evoluce - podvod století

7/24/2019 Evoluce - Podvod stolet

1/247

Evoluce Podvod stoletHans-Joachim Zillmer


2/247


3/247

vodBomba vybuchla je to ok pro paleoantropology a evolucionisty,

nebo jejich vdeck disciplny a teorie o vvoji lovka v Evrop jsou odzkladu oteseny. Veejnost bezmla ani nezaregistrovala zprvu, kterprobhla rozhlasem i te leviz: ada lebek z doby kamenn v Nmecku jepodstatn mlad, ne se dosud tvrdilo {dpa, 16. 8. 2004, 17.59 hod.).Skuten jde o senzan odhalen, kter jsem ostatn ji pedpovdl apodrobn probral ve sv knizeDarwinv omyly roce 1998.

Bomba vybuchla pot, co na univerzit v Oxfordu nov datovalikostern nlezy ze sbrek frankfurtsk univerzity. Zmen hodnotynalhav vyaduj zmnu obrazu vvoje anatomicky modernho lovka, ato pinejmenm v obdob ped 40 000 a 5000 lety. Pedevm jen sotva

existuj vznamn nlezy lidskch pozstatk z doby ped 40 000 a 30000 roky!

Je to vlastn docela zbavn, kdy neandertlec z Hahnofersandu jemsto 36 300 star jen 7500 let, nebo kdy je z lebky nejstarhoVetsflce z paderbornskch psk rzem lebka nejmladho Vestfl-ce,nebo nen star 27 400 let, ale jen 250 a pochz z doby okolo roku 1750po Kristu. Ani fragmenty kost z proslul jeskyn Vogel-herdhhle nejsoustar 32 000, ale jen 3900 a 5000 let. U tchto a dalch nlez dolo k

chybprav o 30 000 let. Znamen to tedy, e stejn mlad jsou i pslungeologick vrstvy, jak z toho logicky vyplv? Modern lovk, jen piel do stedn Evropy dajn ped 35 000 lety a

vytlail neandertlce, tak proel nhlou omlazovac krou. Ze 17 000 a vcelet jeho existence nemme u dn kostn nlezy! Nejstar pisthovalectak nyn pochz z prostedn Klausenhohle v Bavorsku z doby ped 18 590lety. Jinak jsou vechny nlezy kost naich pedk podstatn mlad ne 10000 let. Kdy tedy neandertlci omldli o 30 000 let, jsou z nich nyn

modern lid, anebo je budeme i nadle oznaovat za neandertlce? Avaknejene mus bt redukovno st vtiny nyn nov prozkoumanchobjekt, ale navc se ukazuje, e dosavadn oznaovn nlez jakoneandertlci je jeden velk podvod. V roce 1999 byly nov prozkoumnydv kosti neandertlc nalezen v jeskyni Wild-scheurhohle. Ukzalo se, efragmenty lebek nalezen v roce 1967 pat jeskynnmu medvdu!Pomineme- li nlez mlnho ezku z vklenku jeskyn Klausenhohle, pakexistenci neandertlc v Nmecku dosvduj dnes u jen dva dal kostnnlezy: kosti z Nean-dertalu a jedna leben kost z jeskyn Hohlenstein-Stadelhhle v kraji Alb-Donau. Tak tito neandertlci by si zaslouili novdatovn.


4/247

To, e se podvod dostal na svtlo bo, je zsluhou nkolika mlovdc, kte, a za to jim pat dk, dosud neztratili smysl pro pravdu. Cechantropolog pitom tuto le zakrval cel desetilet. Ve zpravodajskmmagaznu Spiegel (34/2004) bval spolupracovnci vyprvli, jak siprofesor Reiner Protsch, antropologick hvzda prvn velikosti, datovnjednodue vymyslel. Mezi kolegy se pro podobn postupy dokonce vilooznaen protschovat, vymlet si. Kolegov tento podvod kryli celdesetilet, protoe v tom byl systm: veejnosti mohlo bt dogma o pvodulovka prodvno jen se zastrnm pravho stavu vc ve filmech,knihch i asopisech.

Masov evolucionistick indoktrinace, provozovan za spoluprcevelkch mdi, jako by zatemnila mysli lid. Byly potlaovny nejrznjneloginosti, vzbuzujc pozornost prostho lidskho rozumu, ale i

pekrucovn pravdy. Lid pak v, e urit vci v jejich mysli jsoureln, a nabvaj pesvden o absolutn loginosti aracionl-nosti zcelavymylench konstrukc. O sprvnosti svch pedstav naprostonepochybuj.

Kdy njak vdec v blm plti prohls nco pro veejnost, ta muteba ani nerozum, ale v kadm ppad mu v Vdci maj monopolna formuli: Je to vdecky nade v pochybnost dokzno, vypad to, jakoby toto kouzeln zakadlo pedem vyluovalo monost jakhokoli

rozporu (Standen, 1950).Abychom masovou evolucionistickou indoktrinaci odhalili,

nepinme v tto knize dn neosobn vdeck pojednn, sepsanodbornm jazykem, kter je pro vtinu lid asi tak srozumiteln jakontina. Naopak, shromdili jsme velk mnostv faktografickhomaterilu a empirickch skutenost z celho svta, kter dokazuj jedin:evolun teorie je pseudovda s nedoloenmi hypotzami, kter se opr ovdeck padlky. Pedkldan empirick doklady rozbjej evolun teorii

zahalujc nai spolenost jako jaksi difzn mlha, aby j dovolilynahldnout pravdu.K tomuto koloslnmu podvodu pat ve smyslu diskuse veden v tto

knize zejmna makroevoluce, tedy evoluce nad rovn jednotlivch druh(Mayr, 1991, s. 319): Z opice se nikdy dn lovk nestal! Naproti tomumikroevoluce probh v prod kad den a znme i jej umlou podobu vchovu zvat a pstovn rostlin. Jejich zkladem jsou pravidla ddinostispojen s variabilitou druh: ty popisuj Mendelovy zklady, tvoc dneszklad experimentln genetiky. Pipoteme-li k tomu jet klimatick vlivya zempisnou izolaci, dostaneme nov druhy zvat i lid, avak dnvvoj smujc vzhru, jak kou teorie Charlese Darwina.


5/247

1 Omlazovac kraNkter aspekty experimentlnho popisu historie Zem a ivota se ve

veejnosti setkvaj s obzvltn pozornost. Mohli bychom je s trochou nadszkyoznait jako Zillmerovu omlazovac kru pro Zemi a ivot na n. S odkazem na

monou soubnou existenci dinosaur a lid Zillmer vrazn zkracuje asovhorizont vvoje ivota, napsal profesor dr. Bazon Brock (2001, s. 16). Tatosoubn existence odporujc evolun teorii se opr o jednoznan nlezy, neboodbornk na jestry Paul C. Sereno nalezl nedvno ve stejn povrchov vrstv naSahae zkamenl kosti dinosaur, moskch jestr a obrovskch prehistorickchkrokodl spolu se zkamenlou lebkou krvy a zkamenlmi lidskmi kostmi.Tetihory, obdob, je dajn oddluje existenci dinosaur a lid, se tak ukazujjako naprosto iluzorn asov sek .

Jasnovidec z Arizony

Bhem vzkum v americkm stt Arizona jsem byl upozornn na neobvyklnlez, o kterm psaly noviny Arizona Daily Star 23. prosince 1925. V knizeKolumbus pisel jako poslednjsem zveejnil kresby t artefakt z tto sbrky(Zillmer, 2004, foto 70). Fotografie se mi toti v t dob nepodailo zskat.

Tyto nlezy nazvan podle nalezit na Silver Bell Roadpobl Tuc-sonu vArizon silverbellsk artefak tyjsou vyrobeny z olova. Zhadn artefakty objeven

pi nko lika vykopvkch v roce 1924 byly ns ledujcho roku vystaveny a takpopsny na univerzit v Tucsonu v Arizon. Pochzej silverbellsk artefakty vyroben z olova a popsan latinskmi a

hebrejskmi npisy z Evropy? Zpracovn olova ovldaly jizhy vechnyvznamn kultury ve Stedomo i v Indii. Ve starovk Itlii bylo olovo vevelkm stylu pouvno ke stavb akvadukt, vrob pohr a jdelnhondob. Nejstar ibersk psemn pamtky jsou olovn desky(Haarmann, 1998, s. 420) a v jednom viking-skm hrobu byla nalezenaolovn deska s npisem oslavujcm hrdinsk skutky zesnulho. Jin

vykopvky vynesly na denn svtlo stedovk amulety ze deva a olova slatinskmi psmeny a runami (Diiwel, 2001, s. 227-302).

Analza olova silverbellskch artefakt ukzala, e sestvaj z 96,8procenta z olova s pms zlata, stbra, mdi a zinku. Bylo zjitno, epvodn olovn tavenina byla vyrobena z rudy, kter se vyskytuje najihovchod Spojench stt. Zd se tedy, e artefakty byly zhotovenynepli daleko od msta nlezu a e nebyly pepraveny pes Atlantik.

Jde o ticet artefakt: mee a nboensk ke z olova, zsti pokryt

kresbami a npisy. Z naeho hlediska hraje zajmavou roli vyobrazendlouhokrkho sauropoda (dinosaura) na jednom z me. Zprva, kter


6/247

vyla 23. prosince 1925 v New York Times, rzem postavila nlezy docentra pozornosti americk veejnosti a rozpoutala spor odbornk. Opravosti nlez byl vedle jinch specialist pesvden i vedouc archeologna arizonsk univerzit Dean Byron Cummings.

Dal osud nlez je vak neznm. Na univerzit u patrn nebyly.Jeden odkaz nakonec ukazoval na muzeum Arizona Historical Society vTucsonu. Prvn telefont vak dn pozitivn vsledek nepinesl.

Kdy jsem pak muzeum navtvil, bylo mi eeno, e nlezy jsou zasutyv muzejnm sklep je vyloueno, abych je vidl. Nakonec jsem uspl,kdy jsem poukazoval, e jsem piletl az Nmecka, jen abych si je mohlprohldnout. Jist star dma m i s manelkou odvedla do podzemnchchodeb.

A tam ped nmi stla: devn bedna. Kdy jsem bednu otvral, uctili

jsme cosi jako zvan tajemn. Silverbellsk artefakty, vce ne 30 kuspochzejcch dajn z roku 800, bylo pkn hledn uloeno do specilnvyezanch devnch forem uspodanch nad sebou jako zsuvky. Vcene polovinu nlez jsem si mohl vyfotografovat (foto 1 a 2). Zbytekzsuvek pro m zstal uzaven, protoe jsem si s vedenm muzea pedemnedojednal dn oficiln termn.

Doufal jsem, e se v muzejn knihovn dozvm bli podrobnosti 0 okolnostech nlezu. V jedn tace jsme skuten nali originln

snmky z vykopvek, je trvaly pt let a do roku 1928. Podrobn zprvy ovykopvkch, jejich nrty, dal fotografie a popisy nalezench artefaktjsem nalezl v nikdy nepublikovan zprv Thomase W. Benta (1964), jense vykopvek zastnil.

Jeden nlez m obzvl upoutal: lo o senzan vyobrazen dinosaurana jednom z olovnch me. Pokud jsou artefakty zfalovan, musel btpadlatel ponkud pihloupl, vdy dinosaui byli poprv rekonstruovni vpolovin 19. stolet. Kdy vidme dinosaury na starch vyobrazench,

znamen to, e lid museli nkdy vidt iv dinosaury, nebo mli kdispozici jejich jet star obrazy, ty vak nemohly existovat, pokud je nobraz svta sprvn. Obrzek dinosaura na artefaktu datovanm do roku800 dajn usvduje nlez jako podvrh. Nebo snad ne?

Kdy se podvme na kresbu na mei, kter by snad mohla znzorovatapatosaura i diplodoka, kte tehdy ili na americkm jihozpad, je nmnpadn pedevm postoj tohoto sauropoda. V knize Dinosaui od A do Zz roku 2002 jsem probral dren tla tchto pravkch zvat s pihldnutmk nejnovjm nlezm, a tedy kontroverzn. Ty toti ukazuj, e sauropodiv rozporu s dosavadnm mnnm dreli krkvodorovn a mohli honadzdvihnout jen trochu, protoe jinak by se jim zaklnily krn obratle


7/247

(Zillmer 2004, s. 85 nn.). Tak ocasy dreli vodorovn, v prodlouenptee, a ji s nimi balancovali ve vzduchu nebo plavali ve vod na tolze usuzovat podle toho, e se mezi zkamenlmi stopami jejich nohoudn stopy po ocasu nenaly.

Pesto byly jet ped nkolika letech ve vdeckch publikacch 1 v muzech k vidn dinosaui s vysoko vztyenmi hlavami, asto v

pozici klokana, jak vleou ocas za sebou. Takto rekonstruovan kostrydinosaur byly ji mezitm ve svtovch muzech, pokud na to stailypenze, opraveny. Jestlie jsou silverbellsk artefakty vykopan v roce 1924padlky, bylo by zaprv tehdy u samo vyobrazen dinosauraneodpustitelnou chybou vdy z doby ped rokem 1800 dnourekonstrukci dinosaura nemme a za druh, kdyby umlec vytvoilartefakty teprve krtce ped oficilnm objevenm ve dvactch letech,

zobrazil by dinosaura tak, jak tehdej vda dala: se vzpmenmkrkem aocasem vleenm po zemi. Pokud jsou artefakty podvrh, musel bt tehdejumlec jasnovidec, protoe zobrazil sauropoda anatomicky sprvn vsouladu s vdeckm poznatkem o sedmdest let mladm. Anebo jsouartefakty pece jen prav? Vdli snad ped 1200 lety, jak dinosauivypadali, nebo se jet tehdy tu a tam vyskytovala

iv zvata?Jsou okolnosti nlezu dokladem jeho pravosti? Fotografie z vyko-pvek

ukazuj, e sporn artefakty byly pevn uvznny ve vrstv podobnbetonu, kter geologov kaj ca liche. Tato geologick vrstva tvoenuhliitanem vpenatm se vyskytuje na rozshlch zemch jihozpadnsti Spojench stt, tvo jakousi vrstvu z prodnho betonu, a k se jproto tak desert cement, tedy poutn cement. Stephen Williams,profesor americk archeologie a etnologie na harvardsk univerzit, ve svknize Fantastic Archaeology prezentuje sil-verbellsk artefakty jakopadlky, zrove se vak podivuje, jak dajn padlatel dokzal artefakty

pevn zapustit do vrstvy caliche, take vznikl dojem neporuenhonalezit vdy s vykopvkami oficiln zaali teprve archeologov zuniverzity v Tucsonu (Williams,

2001, s. 242).Bylo zjitno, e se tato speciln formace Caliche rozkld na velk

ploe podl horskho hebenu Tucson Mountains, nikoli tedy bodov,co pipoutlo jej uml vznik se souasnm zapoutnm artefakt(Bent, 1964, s. 321). Dean G. M. Buttler z College of Mine andEngineering na arizonsk univerzit navc potvrzuje, e caliche pr tuhnevelice pomalu a nen ance, e by artefakty mohly bt do tto formacezaputny teprve po pchodu Amerian (Bent, 1964,


8/247

s. 323, srv. s. 177).Akoliv mm na dlku tvrdnut jin nzor, nebo uhliitan vpenat

tvrdne relativn rychle, je pevn uloen silverbellskch artefakt doformace caliche dokladem pravosti nlez. Na druh stran by vak bylaformace caliche relativn mlad, jej st by nepekraovalo 1200 let, apovrch pout nad n by byl jet mlad. Vznikla snad tamj pouopravdu tak pozd? Jsou geologick vrstvy podstatn mlad, ne jakuvdj geologov? Jsou geologick svdectv dajn dlouhch asovchdob pouhou dezinterpretac? Jsou dajn pomalu, zrnko po zrnku,vznikajc geologick formace ve skutenosti dlem katastrofickchudlost, vytvoenm ve velmi krtk dob? Napklad obrov

Obr. 1: Dren tla. Anatomicky sprvn vyobrazen sauropoda souhlasc sesouasnmi nzory (B) s rovnm drenm krku a ocasu na mei vykopanm v roce 1924 vTucsonu (C), pochzejcm dajn z roku 800. Kdyby byl artefakt padlek, musel by btsauropod vyobrazen s vysoko zdvienou hlavou a s ocasem vleenm za sebou (A), jak toodpovdalo vdeckm pedstavm z roku 1924.

sk mosk vlny (cunami) zmn pln obraz krajiny a vytvo novgeologick vrstvy bhem nkolika hodin, zatmco normln, pomaluprobhajc procesy (sedimentace, eroze) by k tomu potebovaly cel staleti jet del asov seky. Podvejme se znova podrobnji na dajnsvdectv o vysokm st zemsk kry a polome si otzku, zda tuneprobhly rychl procesy, je by geologick obdob drasticky zkrtily.Dogmatick spojovn geologickch a biologickch (evolunch) obdobodhaluje prosazovanou, dajn pliv pomalu probhajc evoluci jakobchorku, nebo analogicky o pekot probhajc geologick procesy by

musely jakkoli dajn opi pedky jakoby nhle (zrychlen) pemnit namodernho lovka.

Vymylen tetihoryJednou z nmitek odbornk proti omlazovac ke zemsk kry je

vytven mocnch fosilnch tes. Vznikly tyto geologick formaceopravdu pomalu biologickm rstem nebo rychle jako anorganickformace? Stovky metr siln a do vzdlenosti mnoha kilometr se thnoucmasivn vpencov tvary v poho Rheinisches Schiefergebir-ge, obvykleinterpretovan jako fosiln tesy, posuzuje kritick odbornk Julius


9/247

Spriestersbach jinm zpsobem: V tchto nezvtranch vpencch jsouspry mezi vrstvami vtinou jak naznut noem a plochy vrstevvypadaj jako hladce ohoblovan. Skutenost, je je se vznikem tes vrozporu (Spriestersbach, 1942, s. 83).Jedin tes, kter Spriestersbachuznal za prav, byl zatopen vodou doln pehrady na Angeru uBredenbruchu a dlouhou dobu nebylo mono ho prozkoumat. K przkumudolo teprve po vyputn vody v roce 1985: na dajnm tesu nejsoudn vzjemn prorostl kolonie, nbr vrstvy natlaen jedna na druhou(dr. Joachim Scheven in: Leben 4, 1992). Co z toho plyne: v RheinischesSchiefergebirge

dn tes nen!U podobnch prvohornch formac ve stednm vdsku, Anglii i v

Alpch se pedpokld, e vznikly na mst (autochtonn) , a takov

interpretace je nesprvn. Vytven tchto tes si dajn vydalomiliony let. V tchto i jinch ppadech jde vak o anorganicky vzniklvlknit vpenec (stromatactis), jen se opticky naprosto podobbiologicky (organicky) vznikl struktue tesu, protoe vpencov vrstvyprorstaj horninu a jsou s n propojeny. Anorganick vznik tchtodajnch korla vrstevnatch korl (stromatopor) probh na rozdl odbiologickho velmi rychle, protoe voda v dutinch horniny me btuzavenajen za katastrofickch okolnost (ibid., 1992). Z toho plyne zvr,

e tyto prastar, dajn pomalu a na mst vznikajc tesy byly naplavenyve velmi krtk dob anorganicky za katastrofickch okolnost velkmi masamivody.

Na druh stran 420 milion let star prvohorn vpence (silur a devon)obsahuj tak prav koraly, kter vak nikde nevznikly na tomt mst. Tytousazeniny pedstavuj fosiln horniny naplaven v krtk dob potopy,je pochopiteln obsahuj mosk organismy ijc ped

potopou.

Dal argument pro vysok st zemsk kry: vysok st majdokldat zsti jet iv tetihorn tesy. Kdy jsem navtvil Velkbarirov tes na vchodnm pobe Austrlie, ekli mi, e jeho st seodhaduje na 20 milion let. To je vyloueno, oponoval jsem, vdy vmladch tetihorch (-24 a 1,7 milionu let) dochzelo k neustlmuochlazovn a teplomiln koraly pitom vyaduj vodu s vysokouprmrnou teplotou 20 stup Celsia. V t teorii nco nehraje!

K divu odbornk byl mj nzor v roce 2001 potvrzen lnkemzveejnnm v odbornm asopise Geology (sv. 29, . 6, erven 2001, s.483-486), nebo podle novch analz je Velk barirov tes star jen 600000 let omldl tedy tiaticetkrt. Dal vzkumy potvrd, zda jsou


10/247

analogicky mlad i ostatn korlov tesy ve svt. Avak aninov datace nen bez problm: v tu dobu pece panovala velk doba

ledov a bylo jet chladnji ne ped 20 miliony let. Snime tedy opt sttesu a nechme koraly rst bhem nkolika mlo tisc let ped potopou, kdyzemsk osa stla rovn (kolmo k rovin obn drhy) a od severnho kjinmu plu vldlo na zemi klima jako ve sklenku (podrobn o tom pi vDarwinov omylu) tedy za klimatickch podmnek, kter na Zemi dajnpevldaly od poloviny kdy do poloviny tetihor ped 30 miliony let. Aleo tom pozdji.

Omldnou i poho. Zrnka sldy z pkistnskho pedh jsoudatovna jen na 36 a 40 milion let (Nature, 8. 3. 2001, sv. 410, s. 194-197). Podle dosavadnch nzor mlo k vyvrsnn poho Hi-mlaje dojto 20 milion let dve, co znamen omlazen o tetinu.

Od jist doby vdeck vzkumy naznauj v obdob tetihor jist asovzkrcen (-65 a 1,7 milionu let). Analogicky k naim zvrm v Omylechv djinch Zem (Zillmer, 2001) by se muselo i obdob tetihor, nsledujcpo e dinosaur, zkrtit prakticky na nulu. asov komprimace tohotoobdob (tetihor) vyplv ze scne zniku svta (= potopy), je seoficiln klade na rozhran kdy a tetihor, kdy ped 65 miliony let vymelidinosaui.

Velk prodn katastrofy znamenaj pro postien zem vdy asov

skok (maj tedy asov dopad), nebo kataklyzmatick procesy probhajprudkm tempem, jako asov zkratka rovnomrn probhajcch,dlouhodobch geologickch sedimentanch proces. Pokud k asovmudopadu nepihldneme, prodn katastrofa jakoby zastupuje tmnekonen dlouho trvajc geologick obdob, bez nich se vakneobejdeme, protoe evoluce potebuje velmi mnoho asu.

Copak ale neexistuj tlust vrstvy horniny, kter dajn vznikly vetetihorch? Uloen vrstev (stratigrafii) z doby tetihor a nsledujcch

tvrtohor po vymen dinosaur (za hranic kdy a terciru) charakterizujesprvn geolog J. Hs: Souvislou, kontinuln sekvenci vrstev ode dnekado doby dinosaur (tedy pes tvrtohory a teti-hory, HJZ) bychom nenalinikde na zemi (Hs, 1990, s. 80). Pitom nelze zapomnat, e v tetihorchvznikly nejmocnj vrstvy sediment vech dob (podle Holta, 1966).

Ji Charles Lyell, pedchdce souasnch geolog, sprvn poznal(1833, s. 15), e tetihorn formace jsou obecn tvoeny osamocenmi,vzjemn izolovanmi hmotami, obklopenmi ze vech stran pri-marn asekundrn (tedy pvodn, HJZ) horninou. Proti tmto formacm bvajsituovna men i vt vnitrozemsk jezera resp. ztoky, jakoby v opoziciproti nosnm zemskm masm. asto jsou (tyto formace) stejn jako


11/247

uveden vody, velmi hlubok, pestoe jejich rozmry bvaj omezenV tomto ppad uinil Lyell sprvn posteh, nebo tetihorn vrstvy

nezaujmaj velk plochy, ale jsou rozptleny jako mal kobereky nebojako rozhzen dominov kostky (= geologick vrstvy). Jinmi slovy: abybylo mono vypracovat relativn chronologii tetihornch vrstev, musely bybt uspodny jistm logickm zpsobem, jako seazen kostky domina.Tento nezbytn pedpoklad zde vak zcela

chyb.Kdy se podvme na pehledn geologick mapy Evropy, Severn

Ameriky, Jin Ameriky i Asie a studujeme rozloen moskch usazenin,je se po kdovm obdob vytvoily v tetihorch, vyplyne nm uritsystm. ada velkch ek toti odvoduje irok i zk pnve, jejichokraje tvo koncentrick psy formac, je zapadaj jedna

do druh jak misky. Krsnm pkladem je v tomto ohledu pask pnev (pnev Seiny),

jej okraje byly vytvoeny v dob dinosaur (v jue a kd), zatmcojednotliv (mlad) lnky tetihornch formac nsleduj jeden za druhmjako koncentrick misky smujc k moskmu pobe na severu. Podobnvypad i struktura pnve Teme. Tak RJina a Dunaj teou z prothlchtetihornch lab; v Severn Americe obklopuj psy tetihornch hornindol dolnho toku Mississippi a stejn jev pozorujeme na vchodnm

pobe od Floridy po Karolinu. V Jin Americe protk Amazonkairokou pnv z mladch moskch usazenin a nejvt eky v Asiiodvdj vodu z bvalho moskho dna. Co z toho plyne: Tko bychomnali njakou vt poben oblast dnench kontinent, ze kter by vtetihorch (po e dinosaur, HJZ) krok za krokem neustoupilo moe(Walther, 1908, s. 455).

V souladu s naimi zvry lze bez pot na jedn stran najt zem, jenejprve zaplavily a pot opustily velk masyvody, a na druh stran poho

vznikl resp. vyvrsnn po vymen dinosaur (= po konci obdob kdy):teprve tyto procesy daly vbec vzniknout velkm ekm, kter pedtm, v edinosaur, jet neexistovaly.

Po e dinosaur dochzelo v zemsk ke k dalekoshlm pohy


12/247

Obr. 2: Terasy Garonny u Toulouse. Okraje velkch evropskch ek podl dol

starch zkladnch poho tvo mlad, ten psy z doby tetihor a tvrtohor. Vdy se vedlspor o to, zda doln rovina Garonny (svtl plocha) pochz ze starch tvrtohor (diluvia,srv. Bayer, 1927, s. 88) nebo je jet mlad, z holocnu (= aluvium, srv. Obermaier, 1906:citovno v Bayerovi, ibid.). Kad terasa dajn pedstavuje jinou dobu ledovou. Veskutenosti jde o svdectv krtkodob psobcch velkch zplav, je se valily dolmi kmoi. Zkladn poho pitom nlo nad vodami.

bm a vrsnn. V Evrop vznikly Alpy, Apeniny, Pyreneje a mnohomench poho. V Asii se tyily mohutn horsk systmy, jejich zhybyse valily jako vlny nesmrnho moe z nitra Asie a k Indick-mu aTichmu ocenu. Velk horsk psma vznikala t v zpadn sti Severna Jin Ameriky. Tmto procesem, vyvrsnnm And, byl obrcen smrtoku Amazonky, kter pedtm pramenila na Sahae a tekla pes Jin


13/247

Amerikuta tehdy jet souvisela s Afrikou do Tichho ocenu, a nikolijako dnes do Atlantiku. Tuto hypotzu jsem vyloil v Omylech v djinchZem (Zillmer, 2001, s. 74 nn.) a opr se o nlezy nezvtralch mulvysoko v Andch a o vyprvn domorodc, kte byli oividn svdkyvrsnn And. Tyto hypotzu podporuj vzkumy geologa Gera Hilmera(univerzita Hamburk). Jeho vzkumy byly zveejnny v televizi podnzvem Praamazonka {ZDF, 24. 9. 2000, 19.30 hodin).

Na povrchu dnen psen pout Sahary nael tm vdc jednak(dosud zachoval) fosiln kostry moskch mesosaur, dajn ijcch ped130 miliony let, zrove vak tak poutn krokodly ijc v malchjezerech, kter se dochovala dodnes a slou bedunm jako zsobnkyvody (gueltas). Jak dlouho peij mal populace tchto zvat v nepatrnchgueltas? Urit ne 65 nebo 130 milion let, tak sta toti maj bt

mesosaui. Jak star je Sahara? Pokud plovouc jeti ili jet ped prtisciletmi a vyskytuj se v ocenech dokonce i dnes, nen tu dnproblm: mesosaui uvzli v tvocm se psku pout a v malch tnchpeilo pr krokodl. Vznikla snad Sahara teprve ped nkolika tisci lety?Dolo zde ke zkrcen asu?

K promn Sahary ze subtropick stepi s hrochy, krokodly a slony namrtvou psenou pou dolo teprve ped 5000 i nanejv 6000 lety (podleoficilnho datovn): vyplv to z rekonstrukce klimatickch podmnek

proveden v roce 1998 Postupimskm stavem pro vzkum klimatu.Prudk zmny klimatu nejsp zpsobily mal periodick vkyvy obndrhy Zem a sklonu zemsk osy

Jet ped 6000 lety pokrvalo Cadsk jezero (slovo ad znamenjezero) na Sahae plochu 330 000 tverench kilometr. Dnes se zpoutnho psku jako ledovce z ocenu ty hory z mosk kdy,takzvanyardangs, a svd o nejvtm sladkovodnm jezee, jak ped5000 lety existovalo na aridnm (suchm) severu Sdnu. Radiometrick

st organicky vzanho uhlku v jezernch usazeninch jsme urili na8100 a 5200 let ped dnen dobou, potvrzuje profesor Hans-JoachimPachur (Svobodn univerzita Berln) prudkou zmnu klimatu na vchodnSahae (Pachur, 2002, s. 86).


14/247

Obr. 3: Zmna Klimatu. Jako ledovce sez poutnho psku ty hory mosk kdy(yardangs). Jsou svdky jet ped 5000 lety existujcho sladkovodnho jezera na vchodnSahae, na hyperaridnm (= extrmn suchm) severu Sdnu. Lev snmekz Pachur, 2000, s. 84.

Geoekologick rekonstrukce prosted na zem, kter je dnes ivotuneptelsk, se mimo jin opr o asi 5000 let star kosti hovzho dobytkaa stejn starou keramiku. Potvrzuj ji petroglyfy (skaln kresby) zokrajovch poho: vidme enu, jak doj krvu uprosted pokojnodpovajcch std a na stromech i klech vis keramick dbny, jak to

ped 200 lety popsal Bath u kmene ijcho 800 kilometr na jih odadskho jezera (Pachur, 2002, s. 86). Vypad to, jako by od vznikuSahary nedolo k dnmu kulturnmu vvoji. V kadm ppad bylisvdky vzniku Sahary lid.

Velk sti dnen Sahary tvoilo ped jet relativn krtkou dobouvelk moe. Na druh stran pramenila v adskm jezee Ama-zonka. V tudobu spolu jet souvisely Jin Amerika a Afrika. Kdy se tyto kontinentyopravdu oddlily? Dolo k tomu a ped nkolika tisci lety?

Masov hrob dinosaur v Nigeru se thne do dlky175 kilometr. Kostidodnes vynvaj z psku pout! Na zem zpadnho souseda adu,Nigeru, nachzme sti alostnch zbytk nkdejch rozlehlch vodnchploch. Uvzli zde nesetn dinosaui? Cadsk jezero se od vzniku Saharyneustle zmenuje. Od roku 1963 zbyla z 25 000 tverench kilometr jenalostn tyi procenta (dnes m 1000 tverench kilometr). V poslednch6000 letech se plocha jezera zmenila 3300krt. ili jinak eeno: ped6000 lety bylo jezero 3300krt vt!

Proto dnes le v psku pout kosti dinosaur (mj. Suchomimu) vedle

koster obrovskch krokodl, jako byl Sarcosuchus: a 15 metr dlouhdajn pedek naich dnench krokodl. Pitom vme, e dn voda


15/247

znamen dn krokodli. Pomeli tito krokodli v dob, kdy vzniklaSahara, tedy nanejv ped 6000 lety?

Profesor Paul C. Sereno (univerzita Chicago), svtov znm expert nakrokodly, nalezl v tto povrchov vrstv s kostrami jetr tak lebkukrvy zkamenlou stejn, jako byli pravc krokodli a dinosaui lec vte vrstv. Vzhledem ke zkamenn neme jt o krvu, kter zahynulateprve nedvno. Sereno (2003) sm pe: Co m co pohledvat lebkakrvy na takovm mst na zem, kde je plno dinosaur, jejich stpevyuje 100 milion let? To je sprvn otzka!

Kdy najdete zkamenlou lebku krvy, nemly by bt daleko anizkamenl kosti lid. A opravdu: Serenv tm zhy nalezlzkamenl lidskpozstatky ve stejn geologick vrstv, v n byly nalezeni pradvnkrokodli, dinosaui a zkamenl krva. Byli krvy a lid mu-mifikovni

houcm sluncem pout v dob jejho vzniku a zkamenli na bezchposlednch vodnch tn, zatmco krokodli a jeti ve stejn dob uvzlive vyschlch jezerech, kde jejich kosti dodnes le dobe zachovny vpoutnm psku?

Zd se, e lid byli svdky mocnch pemn a pevratnch proces vzemsk ke. Rovn mezi domorodci podl vchodoafrickhopkopovho systmu, jeho dlka in estinu obvodu Zem, uchovvdomorod tradice vzpomnku na velik zmny struktury krajiny a vznik

pkopov propadliny. Tuto tradici potvrzuj geologick jevy, nebo nktersvahy pkopu jsou tak hol a prudk, e mus bt mladho data a zdob, kdy u ili lid (Gregory, 1920).

J. W. Gregory (1894), jen prozkoumal systm vchodoafrickchpkop, se v roce 1920 piklonil k nzoru prominentnho geologa AsuardaSuesse (1885/1909), podle nho souvis vznik vchodoafrickhopkopovho systmu s poslednm velkm vrsnnm poho v Evrop, Asiia na americkm kontinentu. Vznikla obrovsk poho

relativn nedvno?R. F. Flint (1947, s. 523) zjiuje, e mocn zmny zemsk kry seodehrly v dob, kdy ji il modern lovk (zvraznn HJZ):

Napt v zemsk ke zpsobilo, e praskla podl polednku tm pocel dlce Afriky Stejn pina mohla vyzdvihnout horsk


16/247

Obr. 4: Povrchov nlezy. V pscch Sahary zprchnivly obrovsk

kostry dvnch krokodl a dinosaur (lev obrzek: Niger, Afrika).

Serenv tm nalezl v tchto povrchovch vrstvch vedle zkamenl krvy izkamenl pozstatky lid (obr.vpravo: Sereno, 2003).hbet na dn Atlantiku; a zlom a vrsnn urit probhly ve stejn dob

jako horotvorn procesy v Evrop a Asii. Tyto hory doshly sv nynjvky v dob, kdy ji ili lid; vchodoafrick pkopov systm se z vtsti rovn vytvoil a v dob existence lidskho druhu, na konci dobyledov.

Pohyby zemsk osyZa udlost, kter spustila pronikav zmny v zemsk ke, jsme v

Darwinov omylu oznaili nhlou zmnu sklonu zemsk osy (vi rovinobn drhy Zem) asi o 20 stup. V takovm ppad se horsk hebenyzdvhaly zvratn rychle: lid tak byli svdky tvoen horstev (takzvanorogeneze). Krom toho se pokryla ledem polrn psma a hranice mrazuse nhle posunula o nkolik tisc kilometr. Znamenalo to prudkzamrznut mj. severnch oblast stedn Evropy a zpadn Sibie.

Poprv pinesly novou diskusn platformu nov vzkumy geologWilliama W. Sagera a Anthonyho P. Kopperse {Science, sv. 287, 21.1.2000, s. 455-459). Zjistili, e ped 86 a 82 miliony let Zem mla dvamagnetick ply vzdlen od sebe 16 a 21 stup a potvrdili, e popsanjev zpsobil prudkou zmnu osy vi zemskmu plti (skuten pohybpl) a souvisel s globln zmnou pohybu pev-ninskch desek, velkmisopenmi vbuchy a zmnou magnetickch pl (Sager/Koppers, 2000).

Peili snad dinosaui prudkou zmnu skonu zemsk osy se vemiprvodnmi jevy, aby pak vymeli na nsledky dopadu jednoho jedinho

asteroidu? Urit ne. Pokud v souladu s oficiln chronologi umstme obudlosti do minulosti ped 65 miliony let, potom ob udlosti zpsobily


17/247

konec kdovho obdob (hranice kda/tercir) a vymen dinosaur. Pokudvak budeme pedpokldat, e tetihory vlastn neexistovaly, posune setento katastrofick scn smrem k souasnosti, do doby, kdy lidsledovali rychlou tvorbu hor na vlastn oi a sv zitky iv zachytili vmtech.

Do fiktivnch tetihor spad potom vlastn vyvrsnn Alp, k nmupodle pevldajcho nzoru vdc dolo ped piblin 30 miliony let. Alpyse pr zdvihaj jen o 0,8 milimetru za rok {Lexikon derGeowissenschaften). V rozporu s touto pedstavou o pliv pomalurostoucch horch by nhl zmna sklonu zemsk osy zpsobila rychl rstpoho jako v asov lup. V takovm ppad eroze nemla na rozdl odpomalho procesu zdvihn hor pro sv psoben jet dost asu: strmhorsk svahy psob dosud erstv. Zemsk kra se v na dob tak

bouliv drob prv proto, e byla nov petvoena teprve v relativnnedvn dob, vdy jinak by ji musela bt alpsk dol zavalena sut.

Proto neudiv, e se. prudce drol (eroduje) anglick pobe (a nejento), jak dokldaj nov data ze satelit European Space Agency (ESA,BdW, 10. 8. 2001). Je strm pobe v dnen podob relativn mlad,nanejv tisce let star? Nevyrvaly mohutn zplavy velk kusy pevniny,jak nzorn dokld rapidn erodujc strm pobe? Tento nzor bylpotvrzen. Na odbornm zasedn v Glasgow (Skotsko) pedloil vsledky

svch vzkum profesor geografie David Smith (univerzita Coventry).Podle nich oddlily Velkou Britnii od evropskho kontinentu pednkolika tisci lety, tedy a po dob ledov, obrovsk vlny. Zanechaly posob ostrov (BdW, 14. 9. 2001). Je strm pobe nmm svdkem udlost,kter se odehrly teprve nedvno?

Bouliv Severn moe je pitom z geologickho hlediska mlad pnev.Touto zem, je je dnes dnem Severnho moe, protkal Rn, jeho stbylo u Aberdeenu ve Skotsku (Basin Research, 13, 2001,

s. 293-312). Teme byla v tu dobu jeho ptokem. Jet v dob bronzovbylo Severn moe rodnou step a voda je zalila a pozdji (podrobnjiotzku probrme v knizeKolumbus piel jako posledn).

asopis Hamburger Echo referoval 15. z 1951 (citovno v Meier,1999, s. 490) o zdnliv kuriznch nlezech: Vzkumn lo ,Metaobjevila u ostrova Helgoland nlezy nevysliteln hodnoty. V hloubce30 metr byly na podmosk mlin objeveny dva mohylov hroby.Krom toho zde byly nalezeny pozstatky obydl, z -dun dary, prastarnad a dal spotebn pedmty z mlad doby kamenn a dobybronzov. Zvr: Severn moe zalilo pnev Severnho moe po skonendoby megalit.


18/247

Kdy se zdvihala poho, dochzelo k nesmrnm zplavm tak vdnench poutch na zpad Ameriky. V Yavapai Point Museum vNrodnm parku Grand Canyon se pe, emu vili domorod Ha-vasupaiov ijc v Grand Canyonu (vatek): Bh zla pokryl zemi velkoupotopou Kdy konen voda ustoupila a do ve se vztyily hory,vznikly eky; jedna z nich vyhloubila Grand Canyon, kter tak vznikl

Mty vyprvj o skutench udlostech. Podle nich byli lid pedrelativn krtkou dobou svdky zvanch zmn zemsk kry a souasnkyjetr: prun ps geologickch asovch tabulek se nsledkem tohosmrt a z celch tetihor nezbude prakticky nic.

Z eho vlastn vychz lenn tetihor na dlouho trvajc obdob(paleocn, eocn, oligocn, miocn, pliocn)? Vychz z vyhodnocenvyskytujcho se potu moskch mul (mkk). Rozhodujc roli pitom

sehrl podl mkk v jednom obdob. V 19. stolet byly tetihoryrozdleny do t (dnes do pti) obdob, piem podle Charlese Lyella meocn obsahovat 5 procent, miocn 17 procent a pliocn 35 a 95 procentijcch (recentnch) druh: m je podl druh mul ni, tm star mvrstva bt. Jak se dalo oekvat, ji zhy se pilo na to, e uvdnprocenta z Francie nelze jednodue extrapolovat do Anglie (Walther,1908, s. 454).

Tato metoda vychz z pedstavy, e mra vzniku novch a vymrn

starch druh u mkk (mul) je vude na zemi stejn. Pestoemylenka systematickho rozdlen tetihor byla takto vycucan z prstu a jezcela voluntaristick, udrela se a dodnes. Pro se u te -tihornch vrstevmluv vhradn jen o moskch ivoich, kdy v te -tihorch ili dajntak savci? Pro nlezy suchozemskch zvat nehrly dnou roli piurovn stratigrafle? K materilu mli pstup a znali ho jenspecialist (Thenius, 1979, s. 4). Utajen je povinn, protoe tetihornvrstvy jsou uspodny izolovan, jako ozy na pouti, a zdnliv jsou

dlem vody.Suchozemt savci se proto v te-tihorch museli utopit. Stephan J. Gould upozornil na to, jak kad pokus dokzat, e savci sekontinuln vyvjeli ke stle vym formm, musel narazit na empirickmateril (Gould, 1998). Za pardn pklad evoluce se pokld vvojovlinie kon. Gould (1998) konstatuje: Vechny dleit vvojov linielichokopytnk (k nim pat kon) jsou ubohmi pozstatky nkdejspn a bohat skupiny. Jinak eeno: dnen kon jsou outsidei mezioutsidery je to tedy asi ten nejhor pokrok evoluce, a u tento pojemznamen cokoli.


19/247

Ob vlnyelezn asteroid o prmru pouhho kilometru uvoln pi dopadu

ekvivalent energie 1,55 bilionu tun TNT a tak vytvo vce ne 800metr vysokou vlnu, je se rychlost 600 km/h a po 65 kilometrech mstle jet dv tetiny sv pvodn vky. Asteroid, jen dopadl na zemi nakonci kdovho obdob a dajn zpsobil vyhynut dinosaur, ml prprmr deset kilometr.

Nejvt cunami pozorovan v historick dob, je se vytvoilo posesuvu pdy na Aljace v roce 1958, bylo zhruba 500 metr vysok. V roce1998 stailo cunami o vce pouhch deseti metr, je vzniklo popodmoskm sesuvu ve vzdlenosti 2000 kilometr, aby na Pa -pui-NovGuineji zabilo vce ne 2100 lid.

Ped 200 miliony let pr vyvolal dopad meteoritu obrovskou vlnu(cunami) o vce a 1200 metr, je pronikla stovky kilometr do nitrastedn Evropy. Vrstva hornin stejnho st, je jsou dlem cunami, sah vsle dvou a pl metru od jinho Walesu a do jihozpadn Anglie a vlnazanechala jet v nmeckm Pfrondorfu vrstvy o sle 20 a 30 centimetr.Nejsp vak meteorit nebyl jedinou pinou masovho vymrn, ktiibingensk geolog dr. Michael Montena-ri, lo spe o souhru silnvulkanick aktivity a kosmickch dopa

d. (Spiegelonline, 16. 9. 2004). Jde o realistick popis obrovskprodn katastrofy, je vak v podku i datovn?O pouhch 20 milion let pozdji byli rybojeti, mot krokodli,

ostnat raloci a plesiosaui trojrozmrn narovnni v masovm hrob uEislingenu (v Bdensku-Wtirttembersku) jako sardinky v krabice.Paleogeologov z univerzity v Tubingenu se domnvaj, e pinoukatastrofy bylo uvolnn hydrtu metanu.

Uvolnn plynu metanu je dosud podceovan pina katastrof, jak se

v minulosti Zem odehrly nkolikrt. Pod Severnm moem se nachzejobrovsk zsoby tohoto plynu. Kdy plyn zane stoupat z moskho dna,obrovsk masy dna o velikosti Islandu klesnou do hlubin. Dsledkempoklesu jsou gigantick vraedn vlny. Cunami by za nkolik minut zaliloAnglii, Holandsko i severn Nmecko. Z mst jako je Hamburk a Brmy bynic nezstalo.

Geolog David Smith z univerzity v Coventry je pesvden, e prvtakov vlny zniily pevninsk most mezi Velkou Britni a kontinentemped pouhmi 8000 lety. Kleslo tedy dno Atlantiku (i s Islandem), je dnesle mezi ostrovem Jan Mayen a Islandem v hloubce 1000 a 2500 metr,teprve v posledn dob o 2000 metr (Wal-ther, 1908, s. 516)? Fridtjof


20/247

Nansen bhem plavby se svou vzkumnou lodFram zjistil, e ada druhryb obvyklch pro mlk moe, se dnes vyskytuje v hlubokm moi.

Po vbuchu sopky na ostrov Santorin kolem roku 1628 zaplavily asi60 metr vysok vlny cunami pobe vchodnho Stedomo apravdpodobn pivedly k zniku mnjskou kulturu na Krt. Katastroflncunami v Indickm ocenu z prosince 2004 proti tomu vypad takkanevinn, pestoe zpsobilo utrpen tolika tiscm lid.

Jestlie tetihory jsou jen zdnlivm geologickm jevem (= fiktivnmasem) a v zastoupen prodn katastrofy ztlesuj zrychlen as, vzniklyjejich vrstvy hlavn v dsledku obrovskch vln, jak jsme je popsali ve.Musme si ovem uvdomit, e ani doprovodn jevy (zemtesen,vulkanismus a zdvihn pevniny) neprobhly v jedinm dni, ale e trvalyjistou del dobu.

Teorie prodnho betonu popsan v Darwinov omylu prosazujcrychl vznik usazench hornin a geologickch souvrstv, pedpokld nejenjednu nebo nkolik velkch katastrof, nbr rovn celou adu nslednchkataklyzmat, je zpsobily pevrstven zemsk krya vyprodukovalynov, jakoby betonov vrstvy sediment, charakterizovan rychlmvznikem. Pedstavu, e obrovsk cunami teprve ped nkolika mlo tiscilety vrazn zmnila zemsk povrch a vytvoila nov zemsk vrstvy sezabetonovanmi fosiliemi (= masov vymrn), se dnes poprv opr o

novou vdeckou studii. Kdy na konci (dajn) doby ledov praskla 600 metr vysok ledov

hrz, je ohraniovala 270 kilometr dlouh jezero Missoula v dnenmamerickm stt Idaho, vekervoda z nho se bhem dvou dn vylila doPacifiku. Niiv missoulskd vlna odvdla desetkrt vce vody ne vechnyeky na zemi dohromady {Science, 29. 3. 2002, sv. 295, s. 2379-2380).

Victor R. Baker (arizonskd univerzita v Tucsonu) v odbornm listScience potvrzuje, e geologov psoben obch vln ignoruj, protoe

vychzej z pedstavy, e propasti a dol zformovala tiscilet pomalprce sil vody a vtru. e cel krajina pacifickho Jihozpadu dostala vdsledku jedin udlosti novou tv bhem nkolika hodin, to si vdcidlouho nedovedli ani pedstavit {Science, 29. 3. 2002, sv. 295, s. 2379-2380).

Podle Bakera pitom dochzelo k obm vlnm tak na jinchkontinentech, napklad v Asii. Svdectvm tchto vln, je smetly dokonce istovky kilometr irokou vysoinu, pokud jim stla v cest, jsou velkpnve jezer z doby ledov na Sibii (mj. Kaspick a Aralsk moe). Nasnmcch ze satelit jsou pitom dobe patrn zbytky psem kopc, ktervlna naruila.


21/247

Baker upozoruje, e geologov maj klapky na och a jejich pohled jeasto zaujat: Metodick problmy se studiem obch vln existuj ji oddoby, kdy geologie vznikla Ve dvactch letech zdokumentoval stopy avlivy missoulsk vlny, je zanechala po skonen doby ledov v oblastiChanneled Scabland v americkm stt Washington {Journal of Geology,sv. 31/8, 1923, s. 617-649), setkal se vak s ostrou kritikou tehdejhovdeckho establishmentu (science commu-nity). Ten se teprve po roce1960 smil s mylenkou, e tuto ob vlnu zpsobilo protren ledov hrzejezera Missoula z doby ledov na jinm okraji kordillerskbo ledovhottu na americkm severozpad... Velmi kontroverzn studie obch vlndokazuj, e nauka o tchto vlnch nerespektuje ve vd uznvan zkladnprincipy rovnomrnhovvoje raen Lyellem. J (Baker, HJZ) jsem vaktoho nzoru,

Obr. 5: Missoulsk vlna. Palouse Canyon v americkm stt Washington jedlem missoulsk vlny, je v solidn ule vyhloubila dol hlubok 90 a 160

metr: tato katastrofick udlost se odehrla po skonen doby ledov teprveped nkolika tisci lety. Vzniklo tak dol tvaru U, typick pro dobu ledovou.Mal obrzek (z Bakera, 2002): Tento blok bazaltu je 18 metr dlouh amissoulsk vlna ho odnesla deset kilometr daleko.

e studium obch vln odhal neekan souvislosti a pekvapivparadigmata vysvtlen {Science, 29. 3. 2002, sv. 295, s. 2379-2380).

V dsledku obch vln dochz ke strukturln novmu uspodnpevnch ltek, je strhnou s sebou, protoe ty se dostanou do ocen, moa jezer, kde vytvej nov vrstvy a tedy i sedimentovan horniny, je sehydrodynamicky roztd podle specifick hmotnosti pevnch ltekobsaench ve vodn mase. Vespod pak nachzme hrub sousti (balvany


22/247

a kameny). m jsou pak zrna a tak ppadn fosilie v sedimentech ve,tm jsou men (trky a psky). Systm vzniku vrstev je vdy stejn, takepokud bylo takovch obrovskch vln nkolik, le jeden na druhm blokysediment, jejich jednotliv souvrstv jsou uspodna podle veuvedenho vzorce.

K obm vlnm dochzelo i v Austrlii. Geomorfologov profesor TedBryant (univerzita ve Wollongongu v Novm Jinm Walesu) a kolegov sedomnvaj, e v poslednch tisciletch zasahovaly Zemi velk meteoritypomrn pravideln. K tomuto nzoru (kter rovn sdlm) dosplistudiem etnch stop zpustoen gigantickmi

vlnami Obr. 6: Tdn hornin. Kdy se minerln usazeniny od bahna po jemn psek a

trk sms na polvku s plovoucmi organickmi ltkami a velkm mnostvm

vody a podn promchaj, pak po njak dob, kdy je sms ponechna v klidu,vznikne vertikln rozvrstven podle velikosti zrn (vlevo). K podobnmuhydrodynamickmu roztdn dochz psobenm obch vln jako pi katastrof veVersilii (Tosknsko) 5. kvtna 1998 (vpravo): v tomto ppad rozeznme ptroztdnch horizontlnch vrstev.

(cunami) na jihovchodnm pobe Austrlie (Bryant, 1997, 2001; srv.Young, 1996 aBulgarian GeophysicalJournal, 1995, sv. XXI, . 4,

s. 24-32).Pomoc potaov simulace uril Ted Bryant (2001) vku vln cunami

po dopadu nebeskho tlesa o prmru esti kilometr uprosted Pacifiku.S pomoc (ode mne vypjen) radiokarbonov metody bylo ureno st


23/247

skopek mul vyplavench daleko na pevninu: mosk ivoichyvyplavilo v poslednch tisciletch na pevninu alespo est rznch cunami.Dv nejvy vlny zaplavily ped 6000 a jen ped asi 400 i 500 lety izem poloen jet 130 metr vysoko (Bryant, 2001, srv.Die Welt, 20. 9.2002). Lid byli svdky tchto obrovskch vln a kataklysmata peili.

Zdnliv nzk st je mon jet pli vysok, nebo radiokar-bonovdatovn dvaj asto fantastick sla. Ve vdeckm asopise Science (sv.141, 16. 8. 1963, s. 634-637) bylo zdokumentovno, jak byloradiokarbonovou metodou ureno st jednoho mkke na 2300 let.Uren mlo jen jednu malou chybu na krse: zve jet ilo! V jinmppad urila metoda st 27 000 let. Tak v tomto ppad lo o dosudijc exempl (Science, sv. 224, 6. 4. 1984, s. 58-61).

Doloeny byly i dal zplavy, nap. v odbornm asopise Geology (sv.

32, . 9, z 2004, s. 741-744): ostrov Havaj, hlavn ostrov Havajskchostrov v Tichm ocenu, zalila obrovsk ztopov vlna ped 120 000 lety.Na boch vulknu Kohala sahaly vodn masy a do ve 500 metr.dajnou pinou bylo zcen boku sopky Mauna Loa.

Charles Darwin plul na palub Beaglu kolem svta a na cest naGalapgy navtvil Andy v Jin Americe. Do cestovnho denku si zapsal:

Nejvt st tchto vymelch tvernoc, pokud ne vichni, ila vpozdn dob a byla souasnky vtiny dodnes ijcch mul. Od doby

jejich ivota se tvar pevniny nijak zsadn nezmnil. Tak co potomzpsobilo vymen tolika druh a celch eled? Logicky a nevyhnutelnvs v takovm ppad napadne njak velk katastrofa, ale aby byli taktoznieni mal i velc ivoichov, v jin Patagonii, v Brazlii, v perunskchKordillerch a i v Severn Americe a po Be-ringovu inu, to by semusely otst samy zklady na planety.

Jak se stalo, e Darwin nakonec ze svch pozorovn odvodil taknesprvn zvry? V Darwinov dob ji byly znmy hromadn nlezy

zahubench zvat v Jin Americe i jinde po celm svt. Alfred Rus -selWallace (1823-1913), jen souasn s Darwinem hlsal teorii prodnhovbru, sm upozornil na hory Sivlik na pat Himalje, je byly v dlcenkolika set kilometr doslova posety kostmi zvat.

asto se setkvm s otzkou: Jak mohli lid vbec takov peklo pet?Pedevm musm znovu zdraznit, e potopa nebyla udlost, kter by seodehrla za jedin den. Z globlnho hlediska byly rzn oblasti postienyprodn katastrofou a jejmi nsledky s rznou intenzitou a v rznm ase.Rovn katastrofln cunami v Indickm ocenu z roku 2004 ukzalo, elid jako zzrakem peili, v logice navzdory.

Hypotzu globln katastrofy podporuje rozshl genov studie: v


24/247

uplynulch milionech let stlo lidstvo minimln jednou na pokrajivymen. To znamen, e pedkov lid museli v njakm momentu ztratitvtinu sv genetick rznorodosti pravdpodobn proto, e se poet lidvrazn snil (PNAS, 1999, sv. 96, s. 5077-5082).

Zstv otzka, jak rychle se me po prodn katastrof obnovitdruhov pestrost. Kdyby nebyly hory i moe a hojnost mstaprovechny, pak by byla nae proda asi o nkter druhy chud. Kdyizolace trv dostaten dlouho, mohou vzniknout nov druhy. Nemus tovak trvat tisclet: dv spoleenstva jednoho druhu losos, je ij v tmejezee, se rozely vlastnmi cestami ji po 60 letech za mn ne 13generac se z jejich potomk vyvinuly dv morfologic-k odlin populace,kter se rozmnoovaly bezmla ve vzjemn izolaci (Hendry, A. P.,akol.in: Science, sv. 290,20.10.2000, s. 516-518). Na stedomoskm ostrov

Korsice existuj dv spoleenstva modi-nek, je ij jen 25 kilometr odsebe, avak nems se {SpW, 6. 9. 1999). Za uritch okolnost (izolace,klimatick zmny, ivotn prosted) probh vvoj novch druh a osdlennovho ivotnho prostoru relativn rychle. Ve druh polovin 19. stolet seped oima uaslch biolog svtl spnuka ijc na bzch bhem prdesetilet zmnila v ddin ernohnd zbarvenou variantu, je se taktopizpsobila ivotnmu prosted zneitnmu sazemi a prachem. Situacenebv vdy tak jednoduch, avak podobn se relativn rychle vyvinuly z

hndch medvd a ervench liek jejich bl arktick varianty. Z naich dosavadnch vklad vyplv, e se tetihory asovou

komprimac zhustily do tm nulovho trvn. Toto obdob skonilo ped1,7 milionu let nstupem tvrtohor. Kdy geologov 19. stolet rozdlilitvrtohory na pleistocn a holocn, nevychzeli z asovho dlen, aleorientovali se podle udlost. Pleistocn (dnen data: 1 700 000 a 10 000let ped na rou) se nazval diluvium {latinsky, povode, potopa) a

holocn, jen zaal ped 10 000 lety, aluvium (= napla -venina, naplavenzem). Je to sprvn oznaen pro udlosti, jejich psobenm vzniklygeologick vrstvy vlivem obrovskch vln rychle, a nikoli, jak tvrdortodoxn geologie, pomalu, zrnko po zrnku,v prbhu celch milionlet.

Tak geologickou ptomnost po skonen doby ledov ped 10 000 letyoznaovali dvj geologov sprvn, kdy ji uvdli do souvislosti spotopou a tak ji podle tto udlosti sprvn oznaovali. Vraz aluviumse toti vztahuje k procesm souvisejcm s nvratem vody z plivov vlnydo ocen a mstnch retennch kotlin, je se tmto zpsobem mnily vjezera z doby poledov.


25/247

Napklad v dol stednho Mohanu byly dajn ped 850 000 a 760000 lety (Liedke, 1995) mimodn rychle uloeny 50 metr sil

n vrstvy psku a trku, na co upozornil ji wiirzbursk geolog ErwinRutte (1958). Sedimenty byly navreny najednou bez vtho peruen(Rutte, 1990, s. 235), bez peruen v geologicky velmi krtk dob(Krber, 1932, s. 30). Mohutn vrstvy, obsahujc i lidsk pozstatky (jakoelistHomo heidelbergensis, heidelberskho lovka), nachzejc se tsnpod dnenm ternem, tedy vznikly bhem nkolika mlo dn, ba monhodin (viz foto 33). S pihldnutm k asovmu urychlen (= rychlnaplaven) se tato udlost odehrla jen ped nkolika mlo tisciletmi.

Jin pklad: Podlo Berlna, nachzejc se tsn pod povrchem,vzniklo z geologickho hlediska ped pouhmi 10 000 lety (Bayer,2002, s. 29 a 35). Pnev v severovchodn sti Nmecka pokrv mocn

vrstva psk a jlu, by jen zsti uspodan, je obsahuje nesmrnmnostv velkch i mench balvan. Usazeniny v mnoha ppadechzeteln ukazuj, e je transportoval, valil a usazoval bouliv pval vln.Geologov 19. stolet uvdli tyto naplaveniny do souvislosti s pohybemvod pipomnajcm potopu (srv. Walther, 1908, s 492).

Hloubkov vrty odhalily, e mocnost diluvilnch usazenin vsevernm Nmecku je vt ne na vtin zem Severn Ameriky{American Geologist, 1892, s. 296). Severonmeck rovina je star pnv,

je sah a do hloubky deseti kilometr a je vyplnna sedimenty a solnmiloisky. V mlad dob, za velk doby ledov, vznikly vrstvy usazenin,je sahaj od Polska pes Dnsko a do Belgie a dosahuj mocnosti bezmla200 metr, napklad pod Hamburkem a 192,6 metr a pod Berlnem 166metr (Wahnschaffe, 1901, s. 17nn.). O suov materil uloen ledovci jtneme, protoe povrch je na jednotlivch mstech zcela nezvisl natvarech relifu podlo ve vtch hloubkch. Krom toho dochzelo kpohybm zemsk kry jet ve velice nedvn dob (tamt s. 70).

Zajmav je teorie E. Bolla (1846, s. 263nn.). Podle nho zpsobila veSkandinvii vulkanick innost katastrofu, kdy prorazila ta-mj ulovvrstvy: v tto udlosti spatoval hlavn pinu vzniku diluvia v severnEvrop (srv. foto 39 a 42). Pitom ml postihnout v irokm okruhukrajinu i v sousednch zemch d vulkanickch (kamennch) bomb, snm jsme se setkali i v roce1980, kdy vybuchla sopka Mount St. Helens.A skuten: a v Durynsku nachz-me bludn (na dan msto nepatc)kameny, je pochzej ze Skandinvie a o jejich zpsobu pepravy sevedou spory. Podle Charlese Lyella dopravily tyto balvany do Nmeckaledovce. Tato nktermi geology dosud zastvan driftov teorie byla vakmezitm oputna (Schwarzbach, 1993, s. 34).


26/247

Musme zdraznit, e geologov maj na ukldn geologickch vrstevrzn nzory. Bezmla a do poloviny 19. stolet se jejich vznik uvdl dosouvislosti s konkrtnmi udlostmi (zplavami, vbuchy vulkn, posunyzemsk kry, sesuvy svah), avak od doby, kdy byla zavedena geologickasov tabulka, pevauje nzor, e sedimenty se usazovaly pomalu a ejich lze pouvat jako hodin k uren prbhu evoluce. Vytvengeologickch vrstev je z tohoto modernho vdeckho pohledu zleitostdlouhch asovch obdob a nikoli dsledek krtkodobch udlost. Jde ozsadn odlin zpsob pohledu na druh a zpsob usazovn a rychlostvzniku vrstev hornin, zejmna od vymen dinosaur v poslednch 65milionech let (= v tetihorch

a tvrtohorch).Pokud pohlme na geologick vrstvy z tohoto novovku Zem jako na

vsledek jedn nebo nkolika udlost (prodnch katastrof), bude asvzniku tchto formac podstatn zkrcen, nebo katastrofy, a potopyobzvlt, se vyznauj tm, e odnenm a ukldnm materilu zmntvnost krajiny rychle a nhle. V poslednch letech se nicmnneokatastrofismus pomalu, ale vytrvale vrac do geologickho mylen, jese obrac k nzorm Georgese Cuviera (1769-1832). Ten zastvalstejnjako j spolu s jinmi tehdejmi geology nzor, e zvata dvjch asvymela v dsledku nesmrnch prodnch katastrof (katastrofick teorie), ale

tak, e druhy jsou nemnn (dogma o stlosti druh).Nicmn pomalu se mezi geology formujc neokatastrofismus nemena jedn stran nechat neporuen zsady rovnomrnho vvoje podleCharlese Lyella a tedy bez povimnut i geologickou asovou tabulku, abyna druh stran ostchav tvrdil: My pece vme na prodn katastrofy.Takov nzor odporuje, podvme-li se na to globln, teoretickmzkladm resp. dogmatm teorie rovnomrnho vvoje v geologii i vbiologii. Kdy chcete zmnit mylen, tak laskav dsledn! Podvejme se

nyn na jednu katastrofickou udlost, kdy se jakoby zrychlil, as,dkladnji.Slavn kdov skly v jin Anglii jsou podobn jako na Rujn nebo

na dnskm ostrov Moen tvoeny hlavn as z planktonu. Vedle nichjsou zde i mule rznch mkk a domeky foramini-fer(jednobunnch ivoich s pevnou schrnkou). Na tto kd, uvan ike psan, je zvltn, e je tm ist moskho pvodu, bez sediment zpevniny. Proto zstv vznik tchto vpenc pro dnen geology zhadou,zvl kdy dnes nemme pro tyto rozshl kdov usazeniny dnsouasn objekt ke srovnn. Jestlie budeme pedpokldat, e tvaryvznikly pliv pomalu, pekrauje masa vpenatch pozstatk as


27/247

jakkoli mysliteln rmec. Nedolo vak v rozporu s teoriemirovnomrnho vvoje k explozivnmu rozvoji as? Nebyly tytoplanktonick asy zdrojem obivy pro sauropody ijc ve vod (a jmyslm, e byly)? Nemli tito a 50 metr dlouz b-lorav dinosaui jenproto horizontln (a nikoliv vertikln) pohybliv dlouh ocasy a krky,aby si mohli drobouk organismy pihnat ke tlam, a nepouvali nhodousv velk chtny s kolkovitmi zuby k prosvn malch ivoich, jakoto dnes svmi zuby dlaj velryby?

Velmi vysok teploty a tehdej sklenkov podneb v kd vytve lypedpoklad explozivnho rozvoje as, celosvtovho rozenjednobunnch ivoich se schrnkami a nakonec i sauropod. Podleoficilnho nzoru petrvaly prmrn tropick teploty ve stednch kcha do doby zhruba ped 30 miliony let, pak nsledoval pokles. Napklad v

eocnu (podle oficiln datace ped 55 a 38 miliony let) ila vseverozpadnm Nmecku jako soust planktonu foraminife-ra, vyadujcsubtropickteploty. K pekvapen pracovnk jedn nedvn expedice, jeprovdla v Arktid vzkumn vrty, ily nejen v severnm Nmecku, ale i vSevernm ledovm ocenu ped 55 miliony let subtropick mosk asy, jeke svmu ivotu potebuj vodu o teplot 20 stup (zprva dpa z 6. 9.2004, 4.11 hod.) tomuto problmu jsme se ostatn vnovali ji vDarwinov omylu.

V kadm ppad mohou mocn kdov usazeniny naplavit jennesmrn vry za gigantickch zplav. Ve Spojench sttech byly nankterch mstech v kdovch usazeninch dokonce prokzny kc sevrstvy. To svd o rychlm vznikuvrstevpod vodou,pi rychlosti proudnvody 50 a 160 centimetr za sekundu, v zvislosti na hloubce vody{Sedimentary Geology, 26, 1980; srv. Zillmer, 2001,s. 281). Pi jetvych rychlostech vody vznikaj ploch psit povrchy, pi nichpevauj tvary pipomnajc ebrov.

Mocn vrstvy kdy naplavily pohybujc se nesmrn masy vod, daldoklad zkrcen asu a rychlho vzniku, ale pak je obrovsk vlny zasezaaly, jako obrovsk bagr, erodovat a vsledkem je dnen strmpobe. Z tohoto pohledu neudiv, e (nejen) anglick pobeprv dnestrp zrychlenou eroz, nebo toto strm pobe je relativn mlad. Tak seztil symbol kdovho pobe na Rujn, do vky 20 metr njcWissower Klinken. Padest tisc kubickch metr kdy dnes le na dnmoe.

Dal mladk: Grand CanyonVelk vodn masy jsou patrn odpovdn i za vznik dalch prodnch


28/247

div. VDarwinov omylu uvdme jako pklad Niagarsk vodopdy, kterjsou oividn star teprve pr tisc let. Ve stejnm duchu jsem vysvtloval,e relativn mlad mus bt i Grand Canyon (Zill-mer, 1998, s. 229nn.).Naproti tomu je na zklad postultu dlouhodobho vvoje krajinyvlivem klimatick eroze po obdob kdy st Grand Canyonuodhadovno na 65 milion let (doba kdy se zdvihla Kaibabsk ploina),novji vak nkte geologov uruj jeho st na sotva est milion let.

Vyplaven Grand Canyonu vak maj na svdom jen velmi velk, anikoli nepatrn vodn masy (Colorado River). V souladu s touto pedstavouzde jde o relativn mladou rokli, je katastroficky (rychle) vznikla vnkolika fzch erozivn innost velkch mas vody opt prudk zrychlenasu.

Pesn takovou pedstavu potvrdila roku 2002 americk Geologick

sluba ve spoluprci s geology z univerzity v Utahu. Pslunou zprvuvydal United Press International 20. ervence 2002, 4. jna 2002 jipevzala agentura VdlNachrichtenpod titulkem Prastar rokle? Kdepak!

Robert H. Webb (U.S. Geological Survey v Tucsonu, Arizona) pe, espodn tetina Grand Canyonu, InnerGorge, je pravdpodobn jen 770 000let star: Propast vyhloubila srie krtkch, ale prudkch udlost.Obrovsk lvov hrze dajn nkolikrt zablokovaly

Obr. 7: Grand Canyon. Kamenn dr v poped je 54 metr nad ColoradoRiver a vytvoila se pr ped pouhmi 160 000 lety po protren lvov hrze (LD;Fenton a kol., 2002, s. 196). Podle dosavadnho nzoru byla tato lva vyvrena vpozdnm neozoiku jen ped pr miliony let (Hamblin, 1994). Vzh ledem k dobrmu

stavu tm nezvtralch kamen (B = ediov balvan dlouh asi jeden metr)autor navrhuje zredukovat s t tto udlosti jen na pr tisc let. zpadn st a vzedmuly n vody. Kdy se potom hrze protrhly,


29/247

gigantick plivov vlny vyhloubily n koryto, dnen Grand Canyon. Zkoumna byla hlavn pvalov vlna z doby ped 165 000 lety, je

mla vyhloubit spodn st Grand Canyonu. Vodn masy byly podle Webba37krt vt ne nejvt prtok v Mississippi: vce ne 400 000 kubickchmetr za sekundu (srv. Fenton a kol., 2002, s. 191-215). Ve srovnn s tmprotkalo Colorado River ped postavenm hrz nanejv sotva 6000kubk za sekundu, dnes mn ne 400 to je tiscina vodnch mas, kterse hnaly Grand Canyonem.

K nejrozshlejmu vyplavovn Grand Canyonu mlo dojt ped 100000 a 120 000 lety. Zajmav je nyn zjitn Roberta H. Webba, e zalvovmi hrzemi vznikala jet ped 11 000 lety vt jezera, jenahrazovala chybjc delto vit st ek. Tak na tuto okolnost jsemupozoroval ji dve, nebo hledn odtransportovanch erodo-vanch

mas zstvalo bezspn. Pdn vpln existuj sice tak dl po proudusmrem ke Kalifornii, avak celkov mnostv, prokazatel-n pochzejc zeroze, je pli mal. Byly snad erodovan masy splchnuty vlnami doPacifiku a vytvoily tam nov vrstvy, roztdn podle velikosti zrn?

Voda obrovskch pval tcch se Grand Canyonem pr pochzela ztajcho ledovho pkrovu velk doby ledov. Protoe vak jsem tohonzoru, e toto bezmla dva miliony let trvajc obdob vbec neexistovalo,a jeliko zalednn zem byla daleko vce na sever u kanadskch hranic,

pak jedin vysvtlen je obrovsk pvalov vlna. Zajmav je, e Robert H.Webb ji srovnv s biblickou potopou. Podle nho vak potopu zpsobilyprudk det. Zapomn pitom na studn z hlubin, nebo voda pichztakx hlubin zemsk kry, ba dokonce a ze svrchnho zemskho plt.

K divu geolog chrl vulkny krom lvy t nesmrn mnostv vodya vodn pry. Podle bnch geofyziklnch teori o fungovn lvovchvulkn vlastn nem k dnmu niku dochzet. Jene existuj i skutenbahenn vulkny, kter lvu nechrl: pkladem me bt v roce 1980

vbuch sopky Mount St. Helens v americkm stt Washington. Pot, cobyl exploz pry odtren a odmrtn ledem a snhem pokryt vrchol hory,valily se po jejch svazch rychlost huriknu pyroklastick proudy vpodob tekutho, turbulentnho bahna z jemnho vulkanickho prachu.Oekvali bychom, e tyto usazeniny budou homogenn a dobe promsen.Z bahna inoucho se velkou rychlost vak vznikaly vzjemn naprostooddlen vrstvy z jemnch a hrubch stic. Takov procesy se dhydrodynamickmi zkony.

Devatenctho bezna 1982 roztla velik masa snhu, je se vytvoila vkrteru. Proud bahna vyhloubil za devt hodin systm kanl a ti roklehlubok 30 metr. Jedna z nich dostala nzev Mal Grand Canyon v


30/247

Toutle, protoe vypad jako zmenen model Grand Ca-nyonu v mtku1:40. N zvr: velk mnostv vody i bahna me se zvratnou rychlostdospt ke stejnmu vsledku, na jak by mal mnostv vody potebovalocelou vnost dojde k nesmrnmu zrychlen geologickho asu.

Pda zkapaln i pi zemtesen. Snmky satelitu Landsat-7 ukazuj, jakpi zemtesen v zpadn Indii v lednu 2001 vytryskla voda na mstech, jebyla pedtm such, Mocnmi otesy se pda zane na nkterch mstechchovat, jako by byla tekut, piem se z jemnch

sediment uvoluje voda (srv. SpW, 27. 4. 2001). V Nmecku se takovfosiln tektonick studn se zkapalnnm pdy (Thorson, 1986, s. 464n.) ,s nim se na nkterch zemch setkvme, nepisuzuj zemtesen, alepsoben doby ledov a kme se jim ledov klny.

Nai tezi vody z hlubin mezitm potvrdily dal vdeck vzkumy.

est set kilometr pod zemskm povrchem patrn jsou nesmrn zsobyvody (BdW, 27. 4. 1998). Americk geolog Joseph Smyth (univerzita vBoulderu) v: zemsk nitro obsahuje zsoby vody o objemu t a ptiocen {SpW, 18. 9. 1999). V Omylech v djinch zem jsme tuto tezipopsali ble jako teorii drenn slupky.V drenn slupce dochz vespodn sti zemsk kry pi teplotch 425 a 450 stup k vysrenminerl (eleza, vpnku, hoku) a zrove vzhledem k panujcmuhorku stoup tlak pry (Zillmer, 2001, s. 252nn.). Unikajc petlak tla

spolu s vodou k zemskmu povrchu tak masy psku. Z vpnkuvysrenho v drenn slupce vznik s vodou a pskem jaksi beton, jenme v dsledku petlaku vytvet na zemskm povrchu cosi jako kopule.Protoe sms psku a vpnku obsahuje pojivo (vpnk), ztvrdne v horupevnou jako z betonu. Takovm tvarem je Ayers Rock v Austrlii. Jehohladk povrch svd o vzniku hory najednou v nedvn minulosti,protoe zub asu ji jet pli nenahlodal. Dry, s nimi se tu a tam napovrchu setkme, jsou bubliny vody vyschl z pvodn mkk smsi

prodnho betonu. Pomalu, zrnko po zrnku, neme vzniknout dnskla jako Ayers Rock, u proto ne, e procesy hydraulickho tuhnutvpnku (vpence) mohou trvat jen po jistou dobu.

Vrame se vak jet jednou ke Grand Canyonu. Oblast Grand Canyonuse podle nzoru nkterch geolog zaala zdvihat ped asi 65 miliony let,a doshla vky asi 2000 metr. Budeme-li msto teti-hor a tvrtohor vdlce 65 milion let pedpokldat katastrofickou udlost s rychlmprbhem, pak nejen dinosaui ijc na Colorad-sk ploin vymeli vdsledku kataklyzmatick prodn katastrofy ped pr tisci lety, ale v tudobu se zdvihla z moe takt Coloradsk ploina, nebo vodorovngeologick vrstvy Grand Canyonu vznikly pod vodou. S touto udlost se


31/247

shoduje rovn ada vulkanickch vbuch, jejich lvov toky vytvoilypodle zkoumn Roberta H. Web-ba lvov hrze zpsobujc vzdut vody.Voda nkdejch jezer z Co-loradsk ploiny pak tak nepochz z vodyproudc z tajcchfiktivnch ledovc: copak mohou njak ledov masyvytvoit tok rovnajc se 37nsobku Mississippi? Naopak, voda zstipochz ze zemskho nitra (a mme tu zase zkapalnn pdy), pedevmvak ze severoamerickho vnitrozemskho jezera, je v kdov dob tmdlilo zpadn a vchodn st Ameriky na dva kontinenty. Horotvor-ba (nakonci kdy = potopa) zdvihla vodu do ve a ta se shromdila v pnvch.V dsledku prudkch lijk zaala jezera petkat. Po protren hrz se znich vyvalily nesmrn zplavov vlny a v nkolika fzch vyhloubilyGrand Canyon. erstv psobc linie stavu vody v suchch jezerechdnench poutnch oblast Coloradsk ploiny dnes jen pipomnaj

nvtvnkm, jak rychle se doke krajina zmnit. Proto dnes na okrajch tchto nkdejch jezer nalzme kostry

dinosaur jako sardinky v krabice, vtinou pohben nazdabh vmasovch hrobech spolu s krokodly a elvami. Tak nmeck expedice doTanzanie (vchodn Afrika) nala u Tendaguru, v usazeninch pbenhomoe z kdov doby, pozstatky barosaura (dve: giganto-saura) spolu smulemi, neky, belemnity a rybami. Dohromady zde nad sebou ledokonce ti vrstvy o sle 20 a 30 centimetr s pozstatky jetr

(Deutsches Kolonial-Lexikon, 1920, sv. III, s. 475n.; srv. Fraas, 1909).Jak jsem podrobnji vysvtloval v Dinosaurech od A do Z, di-nosaui

vtinou nebyli obyvateli soue, nbr vody: proto je asto nachzmepohromad s fosiliemi krokodl a elv. Dve tento nzor tak pevldal, vrelativn nedvn dob byl vsak z vdeckch dvod pozmnn. Sauropodise dnes pokldaj za suchozemsk zvata,


32/247

Obr. 8: Zdvihn. Coloradsk ploina se spolu se Skalistmi horami zdvihla ped

vznikem Grand Canyonu.co vak s ohledem na nesmrnou vhu, problmy s krevnm obhem a z

mnoha dalch dvod neme bt sprvn (Zillmer, 2002, s. 87nn.). Z tohoto pohledu nezbytn vyplv, e v nadmosk vce 2000 metr,

kde se dnes v Coloradu nachzej, by dinosaui vbec nemohli pet.Urit ne! Jeti byli vyzdvieni do vky s celou ploinou, i s jezery abainami, ve kterch ili, jako obrovskm vtahem vtinou jist mrtv,ale nkter mohl bt tu a tam jet naivu. Ti jeti, kte peili, zstalirelativn neschopn pohybu a byli odsouzeni k smrti jednak pro svounesmrnou hmotnost a selhn krevnho obhu, ale tak v dsledku zimy,je nastala po pedpokldanm dopadu asteroidu. Zdej praobyvatel,pokud sami peili, znali proto jet dinosaury z vlastn zkuenosti a na

skalnch kresbch je vrn vypodobnili, pesn podle nejnovjchvdeckch pedstav: s vodorovn nataenm ocasem, rovnou pte ananejv lehce nadzdvienou hlavou. Tak vidme sauropody na meivykopanm v roce 1924 v Tuc-sonu, kter jsme si popsali hned na zatku.

Kad nvtvnk Navaj v Arizon se jich me hned na mst zeptatna jejich povsti. Mty dosvduj, e pedkov Navaj a dinosaui ili napotku svta spolu. Jene ped 140 miliony let nebo spe ped prtisciletmi? Pbytky Navaj pobl Tuba City v Arizon le vbezprostedn blzkosti skalnch ploin, na nich se pmo na zemskmpovrchu dochoval bezpoet otisk nohou dinosaur (msto popisuji vDinosaurech od A do Z, s. 262-263). Navajov vm na podn potvrd, e


33/247

zde kdysi byly tak zkamenl lidsk stopy, avak stavebn dlnci je pistavb silnice ze skly vysekali. Zprva zveejnn v roce 1990 dokld, ezde nebyly vedle sebe jen stopy lid a otisky nohou dinosaur, jak topopisujeme v Omylech v djinch Zem, ale t zkamenl stopy savc, ato ve ve stejnch geologickch vrstvch (Rosnau a kol., 1990).

Popsan stopy u Tuba City jsou v dnen pouti hned vedlezkamenlch hromad trusu (koprolit): vypadaj erstv, ale jsouzkamenl, jako by je tam dinosaui zdnliv zanechali nedvno. Klimase tam od t doby vbec nezmnilo. Nic jinho tam u tak nezkame-nlo(foto 21 a 24). Vydr snad hromady trusu na zemskm povrchu 140milion let? Me trus zkament i dnes? Dinosaui tu ili jet nedvno,potvrzuj to i mty Navaj! ili dinosaui v beztnpouti? Nikoli, totozem leelo kdysi na bezch starho jezera, Ho-pi Lake. Stopy a trus byly

zanechny ve vlhk pd jezernch beh, jak to dokazuj zkamenl ulityvodnch ivoich. Voda z Hopi Lake zmizela nhle, a to erozn strouhouLittle Colorado Canyonu lemovanou strmmi svahy. Ten st do GrandCanyonu. Voda zmizela, ale zstaly mkk hromady trusu a stopy vmkkm bahn nkdejho jezera.

Horko je vysuilo a vpnk z bahna je hydraulicky upekl na vpenec.Tato vpencov vrstva je jen pr centimetr siln a obsahuje divokou zmstop, trusu, kost a mul. Vrstva je homogenn a neporuen. Muselo se to

stt ped pr tisci let, protoe trus zde le beze znmek eroze a zvtrvn. Grand Canyon le nepli daleko od Tuba City. Na tabuli v Yava -pai

Point Museum v Grand Canyon National Pare je popsna vra domorodchHavasupai. Podle jejich povst zalila Zemi potopa a kdy nakonec vodaustoupila a hory vyrostly do ve, vznikly eky; jedna z nich vyhloubilaobrovsk pkop, dnen Grand Canyon.

Tyto povsti pvodnch obyvatel odpovdaj pesn scni popsanm vtto knize: po globln potop lid vidli, jak hory rostou do vky a jak

vodu pak odvdj nov drav eky.Robert H. Webb (U. S. Geological Survey v Tucsonu, Arizona)potvrzuje, e st Grand Canyonu vznikla katastroficky za ivotaprehistorickch indin (srv. Fenton a kol., 2002, s. 191-215). Poslednfze hlouben dajn probhla ped pouhmi 1300 lety. Zd se, e mtyHavasupai vyprvj prv o tto udlosti. Maj pravdu, kdy tvrd, eColoradsk ploina byla vyzdvihnuta do ve za ivota jejich pedk (adinosaur)?

Ale vdy je pece vechno pesn datovno, mme i st hornin! VDarwinov omylu upozorujeme na zsadn chyby metod radiometrickhodatovn. Tmito metodami lze ostatn datovat jen vyveliny (obecn


34/247

rozen druhy: ula a edi), ale nikoli sedimenty (jako je teba bidlice,pskovec a vpenec). Fosilie se vak vyskytuj jen v usazeninch, a proto senedaj pmo datovat.

Avak radiometrick datovac metody nedvaj pro uly a edie rznvsledky jen pi pouit rznch postup, ale i pi pouit jedn a temetody! Podle jedn vdeck publikace {Arizona Bureau of Geology andMinerl Technology Bulletin, 197/1986, s. lnn.) bylo

za pouit draslko-argonovho modelu ureno st jedn eky lvy nasever od Colorado River mj. na pouhch 10 000 let. St stejn lvoveky podle jinho vzorku bylo stanoveno na 117 milion let (U.S. AtomicEnergy Commission Annual Report, c. C00-689-76, 1967).

Datovn takovm vysokm stm je oividn nesprvn, protoe v tudobu Grand Canyon jet neexistoval. Star indinsk legendy vyprvj o

sopench vbuch bhem vzniku Grand Canyonu a po nm: ke vemudolo ped nedvnm!

Vsledky tchto novch vdeckch vzkum spolu s legendamipvodnch obyvatel a popsanmi nlezy pozstatk dinosaur dokldaj, elid ili spolu s dinosaury nikoli ve stedovku Zem, ale jet pedrelativn krtkou dobou. V takovm ppad lze pi troe tst najtdokonce i kosti jetr, kter dosud nestaily zkament.

Zanechali je tu nedvnoNezkamenl kosti dinosaur nejsou nic zvltnho. Na severozpadn

Aljace bylo v roce 1961 na jednom mst nalezeno mnostv kostdinosaur, kter nebyly zkamenl ani mineralizovan. Trvalo dvacet let,ne byly identifikovny jako kosti dinosaur s kachnmi zobky a jejichrohatch pbuznch (Journal ojPaleontology, sv. 61/1, 1986, s. 198-200;srv.Geological Society of America: abstractprograms, sv. 17, s. 548).

Ve vdeckm periodiku Science z 24. prosince 1993 (s. 20202023) se

pe o senzanm nlezu kost dinosaura s kachnm zobkem dochovanchv erstvm stavu v Montan. Pod mikroskopem bylo dokonce monosrovnvat dobe zachovan struktury kost se strukturou kost kuete.

Jindy nael spodn elist dinosaura s kachnm zobkem jist mladEskymk, jen v roce 1987 pracoval na Bylot Island s vdci z MemorilUniversity na Novm Foundlandu: elist nebyla zkamenl a byla verstvm stavu. O nlezu psal Edmonton Journal z 26, jna 1987 (srv.Saturday Night, srpen 1989, sv. 104/8, s. 16-19).

Dal zprvy o nezkamenlch kostech dinosaur najdeme v magaznuTime z 22. z 1986 (s. 84) a ve lnku Margaret Helderovz roku 1992 stitulkemFresh dinosaur bones found {Nalezeny erstv kosti dinosaura) v


35/247

magaznuEx nihilo (sv. 14/3, erven/srpen 1992,s. 16-17).Nezkamenl kosti dinosaur se nehod do obrazu vysokho st

dinosaur a stejnho st vrstev, kter je obsahuj, jak si ho vytvoilaoficiln geologie. Nachzej se vak i dal pozstatky, kter by mly btzkamenl, ale nejsou.

Ostrov Axel Heiberg Island le v Severnm ledovm ocenu asi jen1200 kilometr od severnho plu, zpadn od Grnska. V roce 1995 tamnala jedna expedice zmrzl les, jeho st urila na 45 milion let 2000 mil na sever od hranice les v Arktid. Devo je ern a obsahujemal mnostv jantaru. Nen vak zkamenl, jak bychom po tak dlouhdob oekvali. Je dokonce tak erstv, e ho lze ezat a plit. Kdo v, edevo peilo ve zmrzlm stavu 45 milion let, vychz z nesprvnch

pedpoklad: tady nebyl vdycky led, protoe ve zmrzlch lesch Arktidy mj. i na Aljace rostly tak proslul red-woods. Tyto stromy dnes rostoupouze v Kalifornii (mamut stromy). Pitom se jim vak da jen ve vlhkma teplm podneb, rozhodn vak nikoli v arktickch kch. Co z tohoplyne: devo tchto strom by muselo za miliony let zprchnivt, a pitomse v Arktid dochovalo erstv, jako by je vera porazili (magazn Time,22. z 1986, s. 64 a J.F. Bazinger: Our ,tropical Arctic, CanadianGeographic, sv. 106/6, s. 2837, 1986/1987).

Existuj vak jet podivuhodnj nlezy. V uznvanm vdeckmasopise Science (sv. 266, 18. 11. 1994, s. 1229nn.) vyel lnek, jeho sitm nikdo neviml. Hned pod povrchem uheln sloje v Utahu bylanalezena dinosau kost, jej st bylo odhadnuto na 80 milion let. ScottR. Woodward z n zskal DNA! Vajen blek se kaz bhem pr dn, alegenetick materil by ml petrvat tak dlouhou dobu, dokonce nkolikdestek milion let? Profesor dr. Gunnar Hein-sohn se ve svtle tohotonlezu ji v roce 1995 (s. 381) prvem ptal, zda bychom se nemli radji

spokojit s nkolika tisciletmi tam, kde se nyn sname udlat dojem sdestkami milion let. V dubnu 2000 zveejnili vsledky novch vdeckch bdn vdci z

alabamsk univerzity: podailo se jim izolovat ddin materil z dajn 65milion starho triceratopse ze Severn Dakoty. Zajmav je stav, v jakmse kosti dochovaly: nepli mineralizovan. Pokud

krtneme resp. komprimujeme dobu od vymen dinosaur (tedy te-tihory a tvrtohory) na pr tisc let, jsou tyto tm nefosilizovan je-tkosti jen nkolik mlo tiscilet star. Potom budou uveden nlezy docelapesvdiv, vdy DNA a nezkamenl kosti vydr prv jen krtkoudobu. Proto nejsou souasn zkamenl stopy lid a dinosaur dnm


36/247

podvrhem. Dinosaui ili jet pe nkolika tisci lety, jak dokldaj nlezynezkamenlch kost.

Dva rzn americk vdeck tmy pod vedenm H. R. Millera urovalyst fosilnch kost Arcocanthosaura z okol Paluxy River v Texasu.Pouily k tomu datovn pomoc uhlku C 14 a hmotnostnho spektrometru(Ivanov a kol., 1993). Vsledek byl v rozporu se zaitmi pedstavami oevoluci, nebo u kost bylo zjitno st pouhch 36 500 resp. 32 000 let.Kontroln men ve dvou rznch hmotnostnch spektrometrech ukzaladokonce jet ni st 23 700 resp. 25 750 let {Faktum, 2/1993, s. 46).

Protoe dinosaui mli vymt ped asi 65 miliony let, znamenalo by totodatovn oficiln potvrzen zmny paradigmatu: sbohem evolun teorie,nem dost asu! Aby se zamezilo pochybm, byl pipraven projekt dalhourovn st, tentokrt ve spoluprci se skupinou ruskch badatel.

Pomoc jin metody byly datovny fosiln kosti dinosaur ze severozpadnSibie, kosti dnench elv, kromaonsk-ho lovka z vchodnhoKazachstnu a popsan kosti dinosaur z Texasu. Datovn opt potvrdilosoubnou existenci jetr a lid, nebo hodnoty fosili obou skupinjetr zjitn na zklad pomru izotop se od hodnot elisti kromaoncenedaj prakticky rozliit. Znamen to, e s vysokou pravdpodobnost ilivichni ve stejnou dobu {Faktum, 211993, s. 48).

Ji v roce 1997 byly ve formaci Hell Creek zkoumny stopy krve (!)

tyranosaura, ani se vak podailo prokzat ddin materil. Ve vdeckmasopise Science (sv. 307, s. 1952-1955) z 25bezna 2005 se nicmndoteme, e fosilie tyrannosaura ze Skalistch hor v Montan pekvapivobsahovala jet oividn neporuen buky a dobe dochovan mkktkn i prun a roztaiteln cvy: stailojen namoit fosilizovan lomkykost do slab kyseliny. Mary Schweitzerov ze Sttn univerzity SevernKarolny shrnuje: Byl to absolutn ok. Nevila jsem svm om, a tojsme test zopakovali 17krt. Jej kolega Lawrence Witmer z ohijsk

univerzity pitakv: Kdy najdemetk, kter nen dosud zkamenl, pak z nvlastn mus bt tak mon zskat DNA (zkladn kameny ddinosti).Do tohoto objevu se pravdpodobnost takovho nlezu pokldala za nulovou

a vzhledem k bnm pedstavm o asovch obdobch prvem. A tak se musmeznovu ptt: Jak dlouho vydr organick tk, ne zkamen?

Byli tady vdyckyPro by nemli pet dinosaui, hlavn ti vodn, kdy pece nkter druhy

krokodl, elv a ralok peily? V roce 1871 navtvil Tokijskou ztoku

kolnsk zoolog Ludwig Dderlein. V stch ryb objevil vzcn exempl,pradvnho estibrho raloka. lo o raloka lmcovho {Chlamydoselachus


37/247

anguineus), ivouc fosilii, je se prbnou hbetn ploutv podob spe hoi apro sv hoovit hladk tlo bv oznaovna za moskho hada. Tento dva metrydlouh tvor ije nepoznamenn evoluc ji 150 milion let. Zuby se podobajvymel eledi Phoebodus, kter dajn ila v devonu ped 380 miliony let. Proby se toto zve, ideln pizpsoben ivotnmu pros ted, vlastn mlo zmn it?

Naeho raloka lmcovho nevytlaila ani lpe pizpsoben zvata, nebo tentodruh ije v hlubch oblastech vnjho kontinentlnho elfu v Atlantiku aPacifiku.

Zd se, e mosasaui plavali jet ped krtkm asem v saharskm moi. Zdse, e mosasaurus je vyobrazen i na jedn urn z Turecka, kter je datovna rokem530 p. n. 1. Je na n zachycen spolu s delfnem a dalmi znmmi moskmiivoichy (viz obr. v knize Art and Myth inAncient Greece: A Handbook odThomase H. Carpentera, 1991).

O pozorovn moskch oblud by bylo mono napsat cel knihy, V roce 1977 u

Novho Zlandu vylovila japonsk rybsk lo z hloubky 250 metr t m desetmetr dlouhou zdechlinu. Rozkldajc se tajupln tvor vil asi dv tuny , mlpte a tyi stejn velk ploutve, vdy dv vepedu a dv vzadu, a ocas bezploutv. Hlava sedla na dlouhm krku, Tvora vyfotografovali, odebrali vzorkytkn, je nevykazovaly dnou podobnost se ralokem nebo velrybou, a pak zvehodili zptky do ocenu (viz Darwinv omyl, foto 96-99). Japonsk pota vydala knlezu potovn znmku s oznaenmplesiosaurus.

Obr. 9: Caddy. Na fotografii vidme zhadnou zdechlinu nalezenou v aludkuvorvan v Naden Harbour, v Britsk Kolumbii v Kanad: je to Cadb oro-saurus? Na


38/247

zdech m pekrvajc se kostn desky s hroty, hlava se podob velbloud, copotvrzuje mnoho oitch svdk, kte moskou obludu u tamj -ho pobespatili na vlastn oi. Doln kresba ukazuje rozkreslen zdechliny. Srv. Foto 15 aBaigent (1998, s. 74).

O dal oblud mme zprvy z Victorie v Britsk Kolumbii (Kanada). Hlen

pichzej nepetrit nejpozdji od roku 1881: hadu podobn zve, snad a 20metr dlouh, bylo dodnes pozorovno pi 178 pleitostech, nkdy i nkolikasvdky najednou. S rybou nebo velrybou je zamnit nelze, protoe nem hbetnploutev a hlava se podob velbloudu. Oblud kaj lskypln Caddy, co jezkratka z Cad-bosaurus. Jmno je odvozeno od Cadboro Bay, kde byl asto vidn.

Pozorovn moskch monster je spousta. Avak v tomto ppad potvrdilpozorovn i nlez. Kdy v roce 1937 rozzli na velrybsk stanici u aljaskchhranic erstv ulovenho vorvan, objevili v jeho aludku tm neporuenhotvora, dlouhho 3,20 metru. Fotografie ukazuj thlho, hadovitho ivoicha bez

viditelnho osrstn. Nakrku vidme dv mal pedn ploutve a dv dalploutve jsou na konci ocasu. Podle jednoho svdka vak zve bylo pokrytosrst, nikoli ovem na zdech, kde byly pekrvajc se kostn pltyzakonen hroty. Zve s hlavou pipomnajc velblouda nedokzal nikdopojmenovat (foto 16). Kanadt mot biologov Paul H. LeBlond aEdward L. Bousfield (1995) druh vdecky popsali jako Cadbosaurus willsi.

Zd se, e beze zmny ij 200 milion let i stromy, napklad ji-nan. VGuyan byl dokonce v hornin z prekambria star vce ne 600 milion let

(z ranho obdob Zem) objeven pyl a vtrusy kvtin a rostlin (Nature, sv.210, 16. 4. 1966, s. 292-294). V tu dobu pr jet na pevnin neexistovalivot, ten se objevil a v kambriu. Znamen to snad, e je geologickasov mtko nesprvn?

Tyto a dal nlezy vedou k tomu, e nkolik mlo vdc dnes ji zanpochybovat o dlouhch asovch dobch historie prody i lovka, jak snimi operuje evolun teorie, (Peiser v Chronology and CatastrophismReview, sv. 15, 1995, s. 23-28).

Pokud dinosaui ili jet ped nkolika tisci lety, pak ns nepekvap,e se nkter z tchto druh dodnes prohnj kdesi v ocenu. To jenpodporuje tezi, e tetihory jsou ve sv pedpokldan dlce jen fiktivnmasem. Analogicky k tomu musme zkrtit i dlku doby ledov z tmdvou milion na nanejv pr stovek let.

Fiktivn doba ledovZalednn Antarktidy dajn zaalo ped 35 miliony let. Existuj vak

autentick star mapy, je prokazateln ukazuj Antarktidu bez ledu, a jiv dob svho vzniku v 16. a 18. stolet, nebo jako kopie starch map.Vechny, jako napklad mapa Philipa Buacheho z roku 1737, pochzej z


39/247

doby ped oficilnm objevenm Antarktidy v roce 1818. Jestlie vakzalednn Antarktidy zaalo ped 35 miliony let a vnitrozemsk led je, a tose pedpokld, vce ne 30 milion let star, nemohli nai pedkov nikdyzachytit pevninskou masu pod ledem na mapch.

Podle vkladu Jacka Hougha, zveejnnho v odbornm list chicagskuniverzityJournal of Geology (1950, sv. 58, s. 254nn.) vykazuj vrtn jdraz doby ode dneka a do doby ped 6000 lety mosk

sedimenty z doby ledov. Sedimenty z doby o 9000 let star, tedy zobdob a ped 15 000 lety, jsou podle tho vzkumu tvoeny vrstvamijemn zrnitch usazenin, roztdnch podle velikosti. Pochzej zbezledovch (mrnch) psem a do moe je dopravily eky. Vrtn jdraukazuj, e posledn tepl obdob na jinm plu skonilo ped 6000 lety ateprve pot dolo k zalednn. Potvrzuje toto tepl obdob nlez zkamenlmouchy {Nature, sv. 423, 8. 5. 2003, s. 135-136)? Protoe m btAntarktida zalednn u vce ne 30 milion let, paleontologov vskytvyho hmyzu, kam pat i moucha domc, v Antarktid vyluuj. Plattoti: mouchy potebuj teplo! Avak Hough prokzal existenci nezbytnhoteplho obdob na jinm plu jet ped 6000 lety. Nlez mouchy tak nendn hdanka. Musme vak krtnout onch 30 milion let, tedy dobu, pokterou Antarktidu dajn svr ledov krun: k zalednn, avak rychlmu,dolo toti teprve ped nkolika mlo tisci lety (v dsledku zimy po

dopadu nebeskho tlesa).Badatel na palub nmeck vzkumn lodi Polarstern narazili v

horskch hbetech pod arktickm ledem na oblast nezvykle prudkvulkanick aktivity s erstvmi lvovmi ekami (SpW, 29. 11. 2001).Zalednn Arktidy (Grnska, picberk) a Antarktidy bylo mj. pmmdsledkem vulkanick innosti, je podle veho dodnes pod ledempetrvv, a vtrnch proud, jak se utvely nsledkem zmnnchtepelnch pomr po potop. Plat toti, e bez tepla nejsou srky (ani

snhov) a nemohou se tvoit ledovce.Tato fze, kterou nazvm doba snhov, vlastn pedstavuje silnzkrcenou dobu ledovou. Podle mho nzoru ji vyvolalaglobln zima,jezaala po dopadu velkho meteoritu {Darwinv omyl, s. 114 a 202),piem oceny byly zpotku jet tepl. O cel tto problematicepodrobn pojednv knihaKolumbus piel jako posledn. Rychl extrmnochlazen po dopadu nebeskho tlesa (hranice kda/tetihory) bylo v roce2004 potvrzeno i v odbornm asopise Geology (sv. 32, . 6, s. 529-532).Zvr: ledovce vznikly rychle, a nikoli pomalu.

Nesmyslnost pedstavy, e velk doba ledov trvala tm dvamiliony let, dokazuje zjitn paleontologa dr. Ralfa-Dietriecha Kahlke-ho


40/247

(univerzita v Jen), co je uznvan odbornk na dobu ledovou: srstnatnosoroci, mamuti, pimoni a bizoni, ale i teplomiln zvata jako sloni alvi obvali obrovsk zem od severnho panlska podlnvchodntichomosk pobe, ba dokonce i Severn Ameriku za Beringovou inou,a to ve bhem velk doby ledov. Toto zjitn je sprvn, jsou vak znho vyvozeny nesprvn zvry, Ve zprv na internetu se doslova prav(Informationsdienst Wissenschafi, 26. 9. 1999): Tato zvata snela sestoickou odevzdanost velk sucho a teploty hluboko pod bodem mrazukdy vn zmrzl pda sahala nkolik stovek metr pod povrch.Rozhodujc pro vvoj ekosystmu je vak doba psoben chladu tisce letnebo desetitisce let. Jinak eeno: Zvata jako lvi vegetovala stoicky vtrvalm mrazu bez dostatku potravy? Je to doklad perfektn strategiepeit tchto zvat, jak se domnv Kahlke, nebo je to ir nesmysl?

Obdob chladu nebo pokles teplot peij tato zvata jen krtkou dobu,pokud vbec. Velk stda najdou za takovch klimatickch podmnek jensotva njakou potravu. Copak tolik druh zvat peilo dlouh dobvelk doby ledov, aby z vt sti (odhaduje se 80 %) vymelo, sotvaskonila? To je nesmysl, protoe zvata bez potravy vymraj, kdy poklesteplot zane, a ne na konci dlouhho obdob nzkch teplot. Zvr: led sedostavil rychle a nhle ped nkolika mlo tisci lety, a v dsledku nhlhoprudkho ochlazen vymela ada druh zvat. Nejnovj vzkumy mj

nzor potvrzuj: ped 24 000 lety, prv kdy teploty doby ledov dajndosahovaly nejniho bodu, existovala na ledov Beringov in(Beringia) druhov bohat flra a fauna (mamut, bizon, k) s dostatkempotravnch zdroj (Zazula, 2003). Axktickou step tak jet ped relativnnedvnou dobou tvoila rodn travnat krajina (Nature, sv. 423, 5. 6.2003, s. 603).

Grnsko je v dnen dob pokryto vnm ledem, kter by vak ml pipokraujcm zvyovn teploty o ti stupn ron ji za tisc let zmizet

(Nature, sv. 428, 8. 4. 2004, s. 616; srv. Science, sv. 296, 31. 5. 2002, s.1687-1689 a Zillmer, 2001, s. 302). Led m bez ohledu na kolsn klimatujen relativn krtkodobou ivotnost, jak ukazuje celosvtov bytekledovce, a nepetrvv miliony let.

Vrtn jdro o dlce 3028 metr, odkryt v rmci evropskho projektuGRIP (Greenland Ice-Core Project) v letech 1990 a 1992, m dokzat, eledov krun Grnska je star 250 000 let. Rozpoznateln vrstvy leduvak sahaj jen do hloubky 1500 metr, pak nsleduje masivn led. Protoechybj vrstvy, uruje se st ledu podle stic prachu. Piblin 2300metr hluboko je led dajn star jen 40 000

let. Podle oficilnho nzoru tak vtina ledu vznikla na konci ry


41/247

neandertlc, kdy ji il ran modern (kromaonsk) lovk! Zbvajcch723 metr tedy tvrtina vrtnho jdra m podle toho pedstavovatcelch 210 000 let. Protoe se v tto hloubce vyskytuje jen masivn led,pedpokld se, e v nejspodnj sti se asijeden milimetr rovn jednomukalendnmu roku. Jak vznikla takov hypotza? Pedpokld se uritrychlost proudn ledu a z n se uplc (nedokzan) model proudn ledu is rychlost jeho putovn. Zskan vsledek samozejm pmo zvis nasvvoln urench vchozch datech. Pokud je zmnme, zmn se ivsledek.

Mezitm bylo zjitno, e chyba nespov jen v tomto. Nov zkoumnnyn snilo st vrtnho jdra nanejv na 200 000 let a diskutuje se otom, zda lze ze zskanch dat vbec vyvozovat njak zvry pro dobu ped110 000 lety. Ledov vrtn jdro, pedstavujc dajn pesn kalend, je

proti oekvn mlad, stailo jen zmnit vdeck pedpoklady Avak i tento ni vk je nejsp pli vysok. Patnctho ervence

1942 bylo v Arktid nuceno nouzov pistt osm letadel, je bylavyprotna z ledu teprve po 47 letech (Hayes, 1994, srv. Heinsohn, 1994).Jejich nlez dokld, e s proudnm ledu nen cosi v podku. V tu dobutoti k nmu nedochzelo:stroje stly na stejnch souadnicch, na kterchkdysi pistly. Pokud dosadme do modelu proudn nulovou rychlost,dostaneme nhl vznik ledu v dsledku njak udlosti, jak pedpokld

moje teorie doby snhov. Odbornici na led (glaciologov) navcvypotali, e letadla by mla bt pokryta dvanc-timetrovou vrstvou ledu.Ve skutenosti to byly 54 metry ledu a navc 24 metry velmi tvrdho firmu,tedy celkem 78 metr 6,5nso-bek prognzy. Led tedy narst podstatnrychleji, ne si glaciologov mysleli. Kdy pepoteme prokzanou mrurstu ledu v letech1942 a 1989 1,65 metru za rok na ledov vrtn jdro vdlce 3028 metr (z hlediska aktualizace idealizovan jako vpoet meznhodnoty), pak je vn led v Grnsku prv 1818 let star! Dnen

zalednn ve skutenosti zaalo s malou dobou ledovou kolem roku 1350.Pedtm bylo Grnsko zelen a Vikingov tam chovali dobytek a vyrblimln produkty.

Toto zkrcen asu, je jsem poadoval v Omylech v djinch Zem,zsti potvrzuje nov vrt v ledu. astnci projektu NGRIP


42/247

(North Obr. 10: Chybn interpretace. dol tvaru V vznikaj dlouhodob psobc

eroz mench mas vody. dol tvaru U se tud ve vd pokldaj za dkazpsoben ledovce hrnoucho ped sebou materil. Avak dol tvaru U vytvejrovn (nebo jen?) velk masy vody. Na nrtu vidme prez UnaweepCanyonu tvaru U v Coloradu, jen vznikl psobenm velkch mas vody. Ty zdezanechaly a destky tun tk balvany. Na fotografii vidme erozn strouhu tvaruU, vytvoenou bahnitm pvalem vyvrenm roku 1980 pi vbuchu sopky MountSt. Helens. Pk = prekambrium (ran obdob djin Zem.

Greenland Ice Core Project) dospli po dokonen novho vrtu k zvru,e nejspodnjled z hloubky vce ne 3000 metr je jen 123 000 let star

(NGRIP 2004 season release, 7. srpna 2004). St ledu tak bylo oprotivrtnmu jdru GRIP zkrceno o 50 procent, tedy o polovinu. Pokudnejspodnj vrstvy nevznikaly rovnomrn rok za rokem, ale jsouvsledkem prodn katastrofy (kataklyzmatu), mus dal zkrcennsledovat.

U ledovho vrtu NGRIP, dokonenho v roce 2003, byl k pekvapenvzkumnho tmu (Andersen, 2004) nad skalnatm podlom ledovhottu v hloubce 3085 metr nalezen naervenal led smen s bahnem. Je v

nm uvznno hndav jehli borovic, stromov kra a trva {Nature, sv.431, 9. 9. 2004, s. 147-151). Tyto rostlinn zbytky maj bt star nkolikmilion let. Pro vak nemohou bt stejnho st jako vrstva ledu, kter jeobsahuje, tedy 123 000 let? Vdy existence jehli vyaduje ptomnostpslunch strom, a ty podle geologick asov tabulky nemohly vGrnsku rst pozdji, ne zaala doba ledov pak u jim to vn lednedovolil.

Jde o zaarovan kruh, nebo podle modelu doby ledov zaalo za lednn Arktidy ped 10 a 15 miliony let (o 20 milion let pozdji ne

na jinm plu), pestoe vrtn jdra z ledu jsou nanejv 0,2 milionu letstar. e vdci nepestvaj dodvat takovto za vlasy pitaen a chybn


43/247

interpretace, je dsledkem tcjho, e jsou stle jet zajatci vlastnchstatickch a dogmatickch model, z nich se pak takov zaarovan kruhodvj. Kdy pedpokldan geologick obdob zkrtme, vypadaj zajmavvzkumy dvryhodnji: bylo Grnsko bez ledu ve sejnou dobu, kdy to jedoloeno pro Beringovu inu (Nature, sv. 423, 5. 6. 2003, s. 603)v dobdajn vrcholc doby ledov ped 24 000 lety? Tato doba, kdy bylyarktick oblasti bez ledu, odpovd v mm modelu bezledov fzi pedpotopou a do doby ped 5500 (ppadn 4500) lety.

Vznamn je zjitn, e rostlinn zbytky v ledu nad skalnatmpodlom vzkumn tm sprvn interpretuje jako indicii rychlhovytven ledu. Toto senzan zjitn musm zdraznit! Prv z toho pecevychzej moje zkladn teze: z rychlho, a nikoli pomalho zalednn, jeby zanalo na horch. K takovmu zvru vak lze dospt pouze tehdy,bude-li zachoval rostlinn materil relativn erstv, a ne pli star.Nebo se list a trva uchovaj, kdy se zalednn dostav nhle, v erstvmstavu statisce let? Urit ne, protoe list v krtk dob zetl! krtnmetedy svvoln dosazen miliony let, nechme krajinu rychle zledovatt arychle zakonzervovat rostlinn zbytky: oficiln, podle nov analzyledovho vrtnho jdra a v souladu s geologickm datovnm ped 123 000lety, avak alternativn podle mho modelu doby snhov po potop ped5000 letyGrnsko neznamen Zelen zem jen tak pro nic za nic.

Bentt brati Niccolo a Antonio Zeno kolem roku 1380 procestovalisevern Atlantik vytvoili mapu, kterou vak zveejnil teprve roku 1558Francesco Marcelino v Bentkch. Na map vidme Grnsko bez ledu shorami a ekami, zobrazen, jak uril odbornk profesor Charles H.Hapgood (1996) z Keene State College (New Hampshire), v polrnprojekci. Ten tak zjistil, e topografie Grnska pod ledem v podstatodpovd topografii na map.Jinmi slovy, lid vytvoili mapy Grnska vdob, kdy tam dn led nebyl.

Proto jsem pedpovdl, e pod vnm ledem budou objevenynlezy modernho lovka star nanejv nkolik tisc let. Pokud se tkGrnska, byly moje pedpovdi ji potvrzeny, nebo k divu vd-c byla uNipaatsoqu nalezena pod ledem farma z doby Viking. Analzy pdyukzaly, e v polovin 14. stolet nstup mal doby ledovznemonil ivotna severnjm pobe Grnska, pe Charles Schweger, profesorarcheologie na univerzit Alberta {New York Times, 8. 5. 2001). Jinakeeno, Vikingov vidli, jak jejich farmu pohlcuje led, kter ji nakonecpln pohbil.

Nkolik stalet star mapy (portolnsk mapy) v kadm ppaddokazuj, e n obraz svta zprostedkovan kolskou vdou je definitivn


44/247

chybn,protoe lid vidli dnes dajn trvale zalednn oblasti jet bezledu a mohli je zmit a zaznamenat do map. Co z toho plyne: velk dobaledov je fikc, vdy vn led piel rychle v prbhu doby snhovjako doprovodn jev potopy, ve sklenkovm klimatu resp. bhemmskho klimatickho optima a teplho obdob ve stedovku pak zaseroztl, aby se v Arktid (

evoluce - podvod století

Documents