastnily pomaturitního specializačního studia v NCO NZO v Brně.
Nejčastěji byla zastoupena kategorie sester s praxí 6 – 10 let (29%) (Tomčíková,
Pokojová, 2006, www.zdn.cz/clanek/sestra/uplatneni-zdravotnickych-asistentu-v-praxi-
276168).
Kompetence ZA jsou uvedeny ve vyhlášce č. 55/2011 Sb. v platném znění, o činnostech
zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, a jsou sepsány v příloze č. 2
této diplomové práce.
Kompetence ošetřovatele
Ošetřovatel není oprávněn poskytovat ošetřovatelskou péči samostatně, ale pouze pod
odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez
odborného dohledu v oboru ošetřovatelství (všeobecná sestra, porodní asistentka,
radiologický asistent) a to základní a specializovanou ošetřovatelskou péči. Dále pod
přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky se specializovanou
způsobilostí v oboru se podílí pouze na vysoce specializované ošetřovatelské péči.
Kromě toho se ošetřovatel ve spolupráci s lékařem podílí na léčebné, rehabilitační,
neodkladné a diagnostické péči (zákon č. 96/2004 Sb., s. 12).
Kompetence ošetřovatele jsou přesně vymezené ve vyhlášce č. 55/2011 Sb. v platném
znění, o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, a jsou
vypsány v příloze č. 3 této diplomové práce.
Kompetence sanitáře
Všeobecný sanitář vykonává pomocné a obslužné činnosti nutné pro poskytování
ošetřovatelské, preventivní, léčebné a diagnostické péče pod odborným dohledem VS
nebo jiného zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování ošetřovatelské péče
bez odborného dohledu. Základní ošetřovatelskou péči může vykonávat pod odborným
dohledem VS nebo porodní asistentky v rozsahu své odborné způsobilosti. Pod přímým
35
vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky může vykonávat činnosti při
poskytování specializované ošetřovatelské péče (nikoliv však vysoce specializované)
(vyhláška č. 55/2011 Sb., s. 504 - 505).
Kompetence sanitáře jsou definované vyhláškou č. 55/2011 Sb. v platném znění, o
činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, a jsou vypsány
v příloze č. 4 této diplomové práce.
1.4 Vzdělávání a kompetence členů ošetřovatelského týmu ve
vybraných zemích
V rámci Evropské unie má odborná příprava regulovaných profesí ošetřovatelského
týmu (všeobecné sestry a porodní asistentky) společný charakter. Díky Směrnici
Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, o uznávání odborných kvalifikací, došlo
k umožnění jejich flexibilního pohybu mezi členskými státy EU a jsou jim uznávány
kvalifikace i v jiných státech, než ve kterých je získali. Kvalifikací se rozumí nejen
vzdělání, ale i vykonávání profese a splnění některých požadavků (MZ ČR, 2010,
http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/zpusobilost-zdravotnickych-pracovniku-
05_1469_3.html).
Velká Británie Velká Británie má čtyři regulátory vzdělávání a to: Anglii, Wales, Skotsko a Severní
Irsko, které souhrnně spadají pod Radu sester a porodních asistentek (Council of Nurses
and Midwives – NMC). Hlavním cílem NMC je registrace všech všeobecných sester a
porodních asistentek a zajištění jejich kvalifikace a způsobilosti k práci. Registr NMC
byl dříve rozdělen do 15 částí a od roku 2005 je členěn na tři části: všeobecné sestry,
porodní asistentky a komunitní sestry. Sestry ve Velké Británii pro výkon svého
povolání potřebují získat a mít platnou registraci v NMC. Sestra, aby mohla používat
profesní označení „Registrovaná sestra“ (Registered Nurse - RN), musí mít dokončené
vysokoškolské vzdělání pro splnění požadavků NMC ve zvoleném oboru (NMC, 2010,
http://www.nmc-uk.org/About-us/).
Kontinuální profesionální vývoj všeobecných sester je dán NMC pomocí profesních
36
standardů PREP (Post registration education and practice – Postgraduální vzdělávání a
praxe), které jsou nezbytné ke splnění povinnosti sesterské registrace. PREP standardy
jsou dvojího druhu – praktický standard a standard pokračujícího profesionálního
rozvoje. Cílem praktického standardu PREP je ochrana veřejnosti takovým způsobem,
že každý, kdo si obnovuje registraci, musí mít splněné minimální množství praxe (100
dní - 750 pracovních hodin) během předchozích pěti let. Pokud dojde k nenaplnění
uvedeného požadavku, tak žadatelé o registraci musí absolvovat kurs Schváleného
návratu do praxe a teprve poté si mohou obnovit registraci. Délka a charakter kursu je
stanoven vedoucím programu a praktickým lékařem. Kurs trvá minimálně pět dní a
musí být úspěšně zakončen. U druhého typu PREP standardu – pokračující
profesionální rozvoj (continuing professional development – CPD) je nutné během
předchozích tří let, před obnovením registrace, vzdělávat se nejméně 5 dní nebo 35
hodin, musí si vytvořit personální profesionální profil svého vzdělávání a musí se
podrobit auditu NMC ohledně splnění výše uvedených náležitostí. Vzdělávání je třeba
doložit a musí se vztahovat k praxi žadatele (Florian, 2005, s. 5).
Odlišnost práce všeobecné sestry v Anglii a u nás spočívá v ošetřovatelské péči.
V Anglii je zaveden systém primárního ošetřovatelství, což znamená, že po příchodu
pacienta na oddělení se jej ujme primární sestra (sestra první úrovně), která s ním učiní
přijímací rozhovor (vstupní anamnézu) a v průběhu hospitalizace plánuje a hodnotí jeho
ošetřovatelskou péči. Sestra první úrovně koordinuje sestry druhé úrovně a úzce
spolupracuje s ostatním zdravotnickým týmem (Fribertová, Pražanová, 1998, s. 32).
Nelékařští zdravotničtí pracovníci jsou často rozděleni do týmů, kdy vedoucími jsou
primární sestry, na které dohlíží staniční sestra. Zodpovědnost za kvalitní
ošetřovatelskou péči má primární sestra. Na odděleních se používá ošetřovatelská
dokumentace, která je odborně zaměřená podle typů a oborů ošetřovacích jednotek.
Sesterská dokumentace je zde rozsáhlá. Sestry pracují přesně podle předem dané
osnovy. Často dochází ke dvojkolejnosti (překrývání) s lékařskou dokumentací. Existují
také vypracované postupy k prevenci nebo k řešení nejčastějších problémů u pacientů
(Jirková, 1998, s. 36).
Ve Velké Británii sestry na rozdíl od českých sester smějí předepisovat léky (od roku
1994). Nejprve léky mohly předepisovat pouze komunitní sestry nebo sestry pracující u
praktického lékaře, které měly kvalifikaci sestry zdravotní návštěvní služby (health
37
visitor) nebo okrskové sestry (distrikt nurse). V roce 2002 došlo, ohledně předepisování
léků, k rozšíření kompetencí sester, kdy některé léky mohou předepisovat již všechny
registrované sestry a porodní asistentky, které splní kritéria způsobilosti stanovené
ministerstvem zdravotnictví. To také vydává pokyny obsahující podrobné informace o
pravidlech předepisování léků a pomocí zákonných norem striktně reguluje preskripci.
Preskripce je rozvržena do dvou částí a to na samostatnou a doplňkovou a je nutné
absolvovat kurz na třetí úrovni vzdělání (nižší akademický stupeň), schválený NMC.
Doplňková preskripce je nejčastěji uplatňována u chronicky nemocných pacientů
(astma, diabetes mellitus, apod.) a spočívá v dobrovolné spolupráci mezi lékařem a
sestrou využívající doplňkovou preskripci tak, aby bylo možné realizovat plán
individuální léčby pacienta, k čemuž je zapotřebí i pacientův souhlas. Plán léčby musí
obsahovat seznam léků, které může sestra předepsat a informace o plánované kontrole
samostatně předepisující osobou. I přes výše uvedenou spolupráci mají lékaři nadále
zodpovědnost za pacienty a z toho důvodu je doplňková preskripce spojena
s pravidelnými kontrolami pacienta (minimálně jednou za rok) u praktického lékaře
(Dobrovodská, 2008, s. 139-140).
Sestry předepisující léky, musí být sestrami první úrovně s platnou registrací u NMC a
musí mít po registraci nejméně tři roky praxe a musí mít absolvované vysokoškolské
studium. Pro naplnění zákonné normy je nezbytné, aby tyto sestry měly v zápisu
registru uvedené specifické kvalifikace pro preskripci. V současnosti jsou dvě kategorie
sester, které mohou samostatně předepisovat léky a to:
• okrskové sestry nebo sestry zdravotní návštěvní služby (health visitor) – mohou
předepisovat léky z lékopisu NPF (Nurse Prescriber’s Formulary – lékopis pro
sestry předepisující léky)
• registrované sestry první úrovně – předepisují z lékopisu NPEF (Nurse
Prescriber’s Extended Formulary – rozšířený lékopis pro sestry předepisující
léky) (Dobrovodská, 2008, s. 139-140).
Podle názoru Koláčné (2006, s. 20) jsou anglické sestry více zaměřeny na specializace
než na všeobecnost. Dle jejího úsudku jim chybí dostatečná míra praktičnosti a
manuální zručnosti a chybí jim i nadhled, do jaké míry je jejich jednání empatií a co se
dá už považovat za poškození pacienta.
V posledních dekádách britské všeobecné sestry získaly větší pravomoci, např. sestry
38
mohou samy vyjíždět k novým pacientům, jako první mohou hodnotit jejich stav a
stanovovat předběžný plán léčby, mohou rozhodnout o krátkodobé nucené hospitalizaci
pacienta ve vážném stavu a pokud si doplní vzdělání, tak smějí předepisovat i některé
léky (Třešňák, 2009, http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2009061037).
Německá spolková republika
V Německé spolkové republice vzdělávání, kompetence a odpovědnost všeobecných
sester definuje Národní zákon o ošetřovatelství a vyhláška z roku 1985 (Peňázová, 2011,
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/39417/1/PenazovaP_RegistraceSester_JS_2011.p
df). Zákon byl naposledy novelizován 1. ledna 2004 a mimo jiné definuje požadavky
na:
- všeobecnou sestru (
-
Krankenschwester / Krankenpfleger);
-
dětskou sestru (Kinderkrankenschwester / Kinderkrankenpfleger);
Pro výkon povolání německé všeobecné sestry je zapotřebí absolvovat tříleté studium.
V rámci celoživotního vzdělávání si sestry musí kurzy a školení financovat ze svého a
ve svém volném čase. V některých případech náklady na post kvalifikační vzdělání
hradí zaměstnavatel částečně nebo v plné výši. Sestra se však musí zavázat kvalifikační
dohodou, že zůstane pracovat u svého zaměstnavatele další 3 roky (Činčura, 2010,
zdravotnického asistenta (Krankenpflegehelfer / Krankenpflegehelferin).
http://www.tribune.cz/clanek/17430).
V ošetřovatelské péči kromě sester působí i jiné typy nelékařského personálu, které
pracují pod odborným dohledem sestry, např. zdravotničtí asistenti. Těm stačí
absolvovat pouze jeden rok specializovaného studia bez maturity
Německý systém je odlišný nejenom ve vzdělávání, ale i v klinické praxi všeobecných
sester, které se diferencují na sestry, které chtějí pracovat v nemocniční sféře anebo ve
sféře ambulantní. Sestra v ambulanci je asistentkou lékaře (Arzthelferin). Školí se tři
roky (dálkově nebo prezenčně). Zhruba v polovině studia musí absolvovat průběžnou
zkoušku a na konci studia zkoušku závěrečnou. Musí ovládat názvy a účinky běžně
podávaných léků, provádí odběr krve, aplikuje intramuskulární a venózní injekce a
infúze. Mimo odborné práce zvládá běžnou práci sekretářky, kterou si lékař většinou
ověřuje zkouškou. Ambulantní sestry musí rutinně ovládat systém proplácení
39
zdravotnických výkonů a systém pojišťovnictví. Sazebník pojištění je rozdílný jak pro
soukromé pojištění, tak pro pojištění povinné ze zákona. Lékař častokrát nechává tyto
záležitosti s pojišťovnami na své Arzthelferin. Vyřizuje také případné nejasnosti okolo
lázní, dlouhodobé pracovní neschopnosti klientů, trvalé invalidity, apod. Sestra
v nemocniční sféře obvykle studuje delší čas a na konci studia díky státní závěrečné
zkoušce získá diplom a je z ní diplomovaná zdravotní sestra (examinierte
Krankenschwester (Říhová, 2011, <http://is.muni.cz/th/101101/>).
V Německé spolkové republice v současnosti neexistuje systém registrace sester jako
v ČR, ale vznikají dobrovolné registrace, které využívá zatím méně než 3% německých
sester (Činčura, 2010, http://www.tribune.cz/clanek/17430).
USA V USA má všeobecná sestra mnohem větší kompetence a pravomoce ve výkonu svého
povolání než všeobecná sestra u nás. Zájem amerických kolegyň o profesi všeobecné
sestry v USA opadá, jelikož je to povolání, které je na jedné straně velmi náročné a na
straně druhé je špatně finančně ohodnocené. Pro všeobecné sestry z jiných zemí se zase
finanční stránka může zdát lákavá (Říhová, 2011, <http://is.muni.cz/th/101101/>).
Nejvyšší stupeň sesterské kariéry jako u nás je pozice náměstkyně pro ošetřovatelskou
péči/hlavní sestra – hlavní sestra pro ošetřovatelství: Chief Nursing Officer. Pracuje
v top managementu nemocnice a řídí několik specializovaných ředitelek ošetřovatelství
(vrchní sestry) - Nursing Directors. Tyto ředitelky mají na starosti plánování změn,
zavádění novinek, organizace vzdělávacích akcí pro nelékařský zdravotnický personál,
celkový rozpočet, organizaci a řízení svých klinik. Dalším stupněm je tzv. Head Nurse
(staniční sestra), která má na starosti plánování, organizaci každodenního chodu,
stanovení a dodržování rozpočtu své ošetřovací jednotky. Dále provádí výběr a školení
nelékařského zdravotnického personálu a zodpovídá za potřebnou kvalifikaci a
schopnosti svých pracovníků. Je nezbytné, aby měla minimálně pět let praxe v oboru a
odpovídající vzdělání. Dalším stupínkem je registrovaná sestra – Registered Nurse
(RN), která provádí vstupní vyšetření, aplikuje transfuzi krve, léky, monitoruje klienta
od předoperační doby až do doby jeho propuštění. Samozřejmou součástí je i edukace
pacienta a jeho rodinných příslušníků. Každá registrovaná sestra rozhoduje, plánuje a
realizuje ošetřovatelskou péči u specifické skupiny klientů, cca 4-6 pacientů na denní a
40
8-10 na noční službě. Praktické sestry – Licensed Practical/Vacational Nurse
(LPN/LVN) jsou podřízené registrovaným sestrám. Pracují pod dohledem registrované
sestry, pečují o zdraví, pohodlí a bezpečnost pacientů, znají každodenní provoz
oddělení. Další příčkou v žebříčku amerického systému ošetřovatelství je ošetřovatelský
asistent - Certified Nursing Assistant, který pracuje pod dohledem registrované nebo
praktické sestry. Jeho náplní práce je fyzická péče o nemocné (hygiena nemocných,
stlaní lůžek,…), dále je oprávněn natáčet EKG, odebírat krev, aj. (Říhová, 2011,
<http://is.muni.cz/th/101101/>).
V USA je ve zdravotnické profesi možná volba až po ukončení základního vzdělání
(12-ti leté), které je zakončeno písemnou státní zkouškou (ekvivalent naší maturitní
zkoušky). Ošetřovatelka (Nurse Technician) se školí 3 – 6 měsíců a školení je
zakončeno zkouškou s certifikátem. Ošetřovatelka pracuje především v léčebnách
dlouhodobě nemocných, v domovech důchodců a v komunitní péči. Pomáhá pacientům
se základní ošetřovatelskou péčí (se soběstačností, polohováním, apod.) (Eurostaff,
2008, http://www.eurostaff.cz/cz/registrace-v-zahranici-uk-usa/vzdelavani-sester-v-
usa.html).
Praktická sestra (sestra u lůžka) se vzdělává 12 – 18 měsíců a studium je zakončeno
maturitní zkouškou s diplomem. Tato sestra musí absolvovat NCLEX-PN test a získat
státní licenci. Nejčastěji pracuje na odděleních dlouhodobě nemocných, v domovech
důchodců, v komunitní péči a v době nedostatku zdravotnického personálu i
v zařízeních akutní péče. Ojediněle pracuje na Jednotce intenzívní péče a řídí práci
ošetřovatelek. Z odborných činností aplikuje léky, převazuje rány, plánuje aktivity a
péči o klienty. Registrované sestry mají různou úroveň vzdělání. Buď absolvují 2-3 roky
výuky (Associate Nurse), které jsou zakončeny maturitou s diplomem nebo absolvují 4
roky výuky bakalářského studia (Graduate Nurse), které je zakončeno absolutoriem
s diplomem (možnost pokračování v magisterském studiu). Do roku 2018 musí všechny
sestry v USA mít absolvované bakalářské studium. Při obou variantách vzdělání je
nutné po ukončení studia udělat NCLEX-RN test a získat státní licenci pro registrované
sestry. Associate Nurse (AN) je obvykle zaměstnána na odděleních akutní péče a
v domácí péči. Z ekonomických důvodů tyto sestry velmi zřídka pracují na pracovištích,
která jsou uvedeny u ošetřovatelky a praktické sestry. AN řídí výše uvedené členy týmu.
Z kvalifikovaných činností aplikuje léky, převazuje rány, asistuje lékařům u výkonů,
41
plánuje ošetřovatelskou péči, předává informace mezi členy týmu, edukuje pacienty a
jejich rodinné příslušníky, sleduje zdravotní stav pacienta, veškeré změny hlásí lékaři a
plní jeho ordinace. Graduate Nurse (GN) může pracovat na stejné pozici jako AN nebo
může pracovat v managementu zdravotnické instituce (Eurostaff, 2008,
http://www.eurostaff.cz/cz/registrace-v-zahranici-uk-usa/vzdelavani-sester-v-usa.html).
Každá sestra absolventka se musí připravit na státní zkoušku NCLEX-RN (National
Council Licensure Examination – Registered Nurse). Bez této zkoušky nelze započít
sesterskou kariéru. Testovací centra pro vykonání výše uvedené zkoušky jsou
rozmístěny nejen v USA, ale i po celém světě. V současnosti existuje jedenáct
mezinárodních testovacích center (Austrálie, Kanada, Anglie, Německo, Hongkong,
Indie, Japonsko, Mexiko, Filipíny, Puberto-Rico a Tchai-wan) (Listopad, 2010, s. 20).
V USA nejvzdělanější všeobecná sestra je tzv. nurse practitioners. Tento typ sester musí
mít řadu speciálních kurzů a nejméně pětset až tisíc hodin praxe. Odměnou pro ně není
pouze vysoký plat, ale i navýšené kompetence, jako např. diagnostika pacienta a
předepisování léků. Podle současných zákonů mohou mít tyto sestry soukromou praxi,
ale na jejich praxi musí dohlížet lékař a monitorovat jejich praxi každých devadesát dnů
ve formě prohlédnutí záznamů některého z pacientů. V případech, kdy si sestry nevědí
rady, tak pacienty posílají k lékaři. Ve státě New York je patnáct tisíc nurse
practitioners, z toho je jedna třetina sester zaměstnána v nemocnicích, jedna třetina na
klinikách a odděleních a necelých deset procent působí v soukromé praxi (Větvička,
2011, s. 21-22).
1.5 Management kompetencí v práci ošetřovatelského týmu
Management kompetencí bychom mohli definovat jako řízení dle kompetencí
jednotlivých členů ošetřovatelského týmu. Každý člen ošetřovatelského týmu, má jasně
vymezeny činnosti, které má na základě svých „vnitřních kompetencí“ (kompetence
představující znalosti, vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje apod.) vykonává.
Pokud každý člen v týmu realizuje činnosti v rámci svých kompetencí a neparticipuje na
činnostech, které mu nepřísluší, tak tým pracuje efektivněji a plní cíle, kterými je
pověřen (kvalitní a bezpečná péče o pacienta zajištěná kompetentními pracovníky).
42
V každé zdravotnické instituci jsou realizovány určité činnosti, které koordinují a
vykonávají určití jedinci. Delegování je využití pracovníků k dokončení požadovaného
cíle prostřednictvím přidělení pravomocí a povinností (Gladkij et al., 2003, s. 173).
Delegování je jedním z nástrojů vedoucího pracovníka a spočívá v přidělení pravomocí
a povinností personálu. Na zaměstnance by se měly delegovat takové činnosti, pro které
má odpovídající pracovník kvalifikaci. Vhodné přenesení pravomocí přispívá
k motivaci a obohacení práce pracovníků, neboť mohou mít dojem větší důležitosti a
mohou mít pocit, že jsou svými pány. Dalším pozitivním přínosem delegování může být
úspora nákladů, času, profesní růst personálu a vedoucího pracovníka. V praxi se často
objevují bariéry delegování jako např. představa – já to zvládnu nejlépe, nedůvěra
v personál, neochota vzít na sebe riziko, nedostatečná sebedůvěra, aj. (Grohar-Murray,
DiCroce, 2003, s. 173-182). Má-li být delegování úspěšné, je nutné respektovat několik
zásad, např. zajistit podmínky pro správný výběr úkolů (rutinní, opakované, operativní,
ne jednorázové), nabízet úkoly zejm. těm, kteří touží po větší zodpovědnosti, umožnit
jim zpětnou vazbu, aj. (Škrlovi, 2003, s. 148). Pro efektivní přenášení úkolů by si měl
manažer zvolit schopného a kvalifikovaného pracovníka, kterému musí jasně definovat
úkoly a dát mu k nim potřebné instrukce. Po splnění úkolů by měl zaměstnance
pochválit a poděkovat mu. Pracovník tak bude mít pocit zodpovědnosti a seberealizace
(Fričová, 2012, http://www.zdn.cz/clanek/sestra/uloha-manazera-v-motivaci-
osetrovatelskeho-tymu-464367).
Podle Šuleře (Bělohlávek et al., 2006, s. 638) delegování přináší nesporné přínosy jak
pro manažera, pro organizaci, tak i pro pracovníky. Mezi přínosy pro manažera můžeme
zařadit úsporu času, nové nápady a přístupy, rozvoj kompetencí pracovníků, motivování
pracovníků, snazší hodnocení pracovníků, vyhnutí se stagnaci, aj. Přínosy pro
pracovníky mohou obsahovat profesionální růst, zvýšený zájem o práci, sebeuspokojení,
apod. Má to samozřejmě i výhody pro organizaci v podobě vyšší efektivity, přípravy
personálních náhrad, stabilizace pracovníků.
Kompetenční přístup v praxi dělí kompetence na dovednosti: tvrdé (technické) a měkké
(behaviorální) a schopný odborník by měl umět v pravý okamžik použít měkké
(emoční) a tvrdé (znalostní) dovednosti, které zahrnují odpovědi typu – proč to udělat
(tvrdá dovednost) a jak to udělat (měkká dovednost). Každý zdravotnický pracovník
43
zastávající vedoucí pozici, by se měl umět orientovat v dovednostech, které jsou
nezbytné pro jeho práci. Mezi ně se řadí dovednosti pro stanovení závažnosti situace
(bezpečnost, monitorace pacienta, znalosti léčebných a ošetřovatelských postupů),
komunikační dovednosti, kritické myšlení (vyhodnocování informací a stanovování
priorit důležitých k sestavení ošetřovatelského postupu), manažerské dovednosti
(plánování, organizování, delegování), vůdcovské dovednosti (spolupráce, asertivita,
kreativita) a mentorské dovednosti (znalosti a rozvoj v oboru, edukace) (Šebestová,
2011, s. 26 - 29).
Ošetřovatelský tým
Tým nebo týmovou práci můžeme chápat jako skupinu lidí, která má společný úkol, za
který mají všichni zodpovědnost. V anglickém významu slovo TEAM znamená zkratku
klíčových slov – Together, Everybody, Achieves a More, což znamená ve volném
překladu, že společně dosáhneme víc (Kolajová, 2006, s. 12).
Týmová atmosféra a týmový přístup k práci je jednou ze základních podmínek efektivní
ošetřovatelské péče. Skupina sester není ještě týmem. Týmem je skupina představující
vysoký stupeň vzájemné závislosti s určitým zaměřením nebo úkolem (Škrlovi, 2003, s.
358-359).
Každý v týmu má své nezastupitelné místo s většími či menšími pravomocemi a
odpovědnostmi, které se navzájem prolínají. Pokud členové týmu zvládnou spojit své
schopnosti, prosadit přednosti a potlačit nedostatky, podaří se obvykle dosáhnout
stanovených cílů. Pokud však každý pracuje na svou vlastní pěst, tak jako tým málokdy
uspěje (Bělohlávek et al., 2006, s. 621).
V dnešní době podle Kalvacha (2009, http://neviditelnypes.lidovky.cz/zdravotnictvi-
role-nelekaru-die-/p_spolecnost.asp?c=A090318_225150_p_spolecnost_wag) jedna
z priorit rozmachu zdravotnického režimu (účelnost, flexibilita, pacientská vstřícnost i
odbornost) je ideální souhra a kompetence mezi zdravotnickými profesemi.
Zdravotnický tým je tvořen různými skupinami zdravotnických pracovníků (např.
lékaři, všeobecné sestry, fyzioterapeuti, porodní asistentky, aj.). Struktura zmíněného
týmu je různorodá a je podmíněna požadavky konkrétního zdravotnického pracoviště.
Nedílnou součástí zdravotnického týmu je ošetřovatelský tým, který je tvořen
nelékařskými zdravotnickými pracovníky (všeobecné sestry, porodní asistentky,
44
zdravotničtí asistenti, ošetřovatelky, apod.). Všichni členové týmu musí znát povinnosti
a kompetence nejen své, ale i ostatních zdravotnických pracovníků (Marek et al., 2001,
s. 260 - 261).
Pro spolupráci v týmu je důležité fungování vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Každá
kategorie zdravotnických pracovníků má svoji nezávislost, v níž v rámci svých
kompetencí může rozhodovat samostatně a za své činy nese odpovědnost, což vede
k oboustrannému respektu a zabránění podceňování práce (Marek et al., 2001, s. 262).
Činnosti veškerých zdravotnických pracovníků na sebe navazují a vzájemně se doplňují.
Principem týmu je zodpovědnost každého člena za své jednání a konání a nedbalost
nebo nedůslednost jednoho pracovníka může oslabit celý chod zdravotní péče a vyvolat
závažné komplikace zdravotního stavu pacienta. Důležité je také dodržovat
profesionální chování nejen před pacientem, ale i během spolupráce celého
zdravotnického týmu (Čadilová, 2009,
http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/T%C3%BDm.pdf).
Týmová spolupráce zdravotnických profesionálů zajišťuje nepřetržitou péči a
koordinaci za pomoci aktivního přístupu pacienta. Každá kategorie zdravotníků má své
specifické znalosti, dovednosti a kompetence, i když hranice nemusí být vždy jasné a
některé činnosti se mohou překrývat. V rámci ošetřovatelského týmu nejvyšší pozici
zaujímá všeobecná sestra, která má nejvyšší vzdělání, odpovědnost i kompetence. Pro
ošetřovatelský personál s nižší kvalifikací je charakteristické, že pracuje pod vedením
sestry s vyšší kvalifikací a realizuje ošetřovatelskou péči podle své kompetence (náplně
práce) u přidělených pacientů (Mastiliaková, 2002, s. 50).
Týmy, poskytující zdravotní péči pacientům, musí mít stanoveny cíle, problémy musí
řešit kreativně a navzájem si musí prokazovat úctu a podporu. Týmy, které ve
zdravotnické instituci nepracují efektivně, tak mohou ztratit konkurenční výhodu
(Škrlovi, 2003, s. 358-359). Má-li ošetřovatelský personál pracovat efektivně, tak musí
být citlivý k tomu, co se děje na obou stranách interakce mezi ním a pacientem nebo
mezi jednotlivými členy zdravotnického týmu (Lemon, 1997, s. 52).
Ve svém výzkumném šetření Beňadiková a Rapčíková (2009,
http://www.zdn.cz/clanek/sestra/sestra-jako-poskytovatelka-osetrovatelske-pece-a-jeji-
postaveni-ve-zdravotnickem-tymu-448617) zjišťovaly, co pro sestry znamená
zdravotnický tým, ve kterém pracují. Z šetření vyplynulo, že sestry svůj zdravotnický
45
tým považují v 19,5% za jednu velkou rodinu, na niž se můžete spolehnout pouze
v souvislosti s pracovními povinnostmi. Práce v týmu sestry ve 40,5% obohacuje o nové
vědomosti a dovednosti, které získávají od ostatních členů týmu. Sestry raději pracují
v malém týmu (60%), velký tým pokládají za negativum (1,5%). Další výsledky šetření
poukazují na suplování práce nelékařských pracovníků nižší úrovně sestrami (86%),
zejm. na nočních směnách. Některé sestry tento nedostatek nevnímají, ale v 32% jim
vadí neochota personálu provádět delegované úkoly a v 46,5% je jim nepříjemný
opakovaný dohled, zda úkol splnili.
46
2 VÝZKUM NÁZOROVÉHO SPEKTRA NA
KOMPETENCE ČLENŮ OŠETŘOVATELSKÉHO TÝMU
1.6 Cíle výzkumu a hypotézy
Cílem výzkumného šetření byla deskripce (popis) reálného naplňování kompetencí
prostřednictvím názorů top manažerů zdravotnických institucí o participaci jednotlivých
členů ošetřovatelského týmu při zajištění péče. Jedná se o velmi aktuální téma, které
souvisí s poskytováním kvalitní a bezpečné péče. Realizace činností kompetentními
pracovníky s sebou přináší celou řadu nezodpovězených otázek, které se staly cílem
našeho výzkumného šetření – dílčími cíli:
1. Jsou činnosti jednotlivých členů ošetřovatelského týmu realizovány dle právních
předpisů?
2. Vykonává VS opravdu pouze činnosti, které má výhradně ve své kompetenci?
3. Vykonává VS i jiné činnosti mimo rámec svých kompetencí?
4. Je ZA, vytížen v plné míře v činnostech, které může realizovat?
5. Provádí zdravotnický asistent činnosti, které má v kompetenci tato profese?
6. Dochází u ZA k překračování kompetencí mimo stanovený rozsah jeho odborné
způsobilosti?
7. Provádí ZA i činnosti, které nemá stanovené právními předpisy?
8. Vykonává ošetřovatel pouze činnosti, které mu ukládají právní předpisy?
9. Realizuje sanitář výhradně činnosti ustanovené právními normami?
10. Jsou některé činnosti NLZP prováděny v rozporu s právními ustanoveními?
Cílem výzkumu bylo prokázat, zda činnosti vykonávané při poskytování ošetřovatelské
péče jednotlivými členy ošetřovatelského týmu se shodují s jejich právně vymezenými
kompetencemi a zda:
1. jednotliví členové ošetřovatelského týmu - VS, ZA, OŠE, SAN vykonávají činnosti
ustanovené právními předpisy;
47
2. členové ošetřovatelského týmu překračují své kompetence při poskytování péče;
3. existují rozdíly v dodržování kompetencí jednotlivých členů ošetřovatelského týmu
- VS, ZA, OŠE, SAN.
Uvedené okruhy problémů byly formulovány do šesti hypotéz s cílem je potvrdit či
vyvrátit.
Hypotéza č. 1
Všeobecná sestra nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze její
profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.
Hypotéza č. 2
Všeobecná sestra vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních
kompetencí ustanovených v právních dokumentech.
Hypotéza č. 3
Zdravotnický asistent nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze
jeho profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.
Hypotéza č. 4
Zdravotnický asistent vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých
profesních kompetencí ustanovených v právních dokumentech.
Hypotéza č. 5
Ošetřovatel vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních
kompetencí ustanovených v právních dokumentech.
Hypotéza č. 6
Sanitář vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních
kompetencí ustanovených v právních dokumentech.
48
1.7 Metodika výzkumného šetření
Výzkumné šetření bylo provedeno s podporou projektu IGA MZ ČR č. ID.KÓD-
NT12067-3/2011, Strategický koncept k transformaci nelékařských zdravotnických
povolání v České republice.
1.7.1 Profil respondentů
Respondenty výzkumného šetření byli top manažeři pro nelékařská zdravotnická
povolání zdravotnických institucí v ČR (náměstkyně ošetřovatelské péče, náměstek
nelékařských oborů, hlavní sestra nemocnice apod.).
1.7.2 Technika sběru dat
Vzhledem k záměrům výzkumného šetření byl použit kvantitativní přístup s využitím
techniky dotazníku s uvědoměním si výhod a nevýhod, které tento způsob poznávání
přináší.
Dotazník jako technika sběru dat
V rámci výzkumného šetření byl použit anonymní dotazník vlastní konstrukce, který
obsahoval položky, které byly předepsány na tazatelském archu. Byly použity různé
typy položek: uzavřené, otevřené, polytomické a filtrační.
Při sestavení struktury dotazníku se vycházelo z právních dokumentů, zejm. z Vyhlášky
č. 55/2011 Sb. Konstrukce dotazníku probíhala v rámci projektu IGA MZ ČR č.
ID.KÓD-NT12067-3/2011, Strategický koncept k transformaci nelékařských
zdravotnických povolání v České republice. Byly formulovány položky, které byly
rozčleněny na identifikační oblast respondentů a dále do čtyř závisle proměnných
oblastí:
• sféra identifikační byla rozdělena na oblast A a B (údaje o zdravotnické instituci a
údaje o respondentovi).
• První okruh položek byl zaměřen na kvalifikační vzdělávání nelékařských
49
zdravotnických profesí. Jednalo se celkem o 12 položek, z toho bylo 6 uzavřených
(1.1.A., 1.2.A., 1.3.A., 1.4.A.,1.5.A., 1.6.A.), po každé uzavřené položce vždy
následovala položka otevřená (1.1.B., 1.2.B.,1.3.B., 1.4.B., 1.5.B., 1.6.B.), která
byla zaměřená na zdůvodnění rozhodnutí respondenta.
• Druhá oblast výzkumného šetření byla orientována na provádění činností
jednotlivými členy ošetřovatelského týmu v rámci poskytování ošetřovatelské péče.
V téhle části dotazníku byly sestaveny dva ošetřovatelské týmy a to se zaměřením
na ošetřovatelství (VS, ZA, OŠE, SAN) a se zaměřením na porodní asistenci (PA,
ZA, OŠE, SAN). Oba týmy měly v tabulce uvedeny stejné činnosti (2.1.1. – 2.1.40.
– ošetřovatelství, 2.2.1. – 2.2.29, 2.2.32. – 2.2.33., 2.2.35., 2.2.37. – 2.2.44. –
porodní asistence), které vykonávají v rámci poskytování ošetřovatelské péče. U
týmu zaměřeného na porodní asistenci byly v tabulce uvedeny navíc čtyři položky
(2.2.30. – 2.2.31., 2.2.34., 2.2.36.), které se týkají pouze jejich profese. Úkolem
respondentů bylo procentuální vyhodnocení realizace činností jednotlivými členy
týmu. Součet podílů jednotlivých členů týmu u každé činnosti ošetřovatelské péče
představuje 100%.
• Třetí okruh položek se věnoval uplatňování odborného dohledu v praxi, systému
registrace a specializačnímu vzdělávání nelékařských zdravotnických profesí. V této
oblasti byly použity následující položky: jedna polytomická (3.1.), čtyři uzavřené
(3.2.,3.3., 3.5., 3.6.), jedna filtrační (3.5.A.), jedna otevřená (3.6.A.) a dvanáct ve
formě škály v pořadí od 0 do 10 (0 – min. a 10 – max.), kde respondenti hodnotili přínos jednotlivých typů specializačního vzdělávání pro praxi.
• Poslední oblast v dotazníku se zabývala oblastí metodického vedení ošetřovatelské
péče a nelékařských zdravotnických povolání v ČR. Obsahovala tři druhy položek:
uzavřenou (4.1.), polytomickou (4.2.) a otevřenou (4.3.).
Pro výzkumné šetření diplomové práce byly využity identifikační údaje týkající se
zdravotnických institucí a respondentů (A, B) a první polovina druhé oblasti dotazníku,
která byla zaměřena na realizaci činností členů ošetřovatelského týmu se zaměřením na
ošetřovatelství (2.1.1. – 2.1.40.).
Dotazník je uveden v příloze č. 5.
50
Metody zpracování dat
Výsledky empirického měření byly zaneseny pomocí čárkovací metody do tabulky
vytvořené v programu Excell a zpracovány pomocí počítačového statistického softwaru
SPSS verze 15.
Získaná data byla statisticky zpracována a byly provedeny výpočty relativních četností
(%). Pro přehlednost byla získaná data prezentována v grafech. V rámci prvního stupně
třídění byla zjišťována míra podílu jednotlivých členů ošetřovatelského týmu na
činnostech ošetřovatelské péče.
Na třídění prvního stupně navazovalo třídění druhého stupně, které představovalo
stanovení šesti kritérií, na základě kterých byla zjištěná data tříděna. Jednalo se o
kritéria:
1. Činnosti, které má vykonávat pouze VS, dle právních dokumentů definujících
kompetence NLZP.
2. Činnosti, které má vykonávat pouze ZA, dle právních dokumentů definujících
kompetence NLZP.
3. Činnosti, které VS nemá stanovené v kompetencích právních dokumentů
definujících kompetence NLZP.
4. Činnosti, které ZA nemá stanovené v kompetencích právních dokumentů
definujících kompetence NLZP.
5. Činnosti, které OŠE nemá stanovené v kompetencích právních dokumentů
definujících kompetence NLZP.
6. Činnosti, které SAN nemá stanovené v kompetencích právních dokumentů
definujících kompetence NLZP.
Na základě vymezených kritérií byly vybrány ošetřovatelské činnosti jednotlivých členů
ošetřovatelského týmu, u kterých byly zjištěny největší diskrepance. V rámci
ošetřovatelského týmu bylo vybráno čtrnáct činností, z nichž polovina (sedm) má být v
100% realizována pouze VS, ale přitom se na těchto činnostech podílí i ostatní členové
ošetřovatelského týmu. Spodní hranicí, účasti VS na provádění těchto činností, byla
zvolena relativní četnost 60%. Druhou polovinu vybraných činností (sedm) nemá VS
ustanoveny v právních dokumentech definujících kompetence NLZP a přesto se na nich
podílí. Z této oblasti byla za horní hranici výběru zvolena relativní četnost 50%. Dále
bylo vybráno dvanáct odborných činností, které OŠE a SAN vykonává. Tyto činnosti
51
obě profese nesmí vůbec realizovat, jelikož pro ně nemají kvalifikační vzdělání a jsou
v rozporu se stanovenými kompetencemi v právních dokumentech definujících
kompetence NLZP. Kritérii výběru byly zvoleny hraniční relativní četnosti, u
ošetřovatele 20% a u sanitáře 10%. Zvolené činnosti byly opět zpracovány v rámci
popisné statistiky s uvedením nominální a relativní četnosti, minima, maxima, mediánu
a relativní odchylky. Pro interpretaci výsledků byly využity údaje relativních četností.
Při ověřování hypotéz byly nejdříve stanoveny nulové a alternativní hypotézy, které
byly ověřeny pomocí matematické statistiky. Platnost hypotéz byla ověřena pomocí
jednovýběrových t-testů. Ke statistickému zpracování byl použit statistický software
SPSS verze 15. Všechny testy byly provedeny na hladině signifikance 0,05.
1.7.3 Organizace výzkumného šetření
Předvýzkum
Pilotní šetření bylo provedeno v rámci bakalářské práce Anety Baťkové v akademickém
roce 2010/2011 na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci.
Bakalářská práce nese název – Kompetence pracovníků ošetřovatelství z pohledu
liniového a středního managementu nemocnic. Pilotáž probíhala, v měsících leden až
únor 2011, ve Fakultní nemocnici Olomouc, ve Vojenské nemocnici Olomouc a ve
Sdruženém zdravotnickém zařízení Krnov. Distribuováno bylo celkem 102 dotazníků,
přičemž návratnost byla 69 dotazníků (68%). Na základě kontroly komplexnosti
vyplnění dotazníků, bylo pro neúplnost vyřazeno 25 dotazníků (36%). Pilotní šetření
pracovalo s údaji ze 44 dotazníků (64%) a zkoumaným souborem bylo 18 vrchních a 26
staničních sester (Baťková, 2011, s. 22).
Závěry vyplývající z pilotního šetření (bakalářské práce) Baťkové (2011, s. 44 – 45):
− Sestry manažerky (93 %) uvedly, že NLZP mají ve své pracovní náplni definovány
činnosti odpovídající jejich pracovnímu zařazení. Na realizaci ošetřovatelské péče se
průměrně podílí v 62% VS, ZA v 32 %, OŠE v 22 % a SAN v 22 %. Průměrně z
pracovních činností VS 37 % tvoří činnosti spadající i do pracovní náplně ZPPOD.
− VS provádí činnosti nad rámec pracovní náplně ZPBOD na 91 % pracovišť. VS nad
právně ustanovené kompetence nejčastěji realizují: sjednávání diagnostických a
konziliárních vyšetření, předložení informovaného souhlasu pacientovi, chirurgický
52
převaz operační rány, extrakci centrálního žilního katétru a stehů.
− ZPPOD provádí činnosti nad stanovenou pracovní náplň na 54% oslovených
pracovišť.
Na základě předvýzkumu byly zpřesněny položky vztahující se k ošetřovatelským
činnostem a bylo definováno procentuální vyhodnocení realizace činností jednotlivými
členy týmu. Bylo vyžadováno, aby součet podílů jednotlivých členů týmu u každé
činnosti ošetřovatelské péče představoval 100%.
Realizace výzkumu
Dílčí informace k připravovanému výzkumnému šetření byly předloženy na poradě
managementu zdravotnických institucí pro NLZP na MZ ČR dne 20. 9. 2011. Pomocí
emailové korespondence byly respondentům dne 30. 9. 2011 rozeslány dotazníky
v celkovém počtu 155. Návratnost dotazníků byla 72 (46,45%). Emailové kontakty byly
získ ány ve sp o lu p ráci MZ ČR a ÚZIS ČR, kteří garantovali aktuálnost předaných
emailových kontaktů. Dotazníkové šetření bylo ukončeno dne 30. 10. 2011 a při
návratnosti dotazníků bylo využito služeb České pošty.
Dotazníky byly nejprve zkontrolovány z hlediska úplnosti odpovědí. V rámci této
prováděné kontroly se našel dotazník, u kterého byla odhalena absence odpovědi
v rámci identifikačních údajů o respondentovi a to v dosaženém vzdělání. Dotazník byl
přesto dále využit v rámci statistického zpracování, jelikož tato absence nebyla důležitá
stran odpovědí týkajících se zásadních položek dotazníku.
1.8 Výsledky výzkumu a jejich interpretace
Identifikační údaje zdravotnických institucí
Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 72 zdravotnických institucí, z nichž bylo 14
(19,4%) nemocnic přímo řízených MZ ČR, 29 (40,3%) nemocnic přímo řízených
krajem, městem nebo obcí, 10 soukromých (13,9%), 8 nemocnic následné péče a
léčeben pro dlouhodobě nemocné (11,1%) a 11 ostatních zdravotnických institucí
(15,3%).
53
Tabulka 1 Identifikační údaje o zdravotnických institucích
Obrázek 2 Identifikační údaje o zdravotnických institucích
Identifikační údaje respondentů
Pracovní pozice
72 respondentů (100%) je z top managementu pro nelékařská zdravotnická povolání
zdravotnických institucí v ČR (náměstkyně ošetřovatelské péče, náměstek nelékařských
oborů, hlavní sestra nemocnice, apod.).
20%
40%
14%
11%15%
Nemocnice (přímo řízené MZ ČR)
Nemocnice (přímo řízené karejem, městem, obcí)
Nemocnice (soukromá)
Nemocnice následné péče a léčebny pro dlouhodobě nemocné
Ostatní
14 19,4 29 40,3 10 13,9 8 11,1
11 15,3 72 100,0
Nemocnice (přímo řízená MZ ČR) Nemocnice (přímo řízená krajem, městem, obcí) Nemocnice (soukromá) Nemocnice následné péče a léčebny pro dlouhodobě nemocné Ostatní Celkem
Četnost Procenta
54
Tabulka 2 Pracovní pozice
Obrázek 3 Pracovní pozice
Nejvyšší dosažené vzdělání
47 respondentů absolvovalo VŠ (65,3%), 4 VOŠ (5,6%), 20 SZŠ (27,8%), 1 respondent
(1,4%) tuto položku nevyplnil.
Tabulka 3 Dosažené vzdělání
TOP management
NLZP 100%
B. Nejvyšší dosažené vzdělání
20 27,8 28,2 28,24 5,6 5,6 33,8
47 65,3 66,2 100,071 98,6 100,0
1 1,472 100,0
SZŠVOŠVŠCelkem
Platná
SystemVynechanáCelkem
Četnost ProcentaProcenta zplatných
Kumulativníprocenta
72 100,0 1 Frequency Percent
55
Obrázek 4 Dosažené vzdělání
Věk respondentů
7 respondentů (9,7%) je ve věkové kategorii do 35 let, 27 respondentů (37,5%)
ve věkové kategorii 36 – 45 let, 30 respondentů (41,7%) ve věkové kategorii 46 – 55 let
a 8 respondentů (11,1%) ve věkové kategorii nad 56 let.
Tabulka 4 Věková kategorie respondentů
27,8 %
5,6 %65,3 %
1,4 %
SZŠ
VOŠ
VŠ
Absence vyplnění
B. Věkové kategorie
7 9,7 9,727 37,5 47,230 41,7 88,9
8 11,1 100,072 100,0
do 35 let36 - 45 let46 - 55 letnad 56 letCelkem
Četnost ProcentaKumulativní
procenta
56
Obrázek 5 Věková kategorie respondentů
Interpretace zjištěných výsledků
V prvním stupni třídění bylo definováno čtyřicet ošetřovatelských činností. Bylo
zjištěno, že VS a ZA nevykonávají v plné míře (v 100%) činnosti, které mají výhradně
ve své kompetenci. Bylo také vyšetřeno, že na činnostech, které má vykonávat OŠE
spolu se SAN se podílí i VS a ZA. Dalším zjištěním byla i realizace činností, které
jednotliví členové ošetřovatelského týmu nemají stanoveny v kompetencích právních
dokumentů definujících kompetence NLZP a přesto na nich participují. Výsledky
zjištěné v prvním stupni třídění jsou uvedeny v příloze 6. Dále budou prezentovány
výsledky odpovídající druhému stupni třídění.
Zjištěné výsledky budou prezentovány prostřednictvím stanovených kritérií (1-6),
které byly zvoleny na základě druhého stupně třídění. Na základě tohoto třídění
vyplynuly následující činnosti, u kterých se analyzovala procentuelní míra podílu
jednotlivých NLZP (VS, ZA, OŠE, SAN) při realizaci vybraných ošetřovatelských
činností. V návaznosti na teoretická východiska a z analýzy získaných dat vyplynuly
následující výsledky uvedené v tabulkách a v grafech.
Kriterium č.1 druhého stupně třídění
Kriterium č.1 druhého stupně třídění představuje činnosti, které by měla v 100%
vykonávat pouze všeobecná sestra.
9,7 %
37,5%41,7%
11,1%
do 35 let
36 - 45 let
46 - 55 let
nad 56 let
57
63 respondentů uvedlo, že u krevních derivátů VS asistuje a ošetřuje během jejich
aplikace klienty v 90,7%. 70 respondentů sdělilo, že ošetřovatelskou diagnózu VS
stanovuje v 87,3%, 68 respondentů, že VS ošetřovatelskou péči plánuje v 86,5% a
hodnotí ji v 85,5%. 62 respondentů poskytlo informace, o tom, že VS klienty edukuje
v 83,7%, 63 respondentů, že VS orientačně hodnotí FF v 65,3% a 68 respondentů, že
VS potřeby a úroveň soběstačnosti vyhodnocuje v 77,4%.
Výsledky uvádí tabulka 5 a obr. 6.
Tabulka 5 Činnosti výhradně v kompetenci VS a míra jejich provádění všeobecnou sestrou
Popisná statistika
63 70 68 6850 50 50 50
100 100 100 100100,0 100,0 100,0 95,5
90,7 87,3 86,5 85,517,2 17,4 17,2 18,0
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchylka
2.1.7. Asistence přizahájení a
ošetřování běhemaplikace krevních
derivátů VS
2.1.39.Stanovení
ošetřovatelskédiagnózy VS
2.1.40.Plánování
ošetřovatelsképéče VS
2.1.41.Hodnocení
ošetřovatelsképéče VS
Popisná statistika
62 63 6825 5 40
100 100 10090,0 60,0 80,083,7 65,3 77,418,9 28,1 19,8
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchy lka
2.1.9. Edukaceklienta, těhotné,
rodičky VS
2.1.13.Orientační
hodnocení FFVS
2.1.37.Vyhodnocení potřeb
a úrovněsoběstačnosti VS
58
Obrázek 6 Činnosti výhradně v kompetenci VS a míra jejich provádění všeobecnou sestrou
Kriterium č.2 druhého stupně třídění
Kriterium č.2 znázorňuje činnosti, které všeobecná sestra nemá ustanovené dle právních
dokumentů definujících kompetence NLZP.
72 respondentů sdělilo, že na následujících vybraných činnostech že VS podílí takto:
aplikace tepla, chladu v léčbě 40,4%, doprovod na ošetření/vyšetření 9,1%, komplexní
hygienická péče 20,3%, péče o vyprazdňování 42,9%, podávání léčebné výživy 47,4%,
krmení pacienta a pitný režim 19,9% a úprava lůžka 12,2%.
Výsledky uvádí tabulka 6 a obr. 7.
Tabulka 6 Činnosti mimo rámec kompetencí VS a míra jejich provádění všeobecnou sestrou
90,7
87,3
86,5
85,5
83,7
77,4
65,3
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
Krevní deriváty - asistence při zahájení a …
Stanovení ošetřovatelské diagnózy
Plánování ošetřovatelské péče
Hodnocení ošetřovatelské péče
Edukace klienta, těhotné rodičky
Vyhodnocení soběstačnosti
Orientační hodnocení FF
Relativní četnost [%]
Popisná statistika
72 72 72 720 0 0 0
100 100 100 10040,0 10,0 20,0 40,040,4 9,1 20,3 42,926,9 14,4 18,1 28,4
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchylka
2.1.5. Aplikacetepla, chladu v
léčbě VS
2.1.8. Doprovod navyšetření, ošetření
VS
2.1.11.Komplexníhygienickápéče VS
2.1.26. Péče ovyprazdňování
VS
59
Obrázek 7 Činnosti mimo rámec kompetencí VS a míra jejich provádění všeobecnou
sestrou
Kriterium č.3 druhého stupně třídění
Kriterium č.3 specifikuje činnosti, které by měl v 100% vykonávat pouze zdravotnický
asistent.
72 respondentů oznámilo, že na zajištění výkonu aplikace tepla, chladu v léčbě se ZA
podílí v 29,5%.
Výsledky uvádí tabulka 7 a obr. 8.
Popisná statistika
72 72 720 0 0
100 100 5040,0 20,0 10,047,4 19,9 12,234,5 18,1 11,2
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchylka
2.1.27.Podávání
léčebné výživyVS
2.1.28. Krmenípacienta, pitný
rež im VS
2.1.35.Úprava
lůžka VS
47,4
42,9
40,4
20,3
19,9
12,2
9,1
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60
Podávání léčebné výživy
Péče o vyprazdňování
Aplikace tepla, chladu v léčbě
Komplexní hygienická péče
Krmení pacienta, pitný režim
Úprava lůžka
Doprovod na ošetření, vyšetření
Relativní četnost [%]
60
Tabulka 7 Činnosti výhradně v kompetenci ZA a míra jejich provádění zdravotnickým
asistentem
Obrázek 8 Činnosti výhradně v kompetenci ZA a míra jejich provádění zdravotnickým
asistentem
Kriterium č.4 druhého stupně třídění
Kriterium č.4 specifikuje činnosti, které jsou dle právních dokumentů mimo rámec
kompetencí ZA.
72 respondentů informovalo o ošetřovatelských činnostech, které provádí ZA,
následovně: u krevních derivátů ZA asistuje a ošetřuje během jejich aplikace klienty
v 8,0%, doprovod na vyšetření/ošetření realizuje v 14,6%, FF orientačně hodnotí
Popisná statistika
720
10030,0029,50
22,815
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchylka
2.1.5. Aplikace tepla,chladu v léčbě ZA
29,5
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
Aplikace tepla, chladu v léčbě
Relativní četnost [%]
61
v 26,2%, úpravu lůžka provádí v 13,4%, potřeby a úroveň soběstačnosti provádí
v 20,9%, ošetřovatelskou diagnózu stanovuje v 12,3%, ošetřovatelskou péči plánuje
v 13,95% a hodnotí ji v 14,7%.
Výsledky uvádí tabulka 8 a obr. 9.
Tabulka 8 Realizace činností mimo rámec kompetencí ZA a míra jejich vykonávání ZA
Popisná statistika
72 72 72 720 0 0 0
50 100 100 80,00 7,50 22,50 10,008,0 14,6 26,2 13,4
16,4 21,4 25,3 14,2
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchylka
2.1.7. Asistencepři zahájení a
ošetřováníběhem aplikace
krevních derivátůZA
2.1.8.Doprovod na
vyšetření,ošetření ZA
2.1.13.Orientačníhodnocení
FF ZA
2.1.35.Úprava
lůžka ZA
Popisná statistika
72 72 72 720 0 0 0
100 50 100 10020,0 ,0 ,0 ,020,9 12,3 13,9 14,721,1 17,3 19,7 20,4
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchylka
2.1.37.Vyhodnocení
potřeb a úrovněsoběstačnosti
ZA
2.1.39.Stanovení
ošetřovatelskédiagnózy ZA
2.1.40.Plánování
ošetřovatelské péče ZA
2.1.41.Hodnoceníošetřovatelské péče ZA
62
Obrázek 9 Realizace činností mimo rámec kompetencí ZA a míra jejich vykonávání ZA
Kriterium č.5 druhého stupně třídění
Kriterium č. 5 specifikuje činnosti, které jsou dle právních dokumentů mimo rámec
kompetencí ošetřovatele.
70 respondentů uvedlo, že ošetřovatel vykonává ošetřovatelské činnosti takto: aplikuje
s.c. injekce v 0,8%, inhalační kyslíkovou léčbu v 2,8% a léčebné teplo a chlad v 19,8%,
klienta edukuje v 1,8% a na katetrizaci močového měchýře u žen a dívek nad 10 let se
podílí v 1,0%. Dále ošetřovatel orientačně hodnotí FF v 5,5%, kapilární krev odebírá
v 1,9% a odsává z HCD v 2,4%. Na ošetřování akutních ran se podílí v 1,9%, u
chronických ran v 6,2% a tracheostomickou kanylu ošetřuje v 1,8%. Léky per os podává
v 0,4% a jiné léky aplikuje (do nosu, ucha, na kůži apod.) v 3,9%. Potřeby a úroveň
soběstačnosti ošetřovatel vyhodnocuje v 1,2% a na získávání informací k určení
ošetřovatelské diagnózy se účastní v 1,8%.
Výsledky uvádí tabulka 9 a obr. 10.
26,2
20,9
14,7
14,6
13,9
13,4
12,3
8,0
0 5 10 15 20 25 30 35
Orientační hodnocení FF
Vyhodnocení soběstačnosti
Hodnocení ošetřovatelské péče
Doprovod na ošetření, vyšetření
Plánování ošetřovatelské péče
Úprava lůžka
Stanovení ošetřovatelské diagnózy
Krevní deriváty - asistence při zahájení a …
Relativní četnost [%]
63
Tabulka 9 Realizace činností mimo rámec kompetencí OŠE a míra jejich vykonávání ošetřovatelem
Popisná statistika
70 70 70 70 700 0 0 0 0
20 30 100 50 40,0 ,0 17,5 ,0 ,0,8 2,8 19,8 1,8 1,0
3,1 6,8 23,6 7,4 5,9
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchy lka
2.1.1. Aplikaces. c. injekc í
OŠE
2.1.4.Aplikaceinhalačníkyslíkové
terapie OŠE
2.1.5.Aplikace
tepla, chladuv léčbě OŠE
2.1.9.Edukaceklienta,těhotné,
rodičky OŠE
2.1.10.Katetrizacemočového
měchýře u žen adívek nad 10 let
věku OŠE
Popisná statistika
70 70 70 70 700 0 0 0 0
60 30 50 30 50,0 ,0 ,0 ,0 ,0
5,5 1,9 2,4 1,9 6,212,4 6,0 8,0 5,8 11,4
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchylka
2.1.13.OrientačníhodnoceníFF OŠE
2.1.14. Odběrkapilární krve
OŠE
2.1.16.Odsávání zhorních cestdýchacích
OŠE
2.1.17.Ošetřování
akutních ranOŠE
2.1.18.Ošetřováníchronických
ran OŠE
Popisná statistika
70 70 70 70 700 0 0 0 0
50 20 50 30 30,0 ,0 ,0 ,0 ,0
1,8 ,4 3,9 1,2 1,87,2 2,7 10,0 4,7 5,2
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchylka
2.1.22.Ošetřování
tracheostomické kanyly OŠE
2.1.29.Podávání léků
per os OŠE
2.1.30. Jinézpůsobypodáváníléků OŠE
2.1.37.Vyhodnocení
potřeb aúrovně
soběstačnostiOŠE
2.1.38.Získáváníinformací k
určeníošetřovatelské diagnozy
OŠE
64
Obrázek 10 Realizace činností mimo rámec kompetencí OŠE a míra jejich vykonávání
ošetřovatelem
Kriterium č.6 druhého stupně třídění
Kriterium č. 6 specifikuje činnosti, které jsou dle právních dokumentů mimo rámec
kompetencí sanitáře.
70 respondentů uvedlo, že sanitář vykonává následující činnosti takto: inhalační
kyslíkovou léčbu aplikuje v 2,4% a léčebné teplo a chlad v 9,7%, na zahájení a
ošetřování během aplikace krevních derivátů se zúčastňuje v 0,1%, na měření a
sledování FF se podílí v 3,6% a orientačně hodnotí FF ve 3,1%. Sanitář se dále podílí na
ošetřování akutních ran v 0,86% a na ošetřování chronických ran v 1,29%. Léky jinými
způsoby (do nosu, ucha, na kůži apod.) podává v 0,93% a potřeby a úroveň
soběstačnosti vyhodnocuje v 0,64%. Informace k určení ošetřovatelské diagnózy
získává v 1,36%.
Výsledky uvádí tabulka 10 a obr. 11.
19,86,2
5,53,9
2,82,4
1,91,91,81,81,8
1,210,8
0,4
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20
Aplikace tepla, chladu v léčběOšetřování chronických ran
Orientační hodnocení FFJiné způsoby podávání léků - do nosa, ucha, …
Aplikace inhalační kyslíkové terapieOdsávání z horních cest dýchacích
Odběr kapilární krveOšetřování akutních ran
Ošetřování tracheostomické kanylyZískávání informací k určení ošetř. diagnózy
Edukace klienta, těhotné rodičkyVyhodnocení soběstačnosti
Katetrizace močového měchýře u žen a dívek …Aplikace s.c. injekcí
Podávání léků per os
Relativní četnost [%]
65
Tabulka 10 Realizace činností mimo rámec kompetencí SAN a míra jejich vykonávání
sanitářem
Obrázek 11 Realizace činností mimo rámec kompetencí SAN a míra jejich vykonávání
sanitářem
Popisná statistika
70 70 70 70 700 0 0 0 0
90 80 10 45 45,0 ,0 ,0 ,0 ,0
2,4 9,7 ,1 3,6 3,111,4 18,8 1,2 9,0 8,9
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchy lka
2.1.4.Aplikaceinhalačníkyslíkové
terapie SAN
2.1.5.Aplikace
tepla, chladuv léčbě SAN
2.1.7. Asis tencepři zahájení a
ošetřováníběhem aplikace
krevních derivátůSAN
2.1.12. Měřenía s ledování
FF SAN
2.1.13.Orientačníhodnocení
FF SAN
Popisná statistika
70 70 70 70 700 0 0 0 0
25 25 25 10 30,00 ,00 ,00 ,00 ,00,86 1,29 ,93 ,64 1,36
3,804 4,716 4,108 2,396 4,810
NMinimumMaximumMediánPrůměrSměrodatná odchylka
2.1.17.Ošetřování
akutních ranSAN
2.1.18.Ošetřováníchronických
ran SAN
2.1.30. Jinézpůsobypodáváníléků SAN
2.1.37.Vyhodnocení
potřeb aúrovně
soběstačnostiSAN
2.1.38.Získáváníinformací k
určeníošetřovatelské diagnozy
SAN
9,7
3,6
3,1
2,4
1,4
1,3
0,9
0,9
0,6
0,1
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Aplikace tepla, chladu v léčbě
Měření a sledování FF (TT, TK, P, D)
Orientační hodnocení FF
Aplikace inhalační kyslíkové terapie
Získávání informací k určení ošetř. diagnózy
Ošetřování chronických ran
Jiné způsoby podávání léků - do nosa, ucha, …
Ošetřování akutních ran
Vyhodnocení potřeb a úrovně soběstačnosti
Krevní deriváty - asistence při zahájení a …
Relativní četnost [%]
66
1.9 Ověření platnosti hypotéz
K ověření hypotéz byly použity jednovýběrové t-testy a byla spočítána hladina
významnosti (p). Je-li dosažená hladina významnosti (oboustranná signifikance) menší
než 0,05 (neboli 5%), pak výsledek je statisticky významný. Je-li p menší než 0,001
(neboli 0,1%) je výsledek vysoce statisticky významný a se značnou spolehlivostí
zamítáme nulovou hypotézu a hypotézu alternativní přijímáme. Pokud je naopak p větší
než 0,05 (neboli 5%), tak výsledek není statisticky významný a nulovou hypotézu
přijímáme.
Ověřování hypotézy č. 1
Všeobecná sestra nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze její
profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.
Kriterium č. 1 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda činnosti, které jsou v právních
dokumentech specifikovány výhradně jako kompetence VS vykonává pouze VS.
Byly formulovány statistické hypotézy:
H0
1: Všeobecná sestra vykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze
její profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.
HA1: Všeobecná sestra nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze
její profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.
67
Tabulka 11 Ověřování hypotézy č. 1
U všech činností, které jsou výhradně v kompetenci VS byly prokázány statisticky
významné rozdíly mezi pozorovanými průměrnými hodnotami procentuálního podílu
VS při realizaci těchto činností a očekávanou situací, tedy že tyto činnosti má zajišťovat
pouze VS, p < 0,0001 ve všech případech.
Nulovou hypotézu zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní.
Hypotéza č. 1 se potvrdila.
Ověřování hypotézy č. 2
Všeobecná sestra vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních
kompetencí ustanovených v právních dokumentech.
Kriterium č. 2 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda VS vykonává činnosti, které jsou
v právních dokumentech specifikovány mimo rámec kompetencí VS.
H0
H
2: V rámci poskytování ošetřovatelské péče všeobecná sestra nevykonává činnosti
mimo rámec svých právně stanovených kompetencí.
A
2: V rámci poskytování ošetřovatelské péče všeobecná sestra vykonává činnosti
mimo rámec svých právně stanovených kompetencí.
Jednovýběrový t-test
-4,289 62 ,0001 -9,302 -13,64 -4,97
-6,098 69 <0,0001 -12,700 -16,85 -8,55
-6,463 67 <0,0001 -13,515 -17,69 -9,34
-6,671 67 <0,0001 -14,544 -18,90 -10,19
-6,782 61 <0,0001 -16,306 -21,11 -11,50
-9,802 62 <0,0001 -34,746 -41,83 -27,66
-9,387 67 <0,0001 -22,559 -27,36 -17,76
2.1.7. Asis tence při zahájení aošetřování během aplikace krevníchderivátů VS2.1.39. Stanovení ošetřovatelskédiagnózy VS2.1.40. Plánování ošetřovatelsképéče VS2.1.41. Hodnocení ošetřovatelsképéče VS2.1.9. Edukace klienta, těhotné,rodičky VS2.1.13. Orientační hodnocení FF VS2.1.37. Vyhodnocení potřeb a úrovněsoběstačnosti VS
tStupněvolnosti
Oboustrannásignifikance
Rozdílprůměrů Dolní mez Horní mez
95% intervalspolehlivos ti pro rozdíl
průměrů
Testovaná hodnota = 100
68
Tabulka 12 Ověřování hypotézy č. 2
U všech zkoumaných činností byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi
pozorovanými průměrnými hodnotami procentuálního podílu VS při realizaci těchto
činností a očekávanou situací, tedy že tyto činnosti VS nemá zajišťovat vůbec,
p < 0,0001 ve všech případech.
Nulovou hypotézu zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní.
Hypotéza č. 2 se potvrdila.
Ověřování hypotézy č. 3
Zdravotnický asistent nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze
jeho profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.
Kriterium č. 3 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda činnosti, které jsou v právních
dokumentech specifikovány výhradně, jako kompetence ZA vykonává pouze ZA.
H0
H
3: Zdravotnický asistent vykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší
pouze jeho profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.
A
Jednovýběrový t-test
12,736 71 <0,0001 40,444 34,11 46,78
5,373 71 <0,0001 9,111 5,73 12,49
9,537 71 <0,0001 20,333 16,08 24,58
12,839 71 <0,0001 42,903 36,24 49,57
11,677 71 <0,0001 47,444 39,34 55,55
9,313 71 <0,0001 19,889 15,63 24,15
9,224 71 <0,0001 12,153 9,53 14,78
2.1.5. Aplikace tepla,chladu v léčbě VS2.1.8. Doprovod navyšetření, ošetření VS2.1.11. Komplexníhygienická péče VS2.1.26. Péče ovyprazdňování VS2.1.27. Podáváníléčebné výživy VS2.1.28. Krmenípacienta, pitný režim VS2.1.35. Úprava lůžka VS
tStupněvolnosti
Oboustrannásignifikance
Rozdílprůměrů Dolní mez Horní mez
95% intervalspolehlivos ti pro rozdíl
průměrů
Testovaná hodnota = 0
3: Zdravotnický asistent nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které přísluší
69
pouze jeho profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech.
Tabulka 13 Ověřování hypotézy č. 3
U činnosti Aplikace tepla, chladu v léčbě byl prokázán statisticky významný rozdíl
mezi pozorovanými průměrnými hodnotami procentuálního podílu ZA při realizaci této
činnosti a očekávanou situací, tedy že tuto činnost má zajišťovat pouze ZA, p < 0,0001.
Nulovou hypotézu zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní.
Hypotéza č. 3 se potvrdila.
Ověřování hypotézy č. 4
Zdravotnický asistent vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých
profesních kompetencí ustanovených v právních dokumentech.
Kriterium č. 4 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda ZA vykonává činnosti, které jsou
v právních dokumentech specifikovány mimo rámec kompetencí ZA.
H0
H
4: V rámci poskytování ošetřovatelské péče zdravotnický asistent nevykonává
činnosti mimo rámec svých právně stanovených kompetencí.
A
4: V rámci poskytování ošetřovatelské péče zdravotnický asistent vykonává činnosti
mimo rámec svých právně stanovených kompetencí.
Jednovýběrový t-test
-26,220 71 <0,0001 -70,500 -75,86 -65,142.1.5. Aplikace tepla,chladu v léčbě ZA (100%)
tStupněvolnosti
Oboustrannásignifikance
Rozdílprůměrů Dolní mez Horní mez
95% intervalspolehlivos ti pro rozdíl
průměrů
Testovaná hodnota = 100
70
Tabulka 14 Ověřování hypotézy č. 4
U všech zkoumaných činností byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi
pozorovanými průměrnými hodnotami procentuálního podílu ZA při realizaci těchto
činností a očekávanou situací, tedy že tyto činnosti ZA nemá zajišťovat vůbec,
p < 0,0001, resp. p = 0,0001 ve všech případech.
Nulovou hypotézu zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní.
Hypotéza č. 4 se potvrdila.
Ověřování hypotézy č. 5
Ošetřovatel vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních
kompetencí ustanovených v právních dokumentech.
Kriterium č. 5 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda OŠE vykonává činnosti, které jsou
v právních dokumentech specifikovány mimo rámec kompetencí OŠE.
H0
H
5: V rámci poskytování ošetřovatelské péče ošetřovatel nevykonává činnosti mimo
rámec svých právně stanovených kompetencí.
A
Jednovýběrový t-test
4,137 71 ,0001 8,000 4,14 11,86
5,778 71 <0,0001 14,583 9,55 19,62
8,806 71 <0,0001 26,236 20,30 32,18
8,024 71 <0,0001 13,444 10,10 16,79
8,402 71 <0,0001 20,889 15,93 25,85
6,054 71 <0,0001 12,347 8,28 16,41
5,963 71 <0,0001 13,875 9,24 18,51
6,116 71 <0,0001 14,708 9,91 19,50
2.1.7. Asistence při zahájení aošetřování během aplikacekrevních derivátů ZA2.1.8. Doprovod na vyšetření,ošetření ZA2.1.13. Orientační hodnoceníFF ZA2.1.35. Úprava lůžka ZA2.1.37. Vyhodnocení potřeb aúrovně soběstačnosti ZA2.1.39. Stanoveníošetřovatelské diagnózy ZA2.1.40. Plánováníošetřovatelské péče ZA2.1.41. Hodnoceníošetřovatelské péče ZA
tStupněvolnosti
Oboustrannásignifikance
Rozdílprůměrů Dolní mez Horní mez
95% intervalspolehlivos ti pro rozdíl
průměrů
Testovaná hodnota = 0
5: V rámci poskytování ošetřovatelské péče ošetřovatel vykonává činnosti mimo
71
rámec svých právně stanovených kompetencí.
Tabulka 15 Ověřování hypotézy č. 5
Téměř u všech zkoumaných činností byly prokázány statisticky významné rozdíly
mezi pozorovanými průměrnými hodnotami procentuálního podílu OŠE při realizaci
těchto činností a očekávanou situací, tedy že tyto činnosti OŠE nemá zajišťovat vůbec,
p < 0,05. Pouze u dvou činností - Katetrizace močového měchýře u žen a dívek nad 10
Jednovýběrový t-test
2,091 69 ,040 ,786 ,04 1,54
3,432 69 ,001 2,786 1,17 4,40
7,022 69 <0,0001 19,829 14,20 25,46
2,077 69 ,042 1,843 ,07 3,61
1,410 69 ,163 1,000 -,42 2,42
3,703 69 ,0004 5,500 2,54 8,46
2,603 69 ,011 1,857 ,43 3,28
2,460 69 ,016 2,357 ,45 4,27
2,686 69 ,009 1,857 ,48 3,24
4,560 69 <0,0001 6,214 3,50 8,93
2,068 69 ,042 1,786 ,06 3,51
1,394 69 ,168 ,443 -,19 1,08
3,300 69 ,002 3,929 1,55 6,30
2,163 69 ,034 1,214 ,09 2,33
2,846 69 ,006 1,786 ,53 3,04
2.1.1. Aplikace s . c.injekcí OŠE2.1.4. Aplikace inhalačníkys líkové terapie OŠE2.1.5. Aplikace tepla,chladu v léčbě OŠE2.1.9. Edukace klienta,těhotné, rodičky OŠE2.1.10. Katetrizacemočového měchýře užen a dívek nad 10 letvěku OŠE2.1.13. Orientačníhodnocení FF OŠE2.1.14. Odběr kapilárníkrve OŠE2.1.16. Odsávání zhorních cest dýchacíchOŠE2.1.17. Ošetřováníakutních ran OŠE2.1.18. Ošetřováníchronických ran OŠE2.1.22. Ošetřovánítracheostomické kanylyOŠE2.1.29. Podávání lékůper os OŠE2.1.30. Jiné způsobypodávání léků OŠE2.1.37. Vyhodnocenípotřeb a úrovněsoběstačnosti OŠE2.1.38. Získáváníinformací k určeníošetřovatelské diagnozyOŠE
tStupněvolnosti
Oboustrannásignifikance
Rozdílprůměrů Dolní mez Horní mez
95% intervalspolehlivos ti pro rozdíl
průměrů
Testovaná hodnota = 0
72
let věku a Podávání léků per os nebyly statisticky významné rozdíly prokázány.
Nulovou hypotézu z velké části zamítáme a částečně přijímáme hypotézu alternativní.
Hypotéza č. 5 se zčásti potvrdila.
Ověřování hypotézy č. 6
Sanitář vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních kompetencí
ustanovených v právních dokumentech.
Kriterium č. 6 druhého stupně třídění zjišťovalo, zda SAN vykonává činnosti, které jsou
v právních dokumentech specifikovány mimo rámec kompetencí SAN.
H0
H
6: V rámci poskytování ošetřovatelské péče sanitář nevykonává činnosti mimo rámec
svých právně stanovených kompetencí.
A
6: V rámci poskytování ošetřovatelské péče sanitář vykonává činnosti mimo rámec
svých právně stanovených kompetencí.
73
Tabulka 16 Ověřování hypotézy č. 6
U činností Aplikace tepla, chladu v léčbě (p = 0,0001), Měření a sledování FF,
Orientační hodnocení FF, Ošetření chronických ran, Vyhodnocení potřeb a úrovně
soběstačnosti byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi pozorovanými
průměrnými hodnotami procentuálního podílu SAN při realizaci těchto činností a
očekávanou situací, tedy že tyto činnosti SAN nemá zajišťovat vůbec, p < 0,05. U
ostatních činností nebyly statisticky významné rozdíly prokázány.
Nulovou hypotézu zčásti zamítáme a částečně přijímáme hypotézu alternativní.
Hypotéza č. 6 se částečně potvrdila.
Jednovýběrový t-test
1,723 69 ,089 2,357 -,37 5,09
4,299 69 ,0001 9,657 5,18 14,14
1,000 69 ,321 ,143 -,14 ,43
3,330 69 ,001 3,571 1,43 5,71
2,901 69 ,005 3,071 ,96 5,18
1,885 69 ,064 ,857 -,05 1,76
2,281 69 ,026 1,286 ,16 2,41
1,891 69 ,063 ,929 -,05 1,91
2,245 69 ,028 ,643 ,07 1,21
2.1.4. Aplikace inhalačníkys líkové terapie SAN2.1.5. Aplikace tepla,chladu v léčbě SAN2.1.7. Asistence přizahájení a ošetřováníběhem aplikace krevníchderivátů SAN2.1.12. Měření asledování FF SAN2.1.13. Orientačníhodnocení FF SAN2.1.17. Ošetřováníakutních ran SAN2.1.18. Ošetřováníchronických ran SAN2.1.30. Jiné způsobypodávání léků SAN2.1.37. Vyhodnocenípotřeb a úrovněsoběstačnosti SAN
tStupněvolnosti
Oboustrannásignifikance
Rozdílprůměrů Dolní mez Horní mez
95% intervalspolehlivos ti pro rozdíl
průměrů
Testovaná hodnota = 0
74
DISKUZE
Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že u všech členů ošetřovatelského týmu
(všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatel a sanitář) jsou překračovány nebo
nedoceňovány jejich kompetence.
Získaná data z výzkumného šetření korespondují s výsledky výzkumného šetření
Kotlárové. Z údajů o činnostech ošetřovatelské péče, které VS nemá definovány ve
svých právně vymezených kompetencích, a které byly zjištěny výzkumem, vyplývá
shoda nebo téměř shoda u činností: komplexní hygienická péče, krmení pacienta a
doprovod pacienta na vyšetření/ošetření (tabulka 17). Naopak u činností souvisejících
s péčí o vyprazdňování nacházíme značné rozdíly mezi námi zjištěnými údaji – 42,9% a
údaji zjištěnými Kotlárovou – 19,7 % (Kotlárová, 2008, s. 54-55).
Tabulka 17 Srovnání výsledků s výsledky výzkumného šetření Kotlárové
Činnosti VS Výzkum v rámci DP Výzkum Kotlárové
Komplexní hygienická péče 21,2% / 68 resp. 22,5% / 55 resp.
Péče o vyprazdňování 44,1% / 69 resp. 19,7% / 48 resp.
Krmení pacienta 20,8% / 68 resp. 18,0% / 44 resp.
Doprovod pacienta
na vyšetření/ošetření
9,5% / 68 resp. 11,1% / 27 resp.
Některé výzkumy dokazují, že v praxi dochází k nerespektování jasného vymezení
kompetencí jednotlivých členů ošetřovatelského týmu. Běžnými jsou situace, kdy
nedochází k respektování kompetencí jednotlivých členů týmu, kteří vykonávají
činnosti nad rámec svých právně vymezených kompetencí nebo nejsou doceněny jejich
kompetence získané kvalifikací. Například Bártlová ve výsledcích svého výzkumu
zaměřeného na sestry a lékaře uvádí, že 43,4% VS je pověřováno lékařem úkoly, které
nejsou v jejich kompetenci (VS pracují mimo rámec svých právně stanovených
kompetencí), což může v případě zdravotních komplikací klienta vážně ohrozit pracovní
i právní odpovědnost sestry (Bártlová, Hajduchová, 2010, s. 26). Také z výsledků
75
výzkumu zaměřeného na vykonávání činností VS na JIP, který provedla MUDr. Lálová,
vyplynulo, že 40% respondentů -VS provádí výkony nad rámec svých kompetencí a
navíc nejsou si toho faktu vědomi (Lálová, 2007, s. K293).
V dotazníkovém šetření zaměřeném na poskytování bezpečné ošetřovatelské péče 203
VS z 257 uvedlo, že provádějí výkony mimo rámec své kvalifikace a jsou o to požádány
lékařem či nadřízenými, nebo je to dáno zvykem oddělení anebo provedení takových to
výkonů sestrou v dané chvíli se jeví jako nejlepší řešení (Havelková, Mikulková, 2007,
http://www.zdn.cz/clanek/sestra/nazory-sester-na-poskytovani-bezpecne-osetrovatelske-
pece-291131).
Realizace činností VS nad rámec svých kompetencí může být dána i vztahem lékaře a
sestry a problémy z nich plynoucími. Bártlová (2010) ve svém výzkumném šetření
zaměřeném na předávání kompetencí mezi lékařem a sestrou identifikovala tendenci, že
vztah sestry s lékařem je hodnocen jako lepší, pokud sestry neodmítají vykonávat
realizaci činností mimo jejich rámec kompetencí (Bártlová, Hajduchová, 2010, s. 31).
Dále Bártlová (2007) ve svém výzkumu orientovaném na pracovní vztahy a kompetence
VS zjistila, že 30,9% sester vykonává činnosti, které spadají do kompetence jiného
zdravotnického pracovníka. Mezi nejčastějšími požadovanými výkony ze strany lékaře
22,3% sester uvedlo, že se jedná o činnosti administrativního charakteru a 13,4% sester
sdělilo, že charakter odborných výkonů je nejčastěji v podobě chirurgických převazů,
extrakce stehů a drénů, provádění sádrování, apod. (Bártlová, 2007,
http://www.zdn.cz/clanek/sestra/pracovni-vztahy-a-kompetence-vseobecnych-sester-v-
ceske-republic-295927).
Bártlová a Chloubová (2010, s. 32) se také v rámci focus groups zmiňují, že VS
překračuje anebo je nucena překračovat rozsah svých profesních činností a to takovým
způsobem, že nejde o ojedinělé pracovní situace, ale že se jedná o běžný postup, který
tolerují všichni zainteresovaní, včetně všech úrovní managementu.
V rámci výzkumného šetření bylo diagnostikováno nejen překračování kompetencí
zdravotnického asistenta „směrem nahoru“ k činnostem, které má vykonávat pouze VS,
ale i směrem „dolů“ k činnostem, které má realizovat ošetřovatel spolu se sanitářem.
Nejčetnější zastoupení v překračování kompetencí „směrem nahoru“ bylo u činností:
orientační hodnocení FF (26,2%), vyhodnocení potřeb a úrovně soběstačnosti (20,9%),
hodnocení ošetřovatelské péče (14,7%), plánování ošetřovatelské péče (13,9%) a
76
v činnostech spadajících do kompetence méně kvalifikovaného personálu se detekovaly
dvě aktivity a to doprovod na ošetření/vyšetření (14,6%) a úprava lůžka (13,4%). ZA
má ve svých kompetencích jednu činnost, kterou má vykonávat pouze on sám –
aplikace tepla, chladu v léčbě, ale bylo zjištěno, že ji provádí pouze v 29,5%.
Dalším členem ošetřovatelského týmu, u kterého byla zkoumána realizace činností
mimo jeho odbornou způsobilost, byl ošetřovatel. U něj byl také prokázán výkon
Dalším členem ošetřovatelského týmu, u kterého byla zjišťována míra výkonu činností
mimo rámec vymezených kompetencí, je sanitář. U něj byly také diagnostikovány
činnosti přesahující jeho odbornou způsobilost a to např. aplikace tepla, chladu v léčbě
(9,7%), měření a sledování FF (3,6%), orientační hodnocení FF (3,1%), ošetřování
chronických ran (1,29%) a vyhodnocení potřeb a úrovně soběstačnosti (0,64%).
činností, které nespadají do jeho kompetencí. Námi zjištěné výsledky ukazují, že nejvíce
se podílí na aplikaci tepla, chladu v léčbě (19,8%), ošetřování chronických ran (6,3%),
orientační hodnocení FF (5,8%), jiné způsoby podávání léků (do nosu, ucha, na kůži
apod. – 3,9%), ošetřování akutních ran (1,8%) a edukace klienta (1,8%).
Cílem výzkumu bylo prokázat, zda činnosti vykonávané při poskytování ošetřovatelské
péče jednotlivými členy ošetřovatelského týmu se shodují s jejich právně vymezenými
kompetencemi a zda:
1. Jednotliví členové ošetřovatelského týmu - VS, ZA, OŠE, SAN vykonávají
činnosti ustanovené právními předpisy;
2. Členové ošetřovatelského týmu překračují své kompetence při poskytování péče;
3. Existují rozdíly v dodržování kompetencí jednotlivých členů ošetřovatelského
týmu - VS, ZA, OŠE, SAN.
Všech tří stanovených cílů bylo dosaženo a bylo prokázáno, že:
1. Jednotliví členové ošetřovatelského týmu nevykonávají v 100% činnosti, které
jim přísluší a jsou jim vymezeny v právních dokumentech.
2. Členové ošetřovatelského týmu překračují své kompetence participováním na
činnostech, které nemají ustanovené dle právních dokumentů definujících
kompetence NLZP.
3. Existují rozdíly v dodržování kompetencí VS, ZA, OŠE, SAN.
Hypotézy: č. 1 všeobecná sestra nevykonává v 100% ošetřovatelské činnosti, které
přísluší pouze její profesi a jsou vymezeny v právních dokumentech, č. 2 všeobecná
77
sestra vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních kompetencí
ustanovených v právních dokumentech, č. 3 zdravotnický asistent nevykonává v 100%
ošetřovatelské činnosti, které přísluší pouze jeho profesi a jsou vymezeny v právních
dokumentech, č. 4 zdravotnický asistent vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo
rámec svých profesních kompetencí ustanovených v právních dokumentech, se
potvrdily.
Hypotézy: č. 5 ošetřovatel vykonává činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých
profesních kompetencí ustanovených v právních dokumentech, č. 6 sanitář vykonává
činnosti ošetřovatelské péče mimo rámec svých profesních kompetencí ustanovených v
právních dokumentech, se potvrdily částečně.
78
ZÁVĚR
Diplomová práce se zabývá profesními kompetencemi jednotlivých členů
ošetřovatelského týmu (VS, ZA, OŠE, SAN).
Společným cílem všech zdravotnických pracovníků je poskytování kvalitní a bezpečné
péče pro pacienty. Sestry na různých úrovních řízení nesou odpovědnost za celé
spektrum činností souvisejících s kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péčí. Jejich
odpovědnost a z nich vyvstávající rizika zahrnuje výběr kompetentních členů
ošetřovatelského týmu, vedení těchto pracovníků takovým způsobem, aby byli schopni
poskytovat kvalitní a bezpečnou péči, koordinovat je a hodnotit jejich kvalifikaci, výkon
a kompetence. Každý NLZP má stanoveny úkoly, které může vykonávat a pokud dojde
k vykonávání činností nekompetentními pracovníky, tak může být ohroženo bezpečí
pacienta (Škrlovi, 2008, s. 47).
Dle zákona č. 372/2011 Sb., v platném znění, dle § 28 má pacient právo na poskytování
zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, dle § 45 má poskytovatel zdravotních
služeb povinnost poskytovat zdravotní služby na patřičné odborné úrovni a také v § 46
je stanoveno, že zdravotnický pracovník je povinen poskytovat zdravotní služby, ke
kterým získal odbornou kvalifikaci dle jiných právních předpisů, v rozsahu
odpovídajícím jeho způsobilosti a na náležité odborné úrovni (zákon č. 372/2011, s. 13-
22).
Záměrem práce bylo popsat reálnou situaci vykonávání činností v rámci poskytované
ošetřovatelské péče členy ošetřovatelského týmu a porovnat zjištěné skutečnosti
s ustanovenými právními požadavky. V návaznosti na teoretická východiska vyplynulo,
že činnosti, které jsou vykonávány nekompetentně (pracovník realizuje činnosti mimo
rámec svých kompetencí stanovených právním předpisem a nemá adekvátní vzdělání)
nezaručí poskytování bezpečné a kvalitní péče. Cíle práce byly zaměřeny na realizaci
činností NLZP (VS, ZA, OŠE, SAN).
Prvním cílem bylo zjistit, zda jednotliví členové ošetřovatelského týmu vykonávají
v 100% činnosti, které mají výhradně ve svých zákonně ustanovených kompetencí. VS
u krevních derivátů asistuje a ošetřuje během jejich aplikace pacienty v 90,7%,
79
ošetřovatelskou diagnózu stanovuje v 87,3%, ošetřovatelskou péči plánuje v 86,5% a
hodnotí ji v 85,5%. Prokázalo se, že VS pacienty edukuje v 83,7%, FF orientačně
hodnotí v 65,3% a potřeby a úroveň soběstačnosti vyhodnocuje v 77,4%. ZA se na
léčebné aplikaci tepla, chladu podílí v 29,5%.
Druhým cílem bylo zjistit, zda členové ošetřovatelského týmu nepřekračují své
kompetence participováním na činnostech, které nemají ustanovené dle právních
dokumentů definujících kompetence NLZP. VS se podílí na vykonávání činností mimo
rámec svých kompetencí takto: aplikace tepla, chladu v léčbě 40,4%, doprovod pacienta
na ošetření/vyšetření 9,1%, komplexní hygienická péče 20,3%, péče o vyprazdňování
42,9%, podávání léčebné výživy 47,4%, krmení pacienta 19,9% a úprava lůžka 12,2%.
ZA u krevních derivátů asistuje v 8,0%, doprovod na vyšetření/ošetření realizuje v
14,6%, FF orientačně hodnotí v 26,2%, úpravu lůžka provádí v 13,4%, potřeby a úroveň
soběstačnosti provádí v 20,9%, ošetřovatelskou diagnózu stanovuje v 12,3%,
ošetřovatelskou péči plánuje v 13,95% a hodnotí ji v 14,7%. OŠE mimo své zákonné
kompetence se podílí na těchto činnostech: s.c. injekce aplikuje v 0,8%, podává
inhalační kyslíkovou léčbu v 2,8%, léčebné teplo a chlad v 19,8%, pacienty edukuje v
1,8%, FF hodnotí v 5,5%, kapilární krev odebírá v 1,9%, z HCD odsává v 2,4%. Na
ošetřování akutních ran se podílí v 1,9%, na ošetřování chronických ran v 6,2% a
tracheostomickou kanylu ošetřuje v 1,8%, úroveň soběstačnosti vyhodnocuje v 1,2% a
informací k určení ošetřovatelské diagnózy získává v 1,8%. SAN participuje na
činnostech, které nemá ve svých kompetencích v takovémto rozsahu: léčebné teplo a
chlad aplikuje v 9,7%, FF měří a sleduje v 3,6%, hodnotí je v 3,1%, akutní rány ošetřuje
v 0,86%, chronické rány v 1,29%, dále vyhodnocuje úroveň soběstačnosti v 0,64%.
Posledním cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v dodržování kompetencí jednotlivých
členů ošetřovatelského týmu. Sumarizací a analýzou získaných dat se ukazuje, že VS
provádí činnosti spadající do kompetencí všech členů ošetřovatelského týmu a také, že
ve své praxi nerealizuje činnosti, které spadají výhradně do její náplně práce. Dále bylo
zjištěno, že ZA není vytížen v plné míře v činnostech, které může realizovat a podílí se
na realizaci sesterských výkonů. Míru svých kompetencí překračuje i ošetřovatel a
sanitář, kteří provádějí činnosti, ke kterým nemají „vnitřní kompetence“ a zmíněné
odborné činnosti přesto vykonávají.
Cíle práce byly splněny.
80
Nerespektování právně vymezených kompetencí jednotlivých členů ošetřovatelského
týmu, ať už jejich překračování či nenaplňování nesplňuje požadavky bezpečné a
kvalitní ošetřovatelské péče (Škrlovi, 2008, s. 46-47). Je otázkou, nakolik si ohrožení
bezpečnosti takto poskytovanou péčí uvědomují samotní zdravotničtí pracovníci,
pacienti a hlavně management zdravotnických institucí. Zde se nabízí přínos
provedeného šetření pro praxi. Práce upozorňuje na tento nezdravý stav v poskytování
zdravotní péče, může být informačním zdrojem pro členy ošetřovatelského týmu a
inspirací pro management zdravotnických institucí. Získané výsledky se mohou stát
cenným zdrojem informací pro novelizaci právních norem týkajících se kompetencí
NLZP.
I přesto, že v současné době klade ošetřovatelská péče na zdravotnické pracovníky
nelékařských profesí i management zdravotnických institucí stále větší požadavky, tak
zůstává stále společným cílem poskytování odborné a kvalitní péče pro pacienta. Věřím,
že výsledky diplomové práce a jejich prezentace upozorní na problematiku poskytování
zdravotní péče mimo rámec kompetencí jednotlivých členů ošetřovatelského týmu.
Všeobecné sestry vykonávají činnosti spadající do kompetence méně kvalifikovaného
personálu a tím ztrácejí drahocenný čas, který by mohly využít v rámci svých právně
stanovených kompetencí. Tento čas ztrácejí nejen prováděním činností „pod“ rámec
svých kompetencí, ale i naopak, „nad“ rámec svých kompetencí, nejčastěji pověřováním
ze strany lékaře. Veškeré zjištěné výsledky můžeme hodnotit, jako nekompetentní
vykonávání ošetřovatelské péče, která nesplňuje požadavky bezpečné a kvalitní péče.
Výše zmíněné procesy můžeme posuzovat jako neefektivní ve smyslu nevyužití
kvalifikace pracovníků, především VS, která vykonává řadu nekvalifikovaných činností.
Tyto získané poznatky by mohly být námětem pro další šetření.
81
BIBLIOGRAFICKÉ, ELEKTRONICKÉ A JINÉ ZDROJE
Knižní tituly
ALEXANDER, Margaret F., RUNCIMAN, Phyllis J. 2003. Struktura kompetencí
všeobecné sestry: zpráva o postupu přípravy ICN struktury kompetencí a konzultací. 1.
vydání. Brno: NCO NZO, s. 57. ISBN 80-7013-392-9.
BĚLOHLÁVEK, František, KOŠŤAN, Pavol, ŠULEŘ, Oldřich. 2006. Management. 1.
vydání. Brno: Computer Press, s. 724. ISBN 80-251-0396-X.
BRŮHA, Dominik, PROŠKOVÁ, Eva. 2011. Zdravotnická povolání. 1. vydání. Praha:
Wolters Kluwer ČR, a.s., s. 560. ISBN 978-80-7357-661-5.
GLADKIJ, Ivan a kol. 2003. Management ve zdravotnictví. 1. vydání. Brno: Computer
Press, s. 380. ISBN 80-7226-996-8.
GROHAR-MURRAY, Mary Ellen, DICROCE, Helen R. 2003. Zásady vedení a řízení
v oblasti ošetřovatelské péče. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, s. 320. ISBN 80-247-
0267-3.
HRONÍK, František. 2006. Hodnocení pracovníků. 1. vydání. Praha: Grada Publishing,
s. 128. ISBN 80-247-1458-2.
KOLAJOVÁ, Lenka. 2006. Týmová spolupráce: Jak efektivně vést tým pro dosažení
nejlepších výsledků. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, s. 105. ISBN 80-247-1764-6.
KUBEŠ, Marián, SPILLEROVÁ, Dagmar, KURNICKÝ, Roman. 2004. Manažerské
kompetence. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, s. 184. ISBN 80-247-0698-9.
KUTNOHORSKÁ, Jana. 2008. Výzkum ve zdravotnictví: metodika a metodologie
výzkumu. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 123. ISBN 978-80-
244-1877-3.
LEMON. 1997. Lemon 2, Ošetřovatelství a společenské vědy, Komunikace. 1. vydání.
Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, s. 134. ISBN 80-7013-
238-8.
82
MAREK, Josef, KALVACH, Zdeněk, SUCHARDA, Petr a kol. 2001. Propedeutika
klinické medicíny. 1. vydání. Praha: Triton, s. 652. ISBN 80-7254-174-9.
MASON-WHITEHEAD, Elizabeth. 2008. Key concepts in nursing. 1. vydání. London:
SAGE Publications, s. 326. ISBN 978-1-4129-4614-8.
MASTILIAKOVÁ, Dagmar. 2002. Úvod do ošetřovatelství I. díl. 1. vydání. Praha:
Univerzita Karlova, Karolinum, s. 188. ISBN 80-246-0429-9.
STAŇKOVÁ, Marta. 2002. České ošetřovatelství 11. 1. vydání. Brno: Institut pro další
vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, s. 78. ISBN 80-7013-368-6.
ŠKRLOVI, Petr a Magda. 2003. Kreativní ošetřovatelský management. 1. vydání.
Praha: Advent-Orion s. r. o., s. 497. ISBN 80-7172-841-1.
ŠKRLOVI, Petr a Magda. 2008. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. 1. vydání.
Praha: Grada Publishing, s. 200. ISBN 978-80-247-2616-8.
Články v periodikách
BÁRTLOVÁ, Sylva, HAJDUCHOVÁ, Hana. 2010. Předávání kompetencí mezi
lékařem a sestrou. Kontakt. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální
fakulta, 12(1), 20-33. ISSN 1212-4117.
DOBROVODSKÁ, Libuše. 2008. Předepisování léků nelékaři, zejména sestrami.
Florence: časopis moderního ošetřovatelství. Praha: Ambit Media, a. s., 4(4), 139-140.
ISSN 1801-464X.
FLORIAN, Jakub. 2005. Registrace. A co dál? Florence: časopis moderního
ošetřovatelství. Praha: Ambit Media, a. s., 1(1), 5. ISSN 1801-464X. 2005.
FRIBERTOVÁ, Petra, PRAŽANOVÁ, Adéla. 1998. Šest bakalářek v Anglii. Sestra:
odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 8(1), 32. ISSN 1210-
0404.
JIRKOVÁ, Alena. 1998. Ze studijního pobytu v Anglii. Sestra: odborný časopis pro
zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 8(3), 36. ISSN 1210-0404.
KOLÁČNÁ, Tereza. 2006. Vzdělávání v Anglii. Sestra: odborný časopis pro zdravotní
sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 16(5), 20. ISSN 1210-0404.
LÁLOVÁ, Ilona, BĚLOHLÁVEK, Jan. 2007. Kompetence sester na jednotkách
83
intenzivní péče (XV. Výroční sjezd České kardiologické společnosti, Brno, 13. - 16. 5.
2007 [abstrakt]). Cor et vasa. Brno: časopis České kardiologické společnosti, o. s.,
49(4), 59. ISSN 0010-8650. 2007.
LÁLOVÁ, Ilona. 2007. Kompetence sester na JIP. Cor et vasa. Brno: časopis České
kardiologické společnosti, o. s., 49(10), K293-294. ISSN 0010-8650.
LISTOPAD, Kateřina. 2010. Vzdělávání registrovaných sester (RN) ve Spojených
státech amerických. Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta,
a. s., 20(3), 20-21. ISSN 1210-0404.
MASTILIAKOVÁ, Dagmar. 2007. Klíčové kompetence – nedílná součást studia
ošetřovatelství. Ošetřovatelství: teorie a praxe moderního ošetřovatelství. Praha:
Univerzita Karlova Praha, Lékařská fakulta v Hradci Králové, 9(3-4), 47-52. ISSN
1212-723X.
MIKŠOVÁ, Zdeňka. 2009. Uplatnění zdravotnických asistentů na trhu práce. Florence:
časopis moderního ošetřovatelství. Praha: Ambit Media, a. s., 5(1), 11-13. ISSN 1801-
464X.
MLÝNKOVÁ, Jana. 2006. Vysokoškolsky vzdělaná sestra z pohledu pacienta, lékaře a
středoškolsky vzdělané sestry. Diagnóza v ošetřovatelství. Praha: Promediamotion,
s.r.o., 2(1), 37-39. ISSN 1801-1349.
PACOVSKÝ, Vladimír, JURÁSKOVÁ, Dana, HOROVÁ, Hana. 2008. Lékaři a sestry
– dialog o profesních rolích a kompetencích. Časopis lékařů českých. Praha:
MeDitorial, s.r.o., 147(8), 434-436. ISSN 0008-7335.
STAŇKOVÁ, Marta. 2001. Čím je regulováno povolání sester a porodních asistentek?
Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 11(1), 8-10.
ISSN 1210-0404.
ŠEBESTOVÁ, Jarmila. 2011. Manažerské kompetence při podnikání ve zdravotnictví.
Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 21(7-8), 26-29.
ISSN 1210-0404.
ŠKUBOVÁ, Jarmila. 2010. O prestiži sester s ministryní zdravotnictví. Florence:
časopis moderního ošetřovatelství. Praha: Ambit Media, a. s., 6(4), 3. ISSN 1801-464X.
84
VĚTVIČKA, Václav. 2011. Trhnou se sestry? Sestra: odborný časopis pro zdravotní
sestry. Praha: Mladá fronta, a. s., 21(7-8), 21-22. ISSN 1210-0404.
Elektronické zdroje
ABZ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV. Kompetence [online]. © 2005-2006 [cit. 2012 – 03 -
10]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/kompetence
ANONYMUS. 2011. Nové požadavky mění přípravu na povolání. Florence: časopis
moderního ošetřovatelství, Akcent VZP ČR [online]. Praha: Ambit Media, a. s., 7(11)
[cit. 2012 – 01 - 05]. ISSN 1801-464X. Dostupné z: http://www.florence.cz/akcent-
vzp/archiv/nove-pozadavky-meni-pripravu-na-povolani
BAŤKOVÁ, Aneta. 2011. Kompetence pracovníků ošetřovatelství z pohledu liniového a
středního managementu nemocnic. Olomouc, 2011. Bakalářská práce. Univerzita
Palackého v Olomouci. Fakulta zdravotnických věd. Dostupné z:
http://theses.cz/id/yga258/Batkova_Aneta_Kompetence_pracovniku_osetrovatelstvi_z_
poh.pdf
BEŇADIKOVÁ, Daniela, RAPČÍKOVÁ, Tatiana. 2009. Sestra jako poskytovatelka
ošetřovatelské péče a její postavení ve zdravotnickém týmu. Sestra: odborný časopis
pro zdravotní sestry [online]. Praha: Mladá fronta, a. s. / Zdravotnické noviny, 20(12),
28-29 [cit. 2011 – 01 - 19]. ISSN 1214-7664. Dostupné z:
http://www.zdn.cz/clanek/sestra/sestra-jako-poskytovatelka-osetrovatelske-pece-a-jeji-
postaveni-ve-zdravotnickem-tymu-448617
ČADILOVÁ, Olga. 2009. Tým, zásady týmové práce, profesionální chování [online].
© 2008 [cit. 2012 – 03 - 08]. Dostupné z:
http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/T%C3%BDm.pdf
ČINČURA, Jan. 2010. Německé sestry se narozdíl od Česka registrovat nemusí
[online]. 2010 [cit. 2012 – 02 - 10]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/17430
EC. EUROPA. Nursing in Germany [online]. © 1995-2012 [cit. 2012 – 02 -10].
Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/docs/nurses/2000-
study/nurses_germany_en.pdf
EUROSTAFF. 2008. Vzdělávání sester v USA [online]. © 2008 [cit. 2012 – 02 -10].
Dostupné z: http://www.eurostaff.cz/cz/registrace-v-zahranici-uk-usa/vzdelavani-sester-
v-usa.html
85
FRIČOVÁ, Silvia. 2012. Úloha manažera v motivaci ošetřovatelského týmu [online].
13. 4. 2012 [cit. 2012 – 05 - 08]. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/sestra/uloha-
manazera-v-motivaci-osetrovatelskeho-tymu-464367
FUK. 2011. Lidé si přejí rozšíření kompetencí zdravotním sestrám [online]. 1. 3. 2011,
10:26 [cit. 2011 – 03 - 08]. Dostupné z:
http://domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23765-lide-si-preji-rozsireni-kompetenci-
zdravotnim-sestram/
FUK. 2011. Sestry proberou s ministrem své kompetence i své platy [online]. 28. 2.
2011, 07:04 [cit. 2011 – 03 - 08]. Dostupné z:
http://domaci.eurozpravy.cz/zdravotnictvi/23685-sestry-proberou-s-ministrem-sve-
kompetence-i-sve-platy/
GRIMOVÁ, Pavla. 2008. Jaké změny nám přinesla registrace? Brno, 2008. Bakalářská
práce. Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. Katedra ošetřovatelství. Dostupné z:
http://is.muni.cz/th/142473
HAVELKOVÁ, Hana, MIKULKOVÁ, Jana. 2007. Názory sester na poskytování
bezpečné ošetřovatelské péče. Sestra: odborný časopis pro zdravotní sestry [online].
Praha: Mladá fronta, a. s. / Zdravotnické noviny, 18(2), 15-16 [cit. 2012 – 04 - 15].
ISSN 1214-7664. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/sestra/nazory-sester-na-
poskytovani-bezpecne-osetrovatelske-pece-291131
ION. Ministerstvo otevřelo jednání o kompetencích nelékařů [online]. 5. 2. 2011, 19:47
[cit. 2011 – 09 - 13]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/21202-ministerstvo-
otevrelo-jednani-o-kompetencich-nelekaru
JAROŠOVÁ, Darja. 2006. Organizace studia ošetřovatelství [online]. Ostrava:
Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta [cit. 2011 – 12 - 06]. Dostupné z:
http://projekty.osu.cz/mentor/I-organizace%20studia%20osetrovatelstvi.pdf
JAROŠOVÁ, Darja. 2006. Základy managementu v ošetřovatelství [online]. Ostrava:
Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta [cit. 2011 – 10 - 05]. Dostupné z:
http://projekty.osu.cz/mentor/II-management%20v%20osetrovatelstvi.pdf
JURÁSKOVÁ, Dana. 2006. Indikátory kvality ošetřovatelské péče a jejich sledování
[online]. Praha: Česká společnost pro kvalitu ve zdravotnictví, 25. 4. 2006 [cit. 2011 –
10 - 16]. Dostupné z: http://www.cskz.cz/seznamy/13_juraskova_osetrovatelske_ind.ppt
KALVACH, Zdeněk. 2009. Lze přenést zodpovědnost za zdraví na nelékařské profese?
86
[online]. 2009 [cit. 2010 – 11 - 25]. Dostupné z:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/zdravotnictvi-role-nelekaru-die-
/p_spolecnost.asp?c=A090318_225150_p_spolecnost_wag
KOTLÁROVÁ, Zuzana. 2008. Kompetence všeobecných sester, zákon versus
skutečnost. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Lékařská fakulta.
Dostupné z: http://is.muni.cz/th/176648/lf_b/
KOUBOVÁ, Michaela. 2011. Novela zdravotním sestrám příliš pravomocí nepřidala
[online]. 25. 5. 2011, 22:20 [cit. 2011 – 10 - 05]. Dostupné z:
http://www.denik.cz/z_domova/ze-zdravotnich-sester-se-20110525.html
MÁDLOVÁ, Ivana. 2005. Regulace ošetřovatelské profese [online]. 2005 [cit. 2011 –
12 - 06]. Dostupné z:
http://www.mpece.com//modules.php?name=News&file=article&sid=4
MASTILIAKOVÁ, Dagmar. 2007. Podnět k zamyšlení nad procesem realizace
koncepce ošetřovatelství z roku 2004 v České republice [online]. In: Sborník příspěvků
II. Slezské vědecké konference ošetřovatelství s mezinárodní účastí konané dne 10.
května 2007. Opava: Slezská univerzita v Opavě. Filozoficko-přírodovědecká fakulta.
Ústav ošetřovatelství, s. 91-93. [cit. 2011 – 09 - 25]. Dostupné z:
http://www.slu.cz/fvp/cz/uo/konference-a-sympozia/archiv/sbornik-2007
MIKŠOVÁ, Zdeňka. 2008. Zdravotnický asistent: ANO – NE [online]. 25. 11. 2008 [cit.
2011 – 12 - 06]. Dostupné z: http://www.szds-oa.cz/pomozte-nam-opravit-chybny-
nahled-na-zdravotnickeho-asistenta-94/
MZ ČR. 2010. Způsobilost zdravotnikých pracovníků [online]. 27. 4. 2010, 12:27 [cit.
2012 – 01 - 09]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/zpusobilost-
zdravotnickych-pracovniku-05_1469_3.html
NCO NZO. 2011. O registru [online]. 2011 [cit. 2011 – 12 - 12]. Dostupné z:
http://www.nconzo.cz/web/registr/5
NCO NZO. 2012. Statistika [online]. 2012 [cit. 2012 – 01 - 05]. Dostupné z:
http://www.nconzo.cz/web/registr/10
NMC. 2010. About us [online]. © 2010 [cit. 2012 – 03 - 08]. Dostupné z:
http://www.nmc-uk.org/About-us/
87
ONDŘICHOVÁ, Lucie. 2008. Zdravotničtí asistenti mizí jako pára nad hrncem
[online]. 8. 9. 2008, 00:00 [cit. 2011 – 12 - 12]. Dostupné z:
http://www.tribune.cz/clanek/12550
PDCAP. 2011. Porodní asistentky [online]. © 2000 - 2011 [cit. 2011 – 10 - 23].
Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/PAEU.html
PAVELKA, Vladimír. 2011. Reformní kroky Ministerstva zdravotnictví ČR [online].
2011 [cit. 2012 – 04 - 30]. Dostupné z: http://www.top09.cz/files/.../reformni-kroky-
ministerstva-zdravotnictvi-cr.ppt
PEŇÁZOVÁ, Pavla. 2011. Je registrace sester přínosem nebo zátěží? [online]. 2011
[cit. 2011 – 10 - 23]. Dostupné z:
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/39417/1/PenazovaP_RegistraceSester_JS_2011.p
df
PROŠKOVÁ, Eva. 2011. Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků.
[online]. 2011 [cit. 2011 – 09 - 25]. Dostupné z:
http://www.sestra.in/articles.php?article_id=19
WIKIPEDIE: Otevřená encyklopedie: Zdravotní sestra [online]. c2011 [cit. 2011 – 05 -
28]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdravotn%C3%AD_sestra&oldid=7608929
ŘÍHOVÁ, Marcela. 2011. Postavení sestry v dnešní společnosti [online]. 2011 [cit.
2011 – 09 - 23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/101101/
SLAVÍK, Jiří. 2008. Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních [online].
2008 [cit. 2012 – 01 - 04]. Dostupné z: http://www.dent.cz/img_data/file/DT-11-
web.pdf
SMITH, Robert II. 2011. What is competency in nursing [online]. 2011 [cit. 2011 – 10 -
07]. Dostupné z: http://www.articleclick.com/Article/What-is-competency-in-nursing-
/973601
SUCHÁNKOVÁ, Andrea. 2010. Bezpečnost a kvalita – priority poskytované péče
[online]. 17. 4. 2010 [cit. 2012 – 04 - 15]. Dostupné z:
http://www.zdravky.cz/zpravodajstvi/zdravotnicke-noviny-plus/bezpecnost-a-kvalita-
priority-nasledne-pece
SYSLOVÁ, Jana. 2010. Zdravotní sestry déle studují, kompetence jim ale nepřibývají
[online]. 22. 2. 2010, 2:06 [cit. 2011 – 08 - 25]. Dostupné z:
88
http://zpravy.idnes.cz/zdravotni-sestry-dele-studuji-kompetence-jim-ale-nepribyvaji-
p6o-/domaci.aspx?c=A100221_201342_domaci_abr
ŠKUBOVÁ, Jarmila. 2010. Novela jako odpověď na potřeby nelékařů. Florence:
časopis moderního ošetřovatelství [online]. Praha: Ambit Media, a. s., 6(10) [cit. 2011 –
10 - 01]. Dostupné z: http://www.florence.cz/osetrovatelstvi/zpravodajstvi/novela-jako-
odpoved-na-potreby-nelekaru
TOMČÍKOVÁ, Naděžda, POKOJOVÁ, Radka. 2006. Uplatnění zdravotnických
asistentů v praxi [online]. 2006 [cit. 2012 – 01 - 05]. Dostupné z:
http://www.zdn.cz/clanek/sestra/uplatneni-zdravotnickych-asistentu-v-praxi-276168
TŘEŠŇÁK, Petr. 2009. Sestřičky na útěku [online]. 2009 [cit. 2011 – 10 - 18].
Dostupné z: http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2009061037
ÚZIS. 2011. Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického
povolání bez odborného dohledu [online]. 2011 [cit. 2011 – 12 - 12]. Dostupné z:
http://www.uzis.cz/registry-nzis/registr-zdravotnickych-pracovniku-zpusobilych-
vykonu-zdravotnickeho-povolani-bez-odborneho-dohledu
Právní dokumenty
ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace
informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, 2011. 40 s. Třídící znak 01 0197.
EU. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/36/ES, O uznávání
odborných kvalifikací, ze dne 6. července 2005. [online] [cit. 2011 – 10 - 15]. Dostupné
z: http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:255:0022:0142:cs:PDF
ČESKO. VĚSTNÍK MZ ČR č. 9/2004, O koncepci ošetřovatelství ve znění pozdějších
předpisů, ze září 2004. roč. 2004, částka 9. [online] [cit. 2011 – 09 - 11]. Dostupné z:
http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik_3648_1778_11.html
ČESKO. VĚSTNÍK MZ ČR č. 6/2008, Metodický pokyn k vyhlášce č. 39/2005 Sb. pro
studijní obor všeobecná sestra, z listopadu 2008. roč. 2008, částka 6. [online] [cit. 2012
– 04 - 11]. Dostupné z:
http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik_3613_1774_11.html
ČESKO. VYHLÁŠKA č. 55/2011 Sb., O činnostech zdravotnických pracovníků a
89
jiných odborných pracovníků, ze dne 14. března 2011. In: Sbírka zákonů České
republiky 14. 3. 2011, roč. 2011, částka 20. ISSN 1211-1244.
ČESKO. ZÁKON č. 96/2004 Sb., O podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k
výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s
poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
nelékařských zdravotnických povoláních), ze dne 4. února 2004. In: Sbírka zákonů
České republiky 3. 3. 2004, roč. 2004, částka 30. ISSN 1211-1244.
ČESKO. ZÁKON č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., O
podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických
povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně
některých souvisejících zákonů, ze dne 25. března 2011. In: Sbírka zákonů České
republiky 22. 4. 2011, roč. 2011, částka 40. ISSN 1211-1244.
ČESKO. ZÁKON č. 189/2008 Sb., O uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti
státních příslušníků členských států EU a o změně některých zákonů (zákon o uznávání
odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, ze dne 24. dubna 2008. In: Sbírka
zákonů České republiky 2. 6. 2008, roč. 2008, částka 59. ISSN 1211-1244.
ČESKO. ZÁKON č. 372/2011 Sb., O zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách), ze dne 6. listopadu 2011. In: Sbírka
zákonů České republiky 1. 4. 2011, roč. 2011, částka 131. ISSN 1211-1244.
Další zdroje
MIKŠOVÁ, Zdeňka. Ošetřovatelský management. Prezentace z předmětu
Ošetřovatelský management, II. ročník, Management ošetřovatelství. Univerzita
Palackého v Olomouci. Fakulta zdravotnických věd, 2010. 17 s.
90
SEZNAM ZKRATEK
AN Associate Nurse
Bc. Bakalář
BMČ Bibliographia Medica Čechoslovaca
CPD Continuing profesional development
DiS. Diplomovaný specialista
EKG Elektrokardiografie
Ens Enrolled Nurse
EU Evropská unie
FF Fyziologické funkce
GN Graduate Nurse
HCD Horní cesty dýchací
ICN International Council of Nurses
IGA Interní grantová agentura
JIP Jednotka intenzívní péče
JOP Jiný odborný pracovník
LPN/LVN Licensed Practical/Vacational Nurse
MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky
NCLEX-RN National Council Licensured Examination – Registered Nurse
NCO NZO Národní centrum ošetřovatelství nelékařských zdravotnických oborů
NLZP Nelékařský zdravotnický pracovník
NMC Council of Nurses and Midwives
NPEF Nurse Prescriber’s Extended Formulary
NPF Nurse Prescriber’s Formulary
OŠE Ošetřovatel
Ph.D. Vysokoškolský doktorský titul
PREP Post registration education and practice
RN Registered Nurse
SAN Sanitář
91
SENs State Enrolled Nurse
SZŠ Střední zdravotnická škola
USA Spojené státy americké
ÚZIS Ústav zdravotnické a informační statistiky
VB Velká Británie
VOŠ Vyšší odborná škola
VS Všeobecná sestra
VŠ Vysoká škola
ZA Zdravotnický asistent
ZPBOD Zdravotnický pracovník bez odborného dohledu
ZPOS Zdravotnický pracovník po získání odborné a specializované způsobilosti
ZPPOD Zdravotnický pracovník pod odborným dohledem
92
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 Struktura kompetencí VS dle ICN 29
Obrázek 2 Identifikační údaje o zdravotnických institucích 53
Obrázek 3 Pracovní pozice 54
Obrázek 4 Dosažené vzdělání 55
Obrázek 5 Věková kategorie respondentů 56
Obrázek 6 Činnosti výhradně v kompetenci VS a míra jejich
provádění všeobecnou sestrou 58
Obrázek 7 Činnosti mimo rámec kompetencí VS a míra
jejich provádění všeobecnou sestrou 59
Obrázek 8 Činnosti výhradně v kompetenci ZA a míra
jejich provádění zdravotnickým asistentem 60
Obrázek 9 Realizace činností mimo rámec kompetencí ZA a míra
jejich vykonávání ZA 62
Obrázek 10 Realizace činností mimo rámec kompetencí OŠE
a míra jejich vykonávání ošetřovatelem 64
Obrázek 11 Realizace činností mimo rámec kompetencí SAN
a míra jejich vykonávání sanitářem 65
93
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Identifikační údaje o zdravotnických institucích 53
Tabulka 2 Pracovní pozice 54
Tabulka 3 Dosažené vzdělání 54
Tabulka 4 Věková kategorie respondentů 55
Tabulka 5 Činnosti výhradně v kompetenci VS a míra jejich
provádění všeobecnou sestrou 57
Tabulka 6 Činnosti mimo rámec kompetencí VS a míra
jejich provádění všeobecnou sestrou 58
Tabulka 7 Činnosti výhradně v kompetenci ZA a míra
jejich provádění zdravotnickým asistentem 60
Tabulka 8 Realizace činností mimo rámec kompetencí ZA a míra
jejich vykonávání ZA 61
Tabulka 9 Realizace činností mimo rámec kompetencí OŠE
a míra jejich vykonávání ošetřovatelem 63
Tabulka 10 Realizace činností mimo rámec kompetencí SAN
a míra jejich vykonávání sanitářem 65
Tabulka 11 Ověřování hypotézy č. 1 67
Tabulka 12 Ověřování hypotézy č. 2 68
Tabulka 13 Ověřování hypotézy č. 3 69
Tabulka 14 Ověřování hypotézy č. 4 70
Tabulka 15 Ověřování hypotézy č. 5 71
Tabulka 16 Ověřování hypotézy č. 6 73
Tabulka 17 Srovnání výsledků s výsledky výzkumného šetření Kotlárové 74
94
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 – Kompetence všeobecné sestry dle vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech
zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
Příloha 2 – Kompetence zdravotnického asistenta dle vyhlášky č. 55/2011 Sb.,
o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
Příloha 3 – Kompetence ošetřovatele dle vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech
zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
Příloha 4 – Kompetence sanitáře dle vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech
zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
Příloha 5 – Dotazník
Příloha 6 – Komplexní výsledky realizace činností ošetřovatelské péče dle právních
dokumentů – vyhlášky č. 55/2011 Sb. – část výsledků oblasti dotazníku věnované
kompetencím
95
Příloha 1 Vyhláška č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků § 4 Všeobecná sestra (1) Všeobecná sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace,
v souladu s diagnózou stanovenou lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou
ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu.
Přitom zejména může
a) vyhodnocovat potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových
faktorů, a to i za použití měřicích technik používaných v ošetřovatelské praxi (například testů
soběstačnosti, rizika proleženin, měření intenzity bolesti, stavu výživy),
b) sledovat a orientačně hodnotit fyziologické funkce pacientů, to je dech, puls, elektrokardiogram,
tělesnou teplotu, krevní tlak a další tělesné parametry,
c) pozorovat, hodnotit a zaznamenávat stav pacienta,
d) zajišťovat herní aktivity dětí,
e) zajišťovat a provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve
semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky),
f) provádět odsávání sekretů z horních cest dýchacích a zajišťovat jejich průchodnost,
g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůže a chronické rány a ošetřovat stomie, centrální a
periferní žilní vstupy,
h) provádět ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitační ošetřování, to je zejména
polohování, posazování, dechová cvičení a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a
nápravu hybných a tonusových odchylek, včetně prevence dalších poruch z mobility,
i) provádět nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti,
j) edukovat pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně
informační materiály,
k) orientačně hodnotit sociální situaci pacienta, identifikovat potřebnost spolupráce sociálního nebo
zdravotně-sociálního pracovníka a zprostředkovat pomoc v otázkách sociálních a sociálně-právních,
l) zajišťovat činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů,
m) provádět psychickou podporu umírajících a jejich blízkých a po stanovení smrti lékařem zajišťovat
péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta,
n) přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky, včetně návykových látek, (dále jen „léčivé
přípravky“), manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
o) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat
jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
(2) Všeobecná sestra pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí nebo
porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem
96
může vykonávat činnosti podle odstavce 1 písm. b) až i) při poskytování vysoce specializované
ošetřovatelské péče.
(3) Všeobecná sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře činnosti při
poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče. Přitom
zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným postupům, na základě indikace lékaře je
provádí nebo při nich asistuje, zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména
může
a) podávat léčivé přípravky s výjimkou nitrožilních injekcí nebo infuzí u novorozenců a dětí do 3 let a
s výjimkou radiofarmak; pokud není dále uvedeno jinak,
b) zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,
c) provádět screeningová a depistážní vyšetření, odebírat biologický materiál a orientačně hodnotit,
zda jsou výsledky fyziologické,
d) provádět ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů,
e) provádět katetrizaci močového měchýře žen a dívek nad 10 let, pečovat o močové katétry pacientů
všech věkových kategorií, včetně výplachů močového měchýře,
f) provádět výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádět nazogastrické sondy pacientům při
vědomí starším 10 let, pečovat o ně a aplikovat výživu sondou, případně žaludečními nebo
duodenálními stomiemi u pacientů všech věkových kategorií,
g) provádět výplach žaludku u pacientů při vědomí starších 10 let.
(4) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře může
a) aplikovat nitrožilně krevní deriváty,
b) asistovat při zahájení aplikace transfuzních přípravků a dále bez odborného dohledu na základě
indikace lékaře ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji.
97
Příloha 2 Vyhláška č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků § 30 Zdravotnický asistent (1) Zdravotnický asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem všeobecné
sestry nebo porodní asistentky poskytuje základní ošetřovatelskou péči a specializovanou
ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu, v rozsahu své odborné způsobilosti může
získávat informace nutné k určení ošetřovatelských diagnóz, v míře určené všeobecnou sestrou nebo
porodní asistentkou plní ošetřovatelský plán a provádí ošetřovatelské výkony. Přitom pod odborným
dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky zejména může
a) sledovat fyziologické funkce a stav pacientů, zaznamenávat je do dokumentace, pečovat o
vyprazdňování, provádět komplexní hygienickou péči, prevenci proleženin, rozdělovat stravu
pacientům podle diet a dbát na jejich dodržování,
b) dohlížet na dodržování pitného režimu, zajišťovat aplikaci tepla a chladu,
c) provádět rehabilitační ošetřovatelství, včetně prevence poruch imobility,
d) pprovádět nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta,
e) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při zajištění herních aktivit dětí,
f) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení
léčivých přípravků,
g) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení
zdravotnických prostředků a prádla, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné
zásoby.
(2) Zdravotnický asistent pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky nebo lékaře
může
a) podávat léčivé přípravky s výjimkou aplikace nitrožilně a do epidurálních katétrů a
intramuskulárních injekcí u novorozenců a dětí do 3 let věku,
b) odebírat biologický materiál, provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní
cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky),
c) zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,
d) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při ošetření akutní a chronické rány,
e) připravovat pacienty k diagnostickým nebo léčebným výkonům, podle rozhodnutí lékaře, všeobecné
sestry nebo porodní asistentky při nich asistovat, poskytovat ošetřovatelskou péči při těchto
výkonech a po nich,
f) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při činnostech spojených s přijetím,
přemisťováním, propuštěním a úmrtím pacientů.
(3) Zdravotnický asistent pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí nebo
porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru může v rozsahu své odborné způsobilosti při
98
poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1.
99
Příloha 3 Vyhláška č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
§ 37 Ošetřovatel (1) Ošetřovatel vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále pod odborným dohledem všeobecné sestry,
porodní asistentky nebo radiologického asistenta může
a) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti spojené s poskytováním základní
ošetřovatelské péče a specializované ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelského procesu; přitom
zejména
1. provádí hygienickou péči u pacientů, včetně základní prevence proleženin a úpravy lůžka,
2. pomáhá při podávání léčebné výživy pacientům, pomáhá při jídle ležícím nebo nepohyblivým
pacientům, popřípadě je krmí,
3. pečuje o vyprazdňování pacientů, včetně případného provedení očistného klyzmatu,
b) měřit tělesnou teplotu, výšku a hmotnost,
c) doprovázet pacienty na odborná vyšetření a ošetření,
d) pečovat o úpravu prostředí pacientů,
e) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při zajištění herních aktivit dětí,
f) provádět úpravu těla zemřelého,
g) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole a uložení léčivých
přípravků a manipulaci s nimi,
h) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole a uložení
zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění
jejich dostatečné zásoby.
(2) Ošetřovatel pod přímým vedením všeobecné sestry, porodní asistentky, radiologického asistenta
může asistovat při určených ošetřovatelských, diagnostických nebo léčebných výkonech.
(3) Ošetřovatel pod přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky se specializovanou
způsobilostí v oboru, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem může v rozsahu své odborné
způsobilosti při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče vykonávat činnosti uvedené v
odstavci 1.
100
Příloha 4 Vyhláška č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
§ 43 Sanitář (1) Všeobecný sanitář vykonává činnosti podle § 3 odst. 2 a dále může
a) pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo jiného zdravotnického pracovníka způsobilého k
poskytování ošetřovatelské péče bez odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti
nutné pro poskytování ošetřovatelské péče, preventivní, léčebné a diagnostické péče; přitom
zejména může
1. pečovat o hygienu prostředí,
2. dovážet stravu na oddělení, podle potřeby ji ohřívat, provádět úklid čajové kuchyňky, včetně sběru,
mytí a dezinfekce nádobí,
3. transportovat biologický a zdravotnický materiál, obstarávat pochůzky pro potřeby oddělení a
pacientů,
4. manipulovat s prádlem včetně dezinfekce a transportu,
5. manipulovat s tlakovými nádobami s medicinálními plyny,
6. doprovázet a převážet dospělé pacienty na vyšetření, ošetření a při překladu na jiné oddělení,
7. provádět technické manipulace s lůžkem pacientů a jeho mechanickou očistu, dezinfekci a úpravu,
8. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při úpravě těla zemřelého a odvážet je,
9. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení
léčivých přípravků,
10. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení
zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich
dostatečné zásoby;
b) pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky v rozsahu své odborné
způsobilosti vykonávat činnosti základní ošetřovatelské péče; přitom zejména může
1. asistovat při provádění hygienické péče o pacienta,
2. pomáhat při polohování pacientů a manipulaci s nimi, včetně základní prevence proleženin a úpravy
lůžka,
3. roznášet přidělenou stravu pacientům, pomáhat při jídle ležícím nebo nepohyblivým pacientům,
popřípadě je krmit,
4. pečovat o vyprazdňování pacientů;
c) pod přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky může vykonávat činnosti podle
písmene b) při poskytování specializované ošetřovatelské péče.
(2) Sanitář pro operační oddělení a centrální sterilizaci vykonává činnosti podle § 26 a dále může
a) pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo jiného zdravotnického pracovníka způsobilého k
poskytování ošetřovatelské péče bez odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti nutné
101
pro poskytování ošetřovatelské péče na úseku operačního oddělení, centrální sterilizace a centrální
úpravně lůžek; přitom zejména může
1. pečovat o hygienu prostředí,
2. transportovat biologický a zdravotnický materiál, obstarávat pochůzky pro potřeby oddělení,
3. manipulovat s tlakovými nádobami s medicinálními plyny,
4. doprovázet a převážet pacienty, kteří jsou při vědomí,
5. připravovat specifický obvazový materiál dle potřeb oddělení,
6. provádět mechanickou očistu, dezinfekci a úpravu operačního stolu,
7. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při úpravě těla zemřelého,
8. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení
léčivých přípravků,
9. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení
zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a na zajištění jejich
dostatečné zásoby;
b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování ošetřovatelské péče bez
odborného dohledu účastnit se ošetřovatelských výkonů na úseku operačního oddělení a v míře určené
sálovou sestrou plnit ošetřovatelský plán; přitom zejména může
1. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při příjmu, přemisťování a transportu pacienta v
rámci operačního oddělení,
2. asistovat při provádění hygienické péče u pacienta,
3. pomáhat při polohování a fixaci pacienta před, v průběhu a po operačním výkonu, včetně základní
prevence proleženin a úpravy operačního stolu,
4. provádět technické manipulace s operačním stolem a osvětlením,
5. asistovat při přikládání obvazových materiálů, snímat tvrdé obvazy pacienta,
6. manipulovat s přístroji zdravotnické techniky.
(3) Sanitář pro laboratoř a transfuzní službu vykonává činnosti podle § 26 a dále může
a) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování laboratorní
diagnostické péče bez odborného dohledu nebo všeobecné sestry provádět pomocné a obslužné činnosti
nutné pro poskytování zdravotní péče na úseku laboratoří a zařízení transfuzní služby; přitom zejména
může
1. pečovat o hygienu prostředí,
2. provádět transport, třídění a centrifugaci biologického a zdravotnického materiálu, distribuci
laboratorních výsledků, obstarávat pochůzky pro potřeby pracoviště a pacientů,
3. provádět manipulaci s prádlem, včetně dezinfekce a transportu,
4. manipulovat s tlakovými nádobami,
5. připravovat zdravotnický materiál potřebný pro odběry a další zpracování biologického materiálu,
6. kontrolovat teplotu chladicích a mrazicích zařízení,
7. likvidovat biologický materiál a kontaminovaný spotřební materiál v souladu s právními předpisy,
102
8. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci uložení
léčivých přípravků,
9. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení
zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a na zajištění jejich
dostatečné zásoby;
b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování ošetřovatelské péče bez
odborného dohledu asistuje při ošetřovatelských výkonech na úseku transfuzních stanic a v míře určené
všeobecnou sestrou plní ošetřovatelský plán; přitom zejména může
1. vykonávat pomocné činnosti při evidenci dárců a odběru a značení vzorků,
2. při odběrech pečovat o dárce.
(4) Sanitář pro zařízení lékárenské péče vykonává činnosti podle § 26 a dále může
a) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování lékárenské péče bez
odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti nutné pro činnost zařízení lékárenské péče;
přitom zejména může
1. zabezpečovat komplexní hygienu pracovního prostředí, včetně prostředí pro aseptickou přípravu,
2. mít, dezinfikovat a sterilizovat laboratorní sklo, pomůcky a obalový materiál,
3. zabezpečovat transport zdravotnického materiálu, obstarávat pochůzky pro potřeby lékárny nebo
výdejny zdravotnických prostředků;
b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování lékárenské péče bez
odborného dohledu
1. asistovat při přejímce, ukládání, označování léčiv a zdravotnických prostředků,
2. vykonávat pomocné činnosti při přípravě léčivých přípravků, zkoumadel a diagnostických
zdravotnických prostředků in vitro.
(5) Sanitář pro lázně a léčebnou rehabilitaci vykonává činnosti podle § 26 a dále může
a) pod odborným dohledem fyzioterapeuta, ergoterapeuta, případně jiného zdravotnického pracovníka
způsobilého k uvedeným činnostem bez odborného dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti nutné
pro poskytování této péče; přitom zejména může
1. pečovat o hygienu prostředí,
2. zabezpečovat transport zdravotnického materiálu, obstarávat nutné pochůzky,
3. provádět manipulaci s prádlem, včetně dezinfekce a transportu,
4. doprovázet a převážet dospělé pacienty na vyšetření a ošetření,
5. provádět technické manipulace s lůžky a dalšími pomocnými zařízeními pro lázeňskou a rehabilitační
péči,
6. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení
léčivých přípravků,
7. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení
zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich
dostatečné zásoby;
103
b) pod přímým vedením fyzioterapeuta, ergoterapeuta, případně jiného zdravotnického pracovníka
způsobilého k uvedeným činnostem bez odborného dohledu asistovat při fyzioterapeutických a
ergoterapeutických výkonech; přitom zejména může
1. pomáhat při polohování pacientů a manipulaci s nimi,
2. připravovat a podávat léčebné zábaly,
3. pomáhat při ergoterapii,
4. připravovat a podávat částečné i celkové koupele, včetně přísadových, a provádět základní
vodoléčebné procedury.
(6) Sanitář pro autoptické oddělení nebo sanitář pro pitevnu vykonává činnosti podle § 26 a dále může
a) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného
dohledu provádět pomocné a obslužné činnosti na úseku patologie; přitom zejména může
1. pečovat o hygienu prostředí,
2. zabezpečovat transport biologického a zdravotnického materiálu, obstarávat pochůzky pro potřeby
oddělení,
3. provádět manipulaci s prádlem, včetně dezinfekce a transportu,
4. připravovat těla zemřelých k pitvě, po pitvě upravovat těla zemřelých a oblékat je pro předání
pohřební službě,
5. připravovat nástroje, rukavice a nádobky k odběru materiálu a základní fixační roztoky,
6. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení
zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich
dostatečné zásoby;
b) pod přímým vedením zdravotnického pracovníka způsobilého k poskytování lázeňské a rehabilitační
péče bez odborného dohledu asistovat při odborných výkonech na úseku patologie; přitom zejména může
1. pomáhat při výkonu pitvy a vyjímat orgány,
2. v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při evidenci těl zemřelých, jejich šatstva a
cenností a dokumentaci o styku s pohřební službou.
104
Příloha 5 Dotazník výzkumného šetření
- využité oblasti dotazníku – A., B., 2. 1.
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
Příloha 6
Komplexní výsledky realizace činností ošetřovatelské péče dle právních dokumentů –
vyhlášky č. 55/2011 Sb. – část výsledků oblasti dotazníku věnované kompetencím
2.1. Průměrné procentuální podíly členů ošetřovatelského týmu při realizaci
jednotlivých činností, N vyjadřuje počet respondentů, kteří danou položku
vyplnili:
116
Typ činnosti VS ZA OŠE SAN CELKEM N2.1.1. Aplikace s. c. injekcí 74,1 25,1 0,8 0,0 100,0 702.1.2. Aplikace i. m. injekcí 76,6 23,4 0,0 0,0 100,0 702.1.3. Aplikace i. v. léků, infuzí 97,2 2,8 0,0 0,0 100,0 682.1.4. Aplikace inhalační kyslíkové terapie 70,1 24,8 2,7 2,3 100,0 702.1.5. Aplikace tepla, chladu v léčbě 41,5 30,2 19,3 9,1 100,0 692.1.6. Aplikace výživy sondou, stomiemi 71,0 22,2 5,2 1,6 100,0 672.1.7. Asistence při zahájení a ošetřování během aplikace krevních derivátů 90,7 9,1 0,0 0,2 100,0 622.1.8. Doprovod na vyšetření, ošetření 9,5 15,2 25,6 49,7 100,0 682.1.9. Edukace klienta, těhotné, rodičky 80,7 16,6 1,6 1,1 100,0 632.1.10. Katetrizace močového měchýře u žen a dívek nad 10 let věku 87,1 11,3 1,0 0,6 100,0 662.1.11. Komplexní hygienická péče 21,2 24,8 29,1 24,8 100,0 682.1.12. Měření a sledování FF (TT, TK, P, D) 50,2 34,8 11,5 3,5 100,0 702.1.13. Orientační hodnocení FF 62,3 28,6 5,8 3,3 100,0 652.1.14. Odběr kapilární krve 66,4 31,7 1,9 0,0 100,0 682.1.15. Odběr venózní krve 79,7 20,3 0,0 0,0 100,0 692.1.16. Odsávání z horních cest dýchacích 79,0 18,3 2,4 0,4 100,0 672.1.17. Ošetřování akutních ran 75,9 21,4 1,8 0,8 100,0 702.1.18. Ošetřování chronických ran 66,2 26,1 6,3 1,3 100,0 682.1.19. Ošetřování periferního katétru 72,0 27,3 0,7 0,1 100,0 672.1.20. Ošetřování centrálního žilního katétru 84,0 15,7 0,3 0,0 100,0 652.1.21. Ošetřování stomií 67,6 27,1 4,6 0,7 100,0 672.1.22. Ošetřování tracheostomické kanyly 81,2 16,6 1,8 0,4 100,0 672.1.23. Péče a úprava těla zemřelého 33,8 23,7 24,4 18,1 100,0 682.1.24. Péče o drény 69,4 24,3 4,6 1,8 100,0 672.1.25. Péče o permanentní močové katétry 59,2 28,8 8,6 3,4 100,0 672.1.26. Péče o vyprazdňování (očistné klyzma,...) 44,1 34,3 17,2 4,4 100,0 692.1.27. Podávání léčebné výživy, 51,8 28,8 11,9 7,5 100,0 652.1.28. Krmení pacienta, pitný režim 20,8 22,8 31,1 25,4 100,0 682.1.29. Podávání léků per os 71,0 28,6 0,4 0,0 100,0 702.1.30. Jiné způsoby podávání léků – do nosu, ucha, na kůži apod. 64,4 30,7 4,0 0,9 100,0 682.1.31. První ošetření novorozence 97,8 2,2 0,0 0,0 100,0 362.1.32. Příprava klienta, těhotné, rodičky k diagnostickým a léčebným 68,0 23,0 6,3 2,7 100,0 492.1.33. Příprava pomůcek k dezinfekci, sterilizaci 24,7 23,2 26,5 25,6 100,0 692.1.34. Rehabilitační ošetřování 45,4 31,7 13,2 9,8 100,0 652.1.35. Úprava lůžka 13,1 14,4 33,6 38,9 100,0 662.1.36. Zavedení nasogastrické sondy 92,0 8,0 0,0 0,0 100,0 602.1.37. Vyhodnocení potřeb a úrovně soběstačnosti 76,3 21,8 1,2 0,7 100,0 682.1.38. Získávání informací k určení ošetřovatelské diagnozy 72,6 24,2 1,8 1,4 100,0 682.1.39. Stanovení ošetřovatelské diagnózy 87,3 12,7 0,0 0,0 100,0 692.1.40. Plánování ošetřovatelské péče 85,2 14,5 0,1 0,1 100,0 682.1.41. Hodnocení ošetřovatelské péče 84,2 15,3 0,1 0,3 100,0 68