27/11

Klub PiraňThriller na reálném pozadí událostí F1 sezony 2007.

Recenze:

Stalo se:Promyšlený plán, nebo náhoda?

Před závodem: Před Velkou cenou Velké Británie

Profil:Daniel Ricciardo

MS silničních motocyklů:Po závodu v Mugellu

Technika:Co přinese zákaz foukaných difuzorů?

Rozhovor:Adam Parr

27/111

Recenze

Klub PiraňAutor: Tomáš Richtr

Vraťme se do roku 2007. Tehdy propukl jeden z největších skandálů v historii formule 1. Důvěrná data Ferrari se dostala k McLarenu, který za to byl vyloučen z Mistrovství světa. Fernando Alonso a Lewis Hamilton byli týmovými kolegy u McLarenu a Mezinárodní automobilová federace vypsala tendr na obsazení nových míst startovního roštu pro rok 2008 na bázi zákaznických šasi. A na této scéně vnikl zcela fi ktivní příběh. O neexistujících novinářích, neexistujících jezdcích a neexistujícím týmu, který se o volné místo v sezoně 2008 uchází a už testuje nový monopost. Jenomže svět F1 je prostředím, ve kterém se o úspěch bojuje všemi možnými prostředky, těmi legálními, i těmi, které až tak legální nejsou. A kdo strká nos příliš hluboko, platí životem.

kdo F1 nesleduje příliš, to může být naopak kniha nabitá (srozumitelně podanými) informacemi a relativně rychle odsýpajícím dějem fiktivního detektivního příběhu. Ano, někdy se nelze ubránit úsměvu, to když Sylvie pošle detektiva na Velkou cenu Velké Británie 2007, kterou pochopitelně vyhrál Kimi Räikkönen. Působí to podobně kontrastně jako svého času ‚Falešná hra s králíkem Rogerem‘ Stevena Spielberga a Roberta Zemeckise proslavená kombinací hraného a animovaného filmu. Nabízí se také přirovnání s Titanikem Jamese Camerona. Ten na pozadí skutečné tragédie z roku 1912 vymaloval smyšlenou love story jako karamel. A koncepce zaznamenala obrovský úspěch.

Herbertova kniha ‚Klub piraň‘ je nepochybně krok odvážným směrem, a to navzdory tomu, že Dick Francis vydal desítky úspěšných detektivních románů posazených do reálného prostředí dostihového sportu. O dalších knihách podobného ražení tak nejspíš rozhodne úspěšnost premiérového titulu. Ta by nemusela být malá, protože o její vydání projevilo zájem hned několik nakladatelů, takže si Martin Herbert mohl vybírat.

Kniha je čtivá, což je také velmi důležité. Vymyšlený příběh graduje velmi pěkně, byť se pak můžeme bavit o reálnosti některých technických aspektů coby základu pro zápletku. Pokud je thriller zamýšlen jako fiktivní, umím si představit,

27/112

Koncepce knihy je velmi zajímavá. Autor Martin Herbert se snaží do detailu respektovat veškeré faktické události nejen roku 2007, ale i celé historie formule 1. Zarytý fanda se tu nedozví nic nového, ba naopak: s ohledem na cílové publikum jsou mnohé informace podávány zjednodušenou formou. Je to jako věrná kopie nějaké velké metropole. A do ní, aniž by upravil polohu nebo vzhled jakékoli budovy, tvar silnice či síť městské hromadné dopravy, vlepuje tam, kde mu to stávající město dovolí (a někdy velmi pozoruhodným způsobem a nápaditostí), nová místa, nové domy, nové obyvatele, nové tramvaje… Ty už ale pochází čistě z autorovy fantazie.

Seznámíme se tak zejména s fiktivním týmem Chapman Formula One Engineering a jeho šéfy Charlesem Milwallem a Scottem Pricem, závodníky týmu Marcusem Hockem a Tobym Edwardsem, novinářkou Sylvií Farinovou z britské redakce týdeníku F1sport (magazín F1sport.cz se na tvorbě knihy nijak nepodílel) či policistou Johnym Deppem.

Tak, a teď se dostáváme do úzkých: autor recenze je nejspíš nejméně kvalifikovaným člověkem schopným posoudit, zda může mít kniha úspěch u běžného čtenáře a zda je pro něj potenciálně čtivá. Samotný fiktivní příběh spočívající v odhalování tajemství hluboko v útrobách nového týmu Chapman není sám o sobě nijak robustní nebo košatý na pochopení. Velké části knihy se totiž věnují popisu určitých historických událostí a současných aspektů formule 1. To když například novinářka Sylvie Farinová s odvoláním na aerodynamiku vysvětluje detektivovi Johnymu Deppovi, proč se v závodech formule 1 málo předjíždí. Kdo se formuli 1 věnuje dlouho a detailně, přijdou mu tyto pasáže možná méně záživné.

Jenomže takových odborníků mnoho není a kniha je určena především pro široké publikum. Těm by tyto pasáže mohly naopak přijít velmi zajímavé. Pro ‚fandu F1 – začátečníka‘ nebo někoho,

že šlo určitě více popustit uzdu fantazii. Někdy, jakoby snaha respektovat realitu, a to nejen z titulu postav a událostí, ale i z hlediska zvyklostí či použití materiálů nebo technologií, byla trochu křečovitá. Naopak bych si uměl představit zcela fiktivní příběh pouze na reálné platformě formule 1, bez reálných postav či týmů, bez respektování událostí té doby. Podobně, jako jsou postaveny Francisovy romány. Martin Herbert si ale myslí, že příběh bez reálných postav by byl mnohem méně atraktivní a takový určitě nechystá, což se mu nelze s ohledem na scénář Sylvestera Stallona pro film Driven! (u nás Formule!) divit. Pár dalších námětů na thriller má ale prý v šuplíku.

Kniha je také velmi zajímavým představením světa formule 1. Jak již bylo řečeno, zejména pro ty, kteří s ním nemají velké zkušenosti, a takových je většina. Pravda, snadnost, se kterou Sylvie coby novinářka dostala svého detektiva do Paddock Clubu je z říše snů, jedná se ale pravděpodobně o jediné výrazné odchýlení od reality v ‚reálné‘ části knihy. Ta v každém případě nabízí to, co dobrá kniha nabídnout má: příjemné a zajímavé chvíle při čtení téměř čtyř stovek stran. A to včetně skalních fandů formule 1.

JAKÉ KARTY VYLOŽÍ RICCIARDO NA STŮL? Záložní jezdec Red Bullu Daniel Ricciardo má pro příští rok slíbenou závodní sedačku v juniorské stáji Red Bullu, Toro Rosso. Svou premiéru v F1 si ale odbude už při Velké ceně Velké Británie tento týden, přičemž šanci mu nedala jeho budoucí stáj, nýbrž španělské HRT. V něm Australan při příštím závodě vystřídá Narajna Kartykejana. Ricciardo tak bude letos závodit ve dvou šampionátech současně, kromě F1 má ještě podepsanou smlouvu s českým týmem ISR ve formuli Renault 3,5. Ricciardo je ale i přes svou vytíženost velmi ambiciózní, jeho cílem je porazit zkušeného Itala Liuzziho. Tímto pokusem chce Red Bull zjistit, jestli je Ricciardo konkurenceschopný i během závodů formule 1. HRT je samozřejmě jen dočasnou záležitostí, protože pro příští sezonu má Australan jisté místo u Toro Rosso. V případě, že se letos osvědčí, může pomýšlet i na angažmá u samotného Red Bullu, který dosud neprodloužil Webberovu smlouvu.

NECHAT, ZRUŠIT?V letošní sezoně jsme se dočkali již několika nečekaných změn pravidel, a to ještě nemusí být všechno! FIA si teď brousí zuby na situaci kolem přerušení závodu. Dosud totiž platí pravidlo, díky kterému mohou týmy během přerušení vyměnit jezdci na autě téměř cokoli. Zářným příkladem byla Velká cena Monaka, kdy Lewis Hamilton těsně před vyvěšením červených vlajek kolidoval s jezdcem Williamsu Pastorem Maldonadem. Hamilton si při kolizi sám poškodil zadní křídlo, ale díky přerušení závodu neztratil jediné místo. Mechanici McLarenu v praxi předvedli, jak rychle zvládnou kompletně přestavět auto. Nespornou výhodu také získal suverén letošní sezóny Sebastian Vettel, který se rozhodl pro riskantní strategii. Absolvoval jedinou zastávku v boxech a na jedné sadě gum tak musel vydržet celých padesát šest kol. Přerušení závodu uvítal jako spásu: „Pochopitelně jsem se s pneumatikami trápil, i když si myslím, že by vydržely až do konce. Byly ale vyvěšeny červené vlajky. Mohli jsme se zbavit starých pneumatik a připravit se na krátký sprint do cíle.“ To samozřejmě překazilo vyhlídky Fernanda Alonsa na

zisk nejvyššího stupně a diváky připravilo o zajímavou podívanou. “Myslím, že jsme se z přerušení závodu letos naučili dvě věci,” potvrdil technický delegát FIA Charlie Whiting. “Jedna z nich je, že potřebujeme projednat s týmy, zda by měly být během přerušení povoleny práce na voze a přezouvání.” Druhým problémem se jeví fakt, že přerušení závodu by mělo být časově omezené. Zatím platí pravidlo, že samotný závod nesmí přesáhnout délku dvou hodin, do nichž se však doba strávená pod červenými vlajkami nepočítá. To samozřejmě komplikuje práci televizním stanicím, které se pak raději věnují jinému programu a na restart závodu nečekají. Svou pozornost však FIA zaměří také na pravidla týkající se výjezdu safety caru. Mělo by se vrátit pravidlo, kdy se po výjezdu zpomalovacího vozu za sebou jezdci seřadí v aktuálním pořadí. Na atraktivnosti by tak získal pozdější restart, kdy by se, na rozdíl od současného stavu, mezi předními jezdci nepletli ti, kteří jedou o kolo zpět. Je vidět, že se FIA všemožně snaží udělat závody pro diváky více akčními.

A JE ROZHODNUTO…Na základě konzultace s výrobci motorů Světová rada schválila používání přeplňovaných šestiválcových motorů v F1 od roku 2014. FIA tak vyhověla žádosti týmů odložit toto rozhodnutí o jeden rok. S návrhem nakonec souhlasil i Renault, který dokonce hrozil i odchodem z formule 1. Mezi nová pravidla pro konstrukci motorů teď bude patřit omezení toku paliva, to by mělo donutit výrobce ke snaze vyvíjet efektivnější motory. Navýší se také počet otáček motoru z 12 tisíc na 15 tisíc za minutu, což samozřejmě změní zvuk, který motory vydávají. Další snahou bude najít nové způsoby rekuperace energií, neboť celý automobilový průmysl se snaží o snížení emisí. A kdo jiný by měl jít příkladem než právě královna celého motorsportu?

Promyšlený plán, nebo náhoda? Autorka: Zuzana Kulichová

Red Bull suverénně vede letošní šampionát, i když vynikajících výsledků dosahuje jen s jedním jezdcem. Tým stále váhá s prodloužením smlouvy Marka Webbera. Má snad za něj už teď vyhlédnutou náhradu?

27/113

Stalo se

27/114

Před Velkou cenou Velké Británie Po krátkém oddechnutí ve Valencii se přesouváme na jeden z nejtradičnějších závodů, pořádaném na jednom z nejproslulejších závodních okruhů.

Před závodem:

27/115

Před závodem

Před Velkou cenou Velké BritánieAutor: Michal Mikoláš

Velká cena Británie bude devátým závodem sezony 2011 mistrovství světa vozů formule 1. Již tradičně se pojede na okruhu v Silverstonu, který by měl být příslibem velice atraktivní podívané. Bude se jednat o víkend, který zřejmě rozhodne o zbytku sezony v podání několika týmů. Kupříkladu tým Ferrari spoléhá na to, že omezení foukání difuzorů, které vstoupí v platnost právě tento víkend, mu pomůže dotáhnout se na dosud suverénní Red Bull. Pokud to nebude mít žádný výrazný vliv, může prý sezonu odepsat. Velké ambice má na domácí půdě tým McLaren, sní dokonce o doublu. Podaří se někomu sesadit Sebastiana Vettela z trůnu?

a Michael Schumacher. Z aktivních pilotů formule 1 se zde na nejvyšší stupínek postavil také Mark Webber, Sebastian Vettel, Lewis Hamilton, Fernando Alonso a Rubens Barrichello. O prvenství mezi týmy se vede lítý boj mezi domácím McLarenem a Ferrari – obě slavné stáje mají na kontě čtrnáct vítězství.

Loňský závod se jel ve stejný den, jako probíhalo fi nále mistrovství světa v kopané, a tak si vysloužil poněkud menší zájem médií, než by bylo záhodno. Vítězem se tehdy stal Mark Webber. Mnoho z nás má jistě stále v živé paměti jeho první větu po triumfálním projetí cílem: „Na dvojku to nebylo špatné, co?“ Vzpomínáte na nešťastný krok týmu před kvalifi kací, kdy Webberovi sebrali nové křídlo a použili ho místo Vettelova

27/116

Velká Británie se nezřídka sama pokládá za jednu z kolébek motorsportu. To může znít poněkud nabubřele, avšak, vezmeme-li v úvahu ohromnou historii motoristického sportu na Ostrovech a přínos v jeho rozvoji, jedná se o přízvisko spravedlivé. Ostatně se také jedná o zemi, která nechyběla v kalendáři žádného ročníku mistrovství světa vozů formule 1! Je také domácí zemí velké části ze současného složení týmů. Dlouhá léta je Velká cena Velké Británie spojena s okruhem Silverstone. A také bude, vždyť současný kontrakt zajišťuje, že formule 1 sem bude zavítávat minimálně do roku 2026 (stane se tudíž britským synonymem pro formuli 1 na minimálně čtyřicet let!). Neměli bychom však zapomínat ani na další tratě, které v minulosti měly tu čest tento závod hostit. V letech 1926-1927 se jelo na okruhu Brooklands, jenž mimo jiné sloužil také jako letiště. V padesátých a šedesátých letech královna motorsportu několikrát zavítala na 3 míle dlouhou trať Aintree, na níž se dodnes závodí, ač se povětšinou jedná o závodní série nižší úrovně. Velkou pozornost si samozřejmě zaslouží Brands Hatch. Jedna z nejznámějších britských tratí závody formule 1 mezi lety 1964 až 1986 hostila celkem dvanáctkrát. Dodnes populární okruh hostil nebo hostí také řadu jiných závodních sérií, například WTCC, A1 GP, DTM, Superleague Formula, motocyklové závody superbiků a jiné.

Historie Silverstonu se začala psát již ve čtyřicátých letech 20. století. Původně se jednalo o letiště bombardérů RAF. Na první verzi okruhu byly dobře znát ranveje využívané jako rovinky. Již od roku 1949 ovšem vznikla konfi gurace, která se v průběhu dalších dekád sice měnila, avšak pouze pozvolna. Už před šedesáti lety tedy byly známy zatáčky jako Becketts, Abbey, Woodcote, Stowe či rovinka Hangar. Velké změny nastaly před sezonou 2010. Bylo rozhodnuto, že Silverstone bude hostit závody MotoGP, pro které ovšem určité sekce trati, hlavně ty kolem zatáčky Bridge, nebyly příliš vhodné. Tak započala stavba nové sekce okruhu, jíž se přezdívá Arena. Délka okruhu tak narostla na současných 5 901 metrů. Čítá osmnáct zatáček a stále patří k vůbec nejrychlejším tratím v kalendáři. Také letos Silverstone divákům představí několik novinek. Především pak nový paddock, boxy, přesunutou cílovou rovinku a několik nových tribun. Několikanásobných vítězů Velké ceny Velké Británie je vcelku vysoký počet. Vůbec nejúspěšnějšími piloty jsou v tomto ohledu Alain Prost a Jim Clark – oba mají po pěti triumfech. Čtyřikrát zvítězil Nigel Mansell, třikrát Niki Lauda, Jack Brabham

pochroumaného? Atmosféra uvnitř Red Bullu tak tehdy opět poněkud zhoustla. Kvalifi kaci ovládla právě rakouská stáj. Získala celou první řadu, na pole position se postavil Vettel. Ten se ale v prvním kole dostal do kontaktu s Hamiltonem a utrpěl defekt pneumatiky. Webber tak mohl započít cestu za slávou a zadostiučiněním. Na stupně vítězů kromě něho vystoupal domácí miláček Hamilton a Nico Rosberg. Situace v šampionátu pak byla zcela odlišná od té současné. Šampionát vedl Hamilton před Buttonem a Webberem. Vettel byl až čtvrtý a Alonso pátý. Red Bull i přes změnu pravidel zůstává hlavním favoritem nadcházejícího víkendu. Zda svou roli potvrdí a nepokazí ji například domácí matadoři z McLarenu či houževnatý Fernando Alonso, se dozvíme v neděli v jednu hodinu odpoledne.

Pátek 8. července 2011 1. trénink 09:55 - 11:35 NOVA Sport 2. trénink 13:10 - 15:35 NOVA Sport 2. trénink - záznam 21:15 - 22:45 NOVA Sport

Sobota 9. července 2011 3. trénink 10:55 - 12:05 NOVA Sport kvalifi kace 13:55 - 15:05 NOVA Sport kvalifi kace - záznam 21:15 - 22:20 NOVA Sport GP2 - 1. závod, záznam 22:20 - 23:10 NOVA Sport

Neděle 10. července 2011 GP2 - 1. závod, záznam 09:10 - 10:25 NOVA Sport GP2 - 2. závod 10:25 - 11:15 NOVA Sport závod 13:35 TV NOVA GP2 - 2. závod, záznam 20:00 - 21:00 NOVA Sport

VELKÁ CENA VELKÉ BRITÁNIE - program

OSLNIVÉ ZAČÁTKYStejně jako většina ostatních jezdců Formule 1, také Ricciardo započal svoji kariéru na motokárách. Dařilo se mu v nich velice dobře, a tak bylo brzy jasné, že jeho další kroky budou směřovat do nižších formulových sérií. V roce 2006 vstoupil do Australské Formule Ford, kde na konci sezony obsadil osmé místo v pořadí jezdců. Svými výkony na závodní dráze si vysloužil stipendium, které mu umožnilo zúčastnit se v následujícím roce asijské odnože Formule BMW. Se ziskem dvou vítězství, jedné pole position a dvanácti pódiových umístění skončil celkově třetí.

Následoval přestup do Italské Formule Renault 2.0. V barvách týmu RP Motorsport odjel Ricciardo čtrnáct závodů a na konci sezony obsadil pátou příčku, když si připsal celkem 196 bodů. Byť nebojoval o titul, šéfy týmu přesvědčil o svých schopnostech, když týmového kolegu porazil v konečném zúčtování o neuvěřitelných 165 bodů! Bylo jasné, že je skutečným talentem, který má před sebou velmi nadějnou závodnickou kariéru. To ostatně potvrdil hned v dalším roce. Jakožto jezdec stáje SG Formula naprosto ovládl šampionát Západoevropské Formule Renault 2.0. Celkem osmkrát vystoupal na nejvyšší stupínek a desetkrát ukořistil první příčku na startu závodu, to vše v pouhých šestnácti podnicích, které sezona 2008 čítala. Kromě toho stihl ještě mladý Australan zúčastnit se dvou závodů Eurosérie Formule 3, ve kterých skončil šestý, respektive patnáctý.

DALŠÍ NEZBYTNÝ KROKRok 2009 se stal zlomovým v jeho dosavadní závodní kariéře. Pod svá ochranná křídla si jej vzal tým Red Bull, který Ricciarda zapojil do juniorského programu na podporu mladých talentů. Formuli Renault 2.0 vyměnil za Britskou Formuli 3,

kde byl neméně úspěšný. Šestkrát zvítězil a k tomu přidal ještě dalších šest umístění na stupních vítězů, čímž si vysloužil účast v posezonních testech mladých talentů v témže roce coby jezdec týmu Red Bull. Během posledního dne testů, které se konaly ve španělském Jerezu, se Ricciardo blýskl nejrychlejším časem dne, přičemž druhého Paula di Restu za sebou nechal o více než sekundu. Asi tehdy ještě netušil, že již za dva měsíce se stane záložním a testovacím jezdcem týmů Red Bull i Toro Rosso po boku Novozélanďana Brendona Hartleyho.

Loňskou sezonu strávil ve formulové sérii Renault 3.5. Podobně jako v předešlém roce, i zde se mu vedlo nad míru dobře. Nicméně tentokrát mu titul proklouzl doslova mezi prsty, neboť v samotném závěru posledního závodu byl předjet svým hlavním rivalem Mikhailem Aleshinem, který si tak zajistil celkové prvenství. Na Australana zbyla “pouze“ druhá příčka.

PŘED BRANAMI FORMULE 1I přesto však znovu dostal příležitost předvést své umění v testech nováčků, které se konaly jen pár dní po skončení sezony Formule 1 na okruhu Yas Marina

ve Spojených Arabských Emirátech. Australan opět potvrdil, že je velmi talentovaný. V mistrovském voze Red Bull dokázal zajet o 1.3 sekundy rychlejší čas, než který stačil novopečenému mistru světa Sebastianu Vettelovi k vyjetí pole position. To samo sebou vyvolalo v paddoku F1 velké pozdvižení. Odměnou mu byla role záložního a testovacího jezdce v týmu Toro Rosso i v následujícím roce. Zúčastnil se předsezónních testů a v letošní sezóně pravidelně nastupuje během pátečních volných tréninků. Po Robertu Kubicovi nebo Sebastianu Vettelovi je tak Daniel Ricciardo dalším mladíkem, který si nejen díky svým výkonům ve volných trénincích zajistil závodní sedačku v Královně motosportu. Tu mu pro příští ročník přislíbil šéf týmu Toro Rosso Franz Tost. Proslýchá se však, že by do Formule 1 mohl proniknout již letos právě v barvách italské stáje.

I přes své závazky v F1, také v letošní sezoně závodí ve Formuli Renault 3.5, tentokrát za tým ISR. V průběžném pořadí jezdců patří Ricciardovi čtvrtá příčka po devíti odjetých závodech. Zdali potvrdí své mimořádné kvality také v uzavřené společnosti Grand Prix, se s největší pravděpodobností dozvíme již velmi brzy.

Daniel Ricciardo Autor: Tomáš Bohuslav

Jméno tohoto mladíka bychom si měli dobře vrýt do paměti. Daniel Ricciardo je dalším nadějným závodníkem, který se vydal cestou svých slavných krajanů Marka Webbera nebo Alana Jonese. Narodil se 1. července 1989 v australském Perthu a je mu předpovídána velká budoucnost.

27/117

Profi l

27/118

Po závodu v MugelluVelká cena Itálie představila skvělé závodění a určitě patřila k tomu nejlepšímu, co jsme letos měli možnost vidět.

MS silničních motocyklů:

27/119

MS silničních motocyklů

Po závodu v MugelluAutor: Petr Czyž

Velká cena Itálie připravila pro všechny fanoušky závodění na dvou kolech parádní podívanou, protože ani jeden z trojice závodů nepostrádal prvky napětí a překvapivých momentů, kde radost vítězů střídal smutek poražených. Závod nejnižší kubatury do 125ccm vyhrál Nicolas Terol před Johannem Zarcem a Maverickem Viñalesem. V kubatuře šestistovek získal maximum bodů Marc Márquez, druhý skončil Stefan Bradl a třetí Brit Bradley Smith. V královské MotoGP předvedl parádní výkon a první vítězství od Jerezu Jorge Lorenzo, druhý projel cílem domácí Andrea Dovizioso a třetí Casey Stoner, vedoucí jezdec průběžného hodnocení MotoGP.

budeme mít jednou zastoupení ve všech kubaturách.

Nicolas Terol (Bankia Aspar) se do Itálie vrátil po zranění, které ho vyřadilo ze závodu v Assenu a to velmi úspěšným způsobem, protože osmý závod sezony vyhrál. Chytře vyčkával za Johannem Zarcem (Avant-AirAsia-Ajo) až do posledního výjezdu na cílovou rovinku a tam Francouze předjel. Zarco samozřejmě dělal, co bylo v jeho silách, aby Terolovi předjetí nevyšlo, ale nakonec se musel spojit s dvaceti body. Třetí místo obsadil velmi dobře jedoucí Maverick Viñales (Blusens by Paris Hilton Racing), který je letos nejen nejlepším z nováčků, ale je také silným soupeřem pro zkušené jezdce. Závod nejnižší kubatury přinesl napínavé okamžiky a letos patřil mezi jeden z nejlepších.

V závodu šestistovek to bylo o souboji mezi vedoucím jezdcem šampionátu Stefanem Bradlem (Viessmann Kiefer Racing) a Marcem Márquezem (Catalunya Caixa Repsol). Oba jezdci si během závodu vyměnili pozice v čele závodního pole a ještě pět kol před koncem nebylo jasné, kdo se stane vítězem italské Grand Prix. Španěl v závěru chyboval při nájezdu do jedné ze zatáček, Bradl převzal vedení, ale Márquez na rovince Bradla znovu předjel, čtyři kola před koncem převzal vedení a to si udržel až do cíle. Druhý skončil Bradl a třetí Bradley Smith (Tech 3 Racing). Před cestou do Německa vede šampionát Stefan Bradl, druhý je Marc Márquez a třetí Bradley Smith.

Závod královské kubatury uzavřel víkend v italském Mugellu. Pole position patřila Casey Stonerovi (Repsol Honda), jenž si chtěl po Assenu spravit chuť a na konto si připsat další vítězství. V samotném

27/1110

Pokud si někdo myslel, že celý víkend v Toskánsku proběhne pod blankytně modrou oblohou, byl nemile překvapen, protože přípravu na osmý podnik sezony znovu ovlivnil déšť. Pokaždé pršelo odpoledne, takže jezdci neměli příležitost vyzkoušet podmínky, kdy je povrch tratě v Mugellu pořádně rozpálený a to se také v nedělním závodu ukázalo, jako velký hendikep. Výběr směsí pneumatik byl založen na předchozích zkušenostech, ale letos se situace trošku změnila, protože dráha v Mugellu měla kompletně nový povrch. Nerovnosti, které jezdcům znepříjemňovaly život byly pryč a všichni si chválili vyšší úroveň přilnavosti. Nicméně to také znamenalo zásah do nastavení motocyklů a ne každému se to podařilo správně. V neděli ráno nebylo po dešti ani památky a teplota dráhy zaznamenala své maximum na padesáti čtyřech stupních Celsia.

Jako první odstartovali jezdci nejnižší kubatury do 125ccm, kde měla Česká republika hned dvoje zastoupení. Jakub Kornfeil (Ongetta - Cetro Seta) je sice stálým jezdcem šampionátu stopětadvacítek, ale přesto byl pro něho závod v Itálii jistou premiérou, protože poprvé sedlal Aprilii RSA. Rodák z Rohatce u Hodonína dosahoval v úvodní fázi sezony velmi dobrých výsledků, což nezůstalo bez povšimnutí a italský tým Kornfeilovi připravil mnohem výkonnější stroj. Nicméně tento motocyklový prototyp je zároveň náročný z hlediska nastavení a to si na vlastní kůži vyzkoušeli během víkendu v Mugellu. V kvalifikaci Kornfeil zajel patnáctý čas a spolu s týmem chtěl odzkoušet pár nových věcí v zahřívacím tréninku, kde ale skončili až mezi posledními. V závodu ale český jezdec opět potvrdil velký talent a odhodlání zajet perfektní výsledek, což se mu podařilo a z Itálie odjel s body za desáté místo.

Druhým jezdcem z České republiky byl teprve šestnáctiletý Miroslav Popov (na fotografii), který jel závod v Mugellu na divokou kartu. Popov bojuje o titul v italském šampionátu CIV a to mu umožnilo nastoupit do premiérového podniku mezi elitou mistrovství světa. Jezdec týmu ElleGi Racing tuto šanci využil velmi dobře. Už v přípravě na nedělní závod zajel pár dobrých časů a ten vůbec nejlepší pak v zahřívacím tréninku těsně před závodem. Po startu Popov úspěšně předjížděl jezdce před sebou až se dostal na bodované patnácté místo. Bohužel v závěru udělal drobnou chybu a cílem projel devatenáctý. Miroslav Popov je rozhodně velkým talentem a zároveň nadějí, že v mistrovství světa

závodu proto udělal maximum a závodní pole MotoGP vedl až do okamžiku, kdy do cíle zbývalo posledních šest kol. Jorge Lorenzo (Yamaha Factory Racing) startoval pátý v pořadí, ale v neděli byl jeho den. Nasadil tempo, které nějakou dobu dokázal akceptovat pouze Andrea Dovizioso (Repsol Honda). Od dvanáctého kola závodu zahájil stíhací jízdu a v sedmnáctém Casey Stonera předjel. Australan předjetí zjevně nečekal a už vůbec ne to, že ho v posledním kole předjede ještě týmový kolega Andrea Dovizioso. To samozřejmě pomohlo Lorenzovi, protože v průběžném hodnocení umazal Stonerův náskok na současných devatenáct bodů. Všichni tři tito jezdci jsou také zatím jediní, kteří po osmi závodech sezony překonali hranici sta bodů.

Parádní souboje předváděla dvojice Ben Spies (Yamaha Factory Racing) a Marco Simoncelli (San Carlo Honda Gresini). Oba jezdci sváděli těžké boje o čtvrté místo a úspěšnějším byl vítěz z Assenu Ben Spies. Marco Simoncelli ani tentokrát nezískal umístění na stupních vítězů, ale těšil se mohutné podpoře domácího publika. Valentino Rossi (Ducati Team) skončil šestý. Nepodařil se mu start a ztráta byla natolik vysoká, že to na lepší umístění prostě nešlo. Jeho Ducati se s každým závodem zlepšuje, ale na špičku MotoGP to v této chvíli ještě není. Čech Karel Abraham (Cardion AB Motoracing) určitou dobu figuroval v první desítce, ale cílem nakonec projel dvanáctý a stejná pozice mu také patří v průběžném hodnocení šampionátu. Jediný, kdo závod v Mugellu nedokončil, byl Cal Crutchlow (Monster Yamaha Tech 3). Problémy s přední pneumatikou a obavy z možného pádu Brita donutily závod předčasně ukončit.

PŘÍČINY ZÁKAZUJakékoliv změny pravidel během sezony vzbuzují diskuse, zda se nejedná o snahu zastavit tým, který aktuálně dominuje. Nejinak je tomu i teď, kdy se spekuluje, že Mezinárodní automobilová federace se jen snaží zpomalit Red Bull. FIA se v čele s ředitelem závodů F1 Charliem Whitingem brání, že využívání výfukových plynů k aerodynamickému proudění vzduchu při uvolněném plynovém pedálu není legální.

PRINCIP FOUKÁNÍ DIFUZORŮPři sešlápnutém plynovém pedálu motor vytváří energii, vedlejším produktem jsou plyny, které vedou výfukovým potrubím na difuzory a vytvářejí přítlak. Týmy postupně přišly na to, jak produkovat výfukové plyny i v případě, kdy není sešlápnut plynový pedál. Plyn zůstává stoprocentně otevřený, ale zadní kola mají nulový točivý moment. Nedochází tak k blokování kol při podřazování a otáčky se mění setrvačností motoru. Podle bývalého designéra Jordanu, Stewartu a Jaguaru

Garyho Andersona se motor v té chvíli chová jako kompresor a pumpuje vzduch výfukovým potrubím ven. V minulosti přišlo s tímto řešením BMW, když se snažilo řešit problémy s protáčením zadních kol. Tehdy šel vzduch na záď, nyní je směrován k difuzoru. Jedná se o tzv. „studené foukání“. Inženýři nyní umí do systému dostat při brzdění více paliva. Díky malému času na zapálení se pohonné hmoty dostávají do výfukového potrubí před zapálením a plyny mají větší energii. Jedná se o tzv. „horké foukání“. Řešení pomáhá zlepšit přilnavost zadní části vozu při brzdění. Podle Rosse Brawna lze takto získat až sekundu na kolo, Anderson výhodu odhaduje jen na dvě desetiny sekundy.

NAŘÍZENÍPřed Velkou cenou Evropy bylo zakázáno mapování motorů po kvalifi kaci. Nešlo už vstřikovat během kvalifi kace bez sešlápnutí plynového pedálu více paliva a pro závod motor nakonfi gurovat na úspornější režim. V Silverstone budou vozy moci mít při nesešlápnutém plynovém pedálu otevřený plyn jen na deset procent. „Důvodem není bezpečnost ani spolehlivost. Viděli jsme čtyřiadvacet vozů, které měly nějakou formu foukání difuzorů, a žádný neskončil

v plamenech. Podle mě je jediným důvodem ochránit týmy od utrácení dalších peněz za komplexnější systémy,“ uvedl Anderson ve svém pravidelném příspěvku pro Autosport a dodal, že změny pravidel během sezony budou týmy stejně stát peníze.

JAKÉ BUDOU DŮSLEDKY?Vzhledem k tomu, že Red Bull ovládl první řadu i ve Valencii a v závodě opět vyhrál Sebastian Vettel, nedá se očekávat, že by změny Red Bull nějak zvlášť zasáhly. „Vůz Adriana Neweyho funguje dobře jako celý aerodynamický koncept a není rychlý jen díky jedné či druhé vlastnosti. Ti, kteří si myslí, že výhoda Red Bullu je jen ve foukání difuzoru při nesešlápnutém plynovém pedálu, by se měli probudit a začít pracovat,“ varuje Anderson. O skutečných ztrátách vlivem zákazu rozhodne kvalita jednotlivých vozů a jezdců. Vozy budou podle Andersona určitě méně stabilní při brzdění a jezdci by mohli dělat víc chyb. Spekuluje se, že nejvíce postiženým týmem by mohl být Renault, který trendu s využitím foukání difuzorů přizpůsobil výfuky směřující dopředu. Podle jeho technického ředitele Jamese Allisona bude záležet, kolik přítlaku vůz ztratí a co to udělá s vyvážením. „Není lehké posoudit, jak to změní naši konkurenceschopnost.“ Vzhledem k poloze výfuků Allison věří, že vyvážení vozu R31 by nemuselo být výrazně ovlivněno. Na jeho stranu se přidává i jezdec Nick Heidfeld: „Řada lidí si myslí, že změny náš tým zasáhnou skoro nejvíc, ale pochybuji o tom. Uvidíme, kdo má pravdu.“ Sam Michael z Williamsu chce foukaného difuzoru využít alespoň při sešlápnutí plynového pedálu na výjezdu ze zatáček. Pro Silverstone má připraveny dvě verze a po pátečních jízdách se pro jednu z nich rozhodne. Názory na to, která auta zákaz zpomalí nejvíc, se různí. Skutečnou odpověď přinese až samotný závodní víkend, ale radikální změny ve výsledkové listině těžko můžeme očekávat.

Co přinese zákaz foukaných difuzorů? Autor: Filip Fikejz

Počínaje závodem v Silverstone týmy nebudou moci využívat foukání difuzoru bez sešlápnutí plynového pedálu. O novém nařízení jsme vás krátce informovali už v předchozích dvou číslech F1Magu.

27/1111

Technika

Adam Parr Připravil: Filip Fikejz

V souvislosti s návratem Williamsu k motorům Renault poskytl ředitel týmu Adam Parr na internetových stránkách stáje následující rozhovor.

Na kolik let byla smlouva s Renaultem uzavřena? Co byste mohl prozradit o jejích podmínkách?Adam Parr: „Partnerství je dlouhodobé. Renault poskytne Williamsu v letech 2012 a 2013 své motory RS27 V8, které vyhrály šampionát. Už pracujeme na prodloužení smlouvy na rok 2014, kdy se pojede s novými motory.“

Proč si Williams F1 vybral Renault?AP: „Renault to s úspěchem myslí vážně a my také. Soutěží ve formuli jedna, protože je to vrchol vývoje technologií a vrchol motorsportu. Proto soutěžíme v tomto sportu i my. Věřím, že se AT&T Williams vrátí do své bývalé formy.“

Jak k dohodě s Renaultem došlo a co to pro Williams F1 znamená?AP: „Pro Williams bylo prioritou spojit síly se světovou automobilkou. Před dvěma měsíci jsme oznámili partnerství s Jaguarem při vývoji superauta C-X75 – projektu, který by měl vést k větší spolupráci při vývoji výkonných silničních vozů. Dnes jsme oznámili partnerství s Renaultem. Samozřejmě je tu vzpomínka na spojení Williams-Renault, která v obou z nás vyvolává vzrušení. V krátkém období jsme uzavřeli dvě klíčová partnerství, která nás v následujících letech posunou dopředu.“

Jak dohoda s Renaultem ovlivní vývoj FW24?AP: „Změna motoru samozřejmě vyžaduje další práci, ale s relativně stabilními pravidly pro rok 2012 je tu zvláštní příležitost pro vývoj. Máme velmi schopné oddělení designu vedené Edem Woodem. Bude spolupracovat s techniky Renaultu, kteří patří mezi nejpříjemnější na světě. Vývoj FW34 pokračuje dobře. Načasování pro náš tým nebude problém. Dnešní prohlášení souvisí s příchodem Mika Coughlana, Jasona Somervilla a Marka Gillana do technického týmu. Věříme, že máme správné technické vedení a motor nám pomůže k dalšímu pokroku.“

AT&T Williams bude čtvrtým týmem, kterému bude Renault dodávat motory. Je to problém?AP: „Ne tak docela. Renault výrazně investoval do svého osmiválce a totéž

udělá se šestiválcem. Potřebuje stáje, kterým bude dodávat motory. Uvědomte si, že nemá vlastní tým, takže je pro něj vhodné spojit se s úspěšnými výrobci šasi. Navíc počet motorů používaných každou sezonu je teď velmi malý. Oproti více než dvěma sty na tým před deseti lety jsme teď zhruba na desetině. Od roku 2014 by počet opět mohl klesnout. Při omezeném testování s jedním vozem dávají čtyři týmy Renaultu více dat a jakékoliv vylepšení bude snadnější. Renault vždy úzce spolupracoval se svými partnery, což je pro nás další významný faktor.“

Nové partnerství znamená konec spolupráce s Cosworthem. Jak to ovlivní váš vztah po zbytek sezony 2011?AP: „S Cosworthem jsme si vždy rozuměli. Je tomu tak i letos. Cosworth je výborný partner. Jsme mu nesmírně vděčni za tvrdou práci, kterou odvedli. Víme, že v ní budou pokračovat i po zbytek letošního roku. Zatímco na konci sezony skončí naše spolupráce na trati, těšíme se na bližší kooperaci při našem projektu s Jaguarem. Naše partnerství bude pokračovat tam.“

Minulé partnerství Williamsu s Renaultem (1989 – 1997) bylo jedním

z nejúspěšnějších období v historii týmu. Při jeho oživení jsou tu velká očekávání. Vrhají na tým větší tlak, aby zlepšil svou výkonnost na trati?AP: „Pořád si na sebe klademe tlak, abychom zlepšili naši výkonnost. Bez ohledu na očekávání. Nejsme spokojeni s pouhým dokončováním závodů a sbíráním několika bodů. Naším cílem je vyhrávat. Chceme se vrátit na pozici, ze které toho můžeme dosáhnout. Naše výkonnost momentálně není tam, kde bychom ji chtěli mít. Děláme všechno proto, abychom to napravili. Toto partnerství je dalším krokem v tomto procesu. “

Williams F1 má projekty s Porsche, Jaguarem, Land Roverem a teď smlouvu s Renaultem. Máte v plánu vyvinout s Renaultem i silniční auto?AP: „Dnešní oznámení se týká dodávky motorů formule jedna. S Jaguarem chceme vyrobit superauto, ale to nám nebrání v plánech, které nebudou konkurovat C-X75. Uvidíme…“

Pomůže vám smlouva získat nové sponzory?AP: „Rozhodně. Smlouva přinese Williamsu technické i komerční výhody. Kdo by nechtěl být součástí tohoto úžasného projektu?“

27/1112

Rozhovor