37/11

Pod vrcholemVettel to dokázal, ale spousta jiných nikoli

Téma týdne:

Stalo se:Bylo, je a bude…

Po závodě:Po Velké ceně Itálie

Profi l:Kamuj Kobajaši

MS silničních motocyklů:Předposlední Grand Prix v Evropě

Příběhy zapomenutých:Gianmaria Bruni

Rozhovor:Sebastian Vettel

37/111

Téma týdne:

Pod vrcholemAutor: Tomáš Richtr

Není to tak, že by vás po hlavě praštila štěstěna, vy ji namotivovali řádnou sumou peněz, ona vás posadila do kokpitu monopostu formule 1, vy byste začali vyhrávat závody formule 1, stali se mistrem světa, slavnou hvězdou, boháčem, kterému svět leží u nohou. Musíte ve skutečnosti projít náročným sítem výběru mladých talentů, kterých je jak much. Letošnímu obhájci titulu mistra světa Sebastianu Vettelovi se to povedlo. Jiným ne.

přitáhl do Evropy, kde závodil v seriálech formule Renault. Stal se šampionem soutěže dvoulitrových formulí v roce 2007, povýšil na formuli 3, od které se odrazil do Světové série Renault. Podobně jako Robert Kubica, který ji v roce 2005 s přehledem vyhrál. Rok na to Hartley testoval pro tým formule 1 Toro Rosso. De facto juniorku mistrovského Red Bullu. Na konci roku 2008 dostal šanci testovat ve španělském Jerezu s Red Bullem poté, co si Mark Webber zlomil nohu při jízdě na kole. Vedení Toro Rosso se rozhodlo využít Hartleyho jako třetího pilota týmu. Jeho závodními kolegy byli Sébastien Bourdais a Sébastian Buemi. První květnový den, hned poté, kdy získal potřebnou superlicenci, se Hartley stal třetím pilotem týmu Red Bull. Scénář byl jasný: buď ještě v průběhu sezony 2009, nejpozději další rok, začne získávat zkušenosti jako závodní pilot Toro Rosso, než bude připraven na přestup do elitního týmu Red Bull.

37/112

Jmenuje se Brendon Hartley. Je z Nového Zélandu a je mu teprve jednadvacet let. Přesto už nemá šanci se do formule 1 dostat. A ta navzdory tomu, že ještě v průběhu sezony 2009 už v místech konání velkých cen nejslavnějších závodů světa jen čekal, až se (plánovaně) uvolní místo. Pak to všechno nabralo strmý spád.

Jak ukázal případ Ferrari a Felipeho Massy při nešťastné havárii v kvalifikaci na Velkou cenu Maďarska 2009, během které přišel Brazilec málem o život, bez ‚jeslí‘, mateřské a základní ‚školy‘ se tým F1 neobejde. Ferrari nemělo nikoho, kdo by Massu dokázal plnohodnotně nahradit, a Schumacherovy zdravotní potíže nebyly jediným důvodem, proč nakonec před blamáží, jejíž obětí se stali Luca Badoer a Giancarlo Fisichella (kteří se špatným Ferrari F60 nezmohli vůbec nic), utekl. Potřebujete, lidově řečeno, líheň, který slouží k odhalování talentů, jejich vývoji a postupné přípravě na vstup do královny motorsportu. Jedním z ‚produktů‘ takové líhně je právě Sebastian Vettel.

„V (rámci programu) Red Bullu si nevybíráte,“ vzpomíná dnes Novozélanďan Hartley. „Řeknou vám, kde budete závodit. Vy jdete a závodíte právě tam. Žádné otázky, žádná ale, žádná diskuze.“ Sebastian Vettel je vrcholem ledovce. Nepoměrně více je těch, kteří ze systému vypadnou jako neúspěšní. Je to přirozené – do formule 1 se dostane jen elita. Na členy programu je vyvíjen extrémní tlak, ale právě ten dokáže pomoci odhalit ty, které potřebujete pro svůj úspěch. A Vettel je důkazem úspěšnosti takové strategie.

Coby úspěšný závodník formulových sérií na Novém Zélandu si jej Red Bull

Role třetího pilota týmu znamená vlastně přípravu na povýšení do pozice závodního pilota, dříve nebo později. Jezdíte na závodní víkendy, pěstujete si fyzičku, účastníte se technických schůzek s inženýry, posloucháte rádiovou komunikaci mezi jezdci a týmem, účastníte se marketingových akcí. To všechno proto, aby vstup do nejvyšší soutěže byl co nejlépe připravený. Součástí přípravy jsou i závody v juniorských seriálech, jako například GP2, nebo v Hartleyho případě Světová série Renault a F3. A tam nastal problém. Hartley zajížděl velmi špatné výsledky. O dost lépe na tom byli například jiní piloti programu Red Bullu: Španěl Jaime Alguersuari nebo o rok později Australan Daniel Ricciardo…

Oba dva dnes závodí ve formuli 1. Brendon Hartley nikoli.

Přesně na den dva měsíce po svém jmenování do role třetího pilota Red Bullu byl nahrazen Alguersuarim. Hartley byl z programu Red Bullu vyřazen zcela. Nejsou to jen výsledky, které slouží jako vyhodnocovací parametr potenciálu. Sofistikované analytické programy stylu jízdy umí odhalit fyzický potenciál a mozkové nadání, o marketingových kapacitách a atraktivitě nemluvě. ‚Počítač‘ jednoduše ukázal, že jsou lepší jezdci. „Nechovám k Red Bullu žádnou zášť,“ říká po vypadnutí z přípravného programu, ve kterém se do finále nedostal, Brendon Hartley. „Starali se o mě pět let. Dnes mohu závodit jen dík nim.“ Hartley letos závodí pro tým Gravity-Charouz ve Světové sérii Renault, a také ve formuli GP2. O své angažmá coby profesionálního závodního pilota se musí starat nyní sám. „Dostal jsem velkou šanci, a byla to opravdu velká šance. Jen to prostě z mnoha důvodů nevyšlo.“

ODKLON KOL JE KONTROLOVÁNBěhem předminulého závodu, Velké ceny Belgie, některé týmy neuposlechly doporučená nastavení odklonu kol, jež uvedl výrobce pneumatik Pirelli. Tyto týmy, zejména pak Red Bull, se po dokončení kvalifi kace potýkaly s nepříjemným zjištěním, a to, že jimi vybrané nastavení způsobuje nerovnoměrné opotřebení pneumatik, kdy se na nich v některých místech začínaly vytvářet puchýřky. Red Bull a McLaren se tedy po kvalifi kaci rozhodly požádat Mezinárodní automobilovou federaci o udělení výjimky, díky které by si mohly týmy změnit nastavení vozu. FIA však jejich návrh zamítla. V reakci na jednání zmíněných dvou týmů si Pirelli vymohlo, že jimi doporučené nastavení odklonu kol nebude pouze doporučené, nýbrž povinné. Počínaje Velkou cenou Itálie tedy bude FIA po každé kvalifi kaci měřit odklon kol na jednotlivých monopostech a pokud některý z nich nebude splňovat předepsané hodnoty, vyvodí z toho Mezinárodní automobilová federace důsledky. Týmy se dosud snažily

nastavovat odklon kol vyšší, než byl ten předepsaný, aby jejich auta lépe seděla na dráze v zatáčkách. Nyní by se jim takový pokus nevyplatil, neboť by byl jejich vůz shledán nebezpečným a podle článku 2.3 Technických regulí by mohl být dokonce diskvalifi kován ze závodu.

NÁVRAT KUBICI?Pilot týmu Lotus Renault Robert Kubica se letos v únoru ošklivě zranil při závodech v rally a nemohl tak nastoupit do současné sezony formule 1. Tým si za něj našel náhradu v podobě Nicka Heidfelda, jenž ale nepodával takové výkony, jaké by si vedení týmu představovalo, proto ho vedení stáje propustilo. Vystřídal ho synovec slavného Ayrtona Senny, Bruno Senna. Polák Kubica se dosud podrobil devíti komplikovaným operacím, při kterých mu lékaři dokázali zachránit ruku, momentálně podstupuje poslední fázi rekonvalescence a v říjnu se pak dokonce chystá jezdit. Pilotův manažer Daniele Morelli si sice není jistý, jestli příští měsíc usedne Kubica do simulátoru nebo do silničního vozu, domnívá se ale, že by jeho svěřenec neměl mít problém se svým návratem do královny motorsportu.

Momentálně je ve hře varianta, ve které by se Kubica mohl podívat za volat formule 1 ještě letos, a to při volném tréninku na Velkou cenu Brazílie. „Robert se bude potřebovat připravit. Byl bych rád, kdyby v Brazílii nejel, ale vím, že by mohl,“ říká Morelli. Šéf týmu Boullier se minulý týden nechal slyšet, že počká do konce října, jestli se bude polský jezdec schopen vrátit do kokpitu v příštím roce. V opačném případě by si tým musel začít rychle hledat adekvátní náhradu.

RED BULL NADÁLE S RENAULTEMLídr letošního šampionátu Red Bull během minulého týdne podepsal novou smlouvu se svým dosavadním dodavatelem motorů, totiž s francouzskou fi rmou Renault. Vzniklý kontrakt zavazuje Renault k dodávce motorů rakouské stáji po dobu dalších pěti let. Red Bull se naopak upsal k tomu, že se jeho experti budou snažit všemožně pomáhat s vývojem motorů, které budou splňovat nejnovější technické regule schválené Mezinárodní automobilovou federací. Řeč je teď samozřejmě o změně pravidel, o níž jsme vás informovali v předešlých číslech F1Magu. Od roku 2014 totiž budou muset všechny týmy přejít na spalovací šestiválcové motory s dalšími specifi ckými vlastnostmi. Mimo jiné se bude Red Bull podílet i na vývoji nových systémů na rekuperaci energií. Zaměstnanec Renaultu Francouz Jean-François Caubet se k nové smlouvě vyjádřil takto: „Znalosti Red Bullu Technology pomůžou týmu Renault Sport F1 ve Viry-Châtillon určit parametry, navrhnout a vyvinout jednotku, která bude konkurenceschopná od začátku nových pravidel, a optimalizovat její integraci do šasi.“ Red Bull spolupracuje s Renaultem již pátým rokem, tedy od sezony 2007. S těmito motory se týmu podařilo vyhrát už 22 závodů a 32 kvalifi kací.

Bylo, je a bude…Autorka: Zuzana Kulichová

Z Evropy jsme se pomalu přehoupli do Asie, kde nás už za pár dní čeká další úžasná podívaná v podobě nočního závodu v Singapuru, po jehož skončení se mimo jiné už může udělit titul mistra světa. Nebudeme ale předbíhat a raději se podíváme, co se ve světě formule 1 událo v několika posledních dnech.

37/113

Stalo se

37/114

Po Velké ceně ItálieMáme za sebou poslední evropský závod sezony a zřejmě opět jsme o něco blíže korunovaci letošního mistra světa.

Po závodě

37/115

Po závodě

Velká cena ItálieAutor: Michal Mikoláš

Před posledním víkendem se říkávalo, že Monza je tratí, jež by vzhledem ke svému superrychlému charakteru měla z letošních závodů sedět nejméně. Jak se ovšem později v kvalifi kaci i v závodě ukázalo, vozy RB7 mají navrch i na místech, kde by se jim papírově nemělo dařit. Rakouská stáj si zásluhou Sebastiana Vettela připsala své první italské umístění na stupních vítězů. Po třinácti odjetých závodech tak jeho soupeři pomalu opouští myšlenku boje o titul a dávají si za cíl získat pozici vicemistra. Tím se netají například Fernando Alonso, který tifosi v neděli potěšil třetím místem a spolehlivým výkonem.

o postup do první desítky nepřinesly žádné drama. Postoupila pětice nejsilnějších týmů, včetně Bruna Senny, který postupový čas zajel za pět minut dvanáct. Senna ve třetí části vůbec nevyjel na trať, a tak mu zůstala desátá pozice. Druhá řada patřila Buttonovi s Alonsem, třetí Webberovi s Massou, čtvrtá Petrovovi a Schumacherovi a pátá Rosbergovi a již zmiňovanému Sennovi.

Famózní start předvedl Alonso, který se posunul do čela. Od startovní čáry se již tradičně dobře odlepil také Schumacher. Nedaleko za nimi došlo k napjaté situaci. Liuzzi vyjel na trávu, ztratil nad svým monopostem kontrolu a vlétl do chumlu monopostů před sebou. Ze závodu tak byli vyřazeni i Petrov a Rosberg, Kobajaši

37/116

Na rozdíl od Velké ceny Belgie nebyl víkend v Itálii ovlivněn počasím. V Monze vládlo příjemné babí léto. Nejrychlejším mužem prvního tréninku byl Lewis Hamilton před svým kolegou Jensonem Buttonem. Třetí čas si zapsal Sebastian Vettel. Ten ovládl druhý trénink, druhý byl Hamilton. Toho o nejlepší čas připravilo zdržení se za Alguersuarim. Buemi rozbil svůj vůz v zatáčce Parabolica. Ukázalo se, že ač byl Vettel v čase na kolo nejrychlejší, rozhodně tomu tak nebylo díky maximální rychlosti. Tu měl naopak nejnižší v celém poli – byl takřka o dvacet kilometrů v hodině pomalejší než Vitalij Petrov, jenž si připsal nejvyšší maximálku. Systém DRS mu umožňoval jet s vyšším přítlakem, než je jinak na Monze obvyklé, což se mu později vyplatilo. Poslední volný trénink, který byl jako obvykle v programu v sobotu ráno, nejlepším časem uzavřel opět Vettel. Druhý nejrychlejší byl v generálce před kvalifi kací Mark Webber, třetí Felipe Massa. Dohady o možné horší formě týmu Red Bull tedy byly ty tam.

Kvalifi kační hegemonie Red Bullu nebyla v sobotu porušena. Sebastian Vettel získal pole position s náskokem 0,450 sekundy před Lewisem Hamiltonem. Drobný rozruch v první části kvalifi kace způsobil Pastor Maldonado, který vyjel mimo trať a poškodil si příď svého vozu. Naštěstí pro něho se jednalo pouze o menší závadu. Pilot Williamsu se stihl vrátit na trať a postoupit. Mimo pilotů týmů HRT (Ricciardo poprvé porazil Liuzziho), Virgin a Lotus se dál neprobojoval ani Jaime Alguersuari z Toro Rosso. V první části byl nejrychlejší Lewis Hamilton. Boje

s Barrichellem utrpěli velkou časovou ztrátu a menší poškození na vozech. Na trať musel safety car. Při restartu Michael Schumacher využil zaspání Hamiltona a posunul se před něho, čímž se posunul na třetí místo. V první šikaně později došlo k dalšímu incidentu, Mark Webber poslal Massu do hodin a zlomil si přitom přední křídlo. To se pak v nájezdu do Paraboliky zaseklo pod autem a Webber narazil do bariéry. Vettel v pátém kole předjel Alonsa a dostal se zpět na první místo. Schumacher se dlouho držel před Hamiltonem, v čemž mu pomáhala výborná rychlost Mercedesu na rovinkách i nekompromisní defenzíva. Potyčky obou jezdců využil Button, v šestnáctém kole předjel svého kolegu i Schumachera. Button tak mohl začít stíhat Alonsa, před kterého se dostal nedlouho po druhé sérii zastávek v boxech. Alonsovo ferrari mělo špatnou akceleraci z první šikany, což byla šance, kterou se Button rozhodl využít. Na prvních třech místech se pak už do konce závodu nic neměnilo. Zvítězil Vettel před Buttonem a Alonsem. Zbytek bodů si rozdělili Hamilton, Schumacher, Massa, Alguersuari (jenž potvrdil tradici, podle které pilot startující z osmnáctého místa boduje), di Resta, Senna (první body Bruna Senny v životě) a Buemi. Klasifi kováno nebylo devět pilotů.

Nejrychlejší kolo si připsal Lewis Hamilton, mělo hodnotu 1:26,187 a bylo zajeto na konci závodu, kdy se Hamilton snažil ze všech sil dohnat Fernanda Alonsa. Nejzručněji si vedli mechanici u Vettela, jehož druhá zastávka v boxech i s průjezdem boxovou uličkou trvala 21,378 sekundy. Vettel si upevnil své již tak působivé vedení v šampionátu – na kontě má nyní 284 bodů. Druhou pozici drží Alonso, který má o 112 bodů méně, na třetím místě je Button společně s Webberem, oba dosud nasbírali 167 bodů. Příštím závodem bude Velká cena Singapuru, která je naplánována na 25. září.

P. Jezdec Tým Čas/ztráta1 Sebastian Vettel RBR-Renault 1:20:46,1 h2 Jenson Button McLaren-Mercedes +9,5 s3 Fernando Alonso Ferrari +16,9 s4 Lewis Hamilton McLaren-Mercedes +17,4 s5 Michael Schumacher Mercedes +32,6 s6 Felipe Massa Ferrari +42,9 s7 Jaime Alguersuari STR-Ferrari +1 kolo8 Paul di Resta Force India-Mercedes +1 kolo9 Bruno Senna Renault +1 kolo10 Sébastien Buemi STR-Ferrari +1 kolo11 Pastor Maldonado Williams-Cosworth +1 kolo12 Rubens Barrichello Williams-Cosworth +1 kolo13 Heikki Kovalainen Lotus-Renault +2 kol14 Jarno Trulli Lotus-Renault +2 kol15 Timo Glock Virgin-Cosworth +2 kol- Daniel Ricciardo HRT-Cosworth +14 kol- Sergio Pérez Sauber-Ferrari +21 kol- Kamuj Kobajaši Sauber-Ferrari +32 kol- Adrian Sutil Force India-Mercedes +44 kol- Mark Webber RBR-Renault +49 kol- Jérôme d’Ambrosio Virgin-Cosworth +52 kol- Vitalij Petrov Renault Nehoda- Nico Rosberg Mercedes Nehoda- Vitantonio Liuzzi HRT-Cosworth Nehoda

VÝSLEDKY VELKÉ CENY ITÁLIE (13. ZÁVOD Z 19)

Nejdříve motokáry, neboť se to osvědčilo Kamuj Kobajaši se narodil 13. září 1986 v Amagasaki na ostrově Honšú. Stejně jako většina jeho soupeřů, také on započal svou závodní kariéru na motokárách. Brzy se ukázalo, že má v sobě mladý Kamuj přirozený talent, se kterým to jednoho dne může dotáhnout velmi daleko. Do svých šestnácti let dokázal v průběhu sedmi sezon získat v jednotlivých motokárových kategoriích celkem čtyři tituly, aby následně v roce 2004 vstoupil do jezdecké akademie Toyoty.

Daleko od domova Ve stejném roce odešel závodit do Evropy. V italské formuli Renault 2.0 zaznamenal dvě vítězství a další tři umístění na stupních vítězů, což mu zajistilo konečné sedmé místo, takže se rozhodl v této sérii pokračovat i v následující sezoně. Kromě toho startoval také v její evropské části. Rok 2005 byl pro japonského jezdce velmi úspěšným. V obou šampionátech dokázal zvítězit v šesti závodech, a to mu na celkové prvenství stačilo. Pro sezonu 2006 vyměnil formuli Renault za formuli 3, kde startoval v jednom týmu společně se Sebastianem Vettelem, Paulem di Restou a Giedem van der Gardem. I zde se mu velice dařilo. V klasifi kaci nováčků skončil první, celkově mu patřila osmá pozice, ze které o rok později poskočil na pozici čtvrtou. Ve stejné sezoně se dočkal svého prvního vítězství v této prestižní kategorii. Opanoval závod v Magny - Cours, jenž byl součástí závodního víkendu u příležitosti Velké ceny Francie. Dokonale se tak předvedl před smetánkou formule 1. Netrvalo dlouho a za své výkony byl patřičně odměněn. V listopadu téhož roku mu Toyota nabídla místo třetího jezdce, aby o necelý měsíc později usedl do monopostu japonské stáje během testů v Jerezu. Sezonu 2008 zahájil působením v asijské odnoži série GP2. Tam obsadil šesté místo a poté vstoupil do její hlavní části. Během úvodního víkendu,

který hostil v rámci GP Španělska okruh nedaleko Barcelony, si vyjel páté místo v hlavním závodě, aby druhý den zvítězil v krátkém sprintu. Nicméně, zbytek roku už tak úspěšný nebyl. Nakonec skončil šestnáctý. Zato úvod sezony následující zastihl Japonce ve skvělé formě. Díky dvěma vítězstvím a čtyřem umístěním na stupních vítězů asijskou sérii GP2 zcela ovládl. V hlavní soutěži se mu ale dařilo poněkud méně. Zopakoval šestnácté místo z minulého ročníku. To však nic nezměnilo na skutečnosti, že si ke konci roku splnil svůj dávný dětský sen. Postavil se na start závodu formule 1.

Nabídka, která se neodmítáŠanci dostal poté, když během kvalifi kace na Velkou cenu Japonska těžce havaroval Timo Glock. Avšak start do domácího závodu Kobajašimu nepovolila FIA, a tak si musel Japonec na svou premiéru počkat dalších čtrnáct dní do Brazílie. Na Interlagosu si v kvalifi kaci vyjel slušné jedenácté místo. V cíli závodu byl devátý, pouhou jednu příčku za bodovanými

pozicemi. V posledním podniku sezony 2009 se mu po startu z dvanáctého místa podařilo pod šachovnicovou vlajkou projet jako šestý, čímž si jasně řekl o závodní sedačku pro příští rok. Bohužel pro něj, Toyota oznámila odchod z formule 1, a Kobajaši se tak musel poohlédnout jinde. Nakonec podepsal s týmem Sauber. Úvod ročníku 2010 se ale u švýcarské stáje nesl ve znamení častých technických poruch, takže po osmi závodech měl na svém kontě pouhý jeden bod za desáté místo v GP Turecka. Poté se spolehlivost vozů z Hinwilu zlepšila a body začaly přibývat. Ve své první celé sezoně v F1 získal dvaatřicet bodů a v Poháru jezdců skončil dvanáctý. Letos to zatím vypadá na další povedený rok. Dosavadním nejlepším výsledkem se Japonec blýskl v Monaku, kde se svým sauberem dojel na vynikajícím pátém místě. Tento týden oslavil Kamuj Kobajaši pětadvacáté narozeniny. Stále tak stojí teprve na počátku kariéry. Pokud se tedy nestane něco neočekávaného, měli bychom tohoto sympatického Japonce vídat ve světě F1 ještě pěknou řádku let.

Kamuj KobajašiAutor: Tomáš Bohuslav

Po Kazukim Nakadžimovi a Sakonu Jamamotovi, kteří se do světa formule 1 dostali spíše díky vazbám na bohaté sponzory než zásluhou svých výkonů, to pro Japonsko vypadá, že v osobě Kamuje Kobajašiho našlo konečně jezdce, jenž by mohl být jednou schopen vyhrávat závody F1.

37/117

Speciál

37/118

Předposlední Grand Prix v EvropěPřed víkendem v Aragónsku testovala Ducati novou GP12 a Yamaha potvrdila kompletní sestavu pro GP Japonska.

MS silničních motocyklů

37/119

MS silničních motocyklů

Předposlední Grand Prix v EvropěAutor: Petr Czyž

Tento víkend je na programu Velká cena Aragónska, čtrnáctý podnik sezony a letos třetí na půdě Španělska. Závodní komplex Motorland Aragón leží nedaleko města Alcaniz, přibližně sto dvacet kilometrů od Zaragozy. Je to zcela nový okruh, kde světový šampionát poprvé přivítali teprve loni, když ještě v roli náhradníka uspořádali závod za maďarský Balatonrig. Motorland Aragón byl velmi pozitivně ohodnocen ze strany jezdců a týmů a při svém debutu dokonce získal cenu IRTA za nejlepší Velkou cenu roku 2010. Dnes již patří mezi stabilní pořadatele Grand Prix a místo v kalendáři šampionátu má jisté minimálně do roku 2016.

překvapení. Termín Velké ceny Japonska letos přesunuli z důvodu přírodní katastrofy, při které došlo k vážnému poškození jaderné elektrárny ve Fukušimě. Ta je přitom jen nedaleko závodního areálu v Motegi a velká část jezdců měla (má) z cesty do Japonska obavy. Začátkem léta pohrozili jezdci královské kubatury, že japonskou Grand Prix budou bojkotovat, ale zdá se, že k ničemu podobnému nedojde. Alespoň ne v případě jezdců Yamahy a Hondy. Pro oba japonské výrobce je to samozřejmě domácí podnik a zejména pro Yamahu příležitost jak ve větším měřítku oslavit padesát let závodění v motocyklovém mistrovství světa. Jorge Lorenzo neskrýval své obavy ohledně možných zdravotních následků a hlavně nechtěl připustit, že by v případě absence Casey Stonera do Japonska jel jen proto, aby se tím pokusil zvrátit průběh mistrovství. Možnost, že bude Stoner v Japonsku chybět tu stále je, ale jen velmi malá. Taktéž Valentino Rossi není z cesty do Motoegi vůbec nadšený a vzhledem k tomu, že závodí s italským výrobcem, není pod takovým tlakem ze strany zaměstnavatele. V Italově případě vlastně nevíme, zda do Japonska odcestuje a zatím se k tomu nevyjádřil ani Nicky Hayden. Poslední z továrních týmů Rizla Suzuki má v této otázce jasno už od zveřejnění zprávy nezávislé komise, která v Motegi nezjistila žádné okolnosti možného ohrožení zdraví jezdců a personálu. Nedávno se šéf jejich MotoGP týmu Denning divil, co by ještě někteří jezdci potřebovali vědět, aby nabyli přesvědčení, že závodit v Japonsku je zcela bezpečné.

Co se týče českých závodníků, tak v Aragónsku uvidíme dva. V nejnižší

37/1110

Letošní sezona už míří do své závěrečné fáze. Před námi je posledních pět Grand Prix a víkendová Velká cena Aragónska je předposledním evropským podnikem, protože po návratu motocyklového šampionát z turné po Pacifiku, bude ve Valencii už finále sezony 2011. Zatím se nedá říct, že by v některé z tří motocyklových kubatur bylo jasně rozhodnuto, kdo získá letošní titul mistra světa. Samozřejmě velmi dobře rozehranou partii mají všichni tři vedoucí jezdci. V nejnižší kubatuře je to Nicolas Terol, který sice zaváhal v Brně, kde mu selhala technika, ale jeho soupeři tuto šanci nevyužili a jezdec týmu Bankia Aspar má před závodem v Aragónsku jednatřicetibodový náskok. Střední kubaturu šestistovek vede Stefan Bradl, který sice přišel o velmi slušnou výhodu, ale stále má dvacet tři bodů k dobru. V královské MotoGP je vedoucím závodníkem Casey Stoner a je to právě australský jezdec tovární stáje Hondy, který má z jmenované trojice největší náskok v podobě pětatřiceti bodů.

Po závodním víkendu v Misanu testoval tovární tým Yamahy nové prototypy s Jorgem Lorenzem a Benem Spiesem, ale větší poprask způsobila italská Ducati, která vyrazila na okruh v Mugellu. Tento test vzbudil velkou pozornost a zároveň přinesl řadu otázek. Samozřejmě vše probíhalo za přísného utajení, ale na tom není nic divného, protože vývoj jejich konkurence podléhá více méně stejnému režimu utajení. Otázkou číslo jedna bylo, jaký rám výrobce z Boloně testuje. Má se za to, že Ducati ve spolupráci s britskou firmou FTR pracuje na hliníkovém deltaboxu, což by představovalo velkou změnu v konstrukční politice italského výrobce. Nicméně to vypadá, že na razantní změnu nastal ten pravý čas. Výsledky dosavadního průběhu sezony mluví jasně a pokud nyní jezdci továrního týmu Ducati nedokážou s GP11.1 konkurovat ostatním, situace by v příštím roce nebyla o nic lepší. Nikdo zatím test nového rámu u italského prototypu oficiálně nepotvrdil, ale má se za to, že minulý čtvrtek Valentino Rossi skutečně na takovém motocyklu testoval. Vše je v rámci příprav na nový ročník litrové kubatury, takže utajení sebou přináší velkou dávku spekulací a nepodložených zpráv. Jedno je ale jisté, Ducati musí něco udělat už jenom z toho důvodu, aby nepřišli o Valentina Rossiho, pro něhož už má jejich premiérový ročník velmi hořkou příchuť.

V pondělí vydal tým Yamaha Factory Racing prohlášení, kde oznámili, že do japonské Motegi odjedou s oběma svými jezdci, tedy s Jorge Lorenzem a Benem Spiesem. To je do jisté míry velké

kubatuře do 125ccm Jakuba Kornfeila, který si v letošním ročníku chce vybojovat umístění mezi nejlepšími deseti jezdci světa. Teď mu v průběžném hodnocení patří jedenáctá pozice a na desátého Dannyho Kenta ztrácí šest bodů. Má velkou šanci se do první desítky prosadit, ale nebude to nic jednoduchého, protože těsně za ním je Alberto Moncayo, Miguel Oliveira, Simone Grotzkyj a patnáctý Adrian Martin. Tito jezdci mají v plánu samozřejmě to samé, bojovat o první desítku.

Karel Abraham je druhý a zároveň poslední Čech v motocyklovém šampionátu. Závodí v prestižní kubatuře MotoGP a před čtrnáctým podnikem sezony je s padesáti body na průběžném třináctém místě. Jednadvacetiletý jezdec brněnského týmu Cardion AB Motoracing nebodoval v Brně a Indianapolisu, což byla velká škoda, ale je stále nejlepší z letošních nováčků, protože Cal Crutchlow je patnáctý a na Abrahama ztrácí pět bodů. Určitě by bylo moc hezké sledovat, jak po skončení sezony Karel Abraham převezme cenu pro Nejlepšího nováčka roku 2011. Nicméně ve hře je stále ještě dost bodů a vyhrát souboj s Crutchlowem bude stát českého jezdce ještě spoustu sil.

Úvodní tréninky na Velkou cenu Aragónska zahájí jezdci všech tří kubatur v pátek 16. září, kvalifikace je na programu v sobotu a neděle 18. září je dnem závodu. Nejnižší kubatura startuje v jedenáct hodin dopoledne, Moto2 patnáct minut po poledni a ve dvě odpoledne se postaví na start jezdci královské kubatury. Vzhledem k výše popsaným okolnostem můžeme počítat s tím, že to bude rozhodně napínavý víkend.

ÚSPĚCHY V MONOPOSTECHGianmaria „Gimmi“ Bruni se narodil 30. května 1981 v Římě. Už v sedmi letech porážel na motokárách své starší soupeře. V šestnácti přešel do monopostů. O rok později už byl italským mistrem formule Renault, v následující sezoně přidal titul evropský. V té chvíli se pro něho závodění stalo profesí. „Roky oběti, zmaru a vydřených vítězství, roky, kde se auto počítá víc než jezdec, roky životních zkušeností,“ vzpomíná Ital na svých internetových stránkách na dobu, která ho čekala v následujících letech. Logickým krokem byla formule 3. V britském šampionátu skončil v barvách týmu Fortec pátý za čtveřicí Antônio Pizzonia, Tomas Scheckter, Takuma Sato a Narajn Kartykejan. Kvalifi koval se do prestižních Masters v Zandvoortu, Velké ceny Macaa i Korea Super Prix. V roce 2001 obhájil páté místo z britské F3, které dominovali Sato a Anthony Davidson, a přidal čtvrté místo z Masters. Pak přišla na řadu Euro formule 3000, kde se závodilo se staršími vozy hlavní série. Zúčastnil se jen tří závodů, přesto se jednou dokázal umístit na pódiu. Debutoval také ve sportovních vozech. Zlomový byl pro Bruniho rok 2003.

ANABÁZE S MINARDIV italské formuli 3000 získal angažmá

na celou sezonu. Vyhrál tři závody, bojoval o titul s Augustem Farfusem a celkově se umístil na třetí pozici. Navíc se stal testovacím jezdcem Minardi a na pěti velkých cenách se objevil jako rezervní jezdec. V následující sezoně pak dostal důvěru s monopostem PS04B závodit ve formuli 1. Se slabým vozem z italské Faenzy mohl jen těžko pomýšlet na přední příčky. Z osmnácti velkých cen jich plnou polovinu nedokončil, jinak dojížděl na konci závodního pole. Jeho nejlepšími výsledky byla tři čtrnáctá místa. „Bylo to pro mě důležité, ale neuspokojilo to mou žízeň po úspěchu,“ hodnotil Gimmi svou jedinou sezonu v F1. Zvolil proto sérii GP2. V letech 2005 a 2006 v ní sice třikrát vyhrál, ale do soubojů o titul nikdy nezasáhl. Desáté a sedmé místo v závěrečných tabulkách mu k návratu do formule 1 nepomohly. Rozhodl se pro vytrvalostní závody. A právě tady se jezdecky našel.

ELITNÍ JEZDEC TŘÍDY GT2Bruni se v uplynulých letech stal elitním

jezdcem třídy GT2. Uspěl hned roku 2007, kdy se za volantem Ferrari 430 GT3 týmu AF Corse Motorola stal se spolujezdcem Stéphanem Ortellim vicemistrem v šampionátu FIA GT. K tomu jezdil i evropskou a americkou Le Mans sérii. V roce 2008 už šampionát FIA GT třídy GT2 v posádce s Tonim Vilanderem vyhrál, společně s Mikou Salem a Jaimem Melem přidal i triumf ve své třídě v závodě 24 hodin Le Mans, kde startoval rovněž s ferrari, ale v barvách amerického týmu Risi Competizione, za který závodí za oceánem. Navíc získal třetí místo v evropské Le Mans sérii. Roku 2009 smolně ztratil hned dva tituly. Ve FIA GT mu s Vilanderem k obhajobě titulu chyběly dva body. S Robertem Bellem pak v evropské sérii Le Mans ztratili na vítěznou posádku jediný bod. V elitě třídy GT2 se udržel i v roce 2010, kdy se zaměřil na obě série Le Mans. V evropské skončil s Melem čtvrtý, v americké druhý. Letos po úpravě pravidel vozů kategorie GT zvolil věrný týmu AF Corse třídu GTE Pro. I tady patří 182 centimetrů vysoký Ital mezi nejlepší. Ve 24 hodinách Le Mans skončil ve své kategorii společně s Giancarlem Fisichellou a Tonim Vilanderem za volantem Ferrari 458 GTC druhý. Celkově dosáhl na okruhu La Sarthe díky třináctému místu svého nejlepšího výsledku v absolutním pořadí. Navíc si společně s Fisichellou v neděli díky výhře při šestihodinovce v Silverstone zajistili titul v evropské Le Mans sérii. MIMO TRAŤ SKROMNÝ PROFESIONÁLNa rozdíl od některých svých krajanů vede na krátko ostříhaný Ital s širokými kouty poměrně nenáročný život. „Mým cílem vždy bylo udělat ve všem, čemu se věnuji, maximum. Při tréninku i závodění. Abych byl profesionál, cvičím své tělo i mozek každý den, abych neztratil koncentraci,“ přiznává svědomitý milovník běhu a cyklistiky. „Můj život mimo trať je velmi prostý. Mám dům, přítelkyni, psa a přátele.“

Gianmaria BruniAutor: Filip Fikejz

Italský pilot jezdil formuli 1 jen jednu sezonu, mnohem víc se prosadil ve sportovních vozech kategorie GT, kde letos získal další titul.

37/1111

Příběhy zapomenutých

Sebastian VettelPřipravil: Filip Fikejz

Obhájce titulu se triumfem v Monze výrazně přiblížil obhajobě titulu. Zisk druhé královské koruny v kariéře může slavit už při příští Velké ceně Singapuru.Sebastiane, bylo to v Monze první vítězství Red Bullu, ale druhé vaše, získal jste tu v roce 2008 s vozem Toro Rosso svou první výhru. Která je sladší?Sebastian Vettel: „Myslím, že první vítězství je vždy něco mimořádného a ve vaší paměti si vždy udrží zvláštní místo. Myslím, že každý může ze své zkušenosti vytušit, jak to chutná poprvé (směje se), ale myslím, že dnes to bylo také velmi mimořádné – pro Red Bull a Renault, oba na této trati dlouho čekaly. V uplynulých dvou letech jsme nebyli v Monze dostatečně sílní, dnes jsme tyto dva slabší roky kompenzovali.“

Je těžké najít ve vašem závodě v Monze nějaké slabiny – snad jen start nebyl perfektní…SV: „To je pravda. Pokud startujete z první pozice, měl byste na ní zůstat. Pokud někdo vyráží ze čtvrtého místa a dokáže se před první zatáčkou dostat na první, řekl bych, že je tu rozhodně prostor pro zlepšení. Určitě jsem s tím nebyl spokojen, budeme si muset sednout a analyzovat data, abychom v budoucnu některé nedostatky eliminovali. Ale předjížděcí manévr, který následoval, byl velmi zábavný - a velmi těsný. Dvě moje kola byla na trávě.“

Můžete vysvětlit, co se dělo, když jste předjel Alonsa? Vaši mechanici vypadali, že jsou na pokraji kolapsu a všichni fanoušci nepochybně zadržovali dech…SV: „Jistě, bylo to těsné. Ale když sedíte v autě, máte jiný pohled. Nejdůležitější věc pro můj útok na první místo byla, že jsem měl při výjezdu z první šikany velkou rychlost. Už v předchozím kole jsem poznal, že lze použít slipstreamu, abych se dostal velmi blízko, chystal jsem se toho plně využít. V jednu chvíli jsem si nebyl tak jistý, jestli to mám zkusit zleva, nebo zprava. Uvažoval jsem, že kdybych to zkusil zprava, pořád by měl vnitřní stopu a dokázal by se do zatáčky dostat jako první, tak jsem se rozhodl zkusit to zleva. Myslím, že mě nejdřív neviděl, proto jsem byl vyhnán dvěma koly na trávu, ale pořád jsem držel plný plyn. Když jsme šli na brzdy, už jsme byli vedle sebe – a to byla moje vstupenka na první pozici.“

Není tak riskantní manévr možný jen, pokud víte, že chlap vedle vás je schopný stoprocentně ovládat své auto? Je zábavné, že prvních pět jezdců v cíli bylo mistry světa…

SV: „To je pravda, úroveň závodění je vepředu velmi vysoká. Vidíte, že bitvy jsou velmi těsné, ale většinou se nic špatného neděje. V této kategorii jezdců si můžete být jisti, že vás vidí a že jejich schopnosti správně reagovat jsou na vysoké úrovni. Jistě, na roštu jsou chlapi, u kterých byste se měl vyhnout souboji kolo na kolo, ale nejlepší jezdci se navzájem respektují.“

Proč bylo pro vás toto vítězství v Monze mnohem emocionálnější než jiná vítězství v závodech?SV: „Jistě proto, že je to místo, kde jsem vyhrál svůj první závod vůbec, ale také se zdá, že jsme konečně překonali tuto trať. Monza je trochu jako New York. Když to zvládnete tady, zvládnete to všude… Bylo velmi zřejmé, že jakmile jsem byl vepředu, mohl jsem jet svůj závod a držet si poměrně značný náskok.“

Když se podíváme na stav šampionátu, v Singapuru byste mohl otevřít šampaňské na oslavu titulu…SV: „Takhle nepřemýšlím. Pokud očekáváte příliš, snadno budete zklamán a já radši bývám překvapen. V Singapuru opět uděláme maximum. Loni na tom byl lépe Fernando, takže doufám, že za dva týdny to bude jiné. Samozřejmě bych Velkou cenu Singapuru rád vyhrál.“

Vypadáte neporazitelně. Pořád trochu pochybujete, že vyhrajete titul?SV: „Osobně věříte v to, čeho můžete dosáhnout a čeho chcete dosáhnout. Je jasné, že chceme vyhrát znovu oba tituly a myslím, že jsme v dobré pozici, abychom to dokázali. Také vím, že řada lidí tady v padoku by byla ráda v naší kůži, ale ještě tam nejsme. Vzpomeňte si na loňskou sezonu, kdy se o jezdeckém titulu rozhodlo v posledním závodě ve prospěch možná nepříliš pravděpodobného vítěze. Pořád je všechno možné a musíme zůstat nohama na zemi a bojovat, dokud nebude poslední matematická šance na zvrat eliminována (směje se).“

37/1112

Rozhovor