prof. RNDr. Anna Struneck, DrSc, prof.

RNDr. Ji Patoka, DrSc.

Doba jedov 2

Pedmluva Doba jedov oslovila destky tisc ten a za pl roku od svho

vydn v ervnu 2011 se stala nejprodvanj populrn naunou knihou pro dospl roku 2011. Nala si cestu do domcnost i na pracovit, do rozhlasu i televize, do mnoha novin a asopis. Na autory se obracej teni se svmi dotazy, nkte oekvaj rady pro een svch problm, jin se chtj podlit o svoje zkuenosti a poznatky. Jako autoi jsme vak dostali i mnoh kritick pipomnky k naim nzorm a pohledm na kodlivost nap. aspartamu, jinch ek nebo hlinku. Byli jsme pozvni na mnoho pednek a vude jsme se setkali s velikm zjmem o tmata, kter jsme v Dob jedov oteveli. To vechno nakladatele i autory motivovalo k vahm, zda pipravit publikaci Doba jedov 2. Pro nae rozhodnut realizovat tento projekt nebyla urujc skutenost, e jed kolem ns je skuten tolik, e pojednn o nich by vydala na celou knin adu.

Rozhodujc bylo, e jsme se pesvdili, e hodn lid tou po pravdivch informacch, kter by jim byly uiten pi hledn harmonickho zpsobu ivota v dob prekotnho vvoje, kterho se vichni astnme. V prbhu ivota zavme mnostv pevratnch zmn, kter dve probhaly po stalet. Nae babiky by jist asly nad nabdkou potravin v supermarketech; nae vnouata u nebudou mt dtsk nemoci, kter mli jet monost prot jejich rodie nae dti. Co m lovk v tto hektick dob materiln hojnosti dlat pro to, aby si zachoval vitalitu, pracovn vkonnost, zdrav i duevn schopnosti a do konce ivota? emu se m vyhbat, aby neublioval sob ani svm blzkm?

Kniha m trnct kapitol, mezi ktermi se setkme i s pspvky profesor dtskho lkastv MUDr. Miloe Velemnskho, CSc., a MUDr. Jana Jandy, CSc. (o okovn), dtsk lkaky MUDr. ustov (o kojen) a MUDr. Elekov (praktick rady rodim k okovn). Nechceme tene Doby jedov 2 strait, ani jsme se nezamili na vyhledvn katastrofickch vsledk vdeckho bdn. Vvoj souasn doby je vak charakteristick svoj globalizac. To, co se dnes dje v Americe, postihne i ns, a ve zkuenostech jinch zem bychom mli hledat pouen. V Dob jedov 2 vak tak ukazujeme, e zodpovdnost za svj ivot a zdrav m kad ve svch vlastnch rukch a e by ml zat od sebe, od svho domova a od svho pracovit. S nadj doufme, e Doba jedov 2 si najde cestu do vaich domov i do vaich srdc.

Anna Struneck a Ji Patoka

Zkratky AAP = Americk pediatrick akademie

(American Academy of Pediatrics)

ACNFP = Poradn vbor pro nov potraviny a procesy

ADHD = poruchy pozornosti a hyperaktivita

ALS = amyotrofn laterln sklerza

AMICA = Association for the Environment and Chronic

Toxic Injury (Itlie)

AOM = akutn znt stednho ucha, otitida AN = Alzheimerova nemoc

BMI = index tlesn hmotnosti BPA = bisfenol A

BUND = Ptel zem, Nmecko CDC = Centrum pro kontrolu a prevenci nemoc (USA)

IP = esk inspekce ivotnho prosted LS JEP = esk lkask spolenost Jana Evangelisty Purkyn OI = esk obchodn inspekce DAG = diacylglyceroly

DDD = doporuen denn dvky DHA = kyselina dokosahexaenov

DTP = zkrt, tetanus, dviv kael EFSA = Evropsk ad pro bezpenost potravin ECHA = Evropsk agentura pro chemick ltky

EMA = Evropsk lkov agentura

EPHA = Evropsk aliance veejnho zdrav EPA = Agentura pro ochranu ivotnho prosted EU = Evropsk unie

FAO = Organizace OSN pro vivu a zemdlstv FDA = ad pro kontrolu potravin a lk

(U. S. Food and Drug Administration)

GBS = Guillainv-Barrho syndrom GMO = geneticky modifikovan organismy

GSK = GlaxoSmithKline

HDL = high density lipoproteins, hodn cholesterol HEAL = Aliance pro zdrav a prosted v Belgii HNP = hrub nrodn produkt

HPV = human papilomavirus, lidsk papilomavirus

HRT = postmenopauzln hormonln terapie

ChemSec = Chemick sekretarit (mezinrodn chemick

organizace)

IARC = Mezinrodn agentura pro vzkum rakoviny

MK = mastn kyseliny

MMR = vakcna proti spalnikm, zardnkm a punicm

MS = metabolick syndrom

MSG = monosodium glutamate, sodn sl kyseliny glutamov

MZ R = Ministerstvo zdravotnictv R NASA = Nrodn ad pro letectv a kosmonautiku USA NIH = Nrodn stav zdrav USA

NIKO = Nrodn imunizan komise, poradn orgn MZ R NOAEL = hladina nezpsobujc dn nedouc inek N = nedouc inek NVIC = Nrodn informan centrum pro okovn USA PAS = poruchy autistickho spektra

PCB = polychlorovan bifenyly

PG = propylenglykol

PK CR = Potravinsk komora R PNT = potraviny novho

typu PVC = polyvinylchlorid

REACH = evropsk smrnice o registraci, evaluaci a autorizaci chemickch ltek

SSNC = vdsk spolenost pro zachovn prody STU = Spolenost pro trvale udriteln ivot (R) SKL = Sttn stav pro kontrolu liv SZPI = Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce SZ = Sttn zdravotn stav

TAG = triacylglyceroly

TDI = tolerovateln denn pjem TLC = Therapeutic Lifestyle Changes dieta terapeutick zmny

ivotnho stylu UK = Spojen krlovstv

VAERS = Vaccine Adverse Event Reporting System, systm

hlen nedoucch ink vakcn (USA) VICP = Vaccine Injury Compensation Program, program pro

kompenzaci pokozen vakcnami (USA) VOC = tkav organick ltky WHO = Svtov zdravotnick organizace ZN = zhoubn ndor

1 Domovy a pracovit v dob jedov

Anna Struneck, Ji Patoka Nejastj otzka, kterou jsme jako autoi Doby jedov dostvali,

se tkala nzvu na knky. Modertoi, redaktoi, novini a posluchai na pednkch a seminch se ptali: ijeme opravdu v dob jedov? Ano, je to tak. Lid vyrobili a stle vyrbj nesmrn mnostv novch chemickch ltek, kter se objevuj jako nov materily a nov produkty v potravinch a npojch nebo jako lky a

potravinov doplky. Podle daj Evropsk komise se globln produkce chemikli zvila z jednoho milionu tun v roce 1930 na tyi sta milion tun v roce 2001. Naprost vtina tchto ltek nebyla nikdy testovna s ohledem na jejich vliv na ivotn prosted a na zdrav lovka. Znan problm ve sledovn jejich nepznivch ink pedstavuje i to, e vlastn psob ve smsch (tzv. koktejlov efekt).

Koktejlov efekt znamen, e ltky ve smsi pispvaj k celkov toxicit tto smsi a posiluj toxicitu tch ostatnch. Toxick ltka ve smsi s jinou toxickou ltkou psob ji teba v tisckrt ni koncentraci, ne kdy se vyskytuje izolovan.

Koktejl obsahujc malou dvku rtuti, kter by zabila jednu ze 100

krys, a dvka hlinku, kter by zabila jednu ze 100 krys, m

pekvapujc inek: Vechny krysy zemou. Dvky rtuti, kter maj 1% mortalitu, budou mt v ptomnosti hlinku 100% mortalitu. (http://www.whale.to/a/millerl.html). Podobn kdy se smchaj dva pesticidy v bezpench koncentracch, zpsob uhynut 80-90 % pulc [1]. Ostatn, to jsme tenm Doby jedov vysvtlovali na pkladu souasnho psoben fluorid a hlinku. Pokud se tyto dva ionty vyskytnou spolen v jednom roztoku, pak vyvolvaj toxick inky ji v nanomolrnch (10-9 molu) koncentracch.

Dob jedov jsme uvedli pklady nejastji se vyskytujcch ltek, kter pedstavuj rizika pro lidsk zdrav v ivotnm prosted. Zneiujc ltky z ivotnho prosted se zachycuj i na naich vlasech, odvu a obuvi a pinme si je do naich domov, jsou ve kolch a kolkch i na pracovitch. Uvoluj se ze stavebnch

materil, barev a tapet na stnch, nbytku, z elektronickch zazen, ndob i obleen. Zpravidla si neuvdomujeme, jak velkm mnostvm nebezpench ltek jsme obklopeni na kadm kroku v interirech, kde trvme a 90 % svho asu. Interiry pedstavuj uzaven prostory, kde nebv pli intenzivn pohyb vzduchu, omezen tam pronik slunen svtlo a je tam zpravidla sucho. V takovm prosted se chemiklie mohou hromadit a nepodlhaj rozkladu, napklad vlivem UV zen. lovk si pi dchn vymn denn se svm prostedm nco mezi 10 000 a 70 000 litry vzduchu! Zatmco ve vnjm prosted se vlivem aktivit rznch ekologickch organizac sniuj koncentrace zakzanch ltek, v naich domovech jsou jejich koncentrace 2-5x, nkdy dokonce a stokrt vy ne venku! V tto kapitole si ukeme, jak pekvapen pinesla analza prachu pod postelemi ve 12 domcnostech 12 rznch zem.

Svou stopu v prachu domcnosti me zanechat i zlodj Ve vzorcch prachu, kter se najde v kad domcnosti, lze

objevit i lidskou DNA. Metoda identifikace osob pomoc testu DNA

byla pro kriminalistiku mon jet vznamnjm objevem ne otisk prstu, kter poprv poslouil jako dkaz totonosti v roce 1902, kdy s jeho pomoc usvdil velk francouzsk detektiv Alphonse Bertillon pachatele zloinu. Genetick identifikace osob v kriminalistice pomoc DNA profilu umouje identifikovat pachatele i tehdy, nezanech-li dn otisky prst, sta jen vhodn biologick vzorek, nap. sliny, krev nebo sperma.

Kad osoba, je v domcnosti ije nebo pijde na nvtvu, zanech v domcm prachu svou vizitku v podob DNA. Na zklad analzy pokozen DNA lze dokonce usuzovat na dobu, kter od nvtvy uplynula. Kriminalistika tak dostv do rukou dal uiten nstroj pro usvden zloince [2].

1.1 Pekvapen v prachu pod postel

Dne 14. z 2011 zveejnil Chemick sekretarit (ChemSec1) zprvu nazvanou Domov, sladk domov, pekvapen v prachu pod postel [3]. Pedstavitel nkolika ekologickch organizac se spojili a analyzovali prach vyst v lonicch v esti sttech Evropsk unie (EU), ve tyech zemch Afriky a dvou sttech jihovchodn Asie [4].

Autoi zprvy Domov, sladk domov zdraznili zejmna to, e analyzovan prach z lonic obsahuje ltky, kter se spolen nazvaj hormonln (endokrinn) disruptory. Jsou to chemiklie,

kter vraznm zpsobem zasahuj do hormonlnch regulac. Mohou naruovat produkci nebo psoben nkterch hormon. Vsledkem jejich ink je vdy naruen zdrav, vvoje, plodnosti, ale i riziko vzniku rakoviny a duevnch poruch. Seznam chemikli, je funguj jako hormonln disruptory, uveejnil ChemSec v Bruselu 3. kvtna 2011 [5]. Jsou to tkav organick ltky oznaovan zkratkou VOC (podle anglickho volatile organic compounds), kter

se mohou uvolovat v plynn podob do prosted a hromadit se ve vzduchu i v prachu, v zvislosti na vlhkosti a teplot. Pklady takovch ltek jsou ftalty, zpomalovae hoen, polychlorovan bifenyly (PCB), bisfenol A, triclosan, alkylfenoly zejmna nonylfenol, pesticidy a herbicidy, dioxan a ada jinch. Jsou soust mnoha produkt, se ktermi se setkvme v kadodennm ivot, jako jsou kosmetick a klidov prostedky, hraky, igelitov zvsy a ubrusy, bytov textil, nbytek, matrace, obleen, CD a DVD [6].

Uveejnn tto zprvy vyvolalo znanou pozornost sdlovacch prostedk (u ns napklad http://www.rozhlas.cz/cro6/ porady/_porad/1622) a soustedilo pozornost orgn EU na potebu testovn zdravotn nezvadnosti mnoha vrobk.

Avak prv na pkladu prachu v naich lonicch si ukeme, e lovk by ml spolhat pedevm sm na sebe a neoekvat, e mu

1 ChemSec je mezinrodn neziskov organizace upozorujc na zdravotn a environmentln rizika nebezpench chemikli, poskytujc pesn a vdecky podloen informace, zapojujc podnikatelsk sektor a podlejc se na legislativnch procesech. Byla zaloena v roce 2002 a je tvrcem seznamu prioritnch nebezpench chemikli, kter by mly bt nahrazeny tzv. SIN list.

zdrav prosted v jeho domov zajist EU nebo vldy i jin organizace v jeho zemi.

Kdo a kde provdl analzu prachu z lonic Prach, kter analyzovali autoi uveden studie, pedstavuje velmi

rznorodou smsici stic o rznch velikostech, jako jsou vlasy, chlupy a kousky ke (od lid i domcch zvat), bakterie, pyl, plsn, vlkna textili, stice hlny, oden materil z nbytku a zazen, zbytky potravin, popel, saze a roztoi. Vznikajc prach pak pedstavuje rezervor pro dal chemiklie, kter se v bytech mohou uvolovat z klidovch prostedk, kosmetiky, lk, sprej atd. Jemn prach me lovk nevdomky vdechovat, psob na jeho ki, me kontaminovat i potraviny a npoje. V nejum kontaktu s prachem jsou dti, kter se pohybuj po zemi a strkaj ve do st. Tak dtsk ke je mnohem jemnj a pedstavuje vzhledem k tlku vt plochu, ne je tomu u dosplch. A tak se dostvme k dal absurdit souasn doby: zatmco pro dti je do jist mry vhodn kontakt se pnou, aby se vytvely pirozen protiltky, sloen prachu v domcnostech souasn doby me vn ohrozit jejich vvoj.

Seznam spolupracujch organizac, kter provdly sbr a analzu

vzork prachu ve 12 sttech, je znan rozshl2. Vzorky byly

odebrny v rmci EU ve vdsku, Belgii, Nmecku, Maarsku, Itlii a esk republice; v Africe to byla Jin Afrika, Tanznie, Kea a Uganda. Z jihovchodn Asie se zpracovaly vzorky odebran v

lonicch na Filipnch a v Malaysii. Pi odbru prachu se dodrovala jednotn metodika. V lonicch

se neuklzelo po dobu jednoho tdne, pot byl vyst prach pod

2 V EU se na tto innosti podlely European Public Health Alliance (EPHA) a Health and Environment Alliance (HEAL)

v Belgii, Levego (Clean Air Action Group) v Maarsku, AMICA (Association for the Environmental and Chronic Toxic

Injury) v Itlii, BUND (Friends of the Earth Germany) v

Nmecku, Spolenost pro trvale udriteln ivot(STU)v R a Swedish society for nature Conversation(SSNC)ve vdsku.

postelemi, z jejich okol i z povrchu postel. Pouvaly se stejn typy filtr a sk. V kad zemi byly odebrny z jedn lonice ti vzorky, kter se spojily do jednoho. Pedem povauji za svoji povinnost sdlit tenm, e je mon, e ve va lonici bude situace zcela jin ne v lonici manel v Plzni, ze kter byly v R vzorky odebrny. V evropskch domcnostech, vetn t esk plzesk, byly nalezeny v nejvych koncentracch ftalty a nonylfenol. Celkov hladina ftalt je vy ne ta, kterou ady povauj za bezpenou s ohledem na koktejlov efekt. Tedy na jev, kdy toxicitu sledovan ltky vrazn posiluj dal rizikov ltky ve smsi.

Avak je teba ocenit, e zjitn vsledky rozbouily veejn mnn v EU, a zd se, e zasely do mysl politik informace o tom, v jak nebezpenm prosted dnes lid ij.

Zvren doporuen Lid v souasnosti nejsou dostaten chrnni prvnmi pedpisy

EU ped tmto koktejlem ltek naruujcch hormonln systm. EU a vechny lensk stty proto mus zat rozhodn jednat, aby

nm zajistily dobry a klidn spnek po celou noc, uvedla Anne-Sofie

Andersson, editelka ChemSec. Drazn vyzvme Evropskou komisi i vechny lensk stty EU,

aby urychlily proces nominace endokrinnch disruptor na kandidtsk seznam nebezpench ltek zzen na zklad evropsk smrnice REACH o registraci, evaluaci a autorizaci chemickch ltek. Dle doporuujeme firmm, aby ve svch vrobcch nahrazovaly ltky naruujc hormonln systm bezpenjmi alternativami, uvedla Frida Hk z ChemSec.

REACH a seznam ltek naruujcch zdrav tzv. SIN list REACH vstoupil v platnost 1. ervna 2007 na zklad nazen

Evropskho parlamentu a Rady (ES) a tk se ltek vyrbnch v EU nebo do n dovench v mnostv vtm ne 1 tuna ron, kter mus bt bhem 11 let postupn registrovny. Nahradil nkolik destek starch prvnch pedpis, a proto se o nm nkdy mluv jako o jedn z nejsloitjch smrnic EU. SIN list obsahuje 378 chemikli, kter spluj kritria smrnice REACH pro ltky

vzbuzujc mimodn obavy (SVHC). Ltky identifikovan jako endokrinn disruptory obsahuj seznamy SIN 1.0 a SIN 2.0, celkem

to je 47 ltek (http://www.chemsec.org/endocrine-dis rupters/edcs-on-the-sin-list). O nkterch z nich a jejich nebezpe pro lidsk zdrav se zmnme v dalch kapitolch. Zprva tak zdrazuje, e pro pln pochopen vlivu endokrinnch disruptor na nae zdrav maj zsadn vznam nov metody hodnocen rizik, a to zejmna s

ohledem na schopnost tchto ltek vyvolvat vznamn efekty u pi velmi nzkch dvkch. Nkter ze zkoumanch chemickch ltek, jako nonylfenol i nkolik ftalt, byly nalezeny v nejvych koncentracch v evropskch domcnostech.

1.2 Bisfenol A

Ji Patoka Bisfenol A (BPA) je organick ltka, kter byla pipravena

synteticky v roce 1891 ruskm chemikem Alexandrem P. Dianinem.

Vchozmi surovinami pro syntzu jsou fenol a aceton (proto to A za

jmnem ltky). Pvodn neuiten ltka se stala dleitou surovinou pro ppravu plast. V souasn dob je BPA pouvn zejmna jako surovina na vrobu tzv. polykarbont. Ty nalezly irok technick pouit a ivot bez nich si u nedovedeme pedstavit. Jsou chemicky, tepeln a mechanicky odoln, lehk, ir jako sklo nebo libovoln barviteln a jsou vhodnm materilem pro adu vrobk. Z polykarbont se vyrb nap. makrolonov desky vysoce kvalitn, tepeln izolan materil, vhodn pro zasklvn a zasteovn, s vysokou odolnost vi povtrnostnm vlivm. Z polykarbont se vyrb tak ada uitkovch pedmt pro domcnost, jako jsou ndoby na tekutiny, dzy na potraviny,

kempingov jdeln soupravy, ale tak nosie CD a DVD. Ve stle vt me se polykarbont pouv vude tam, kde pichz do styku s potravinami od kojeneckch lhv a po oeten vnitnho povrchu konzerv.

Vyuit BPA je tak irok a vrobky z nj maj tak vysokou uitnou hodnotu, e se jej ron vyrb kolem ohromujcch 3 miliard kilogram a jeho odhadovan hodnota v globln svtov ekonomice

za jednu hodinu je 500 000 US dolar. BPA se tak ad mezi vznamn komodity obchodovateln na svtovch trzch. Nelze se proto divit, e ojedinl vahy o tom, e BPA a z nj vyroben zbo by mohly ohroovat lidsk zdrav, byly hned v zrodku umleny.

V laboratoch celho svta se ale mno stle dal dkazy o tom, e BPA nen tak bezpen, jak jsme se domnvali. Ve stle vtm mnostv se dostv do ivotnho prosted a pes potravinov cykly pronik a do lidskho organismu. Kon tam, kde by rozhodn konit neml v lidskm tle. Obzvlt nebezpen je BPA pro ty nejcitlivj organismy kojence a mal dti. Lze jej objevit v krvi lid, kte takov potraviny konzumuj. Rostou obavy, zda BPA neme mt negativn vliv na lidsk zdrav. Protoe vrobky z BPA nachzej stle ir pouit nejen v potravinskm prmyslu, ale tak v medicn, stavebnictv, elektronice i jinde, stv se tato chemiklie prakticky vudyptomnou slokou naeho ivotnho prosted. BPA se pouv tak pi vrob epoxidovch pryskyic a polykarbontovch plast, z nich se mimo jin vyrb i kojeneck lhve.

Vudyptomn BPA BPA je ptomen v moch, v povrchovch vodch ek a jezer,

jako i v organismech, kter tam ij. Byl nalezen i v pitn vod mnoha africkch zem i na Kypru. U 96,2 % populace ve Spojench sttech byl BPA nalezen v moi. BPA je ptomen v krvi thotnch en i jejich plodov vod a mateskm mlce. BPA je ptomen v balench vodch, ovocnch dusech, konzervovanch potravinch. Velk mnostv BPA byla nalezena v paprovch bankovkch nkterch zem. Pokud jet existuje njak msto na Zemi, kde BPA nalezen nebyl, je tomu tak proto, e jej tam jet nikdo nehledal. Zaten ivotnho prosted BPA je enormn, a i kdy nalezen mnostv jsou nepatrn, nikdo nedoke odhadnout nebezpe jejich dlouhodobho psoben na lidsk organismus. Naprost vtina studi s BPA byla dosud provdna na laboratornch zvatech.

BPA je i v kojeneckch lhvch V roce 2008 pinesl server NewScientist zprvu, e na zklad

studi britskch vdc existuje nebezpe, e BPA uvolovan z kojeneckch lhv vyrobench z polykarbontu me zpsobovat onemocnn srdce a diabetes 2. typu. Tuto zprvu pevzaly vechny svtov tiskov agentury a informovaly o tom sv tene a posluchae. I kdy vsledky studie jsou jinmi vdeckmi skupinami zpochybovny, znovu a znovu se objevuje otzka, zda pouvn polykarbontovch plastovch lhv pro kojence i irok vyuit tohoto plastu v potravinstv je i nen bezpen.

V EU plat zkaz vroby a prodeje kojeneckch lhv s BPA O zkazu BPA rozhodla Evropsk komise po kampani

environmentlnch organizac, kter upozorovaly na vdeck dkazy o nebezpenosti tto ltky. Pijat smrnice zakzala od bezna 2011 vrobu a od ervna 2011 dovoz a prodej kojeneckch lhv s obsahem BPA v cel EU. Vjimkou je esk republika, kter zatm nazen o zkazu nestaila schvlit. Ministerstvo zdravotnictv pslun nazen teprve pipravuje. Podle Greenpeace vak esk kamenn i internetov obchody polykarbontov kojeneck lhve s

BPA stle nabzej. Pomal postup eskch ad ale nen jedin problm, na kter upozoruj nevldn organizace. Vad jim tak, e pipravovan nazen se m tkat pouze kojeneckch lhv a nezahrnuje ostatn ndob pro dti. Svtov zdravotnick organizace (WHO) ji dve potvrdila, e nejvce BPA se uvoluje prv z potravinovch obal, jako jsou lhve nebo misky. Greenpeace proto vyzvalo ministerstvo, aby zkaz rozilo na vechny produkty pro dti do t let, kter pichzej do styku s potravinami. Jene ministerstvo takov rozen odmtlo.

Nejnovj poznatky o BPA Pestoe WHO vydala v roce 2008 prohlen, e bisfenol A v

potravinch nepedstavuje pro lovka dn nebezpe, ada odbornk o tom pochybuje. Laboratoe celho svta studuj toxick projevy BPA a mechanismus inku, jakm tato ltka psob nepzniv na iv organismy. Kad msc se objevuje kolem

jednoho tisce vdeckch lnk v odbornch a vdeckch asopisech celho svta. Mno se nov a nov dkazy o tom, e BPA je ltka nebezpen lidskmu zdrav. Hlavn nebezpe spov v estrogenn aktivit BPA, kter se v tle chov podobn jako ensk pohlavn hormon estrogen.

Existuje podezen, e rozen pouvn BPA souvis se vznikem inzulnov rezistence a s nrstem vskytu diabet 2. typu. Pi pokusech v laboratoi bylo zjitno, e bisfenol A indukuje v bukch slinivky nadbytenou tvorbu inzulinu psobenm na estrogenov receptory, kter na svm povrchu maj buky pankreatu. BPA me bt jednm z dvod nrstu potu diabetik a rovn lid postiench obezitou. BPA me tak pispvat k thotenskmu diabet i vst k dalm metabolickm chorobm.

Nedokeme-li zabrnit tomu, aby se njak ltka dostvala do na stravy, musme stanovit takov jej nejmen mnostv pijman kad den v potrav, aby to v dnm ppad nepokodilo nae zdrav. Takov mnostv je oznaovno jako TDI (tolerovateln denn pjem). TDI je odhad mnostv chemickho kontaminantu, ktermu jsme vystaveni z kontaminace ivotnho prosted a kter, kdy se nachz v potravinch, me bt konzumovno denn bhem ivota, ani by pedstavovalo vrazn riziko pro zdrav. Expozice tmito kontaminanty je sice nedouc, ale nelze ji vylouit, protoe nkter z tchto ltek se nachzej v potravinch v dsledku zneitn ivotnho prosted. V EU byla pijata hodnota TDI pro BPA 50 g/kg, ale nejnovj vzkumy ukazuj, e navren hodnota je pli vysok a mla by bt snena na 10 g/kg.

Princip pedbn opatrnosti Vude tam, kde si nejsme jisti, jak velk je riziko, bychom mli

uplatovat princip pedbn opatrnosti. Tento princip k, e vdy, kdy existuje riziko monho nebezpe, a to i v ppad, e riziko nen stoprocentn oven, je teba jednat tak, jako by toto nebezpe bylo reln. Nevidme-li do zatky, nepedjdme, protoe by mohlo v protismru jet auto. Nevme, jestli jede, nebo nejede, ale chovme se tak, jako by jelo. Najdeme-li v lese lkav vyhlejc bobule, kter neznme, nebudeme je jst, protoe by mohly bt

jedovat. Nevme, jestli jsou, nebo nejsou, ale chovme se tak, jako

by jedovat byly.

Zvr U vrobk, kter obsahuj a uvoluj BPA, bychom mli

uplatovat princip pedbn opatrnosti. Meme-li je nahradit jinmi vrobky, bez BPA, radji tak uime. Oekvn, e vldn organizace zak vrobu a pouvn bisfenolu A, je zcela nerealistick.

1.3 Triclosan

Anna Struneck

Triclosan (t triklosan) je synteticky pipraven chlorovan ltka, kter m siln antibakteriln a protiplsov inky a pouv se proto jako dezinfekn prostedek v etnch vrobcch. Pidv se do mdel, deodorant, holicch krm, zubnch past a stnch vod, do isticch prostedk apod., obvykle v mnostv 0,15-0,30 %. Je tak pouvn u stle vtho potu spotebitelskch vrobk, napklad dtskch hraek, lonho prdla, ponoek, kuchyskch nstroj, pytl na odpadky apod., tedy vude tam, kde se mohou uplatnit jeho smrtc inky na bakterie a plsn. Je rovn innou slokou ve vlhench ubrouscch. Triclosanem se napoutj z konzervanch dvod tak matrace. Z tohoto vtu je zejm, e triclosan se snadno dostane do kad domcnosti. Vrobci sice mus uvdt, e vrobky obsahuj triclosan, ale bnmu spotebiteli toto upozornn mnoho nepov. V nkterch studich s triclosanem bylo prokzno, e v koncentracch schvlench pro jeho pouit v rznch vrobcch nepedstavuje pro lovka dn nebezpe, v jinch je zase upozorovno, e triclosan psob jako endokrinn disruptor. Tak napklad u pulc stailo 0,15 ppb3 triclosanu k naruen funkce hormonu ttn lzy a k jejich pemn v bu. Vdci sledovali jednak vvoj pulc skokana volskho Rana catesbeiana, jednak vvoj laboratorn by Xenopus laevis, a zjistili,

3 ppb znamen jedna miliardtina z celku. Zatmco 1 ppm odpovd piblin 1

mg/kg nebo lmg/1 vody, lppb odpovd 1 ]i/kg, l\i = 10-6 g nebo 1 pg/1.

e 0,15 ug/1 triclosanu ve vod po dobu 4 dn omezilo vvoj zadnch nohou u pulc a psoben 0,03 ug/1 pouhch 24 hodin znamenalo zmnu v RNA pro receptor hormonu ttn lzy [7]. Dleitost hormonu ttn lzy pro metamorfzu (promnu) obojivelnk objevil esk vdec Vilm Laufberger ji ped sto lety. O tom, e hormon ttn lzy je nezbytn nutn i v prbhu embryonlnho vvoje lovka, nikdo nepochybuje.

Existuj vak obavy, aby naduvn triclosanu nevedlo ke vzniku rezistentnch kmen bakteri, podobn jako je tomu u antibiotik. Vzkum provdn na Irsk nrodn univerzit v Galway ukzal, e na vzniku rezistentnch kmen bakteri se podl nejen antibiotika, ale i patn provdn dezinfekce. Jestlie je pouit pli naedn dezinfekn prostedek, nejene st bakteri pev, ale zrove zskv vi nkterm antibiotikm rezistenci. Vdci pracovali s bakteri Pseudomonas aeruginosa, kter se obas ve velkch kvantech objevuje v nemocninm prosted na mstech, kde bychom ji neekali (na jednotkch intenzivn pe, resuscitanch i novorozeneckch oddlench), a bv asto pinou rozshlch nemocninch nkaz. Dezinfekn prostedky, mezi n pat i triclosan, sice bakterie P. aeruginosa spolehliv ni, ale pokud nejsou pouity v dostaten vysok koncentraci, pevajc kmeny bakteri jsou rezistentn i proti modernm irokospektrm antibiotikm, jako je ciprofloxacin nebo fluorochinolon. patn proveden dezinfekce proto me napchat vce kody ne uitku [8]. Urit rezistence na triclosan se me u nkterch mikroorganism objevit, ale vt obavy jsou z potenciln kov rezistence na jin antimikrobiln ltky. Studie zkoumajc tuto

monost probhly vak zatm jen v omezenm rozsahu. Pouvnm triclosanu v mnoha antibakterilnch vrobcch pro

domcnost se tato chemiklie dostv do povrchovch vod. Studie

vdc z Virginsk technick univerzity prokzaly, e triclosan reaguje s volnm chlorem ve vod za vzniku mench mnostv nebezpench slouenin, napklad 2,4-dichlorfenolu. Vtina z tchto ltek pechz inkem slunenho zen v dal sloueniny, zejmna dioxiny. Pestoe tmto zpsobem vznikaj jen mal mnostv dioxin, existuj velk obavy, protoe dioxiny jsou

extrmn jedovat a jsou to velmi siln endokrinn disruptory. Poplanou zprvu vyvolala informace, e triclosan me ve vodovodn vod reagovat s chlorem za vzniku chloroformu, kter je klasifikovn jako potenciln karcinogen. I kdy studie ukzaly, e mnostv vznikajcho chloroformu je men ne mnostv bn ptomn v chlorovanch pitnch vodch, ve Velk Britnii se triclosan stal pedmtem varovn jako mon pina vzniku rakoviny. Problmem je i to, e triclosan se uvoluje do kanalizace, kde me pod vlivem rznch bakteri nebo kontakt s kaly vytvet dal sloueniny, kter kod ivotnmu prosted a rozkldaj se velmi pomalu.

Triclosan je zastoupen mezi sedmi hlavnmi kontaminujcmi

ltkami v povrchovch vodch jak v USA, tak v Evrop. V odpadnch vodch se nachz v koncentracch od 0,1 do 16,6 pg/1.

Triclosan byl napklad nalezen ve vce ne 30 let starm sedimentu vcarskho jezera Greifensee (http://ntp.niehs.nih.gov/ntp/ htdocs/Chem_Background/ExSumPdf/triclosan_508.pdf). Na nutnost

regulace a omezen pouvn triclosanu upozoruj i FDA a CDC v USA. V souasn dob se triclosan nachz v USA i v mnoha mstskch vodrnch. Rozpout se v tucch a to znamen, e se me po dlouhou dobu akumulovat i v tukov tkni lovka. Byl nalezen i v mateskm mlce.

Negativn inky triclosanu a v nm obsaench stopovch mnostv dioxin na ivotn prosted a jeho diskutabiln pnosy v zubnch pastch vedly k tomu, e vdsk spolenost pro ochranu prody (Naturskyddsfreningen) nedoporuuje triclosan v zubnch pastch pouvat. Naopak Americk spolenost zubnch lka (American Dental Association) vydala prohlen, e triclosan obsaen v past na zuby psob preventivn a lebn na znty dsn a nen nebezpen.

Evropsk ad pro bezpenost potravin (EFSA) je vi triclosanu velmi kritick. V beznu 2003 doporuil, aby ponaje 1. listopadem 2011 bylo pouvn triclosanu jako antimikrobiln ltky v EU zakzno, protoe ltka nebyla piazena do seznamu aditiv schvlench pro kontakt s potravinami. Spolenost Microban, kter pidv toto antimikrobiln inidlo do plastovch vrobk urench

ke kontaktu s potravinami, podala vak proti tomuto rozhodnut alobu s tm, e rozhodnut EFSA nebylo podloeno argumenty. Evropsk soud 25. jna 2011 poadavek EFSA zamtl a rozhodl ve prospch spolenosti Microban. Jedn se o prvn ppad, kdy bylo rozhodnuto podle novho pravidla locus standi z Lisabonsk smlouvy a podle lnku 263 Smlouvy o EU (TFEU), tzn. v pmm zjmu adatele.

Vdeck vbor EFSA se odvolal a nabd k uvlivmu rozhodovn, kterm by se mlo pedchzet riziku zvyujcho se rozsahu antibakteriln rezistence. Piznal, e dosud chyb dkazy o vlivu triclosanu na vznik takov rezistence, ale protoe zatm nen dostatek podklad k dkladn analze rizik, je pli brzy na tvrzen, e pouvn triclosanu nebude takov vliv mt.

Posledn vzkumy ukazuj, e triclosan mon pedstavuje i jin nebezpe ne jen vznik novch kmen bakteri rezistentnch na dezinfekcia a antibiotika [8], Experimenty prokazuj jeho drdiv inky na neurony CNS, nepzniv inky na hormonln regulaci a negativn inky na fungovn imunitnho systmu lovka. Podle zvr jedn studie bude douc prozkoumat mechanismy, kter se na tchto incch podlej, a tak jak expozice mohou mt vznamn vliv na imunitn systm a na nchylnost k nemocem v

pozdjch obdobch lidskho ivota. Zvr Mnoh studie ukazuj, e myt rukou obyejnm mdlem a

horkou vodou po dobu 10-15 vtein s nsledujcm oplchnutm pod tekouc vodou je dostaten inn pi ochran ped bnou bakteriln nkazou. Je vhodn omezit nkup vrobk obsahujcch triclosan.

1.4 Ftalty

Ji Patoka Jako ftalty jsou oznaovny estery kyseliny ftalov, ltky, kter

jsou hojn pouvny v prmyslu vroby plast a jsou obsaeny v mnoha vrobcch z umlch hmot pro zven jejich ohebnosti a plasticity. Funguj v nich jako tzv. zmkovadla. Aby se z PVC

(polyvinylchloridu) dala vyrobit pltnka nebo dtsk plovac kruh, je nutn do suroviny pidat ftalty.

Ftalty jsou vak ltky nebezpen pro lovka a jejich jedovatost byla jednoznan prokzna nejen u zvat. Ftalty psob adu vnch zdravotnch problm. Pat mezi n nap. vrozen vady muskch pohlavnch orgn nebo ni kvalita spermi. Dle jsou znm negativn inky na jtra, ledviny, plce a srlivost krve. Ftalty jsou tak rizikovm faktorem vedoucm k rozvoji astmatu a

alergi. V PVC nejsou ftalty pevn vzny, a proto se uvoluj do prosted, kde se hlavn vzduchem, a pak mohou rznmi cestami kontaminovat potravn etzce. lovk ftalty do svho tla dostv prostednictvm dchn zneitnho vzduchu, kon resorpc anebo z potravin. Pro dti jsou nebezpen tm, e se mohou z plastu uvolovat postupn. Na dtsk organismus, kter se teprve vyvj a roste, to m vt negativn dopad ne na organismus dosplho jedince. V malm mnostv jsou prakticky vudyptomn, a tak nepekvap, e jsou ptomn i v lidskm tle a e kontaminuj matesk mlko.

Kde se s tmito ltkami meme setkat? Ftalty se objevuj v hrakch a dtskch vrobcch, dle ve

kolnch pomckch, v domcnostech, jako nap. v plastovch sprchovch zvsech, ubrusech, ale tak v kosmetice, lihovinch a v neposledn ad tak v nemocninch zazench. Jak je vidt, jde opravdu o skryt nebezpe, kter na ns h vude. OI (esk obchodn inspekce) zakzala v roce 2010 celkem 11 nebezpench hraek a dtskch vrobk; nejastji se jedn o dudlky pro kojence, pskac hraky, dtsk skldaky a bryndky. Na tuzemsk trh proud kadoron mnostv hraek, kter jsou vyrobeny zejmna v asijskch tovrnch. Ale bohuel se najdou

zvadn vrobky, kter byly vyrobeny v esk republice. Rodie maj nyn monost najt rizikov hraky na internetovm portlu www.babyweb.cz, kter spolupracuje s OI, a nemus se tedy bt o zdrav svch dt. Ftalty se hojn pouvaj i v potravinstv. Plastov obaly, tcky, talky u vech tchto vrobk se dosud ftalty bez omezen uplatuj. Nejsou sice rozpustn ve vod, ale zato velmi dobe rozpustn v tucch. Velmi

znepokojiv je vskyt ftalt v nemocnicch. Nejvce jsou v nemocnicch ohroeni novorozenci, pacienti dlouhodob hospitalizovan a ti, kte jsou v pmm kontaktu s vrobky z PVC, napklad pi dialze. Pacientovi na hemodialze, kter nahrazuje nefunkn nebo chybjc ledvinu, se bhem jedn dialzy vymn krev z celho tla piblin desetkrt, tj. 60 litr j projde pes vaky a hadiky z mkenho PVC. Nebezpe uvolnn ftalt pmo do krve pacienta je proto velmi vysok.

Zvr Nebezpen vrobky z mkenho PVC okamit vrate! Podle

zkona jsou dovozci a distributoi povinni umonit vrcen vrobku oznaenho za nebezpen, a to na vlastn nklady. Chtj-li rodie, aby jejich dti nepily do styku s vrobky, u nich hroz nebezpe obsahu ftalt, mli by se vrobkm z PVC vyhbat a mli by si pozorn pest varovn na dtskch hrakch a vrobcch. Pokud varovn obsahuje slova: Nevkldat do st na del dobu, mohou se objevovat ftalty nebezpen pro zdrav dtte, je lep si tuto vc radji nekupovat.

1.5 m nm kod nonylfenol?

Ji Patoka Nonylfenol je organick aromatick slouenina patc mezi

alkylfenoly. Vyskytuje se obvykle jako sms izomer a pouv se k vrob nonylfenol-ethoxylt, kter slou jako zmkovadla a antioxidanty pro plasty. Jsou to povrchov aktivn ltky, uvan t jako prmyslov detergenty, surfaktanty (smedla), emulgtory, disperzn inidla a zvlhujc ltky v mnostv prmyslovch a spotebitelskch aplikac. Pouvaj se pro povrchovou pravu textili a ke, jako psada pesticid (kvli lep rozpustnosti ve vod) a dalch agroprodukt, barviv na bzi vody, pro povrchovou pravu kov, itn elektronickch soustek, pi tb ropy apod. Jsou tak astou slokou kosmetiky, ampon a vrobk osobn hygieny, a s nimi se tak dostvaj i do naich domcnost.

Protoe nonylfenol pat tak do skupiny hormonlnch disruptor, EU pouit nonylfenol-ethoxylt v detergentech

zakzala. V ivotnm prosted se patn rozkldaj a produkty jejich degradace jsou asto toxitj ne vchoz ltka. Nonylfenol je toxick pro vodn ivoichy, sniuje rst as a dalch vodnch rostlin, zpomaluje dospvn ryb a ovlivuje jejich reprodukci [9]. Nonylfenol a jeho derivty jsou vypoutny do povrchovch vod, vyskytuj se i v istrenskch kalech, kumuluj v sedimentech, ale i v tknch ryb a jinch vodnch organism.

Z dostupnch dat pro R je zejm, e toxick nonylfenol stle unik do ek a jeho koncentrace u vpust z istiek odpadnch vod pekrauj povolen hodnoty. Jak zjistili pracovnci Greenpeace, istiky navc asto ignoruj svou ohlaovac povinnost do Integrovanho registru zneitn. Podle evropsk legislativy by lensk stty mly do roku 2021 z vodnho prosted zcela eliminovat nejvce nebezpen ltky, jako je prv nonylfenol. Problmy s odstraovnm nebezpench ltek z vodnho prosted podle poadavk Rmcov smrnice o vodch m vak nejen esk republika, ale i dal lensk stty EU.

Zvr Nkter studie tak prokzaly negativn psoben nonylfenolu na

reprodukn systm u savc [10]. Nejvy dvka, pi kter byly negativn zmny pozorovny, byla stanovena na 15 mg/kg vhy/den. Nonylfenol me negativn psobit na ledviny a jtra. Histopatologick zmny na ledvinch laboratornch zvat (zvten ledvin) byly pozorovny pi dvce 15 mg/kg vhy/den, podvan opakovan po dobu dvaceti tdn. Potenciln karcinogenn psoben nonylfenolu neby-lo dosud dostaten prozkoumno.

1.6 V em spov nebezpe hormonlnch disruptor?

Ji Patoka, Anna Struneck Vechny ltky, o kterch je v tto kapitole zmnka, tj. bisfenol A,

ftalty, dioxiny, nonylfenol, ale i ada dalch, na n ji nezbylo msto, je azena mezi tzv. hormonln (endokrinn) disruptory. Je to oznaen pro exogenn ltky, kter inkuj jako hormony v endokrinnm systmu organismu a naruuj fyziologick funkce

hormon endogennch. Jet srozumitelnji eeno, jsou to hormonln aktivn ltky, kter vyrobil lovk umle v chemick tovrn a kter primrn nemly jako hormony slouit. Dostaly se vak do ivotnho prosted vody, vzduchu, potravin a z nj pak do lidskho organismu, kde zaaly s jeho pirozenmi hormony interferovat. Hormonln disruptory proto mohou vst k naruen inku pirozench hormon a zpsobit rozvrat stovek, mon tisc biochemickch a fyziologickch funkc organismu, kter jsou tmito hormony zeny a ovldny. Vyskytuj se mezi nimi ltky s enskou hormonln (estrogenn) aktivitou i ltky s aktivitou muskch pohlavnch hormon (androgen) [19].

Mohou hormonln disruptory za pokles musk potence? Odbornci na lidskou plodnost uvdj, e 10-15 % manelstv je

sterilnch a e astou pinou je selhn reproduknch schopnost mue. Podl tohoto muskho faktoru v poslednch letech stle vzrst. Kdy v roce 1992 publikoval Carlsen [11] se svmi dnskmi spolupracovnky studii, kter hodnotila vsledky 61

rznch zprv o potu a kvalit spermi u normlnch mu ve fertilnm vku z let 1938-1991, vyvolalo to v lkaskch kruzch zden. Zjistili toti, e v prbhu poslednch 50 let klesl objem ejakultu z 3,40 ml na 2,75 ml a prmrn poet spermi ze 113 milion/ml na pouhch 66 milion/ml. Konstatovali, e musk plodnost v uplynulch letech klesala linern a e pokud bude tento trend zachovn, ji na pelomu 20. a 21. stolet by se mohl prmrn poet spermi dostat pod hranici hodnot zabezpeujcch bezproblmovou muskou plodnost [12]. Carlsenv lnek vyvolal mimodnou pozornost nejen mezi sexuology a andrology, ale tak mezi odbornky na ivotn prosted, urnalisty i laickou veejnost.

Kdy se uvaovalo o rznch pinch poklesu kvality muskho semene, vtina odbornk na lidskou reprodukci vidla pinu v hormonlnm psoben rznch ltek zneiujcch ivotn prosted [21]. Nej pijatelnj se zd bt hypotza, e pinou poklesu kvality semene je vzrstajc expozice plod a dt v obdob dospvn ltkm s estrogennm inkem. To zejm pokozuje testikulrn buky, kter jsou nepostradateln pro zrn a vivu spermi. Protoe vroba ltek s hormonln aktivitou dosahuje

objemu milion tun ron a tyto ltky zneiuj rozshl oblasti zemdlsky vyuitelnho povrchu zemkoule, je expozice obyvatelstva hormonlnmi disruptory celosvtov zvanm problmem. O mnoha chemickch ltkch pouvanch v ad technologi nemme navc vbec dn informace.

O tom, jak zvan pokozen dok zpsobit estrogeny, je-li jejich psoben vystaven plod v obdob nitrodlonho ivota, existuje smutn doklad z obdob let 1940-1970. V tomto obdob bylo

k zabrnn potratu asto pedepisovno podvn syntetickho estrogenu diethylstilbestrolu. Ten byl pedepsn vce ne 5 milionm en, ne se zjistilo, jak nebezpen je to ltka. Teprve s odstupem let se toti pilo na to, e enm, u nich antikoncepce selhala, pestoe diethylstilbestrol pouvaly, se narodily dti s etnmi poruchami pohlavnch orgn. Dvky mly vy nchylnost k rozvoji karcinomu dlohy, u chlapc byl krom nkterch abnormalit reproduknho systmu zaznamenn vy poet jedinc s abnormlnm spermiogramem. Vliv estrogen pochzejcch ze ivotnho prosted m nepochybn vliv i na vzrstajc vskyt testikulrnch karcinom a podl se na morfologickch abnormalitch v muskch reproduknch orgnech, nap. na zvyujcm se potu poruch sestupu varlat a vzrstajcm vskytu vrozenho roztpu moovch cest.

Carlsenv model, zaloen na metaanalze ne vdy serizn provdnch studi z celho svta, m adu odprc a novj analzy prokzaly, e bytek musk potence nem linern prbh. Neoddiskutovatelnm faktem je vak stle se zmenujc poet spermi a pokles jejich pohyblivosti, co vede ke snen plodnosti mu. Kdy se to projev na dalm poklesu obyvatel Zem, posuzuje kad model trochu jinak.

Co vechno ovlivuj hormonln disruptory Mezi dsledky psoben hormonlnch disruptor v ivotnm

prosted pat sexuln abnormality u zvat v prod. Rzn podoby a rysy intersexu se objevuj u ryb, krokodl, elv, u ptk, kte se iv rybami, moskch savc i u medvd [1]. Intersex se projevuje ptomnost atypick kombinace rys, kter obvykle rozliuj samce a samice. Tak napklad pi chytn ryb v Potomacu

bylo zjitno, e u samc se v mstech, kde mly bt spermie, nachzej shluky nezralch vajek. V USA studovali 16 typ ryb ulovench vlil lokalitch v cel zemi a jedin msto, kde nenali znaky abnormlnho vvoje a rysy intersexu, byl Yukon na Aljace. Vliv hormonlnch disruptor byl pozorovn u dafni, u ryb, ab i ropuch, mlok, kormorn, u kachen, delfn i u velryb. Tyto pklady uvdm proto, abych ukzala, e vliv hormonlnch disruptor nen omezen pouze na vjimen ppady, ale e je mon ho sledovat v rozshlch oblastech na Zemi.

U lovka je obzvlt citliv obdob nitrodlonho vvoje. dob, kdy se formuje a vytv pohlav, je nutn rovnovha

hormon. Podle americkch statistik se u novorozench chlapc 2-3x astji vyskytuj poruchy vvoje varlat a ji v podob kryptorchismu (nesestoupl varlata), nebo hypospdie anomlie s neplnm uzvrem urogenitlnho valu ve fetlnm obdob. Frompovichov popisuje i ppady, kdy je penis pokryt vrstvou tuku a genitlie pipomnaj trbinou sp genitl holiky [20]. Frompovichov rovn uvd, e dnen mui produkuj piblin polovin mnostv spermi v porovnn s jejich ddy, a eny maj m dl astji problmy s poetm a donoenm plodu. Ob pohlav pak maj v porovnn s prarodii pinejmenm dvakrt vy pravdpodobnost, e onemocn rakovinou prostaty nebo prsu.

Kter ppravky nebo ltky funguj jako hormonln disruptory? Uvd se, e jich je 47 (viz SIN Listy). Zahrnuj dioxiny, rtu,

hexachlorobenzeny, furany, Lindan, dieldrin, DDT, kadmium, PCBs

a dal. Aktivist v USA obdivuj systm REACH, kter zavedla EU pro evidenci tchto ltek a jejich restrikci, a fungovn ECHA, kter by mla zajiovat jeho implementaci. Doufejme, e se dopady tto aktivity projev rychle, protoe nikdo se neodvauje pedvdat, k jakm dsledkm povede zplava hormonlnch disruptor v ivotnm prosted.

Jet jednou dioxiny Dioxinm v podob Agent Orange pouvanho ve Vietnamu

jsme se vnovali v pedchoz publikaci. Catherine Frompovichov ve

sv knize Our chemical lives and the hijacking of our DNA (Nae chemick ivoty a pepaden na DN) uvd [20], e Amerian rozprili na Vietnam 21 136 000 galon Agent Orange, vtinou z helikoptr. (Galon odpovd 3,785 litru.) Podle Wikipedie to

zpsobilo smrt 400 000 Vietnamc; obti ze strany americkch vojk se neuvdj; 500 000 vietnamskch dt se narodilo s vvojovm pokozenm, jako je roztp patra, vy poet prst na rukou i nohou, mentln retardace, kly. Spojen s nrstem ppad rakoviny prostaty u mu se pedpokld, avak nebylo prokzno dnou studi.

Amerian, zoufal z prudce narstajcho vskytu diabet u dt, obviuj i dioxin, kter se uvoluje ze zazen ve kolch

domovech, dokonce ze suchch plen nebo i z ajovch sk. Patrn si neuvdomujeme, e dioxin se uvoluje ze sk s

ajem, protoe jsou zhotoveny z vyblenho papru. Dioxinu se z nich uvoluje rozhodn mn ne ve Vietnamu, ale kousek ke kousku, den po dni A tak je lep vrtit se k pouvn stek nebo drtnch koul na aj, nebo pt aj pouze slit a cedit ho skrze zuby.

Zvr Hormonln disruptory, ltky schopn naruovat ji v nepatrnch

dvkch biochemick pochody naeho tla, kter jsou zen hormony, pedstavuj novou kategorii zdravotnch rizik. Nikdy v minulosti nebylo nae ivotn prosted tmito ltkami zamoeno tak jako v souasn dob. Nikdy v minulosti se lovk nesetkval s tak masivnm pjmem tchto ltek ze vzduchu, vody a potravin. Lze jen obtn pedvdat, jak vliv to bude mt na zdrav nae a naich potomk.

1.7 Azbestov hrozba

Zatmco veejn mnn EU rozbouily nlezy zdrav kodlivch ltek ve 12 lonicch z 12 stt svta, na konci listopadu 2011 se objevily zprvy, e nejmn 293 kol v R je ohroeno azbestovm prachem, kter se uvoluje z takzvanho boletickho panelu. Jeho soust bvaj azbestov izolan desky. Zprvy souasn dodvaj, e azbest se pouval jako soust stavebnch materil v 70. a 80.

letech minulho stolet, kdy byl povaovn za bezpen. Teprve pi rekonstrukcch v posledn dob dochz k naruen tchto panel a uvolovn azbestovch vlken v podob prachu. Pote s azbestem, kter se v organismu ukld a postupn se podl na vzniku ndor, mohou mt daleko vt rozmry. V esku jsou nejen koly, ale i tisce dalch staveb nemocnic i administrativnch budov, postavench v 70. a 80. letech. Prv tyto budovy se te hromadn opravuj a dlnci pitom naruuj azbestov desky. Do okol se tm uvoluje karcinogenn prach [13].

1.7.1 Azbestov hrozba vis nad tisci kolami i nemocnicemi

Anna Struneck

Kdy jsem pijela v roce 1977 na svj prvn fyziologick kongres na Zpad do Pae, francouzt studenti zrovna demonstrovali za odstrann azbestu z budov jejich kol. Asi se ani jim nepodailo budovy zbourat a azbestov desky odstranit. Upozornili ns vak na zdravotn zvadnost azbestu v interirech, a tak jsem z laborato odstraovala azbestov desky od plynovch raditor, kde jsme je pouvali jako ochranu ped vznikem poru, protoe azbest je neholav. Pro tuto svoji vlastnost se pouval zejmna v bytovch jdrech pro vzduchotechniku nebo jako neholav podklad pro elektroinstalaci. Dle se z nj vyrbl eternit (sten krytina, kterou znme z chat) a nejedna ubytovna i nkupn stedisko m stny z osinkocementovch desek.

esk republika zaadila azbest mezi prokzan karcinogeny pro lovka v roce 1984 (Smrnice MZ R hlavnho hygienika . 64/1984 Sb.). Pouvn azbestovch vrobk bylo omezeno pouze na ppady, kdy nelze ut jinch materil. Byla zakzna aplikace azbestu nstikem. Od roku 1997 ji nebyla povolovna vroba azbestovch materil, take v nov stavnch budovch by se ji azbest neml vyskytovat.

Jak se likviduje materil, kter je zkenj ne terorista? Takto se te Rostislav Janar a podv ve svm lnku [14] podrobn vysvtlen tto otzky.. m je tedy azbest nebezpen pro lidsk zdrav? Obecn pijman je jeho karcinogenita. Drobn stice

azbestu, kter uvznou po vdechnut v plicch, mohou bt pinou vzniku rakoviny plic, kter se ovem objev teba a po destkch let. Velikost tchto stic me bt i men ne 5 pm (pt tiscin milimetru).

Studie, ve kterch byla sledovna nemocnost a mrtnost

zamstnanc pracujcch s azbestem, tuto monost potvrzuj. Tak napklad v Hong Kongu sledovali skupinu 124 pracovnk s azbestzou, z nich 86 v prbhu studie zemelo [15]. Rakovina plic byla pinou mrt ve 31 ppadech. V Itlii analyzovamrtnost v prbhu let 1995-2002 a zjistili, e prokazateln vy mrtnost na ndory plic maj lid manipulujc s azbestem, zejmna v

cementrnch. Zatmco nrodn standardizovan pomr mrtnosti byl v Itlii 1,9 na 100 000 osob, v cementrnch to bylo 11,63 [16].

Kanadt vdci sestavili petici poadujc zkaz vvozu azbestu do rozvojovch zem [17].

Na konferenci o mechanismech psoben azbestu na lidsk zdrav pinesli astnci doklady o irok kle nemoc, na jejich vzniku se me azbest podlet [18]. Prvnm onemocnnm, zpsobenm nahromadnm stic azbestu v plicch, bv tzv. azbestza fibrotick plicn onemocnn. Nsleduje cel kla rznch tkovch zmn, kter poslze mohou pejt v plicn rakovinu. Azbest je obviovn i z podlu na jinch typech ndor, jako je rakovina hrtanu a vajenk. Jsou podezen i na rakovinu hltanu, jcnu, aludku a kolorektln karcinom, ale pro tyto typy rakoviny nen u lid dosud popsn dostaten poet ppad, kter by mohly dokzat pm vztah s azbestem. Bylo to vak pozorovno u laboratornch zvat potkan, kek a my po inhalaci nebo pozen azbestu. Existuj daje svdc pro to, e azbest vyvolv autoimunitn reakce.

Kolik azbestovho prachu asi uvzlo v plicch kolnch dt v dsledku neodborn a nezodpovdn provdnch rekonstrukc? A budou mt tito ci v dosplosti problmy s plcemi, jist se najdou lkai, kte budou hledat nejrznj jin piny jejich pot. Jmno souasnho ministra kolstv dvno upadne v zapomenut a budeme se divit, pro v esk republice nhle stoupl poet ndorovch onemocnn plic. Ale jet dve ekaj patrn problmy pracovnky,

kte neodborn rekonstrukce provdj, pokud nedodruj bezpenostn pedpisy pro prci s azbestem ve snaze uetit penze svch zamstnavatel.

1.7.2 Azbest a jeho zdravotn rizika

Ji Patoka Azbest je minerl ze skupiny kemiitan (silikt), kter vytv

dlouh a tenk vlknit struktury. Protoe m vynikajc tepeln-izolan vlastnosti, je neholav a levn, rozil se v minulm stolet jako izolan psada do stavebnch materil. Kdy se zjistilo, e jeho mikroskopick vlkna mohou zpsobovat rakovinu plic, zjem o nj se prudce snil. Dnes je azbest povaovn podle IARC (Mezinrodn organizace pro vzkum rakoviny) za prokzan lidsk

karcinogen skupiny 1. Zsadnm rizikovm faktorem pro vznik

rakoviny je styk s azbestovmi vlkny. Mikroskopick azbestov

vlkna vnikaj do tla pi vdechovn a snadno se dostvaj do plicnch sklpk. Vdechnut vlkna jsou sice porna bukami imunitnho systmu, tzv. makrofgy, ale ty nejsou schopny vlkna

zcela zniit a organismus je nedoke inn eliminovat jinm zpsobem. Azbestov vlkna deponovan v plicnch sklpcch pak migruj k pohrudnici, kde se akumuluj. Vytrvalm drdnm tkn ostrmi vlkny vznik chronick znt, na jeho podklad me vzniknout ndorov bujen, rakovina pohrudnice, tzv. difuzn malign

mezoteliom pohrudnice. Jedn se o vysoce agresivn ndor, jeho prvnm pznakem me bt such drdiv kael, bolest na hrudi a dunost zpsoben pleurlnm, vtinou hemoragickm vpotkem. Pznaky se vak zanaj objevovat pozd, vtinou za 20 a 50 let po expozici azbestu. Vzkumy zjistily, e mezoteliomem onemocnli i rodinn pslunci dlnk, kte se dostali do styku s azbestem napklad pi pran pracovnho obleen. Rozvoj tohoto typu rakoviny je siln vzn na styk s azbestem. Ve vtin ppadu se tedy jedn o pacienty, kte pili opakovan do styku s azbestovmi vlkny.

esk republika zaadila azbest mezi prokzan karcinogeny pro lovka v roce 1984 (Smrnice MZ R hlavnho hygienika . 64/1984 Sb.) a pouvn azbestovch vrobk bylo omezeno pouze na ppady, kdy nelze ut jinch materil, jako je nap. brzdov

obloen. Od roku 1997 ji nebyla povolovna vroba azbestovch materil pro stavebnictv, take v novjch budovch by se ji azbest neml vyskytovat.

Vzhledem k irokmu vyuvn v minulosti se vak azbest stle nachz v budovch, kde ijeme a pracujeme, a prakticky vude v ivotnm prosted kolem ns. Najdeme jej v azbestocementovch deskch a rourch, v obkladovch deskch stn interir i exterir, ve vodovodnch odpadech, vzduchotechnickch trubkch a vtracch achtch, v elektrickch akumulanch kamnech, v azbestovch omtkch, barvch a tmelech i ve stench krytinch typu eternit. Z azbestu jsou rovn vyrobeny textiln a plstn produkty pouvan pro ruvzdorn obleen, obaly, teplenou i zvukovou izolaci apod.

70. a 80. letech minulho stolet zaznamenaly v na vlasti velkou popularitu stavby z tzv. boletickch panel. Stavly se z nich administrativn budovy, koly, zdravotn a nkupn stediska a dal objekty obansk vybavenosti po celm zem ech, Moravy a Slovenska. Jenom kol, kde byly boletick panely pouity, existuje v R 291. Hlinkov upevovac elementy pouit u tchto panel vak nyn dovaj. To vede k mnoha havarijnm ppadm a majitel budov se sna o rekonstrukci. Taje dleit z toho dvodu, e pvodn zateplen ji nevyhovuje souasnm poadavkm na tepeln izolan vlastnosti konstrukce. Rekonstrukce je vak problematick. Pi necitliv vmn oken nebo zateplovn budovy postaven z boletickch panel se azbest zan uvolovat a zamouje jejich interiry i exteriry. Riziko expozice vznik hlavn pi pracch, kdy dochz k naruovn materilu a me dojt k uvolnn vlken. K tomu dochz jak pi rekonstrukcch, tak demolicch i manipulaci s odpadem.

Nadmrn koncentrace azbestu byly nameny na nkolika rekonstruovanch kolch v eskch Budjovicch a v Praze. Podle analzy esk koln inspekce je vak z boletickho panelu postaveno tak mnoho kol v Praze a v Krlovhradeckm a Moravskoslezskm kraji. Pi rekonstrukci takovch budov je teba dodrovat bezpenost prce a zamezit uvolovn azbestovch vlken do ovzdu. Podmnky ochrany zdrav pracovnk jsou dny zkonem . 309/2006 Sb, a nazenm vldy . 361/2007 Sb.

Kontrolnm orgnem pro dodrovn pedpis upravujcch nakldn s azbestem je esk inspekce ivotnho prosted (IP) a v ppad ohroen zdrav mstn pslun krajsk hygienick stanice. R jako lensk zem EU je povinna provdt inspekce a vst registraci vech vtch budov, pi jejich stavb byl azbest pouit. Postupn mus R vechny tyto budovy asanovat a odstranit nebezpe, kter azbest pedstavuje, aby se dostala na rove ostatnch lenskch zem EU. Krom kol se to tk tak velkho potu objekt soukromho, sttnho i veejnho sektoru, prmyslovch objekt apod. Sanace tchto objekt je mon, ale je asov a finann velmi nron.

Zvr Veker stavebn rekonstrukce ve kolch by mly probhat za

velmi dslednho dodrovn zsad bezpenosti prce s azbestem a dti by nemly bt po dobu prac v budov ptomn. Azbest se dostv do plic vdechovnm. Azbest je nebezpen zejmna pro svoji karcinogenitu.

1.8 Zdrav spnek

Anna Struneck

Lonice jsou msta, kde trvme zpravidla alespo osm hodin denn, a proto je velmi dleit peovat o tento prostor zcela vdom, abychom zde mohli spt zdrav. Zdrav spnek je nezbytn pro udren tlesnho a duevnho zdrav i tlesn vkonnosti. Pedstavuje vak sloit fyziologick fenomn, kter nen stle pln prozkoumn. Kadopdn vme, e poruchy spnku, jako je chronick nespavost, nebo i naruen rytm spnku a bdn, mohou bt jednou z pin rznch poruch a nemoc. Poruchy spnku naruuj sprvn funkce imunitnho systmu a pochody hormonlnch regulac.

Dob jedov jsme upozornili na to, e je dleit spt v naprost tm, protoe pouze tak se vytv hormon melatonin. Tvo ho mal lza v mozku o velikosti rovho zrnka iinka. Melatonin je dleit pro navozen spnku, a proto je nabzen mnoha farmaceutickmi firmami i jako potravinov doplnk. Odhaduje se,

e v USA melatonin pravideln uv vce ne 20 milion Amerian. V R je dostupn pouze na lkask pedpis (Circadin) a je doporuovn pacientm nad 55 let. Ve Slovensk republice je voln prodejn jako potravinov doplnk. Avak nejlepm zpsobem je prava vlastn produkce melatoninu tm, e budeme dodrovat pravidelnou dobu spnku a v lonicch nebudou dn svtla. Melatonin je tak nejsilnji psobc antioxidan ltka, take odstrauje z naeho tla nadbyten voln kyslkov radikly. Mnoho studi dokumentuje, e m vznamnou lohu v prevenci vzniku zhoubnch ndor. Spnek ve tm, v dobe vyvtran a uklizen lonici je levn a velmi inn zpsob udren zdrav a vitality.

Len poruch spnku pat odbornkm, avak sami meme uinit opaten, kter nm pomohou zdrav spnek udret nebo obnovit. Dleit je i vbr matrac. Krom nevhodnch kovovch pruin obsahuj mnoh matrace zpomalovae hoen. Vbr zdravotn nezvadnch matrac je tak znan nronou zleitost, ale matrace z prodnch materil, bez pruin, bez polybromovanch difenylter (PBDE) i bez rznch konzervanch ltek jsou na trhu dostupn. Vmna matrac tak me vznamn pispt ke zdravmu spnku.

Zvr

Zdrav spnek je nezbytn pro udren zdrav. Je nutn dodrovat rytmus spnku a spt v naprost tm. Dleit je vbr matrac.

1.9 Na co bychom mli dbt v interirech?

Anna Struneck souvislosti s informacemi o vysokm obsahu toxickch ltek v

naich interirech se v zpadn Evrop a v USA doporuuje, aby se lid pezouvali ped vstupem do bytu a nechali boty venku. Tento zvyk je ve vtin eskch domcnost zaveden snad odjakiva, a tak jsme se nkdy stydli ped hosty ze Zpadu za to, e bychom je snad mli ped vstupem do naeho bytu nutit k zouvn. Ale jak je

vidt, uitenosti pezouvn se pomalu u i oni. Dalm uitenm pkazem, kter zase sp zdomcnl v Americe ne u ns, je zkaz kouen v uzavench mstnostech, zejmna na pracovitch. I to by se mohlo stt u ns dobrm zvykem, pokud tomu tak jet nen.

Doporuuje se vtrat krtce, ale intenzivn otevenm oken na opanch stranch bytu (prvanem) po dobu 5-10 minut. Vysvat koberce a vytrat podlahy bychom mli asto, protoe usazen prach se pi kadm pohybu rozv. V lonicch i v obytnch interirech bychom mli dvat pednost omyvatelnm devnm nebo keramickm podlahm ped koberci z umlch vlken nebo umlohmotnmi krytinami. Hadry, mopy nebo smetky bychom nemli odkldat po klidu na WC, ale peliv je vyprat a dt uschnout na slunko, nejlpe najeden a dva dny. K myt a klidu bychom mli pouvat netoxick prostedky, jako jsou soda, ocet, obyejn mdla, ppadn peroxid vodku. Nepouvat aerosoly, komern osvovae vzduchu a voav svky. Tyto produkty uvoluj do ovzdu celou adu nedoucch toxickch ltek.

klidov prostedky obsahujc tkav chemiklie bychom nemli skladovat v obytnch mstnostech, stejn jako rzn barvy, laky, odlakovae na nehty, rozpoutdla. Nkter z tchto nvod se he aplikuj, ale je teba bt si vdom toho, e v mstnosti, kde se pohybuj dti nebo kde spme, by ml bt ist vzduch.

Mlokdo si uvdomuje, e s vysokou koncentrac toxickch ltek se setkvme uvnit naich aut. Obzvlt v novm aut, kter tak pkn von novmi plasty, rozpoutdly, kobereky a dalm vybavenm, mme a 35x vy obsah rozpustnch organickch ltek (VOC), uvdnch hormonlnch disruptor, ne povoluj bezpenostn limity. Takovou pknou vni novho auta nepekryj ani dn aromatick stromeky, ale vn z nich uvolovan se pidaj do rodiny VOC.

Zvr K zajitn zdravho ovzdu v interirech je teba pravideln a

asto uklzet jednoduchmi prostedky bez VOC, dbt na pezouvn a inn vtrn.

1.10 Pomhaj nm pokojov kvtiny

Anna Struneck

Vtinou si myslme, e nm kvtiny v mstnostech ubraj kyslk, protoe za tmy dchaj jako lovk. V souvislosti se kodlivmi ltkami v naich bytech se stle vce doporuuje vyuvat pokojov rostliny, kter maj schopnost mnoh z tchto ltek pohlcovat. Schopnost rostlin pohlcovat kodliv ltky se zabvali vzkumnci v NASA (Nrodnho adu pro letectv a kosmonautiku USA), kte hledali zpsoby k udren pjemn a zdrav atmosfry v kosmickch lodch. Poad a druhy rostlin, kter mohou bt uiten ve filtrovn vzduchu v interirech, se mohou liit, ale kadopdn nm tyto rostliny nemou ublit (na rozdl od napklad difenbachie, kter je hojn pstovan v eskch domcnostech i kancelch, avak dostane-li se jej list do st, me zpsobit otoky).

Ekologov doporuuj na prvnm mst pvabnou a pestrobarevnou liboru mavou (Lantana camara), kter mn barvu svch kvt a kvete jako letnika po nkolik msc. Mezi dal, kter nm dok vytvet zdrav vzduch, pat scindapsus, phalaenopsis orchidej, kter me kvst i v panelkovm byt po cel rok, rzn typy bean, filodendrony, africk fialky, dokonce i vnon kaktus, amarylis, toulcovka kolumbijsk a dal. Mnoh z nich jsou bn pstovan u ns, nkter mn znm si mete prohldnout na http://www.thenewecologist.com/2009/07/top-10-natural-eco-friendly-and-anti-pollutant-houseplants/ a teba vs budou inspirovat k pstovn ve va domcnosti. Jin zdroje doporuuj i palmy, kapradiny, chryzantmy, bn znm a nenron chlorofytum (zelenec) nebo dracny.

Zvr 1. kapitoly Ve studii Domov, sladk domov, pekvapen v prachu pod postel

se zjistilo, e v nejvtch koncentracch se v prachu z lonic vyskytovaly retardry hoen a ftalty. Prmrn koncentrace retardr hoen v jihoasijskch sttech byla 350 pg/kg a 60,2 pg/kg ve sttech EU. Prmrn koncentrace ftalt ze esti jihoasijskch zem byla 6.85 mg/kg a 935 mg/kg ve sttech EU. K vysokmu

prmrnmu obsahu ftalt v zemch EU pispla nejvce R,

protoe v lonici manel v Plzni bylo nalezeno desetkrt vce ftalt ne ve vtin jinch EU stt, dokonce jet asi o tetinu vc ne na vysoce kontaminovanch Filipnch. Mezi jednotlivmi

jihoasijskmi stty byly rovn velmi vznamn rozdly: Na Filipnch byly kumulativn koncentrace ftalt 10 000x vy ne ve vzorku z Mala jsie. Bez ohledu na absolutn koncentrace

studovanch ltek, kter mohou bt pi zahrnut vtho potu vzork zcela odlin, je dleit, e uveejnn tto zprvy vyvolalo znanou pozornost sdlovacch prostedk a soustedilo pozornost politik EU na potebu testovn zdravotn nezvadnosti mnoha vrobk, kter ns obklopuj v kadodennm ivot.

Obsah VOC v naich domovech i na pracovitch mme ve vlastnch rukou a meme ho ovlivnit vbrem materil, textilu, zazen, klidem a volbou hygienickch a kosmetickch prostedk. Zajitn zdravho spnku vrazn ovlivuje zdrav kadho lovka.

Pokojov rostliny vydatn pomhaj odstraovat toxick ltky z interir. Proto do kad mstnosti alespo jeden kvtin!

Literatura Relyea, R.A. Predator cues and pesticides: a double dose of

danger for amphibians. EcolAppl, 2003, 13, 1515-21.

Patoka, J. Prach z domcnosti usvd zloince. Vesmr, 2008, 87 (10),658.

Chemsec:http://www.chemsec.org/news/news-201l/july-

september/808

mix-of-hazardous-chemicals-under-your-bed-eu-needs-to-act Home sweet home? dusty surprises under the bed. 2011

http://www.

chemsec.org/images/stories/2011/chemsec/home_sweet_home_lo

wres.pdf;

Endokrinn disruptory: http://mm.chemsec.org/endocrine-

disrupters/edcson-the-sin-list 2011. Suta, M. Chemick ltky v ivotnm prosted a zdrav.

Ekologick institut

Veronica: Brno 2008.

Veldhoen, N.; Skirrow, R.C.; Osachoff, H.; Wigmore, H.;

Clapson, D.J.; Gunderson, M.P.; Van Aggelen, G.; Helbing, C.C.

The bactericidal agent triclosan modulates thyroid hormone-

associated gene expression and disrupts postembryonic anuran

development. Aquat Toxicol, 2006, 80 (3),

217-27.

Patoka, J. patn proveden dezinfekce nadl vce kody ne uitku.

Vesmr, 2010, 89 (3), (146).

Chandrasekar, G.; Arner, A.; Kitambi, S. S.; Dahlman-Wright,

K.; Lendahl, M. A. Developmental toxicity of the environmental

pollutant 4-nonylphenol in zebrafish. NeurotoxicolTeratol, 2011, 33

(6), 752-64.

Jie, X.; Yang, W.; Jie, Y.; Hashim, J. H.; Liu, X.Y.; Fan, Q. Y.;

Yan, L. Toxic effect of gestational exposure to nonylphenol on FI

male rats. Birth Defects Res B Dev Reprod Toxicol, 2010, 89 (5),

418-28.

Carlsen, E.; Giwercman, A.; Keiding, N.; Skakkebaek, N. E.

Evidence for decreasing quality of semen during past 50 years. BMJ,

1992, 305 (6854), 609-13.

Olsen, G. W.; Bodner, K. M.; Ramlow, J. ML; Ross, C.E.;

Lipshultz, L. I. Have sperm counts been reduced 50 percent in 50

years? A statistical model revisited. Fertil Steril, 1995, 63 (4), 887-

93.

Azbest, http://zpravy.idnes.cz/azbestova-hrozba-visi-nad-tisici-

skolami-i nemocnicemi-p 1 v-/domaci.aspx? c=Al 111 29_210734_domaci_abr. 2011.

Likvidace azbestu: http://techneudnes.cz/jak-se-likviduje-

material-ktery je-zakernejsi-nez-terorista-pli-/tec__reportaze.aspx? c=A070708_173502_ tec_reportaze_rja.

Chen, M.; Tse, L. A.; Au, R. K.; Yu, I. T.; Wang, X. R.; Lao, X.

Q.; Au, J. S. Mesothelioma and lung cancer mortality: A historical

cohort study among asbestosis workers in Hong Kong. Lung Cancer,

2011.

Fazzo, L.; De Santis, M.; Minelli, G.; Bruno, C.; Zona, A.;

Marinaccio, A.; Conti, S.; Comba, P. Pleural mesothelioma mortality

and asbestos exposure mapping in Italy. Am J Ind Med, 2012, 55 (1),

11-24.

ri7l Takaro T K; Davis, D.; Van Rensburg, S. J., Arroyo Aguilar,

R. S., AIKrami V Bailar, J.C., 3rd; Belpoggi, F.; Berlin, M.; Bhattaeharya, S.; Bonnier Viger, Y. V.; Brophy, J.; Bustinza, R.;

Cameron, R. B.; Dement,

1. M. Egilman, D.; Castleman, B.; Chaturvedi, S.; Cherniack,

M.; Choudhurv, H.; Demers, P. A.; Digangi, J.; Digon, A.; Edwards,

J. G.; England,

A Frikson B Correa Filho, H. R.; Franco, G., Frank, A. L., Freund, A. Gee, D.; Giordano, A.; Gochfeld, M.; Gilberg, M.; Goldsmith, D. F.; Goldstein B. D.; Grandjean, P.; Greenberg, M.;

Gut, I.; Harari, R.; Hindry, M.; Hogstedt, C.; Huff, J.; Infante, P. F.;

Jarvholm B.; Kern, D. G.; Keifer, M.; Khatter, K.; Kjuus, H.; Keith,

M.; Koo, L. C., Kumar, A., LaDou I Landrigan, P. J.; Lemen, R. A.; Last, J. M.; Lee, C. W.; Leigh, J.; Levin, . M.; Lippman, A.; Madrid, G. A.; McCulloch, J.; McDiarmid, M. A.; Merchant, J. A.;

Monforton, C.; Morse, T.; Mum D. C Mukerjee, D.; Mulloy, K. B.;

Myers, J.; Nuwayhid, I.; Orris, P.; Ozonoff D.; Paek, D.; Patra, M.;

Pelclova, D.; Pepper, L.; Poje, G. V.; Rahman, Q.; Reyes, B.;

Robinson, B. W.; Rodriguez, E.; Rose, C.; Rosenman K. D.,

osenstock, L. Ruchirawat, M.; Rydzynski, K.; Schneider, J.; Stlverstein, B.; Siqueira C E Slatin, C.; Soffritti, M.; Soskoline, C.; Sparer, J.; Stayner, L. T.; Tarkwski, S.; Teitelbaum, D. T.; Tompa

A.; Trosic, L; Tureotte F, Vilela R A Waterman, Y. R.; Watterson, A.; Wegman, D. H; Welch, L. S.; Woitowitz, H. J.; Yanri, Z.;

Zavariz, C. Scientists appeal to Quebec Premier Charest to stop

exporting asbestos to the developing world. Int J

M81 Gw^irT-^Devoncy,1 D.; Jarabek, A. M.; Sonawane, B.;

Wheeler, J.; [ 1

Weissmam D.N.; Masten, S.; Thompson, C. Meeting Report:

Mode (s) of Action of Asbestos and Related Mineral Fibers. Environ

Health Perspect,

2011 9 (12), 1806-10. ri9l Frye, C. A.; Bo, E.; Calamandrei,

G.; Calza, L.; Dessi-Fulghen, F.; Fernandez M Fusani, L.; Kah, O.; Kajta, M.; Le Page, Y; Patisaul, H. B.; Venerosi A-Woitowicz, A.

K.; Panzica, G. C. Endocrine disrupters: a review of some sources,

effects, and mechanisms of actions on behavtour and neuroendocrine

systems. J Neuroendocrmol, 2012 24 (1), 144-59.

[20] Frompovich, C. J. Our Chemical Lives and The Hijacking of

our DMA.

2009

[211 Desdoits-Lethimonier, C.; Albert, O.; Le Bizec, B.; Perdu,

E.; Zalko, D.; 1 Courant, F, Lesne, L.; Guille, F.; Dejucq-Rainsford,

N; JegouJB. Human testis steroidogenesis is inhibited by phthalates.

Hum Reprod, 2012.

2 Zdrav a kodliv sladkosti Anna Struneck, Ji Patoka Cukr je v souasn etape vvoje lidstva povazovan za jeden z

hlavnch jed, stv se strakem, vinkem mnoha nemoc. A protoe ve vysplch zemch svta je znan st dosplch

dt obznch, setkvme se pravideln s varovnm vivovch poradc, doporuenm ke konzumaci zdravch potravin, zmn tradinch jdelnk, nabdnm k omezen spoteby cukru. Vrobci nabzej irokou klu light a nzkokalorickch potravin, bez cukru, avak obsahujcch jako nhraku sladk chuti uml sladidla. Ta vak jsou z pohledu ink na lidsk zdrav jet hor. Mnoz poradci nm msto cukrov doporuuj erstv nebo suen ovoce. Potebuje lovk cukr ve sv viv? Pro tou po sladkm? Jak nm kod nhraky sladk chuti? A m by mohl lovk sladit?

2.1 Cukry

Cukry neboli sacharidy jsou organick sloueniny. Nejjednodu pirozen cukry maj v molekule pt (pentzy) nebo est (hexzy) uhlk a nazvaj se monosacharidy. Takovmi monosacharidy jsou nap. ribza, glukza nebo fruktza. Spojenm monosacharid chemickou (glukosidovou) vazbou vznikaj disacharidy (nap. sacharza nebo laktza), trisacharidy (nap. rafinza nebo

melecitza) atd. Jestlie je spojeno nkolik set a tisc monosacharid do dlouhho etzce, mluvme o polysacharidech. Takovmi polysacharidy jsou nap. krob, celulza nebo pektin. Nzkomolekulrn sacharidy jsou rozpustn ve vod a maj vce i mn sladkou chu. Makromolekulm! polysacharidy jsou vtinou bez chuti a jsou ve vod jen omezen rozpustn (krob) nebo zcela nerozpustn (celulza).

Sladkou chu maj i nkter derivty cukr, napklad tzv. cukern alkoholy, jako nap. xylitol. Sladkou chu m ale tak cel ada prodnch a syntetickch ltek, kter s cukry nemaj nic spolenho. Protoe se neastn biochemickch pochod v organismu jako cukry a pestoe jejich sladivost je mnohem vy ne sladivost nejznmjho cukru sacharzy , neposkytuj organismu dnou nebo jen velmi malou energii. Jsou to tzv. nzkokalorick sladidla, vhodn nap. pro lidi trpc cukrovkou.

Je cukr neptelem lovka? Vdci ji ped vce ne sto lety zjistili, e cukr v podob glukzy

je zkladnm zdrojem energie pro lidsk tlo. Je tak naprosto nezbytn pro innost mozku. Nervov buky jsou zvisl na dodvce glukzy z krve, protoe nemaj schopnost ukldat si zsoby energie v podob tuk. Akoliv lidsk mozek pedstavuje jenom 2 % tlesn hmotnosti, spotebovv 20 % celkov tlesn spoteby kyslku a dokonce 25 % celkov spoteby glukzy. Kolik cukruje tedy zapoteb a kolik u je moc?

Americk asociace pro srdce doporuuje, e eny by nemly konzumovat denn vc ne 100 kalori z dodanho cukru, mui pak by nemli pekroit mnostv 150 kalori. To se d vyjdit jako est ajovch liek cukru pro eny a devt ajovch liek pro mue.

Biochemici v polovin minulho stolet tak velmi detailn popsali biochemick pochody pi zskvn energie z cukr, tuk a blkovin. Populrnm se stalo vyjden tuky ho v ohni cukr. To znamen, e k tomu, abychom zskali energii z molekul tuk, mus nejdv dojt k metabolickm pemnm jednoduchch cukr, aby se mohly dle metabolizovat tuky. Kad buka lidskho tla potebuje glukzu jako zdroj energie a jako palivo zdroj pro dal metabolick

pemny. Tzv, diety bez sacharid ve skutenosti neexistuj, protoe cukry jsou soust zeleniny, ovoce, lutnin, masa i mlka.

Pokud nejsou pro spalovn mastnch kyselin dostupn

metabolity cukr, jako je tomu napklad pi hladovn nebo pi cukrovce, pak se vytvej tzv. hydroxy a keto-kyseliny, krev se okyseluje a vznik toxick aceton.

Jenome problm spov v tom, e ve vysplch zemch lid pijmaj cukr mnohem vc, ne jejich tlo skuten potebuje. Nadbyten mnostv cukr se pemuje na tuky, ukld se v tle na mstech, kam nepat, dochz ke vzniku obezity i k naruen samotnho metabolismu cukr v podob cukrovky. Avak problmy nejsou jenom v ukldn nadbytenho cukru v podob tuk.

Nadbytek cukr zpsobuje zmatek v procesech regulace metabolismu

Je veobecn znm, e po zven hladiny glukzy v krvi ve stevech se uvoln hormon inzulin, kter umon vstup glukzy do bunk a jej dal zpracovn. V poslednch letech postihuje stle vce mladch lid cukrovka 1. typu. Pi diabet 1. typu dochz k nedostatenmu vyluovn inzulnu. To je dno autoimunitnm pokozenm bunk slinivky bin, kter jej produkuj. Nejastji se projevuje astm moenm, hladem a navou. V krvi je vysok hladina glukzy, protoe pi nedostatku inzulnu glukza neme pronikat do bunk. U cukrovky 2. typu zase tlo nedoke na inzulin patin reagovat. Akoliv je ji vce ne 80 let znmo, e cukrovka je zpsoben nedostatenm vyluovnm inzulnu a inzulin se podv nemocnm, ve skutenosti stle neumme cukrovku vylit a mechanismy jejho vzniku detailn neznme. Naopak podvn inzulnu je na pednm mst ve vzniku nedoucch ink (N) a mrt v dsledku len.

Statistiky v USA uvdj, e souasn Amerian spotebuje 65 kg cukru ron. V R se uvd, e prmrn spoteba cukru se pohybuje mezi 36 a 40 kg na osobu a rok. Avak nen cukr jako cukr. Podvejme se napklad na rozdly mezi glukzou a fruktzou. To jsou jednoduch cukry a dnes ji tm kad v, e to, co bn povaujeme za cukr u ns to je zpravidla cukr zskvan z cukrovky je sacharza, kter je sloena prv ze dvou molekul

monosacharid glukzy a fruktzy. Na tyto dva cukry se sacharza roztp v procesu trven cukr v tenkm stev. Pechzej do krve a jsou vedeny vrtnicovou ilou doj ater.

Nebezpen fruktza Fruktza nebo t ovocn cukr je monosacharid nachzejc se v

mnoha potravinch, zejmna v ovoci, nkter zelenin a v medu. Je slad ne cukr a pro poteby potravinskho prmyslu se vyrb ve velkm mnostv (asi 250 tisc tun ron) z epnho cukru nebo ze krobu. Fruktza je asto pouvna k pislazovn npoj, ale ada prac naznauje, e u konzument existuje riziko kardiometabolickch poruch, vetn dyslipidmie, inzulnov resistence, cukrovky a obezity [1]. U sti populace existuje vrozen nesnenlivost na fruktzu, hereditary fructose intolerance.

Jtra spotebuj pro svj metabolismus asi 20 % glukzy z potravy a zbytek je krv distribuovn do tla, zatmco fruktzu jtra zpracuj se 100% innost. Vtinu fruktzy pemn na tukovit ltky, jako jsou mastn kyseliny, patn formy cholesterolu (LDL) a zsobn tuky. Jestlie zkonzumujeme 120 kalori glukzy, z tto dvky se v podob tuku ulo sotva jedna kalorie, zatmco ze 120 kalori fruktzy se ulo 40 kalori v podob tuku. Tuk se potom ukld v jtrech, okolo srdce a v bie. Tento zpsob obezity je nebezpen pro vznik infarktu, onemocnn jater, aterosklerzu i pro vznik vysokho krevnho tlaku. Zven hladiny fruktzy v krvi je spojovno s mnoha projevy metabolickho syndromu rezistence k inzulnu, zven objem pasu, porucha lipid a hypertenze. Fruktza ovlivuje metabolismus jinch tkn, jako jsou trvic systm, tukov tk a mozek, vede zejmna k naruen citlivosti k inzulnu i ke vzniku znt a tvorb volnch kyslkovch radikl [1]. Nkte odbornci proto v souasn dob varuj ped konzumac vysokho mnostv fruktzy a doporuuj omezit jej denn spotebu na 25 gram denn, nebo jet lpe na 15 gram, protoe lovk pijme urit mnostv fruktzy z potravin, u kterch si to ani neuvdomuje. Tak napklad 15 gram fruktzy zskme sndenm dvou bann a dvou datl. Americk zdroje uvdj, e prmrn Amerian denn konzumuje 12 ajovch liek fruktzy jenom ve form samotnho fruktzovho sirupu. U ns nen rozen konzumace sirupu z agve,

ale amerit experti ped nm varuj velmi nalhav, protoe tato va obsahuje tm vhradn fruktzu. Stejn tak fruktzu obsahuj mnoh dal potraviny, jako je ttinov cukr, javorov sirup, melasa, nebo pro ns dosud mn znm: sorghum (sirup s melasou), sucanat (prodn ttinov cukr z produkce kontrolovanho ekologickho zemdlstv s obsahem melasy), turbinado (mlo rafinovan ttinov cukr). V kadm ppad je vhodn vyhnout se vem slazenm npojm, protoe obsahuj vtinou fruktzu (nebo aspartam).

Pro zajmavost uvdme v tabulce 2.1 obsah fruktzy v nkterch druzch ovoce. Hodnoty jsou uveden v gramech.

Pro spoteba fruktzy v USA nhle tak vzrostla? Vroba sladkho fruktzovho sirupu je ukzkou toho, jak se

vyvjej potravinsk technologie. Technologie vroby vysoko-fruktzovho kukuinho sirupu vznikla v 70. letech minulho stolet jako levn zpsob, jak nahradit v potravinch cukr. Je zjevn, e se velmi osvdila, a dnes meme sledovat, e fruktzou z kukuice se slad vtina npoj a potravin. Meme ji nalzt v keupu, saltovch dresincch, v chleb i cerelich, dokonce

v lanmtu, v suenkch i ipsech. Kukuin krob se chemicky rozlo na glukzov sirup, ten se vak psobenm enzym pevede na znan podl mnohem slad fruktzy.

Tabulka 2.1 Obsah fruktzy v nkterch druzch ovoce

Ovoce Mnostv ovoce Mnostv cukru (g)

Mandarinka 1 ks 4,8

Nektarinka 1 ks 5,4

Broskev 1 ks 5,9

Pomeran 1 ks 6,1

Bann 1 ks 7,1

Hruka 1 ks 11,8

Rozinky Ya lku 12,3

Hroznov vno 1 lek 12,4

Mango 1 ks 32,4

Meruky suen 1 lek 16,4

Fky suen 1 lek 23,0

Nrst obezity, vysokho krevnho tlaku a dokonce i rakoviny pisuzuj mnoz prv irokmu rozen fruktzy v potravinskm prmyslu v USA.

Xylitol Tento ptiuhlkov cukern alkohol se v prod nachz v mnoha

rostlinnch zdrojch, jako jsou napklad maliny, vestky, kukuice i oves. Prmyslov se vyrb nap. z devnho odpadu nebo z kukuice. V Evrop se zaal vyrbt v minulm stolet ve Finsku z deva bz, koncem 20. stolet se dokal velk popularity v USA a v souasn dob je jeho nejvtm producentem na, kde je xylitol vyrbn z kukuinho odpadu. Pestoe suroviny pro vrobu xylitolu jsou levn, jeho vroba je sloitj ne vroba cukru z cukrov epy nebo cukrov ttiny, a proto je toto sladidlo dra. To brn jeho irmu rozen. Je piblin stejn sladk jako sacharza, ale pi metabolismu se uvoln mn kalori: jedna ajov lika xylitolu poskytne 9,6 kalori, zatmco stejn mnostv cukru poskytne 15 kalori. Nevhodou xylitolu je, e me mt ve vych dvkch laxativn (projmav) efekt. V bn literatue nejsou toxick inky xylitolu u lovka znmy.

Zajmav je, e xylitol nesnej psi. Pokud zkonzumovali potravu slazenou xylitolem, dolo u nich k nhlmu poklesu hladiny glukzy v krvi, ke ztrt koordinace a k zchvatm. Ve vzcnch

ppadech bylo popsno selhn ledvin a selhn sren krve. Hypoglykmie nastvala ji po poit > 0,1 g xylitolu/kg hmotnosti, po poit > 0,5 g/kg mohlo dojt k jaternmu selhn. U ps vyvolal xylitol prudk vzrst obsahu inzulnu v krvi ji 20 minut po poit xylitolu, s vrcholem po 40 minutch. U lovka naproti tomu xylitol nem dn inek na hladinu glukzy ani inzulinu [2-3].

Xylitol nem dnou pachu a je vhodnm sladidlem tak pro diabetiky. Nepodl se nap. na tvorb zubnho kazu a je proto pouvn jako sladidlo do vkaek. vkaky s xylitolem redukuj mnostv zubnho plaku a produkci kyselch slin a sniuj tak kazivost zub i problmy s dsnmi [4].

3 Uml nekalorick sladidla Jako uml sladidla oznaujeme synteticky pipraven ltky

sladk chuti, kter samy o sob neobsahuj tm dnou energii, nezvyuj hladinu krevnho cukru a jejich jedinm clem je zpjemnit chu potraviny. Takov ltky jsou oznaovny jako nekalorick sladidla, obvykle maj mnohonsobn vy sladivost ne sacharza a jsou vhodn pro diabetiky a obzn osoby. Od samho

zatku jejich pouvn v potravinstv vak existuje mnoho pochybnosti o jejich zdravotn nezvadnosti. Nejastji byla tato uml sladidla podezvna, e mohou vyvolvat rakovinu. Bylo provedeno mnoho studi, jejich zvry se vak velmi rzn. Po potench jednoznanch zvrech o bezpenosti umlch sladidel, pokud jejich dvkovn nepekro doporuen denn dvky (DDD) [5], se objevuj destky jinch, kter upozoruj na to, e tato sladidla mohou bt pinou lymfom, leukmi, rakoviny moovho mche, mozku, chronick navy, Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci, sklerzy multiplex, autismu a systmovho lupusu [6].

Sacharin Sacharin je jednm z nejstar umlch sladidel. Byl objeven v

roce 1879 a jeho objev byl vznamn zejmna pro diabetiky.

Mlokter ltka se stala tak diskutovanou jako sacharin. Sacharin byl

dlouho podezrn, e zpsobuje rakovinu [6]. V sedmdestch letech

minulho stolet vydal FDA (ad pro kontrolu potravin a liv USA) prohlen, v nm sacharin ve vtm mnostv nedoporuil z dvodu vskytu ndoru lunku u laboratornch potkan. Pozdji se vak ukzalo, e ndory u potkan vznikaj zpsobem, kter nen u lovka mon. Pesto musely bt v USA oznaeny potraviny obsahujc sacharin varovnmi ttky. Tento zkaz byl zruen a v roce 2000, ale v nkterch zemch je pouvn sacharinu dodnes zakzno. Nap. v Kanad ji od roku 1977. Tak WHO jej vyhlsila jako ltku lovku potenciln nebezpenou. Sacharin je asi 300x slad ne sacharza, ale m nepjemnou kovov-hokou pachu.

Acesulfam K Acesulfam draseln byl nhodn objeven v roce 1967. Je 180-

200x slad ne sacharza a psob v stech mrnou pachu, kter se asto maskuje jinmi sladidly, nejastji sukralzou. Nevstebv se sliznic trvicho traktu, tud je zcela nekalorick, a protoe se nemetabolizuje, vyluuje se mo v nezmnn form. Studie, kter byly zameny na prokzn bezpenosti acesulfamu, byly zpochybnny adou jedinc a organizac, proto se stle objevuj vzvy k jejich opakovn [7].

Aspartam Aspartam je dipeptid sloen z kyseliny asparagov a

fenylalaninu. Byl objeven v roce 1965 a dnes je nejpouvanjm umlm sladidlem. Je vak mlo odoln proti teplotm, take se nehod na pislazovn tepeln upravovanch vrobk. Tak pi trven aspartamu vznik fenylalanin, nemli by jej proto dostvat fenylketonurici. Je 220x slad ne sacharza a bez vraznch vedlejch pachut. Aspartam m energetickou hodnotu 4 kcal/g a nen tedy zcela nekalorickm sladidlem, je povaovn za nzkoenergetick sladidlo. DDD byla stanovena na 1-40 mg

aspartamu na 1 kg tlesn hmotnosti a den. Jeho zdravotn nezvadnost je stle pedmtem spor.

Nejmn est studi z posledn doby prokzalo, e aspartam stejn jako jin nhraky cukru zvyuje chu k jdlu a naruuje pirozenou schopnost tla regulovat mnostv pijat potravy. Vsledkem je to,

e lid tloustnou jet vc, ne kdyby jedli potraviny slazen cukrem. Avak pibvn na vze nen jedinm kodlivm inkem umlch sladidel.

Tko lze pochopit jak je mon, e ltka, kter doke vyvolat cukrovku a obezitu, ztrtu pamti, bolesti hlavy, deprese, leukmii, ndory mozku, nespavost a naruovat inteligenci, je stle soust lk a potravinovch doplk, dietnch npoj, vrobk pro dti, nzkokalorickch potravin a npoj. V potravinch m oznaen E 951. Nkte teni se na zklad informac o aspartamu obrtili na vrobce potravinovch doplk s dotazem, pro stle pouvaj aspartam. Podvejme se na dopis jednoho tene:

Dobry den,

jsem pravidelnm posluchaem R Praha 2, nap. poadu Meteor Po vysln v sobotu 30. 7. 201 i jsem byl zaskoen informacemi o aspartamu.

Jsem diabetik a pouvm DiaChrom, uml sladidlo uren teba diabetikm, kter ale aspartam obsahuje.

Napsal jsem dotaz v tomto smyslu vrobci AGROBAC s.r.o.

Pimda, kter odepsal (cituji): Sladidlo DiaChrom s aspartamem vyrbme a prodvme,

protoe bezpenost aspartamu a produkt jeho metabolickho tpen je neustle celosvtov zkoumna a sledovna mezinrodnmi organizacemi jako nap. Vdeck komise pro potraviny (SCF), spojen expertn vbor FAO a WHO pro potravinov psady (JECFA), Americk ad pro potraviny a omamn ltky (FDA), Britsk komise pro toxick ltky (COT) a konen Evropsk komise bezpenosti potravin (EFSA). Pokud by se objevilo njak podezen, e by aspartam mohl pokozovat lidsk zdrav, tak EFSA by zcela urit pijala pslun opaten.

Co je tedy pravda? Metanol pr neobsahuje. Jednomu jde hlava

kolem. Jeliko ale vude vldnou penze, tvorba zisku, ned se u niemu vit. lovk je urit a na poslednm mst.

Dkuji. J. Ch. Se stejnou reakc jsme se setkali v rmci diskus s Potravinskou

komorou. Jejich reakce na nae fakta o kodlivosti aspartamu se poslze dostala i do sdlovacch prostedk.

Zavdjc informace o kch kod vem spotebitelm i vrobcm, k Dana Veeov, tiskov mluv Potravinsk komory R (PK R). Potravini tak reaguj na aktivity, kter upozoruj na charakter nkterch pdavnch ltek, a na zavdn rznch znaen. kodliv ka neexistuj, jsou bu povolen, nebo nepovolen, k Dana Veeov. Pjdeme-li do extrm a vechny je zakeme, pak nevyrobme teba nakldan okurky ani taveny syr. Pokud je njak pdatn ltka shledna kodlivou do t mry, e by mohla zpsobit, e se stane potravina nebezpenou, je (za podpory cel ady studi) zakzna. O tom, e tyto studie neustle probhaj a asto mn zait nzory o kodlivosti cek, svdci napklad fakt, ze posledn studie u diskutovanho aspartamu (Sojfitti, Hallardson, 2010) vechny dohady o jeho kodlivosti vyvrac a vyznv tak, e nen dvod se ho v lidsk strav (v pimenm mnostv) obvat.

A protoe m pochopiteln zajmalo, jak uveden studie vyvrac vechny dohady o kodlivosti aspartamu, jmenovanou prci jsem se pokusila vyhledat. Nejene se jednalo o prce dv a jmno Hallardson bylo zkomolen, ale navc lo o studie, kter ob kodlivost aspartamu prokzaly zcela jednoznan.

Dr. Morando Soffritti z Centra pro vzkum rakoviny Cesare

Maltoniho v italsk Boloni se zabv vzkumem ink aspartamu ji 30 let. Kolektiv autor pod jeho vedenm [8] sledoval vliv podvn aspartamu laboratornm zvatm na jejich vvoj, od nitrodlonho vvoje a do pirozen smrti. Autoi zjistili, e myi a krysy, jejich matky byly krmeny aspartamem a kter mly aspartam v potrav a do smrti, mly vy vskyt rakoviny jater a plic v dosplosti. Vsledky tohoto velkho experimentu dokumentuj, e aspartam je kancerogenn ltka dokonce i v denn dvce 20 mg/kg

tlesn hmotnosti, tedy mnohem ni, ne je v souasn dob povolen ADI (prmrn denn dvka) pro lovka v EU i v USA, tedy 40 mg/kg tlesn hmotnosti. Italsk tm vyzv, aby byla spoteba aspartamu urgentn pehodnocena a toto rozhodovn nebylo odkldno. Tato vzva je jenom opakovn stejn vzvy z

tohoto pracovit v Boloni, protoe v dvjch studich bylo zjitno zven lymfom a leukmi jak u samc, tak u samic krys

kmene Spraque Dawley, zven tendence k tvorb karcinom v ledvinov pnvice a v moovodu a zven vskytu benignch ndor myelinov pochvy perifernch nerv pedevm u samc [9-10].

Pokud budeme pokraovat v ptrn po dokladech nekodnosti aspartamu, pedkldanch irok veejnosti pedstavitelkami PK CR, zjistme, e autor jmnem Hallardson neexistuje, ale e se patrn jedn o prci dnskho badatele Halldorssona [11]. V tto velk

prospektivn kohortn studii thotnch en se zjistilo, e pit npoj slazench aspartamem zvyuje riziko pedasnch porod. Ve studii bylo sledovno 59 334 dnskch en. Tato prce spolen se studiemi kolektivu Soffrittiho vede k vahm o tom, e na produktech obsahujcch aspartam by mlo bt varovn pro thotn eny a upozornn, e obsahuj fenylalanin. Zd se, e vrobci jsou ve sv obhajob nekodnosti aspartamu schopni poprat i chemick sloen aspartamu, kter se skld ze t sloek. Jsou to: kyselina aspartamov (stimuluje glutamtov receptory a vyvolv

excitotoxicitu), fenylalanin a metanol. Pi trven nebo po zaht se aspartam na tyto ti sloky rozkld, take by se neml pouvat pi peen a vaen. Nkte obhjci nekodnosti aspartamu namtaj, e metanol v malm mnostv obsahuj i nkter ovocn dusy a alkoholick npoje. Avak v tch se metanol nikdy nevyskytuje sm, v kadm ppad je ptomen i etanol a ten funguje u lovka jako antidotum (protijed) vi metanolu. V aspartamu dn etanol nen.

Pi korespondenci s pracovnicemi PK R, ve kter jsem se je pokusila upozornit, e jejich vyjden povauji za klamn veejnosti a za naprostou nekompetenci, mi bylo sdleno:

tto souvislosti si dovolm pouze malou poznmku e vrobci a my jsme vzni pouze platnou legislativou, kter se nepohybuje v

intencch kodlivosti i nekodlivosti, rozliuje pouze to, co je povolen a nepovolen. Ani mm kolem nen o vsledcch obou

studi polemizovat. K tomu m ani neopravuje vzdln. Nicmn EFSA povauje aspartam i nadle za bezpen pro

lidskou spotebu a zastv nzor, e pro jeho kodlivost nejsou dostaten dkazy, a stejn tak ho povauje za bezpen produkt i FDA.

Zvr Vem tenm Doby jedov 2 si autoi dovoluj doporuit, aby

se produktm s aspartamem dsledn vyhbali, a to pes ujiovn o jeho bezpenosti vznamnmi institucemi a

jejich zamstnanci, kte k tomu nemaj odpovdajc vzdln. Rozhodn se vm to vyplat. A tomu, kdo stle nev, e aspartam nen pro lidskou spotebu vhodn, doporuujeme k dalmu ten lnek, kter napsali indit lkai Barua a Bal [12].

Sukralza (Splenda) souasnosti se hojn uv sukralza (Splenda), ltka 600x slad

ne sacharza. Sukralza je synteticky pipraven chlorovan monosacharid, o jeho bezpenosti se hodn diskutovalo. Vdy ve sv molekule obsahuje ti atomy chloru a organochlorov sloueniny jsou obecn povaovny za nebezpen karcinogenn ltky. Experti, kte kritizuj schvlen sukralzy jako umlho sladidla, kaj, e Splenda se podob vc DDT ne cukru. V lidskm tle neexistuj enzymy, kter by ji dokzaly roztpit, a proto je oceovno, e nen zdrojem dnch kalori. Avak st pijat sukralzy se ukld v tucch a zstv tak v lidskm tle, kde me kodit. Nkter studie uvdly, e Splenda sniuje mnostv probiotickch bakteri ve stevech o polovinu a zvyuje pH vede k okyselen organismu, zatmco jin tento nzor vyvracej [13]. Mnoz varuj ped jejm uvnm v thotenstv, avak jej nebezpe pro vvoj plod nebylo pozorovno u zvat ani po podvn znan vysokch dvek sukralzy [14].

Zvr souasn dob je sukralza nejrozenjm umlm sladidlem v

USA. Je pidvna do 4500 druh potravin a npoj. Posledn vzkumy prokazuj, e se jedn o potravinsky bezpen sladidlo [15].

Tabulka 2.2 Znaen umlch sladidel

Nzev Oznaen v EU

sacharin E954

aspartam E951

sukralza E955

xylitol E967

4 Xylitol a vkaky jako ochrana ped zubnm kazem?

Je otzkou, zda mme xylitol povaovat za prodn sladidlo, nebo za nejmn kodlivou nhraku cukru, jeho N jsou pi mrn konzumaci minimln. Avak dleit je, e se zjistilo, e xylitol me mt ochrannou funkci proti zubnmu kazu. Proto je velmi rozen jeho pouit ve vkakch. V EU je oznaovn kdem E967.

Lid vkaky pouvaj velmi asto a dnes ji tm kdekoliv. Dodvaj jim dobr pocit ze svho dechu. Propagtoi vkaek uvdj mnoho pozitivnch ink, kter vkn pin, jako je napklad uvolnn psychickho i svalovho napt. Pr pomh vyrovnat se lpe se stresem a dokonce zvyuje zsoben mozku kyslkem, prokrvuje tkn, ztrc se nava. V tomto podn vypad vkaka jako hledan lk na vechno. Nevm, pro tedy ji dvno nevyeilo vkn vkaky chronick navov syndrom a nepisplo k poklesu infarkt a rznch psychosomatickch onemocnn. Faktem je, e my star vkajc sta adolescent neobdivujeme a vkn pi pednce nebo v divadle povaujeme stle za neslun. Japont badatel [16] sledovali po 14 dn skupinu 50 chlapc a dvek, z nich polovina pravideln vkala vkaky. Jejich teoretick pstup byl postaven na pozorovn laboratornch zvat, kde ztrta zub, a v dsledku toho omezen vkn, vyvolv ztrtu pamti a naruuje proces uen. vkn stimuluje uvolovn

adrenalinu a oxidu dusnatho a tm vyvolv prostednictvm nerv lep reakce vi stresu.

astnci studie vkali vkaku dvakrt denn po dobu 5 minut. Vichni dostali stejn druh, japonskou mtovou (Cadbury Japonsko, Tokyo, Japonsko). Ponkud okujc pro mne i pro tene pedchozch dek me bt sloen vkaky. Obsahuje toti gumovou bzi, maltitol, xylitol, aspartam, acesulfam (3 uml sladidla), uml i prodn barviva, elatinu, arabskou gumu, manitol, sojov lecitin a svkov vosk. Kontroln skupina vak dostala bonbony, kter obsahovaly prek s citronovou vou, olej ze semen petrele, sorbitol, aspartam, acesulfam, fenylalanin, barviva, extrakt ze zelenho aje a gardnie, sacharzu a prek oxidu kemiitho. Uvdm tyto detaily, aby si ten uvdomil, e nen snadn dospt k jednoznanm zvrm a jejich interpretaci. Do studie vstoupilo 49 astnk a ukonilo ji pouze 33. Nicmn tm japonskch vzkumnk uvd, e vkajcm se po 14 dnech zlepil stav zkosti, mli lep nladu a ni navnost. Nezd se, e by tato studie byla sponzorovna vrobci vkaek. A ji jsme ochotni jej zvry pijmout, nebo ne, meme si myslet, e vkn pin mldei uitek.

Podle mho nzoru vak vkn nalano me stimulovat vlev kyseliny soln a trvcch enzym v aludku a za situace, kdy nepichz jdlo, me vytvet podklady ke vzniku aludench ved. Na toto tma probhaj stle diskuse s nzory, kter tuto teorii podporuj, i s tmi, kter ji popraj.

Nejvce rozen je vak teorie, e vkaky psob profylakticky (ochrann) proti vzniku zubnho kazu v prbhu dne tam, kde nen monost si vyistit zuby po hlavnm jdle. Pedstava je takov, e vkn povzbuzuje tvorbu slin, kter mohou neutralizovat pokles pH (okyselen) zubnho plaku, ke ktermu

normln dochz po jdle. Prvn vkaka, kter byla vyvinut za elem omezen zubnho kazu, se objevila ve Finsku v roce 1975. Xylitol, kter je jej soust, nen fermentovn bakteriemi z plaku, kter jsou pvodci zubnho kazu. Xylitol sniuje hromadn plaku na povrchu zub. vkn vkaek s xylitolem tak brzd mnoen bakteri rodu Streptococcus.

Xylitol se v souasn dob nabz v rznch dalch produktech, jako jsou vkac tablety, pastilky, zubn pasty, stn vody a smsi proti kali. Studi, kter by prokazovaly innost tchto vrobk, zatm nen mnoho.

Anglii sledovali po dva roky inek tabletek s xylitolem na kazivost zub u kolnch dt a po 21 mscch neodhalili dn inek [17]. Ve Finsku sledovali soubor 921 dt a zjistili, e stav stn dutiny byl o nco lep u dt vkajcch vkaky s xylitolem. Nen docela pesn ureno, jak dlouho se mus vkat, pr tikrt denn hned pojidle [18].

Nemli bychom vak nechat bez povimnut zjitn, e na dvou klinickch pracovitch ve Finsku doli k zvru, e xylitol je inn v prevenci akutnho zntu stednho ucha (otitis media, AOM) v denn dvce 8,4-10 mg xylitolu denn, rozdlen do 5 dvek. Pi 2-3 msnm sledovn byla zjitn 40% innost pi uit vkaky a 30% innost pi podvn xylitolu jako sirupu [19]. Tento poznatek z roku 2000 byl samozejm ovovn v dalch studich a v souasn dob provedli kanadt stomatologov zhodnocen vech daj z Cochranovy databze [20]. Vliv xylitolu ze vkaek nebo z tabletek na snen vskytu AOM byl prokzn ve tech studich, celkem u 1826 dt, kter navtvuj zazen denn pe ve vku do 12 let. Naproti tomu v jin skupin v potu 1277 finskch dt se vliv xylitolu neprokzal. Nabz se t