doba železná
DESCRIPTION
starší – halštat 750 – 400 př.n.l. mladší – latén 400 – 0 př.n.l. Doba železná. přechod od bronzu k železu. nejstarší zpracování železa v Anatolii (Turecko, naleziště Catal Huyk) ve 2.tis. př.n.l. železo je v přírodě hojnější - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Doba železná
starší – halštat 750 – 400 př.n.l.
mladší – latén 400 – 0 př.n.l.
přechod od bronzu k železu
• nejstarší zpracování železa v Anatolii (Turecko, naleziště Catal Huyk) ve 2.tis. př.n.l.
• železo je v přírodě hojnější• tepané železo, tedy ne ocel (Fe+0,02-
1,7%C), je měkčí než bronz, ale na druhou stranu lze brousit, kdežto bronz vyžaduje přetavení
• vyšší teplota tání než měď
kovové nástroje
z tepaného železa
Důsledky užívání železa• poprvé v historii se dostaly zbraně do
rukou masám lidí, což mělo za následek ohromné přesuny obyvatel a dobývání území
• železo se vyskytuje hojněji než např. měď nebo cín, proto se vytvořila v okolí jeho nalezišt větší a dlouhodobější, moderněji vybavená sídliště
• používání železa naprosto změnilo tvář tehdejší Evropy a Asie
Železo a rozvoj společnosti
• dostupnější železné nástroje vedly k jejich masovému užití při obdělávání půdy, což zvýšilo celkovou efektivitu zemědělství a tím růst bohatství společnosti
• roste moc kmenových náčelníků také jako důsledek častých válek a ovládání větších území a podmaňování obyvatelstva na dobytých územích
• dvoukolové vozy tažené koňmi
Doba halštatská 750 – 400 př.n.l.
U nás je toto období určitě spojeno s nálezem bronzové sošky býčka, podle které je nazvána i jeskyně - Býčí skála. Archeolog Jindřich Wankel zde objevil a popsal obětiště z doby halštatské.
doba halštatská
• název období podle naleziště v Hallstattu v Rakousku, k bohatství tamních obyvatel přispíval solný důl – sůl byla vyhledávaným obchodním artiklem
• etnika: Keltové nebo Illyrové
• honosné hroby kmenových náčelníků
• válečné vozy, zlaté a bronzové šperky
• náboženské obřady, sošky býčků
laténské období
• podle naleziště La Téne na břehu Neuchatelského jezera ve Švýcarsku, vojenská základna kmene Keltů
• nejvýznamnější kultura mladší doby železné
• kultura je charakteristická svým vyspělým zdobným kovotepectvím a stavbou opevněných sídlech zvaných „oppida“
Keltové
• kultura se začala rozvíjet v oblastech ovládaných Kelty a oni byli také jejími šiřiteli při svých výbojích (Španělsko, Balkán, Británie ad.)
• živý obchod se Středozemím (vyváželi cín, měď, zlato, jantar, kožešiny a naopak dováželi víno a luxusní zboží)
• železné radlice a kosy
opevněná sídliště – ‘oppida’
oppidum• z lat. ob pedes – obydlené místo• jedná se o protourbální sídliště keltského
obyvatelstva, název oppidum je římské označení, vlastní keltské slovo se nezachovalo
• sídliště má složitý půdorys, odděluje akropoli od předhradí, dále má ulice, shromažďovací prostor
• u nás Závist u Zbraslavi, Hrazany, Stradonice u Berouna
opevnění – hradba, příkop
oppidum Mont Vully ve Švýcarsku
rekonstrukce
první mincovníci - duhovky• ve středním laténu se u nás začaly razit první
mince. Z počátku šlo o napodobeniny mincí Alexandra Velikého, které přivezli Keltové z dobyvačných tažení na Balkán a do Malé Asie. Později se začínají objevovat mince s vlastními, mnohdy abstraktními motivy. Mince se vyráběly v takzvaných mincovních destičkách (např. nález ze Závisti). Byla to hliněná destička, v níž byli vyraženy důlky, do kterých se vkládalo přesně navážené množství zlata, které se posléze dalo do pece a roztavilo.
• Po vyjmutí z pece se nechalo zlato utuhnout a potom se vkládalo do razidel zhotovených ze železa nebo bronzu. Razidla bývala oboustranná a proto se současně razilo na revers i avers mince. Tyto mince se u nás vyráběly v druhém a prvním století př. n. l., podle některých autorů již ve třetím století. Ražba mincí byla prováděna většinou na oppidech nebo ve větších průmyslových aglomeracích, jako například na Kladensku.
V době římské vlivem kulturního úpadku u nás téměř přestala těžba zlata nebo o ní neexistuje moc dokladů, nejspíš byla pouze lokálního charakteru.
ukázka hliněné formy k výrobě zlatých mincí