kritick á infrastruktura st átu a ict technologie

Kritická infrastruktura státu a ICT technologie

Jan MüllerICZ a.s.

ISSS 2004, Hradec Králové

2

Plán prezentace

Současná situaceCo je to kritická infrastrukturaProč ICT technologieZměny v pohledu na KI Situace v ČRMožné postupy – příklady ze zahraničíPříklady řešení (SCADA)

3

Tradiční přístup: Civilní Ochrana a Krizové řízení

Katastrofy nebo napadení zvenku: ochrana fyzické infrastrukturyZávažná ohrožení životních funkcíIgnoruje IT infrastrukturu

Roztříštěné řízení po vertikále, nedostatečná analýza vazeb, chybí společná datová základna a infrastrukturaNedostatečná horizontální koordinaceNedostatečná spolupráce s privátním sektorem

4

Ochrana KI – celková situace

Bouřlivý rozvoj CIP (Critical Infrastructure Protection) od poloviny 90 let, zejména pak po 11.9.2001Každá země má ale jiný přístup, od chápání principů CIP, přes terminologii, definici KI, řízení CIP, metodologii, chápání role ICT technologií a ochranu informační infrastruktury (CIIP), atd.Pomalu dochází ke koncensu, že izolovaný pohled nestačí – hlavní problémy leží v komplexnosti a provázanosti společnosti

5

One of the most important lessons we can all learn about Critical Information Infrastructure Protection can be summarised in one word – interdependency.

Stephen CummingsDirector NISCC

6

Proč ICT technologie

Dosud byly v problematice KI zanedbáványPředstavují nové paradigma, které

Poskytuje nové možnosti a služby, ale zároveň otevírá nové zranitelnosti a hrozby mnohonásobně zvyšuje vzájemnou provázanost dalších sektorů KI, která představuje rozhodující aspekt CIP

Ochrana Informační KI (CIIP – Critical Information Infrastructure Protection) je chápána jako část ochrany KI (CIP)

7

Proč ICT technologie

Umožňují rozsáhlé zásahy v reálném světě a jejich zneužití (energetické soustavy, přehrady, distribuční sítě, chemické provozy apod.)

např. v Austrálii hacker Vitek Boden vypustil milion litrů odpadu do řeky

Jsou komplexně propojeny s dalšími komunikačními systémy, kde umožňují těžko předvídatelné zásahy

Např. v lednu 2003 Slammer vyřadil bankomaty Bank of America, byly zrušeny některé lety, v Seattlu byl vyřazen krizový systém 911

8

Co je to kritická infrastruktura

Produkt nebo služba, jehož poškození má celostátní negativní dopadyTypicky např:energie, komunikace, služby (finance, zdravotnictví,potraviny), transport, bezpečnost (i jaderná, záchranné služby), veřejná správa (i infrastruktura a informační zdroje)

9

Co je to kritická infrastruktura

Pohledy na KI se liší i díky geografickým odlišnostem (Holandsko – záplavy, Kanada – meteorologická služba) a dalším specifikům (USA – národní monumenty, přehrady, pojišťovnictví, Itálie – civilní obrana, Švédsko – řízení letového provozu) Už ne jen ohrožení životů a státu, ale jde o zachování běžného provozu společnosti (…aby mohli kanadští občané pokračovat v běžném denním životě …)

10

Rozdíly v pohledu na CIP

Vnímání a základní koncepce, definice kritičnosti Organizační členění, vazba mezi koncepční a exekutivní odpovědností Metodický pohled, role ICT a specificky Inernetu, role provázanostiMíra spolupráce s dalšími subjekty – veřejná správa, privátní sektor, další státy a zahraniční subjekty

11

Rozdíly v pohledu na CIP/CIIP – základní koncepce

Vnímání problematiky a hlavní iniciativa:Problém národní obrany – iniciativa MO (Francie, Švédsko, Nový Zéland)Problém hi-tech kriminality - iniciativa vnitra a policie (Itálie - legislativa, Poštovní a komunikační policie!) Problém ohrožení rozvoje informační společnosti - iniciativa civilních orgánů, veřejné správy a regulačních autorit (Finsko)Problém ohrožení podnikatelských aktivit – iniciativa skupin PPP (Švýcarsko, Anglie)Problém boje proti terorismu (Nový Zéland, USA)

12

Rozdíly v pohledu na CIP – organizační řešení

Většinou roztříštěné řízení po různých organizacích. Několik centrálních systémů, zařazených podle vnímání (obrana, vnitro), ale např. v Rakousku je CIIP v obranné doktríně, ale není centrálně řízenaNyní snaha po jednotném řízení a spojení koncepční a exekutivní odpovědnosti (doporučení iniciativy CRN) – např. DHS plánování i řízení

13

Rozdíly v pohledu na CIP – organizační řešení

Příklady centrálních organizací:ministerstvo v USA (DHS) a nyní i v Kanadě (dříve samostatný úřad OCIPEP - Obrana),Centrální úřad s výkonnou pravomocí v gesci ministerstva, např. Německo:BSI (Vnitro), Švédsko: SEMA (Obrana), UK:NISCC (Home Office)Centrální úřad v gesci ministerstva s koordinační pravomocí – Holandsko: NCC (Vnitro)

14

ICT a Cyberspace

Dříve nepovažován za součást KINyní několik kritických oblastí

Výkon veřejné správy (ISVS)Ekonomika a běžné procesy

Interní informační systémy organizacíVeřejné sítě (Internet) – výměna informací, obchodní transakce (e-tržiště)

Řídící systémy v dalších kritických sektorech (energetika, transport aj.)Vlastní výkon krizového řízení

Holandsko: Internet je součástí KI (program KWINT)

15

Další pilíře ochrany KI

Řešení vzájemné provázanosti oblastíZávislost kritických sektorůHorizontální komunikace

Spolupráce s dalšími subjekty, zejména PPP (Public-Private Partnership) Sdílení informacíSystémy včasného varování (Early warning), permanentní analytická centra

16

Řešení vzájemné provázanosti

Tradičně – rozklad na organizační jednotky, každá vlastní krizový plánKritický charakter závislostí mezi sektory KI

Holandsko: program QuickScan – zmapování závislostí a kaskádových efektů

Zajištění koordinace v různých vrstváchUSA: v DHS je Office of State and Local Government Coordination

Cvičení Livewire (DHS – simulace útoků na KI): problémy s provázaností, komunikace

17

Spolupráce s dalšími subjekty

Obecně - 85% KI v privátních rukouPotřeba koordinace při

Plánování krizového řízení – např. Office of Private Sector Liaison v USAMapování provázaností a vzájemných závislostí – projekt QuickScan v HolandskuŘešení krizových situací - National Cyberspace Response System, pojatý jako public-private partnership

Potřeba mezinárodní koordinace i v ICT a Internetu (cyberspace)

18

Sdílení informací a včasné varování

Např. v USA v rámci PPP v jednotlivých kritických sektorech vznikly centra ISAC (Information Sharing and Analysis Center)CERT – Computer Emergency Response Team. Vznikají na mnoha úrovních, od firem a vysokých škol až po státní úroveň a nadnárodní organizace (NATO, EU)

19

Situace v ČR

Klasická CO, spíše krizové řízení než CIP (podobně jako v Rakousku), narušená po 1990 Roztříštěné řízení, nedostatečná analýza vazeb, chybí společná datová základna a infrastrukturaNedostatečná spolupráce s privátním sektorem Krizový zákon 240/2000 Sb. sice pokrývá i „narušení komunikačních soustav“, ale v oblasti „cyberspace“ zatím malý pokrok

20

Příklad postupu - Holandsko

Národní Koordinační Centrum na MVPlán CIP: 4 kroky, do dubna 2004

QuickScan – zmapování kritických služeb a produktůInventura existujících opatření, samostatné rizikové analýzyDiskuze, analýzy, plánováníImplementace, globální IS o zranitelnostech a vazbách

21

Holandsko – etapa QuickScan

Ukončena v prosinci 2002Koordinováno NCC, řízeno TNO, rozsáhlá spolupráce s privátním sektorem (130 organizací), dotazníky, semináře výsledky: přehled kritických oblastí, odpovědností, ale zejména provázanost (kaskádové šíření efektu)

22

Příklad spolupráce s privátním sektorem - DCS

USA: Vrcholový dokument „National Strategy to secure Cyberspace“ požaduje ochranu všech národních IT aktiv-> program National Cyberspace Security Vulnerability Reduction-> v rámci něho řešení bezpečného řízení průmyslových procesů

23

Příklad spolupráce – DCS a SCADA

Program CyberSecurity of Industrial Control SystemsFinancovaný a řízený jako grant na NIST ($433K pro 2003) pod NIST/NSA programem National Information Assurance Partnership vytvořeno fórum PCSFR z různých průmyslových asociací (včetně IEEE)

24

Příklad spolupráce – DCS a SCADA

Cíle:přehled systémů, zranitelností a hrozebGlobální seznam požadavků na bezpečnost, PP podle ISO 15408Národní testovací polygon (testbed)

Dosažené výsledky:testovací polygon včetně SCADANávrhy profilů a šifrovacích standardů

25

Děkuji za pozornost