28/10

Spravedlnost není slepá Říká se, že nejlepší ponaučení pramení z chyb. Ale aby ty chyby nevyšly příliš draho.

Téma týdne:

Stalo se:Kubica zůstává s Renaultem

Po závodě:Po Velké ceně Velké Británie

Nejlepší GP historie:Monako 1961

MS silničních motocyklů:Poslední sezona u Ducati

Speciál:Pirelli rozhodně není nováčkem

Rozhovor:Robert Kubica

28/101

Téma týdne

Spravedlnost není slepáAutor: Tomáš Richtr

Red Bull prochází úžasnou fází své seberealizace. Rakouské fi rmě nechybělo sebevědomí na to, aby se v roce 2005 rozhodla vstoupit do tak nebezpečných vod, jakými formule 1 bezesporu je. Ale ve zvládání krizových situací si počíná jako školák. Nejhorší na tom je, že je to zcela zbytečné…

fotografie s Vettelem a Webberem několik dní po Velké ceně Turecka působila extrémně křečovitě a bylo až vzrušující sledovat, jak se Red Bull za pochodu učí nové věci. Nakonec, nikdo učený z nebe nespadl. Ale jakoby se Red Bull nic nenaučil. Technický guru týmu Adrian Newey měl velký zájem na tom, aby ono nové křídlo bylo nasazeno do kvalifikace a do závodu. Tím by získal cenná data pro další vylepšování auta. Helmut Marko rozhodl o tom, že Vettel poté, co přišel o to své, dostane Webberovo. Podle vyjádření mnohých pilotů F1 a samotného šéfa McLarenu Martina Whitmarshe, od jehož týmu by se s ohledem na bezpočet podobných afér v historii mohli ostatní učit, jak zvládat své dva piloty, by na tom nebylo nic divného, kdyby se na přesunu spojleru z Webberova auta na Vettelovo s jezdci dohodli. Jenomže Webber se o tom dozvěděl prakticky pár minut před kvalifikací – bez odůvodnění. „Zda jsem

28/102

Ten příběh samotný není žádnou složitou beletrií pro náročné intelektuály: Mark Webber se cítil jako podřadný pilot stáje, když její vedení rozhodlo o tom, že nový model předního přítlačného křídla dostane kolega Sebastian Vettel. Přitom ten o své přišel na konci třetího tréninku (nikoli vlastní vinou, mechanici špatně upevnili nos vozu, který při rychlé jízdě pod tlakem povolil a současně nový model předního křídla poškodil). V závodě pak bylo obecenstvo svědkem agresivního souboje jezdců Red Bullu v první zatáčce a vypadnutí Vettela z předních pozic po lehoulinkém kontaktu jeho pravého zadního kola s (také novým) předním přítlačném křídle na Hamiltonově mclarenu. Nešlo nevnímat Webberovo vítězství jako vůli spravedlnosti – a většina přítomných to také tak brala. O to ale nešlo. Daleko zajímavější jsou totiž samotné důvody a okolnosti, které k tomuto rozhodnutí vedly.

Podobně jako při osudném momentu při Velké ceně Turecka byl také na Silverstonu hlavní rozhodovací silou Helmut Marko, v týmu F1 pravá ruka majitele Red Bullu Dietricha Mateschitze. Právě jemu de facto reportuje oficiální šéf týmu Christian Horner. Helmut Marko rozhodl o tom, že v Turecku zvítězí Vettel, a ne Webber (jak známo, nevyšlo to). Vettel je odchovanec programu Red Bullu zaměřeného na mladé jezdce a Helmut Marko se netají svými preferencemi na jeho adresu. Zkušený tým (jako je McLaren nebo Ferrari) by výměnu jezdců během závodu v Turecku zvládl téměř bez povšimnutí. Hlavním problémem ale bylo, že se o tom Marka Webbera nikdo neobtěžoval informovat.

Red Bull pak v důsledku této chyby vyplývající ze zjevné absence patřičného respektu směrem k Webberovi nezvládl ani následnou PR katastrofu. Přátelská

kvalifikaci (o 143 tisíciny – pozn. autora) prohrál kvůli tomu, že jsem neměl nové křídlo, to nevím. Ale o to víc vítězství v závodě chutná,“ řekl v pondělí po závodě Webber.

Zkušenější tvrdí, že než dát jeden nový prvek vybranému jezdci, to jej raději nenasadit, dokud nebudou zase dva. Helmut Marko zbaběle (protože neplánovaně) opustil Silverstone již po sobotní kvalifikaci a v průšvihu nechal naprosto nekolegiálně vykoupat Christiana Hornera. Ten tvrdí, že v časech na kolo nebyl mezi předními spojlery žádný rozdíl. Prý pouze v charakteristice. Jenomže podle informací F1magu tahle charakteristika měla vliv na možnost lepšího váhového rozložení auta. Což přímo implikuje lepší časy na kolo. „Nemohu to křídlo rozpůlit, někomu jej dát musím,“ hájil se Horner. Klíč výběru? Red Bull vzal v potaz průběžné pořadí šampionátu (Vettel třetí se 115 body, Webber čtvrtý se 103 body – zanedbatelný rozdíl) a výsledky třetího tréninku. V něm vyhrál Vettel o 0,034 sekundy před Webberem. (Proč ne k výsledkům druhého tréninku, který vyhrál Webber, a to o 0,641 sekundy?).

Je chybou vnímat tento spor jako šarvátku mezi Webberem a Vettelem. Podobně jako v roce 2007 nešlo o spor Alonso – Hamilton, nýbrž Alonso – McLaren, i teď jde o spor Webber – Red Bull. „Kdybych věděl, že ke mně budou takto přistupovat, nepodepsal bych na příští rok smlouvu,“ řekl Webber. Ostatně sám Vettel vyzval, že by „někdo tam nahoře“ by se měl na tenhle „shit“ už vykašlat. Red Bull stále má k dispozici nejlepší auto. Jeho největším soupeřem už ale není ani Mercedes nebo Ferrari, a dokonce ani McLaren. Nýbrž Red Bull sám.

Robert Kubica zůstane v Renaultu až do roku 2012. Tým oznámil prodloužení jeho smlouvy ve středu před závodem ve Velké Británii. „Bylo to jednoduché rozhodnutí, cítím se tu jako doma,“ řekl Polák. Spojení Kubica-Renault má zásadní strategický význam pro budoucnost jich obou. Kubica dostane možnost vystavět si tým kolem sebe a Renault bude mít jednoho z nejschopnějších jezdců současnosti. „Naším cílem je do dvou let bojovat o titul,“ řekl šéf týmu Eric Boullier. „K tomu potřebujeme jezdce Robertova kalibru: rychlého, odhodlaného, někoho, kdo nedělá chyby. Zavázal se nám na několik let, což znamená, že nám věří, a my mu taky věříme.“ Zatím není jasné, kdo by měl Kubicovi v příštích letech sekundovat. Vitalij Petrov nemá své místo jisté. „Vypadá to, že se o naši druhou sedačku zajímá i hodně jiných jezdců. S Vitalijem jsme spokojení. Potřebovali bychom ale, aby se trochu rozvinul. Tak jeden celý závodní víkend bez chyb a pak uvidíme. Chceme pro náš tým to nejlepší,“ podotkl Boullier.

Kubica byl letos druhý v Austrálii a třetí v Monaku. Od začátku své kariéry v půlce sezony 2006 stál na podiu jedenáctkrát. V roce 2008 vyhrál Velkou cenu Kanady. Do Renaultu přestoupil na konci loňského roku z BMW. Stáj se v té době vzpamatovávala ze Singapurské aféry, která smetla šéfa týmu Flavia Briatoreho a vedoucího inženýra Pata Symondse. Odchod do Ferrari oznámila i hlavní hvězda Fernando Alonso. Automobilka prodala většinový podíl soukromé společnosti Genii Capital a tým vstoupil do nové etapy.

SENNA PŘIŠEL O GP V BRITÁNIIStáj Hispania vzbudila na Silverstonu pozornost nečekaným manévrem, když místo Bruna Senny nechala závodit náhradníka Sakona Jamamota. Šéf týmu Colin Kolles to vysvětlil jen tím, že chce dát Jamamotovi příležitost. K čemu,

to ovšem není jasné, protože podle posledních zpráv platila výměna jen na jeden závod. V Německu by se měl do auta vrátit Senna. Původně se mělo za to, že si Hispania potřebuje přes Jamamota vylepšit rozpočet. Podle některých by jí Japonec mohl přinést až pět milionů dolarů. V zákulisí se ale také objevily informace, že se tým pokouší Sennu přimět ke změnám ve smlouvě. Synovec slavného Ayrtona se totiž upsal ještě Camposu jako neplatící jezdec. Zároveň souhlasil, že bude jezdit zadarmo s tím, že peníze na živobytí mu poskytnou jeho osobní sponzoři. Campos byl ale ještě před začátkem sezony prodán jinému majiteli a proměnil se v Hispanii, které zděděná Sennova smlouva může připadat málo výnosná.

Bruno Senna má ve formuli 1 zatím pech. O jeho angažmá se poprvé mluvilo už v sezoně 2008. Rodinný přítel Sennových Gerhard Berger, který byl v té době šéfem Toro Rosso, mu slíbil sedačku pod podmínkou, že se Senna stane mistrem v GP2. Brazilec skončil druhý za veteránem Giorgiem Pantanem, ale Berger mezitím v Toro Rosso prodal svůj podíl. S novým

vedením týmu už si Senna nepadl do oka. Na samém konci roku se proto zaměřil na Hondu, později přejmenovanou na Brawn. Po dlouhém čekání dal ale Ross Brawn přednost Rubensi Barrichellovi a Senna zůstal bez práce. Vypadá to, že ani teď v Hispanii, si moc nepomohl.

TAHAČE PRYČ Z BOXŮ!Pod povrchem bublá další spor mezi šéfem formule 1 Berniem Ecclestonem a Asociací týmů FOTA. Týmům dělá problémy společnost Allsport, která vlastní veškerá práva na reklamu v prostoru závodišť a je přímo spřízněná s Ecclesonovou FOM. Allsportu se nelíbí, že týmy umisťují v garážích na závodech loga svých vlastních sponzorů, ze kterých nemá žádný zisk. V Kanadě jim společnost pohrozila jen dopisem, ale na Silverstonu už musely jejich tahače parkovat mimo paddock. A do toho se ozval samotný Ecclestone s rýpnutím: „FOTA nikdy nebude fungovat, protože ji tvoří týmy, které proti sobě bojují na trati. Když se zabývají pravidly, každý chce pro sebe získat výhodu. Pro FOTA tu není prostor.“ Nabízí se otázka, co má šéf formule 1 za lubem.

Kubica zůstává s Renaultem Autorka: Eva Křivánková

Robert Kubica vsadil svou nejbližší budoucnost na Renault. Možná se rýsuje nová vítězná kombinace. To Bruno Senna má problém se ve formuli 1 vůbec udržet, natožpak aby se o něj prali.

28/103

Stalo se

28/104

Po Velké ceně Velké BritánieFormule 1 má za sebou závod na legendárním a historií opředeném okruhu v Silverstonu. Nejvíce na něj zřejmě bude vzpomínat Mark Webber.

Po závodě:

28/105

Po závodě

Po Velké ceně Velké BritánieAutor: Michal Mikoláš

Silverstone patří k absolutně nejrychlejším okruhům v kalendáři. Chce-li divák sledovat zajímavý závod, pak je Grand Prix Velké Británie téměř jasnou volbou. Množství rychlých zatáček mělo nejvíce sedět vozům Red Bullu, což se v průběhu víkendu několikrát projevilo. Monoposty rakouské stáje neměly žádnou konkurenci. Za normálních okolností by si zřejmě Sebastian Vettel s Markem Webberem dojeli pro double. Jak se ale ukázalo, normální závod to pro rudé býky zdaleka nebyl. Více než o sportovní stránce věci a o napínavém rozložení sil v šampionátu se proto čile diskutuje o napjaté atmosféře a (ne)spravedlnosti uvnitř týmu Christiana Hornera.

kdo mu dokázal alespoň trochu stačit, byl Lewis Hamilton. První plánované zastávky přišly ve třináctém kole, to k mechanikům zamířil Kubica a Alonso. Polského jezdce přes boxy předjel Nico Rosberg. Vyčkávací strategie se vyplatila Jensonu Buttonovi i Nicovi Hülkenbergovi, oba se posunuli výrazně vpřed. Buttonovi k tomu napomohl i povedený start, kdy se v jednom kole posunul o šest pozic. Alonso se dostal před Kubicu, při manévru si ovšem pomohl zkrácením trati. Komisaři rozhodli o trestu, stalo se tak ovšem v době, kdy na trať vyjel safety car kvůli karbonovým částem na trati. Španěl musel na průjezd boxy počkat, až bude závod restartován. To ho katapultovalo mimo bodované pozice. Safety car pomohl ke zpestření bojů o poslední bodované

28/106

Velká cena Velké Británie přehoupla sezonu 2010 do druhé půle. Jednalo se o závod zajímavější, než se možná dalo před víkendem čekat. Piloti z nové „Arena“ sekce okruhu nebyli dvakrát nadšení a nevěřili, že by nový Silverstone poskytoval razantně více možností k předjíždění. O hlavním favoritovi závodu bylo brzy jasno. Největší šance na vítězství měl tým Red Bull. Ten diktoval tempo již od prvního tréninku. V něm vyhrál Sebastian Vettel před domácím Lewisem Hamiltonem a Robertem Kubicou. Druhý volný trénink ovládl Mark Webber. Vettel byl třetí, mezi ně se vměstnal Fernando Alonso. Red Bull si pohlídal i třetí trénink, v němž se na první místo vrátil Vettel. Webber byl v těsném závěsu, třetí čas měl Alonso. McLaren se v posledním tréninku rozhodl, že v kvalifi kaci a v závodě nenasadí nový systém výfuků. Tým z Wokingu se tak ocitl v nezáviděníhodné situaci. Třetí trénink přinesl také další, snad ještě diskutovanější zápletku. Sebastian Vettel si poškodil přední přítlačné křídlo. Jednalo se o novou specifi kaci, poprvé nasazenou právě na Silverstonu. Problémem ovšem bylo, že si Red Bull do Británie přivezl pouze dva exempláře. Situaci se rozhodl vyřešit ne zrovna šťastným způsobem. Na Vettelovo auto bylo namontováno křídlo původně určené pro Webbera. Australan se musel spokojit se starší specifi kací. To pochopitelně vyvolalo spekulace o nerovném přístupu k oběma pilotům.

Přesto jen málokdo pochyboval, že právě jeden z jezdců Red Bullu získá pole position. V první části kvalifi kace uvízli všichni piloti nových týmů. Poslední místo na startu připadlo Sakonu Jamamotovi, který v Británii u HRT jednorázově nahradil Bruna Sennu. Společně s nimi dál neproplul Jaime Alguersuari. Překvapení přinesla druhá část. Až čtrnáctý čas zajel Jenson Button, který se s vozem evidentně hodně pral. S ním se do první desítky neprobili ještě piloti Force Indie, Kobajaši, Hülkenberg, Petrov a Buemi. Závěr kvalifi kace se jel jasně v režii Red Bullu, Vettel získal pole position před Webberem. Třetí Alonso již ztrácel osm desetin. Čtvrtý byl Hamilton, pátý Rosberg. Další pořadí bylo Kubica, Massa, Barrichello, de la Rosa a Schumacher.

Start závodu patřil Marku Webberovi. Vettel si naopak vybral kopec smůly. Po propadu za týmového kolegu přišel defekt, zapříčiněný jemným dotykem Hamiltonova předního křídla a Vettelovy pneumatiky. Německý pilot se s pomalým vozem musel dobelhat přes celý okruh do boxů. Propadl se tak na poslední místo. Start se nezdařil ani pilotům Ferrari. Alonso ztratil dvě pozice a Massa stejně jako Vettel prodělal defekt, pravděpodobně právě při kontaktu se svým týmovým kolegou. Webber začal ujíždět, jediný,

pozice. Výraznou vzpruhou byl i pro Vettela, který svou stíhací jízdu zastavil na sedmé pozici. Mark Webber s přehledem zvítězil a trochu tak potlačil svou frustraci ze sobotní aféry. Druhý byl po spolehlivém výkonu Lewis Hamilton, třetí Nico Rosberg, kterého již nestačil předjet Jenson Button. Zbytek bodů putoval k Barrichellovi, Kobajašimu, Vettelovi, Sutilovi, Schumacherovi a Hülkenbergovi. Slabou náplastí na rozhořčení Ferrari bylo Alonsovo nejrychlejší kolo. V čele šampionátu je stále Lewis Hamilton, který má osmibodový náskok na Jensona Buttona. Třetí je Webber, čtvrtý Vettel. Ztráta pátého Alonsa narostla na 47 bodů. V Poháru konstruktérů vede McLaren před Red Bullem a Ferrari.

p. JEZDEC TÝM KOLA 1 Mark Webber RBR-Renault 522 Lewis Hamilton McLaren-Mercedes 523 Nico Rosberg Mercedes GP 524 Jenson Button McLaren-Mercedes 525 Rubens Barrichello Williams-Cosworth 526 Kamui Kobayashi BMW Sauber-Ferrari 527 Sebastian Vettel RBR-Renault 528 Adrian Sutil Force India-Mercedes 529 Michael Schumacher Mercedes GP 5210 Nico Hulkenberg Williams-Cosworth 5211 Vitantonio Liuzzi Force India-Mercedes 5212 Sebastien Buemi STR-Ferrari 5213 Vitaly Petrov Renault 5214 Fernando Alonso Ferrari 5215 Felipe Massa Ferrari 5216 Jarno Trulli Lotus-Cosworth 5117 Heikki Kovalainen Lotus-Cosworth 5118 Timo Glock Virgin-Cosworth 5019 Karun Chandhok HRT-Cosworth 5020 Sakon Yamamoto HRT-Cosworth 50- Jaime Alguersuari STR-Ferrari 54- Pedro de la Rosa BMW Sauber-Ferrari 29- Robert Kubica Renault 19- Lucas di Grassi Virgin-Cosworth 9

VÝSLEDKY VELKÉ CENY VELKÉ BRITÁNIE (10. závod z 19)

SEZONA TEPRVE ZAČÍNALAVelká cena Monaka se jela 14. května 1961 jako úvodní podnik sezony. V předchozím ročníku šampionátu dominovali jezdci cooperu Jack Brabham a Bruce McLaren před Stirlingem Mossem, který závodil v soukromém týmu Roba Walkera, dědice slavného alkoholového výrobce. Ferrari se ale v té době soustředilo na vývoj šestiválce o objemu 1500 ccm, který byl postaven, aby co nejlépe vyhovoval novým pravidlům. Očekávalo se, že v roce 1961 bude Maranello se svými vozy Ferrari 156 známými typickou „žraločí“ přídí opět útočit na nejvyšší mety. Britští konstruktéři se zavedením těchto regulí nesouhlasili a jediný, kdo disponoval motorem splňujícím pravidla, byla fi rma Coventry Climax. Jednalo se ovšem už o starší čtyřválce. Právě v Monaku, kde se poprvé jelo pod těmito novými pravidly schválenými již v roce 1958, však rozdíl ve výkonu nemusel být tolik znát. To slibovalo na úvod nového ročníku dramatickou podívanou.

MOSS V KVALIFIKACI PORAZIL FERRARINa začátku šedesátých let měla kvalifi kace na Velkou cenu Monaka specifi cká pravidla. Každý z pěti továrních týmů měl jistá dvě místa na startoním roštu a automaticky se kvalifi kovali také všichni přihlášení předchozí vítězové, tedy Stirling Moss a Maurice Trintignant. Zbylých devět jezdců bojovalo o čtyři místa. Pole position si vyjel Moss startující s upraveným vozem Lotus 18 z roku 1960 týmu Roba Walkera. Vedle něj se do první řady postavil Richie Ginther s ferrari, který použil motor s úhlem válců sto dvacet stupňů. Na kraji tříčlenné první řady stál Jim Clark s továrním lotusem. Čtvrté místo obsadil Graham Hill s BRM netradičně vybaveným motorem Climax. Pátý byl Phil Hill s ferrari, jeho týmový kolega hrabě Wolfgang von Trips se kvalifi koval jako šestý. Oba na rozdíl od Ginthera použili motor s úhlem

šedesát stupňů. Úřadující vicemistr světa McLaren byl s továrním cooperem sedmý. Osmé místo obsadil Tony Brooks s dalším BRM a první desítku uzavřela dvojice vozů Porsche s Joakimem Bonnierem a Danem Gurneyem. Druhou desítku načal motocylový šampión, který se defi nitivně rozhodl přesednout na čtyři kola, John Surtees se soukromým cooperem, následoval Hans Herrmnann s dalším porsche, pak dva lotusy s Michaelem Mayem a Cliffem Allisonem a závodní pole uzavřely coopery s Trintignantem a úřadujícím mistrem světa Brabhamem. Do závodu se nekvalifi kovala čtveřice Henry Taylor (Lotus), Masten Gregory (Cooper), Lucien Bianchi a Olivier Gendebien (oba jeli s belgickými vozy Emeryson-Maserati). Na start nenastoupil Innes Ireland s lotusem, který měl do závodu vyrazit z desátého místa. Při posledním tréninku totiž v tunelu havaroval, zlomil si nohu a zdemoloval svůj vůz. Nehodu měl předtím také Clark v Sainte Devote, ale ten se na start postavil.

GINTHERŮV ÚVODIhned po startu zamířil na první pozici Ginther, následovali Clark s Mossem, který si pro závod z vozu kvůli chlazení odstranil postranní panely. Skota již v úvodu stokolového závodu postihly problémy s palivovou pumpou a druhou pozici uvolnil Mossovi. Na třetí a čtvrté místo se posunula porsche Bonniera a Gurneyho. Jako první odstoupil pozdější „monacký král“ Graham Hill, kterému odešla palivová pumpa. Krátce poté došlo ke změně na čele. Ve čtrnáctém kole se totiž dostal do vedení Moss a před Ginthera se posunul i Bonnier. Moss si v žádném případě nemohl vydechnout, protože po deseti kolech se na druhé místo dostal další Američan ve službách Ferrari Phil Hill a ihned začal Angličana atakovat. Moss brzy začal ztrácet svůj desetisekundový

náskok. Hill se mu blížil o sekundu na kolo. Mezitím závod skončil pro dvojnásobného šampióna z předchozích dvou let Brabhama, kterého při jízdě na předposledním místě zradilo zapalování. Krátce po něm odstoupil s poruchou olejového vedení May.

MOSS VYDRŽEL TLAKPak ale chytil druhý dech Ginther, který se předtím stačil propadnout až na páté místo. Nejdřív se dostal před Bonniera a pak i před Hilla. Oba Američané potom na Mosse společně tlačili. Patnáct kol před cílem se Angličanův náskok smrskl na pouhé tři sekundy. Moss ovšem tlak svých maranellských soupeřů bravurně zvládal. Nenechal se vyvést z míry ani při předjíždění pomalejších soupeřů o kolo zpět. Závod trval dnes neuvěřitelné dvě a tři čtvrtě hodiny. První tři jezdci jeli doslova na hranici svých možností. Moss nakonec třísekundové vedení před Gintherem udržel a obhájil tak k radosti svého šéfa Roba Walkera monacké vítězství z předchozího roku. Celkově vedl plných 87 kol v kuse. Ginther si poprvé v kariéře připsal nejrychlejší kolo, ale dělil se o něj s Mossem, protože tehdy se měřilo jen s přesností na desetinu sekundy. Na třetím a čtvrtém místě dojeli další piloti Ferrari v pořadí Hill a von Trips, který v posledním kole havaroval, ale byl klasifi kován. Nejen v dobovém tisku se Mossova výhra za volantem staršího lotusu nad trojicí továrních ferrari přirovnává k výhře Davida nad Goliášem. Pátý dokončil se ztrátou dvou kol Gurney a šestý McLaren měl ztrátu dokonce pětikolovou. Body už nezbyly na Trintignanta, Allisona, Herrmanna a Clarka, který i po technických problémech dojel do cíle. Klasifi kováni byli ještě Surtees, který skončil s poruchou motoru, Bonnier, kterého zradilo vstřikování, když jel čtvrtý, a Brooks, jehož motor dodýchal krátce po polovině závodu.

Monako 1961 Autor: Filip Fikejz

Závod v ulicích Monaka byl již od svých počátků jedním z nejprestižnějších. Na začátku šedesátých let tu zajel jeden z nejlepších závodů své bohaté kariéry Stirling Moss, který dokázal za volantem soukromého lotusu udržet za sebou kompletní jezdeckou sestavu stáje Ferrari.

28/107

Nejlepší GP historie

28/108

Poslední sezona u DucatiItalský tovární tým opustí Casey Stoner, který jako jediný jezdec dokázal zkrotit rudou Desmosedici.

MS silničních motocyklů:

28/109

MS silničních motocyklů

Poslední sezona u DucatiAutor: Petr Czyž

Před závodem Velké ceny Německa je motocyklový šampionát v očekávání výsledků přestupového kolotoče. Honda jako první oznámila, že v příštím roce bude spolupracovat s Casey Stonerem, současným jezdcem tovární Ducati. Valentino Rossi zase po zranění z Mugella pracuje na svém návratu k závodění, když absolvoval zkušební test v Misanu a Brně. Možná víc než to, zda pojede už v Sachsenringu nebo České republice je žádáno jeho rozhodnutí, kde bude závodit v příštím roce. U Ducati teď přišli o svou jedničku a nikdy se netajili tím, jak moc stojí o Rossiho služby. Nicméně je to Jorge Lorenzo, kdo nyní vede šampionát a míří za svým prvním titulem.

musí přesvědčit lidi ve svém týmu, což nebude mít vůbec jednoduché. Jeremy Burgess už několikrát uvedl, že by rád u Yamahy zůstal a pevně věří, že stejný názor sdílí také Valentino Rossi.

Honda v příštím roce pravděpodobně pojede s třemi továrními motocykly. Po oznámení spolupráce se Stonerem totiž nezapomněli dodat, že už teď mají v týmu dva silné a zkušené jezdce, které se budou snažit udržet. Dani Pedrosa a Andrea Dovizioso mají smluvně dané, že pokud v šampionátu dosáhnou určité pozice mají možnost prodloužení smlouvy a pokud si svou současnou výkonnostní úroveň udrží, pojede Honda ve složení Pedrosa, Dovizioso a Stoner. Velmi silná trojice, která půjde razantně po vítězství v šampionátu. Co se Yamahy týče, tak motorem vývoje byl Rossi, ale od nehody v Mugellu leží vše na bedrech Lorenza a jak se Španěl s novou situací vypořádá, bude mít vliv na sezonu 2011, samozřejmě v případě, že neodejde jinam. Honda ale pro zisk posledního titulu 800ccm prototypů MotoGP udělala maximum a nic jiného než vítězství teď ani nečekají.

Před cestou do Německa vede královskou kubaturu Jorge Lorenzo z Fiat Yamahy. Jeho náskok je tak velký, že už snad nikdo nepochybuje o jeho vítězství, ale je tu stále jedenáct závodů a u motorek nikdy nevíte. Druhá příčka v průběžném hodnocení patří Danimu Pedrosovi a třetí jeho týmovému kolegovi z Repsol Hondy Andrea Doviziosovi. Casey Stoner už je šestý a na dvojici Nicky Hayden a Randy De Puniet ztrácí dva body. To je minimum, které se bude snažit vymazat a do letní přestávky se posunout na dostřel vedoucím třem příčkám. Začátek letošní sezony nebyl v podání Australana nejlepší, ale postupně se dostává do rytmu

28/1010

Do krátké letní přestávky zbývá odjet dva světové podniky a motocyklový šampionát prototypů zároveň uzavře svou první polovinu sezony. Tento víkend je na řadě Velká cena Německa, která přivítá na dráze v Sachsenringu všechny tři kubatury mistrovství světa a následně devátý podnik ve Spojených státech už bude pouze záležitostí jezdců MotoGP. Německá Grand Prix má rovněž svůj náboj v předpokládaném návratu Valentina Rossiho zpět k závodění, protože Ital by rád svůj návrat oproti dřívějším předpokladům urychlil.

Letní období je také prostorem pro uzavírání smluv na příští ročník 2011 a zprávou číslo jedna byla minulý týden informace o podpisu smlouvy mezi Casey Stonerem a Hondou. Australan se rozhodl po čtyřech úspěšných letech opustit Ducati a odejít z továrního týmu, kde v roce 2007 získal titul světového šampiona, který byl prvním pro něho a prvním pro italského výrobce. O této možnosti se již dlouho spekulovalo, protože bývalý šéf týmu Livio Suppo k Hondě odešel po skončení sezony 2009 a nyní je jasné, že připravil vše potřebné proto, aby HRC získalo talentovaného Australana do svých služeb.

Co přesně se odehrávalo v zákulisí italského týmu se možná jednou dozvíme, protože šéf Ducati Filippo Preziosi v jednom z rozhovorů uvedl, že pokud se jim podaří získat na svou stranu Valentina Rossiho, rád se o ně podělí. A tady jsme u druhé přestupové bomby, která zatím tiká a je otázkou, zda v letošním přestupovém kolotoči exploduje. Řeč je o spojení Valentina Rossiho a Ducati. Italský jezdec, devítinásobný mistr světa a italský tým. Pro všechny fanoušky z Itálie a vůbec pro všechny obdivovatele rudé Desmosedici a fenomenálního Rossiho kontrakt, na který už čekají dlouho. Rossi ještě před nehodou v Mugellu uvedl, že u Yamahy na devětadevadesát procent zůstane, ale o jeho možném přestupu se diskutuje stále víc a víc.

Rossi teď samozřejmě nezávodí, ale testuje a připravuje svůj návrat do šampionátu. Poslední středu vyzkoušel superbikovou Yamahu v Misanu a toto pondělí opět s Yamahou Sterilgardy, továrního týmu japonského výrobce v seriálu závodů WSBK, testoval v Brně, protože právě jihomoravský závodní okruh měl být místem Rossiho návratu. Teď už je jasné, že Rossi titul neobhájí a pokud by chtěl v případě Ducati zopakovat moment, kdy po skončení sezony 2003 odešel od Hondy k Yamaze a vyhrál okamžitě titul,

a určitě bude pracovat na maximum, aby se s Ducati důstojně rozloučil.

Ve střední kubatuře Moto2 vede Španěl z týmu Gresini, Toni Elías. Je jediný, který zatím překročil hranici sta bodů a i když v posledních závodech nevyhrál, drží si důležitý sedmnáctibodový náskok na druhého Thomase Lüthiho z Interwetten Moriwaki. Švýcar naopak velmi výrazně zabojoval a dokázal se po sérii tří závodů v řadě posunout na druhou příčku. Julián Simón z Mapfre Aspar je v tuto chvíli třetí. Pro jezdce, který loni vyhrál mistrovství nejnižší kubatury a v průběhu sezony vyměnil značku motocyklu určitě nadějná pozice. V Katalánsku se velmi dobře dařilo Karlu Abrahamovi, českému jezdci týmu Cardion AB Motoracing. V Barceloně zajel na fantastické čtvrté místo a v průběžném pořadí poskočil s dvaadvaceti body na patnáctou příčku. Lukáš Pešek z Matteoni CP Racing je před závodem v Německu osmadvacátý.

V nejnižší kubatuře do 125ccm je situace na předních příčkách velmi vyrovnaná. Prvního Marca Márqueze z Red Bull Ajo Motorsport dělí od druhého Pola Espargara z Tuenti Racing jen jeden jediný bod a v jejich případě se můžeme skutečně těšit na další zajímavou bitvu. Zejména v případě sedmnáctiletého Márqueze, který vyhrává závody od Velké ceny Itálie a naposledy v Barceloně to bylo jeho čtvrté zlato v řadě. Jakub Kornfeil, český závodník týmu Racing Germany je po závodu v Katalánsku dvacátý.

Osmý závodní víkend sezony odstartuje v Německu už tento pátek hodinový volný trénink všech tří motocyklových kubatur a vyvrcholí v neděli 18. července, když od jedenácti hodin postupně odstartují závody tříd 125ccm, Moto2 a MotoGP.

Už jen tenhle samotný fakt naznačuje, že v automobilovém sportu není milánská fi rma žádným nováčkem. Spíš naopak. Už proto, že úspěchy na závodních tratích slaví víc než století a ne zrovna malé. Začaly už v roce 1907 tím, že hrabě Borghese za volantem do pneumatik Pirelli obutého vozem Italia vyhrál závod Peking – Paříž, jenž se stal se svými 14 994 km pramátí všech automobilových maratonů. A před válkou černé milánské výrobky participovaly na 22 výhrách v automobilových GP, přičemž tou první byla GP Francie 1913, v níž zvítězil Georges Boillot s vozem Peugeot. Úspěchy ostatně pokračovaly i poté, co válečné výstřely umlkly: než se roztočila kola světového šampionátu F1, jezdci jako Ascari, Wimille, Farina, Varzi či Viloressi totiž vyhráli na pneumatikách Pirelli 18 důležitých evropských GP. Takže když milánské pneumatiky zamířily i do F1, nikdo se nedivil.

Což samozřejmě neznamená, že by snad úspěchy i závodní zkušenosti nezískávaly i jinde. Příklady? V letech 1995 a 1996 jimi obuté vozy Ferrari 333 SP a Oldsmobile třeba ovládly americký šampionát IMSA, v sezonách 2005 a 2006 zase vyhrávaly na „pirellkách“ vozy Maserati MC12 a Ferrari 430 GT2 závody v šampionátu FIA GT a totéž platilo jak v seriálu ALMS, tak v Le Mans Series. Právě tak úspěšné ovšem byly a jsou italské pneumatiky i v rallye: tam se například prostřednictvím vozů Lancia, Fiat, Subaru a Citroën, podílely na 13 světových titulech ve značkách a na 10 titulech pilotů. I letos jsou ostatně stále výhradním dodavatelem v MS WRC, stějně jako v americkém seriálu Grand-Am (do toho spadá i 24hodinovka v Daytoně), či v sériích Lamborghini Super Trofeo a Ferrari Challenge. Nemluvě už o mistrovství světa superbiků...

PIRELLI A FORMULE 1Do světového šampionátu vozů F1 pak fi rma, vydávající i světoznámý a velmi

ceněný kalendář, vstoupila hned v prvním závodě. Tedy v roce 1950 při britské GP v Silverstone. V něm svými pneumatikami vybavila sedm jezdců (tovární tým Alfy Romeo s modely 158 a jak jezdce týmu Maserati, tak stáje Enrica Platého, kteří jeli v monopostech Maserati 4CTL) a hned napoprvé se podílela na triumfu: Farina, Fagiolli a Parnell totiž s milánskými monoposty i pneumatikami, obsadili všechna tři první místa. Tato první éra italské pneumatikářské společnosti v F1 trvala do konce roku 1958 a přinesla jí podíl jak na šesti světových titulech (Farina 1950, Fangio 1951, 1954 a 1957 a Ascari v letech 1952 a 1953), tak na 41 výhrách. Druhá Pirelli GP éra přišla v údobí 1981 až 1986. Tehdy obouvala hned 14 různých konstrukcí (Benetton, Fittipaldi, Arrows, Toleman, March, Ensign, Osella, Lotus, Spirit, RAM, ATS, Brabham, Ligier a Minardi), ovšem výhry přibyly jen dvě:

Nelson Piquet vyhrál v do pneumatik Pirelli obutém voze Brabham BT54/BMW francouzskou GP 1985 a Gerhard Berger (Benetton B186-BMW) zase GP Mexika o rok později.

A poslední výhra pro italské pneumatiky, které v F1 participovaly i na 47 pole position, 143 pódiích, půlstovce nejrychlejších kol a 238,5 bodech, pak přišla při třetí GP éře. Ta začala GP Brazílie 1989, končila Velkou cenou Austrálie 1991 a o poslední Pirreli-výhru se v ní opět postaral Nelson Piquet Beneton (B191-Ford Cosworth). Naprosto suverénně totiž vyhrál kanadskou GP 1991 před Italy Modenou (Tyrrell) a Patresem (Williams), přestože startoval až ze čtvrté řady.

Je tedy jasné, že obuvníkem F1 pro příští rok se nestal docela určitě žádný učedník...

Pirelli rozhodně není nováčkem Autor: Petr Minařík

V červnu bylo rozhodnuto, že se v roce 1872 založená italská fi rma Pirelli opět vrátí do F1. Po absenci trvající 20 let, nebo chcete-li 324 závodů šampionátu.

28/1011

Speciál

Robert Kubica Autor: Filip Fikejz

Polský jezdec Robert Kubica letos u Renaultu ožil a prohání jezdce čtyř elitních týmů. S francouzským týmem prodloužil smlouvu až do konce roku 2012.

Roberte, upsal jste se Renaultu do konce roku 2012. Máte v tým velkou důvěru…Robert Kubica: „Před touto sezonou jsem hledal dobrou atmosféru a dobrý týmový duch a samozřejmě zkušený tým. Spolupracujeme velmi dobře. Dosáhli jsme všeho, co jsme si naplánovali. Nemluvím o výsledcích, ale o vývoji a posunu kupředu. Je těžké předvídat budoucnost, ale u Renaultu se cítím dobře, proto jsem se rozhodl v týmu zůstat.“

Renault předvedl během sezony úžasný pokrok. Z týmu, který na konci minulé sezony vypadal na odpis, v tým atakující nejlepší stáje. Jste na šestém místě v šampionátu, stačí vám to?RK: „Samozřejmě bych chtěl mít vítězné auto a bojovat o vítězství a titul, ale vím, že momentálně to pro nás není reálné. Budeme dál tvrdě pracovat a doufám, že jednoho dne dokážeme bojovat o vítězství. Formule jedna se mění velmi rychle. Je těžké předvídat, jaký tým bude nejsilnější v příštích pěti závodech, natož v příští sezoně. Těším se na další práci s Renaultem. Nezapomeňte, že spolupracujeme teprve několik měsíců.“

Je titul součástí vašich plánů do roku 2012, nebo přijde později?RK: „Samozřejmě doufám, že budu s Renaultem bojovat o titul. Můžete si být jisti, že tým by o něj rád bojoval, nejlépe už v příštích závodech. Musíme tvrdě pracovat a mít vše pod kontrolou. Řada lidí je určitě překvapena, čeho jsme dosáhli. Je to důkaz, že postupujeme správným směrem. To mi dodává optimismus do budoucna.“

Jsme v polovině sezony. V šampionátu jezdců už v roce 2010 asi nepůjdete výš, nebo je v Enstone připraven nějaký zlatý hřeb pro druhou polovinu sezony?RK: „Celkem dobře postupujeme kupředu. To je dobrá zpráva. Ta špatná je, že se posouvají i ostatní. Tým nasadí nějaké úpravy, ale jsme uprostřed sezony a auto máme hotové, takže pravděpodobnost nějakého zlatého hřebu je velmi malá.“

Když se podíváme na pořadí

v šampionátu, jsou tam dva jezdci Red Bullu, dva McLarenu a jeden z Ferrari…RK: „Jsem spokojen s tím, kde jsem. Kdyby další týmy neměly technické či jiné problémy, bylo by to těžké. Využili jsme náš potenciál a šanci na maximum. Doufám, že díky naší konzistenci budeme v této formě pokračovat. Momentálně to není o pozici v šampionátu, ale o zlepšování auta a o důkladném vývoji pro příští rok.“

Budete pokračovat ve vývoji letošního auta, nebo přesunete zdroje na příští sezonu? Jak byste to vyřešil vy?RK: „Můj oblíbený způsob řešení této situace je koncentrovat se na obě auta, mít víc lidí a vyšší rozpočet. Vím, že toto rozhodnutí je těžké, nemám dostatek informací, abych preferoval jednu, nebo druhou variantu. Je to rozhodnutí vedení týmu. Doufám, že vývoj letošního vozu neskončí.“

Jakou část R30 hodnotíte nejlépe a co byste nejradši hodil do žumpy?RK: „Samozřejmě tu jsou pozitivní i negativní části. Na začátku roku bylo snadnější najít ty negativní. Ale musím říct, že kluci v továrně odvedli fantastickou práci

na zlepšení našeho výkonu. Z jezdeckého pohledu je auto velmi snadné na řízení. To poskytuje dobrý pocit na tratích s hrboly a nedostatkem přilnavosti. Naší nejsilnější stránkou je dobrá aerodynamika a přítlak.“

Váš týmový kolega je nováček, takže jste vývojovým jezdcem…RK: „Rozuměl bych, kdyby tým chtěl mít dva pravidelně bodující jezdce. Je vždy skvělé, když je tu někdo, kdo na vás tlačí. Při omezeném testování by vám pomohlo mít zkušeného týmového kolegu, který by v pátek zkoušel jiné věci a na jehož data a pocity byste se mohli spolehnout. Vitalij je nováček a často si musí zvykat na nové tratě. Tým se rozhodl obsadit druhý kokpit nováčkem. Jsem si jistý, že to udělal ve svém nejlepším zájmu.“

Před dvěma lety jste vedl šampionát. Kdy budete opět nahoře?RK: „Doufám, že co nejdříve. Možná příští rok, možná se to už nestane. Možná vyhraju každý další závod, těžko říct. Ohledně vedení v šampionátu, musíme připomenout, že vedení šampionátu v určité fázi sezony nestačí. Musíte vést po posledním závodě. To jediné se počítá.“

28/1012

Rozhovor