soc!^LNíCEULICI

SLABlKÁŘ

SUPERVIZESTREETWORKFINANcovÁtví

DOPI-N Ě<BRNO2003

Ý,]L j']i.j]ii::d;F;i.É+id+]+}a]!4]iiil'#-..

PÁR vĚT NA ÚVoD

Publikace vyšla s pomocí nadačního pŤíspěvkuNadace Open Society Fund praha.

@ Zdena BednáŤová, Lubomír Pelech' 2003ISBN 80-7239-148_8

pÁn vĚr NA ÚYoD

YáŽenÍ čtenáŤi, milí zájemci o problematiku terénní sociální práce,

v roce 2000 vyšla v brněnském nakladatelství Doplněk knlha Sociátní pra-' ce na ulici - streetwork,kteráv té době pŤedstavovala zÍejměprvni publikaci,jeŽ systematicky pojednávala o problematice streetworku a pŤedevším metodi.ce terénní sociální práce. By|a určena pro skupinu terénních sociálních pra-covníkr' a studentri pŤísluŠnlch humanitnÍch oborri, kteŤí by měli blt o tétoproblematice informováni. Z ohlas vlme, Že spousta zaÓinajícichpracovníkriv oblasti terénni sociální práceji opravdujako ,,pŤiručku,, vyuŽívala.

Tehdyjsme oba pracovali vtéto oblasti a streetwork byl naším denním ch]e-bem. Také jsme vedli v.icviky a pÍipravu novlch pracovnik v celore|ubliko.vém kontextu.

Doba však nepostála a oba jsme se trochu posunuli v čase i v pozicích. V na-Šem zorném po|i jiŽ není pouze klient, ale spíše spolupra"ovni.i' poá.i..ni'donátori' sponzoii' novináŤi apod. Více se věnujeme manaŽerské činnosti, zís-kávánÍ financí, psaní a prosa zoyániprojektri' prezentaci na veŤejnosti' supervizi a dalším obdobn m činnostem.

Také ,,naši'', tedy námí vyškolení terénní sociální pracovnÍci profesně zra.ji a to, co tehdy bylo nové, se změnilo v rutinu. Zaměstnavate lé iačalichápat'Že zkušenosti těchto pracovníkri je potŤeba vyuŽít spíše ve vedeni organizacia ziskáyáli renomé a penézpro sociální práci neŽv pŤímé práci s ylieity. z te-rénnich sociálních pracovník a streetworker se stávali vedoucí zaÍízení,pro-jektri a program .

Najednou se na nás začali obracet s otázkami riplně odliŠnÝmi od těch, kte-ré se tfkaly práce s klienty. Často uŽ se neptali, co dělat s klientem, jaké meto-dy práce nebo zaÍízení konkrétnímu klientoví pomohou. Do slovníku naŠichtazaIe|i zač,a|avic a víc pronikat slova jako mea,la,supervize, runaiui'''u, m*nagement, projekt' rozpočet a další ekonomické pojmy, tedy mnoho termin ,jeŽ jim do té doby byly obsahov ě neznámé.Začali se nás ptát, jakzkvalitnit svoji práci, jak zp

tov,! záměr, jak navázat kontakt s novináii nebo obejak zaujmout starosty, rady měst a zastupitelst va, jaknátor tak, aby zauja|i azhska|ifinance.

Tento posun a nové otázky se staly h|avními podněty k rozšírení naší prvnípublikace o streetworku a k napsání této malé inizkv. Není vyčerpáv ajicÍ, ta

!á&:

lHilfuÉ{iiiaiu]:lk*;Hqss!@!gi+]-í;1fu +|';Í-#i1 jr ^

SLABIKÁŘ soclÁLNÍ PRÁCE NA ULIcl Srneetwonr .n.Nr'e Tnocxe reoRÍE NlKoHo NEZÁBIJE

ani nebyl náš cíl. Jedná se o zobecněni našich praktick ch kaŽdodenních zku-šeností s prob]ematikou projektri, financování sociálni práce, superv izi a práces konkrétnimi pracovními t,i my rrizn.ich organizaci nebo jednotlivymi pracov-níky"

NaŠím cílem bylo vyvolat zájem o tuto oblast ve Vás, čtenárích, některé

oba uvitáme odezvu na jakékoliv téma této knihy. V príp adě, Žebyste chtělivyužít ijiného spojeni neŽ v.iše navrŽené platformy, nabízime pro kontakt s ná-mi, Vaše pŤipominky' diskuzi apod. své e-mailv.

Prejeme Vám hezké čtení a těšíme se na Vaše ohlasy.

STREETWORK ANEB TROCHA TEORIENIKOHO NEZABIJE

Definice streetworku

cké slovo, které v pŤesném pŤekladu znamená práci nato pŤípadě myšlena pozemni komunikace v pravém slo-oli otevŤené nei n stitu ci on a|izoy ané prostred i, a to neza-

Zdena BednáŤová a Lubomír Pelech

zdena.bed@raz-dya.czlubomi r.pelech @email.cz

" __*',_e,{!r..]!A'M!fuJ

sLABlKÁŘ soclÁLNÍ PRÁCE NA Ultcl SrnestwoRr eNEn TnocH.A teorue NtKoHo NEZABIJE

mI zlvota, pričemŽ sociálni pracovník musÍ klienty po moralizováni, naporninání a uplitovini "uio.itutlvnbrŽ o nedirektjvní sociální p'a.i u.aou.i t-l"el.oonizp sobem Života do společnosti. tl.:i.i,t'uilní sebbecherai musÍ tato akceptující p,a". , .ina.ži,u.t.lt.ickÝch situacích pristoupitV partnerstvÍ na podmínky a pravidla tr.v.itol,e skupiny.

'' r",""fl: ::::.l il v rizikovém ,i."to ziuotu člověka mŮŽe mít doprovod-

r.-.""J:''táx.;;:,,...,.|."r "fi11fiT::Í.".:''.:Tn'il"::lxfJ;].

Mobil ucí riŽe pomoci.

ker není ájmri cÍlové skupiny. Streetwor.dočasné lttu' n !1l prováz! skupinu pri

1 ; t]< ava n

1. rvr o u i I i t a so

1 čiyá ve s ch opn o s t i o..,#l" il i'J:,,;ť :?ff

"tin.il'.l:;il#:"::lŤipravenosti piemístii,"

" 'á"J",,i na cílové skupině na mjstoPŤesuny cilovych ,k.u|i] jsou podminěny rriznymi faktory, mezi které pa.trí mj" také ročni obdobi vi.,i..* ;.' .'ill.,n, u otevren ch prostorách(na ulici, na náměstích, v parcích atd.), v

"in',c .. stahují do chráněnych verej-ostor (nádraŽí, podchody, stiepx uy.y..'-.o.l..v u*.ěhem dne: večer a v n

den. Kromě .*; ;;ffi ;:ffil'T ::.ilff:Ti:TJsoufotba'Iovézápasy'.:*T!Tr]li::i:.+,',"""-'"'ÍH:ffi

i'"" lj$:llllJskupina mládeŽe hooligans jv ČR jsou-tyto ,típ-v známy pod názvem ,y]aj-f"1ili",];"Tixi.1Ji'H,:-'.'"'. a" .í'''"í.i"t'"ii v souvislosti s v1iznamnymí

L"il"#il*TJ*x]::::"":Tr:!.:-iu^-",.moŽnostposkytnoutkliento.J:ffi ""."ffiJ{1l;',";*,l,":,^''r:":::l1il'ilJií[:il"'ff xxlj j-"ii:.Í:;'T"n.-'":..:?i:i,',J.::i]1-i{l;;;Ii;;;'i1.,:;''li.".'ll'i''lff*ffi:::o.'^o,

::: 1T kon ta ktu zji šťova l .".";";; ;;;;;;'

)lí:]:il:i1Í3]i1'J.1'::::':i,"":i;.;rletworkreprezentujemetodute.;T;'-'"""11i1lffi lÍ.,?#;:**::G;:il:Jl'T'J:'...1lT:ff i:::,l?nich konfliktt nabízi aktivní

"ur'l.al"".' r".#narnlcfl modelri iešení sociál.

oonoci. Sociá]ní pracovnir W|t;íl/^;j^j --^ , '. sociá]ní intervence a krizovép o n o c i. S o ci á ] n í prac ovn ík w i zi,

^, i

" i, "#il' *''ilHr ...ffi [."'.'.1.

podporuorri a zpra zprost

(svět většinové společnosti ..il"J:;T.kterf pomyslně stojí proti světu rizikr

Cílem strejj nevybledáv J,:Ini krizového ta. S1denstyí a socioterapeutickou Pomoc .

umoŽĎuje aktivoYat je k samostatnénnout jim alternativní model Životníhlečností. Tím se dostává do popŤecv samotném smyslu streetworku, ktetzeni vzniku a ŠíŤení sociálně.patologiniho systému

Ženpredevším na dťrvěŤe v sociá]ního pracovnÍka a vy-o socioterap euti ckéh o v ztahu. Tato form a -.i z" .o,,,

.,"t.-její adresáti sami chápou smys| této práce, akceptují ji

Historie vzniku ve syětě i v ČR

ce.

ktenablizku jako duchovní i hmotná oporati, věznice, sirotčince, nemocnice, staro

PrenesemeJi se od pnosti, je nutno zmínit sni prací na uljci ajejí h

I St rzbecher, W: GVerlag Gmbtt t994"

sLABlKÁŘ soctÁlNÍ pnÁce NÁ ULlcI

, ií,ii;,l;;]"'endkriminaIitát

und mobile Jugendarbeit. Hermann Luchterhand Vcrlag' Darmstadt.

iil.j] ,.1.'"Xomunitní práce. Katedra sociá|ní práce Filozofické faku|ty Univerzity Kar|ovy, Praha

J Elich, A.: streetwork v Hanlburku. Bulletin pro sociálni pedagogiku č. 3. Éthum, Praha l993"

'J'*H*{|l,*i*|rui&ii!*.šEi*u*ÁliQt'&-**{u.jei&,*9idlÍ*}ki'Jr.a!w]|s?*j5'tsĚifli*:i1ff&J*g*'ii:!EJ:ť.!'nadj:iL!rg:i:]]Í:ťq]..}

Srnerrwonx eNes TnocHe TEoRIE NtKoHo NEZABIJE

l0

:ll

jenŽ udává jako vznik streetworku pŤelom 19. a2l.století v USA.2 oproti tomuWalter Specht datoval počátek této práce do 20. Iet 20. století.J Také Hartl4 ho.voŤí o sociálni práciv etnickfch ghetech na pŤedměstich a na uti"i, i";iz ",oazasazuje do první poloviny 20' století.

o práci na ulici se zminuje rovněŽ E'ich, k.ter1i popisuje vznik streetworkujako reakci na se]hání tradičních pŤistupri sociální práce, k němuŽ doŠlo v sou-vislosti s rychle se šiiicím sociálním ripadkem cel1ich čtvrtÍ velkych americ-k;ich měst a následnym vznikem ganga áeti a mladistv1ich.sVycházíme.li z dostupnlch p'u'.n.i a historick;ich souvislostí, Ize tyrd,it, žesociálni práce na ulici vznikla v USA na počátku 20. století v drisledku odklo.nu od tradičnÍch rnetod sociální práce. Hledání neotŤellch zp sobri iešení so-ciálních problémrl pŤinutilo sociální pracovníky opustit kanceláie a vydat se zaklienty dojejich pŤirozeného prostŤedí, tj. na uiici.Zprvu se street',vork orientoval pou," nu pJuliční gangy, později na partydrogově závislé mládeŽe. S rozvojem teto praieaoslo k jejímu zaměŤení na dal.Ší specifické skupiny, jako jsou napr. hooligans, skinheads, mladí delikventi,prostitutky" děti a mtádeŽ ŽijÍcí nebo trávicí svrij vo|n.l,čas na ulici apod.V 60. letech se streetwork rozšíiil téměŤ do celé západní Evropy, kdeje do-sud s uspěchem vyuŽíván, napi. v Holandsku' skandinávsk]ich zemich,Némec.ku, Rakousku, Francii, Šv./carsku, Velké Británii a dalších státech, zejména pripráci s marginálními skupinami mladistv)ich s cilem minimalizovat u nich ri.

;:-;JíŤj*.'ociálně.patologického chováni' včetně trestné činnosti a drogo-

V zahraniči je problematika streetworku široce rozpracována jak na báziteoretické, tak i praktické. Na mezinárodní Úrovni by'a za|oŽenaoáuo.na ,po-lečnost pro mobilni práci s mládeži, tzv. ISMO - Internation"Lš""i.tv r", u".bile Youth Work se sidlem ve Šv carsku. Mezi drileŽité aktivity této odbornéspolečnosti patrí mj. porádání mezinárodních sympozii zaměŤen ch na sociál.ní práci na ulici. ÚČastni se jich jak odborníci z iraxe - tedy samotní streerwor-keri, tak i zástupci teoretick ch a vědeck.ich insiituci z ce]ého světa. SympoziapoŤádaná v rriznych zemich světa se zabyvajihledánim cest k integraci dětí

a mladistvÝch' kteŤí Žijí na ulici nebo na ní tráví svrij volnf čas, do společnostia moŽnostmi nalezeni specifick;ich forem sociální pomoci a intervence posky-tované v mistech pŤirozeného setkávání cilov ch skupin.

Hranice zemí b valého socialistického bloku zrlstaly aŽ do roku l989 pevněuzavreny a pronikání novÝch myšlenek ze Západl nejen do oboru sociáIni prá.ce, ale i do všech datších odvětví bylo takrka nemoŽné. Z toho drivodu začalstreetwork do stiední a vfchodní Evropy vstupovat aŽ po pádu totalítních vládv jednotliÚch státech. K rychlému rozšíĚení této metody došlo v b;Ívalé Ně-mecké demokratické republice, která po sjednocení pÍevzalamode| streetwor.ku ze star]ich spolkovr.ich zemi,kde měl v té době více neŽ pětadvaceti]etoutradici. Postupně se streetwork uplatnÍl v Madhrsku' Polsku, Bulharsku, Ru-munsku a některlch státech b vatého Sovětského svazu.

Také do České republlky začatpronikat streetwork ažv 9O.letech 20. stole-ti. V obdobi těsně po revoluci se naše republika nacháze|ave sloŽité situaci, za.príčiněné dlouhodobjm totalitním reŽimem.

V uplynulfch čtyŤiceti letech se v rozporu se světovym trendem roveĎ so-ciá|ni práce v České republice sniŽova]a azÍskáva|aadministrativni charakter.Vládnoucí ideologie marxismu-leninismu vycházela z hypotézy, Že sociálně.-patologické jevy mají svrij privod v tŤídnim rozvrstvení společnosti a jsou dri-sledkem vykoŤiséovatelsklÍch vztahri. S rozvojem a upevřováním beztrídníspolečnosti měla automaticky vymizet nejen nezaměstnanost a chudoba, alei kriminalita, alkoholismus' prostituce, drogové závislosti a všechny ostatni ne.gativníjevy' Tato hypotéza se však v praxi nikdy nepotvrdila" SociáIně.patolo.gické jevy, které m Žem e označit za nemoci společnosti, nelze vym1itit' stejnějako nelze společnost zce|azbavit chorob.

V drisledku politického qivoje v byvalé Československé socialistické repub-lice byla naše společnost ,,nemocná''. Nezájem o osud druhého člověka a jehoproblémy vedl v denním Životě k rozšíŤení jevri napohled tak nesouvjsejícich.jako je lhostejnost, intolerance, xenofobie, vyuŽívání krizov]icb situaci jinlchk vlastnímu prospěchu apod. Chování obvyklé u okrajov.ich skupin společ.nosti proniklo i do té části obyvatelstva, která byla privodně proti podobnfmjevrim imunní. Lidé pod heslem ,,Kdo nekrade, okrádá suoii ,odinu; praktiko-vali chováni vyhrazené ve zdrayé společnosti pouze malému procentu obyvatelz tzv. marginálních skupin, pŤípadně sociálně-patologické chování toleroya'i.o tom, Že roste zločinnost, rozŠiruje se alkoholismus a jiné závislosti, vzrristápodíl dětí am|ádeže na trestné činnosti, rozmáháse prostituce, vandalismusa dalši negativní jevy, se nesmělo veÍejně hovoŤit'

l2St'agtrÁŘ socIÁI-Ní PRÁcE NA ULIct Stnearwonr eNrn Tnocge, reoRrE NtKoHo NEzABtJE

Pri formováni tohoto nového typu sociální práce bylo stanoveno několik v!-chozÍch tezi,1eŽ lze shrnout do následujicích bodri:

. v prriběhu uplynul]ich let reálného socialismu vzrostla byrokraIizace socjáÍ-ni práce a došlo kjeji stagnaci'

. ve společnostj vzrostla intolerance vriči všemu neznámému a odlišnemu.. spo|ečnost ve vztahu k sociálně.patologick m jevrlm vykazuje značnoutoleranci,

" prioritou každé společnosti jsou děti a m|ádeŽ a na ně je treba zaměŤit usilj". mnoho dětí a mladistvlch vyrristajícich v nepodnětném prostredi (napr"na panelov .ch sídlištích) tráYí sv j voln! čas pÍeváŽné na ulici,. mladí lidé ohrožení sociáině-patologick m v vojem sami nikdy nevyhleda-ji pomoc Íad , mají ned věru k institucím' odmítají Životní styl rodičri,. z dr]vodu naprosté lhostejnosti občanri ke všemu, co sejich bezprostredněnetÝká' stojí tyto děti mimo veškerou sociální kontrolu, často také i mimokontrolu vlastních rodičrl,

. dosavadní systém sociálni práce (jednalo se o rok l993) nedává záruku.Že stávajicí sociáIní pracovníci budou pracovat novlmi metodami s rízi-kov]imi dětmi a m|ádeŽi pŤimo v terénu.

Tato konstatováni vedla k závěrrim, že je tÍeba změnit charakter socjálnípráce a pŤenést dttaz na terénni práci s dětmi a m|ád,eŽí.

' V roce l993 pŤedloŽilo ministerstvo práce a sociá|nich věci (MPSV) vláděČR materiál Program socidlní prevence.Ye své době šlo o jedinečn]i materiál,neboť v něm byla poprvé definována povinnost státu v oblasti sociální preven-ce a navrŽena pŤíslušná opatŤeni.

Zminěrry pro8ram koncipoval nov , v ČR oosud neexistující typ sociál-ního pracovnika, tzy. sociálního asistenta, jehoŽ hlavní činností byl právěstreetwork.

Tento materiál byl o rok později aktualizován, spojen s materiálem mi-nisterstva vnitra Program prevence kriminality a pod názvem Program socitÍl-ní prevence a prevence kriminality _ aktttální stav a vychodiska do roku 1996bv|opětovně pŤedloŽen vládě, která k němu pŤijala usneseni Č,.341l94. Na zák]adětohoto usneseni se v ČR zaved|a funkce sociálního asistenta, coŽ znamenalovyraznou změnu y zaŽitém modelu sociální práce akromě maskulinizace pri-neslo pŤedevšÍm posun od byrokratického' administrativniho v konu sociá]nípráce směrem do,terénu. VpŤeneseném slova smyslu šlo o pŤesun sociálni prá-ce zkanceláÍe na ulicí.

V souvislosti s tabuizovánim sociáIních problémri se sociálni politika dosta-la do pozadí a téměi bylo zrušeno ,o.iarnistotstvj. Pouze na okraji pÍeživalastiední Škola sociáln.ě.-právni jako pomaturitn' nástavbové studium. Ve snazestátu kontrolovat a iídit veškerou einnost spotečnosti byly zce|a pot]ačeny ne-státní organizace. Metody a formy.od..ii sociálni p.á"", tt".J,,e rozvíie-ly v demokraticklch "i1:.| západni eu.opv, do naší republiky pies Železnouoponu nepronikly a sociálni práce u nás ltagnovala'

m ke změně nejen socioekono-

u 'ystému. Část společnosti se

rozu mě| a, neadekvát ně, ^

často n a ukor jin:ich'' o' :#:'il1T.:i',.T} ll1tlně-patologické jevy narristaly, avŠak ctrvtoi ao.tatek erudovan;ich sociálníchpracovníkri, kteŤí by byli schopni "

ochoirti pracovat novymi metodami za|oŽe-nymi zejména na terénni sociálno-vychovne.a socioterapeutické práci se skupi.nou i sjednotlivcem s d razem n. o..u"niluni aktivity.Mnohokrát jiŽ bylo vyčÍsleno, Že prevence kriminality a ostatnich socÍálně--patologick ch jevri je ve svém d sledku levnějŠí u,iei.,ne:sin.'l.o,.,.. ",-

sledné odstranování škod. Vyznam o..*";. "'',ihuje

a zdrirazŤuje následujícícitát:,,Nejmodernějši v ězeni zŮstáv áo"" "" " "jo*Žší Školou zločinu',,6Vznik sociálně.patologickétro cirovanilvJ,,i,"e ovlivĎuje rodina' Zejménasilné emocionálni vaz.by ve ,,zdrayé,,, 'k;;; rodině podporují všechny íor.my sociálniho učeni' které vede k vytvoreni hodnotového systému v souladus obecně uznávan1imi normami spoleěnosti. Názor, Že m'adiství delikventj serekrutuji z neupln,ich a dysfunkčnich rodin,.nen i zcelaoprávněn . Poměrněvelké mnoŽstvÍ delikvent pochází , .oai,, nu ,.ysoké socioekonomické rirov.nt, navenek iljícÍch sporádan.im Životem. Yztahyv těchto rodinách vsak u1ivailčasto chladné, neosobni a d raz je kladen nu ."."nar.'í hodnoty. Děti Y nichŽijícijsou citově deprivované, neboťjim rodiče kromě finančního zabezpečeninevěnují dostatečnou pozornost.

Rizikové rodinné prostŤedí mr'Že vyvo'at selhání dítěte, projevujÍcí sernimo jiné také sociálně-pato1ogick!,m.r'ouani'. p,o.o ,.',i.r] p.],",i.""preventivních aktivit státu v.90. letech pr"a"uii,o prisobeni na rodinu, dětia m|ádeŽ. V této oblasti došlo u 'o.ianip.aci na pooa*u 90. let k zásadnísystémové změně, která ve snaze zapojit děti a mládeŽ z rizikového prostŤe-

Íi :iT ff.ikceptovatelnych aktivii pien.'i" i.zis.. sociálni práce do teré-

t4sLAB|KÁŘ soclÁLNl PRÁcE NA ULlc| S-rnetTwonr ANEB TRocHA TEoRlE NlKoHo NEZÁBIJE

jejích pŤirozenlch zdrojri, Žit nezávís|e, v kontaktu s ostatnimi lidmi a v piiro-zeném sociálním prostŤedí. Snahou MPSV b14o v tomto směru vytvoŤit tako-vy soubor kritérií, s jejichŽ pomocí bude moŽno poznat, zda sIuŽby podporujíosobní rrist a nezávíslost uŽiyatele' DrileŽitlm znakem kvality sociální sluŽbyjejeji schopnost podporovatjednotlivé uŽjvatele sluŽeb v naplĎování cílri, kte-r]ich chtěji pomocí sociálních sluŽeb dosáhnout pŤi Ťešeni vlastní nepÍiznivesociální situace.''7

Standardy kvality sociálnich sluŽebjsou členěny takto:. procedurální standardy popísují, jak má b:it sluŽba poskytována,. personálni standardy určuji, kdo m že sluŽbu poskytovat a vykonávat'. provozni standardy stanovují, kde a v jak1ich podmínkách mriŽe brit sluŽ-

ba poskytována.

ProcedurálnÍ standardy stanovujl poŽadavky na cÍle, zprisoby a postupy po-skytováni sluŽby, které má zaÍizeni formulováno tak' aby nemoh'|o docházetk vzniku pŤedsudkrl v či uživatelrim sluŽeb nebo jejich negativnímu hodnoce.ni. Zptisob poskytování sluŽby musí mít dobrou odbornou uroveů, rozvijet dri.stojn}' Život uŽivatelrl sluŽeb a zac,hoyávat ochranu osobních dat klientrl.

Personálni standardy určují strukturu a počet pracovníkri" potrebné vzdě|á-ní a dovednosti, jakoŽ i poŽadavek na zajištěni profesního rozvoje.

Provozní standardy streetworku stanovují, jak má vypadat prostor, kde sesluŽba poskytuje, a sledují dobu, kdyje sluŽba k dispozici. Provozní standardyvycházejí z potŤeb cÍlové skupiny a charakteru sluŽeb. SluŽby musi bjlt veiejněpŤistupné bez ohledu na pohlaví, věk, rasu, náboŽenské pŤesvědčeni, psychick}iafyzicky stav a socioekonomickou roveř. Zárove musí b]it respektovány po-tŤeby a práva klientri na soukromí.

Streetwork je v komplexu sociálních sluŽeb, z něhoŽ standardy vycházeji,zaÍazen do tzv. kontaktní práce. V tomto pojeti se kontaktní práce diferencujepodle místa poskytování sluŽeb na dvě formy, a to streetwork a nizkoprahovácentra. V pŤípadě streetworku jde o nestacionární neboli mobilní sluŽbu. za.tímco formJ nizkoprahového centra je vymezenauzavŤenym prostorem, jdetedy o sluŽbu stacionární.

Základni sociálni sluŽby obsažené v komplexu kontaktní práce jsou členě-ny na sluŽby obligatorní, které musí splflovat kaŽdy'kdo nabízí danou sluŽbu(v našem pŤÍpadě streetwork), a fakultativní neboli rozšiŤujíct.

l5

Streetwork reprezentovany sociálním asistentem byl tehdy součástÍ sociálnipolitiky státu a tvoŤil, vedle |l1k-ce

kurátora pro m|ádeŽ a sociálního turatora]jed'en z článkrl prevence sociálně-patologickÝch jevrl.Brzy po zavedeni funkce sociálnihJasistenta se začal street\Mork rozvi-jet také v nestátnjch organizacich' z1

později se rozšiŤil i najiné cilové skulorganizací vycházi z koncepce danélcharitatiyni organizace, kter! funkcigově závislí, lidé ŽivicÍ se prostituci'ta apod.

Na podporu rozvoje streetworku byla v roce |997 za]oŽenataké v České re-publice odborná profesni organizace Česká asociace streetwork (CASlsdruŽu-jici odbornÍky zpraxe i teoretick ch pracovišé. Členem se mriŽe ,,a. t"za1,, taoou.:9'^" teorii nebo praxi streetworku. Sídlem eaJ;. nr'""il". ;;n".CAS napomáhá rozŠirovánÍ a zvyšovánÍ kvality terénní sociální práce, v!-měně odbornych informací a zkušeností z oblasti streetworku, "o,.*,"ono-vání odborné komunikace mezi sv mi členy, organizaci profesnich setkáni"konferenci, semin፠, príp. jinfch vzaelaviclcn akcí, a podpoŤe vzd'élávánia v cviku v oblasti streetworku.

Streetwork se v České republice zprvu rozvíje| jak na rirovni státní, tak ne.stá.nÍ. obě formy stály vŽdy ved'e sebe a mnohdy se prolínalv' í,oue",.'edobě spolu s reformou státní správy docházik pŤenesení streetworku na niŽ-šÍ uroven tak, aby byl blíŽe potrebám daného regionu a cílov}'m skupinám.Streetwork se více etabluje v nestátních organizacích, kde májiŽ své nezastu.pjtelné místo, pŤípadně se pŤesouvá na pŇĚeny riŤad, resp. obvodní č.i měst.sk! urad.

KvaIita práce - stanrlarrly

V současné době dochází v celé oblasti sociáIních sluŽeb k vyraznym změ-nám, které se dot1ikají také streetworku. Ministerstvo pláce a sociálních věcive spolupráci s odborníky Z terénu stanovilo požadavky na tvatitu poffitova.ni sociálnich sluŽeb, tzv, standardy, jeŽ popisují, jak má daná sociální sluŽbavypadat.

,,HlavnÍm poslánÍm sociální služby je snaha umoŽnit lidem, kteŤí jsou v ne-pŤíznivé sociální situaci, zristat rovnocennlimi et",,y společnosti a vyuŽívat' Standardy kvality sociálních sluŽeb. MPSV ČR, Praha 2002' str. 4.

to

Srn.ptrwonr nNgs TnocHl rEoRrE NrKoHo NEzABITE l'l

Ačkoliv termín streetwork pocházi z angliČtiny, v anglicky mluvÍcích ze.mích se pŤíliš nepouŽívá. Nejčastěji se vyskytují následujíci tÍi vyrazy:

o youth work (práce s rnládeŽí),o detached work (,,detašovaná'' neboli pÍedsunutá práce),. field work (práce ,'v poli'' - Y terénu).Ceská republika pŤevzala z Německa termín streetwork (odtud je odvozen

i lázey pracovnika - streetworker), pouŽÍván je však í jeho česk! ekvivalent- sociálnÍ práce na uIici.

Cí|ové skupiny

Za skupinu povaŽujeme tŤi a více osob, které spojují specifické skupinovénormy, vztahy a komunikace mezi členy, společná čínnost, cíle a vědomi pŤí-slušností ke skupině.

Podle miry organizace rozeznáyáme skupiny se silnou vnitrni organizaci(typické pro skinheads nebo gangy delikventní m|ádeŽe),jeŽmaji pevně stano-vená pravidla a rozdéleni rolí. Naproti tomu zcela neorganizovaná jsou volnáuskupení, bez pŤesně definovan1/ch rolí a pravidel. Mezičlánek tvoŤi skupinypolootevŤené, které jsou do jisté míry strukturované (existuje vridce, pravídlaapod.), avšak tato struktura nenízávazná a neměnná. Většinou se jedná o sku-piny dočasné' je]íchŽ doba trváni závisí na věku členri, ]abilitě vztah mezinimi a někdy'i na zásazich z vnějšku. Č|enstvÍ v těchto skupinách je zpravid|adobrovolné, děkdy je však vynucováno specifickymi formami nátlaku (terorstaršího vridce, psychickf nátlak skupiny apod.).

PŤi definování metody streetwork jsme se zminili i o cílové skupině, kteráje zdevymezenajednak existencí sociálně-patologického chování nebo riziko-vlm zp sobem Života, jednak pŤedpokladem, Že členové skupiny mají určitoupotŤebu pomoci, avšak sami ji nevyhledají. Streetwork ale není všemocny a ne-m Že v určité lokalitě oslovit všechny osoby ŽijÍcí rizikovlim zprisobem. Protose explicitně obrací na pŤesně definované cílové skupiny, pÍičemž musí respek-tovat spontánně vzniklé struktury prostredí.

Streetwork se zaměÍuje na lidi Žijíci ríz1kovym zptisobem Života nebo jiŽvykazujicÍ znaky sociálně-patologického chování, které je pro společnost ne-akceptovatelné. Tito lidé se ocítají mimo dosah standardni sítě sociálnÍch čipedagogicklchzaŤizeníavyzlač i se tim, Že se záměrně vyhlbaji existující in.stitucionální nabídce sociální pomoci"

sLABlKÁŘ soctÁr-nÍ PRÁCE NA ULIcl

Mezi obligatorni sluŽby kontaktni práce patŤí:. vychovné" vzděLáyaci a aktivizačni programy,. pomoc v prosazováni práv a zájmrl,. poradenské sluŽby.

Fakultativni sociálni sluŽby komplexu kontaktni práce obsahuji:. odborné poradenské sluŽby,. terapeutické sluŽby,. instrumentálni pomoc, jako je poskytnutÍ stravy, oŠacení, moŽnost prove.

dení základni hygieny, ubytovánÍ apod.

Standardy kontaktni práce vymezují piesně kvalifikaci pracovnikri, praxi,věk, moŽnosti dalšího vzdě|áyáni, poŽadovanou dokumentaci, zprisob vedenít mu, pŤístupnost sluŽby' piedávání informací o sluŽbě, bezpečnost práce' za-jištěnÍ soukromí kIienta atd.

Standardyjsou základnim predpokladem ziskání akreditace k poskyto.vání sluŽby. Piedpokládá se, Že streetwork jako sociální sluŽba bud" pro-vozován zejména nestátními organizacemi, které se pii splnění danlchstandardri a zÍskání akreditace mohou ucházet o finanční piostredky z ve-rejnlch zdrojri.

Terminologie streetworku

Streetwork, práce na ulici, vyhledávací sociální práce, mobilní sociálni prá.ce, terénní sociální práce s mládeŽí - to jsou rttzná oznaěení, jejichŽ obsah sevŠak viceméně shoduje' Mezinárodní terminologie sociální p,á.".," ulici neníjednotná, pouŽívá se něko|ik názvtl s podobnlm vyznamem.

V německy mluvicích zemich se nejčastěji objevují následujíci termíny:. z angličtiny pŤejatli termin Streetwork'. německ v:iraz Sttassensozialarbeit, prip. pouze Strassenarbeit (práce naulici),. mobi]e Jugendarbeit (mobilní práce s mládeŽi),. aufsuchende Jugendarbeit (vyhledávac i práces mládeŽí),. u nau fd ringliche Jugendarbeit (nevtíra vá práce s mládeŽí),. akzeptierende Jugendarbeit (akceptující práce s mládeŽí _ vltraz pÍevzat,!

z francouzštiny)'

sLÁB|KÁŘ soclÁLNÍ PMCE NÁ ULlcI

tegorickyji odmitá - v devítisetčlenném qizkumném vzorku worila 83 %.

'eetwork se orientuje nejen na skupiny,n:ibrŽ i na jednotlivce' kteŤí jsou z hlediska sociálně-patoláeickÝch jev.lli"ito-ví. Z vnějšího pohledu sejeví v určitém směru nápadně.

Pro streetwork jsou v;iznamnou cílovou skupinou uŽivatelé drog. Smyslemstreetwolku jo v tomto pŤípaděnavázatnové kontakty s těmi uŽivateli, kteri po.moc potŤebují, udržet staré kontakty a motivovat tyto klienty k vyhledání dal.Ších sluŽeb, jako je detoxikační jednotka, léčebna, kontaktní centrum apod.Vzhledem k masovému rozšiŤení zleuživániilegálních a..g ; -i;ďJ lioi,,,;, každé ditě nebo mladistvy se s drogou setká. Z vj,.lÁu studentské mládežel vyplynula existence tŤi skupinmla potenciálním vztahu k drogám:. skupina, která procházÍ dospÍvinim bezjakéhokoliv kontaktu s drogou a ka-

Srnpprwonr elps TnocH,A TEoRIE NtKoHo NEzABIJE

. skupina, která kontakt s drogou nevylučuje, pričemŽ pŤedpokládá, Že zá-vislosti díky své pevné v li odo|á - |3%,

. skupina, která jíŽ je nebo s vysokou pravděpodobnostj bude v kontaktus drogami a která pŤedpokládá podlehnutí droze - 4 %.

Mezi rizikové faktory umocřujíci potenciální zneaŽíváni návykov1ich lá-tek patŤi:

. rodina, kde někter z člen drogy bere, príp. alkoholismus v rodině.

. rodina dysfunkční s nízkou sociokulturní urovni,

. členstvj ve skupině vrstevník s kladnlm postojem k drogám a a]kobolu'. poruchy chování v dětství a dospíváni,o některé osobnostní vlastnosti (zvyšená submisivita, psychická labilita

apod.).

Cilovou skupinu uŽivatelri d'rog Ize rozčlenit podle rrizn ch kritérií. Sta-níček9 definuje uŽivatele drogza pomoci určujícich znak , kter1imi jsou rypdrogy, zptisob její aplikace' fáze drogové kariéry. Z hlediska dalšího členěníje vyznamná fáze dtogové karléry' V některlch prípadech mrjŽe doba, po kte-rou jsou drogy uŽívány, ovlivnit i druh drogy a zpr]sob jejÍho uŽíváni. Metodastreetwork se zaměiuje na všechny uŽivatele drog bez ohledu na délku jejichdrogové kariéry.

Ve vztahu k délce abrizu ilegálních drog a míro závislosti lze jejich uŽiyate-le rozdělit na;

l. experimentátory fi ednorázové uŽivate|e),2. rekreační (vÍkendové) uŽivatele, tj. tzv- problémové uŽivatele,3. drogově závislé,4. odléčené toxikomanv'

V ideálnim pŤípadě se podaŤí, Že streetworker kontaktuje uŽivatele drogrelativně včas, ještě pŤed jeho první zkušeností s nitroŽilní aplikací drogy.Streetwork se zpravidla nezaměŤuje nazneuŽiyání konopí a jeho produktr), ač-koliv i zde jde o ilegální drogu, avšak mira rízika vzniku závislosti, závaŽnéhozdravotniho postiŽení či smrti je zejména ve srovnání s nitroŽilním uŽivánimdrogy malá. Nadále tedy budeme hovorit o drogách, které jsou z tohoto hledis.ka vysoce rizlkoyé.

Experimentátoii jsou osoby, jeŽ zkusily, ať' jiŽ jednorázově nebo opakova.ně, uŽít ilegální drogu. Závislost u nich není vyvinuta, droga nezasahuje doje-.

l8

19

streetwolk v obecné rovině se nejčastěji orientuje na specifické cílové skupinyčleněné podle znakrl' které jsou společné pro jejich Životni styl. Jsou to zejména:. uŽivatelé drog,. děti na ulici, děti ulice,. mladí,,somerpunkeŤi'''. pouliční prostitutky a homoprostituti,. skupinyjednostlanně specificky orientované mládeŽe (skinheads' hooligans),. mládeŽ z alternativních skupin (squatteŤi, punkeŤi, graffiti-mláde Ž a.d.),. bezdomovci.

Uvědomujeme si, Že dané vymezení neni zcela pŤesné, neboť některé skupi-ny se prolínaji a nelzeje od sebe jednoznačně oddělit, napŤ. ,,somerpunkeri.a další. Toto rozčlenění akc.entuje-nejčastější zprisob jejich života,získávánÍ ob-Živy nebo tráyeni volného času. Členstvi ve skupináchje zpravidla dobrovolnénebo vynucené socíální situací či specifickou rormou nátlaku, jakou pŤedstavu-je napr. tlak sociálního prostredí, vrstevnické skupiny, teror silnějšího apod.Z hlediska geneze jde o náhradní skupiny, ve kter.ich jejich členové nachá-zeji, byť pouze fiktivně, to, co ve své rodině postrádají, tj. uznání, podporu,uplatnění, oceněni, citové vazby.

t Děti v České republice rrro. snffi' Staniček, J.: Streetwork v kontextu metod sociá|nÍ práce. In: Éthum 34l2OO2, stÍ.|3.

20

sLABlKÁŘ soctÁLNt PRÁCE NA Ul'tct Srneerwonr nNEg TnocHA TEoRTE NlKoHo NEZABIJE21

jich sociálního fungo.pravidelně docházet d zlvota. Tito lidéjsou schopnidinou ani s jin1imi dos nemají hlubši konflikty,.o-8Y neberou a ani nepa tít kamarády' kterí samj dro-doposud dává, a to s; lentátor m v této fázi drogas ostatními, barvité vr :uforii, pocit sounáIeŽitostiptozatim prÍjemná. Vzblémy vznikje nás]edkdrog, ktery znají větŠinJsou presvědčeni, Že mdostane pouze člověk slpadri jde o skrytou popbornym zaŤizením-

rou po drogách bez ohle-vu proŽít pocity a stavylravideln]i pŤisun určité.toleranci drogy a potre_tí činky jak na člověka1i a ve svych dlisledcích

'i nejr znějšich problé-eho Život se zcela pod.idelné zaměstnání, kde' s rodinou, jeho jediní|u dlogy, ztráci zájem),a kloubri, tres ce]ého

;něla a drogově závis|j,;un drog.lávku a zmenšovat in-rvaném kruhu, kdy se

dinou hodnotou stává droga. Drogu jiŽ nebe.osti, n brŽ proto, aby mu nebylo špatně. Ceiyradně na drogu a zuŽuje se pouze na starost

. zvyšování tolerance drog,

. Íyzick,! a psychicky abstinenčni pÍiznak,. nutkavá potŤeba brát drogu bez ohledu na to, co zprisobuje,. očekáváni rilevy po uŽití drogy,. neschopnost plnit povinnosti a věnovat se dosavadním zájmŮm,. zÍráta kamarádri stojících mimo drogovou scénu.

22

BEffiff:ffiE I.í|'

SLABIKÁŘ soclÁLNí PRÁcE NÁ ULtcI Srnserwonx eNsu Th.ocHA, rEoRtE NrKoHo NEZABTJE LJ

,, ""Ťj ili:x"ill:: J : -'"'il ?l'1Í Hsl1.] - i

o-"' ul i c e. o ba tyto p oj mylečny je p.o ne uot, oor ;u3e trochu odlišnou skupinu. Spo-

Pojem děti uljce ozn L osoby do l8 let.

rodiče Či z dt]vodu chuc ních, které nemají (neznaji)se nemaji kam vrátit a j iijí na ulici. To znamená, žeto mali bezdomovci, ktt skutečně pouze ulice. Jsoudobnych mistech jako dospělí lidé bez domoYa.

ideŽemi a prespávají na ob-oproti tomu ve vyspěl ch zemích ziii í"

"ri"i děti, jeŽ opustily domovy vět-Ši n ou z vlastn í ho .",l.:o:".l c";;; ;;;r. s.natn*m rodinn1im prostŤedim ).Tyto dětijsou na ritěku, skrjvaji .. pŤ; l;;adenim a po určité době se zpra-vidla vraceji dom nebo-.Jsou u.ni'toiv Jo.nl"n.".nno typu tistavu, z něhoŽ všakzálly zase utíkají. Kromě této skupiny nu,.-.." na ulici děti, které se na nocvraceji domri, ale většinu 'ueno

uotneio lu*.,.uu' na u'ici. V oblasti streetwor-}}::iffi;'".ilill]'j1i1,;* í...* krku'. obě zmi"one

".'t"oi", r'"

Děti na ulici jsorr z]rle.diska vzniku sociálně.patologického jednánÍ vysocerizikové' Většina z nich, i kdyŽ po;h;; "'"d o ve l kom ě s t, to e p anuj e uct ji an onvm it;#|:'TT*:,T"T*.

]iliJ: xJtťnocleh, zábavu i krátkodobé o",n''i"u o"*".-uo,,u,. T}to děti se často zdrŽu-ji kolem uzloqich míst velkoměu j.t" "iutoua

či autobusov á nádtaži,nákupníff :í';'il.ff;i:i#,1 Í:i:";:ili; " "

Jo " á' u tim, z e,

" o ".n,

o":', ".,o uo,

Specifickou relativně nově vzniklou podskupinu dětí ulice tvoŤí mladí ,,so-merpunkeŤi'', kteri se objevili v posleoni;;;"" větších městech. Somerpun.keri se h]ásí ke svobodě, volnosti, o*,^.'' "Lávislosti a navenek se odmítajinechat svázat konvencemi a ton,u'n]^ ,oi.oo.* Života' Ž'jiv partě, kterájim nahrazuje rodinu. TéměŤ ka;l;;;;;"''né komunity má psa, o něhoŽse re]ativně dobÍe stará.

|-r;r". a"".. '"...ounkeni je jeden velk a nepŤe.

[11n:::1í::T:i:1 se sdruŽují tor.' u.rr.i.t, obchodních aomri, kae pro-Ten ihned t.uno nukup$'".'Io.n."

vyŽebrat (,,vysomrovat',) penizena alkohol.vljak pro spoiečnost, tak pro risob Života je rizlko-rychle chátraj í, maji ritzné zdr kteri v jeho drisledkuchylni k infokcím apod. ou hygienou, jsou ná-

Prostitutky pŤedstavujÍ specifickou skupinu Žen, která .uké žijevysoce ri-zikovym zp sobem života.I v této 'k"p;íi;..; alézt ve*kémnoŽstvr podsku-

pin členěn1ich napŤ. podle mÍsta provozováni prostituce, zprlsobu práce, věku,drlvodrl zahájení toboto zprlsobu obŽivy apod. Streetwork oslovuje zejména typrostitutky, které mají své místo na ulici. HriŤe se dostává do uzavien1ich sou.krom1ich nočních klubri. Prostituce je rozšíŤená zejménave velkoměstech a pŤi.hraničních oblastech' kde je stálfm problémem.

Prostitucí se Živí nejen ženy, a|e i mladí chlapci a muŽi, tzv. homoprosti.tuti. Jsou to mladi pohlední chlapci ve věku cca 13_24 let, kteii nabizeji zaplatek sexuální sluŽby homosexuálně orientovanym mužrim. Také ont se

zpravidla sjíŽdějí do velklch měst a Žijí pŤedevším okolo vlakovych nádraŽÍnebo gay klubri.

Podle Siimeghalo je hlavním drlvodem, proč tito lidé končí na ulici, rozvodrodič (aŽ 35 %), sexuálnizleužíyánív dětstvi (až40%)'jeden nebo oba rodičea|koholici (5 %), nenávist k jednomu nebo oběma rodičrjm (l0 %), rodiče, kteŤise dítěte vzd,ali, a to vyrristalo v dětském domově či v chovném ustavu apod.(10%). z této smutné statistiky je vidél', Že u větŠiny homoprostitutri nefungo-vala primární rodina. Tlto děti pak hledaly ritočiště a náhradní vztahy jinde.Většina nemá kde bydlet, a proto piespává na nádraŽi nebo u sv1ich klientri.Své problémy často Ťeší alkoholem, drogami nebo hranim na automatecn.

Také skinheads jsou velmi r znorodí, od militantních rasisticky orientova-nych aŽ po nacionalisticky zaměŤené skupiny či mladé chlapce, kteŤi vyznávajiskinheads-kulturu jenom podle vnějších znakri, bez ideologie.

V zahraničí, a opět musíme jmenovat sousední Němeoko, se s touto cílovouskupinou intenzivně pracuje. I u nás se někteŤí streetworkeii dostávají do stykuse skinheady, avšak spíše sporadicky. PŤesto také jim má streetwork co nabid-nout. DrileŽité je lavázáni blízkého kontaktu, zÍskání drivěry a vytvoŤení společ-né akceptovatelné aktivity. Tlto kroky by se měly stát prvkem, kter1i bude mit vlivna korekcijejich nebezpečného a ohroŽujícího chování.

Mezi skupiny jednostranně a vyhraněně orientované patŤí hooligans. Jdeo mladé radikální fotbalové fanouŠky, kteŤí jsou agresivním zp sobem podpo-rování ,,svého'' fotbalového klubu pro společnost nebezpečni. Y západnich ze.mich, zejména Y Němocku, so mnoho plojoktl) strootworku oriontujo na tutocílovou skupinu. Neni vfjimkou, Že streetworker je zaměstnancem fotbalovéhoklubu, jehoŽ mladí fanoušci dělají pri utkáních problémy. V ČR se pro tuto sku-pinu pouŽívá nepŤesn název vlajkonoši. PŤes velkou agresivitu vlajkonošri, kte.rá měIa jiŽ i v České republice za lás|edek několik váŽnlch ub|iŽeni na zdravi,s touto cílovou skupinou u nás dosud nikdo systematicky nepracuje.

|0 SÚmegh, L.: Zptáva o prriběhu práce s homoprostítuty v rámci projektu "Šance.. In: Éthu m l 9/98.

24SLABlKriŘ soctÁLNí PRÁCE NA ULlc|

M|ádeŽ z a]ternativních skupin neboli subkultvŠak musíme konstatovat, Že některé subkulturyjevrim a kriminalitě velmi blízko, .,apr. grďfiti,cilové skupiny na pozadí určité subiultiry vychází z negativnich zkuŠenos-

zprostŤedkovat kontakt s prístuŠnymi institucemi, mriŽe bÝt prostŤedníkemv komunikaci s okolním světem.

í b1it čIenem skupinyvrstevnicklich skupinějící rodinu. Toje sku-ni treba detailně znát

kupin, resp. subkultur, nezbytná je aleL sociální psychologie.roŤí bezdomovci, jeŽ lze definovat Íako

. nemaji Žádnou stŤechu nad h]avou.. ŽIjiv institucich, protoŽe nemají kam jÍt,. Žijiv nejistém ubytování,. Žijiv nevhodném a standardu neodpovídajicím ubytováni'It

další podskupiny pod-ta pŤenocováni apod.na nayázáni kontaktu

lo.;e potravinov servis, pienocování.

PŤi vlběru konkrétní cÍlové.skupin' J".,x;Í:'::.H!ljÍj"".o;,...work se nej-Častěji prihlíŽí k následujícím kritériím:. lokalita.. věk klient

'. Zp|isob trávení volného času,. specificky Životní styl,. konkrétní problérn a objednávka společnosti"

SrngrtwoRr eNes TnocHe rEoRrE NtKoHo NEzABIJE

Z hledisk skutečného nebo pŤed-pokládaného jevri v určitém presnědeÍ-rnovaném |ubu, na diskotéce. v re-stauraci apod.

Na základě věkového kritériajsou cilové skupiny rozděleny na:. děti staršího školního věku'. mladistvé,. mladé dospělé,. dospě|é.

hraje rozhodujícÍ roli pŤi v]iběru skupinyZ n! zprisob Života, napr. nadměrné piti al-k 1olí, vandalismus, krádeŽe atd. Jde o kri-térium, které definuje skupinu v závislosti na určitém sociálně-patologickémjevu. S tím souvisÍ také specificky Žívotní styl určit ch subkultur-

Konkrétni konflikt skupiny se společnosti nemusí bÝt jejími členy jako kon.flikt vnímán. Jde často o zprisob jedn án| jenŽ jepro okolí ohrožujicí nebo obtě.ŽujícÍ, avšak sama skupina ho povaŽuje za normální. Z toho vyplyvá objednávkaspolečnosti piednesená většinou nadíízenyrnpracovníkem stÍeetworkera. kteráspočívá v,,pacifikaci'' nápadné skupiny ajejím pŤevedeni na společensky akcep-tovatelnou čilnost. Nutno si uvědomit, Že ze strany streetworkera jde o nabídkuurčenou cílové skupině, jež jivšak nemusí pĚíjmout. Proto je takto stanovená ob.jednávka, resp. pŤíkaz nadrízeného, nereáInr'.

l, Naděje o.s.: Sbornik ze sPraha I998, srr. 21.

26Sl,qnrpiŘ soclÁLNÍ PRÁCE NA ULtct FulpnestNo n,Nan SoctÁuNÍ enÁcp le BYzNYs JAKo KAŽDÝ JÍNÝ

. firmY a podnikatelé,

. individuální dárci

. benefiční akce,

. veŤejné sbirky,

. vlastni ěinnost,

. pŤíspěvek uŽivatelri sluŽeb.Státní správa a samospráva je jedním z největších, tudiŽ nejdrileŽitějšich zdro-j Íinančních prostŤedkri. V oblasti streetworku či jiného typu sociátní práce

(také v oblasti pedagogické práce) se |zeucházet o dotaci ze státního rozpočtuzejména u ministerstva práce a sociálních věci, ministerstva vnitra (programyprevence kriminality, avšak musí b:it doporučeno městem), ministerstva zdra-votnictví (vyměnné programy), ministerstva školství, mládeŽe a těIov chovya Mezírezortní protidrogové komise' PŤi r^.fběru rezortu je drileŽité zaměŤeníprojektu, které musí charakterem pŤesně odpovidat vypsan m podmínkám.

Tyto instituce mají své dotační systémy, jeŽ se postupně sjednocuji. Jed-notlivé rezorty pravidelně jednou ročně vyhlaŠují vlběrová rizeni, v nichŽ seneziskové organizace prisobící v dané oblasti mohou ucházet o dotace. Tato vv.běrová ŤízenÍ se zpravidla vyhlašujÍ také prostŤednictYím tisku.

Zpracováni piedepsané Žádosti o dotaci ze státního rozpočtu není jedno.duché, neboť formuláre jsou velmi rozsáhlé (v některlch prípadech obsahu.jí i pŤes 30 stránek) atzv.kŤiŽoyě kontrolovatelné. To znamená, Že ridaje napŤedních stránkách musí odpovídat uvedenlm dat m uprostŤed i na konci for-muláie. Kromě toho musí projekt doporučit príslušn! městsk]i' magistrátní čiobvodni uŤad nebo podle obsahového zaměŤeni projektu napr. protidrogov!koordinátor-

Česk ch nadací prisobících u nás v dané problematice není mnoho. Větši.na z nich u nás byla zaLoŽena občansklmi sdruŽenimi ěi Školami a slouŽí proziskávání finančních prostredkrl na jejich vlastni projekt. Nadace zakládajitaké známé osobnosti, které však mají svtij proglam a shromaŽďuji finančníprostŤedky pro jeden konkrétní cíl, napŤ. Nadace Terezy Maxové se orientu-je na děti z dětsk1ich domovrl, cilem nadace Chantal Poul]ain jsou nemocni-ce s onkologicky nemocn]imi dětmi apod. Kromě česk ch nadací prisobí v ČRtaké nadace zahraniční.

S Žádostí o grant v sociální či pedagogické oblasti se lze obrátit predevšímna Nadaci rozvoje oběanské společnosti, Nadací open Society Fund Praha,Nadaci Naše dítě, Nadaci Preciosa apod' V tomto prípadě je nutné bedlivěsledovat grantov]i kalendái, ptotože tyto nadace vyhlašují EÍanty několikrát

27

FUNDRAISING ANEB SoCIÁLNÍ pnÁcnJE BYZNYS JAKO KAŽDÝ JrNÝ

Zdroje získávánífinančních prostĚedkri

Sociální práce bezesporu pŤedstavuje činnost zásluŽnou, ale na jeji provo.zováni je tieba mít dostatečné finanční prostiedky. Byé se pracovni.i,,u ,u.očinnost da'i dobrovolně a vesměs z ušlechtifch pohnutek" musi uvt z něčehoživi, a také k samotnému vykonu této práce potŤebuji penize,minimálně na te-iefony, kancelárské potŤeby, pronájem mistnosti, energie atd.

JeJi pozice streetworkera nebo jiného typu sociálniho či pedagogickéhojisté''. Dostává pra-telefonem a počita-

;ou velké v1ihody. ..#:T.:i;?fii::ní s ociáI ni ho pracovn í k a' které n ej sou ;:::ff Tffil."'":l-,T

n ev]ih od y po siave-

Pracovnik v neziskové nestátni organizaci (občanském sdruŽenj, církevnt orga-nizac'i, obecně prospěšné společnosti) nemá dtstateČnou (často Žádnou) finančníjistotu. organizace, která chce sluŽbu provozovat, si musí na své fungování nejprveseh nat peníze. Fundraising neboli získávání Í.rnančnich prostŤedkri ," t"of Jo,tavado popiedí zájmu neziskovlch organizací a stává se běŽnou součásti jejiÁ práceFundraising je cÍlevědom:í promyŠlen proces zaměren]!, na vyhledává.ni zdrojri finančních prostredk - sponzortl, institucí po,tytuji.iÁ dotacea granty, nadacÍ, privátnÍch dárcr1 apod.

Zptavidla jeden aŽ dva pracovnÍci, většinou v manaŽersk ch funkcích' jsoupověreni sháněním finančních prostredkri. Některé větŠi organizace najíma.jí externi fundraisery, kteŤi mohou b t honorováni určitlm procentem z v Šezískan ch finaněnich prostŤedkri. V mal 'ch organizacích, kde všichni dělajívšechno' se zaměstnanci (sociální či pedagogičtí pracovnici) n.vyhnoo to*u,ob{

',:'i svoji činnost pokusili sehnat finanční prostredky'

V Ceské republice |ze ziskatfinanční prostiejky na činnost neziskovlch or-ganizací zejména z těchto zdrojrl;n státni správa a samospráva,. nadace tuzemské i zahranični.

SLAB|KÁŘ soctÁLNI PRÁCE NA ULtc| FuNot,csIl.]c lNes SoctÁI'Hí PRÁcE JE BYzNYs JÁKo KAzDY JlNÝ

Dobrym zp sobem získáni financÍ mriŽe b1it také veŤejná sbírka, kterouvšak musí oficiálně povolit íady. Z hlediska dopadu a v!šky v nosu je učelné,aby měla sbirka nosnou myšlenku' motto a néjaky symbol. Príkladem k inspi-raci m Že bÝt ŽlutÝ květ měsičku zahradního prodávany většinou studentv napodporu boje protirakovině apod.

Vlastní činností se rozumi napr. prodej produktri vedlejši činnosti organi.zace (keramiky, vypěstované zeleniny, dÍevěn]ich hraček, vyšívanych dečekapod.). Tento prodej se mrjŽe uskutečnit samostatně (napi. na zeleninovémtrhu - spiše v menších městech) nebo b}it součástí benefični či jiné akce.

Dalšim zdrojem financování mohou b)'t uŽivatelé s|uŽeb. K]ienti částečněhradi nestátní organízaci sluŽbu, kterou jim nabizi' U streetworku neni tentozprisob íinancování čast!. KdyŽ je vŠak sluŽba poskytována spolu s bydlením(azylovy d m, drim na p li cesty, noclehárna apod.), plati pravidlo, Že klientčást nákladri hradí ze sv1ich prostŤedkri.

V zahraniči existuje ještě jedna moŽnost získávání finanČních prostredkri,a to dařová asignace' To znamená, Že da ov! poplatník se mriŽe rozhodnout'Že určité zákonem dané procento ze syé daně neodvede státu, alejinému pri-jemci. okruh těchto piíjemcri vymezuje stát a jedná se zpravidla o nestátníorganizace zabwaiíci se sociáIní prací apod. Tento institut je od roku l996vyuŽíván v Mad'arsku a byl jiŽ ustanoYen také na Slovensku. V naší republi-ce doposud danová asignace lzákonéna nebyla; piislušn ' návrh zákonaPar|a.mentem CR neprošel.

Fundraising je práce, která ne vŽdy vyjde uspěšně a ne vŽdy prináŠÍ uspo-kojení. VyŽaduje velkou vytrvalost a trpělivost' Musíme si uvědomit' Že odm!tavtj'ch reakci na Žádost o podporu je více neŽ těch pozitivních. Fundraiser byměl blt člověk vyrovnany a zdravé sebevědomy. Někdy totiŽ b]/vá obtíŽné udr-Žet si sebedrivěru, kdyŽ všechny kontakty vyjdou naprázd,no a většina oslove-nlch firem a organizaci odmitne projekt sponzorovat" V této souvislosti byváobtíŽné nepropadat pocitrim beznadéje' Je však tŤeba se s odmitnutim vyrov-nat' poučit se ze zÍskanych zkušeností, piípadně chyb, nenechat se odraditaŽádat o podporu znoyaa ZnoYu'

29

movti apod. Taková firma pak zpravidla 1by měI vybornou myšlenku a byl vlbornč zpracován. Proto musime sledovatvnější politiku firmy, u které se chceme o.sponzoring ucházet. U menŠichpodnikťr pak zá\eŽi

|'*1: aa osobním ;eanani se zástupci podniku nebos majitelem. Vyhodné je Žádat nejen o peniz", ale také o vyrobky podniku

;:ni;l;J'Žby. Tyto věcné daryiz",piu,'ál^ziskat jednodos,ji n"i rinune .

Individuá]ni dárcovstvÍ, které je ponvelkou tradici, a není tudíŽ príliš časté.

ního dárcovstvi,rŽelo byt 2+1 od

Lpo odchodu o" o"o,"[t"tu'"#i1."7l provozování sociá]ních sluŽeb.:, jenŽ věnoval jednomu občanskému

ograníkr jde

kováavy, mÓdni prehlídky, zahradni slav-i apod. Z hlediska získání finančnichl benefiční akce se mrjŽe stát Nadaceljnásobi její vj,Iěžek'

_ ,.:!!!. !t9t!ltc

á'I]l '. ']

30

SI-enrrÁR soctÁLNÍ pRÁcE NA Ultcl FUNDRAsING ÁNEB soclÁLNÍ PRÁcE JE BYzNYs JAKo KAZDÝ JÍNÝ

Zdroje financování projektu

Sponzoring

Spon zorstvi je charakterizováno poskytnutír. peněŽni rou.ouani ".;;;;.::::':.'j:utim daru, ktery mriŽe mít formu:

. materiáIni ""o"'

]'::'^1: finanční částky),

trebuje, "',," j,. Jí+:l'Tffi:illffiffi :il* ffi u olsan izace po.

. nemateriá]n i (zPra,v^iďa 1: |".'ě ,rozui, i...oo sponzorská firma nabizíverejnosti, napĚ. zdarma tisk letákri,

'*;, sluŽby, pŤeklady apod.)'

-Vyspělé firmy dbají na své'dobré jméno ve společnosti,ve.reJnost piesvědčily, Že,mYslÍ.soci;il;;,;;riuji

se s 1

tecnosri. Ukazuji nayenek" z. :i, n.ni ilffii osud sor

znevfhodněnlch lidi. Jednou z forea jednáni je poskytování sponzorsk;společnost ojejich sociálním cÍtěnÍ csk dar do jisté míry chápat také jakrreklamy a pÍ opagace prostŤednictvÍn

Chceme-li Žád,at o sponzorsk dlsponzora. Musíme vycházeÍ z jeho p,du tohoto tématu, že sociální prace i"me získat peni,ze' pak rozhodně ne tírosudy našich klientri a náŤky nad nedkterou děláme. Sponzorovije tŤeba nany pro obě strany'

Nejprve si organizace musí stanovinout. Tento cil by mě| b1it konkrétniŽit, koho se svym poŽadavkem oslovu těch sponzorri, kteŤíjsou otganizaci

lra jiŽ vybrali' je dobré si poloŽít a zod-

nkrétních, jasn ch a uspěšn ch projek-|n'' nomá penize na svoji činnost. Ráditrebuje organizace penize na ,,pÍeŽiti,,,

, nějakÍ,m zp sobem souvisí nebo ko-ud chemická firma znečišťuje životnÍ

A

sTÁTNíSPfuiVA

UZIVATELÉsLUŽEB

VLASTNICINNOST

HRÁNIČNÍFoNDY

VEŘEJNESBIRKY

BENEFIČNÍAKCE

(zniimé ze zahraničÍ)

JZSLagIrÁŘ socIÁu^rÍ pRÁcE NA ULICI ťUNonnstNc eNtg SoctÁLNI pnÁcp.le gYzNYs JAKo KÁŽDÝJÍNÝ 33

prostredí, formou jeji kompenzacrovánÍ rekreačních pobytri postiŽ sponzo-Nutno si uvědomit, Že podpora p továrny.

spět i uškodit" mé pro.

.ace sponzorovi nabídnout? Jistě je moŽ-lční sluŽby. Pro jlustraci uvedeme někte-. uváděnijména sponzora ve vŠech materiálech organizace'

sponzora" zveŤejněnÍ daru v novin. usporádání atraktivni společenskor

pracují odbornici, kteŤi by mohli b]itníci, lékari), lze nabjdnoutjejich sluŽ.

zau propaBoyat-m probíhá zpravidlapísemně. Aby selovit stovky flrem, avšak kaŽdou zpri.

sobem, jako by byla jediná. Dopis predstavuje prvni informaci, kterou sponzoro organizaci dostane, a velmi zá]eŽi natom, jak je formulován. PrvnÍ dopis mriŽev,lrazně ovlivnit rozhodnutí, zda se Žádost i organizace zab vatči njkoli.

Dopis by mět b1Ít stručn , jasny a rl.ÍstiŽnÝ v rozsahu nejlépe jedné stfánky.Potenciálního sponzora nelze zahltit a otrávit dlouhlm ^ioi,liení,^]ičenímaktivit organizace. Další informace o projektu mriŽeme uvést v pÍiloze(vyroč-

ní zprávu organizace, podrobn! popis projektu, materiály organizaceapod.).Vhodné je vyuŽít tzv. atraktivni doprovod neboli pŤímluvc

",|,,. piilozi,,ul,edoporučující dopis v'j.znamné osobností, známého odbornika apoá.

Informace, na které klade organizace mimoŤád n,! dflraz, bí mělv b t uve-deny v prvním nebo posledním odstavci dopisu (pŤíp. na konci dopisu zopako-vat jinymi slovy hlavní myšlenku uvedenou na počátku). Lze takéi.iout t's. ,.zdrirazněním své Žádosti. Tato zásada vycházize zkušenosti, Že člověk se priČteni dopisu podívá nejdŤíve na začátek a pak na konec' První dojem je velmid leŽit! a mriŽe ovlivnit další rozhodnutí o sponzorování.

Dopis by neměl bft psán pŤíIiŠ formálně. Jižv prvnichvětách byměl zaujmoutčtenáŤe tak, aby měl chuť ho prečist aŽ do konce a neodložit. Uvědomímeji si, Ževelké firmy dostávají denně aŽ 20 dopisri s Žádostmi o sponzoring, neni dívu, Ženěkteré bez povšimnuti odkládají. Pro neziskové organizace zna-menátoto pro-stredí velkou konkurenci, ve které uspějíjen ti pŤipravení a nejlepší.

Text dopisu by měl misto dlouhfch souvětivyuŽívat kratší věty a odstavce,aby byl čten፠pŤinucen číst dáIe. DrileŽité myšlenky je moŽnépodtrhnout einapsatjin m typem písma, avšak nedoporučuje se pouŽívat vice neŽdva dru.hy pisma a podtrhávat celé odstavce. Hiavní myšlenka, která měla b t zdttraz-něna, by se tak ztratila.V dopise by měI b t stručně popsán problém, jímŽ se organizace zabyvá(mriŽe popsat i skutečnou kauzu, která se stala). Dále je nutno vysvětlit, jak

chce organizace dan,! problém rešit (cíl a pŤínos projektu, zprlsouy, jak budecíIe dosaŽeno) a čím m Že sponzor k iešení pŤispěi. Žádost."''iiíit""'.*.i-zována (uvedení částky o kterou organizaae Žada, ainfotmace, na co Dude po.tlŽita) ajeji součástí by m.l b1it detailni rozpočeta návrh reciprocity ze stranyorganizace. D leŽité je pŤesvědčivé zdlivodněni, proč má ,pon,o.

.dát penizeztoyÍ'a na tento projekt. Doporučuje se uvést jména ostatních ,oon,o,.:, t..rijiŽ na projekt pŤispěli. Nov'j'sponzor s. snudni,i pripojí k projektu, kdyŽvi, Žeho sponzorují i ostatní firmy.

Y záyěru dopisu by nemělo chybět poděkování, pozvánisponzora na návště.vu organizace za Úče'em seznámení se s její činnosti v praxi a originální ood-

rl..t

I

!.

t...

{.

I

34sLABlKÁŘ socIÁLNÍ PRÁCE NA ULlcl FUNDRAsING ANEB socÍÁLNÍ PRÁcE JE BYzNYs JAKo KÁŽDÝ JlNÝ 35

o :rganizace rozesílají potenciá|nim sponzor mjeden typn i s-kopii podpisu Žádajiciho.Tento zprlsob neni serioznio spěchu. Známe osobně zaměstnance firem, kteŤí tyto ko.pie dopisri ani nečtou a rovnouje házeji do koše.

Po dopisece presvědčí zzastupce organiza-

Pracovník pr lJeno sponzorováni.

bovat o něm totoŽněn a nepochy-

k osobni návštěvě organizace nebo k;#'":xTl'",T#il:': motivovat ho

PŤed jednáním si zástupce organizace musi piipravit odpovědi na predpo.kládané otázky,jako 1sou:. Proč máme sponzorovat ztovna váš projekt?. Co uŽ vaše organizace dokázala?. Komu nebo čemu projekt prospěje? Jaká je cílová skupina?. Jak|ze zjistit, zdaje projekt rispěšn1i, zda daaévěci skutečně prospěje?. Je projekt rentabilní?. Z jak,lch zdrojrl byl doposud financován?. Jaké mohou b t neočekávané náklady? Zjakychzdrojri mohou blt zajiš-těny?. Bude projekt pokračovat a zjakych zdrojri bude dále financován?. Kdo v projektu pracuje, jakou má kvaliÍjiaci a jakje placen?. Jaké mohou nastat problémy pii realizaci?. Jsou nějaké zkušenosti s podobn ,m projektem?. K čemu presně má slouŽit sponzorsk! dar?

. V prriběhu jednání pravděpodobně budou vyičeny některé z těchto otezekaje nezbytné, aby zástupce organizacenebyl záskočen a uměl na ně bez dlou-hého rozmyšlení pŤesvědčivě odpovědět. Musi vystupovat klidně, rozyáŽně,bez stresu a bft o ,,své'' věci presvědčen. osobní nasazeni a nadšení dokážečasto strhnout ostatní.Sponzora je nutné také presvědčit o v]ihodách, resp. alespoř minimálni re.sponzorstvi piinese. Tlto vlhody musÍ mít organizace

leny a naplán ovány, zejména zapoji-lise do akce ií.. ,uo-

Motivytvorení do .lsou r zné. Zpravid|ajde o vy-

vení se sta sníŽení danového zák|ada, zba-

Pokud Že bude projekt podporovat, musÍ se domlu-vit forma arul. SponzoŤi mnoháy rádi prezentqí pŤedá-váni daru médii.

Se sponzorem je dobré navázat osobní pŤátelsk yztah a presvědčit ho,aby.se identifikoval s projektem avza|ho za své dítě. Rozhodnějejednoduššía efektivnější udržet sijiŽ ziskaného sponzoIa neŽ pracně navazovatkontaktyse sponzory novlmi.

Práce s dobrovolnÍky

V zahraničí je práce ích profesích (zdravotnic.tví, sociálni práci, škols obrovolniky se stávaji lidénejr znějších povolání,

36

/n r ::-rsi .r.i{rilr4{eEuLt!{!]hiilJi{tigi*+-

sLABlKÁŘ socÍÁLNÍ PRÁCE NÁ ULtc|FuNon,q.stNc aNBg SoctÁI,Ní pnÁcE JE BYzNYs JAKo KAzDÝ JINÝ

. Rok 200l byl vyhláŠen organizacídobrovolnik . I v České ."puuti..,.orientoyanych na práci dobrovolnikr],nost o této zás]uŽné činnosti'

. získání nov1ich kamarádri," pocit uŽitečnosti, potrebnosti, drileŽitosti," Smyslup]né zaplnění volného času apod.

3l

organizace by měla mit zpracovanou koncepci práce s dobrovolniky, kterámá jasná pravidla a dobrovolník se s ní seznámí ještě pred zahájenim sve prá.ce. Koncepce zpravidla obsahuje:

. cíl práce s dobrovolníky (očekávání organizace,konkrétní v čet činnosti),. jméno odpovědného pracovnika organizace, ktery vede dobrovolníky,. formy získávání dobrovolnÍkri'o v běr dobrovolnikri (poŽadavky na věk, vzděIáni, zkušenosti, specifické

dovednosti, praxi, vlastnosti),. metodiku práce s dobrovolniky (zaŠkolení, supervize, prriběŽné zvyŠová-

ní kvalifikace, formy odměny),. nápln práce dobrovolnikri, včetně časového rozpětí a místajejího vykonu'. evaluace práce s dobrovolníky,. moŽnosti dalšiho vyuŽití dobrovolníkrj po skončení projektu, na kter

byli najimáni'

Ci| práce s dobrovolnik y vycházi z potÍeb organizace a je tŤeba ho pŤedenlkonkretizovat. Dobrovo|ník mriŽe pracovatjako specialista a poskytovat orga.nizaci odborné sluŽby z oboru své kva]ifikace. Jindy mriŽe prisobiibez ohleduna svou profesi ve funkci pomocné síly. MriŽe jít o práce jeáno rázoyé, nárazo-vě se opakující nebo pravidelné.

Jednorázová práce je v určitém kratŠím časovém Úseku ukončena a dálenení treba ji opakovat' M Že to b.ft napiíklad natren j plotu" uprava zeleně, dis-tribuce materiálti organizace apod.Práce nárazově se opakujícíjsou spojeny s určitymí akcenr,i" které organíza.

ce realizuje, napŤ. mediální kampan' konference' benefični akce, verejná.sbírkaapod. PŤi těchto akcích je potreba většího počtu pracovních sil a dobrovo]nícizde maji neocenitelnou roli.

Mezi pŤíklady pravidelné dobrovolnické práce patŤí napr. zajištěnÍ sluŽby na te-|efonní lince, vedení programri pro děti, doučováni dětí, poradenská činnost apod.

Z hlediska délky dobrovolnické činnosti jde o práce krátkodobé Či dloun0-dobé. Dlouhodobost či krátkodobost spolupráce s dobrovolníky ovlivnuje ce.lou koncepci práce s dobrovolniky, resp. míiujejich zaŠkolení, vedenj, rozvojejejich odborného nistu apod. U dlouhodobé práce jevhodné vytvorit stabilnit.im dobrovolníkri, pravidelně se jim věnovat a ud,rŽovat je v kontaktu, aby ne-ztratili motivaci.

Y organizaci by měl b;it za práct s dobrovolniky odpovědn jeden pracovník(vedoucí či koordinátor dobrovolnické práce), kter se o ně pravidelně stará'

'r Kolel((iv autonl:

3938

ii

llll

tl

:

Su.qntrÁŘ soclÁLNÍ PRÁCE NA ULÍc| FuNonmlNc ANEB SoctÁLNÍ PRÁCE JE BYzNYs JAKo KAŽDÝ JINÝ

zaškolíje a prrjběŽně jim posky.tuje supervizi. Tento pracovník by se měl podí-]et také na náboru a vyběru dobrovolníkri.

Ziskávání dobrovolnikri je tŤeba plánovat a systernaticky se jím zablvat.DobrovolnÍky lze ziskat

i..Tii..".#::r;#;ním dobrovolné práce (napŤ. Hestialnické contrum, Informačni centrum neziskovych or-

. náborovych letáku či osobních vystoupení na vytipovan;l,ch školách (VŠ,VoŠ apod.) či v pŤislušnjch instítucÍch (uŤadech práce, sociálnÍch.odbo.rech, zdravotnick ch zaÍízeních, knihovnách apod.),. inzerce v tisku, predevším regionálního chara.kter.u nebo zablvajicího seprací v neziskovérn sektoru Či pomáhajících profesích,. osobnich kontakt s práteli, známymi,

. regionálního rozhlasového vysílánÍ,. internetovlch stránek apod.

. motivaci k dobrovolnické práci, proč si zájemce vybral práci zIovna v tétoneziskové organizaci,

. vzdělání'

. zkušenosti - odborná praxe, praxe s dobrovolnickou prací,. časové moŽnosti'

. očekáváni od práce,

. potiŽe, které by mohly nastat (s dopravou, konfliktem zájmri ve vlastnipráci, rodinné, zdravotní apod.).

S dobrovolníky ss musí pŤipravit vzájemn;i kontrakt, jejŽ|ze v prriběhu práce

modiÍikovat. Kontrakt je vhodné vypracovat pisemně ve formě smlouvy o dobro-

volnické práci, kterou dobrovolník i zástupce organizace podepíše. Smlouva by

měla obsahovat popis práce, časov'j'rozsah, délku trvání (datum zahájeni a ukon.čení dobrovolnické práce), povinnosti a práva dobrovolníka (zaškolení, supervizeapod') a dále také stanovit, jak má dobrovolník nakládat s dtivěrn mi informace-mi' které se v prrlběhu práce dozví (ochrana osobnÍch dat klient ).

Dobrovolník by měl osobně znát pracovníka, jemuŽ zapráci odpovídá' Čímpodrobněji budou dobrovolníci informováni o projektu a o činnosti, kteroumaji vykonávat, tim méně nodorozuměnl vznikne v pr běhu vlastni práce. Je

dobré, pokud se podaŤí vytvoŤit piátelské ovzduší plné dtivěry, kdy se dobrovol-níci neost}ch aji zeptat na věci, jeŽ neznají.

PŤed vlastní pracÍ je tŤeba dobrovolnÍky zaškolit v závislosti na typu vzdě|ánía na práci, kterou mají pro organizaci yykonávat. Toto zaškolení by je mělo mo-tivovat, ukázat jim smysluplnost a drileŽitost jejich práce, presně je poučit o pra-

vidlech a povinnostech. Zaško|ení lze provádět formou tréninku modelov1ichsituací. Tím se zvyšujejistota a kompetentnost dobrovolníka k práci v projektu.

DrileŽitá je také další pruběŽná práce, zvyšováni odbornosti a supervizepráce. Doporučuje se stanovit pravidelné hodiny setkávání a hovorit s dob-

rovolniky o jejich prácí, o tom, co se jim povedlo a nepovedlo, o jejich nejis-

totách a potŤebách pro další práci. Součást setkání tvori také vyhodnocovánÍjejich práce. Tato setkávání mohou pŤedstavovat pÍÍnos i pro organizaci, neboémobou reflektovat její činnost z určitého odstupu.

Práce dobrovolníkri je prospěšná a je tŤeba ji vyhodnotit a ocenit. Nejde zdeo finanční odměnu, nj'brŽ o moráIní podporu, veŤejné poděkování' vyjádre-ní spokojenosti s prací, drobn! dárek, pohoštění, zmínění práce dobrovolníkriv médiích apod. oceněním mriŽe b!'t také vydání certifikátu, resp. potvrzení

o dobrovolnické práci, kteď mriŽe mít v znam pŤi hledáni zaměstnání nebo

pŤi pÍijímacích zkouŠkách na odbornou školu.

Yztahy s veŤejnostÍ a práce s nédii

V současné době je často uŽíván anglickÝ v'"Íraz public relations, ktery v pre-

kladu znamen á vztahy s veŤejností. Někdy se uŽívá i zkratka PR (čtj piár). Jde

o budování a udrŽoyáni vztah s veŤejností, resp. s jednotlivci a rrizn mi soci-álnÍmi skupinami v místě prisobení organizace.

I

I

40sLABIKÁŘ soctÁLNÍ PRÁCE NÁ ULÍc| FunousIt1o nNea SoclÁLNÍ PRÁCE JE BYzNYs JAKo KAŽDÝ JINÝ 4l

Cilem je na základě.kompletnich' pravdiv1ich a nezkreslen ch informaci vy-

::;;'i:o.o'umění mezi organizací a verejností, Ťešeni pŤípadol,"n r.onninni"r'

publicdalší bpomáhá organizaci také pri získávání

Hlavni nápln public relations tvoria poskytování relevantních nepŤekrourešene problematice' kIientele apod. Pho rrlzn ch aktivit' napŤ. v zkum veŤe

ffi konraktyspr

D s-verejnosti a

chce ""::i.ffi#l:i určitou margzískat finanč,

rátké hlavní n

od tohoto cíle se odvijí ninrr L+^.^-' ^u..oslovit. public relations se piny, kterou chce organizace

nebo na určitou konkretní il^rokou ]"Ť.J.l:'t jako celek

lé,potenciálni'p*'oii,uo. reglonu,

"i'l".]''#iliii.:i'J'T:.?ji"'#::apod-, ale mohou b1it zaměŤeny i aovnitio.ga^izu"",tedy na vlastní zaměst.

l''l.i;'I-lii: #il :;;:" n i za c e, u' aj.m n a.i n ro.,n ouun Á.

" uin.,

", bl" :, o u

jailni

ternetové stránky, dopis, osobní kontak

lovÝch organizacích často podcenuje.tje navenekjedna aŽtri osoby zvede-

Velmi drileŽit1i je prvnÍ dojem, kter dlouho pietrvává v paměti. Proto jedobré pokusit se někdy vŽít do člověka,jehoŽ chce organizace oslovít, podívatse na sebe jeho očima a poloŽit si několik otázek, napÍ. jak vypadá místnost, doníŽ člověk z venku poprvé vstoupí, co ho upoutá, zda prisobí mistnost pŤijem-ně'jaké prostŤedi a barvy tam pŤevládaji,kdo z pracovníkrl se mu bude věno-vaí, zda bude muset nějakou dobu čekat, jaké písemné informace mitŽe obd,rŽetatd. Podobně je tŤeba uvaŽovat i pii rozesílání dopisri, tzn. vidět dopis očimapŤíjemce, či pri telefonování.

Je nutné si uvědomit, Že všechny vnějši vrj'stupy organízace maji v,lznama na druhé |idi pt}sobi' aťjde o |olo or8.ant'zace, hlavičkovf papír' stylizaci do.pisu, písmo, ton h|asu v telefonu, prostÍedí organizace,pracovniky ajejich vy.jadrovánÍ, publikaco, lotáky' vystoupení v médiích apod'

Nejd leŽitějši oblastí práce s verejností jsou vztahy s médií. Jejich budová-ní se nezuŽuje jen na jednorázové články či poskytnutÝ rozhovor, ale je dlou-hodobou záIeŽitosti. Média mohou dopomoci prosazení dobré myšlenky, alemaji i opačnou moc.

Sdělovací prostŤedky mtiŽeme rozčlenit na audiálni, audiovizuá|ní avizuá|.a jejisahu-enik.lovu-

je. Neméně driležité je u rozhlasu ate|evize také sloŽení posluchačri a divákria sledovanost, která se v prriběhu dne mění.

Vfhodu predstavuje to, Že sdělovánj informacÍ prostÍednictvÍm médií oslovujevelk! počet lídí. Určitou nev]ihodou je, Že je masová komuníkace neosobní a ne-dovoluje okamŽitě reagovat na podněty. Pokud je to moŽné, je rn.1iborné vyuŽÍtzpétné vazby napŤ. prostŤednicMm telefonicklch ohlasi posluchačri či divákri.

Nejt쎚í rikol predstavuje prosazeni tématu organizace do médií. K tomunejlépe poslouŽí dobr..i vztah s novináŤem či moderátorem' Ten yšak nelze

42sLABlKÁŘ soclÁLNÍ PRÁCE NA Ul-tcl

FUNDRAslNc ANEB soclÁLNÍ PRÁcE JE BYzNYs JAKo KAŽDÝ J|NÝ

vytvoÍit narychlo, jde o dlouhodobou, systematickou práci a vytvorení rec'.pročního vztahu spolupráce. Nejlepší je 'yy"ho.,ut si svého novinái"-, jin* r"-čeno spo'upracovat pouze s několika málo novináŤi' *,;i;;jiillil,,,,, ,u;..no problematiku organizace, a pravidelně jim pŤedávat informace. ČÍm déle bu-dou o organizaci psát, tím vice ji poznaiia tím méně bude docházet ke zkres-leni a nepiesnostem.

Nejčastějši formy práce s médiijsou:. napsání čIánku pracovnikem organizace,. napsání č|ánku profesionálním novináŤem'. poskytnutí interyiew (|ze jakdo tisku, tak do rozhlasu a televize),. vydání tiskové zprávy". usporádání tiskové konference.Napsáni článku pracovníkem organizace má tu v hodu, Že informace nenipŤi prepisováni novináiem zkreslena. Je nutno ovŠem počítat s tím, Že každá."d:|:" má právo článek zkrátit' upravit nebo cely odmitnout.C|ánek mt)Že napsat také redaklor, kterému organizace dá informace nebomu jeji pŤedstavitel poskytne interview. VŽdyje dobré poŽáda t o uuiorizact, iizse stvrzuje, Že slova poskytovatele interview monou byt v této formě otištěna.Zástupce organizace by si měl obsati elánkupohlídat a opravit prípadné ne-piesnosti. NovináŤje profesionál ve svém oboru, ate zpravidla neni podrobněseznámen s problematikou, kterou organizaceĚeši, prďo..iz. o":i.i

'."r,.c.nému pŤekrouceni informací.obtiŽnějši je poskytnuti interview do rozhlasu. Na posluchače totiŽ nep so-bi pouh obsah sdělení, ale i forma, jakou se informace sděluje, plynulo$ reči,pauzy' srozumitelnost projevu' modulace hlasu apod' PŤi inteiview ao t.t.vi,.,která pŤenáši obraz, vystupuje do popŤedÍ také neverbáIní komunikace, jako jegestikulace, mimika, pohyby těJa, forma postoje či posazeni apod. Mce jsouzÍejmé prípadné komunikační zlozvyky miuvčiho' mezí něžpatŤi napŤ. krouce-ni ylas

' popotahování vousti, nervÓzni potryuv rukou, krouceni očí apod. VÝ-hodou naopak 1e, že |ze vyuŽit také vizualnicípomrlcek k doprovodu sdělení,napr. mapky, grafy, vyrobkyjako ukázkyvysledku práce atd.Redakci nebo jeŠtě lépe konkrétnímu redaktorovi lze zaslat, a to i e.mailemnebo faxem, tiskovou zprávu.Tato zprávauy 'Jtu

shrnovat určit problém, si-tuaci nebo vyvoj s odkazem na to' kde |ze ziskatdalši informace. Aby tiskovázpráva zaujala' musí bÝt stručná, konkrétní, poskytovat uce]enou informacia -1méno odpovědné osoby, včetně aktuáJniho iontattu na ni" Doporučuje seuvádět nejd leŽitějši inÍbrmace na začátku. Ke zvrj,šenÍ pravděpodobnostj. Že

43

tato ZpÍáya nebude odloŽena, poslouŽí následn tetefonick;i rozhovor s prisluš-n1im redaktorem, ve kterém lze poskytnout další informace. Tisková zprávam Že b]it také součástí tiskové konference a slouŽÍ novinári k získáni základ'.ních informaci.

UspoŤádání tiskové konference dá srce o trochu vÍc práce, ale efektje větŠi,protoŽe informace se dostane k více médiim najednou' Avšak je nutno si uvě-domit, Že denně se koná několik tiskov1ich konferenci a novinái volí, na kterouptijde. To znamená, Že chceme-Ií zau jmout, musíme si pečlivě rozmyslet ne-jen obsah, jejŽ budeme sdělovat, ale i formu pozvánky a program konÍ'e,"nce.Vhod ná j e zajímav á grafi cká prava p ozv ánky, v ! znamni ho sté, n e otŤele at rak-tivní téma anazáyět malé občerstvení.

Pr běh tiskové konference je záhodno pečlivě naplánovat' pripravrt pre-zenčni listinu pro novt.náŤe a instruovat mluvči. Pokud se jich zueastnl vice"je treba určit moderátora, kter1i konferenci zaháji, pÍivitá prítomné noviná-Ťe, pŤedstaví hosty,jejich funkce a kompetence a poskytne zák|adniinformaceo problému. Nadále pak konferenci Ťidi. Nutno počítat s tím, Že otázky mohou

proto je dobŤe si na ně pŤedem zformu]ovat odpovědi, aby.yli zaskočeni. Vše, co bude na tiskové konferenci vyÍčeno, to-otištěno v médjích.

Áby nedošlo k následné dezinformaci, doporučuje se piipravit pro novináŤenejdtileŽitější informace v písemné podobě' včetně uvedení všeclr jmen, titulria funkcí osob, které se tiskové konference zričastni|y. D leŽité vsak je, auy senovináŤi na tiskové konferenci dozvěděli vic, než jeuvedeno v pís"mnych mate.riálech. Jinak by jejÍ poňádání ztráce\o smysl, protoŽe by si všechny informace.m'ohli pŤečíst. Konference mriŽe blt zpestŤena napi. videem s ukázkami prace,osobní'rn vyprávěním apod.

Po konferenci je vhodné udělat si vyhodnoceni a zpÍacovatseznam prítom.n ch novináŤri s kontakty a poznámkou o projeveném zájmu, napÍ' zasÍlat ma.teriály, zyátna akce, posílat tiskové zprávy apod,.

Tisková konference je náročná na pÍípravu a zpravid|amusime počÍtat takos určitfmi finančními náklady. V hodou však je' Že naráz zasahl1evíce médiía slouŽi k vyNoiení osobních kontaktri s jednotliv mi novinárj'

44

.. !@E!@ MuuldiBEÚ]l4:lnql'iM

Mgrooy PRÁCE vE STREETwoRKU nNes Jnr To DĚLAT v PRAxI

Individuální i skupinová práce mohou blt vykonáványjak v otevŤeném pro-storu - terénu, tak i v určitém zaŤizení' jako je nízkoprahové centrum, klubmládeŽe, komunitni centrum apod.

Společnlm obsahem obou uvedenlch typri práce, modifikovan1im v závis-losti na skutečnosti, zda se jedná o orientaci na jednotlivce nebo skupinu, jesociální intervence' sociální poradenství a socioterapie' Skupinová práce dálemriŽe zahrnoYat preYentiYni besedy s mládeŽí, záŽíÍkoyo|J pedagogiku, ně.které techniky skupinové práce a psychoterapeutické postupy (v piípadě' Žestreetworkor prošel psychotorapeuticklm vlcvikem).

Sbciálni intervence je forma sociálnÍho zásahu zaměÍená Y tomto pŤípaděna děti a mladistvé, kteŤí se dostali do krizové situace ajsou z hlediska vznikusooiálně-patologického ohováni rizikoví, piípadně sejiŽ dostali do konfliktu s

normami společnosti.Za specifickou formu sociálni intervence |ze označjt aktuá]ni krizovou in-

tervenci, jeŽ pŤedstavuje okamžit sociá]ní zásah většinou pŤimo v terénu' orien-tovan! na děti a mladistvé, kteií se ocitli v akutní krizi. Krizová intervence sem Že spojit se zajištěnlm krátkodobé hospitalizace ve specializovanémzaíize-ní, kde mohou blt klientovi podle potŤeby podána i psychofarmaka. Krizovousituací mrlŽe b:it napŤ. utěk od rodiny nebo z tistavního zaíizeni, akutní absti-nenční pŤíznak, depresivní stavy, suicidální pokusy apod. Nabídka sociálni in.terYence Ze stÍany terénního sociálního pracovníka v tomto pŤípadě zlamenáprvní pomoc socioterapeutického charakteru.

Krizová intervence má krátkodob charakter a nepiesahuje zpravidla pětsetkání. Podle závaŽnosti problému se na Ťešeni krize podíIí více odborníkri(psycholog, lékaŤ, sociální pracovník, pedagog apod.), streetworker v tomtopripadě diagnostikuje a analyzuje situaci, vyhodnotí moŽnosti pomoci, zpro-stiedkuje kontakt na pŤíslušného odborného pracovníka a klienta k němu v pŤí.padě potŤeby doprovodí.

Sociálni poradenstvi se zde chápejako poskytování relevantních informacio zptisobech a moŽnostech Ťešení obtíŽné sociální situace, o subjektech, kte-ré mohou nabídnout odbornou pomoc' včetně jojího pÍípadného zprostrodko-vánÍ. Součástí poradenstvi je poskytováni inÍormaci a rad, zprostredkováníkontaktu na specializoyané zaÍízení, pomoc v pochopení problému, objasněnipiíčln jeho vzniku apod.

Socioterapie obsahuje soubor opatŤení, slouŽícich k pŤíznivému ovlivněnístavu a situace détiam|ádeŽe, kteráje zh|ediskavzniku av voje sociálně-pato-logick]ich jevri riziková. Tato činnost směŤuje pŤedevším k sociální rehabilitaci

SLABIKÁŘ soclÁLNÍ PRÁCE NA ULlc| 45

METoDY PRÁCE vE STREETWoRKUANEB JAK To DĚLAT Y PRAXI

obecná metodika

Formy práce a typy činností

Sociální práce na ulici je drtleŽitou součásti preventivních aktivit zaměŤe-nych na ochranu spoleěnosti pŤed šíŤenim sociálně-patologickych jevri, včetněšíŤení nakaŽ'tiv1ich chorob. Činnost terénního sociálniho pracovnika (streetwor-kera) lze analogicky k obecné pedagogice rozdě]it na následující tri formy:. piimou práci,. nepŤimou práci,. presahující práci.

PŤímá práce je konkrétní činnost vykonávaná s cilovjlmi skupinami (klien.ty) v terénu nebo v zaŤizení. obsahuje vlastní práci na ulici (streetwork), skupi-novou i individuální práci v terénu i nizkoprahové m zaÍízení.ávanou vje-tizn ch pŤe-

nápadn1ichzískání dri-

Ž ivotn í ch p ersp ek tiv, aktu á ln í kri zová''::n::.: 1H'#::T."J"i:1fi H T:J:iálních rizik (tzv. harm reduction) u lidí, kteŤí nechtěji změnit svr'j zpr'sob Života.Nestači však pŤedat pouhé informace a materiál (kondomy, injetÉni ,.iitu.tv,dezinfekční roztok, Ietáky apod.), drileŽité je dosaŽeni změny norem jednotli-u.fch členri, resp. celé skupiny ve smyslu minimalizování rizikového chováni.Individuální práce se orientuje na konkrétního rizikového nebo problémo-vého jedince a pŤedpokladá z jeho strany alespon minimálni míru motivacekespolupráci. Paradoxně se tato práce často u,ku..eRui. y kontextu se skup!

Skupinová práce se cíleněpinu děti a m|ádeže. Yycházidynamiku. Jejím pŤedpokladni' postavení členri, vztahri a

4V

46St-,q,gtrÁŘ soctÁLNÍ PRÁCE NÁ UL|cl

a tntegraci, tj. k obnovení zdravych sociálních vztahri' praktick1ich schopnostÍa dovednostÍ, kteréjsou v dtjsledku socjálního prostiedi a zp sobu Života těch-to jedincri narušeny. SoučástÍ mr'Že b:Ít psychosociálni v cvik, jenŽ je zaměÍenna trénink těch psychosociá|ních dovedností,jeŽ vedou ke zvysávanisociálnichkompetenci potŤebn ch k iešeni nepríznivé sociá'ní situace vlastnimi silami.Psychosociální vlcvik pŤedstavuje cí]en nácvik praktick]ich technik orien-tovany na získání dove,dnostÍ, které jsou nezbytné k samostainému zabezpeČo-váni Životnich potreb. Jde napŤ. o nácvik hospodarení s finančními prostŤedky,vedeni samostatné domácnosti, pohovoru se zaměstnavatelem, psani Žádostio zaměstnání a Životopisu, telefonováni na rirad, cíleného p|ánováni volnéhočasu a jeho učelného vyuŽiti apod.

Neprimá práce zahrnuje činnost spoJenou se zajišťováním a plánovánímveškeré čjnnosti sociá]ního asistenta'nistrativu, jednáni s relevantnÍmi insti

Poměr prímé a nepŤímé práce z hledpadě vyváŽen. U začínajících pracovn.větší. S rozvojem profesionálních dovepŤímé práce, nikdy by však neměla vlrazněpŤevaŽovat, neboť to by bylo v roz-poru se smyslem terénni sociální práce.

Prác sobě zahrnuje obě pŤedcházejÍcÍ íormy'Pomocinr'no . ní problémy vypl]ivajíci z prriběhu príméPrqvÝ J e metodické vedení, specifické profesnívzdělávání, supervizi a intervizi. Jejím prostrednictvím se hledají nouj.r.t,lu.ní formy, prístupy a metody práce zapomoci metodicklch pracovníkri, super-vizorrjakoleg zoboru.

Spolupráce s jinymi subjekty

Terénni sociálni pracovník pŤi práci s klienty nevystačijen s nabídkou sv chsluŽeb nebo sluŽeb zaŤÍzení, v němŽ prisobí. io zjištěnÍ potreb klienta musiidentifikovat vhodné zdroje pomoci a klienta s pŤíslušnym odborn m pracoviš-těm kontaktovat. Ie nezbytné vyuŽivat u" p.o,io"h klienta r<ompt.xnisociarnisiť v loka]itě, spolupracovat s místnimi institucemi státni správy, samosprávya s organizacemi nevládniho sektoru.

PŤed zahájenim své práce v rámci mapování lokality se sociální pracovnikseznámí se strukturou relevantnich zaŤIzeniv okrese a naváŽes nimi kontakt'

Me'rooy PRricE vE sTREETwoRKU aNrs Jnr ro DĚLAT v PRAxl

Jsou to zejména.'. referátY sociálních věci pŤísluŠn!,ch uradri,. uŤady práce'. policie státní i městská,. zaÍIzenl rezortu školství, mládeŽe a tělov chovy,. zdravotnická zaŤizenl,. zaÍizeni nestátních or$anizaci,. dalšÍ instituce mistní samosprávy.V rámci pŤisluŠnÝch ÚŤadri spolupracuje streetworker predevšim s pra.

covníky referátu sociálních věcí. NejbliŽšimi spolupracovniky jsou bezespo-ru protidrogov]i koordinátor, kurátor pro mládeŽ, sociálni kurátor, pŤípadněromskf poradce.

DrlleŽitou instituci pomáhajicí terénnímu sociáInímu pracovníkovi ve snazeo začlenění mladistvého do pŤípravy na povoláni je Úrad práce. ÚŤady práce nazák|adě zákola č'. Il|991 Sb. o zaměstnanosti věnují zvyšenou péči uchazečťrmo zaměstnánÍ' kteŤÍ ji pro svtij zdravotnÍ stav, věk, mateŤské poslání nebo z ji-nlch vážnlch drivodrl potŤebují nebo vyŽaduj i. Mezi tyto osoby patŤí také mla-diství po skončení povinné školnÍ docházky' kteŤí nepokračuji v další pŤipravěna povolání. Na tuto specifickou skupinu občan je orientována koncepce po-radenství v InformačnÍch a poradensklch stŤediscich (IPS) riradri práce. TatostŤediska prisobi v Ílzké součinnosti s prislušn mi instítucemi školsk1imi, hos-podáŤsk17mi, zdravotnÍcklmi a další m i zainteresovan17mi subjekty.

lPS poskytují poradenské a informační sluŽby t:ikající se volby povolání pŤe.devŠím Žáktlm a mladistvym všech stupnri vzděláni bez ohledu na to, zda jsouevidováni na radu práce, v pŤípadě, kdy:

. stojí poprvé pŤed volbou povolání,

. nemají Žádnou kvalifikaci,

. pŤerušili z nějakého dtlvodu pŤípravu na povoláni,

. nemohou najít uplatnění ve své profesi po ukončení piípravy na povolání'

. mají z nějakého drlvodu ztiŽené podmínky pro uplatněni na trbu práce(zdravotně postiŽení, sociálně handicapovaní apod.).

PÍeďzahájením vlastni sociálni práce v terénu kontaktuje streetworker poli-cii, a to státnj i městskou, pŤedstaví se a informuje policisty o smyslu své práce,cílech, zásadách a etice sociální práce na u|ici. Zárove se domluví na moŽ-nostech spolupráce a společn ch pravidlech komunikace. Streetworker všaknení v Žádném prípadě informátorem policie tajně nasazenÝm do problémo-vych skupin mládeže.

i:

,i

il ,

)::r'lr..ll

i.,

i',t, ..

!)l'l;i|.

48

!trr

SLABtKÁŘ socIÁLNÍ PRÁCE NA Ullcl Mprooy PRÁcE VE STREETwoRKU ,q.Nrs Jlr to DĚLÁT v PRAxI

Na terénního sociálního pracovnika, stejně jako na jakéhokoli jiného obča-na' se vztahuje oznamovací povčin. V tomto pripadě nemriŽe b1i restny

padrim naštěstj nedocbází často. to pÍi-

vinu, Že svěŤÍ-Ii se mu se svou ttestnol lla ro.

problematikuarosoÚ_.c.|.1avistosti,.poJJJll:H.j'.""'1TiťIx?JJ.:iff ffi:tivní jevy a na problematiku zdravého ziváinino stvtu.

Ď

Jsou v rámci Školy

na p í:.filTT:VE SV

votni oravemu Ži-

treby prípadě po-

době Vposlednínekla vnik sejiŽ

Spolupráci se Školami je vlhodné orientovat také na strední, vyŠŠi nebovysoké školy, ze kter.ich lze získat aobrovolne pomocniky. Studenti sociálnípráce, sociální pedagogiky' speciální p.ougogity obormohou školni praxi vykonávat poo v.o.ni'i ,'t."" b vajizpravidla velmi oblÍbené. Ze strany streetworkera u pro.fesionalitu a pŤipravenost na kvalifikované vedení druhéstraně však ziská větŠinou šikovné a motivované spolupracovníky, kterí jsouschopni pod supervizi organizovat některé akce.

:twork nejdtileŽitější psychiatrické lé.radny pro patologické hráče, AIDS.e

nutné, aby měl streetworker ZmaDo.ě aktuálních telefonních eisel, a máhlat okamŽitou pomoc odborníka..esíchzačalaporoce

1989rozvíjettakémi organizacemi a občansk]imi sdru- r

v nejrriznějších oblastech sociálníchmi nebo marginálními skupinami ob-

49

čan ' predevŠím bezdomovci, organizování volného času mládeŽe, vyhledávánít]iran]ich a zleuživanlch dětí apod. Streetworker spolupracuje zejménas organi.zacemi, které se ve své činnosti orientují na práci s dětmí a mladistv mi. Někte-ré akce určené této cílové skupině mohou b t organizovány spo|ečně.

Streetworker musí bft informován o formě a podminkách pornoci poskyto-vané v jinlch odbornloh organizacích a v pŤípadě potŤeby musí b t schopendoporučit tyto sluŽby svfm klient m. V Žádném pŤípadě však nemriŽe klientyk rozhodnutí pŤijmout nabízenou sluŽbu nutit, ikdyŽ jeo správnosti daného re-šení sám pŤesvědčen.

Také orgány samosprávy se aktivně prosazují pÍi Ťešeni sociálni prevence.napŤ. pravidelně vyhlašují granty zaměÍené na prevenci kriminality.

Pracovní prostor

Pracovním prostorem streetworkera je jak neinstitucionalizovan! prostor,tj. v pŤeneseném slova smyslu ulice, tak i zastrešen]/.p rostor. Zni to sice trochuparadoxně, ale k sociálnÍ práci na ulici je nezbytné mit k dispozici prostorovézázemi, které slouži pro pŤímou práci s klienty i pro činnost administrativnjhocharakteru (nepŤímou práci).

Po určité době práce odehrávajicí se v hradně v terénu se objevuje intenziv.ní potreba vytvoŤit pro (nebo lépe Ťečeno ve spolupráci s) klienty zastŤešenémísto, jeŽ funguje coby zázemípro práci s dětmi a mládeŽi.Toto nizkoprahovézaÍizeni poskytuje moŽnost společného setkáváni jako alternatiuo poiy,u n"ulici, aniŽ by klient byl nucen odhalit svoji identitu.

Nízkoprahová zaÍizeni zaéa|ayzníkat cca Y roce 1995 z iniciativy terénníchsociálních pracovník , kteŤÍ denně pociťovali v terénu potrebu zastiešenéhoprostoÍu. ZÍizovat zázemi sociálního asistenta ve formě nizkoprahového zaÍi_zeni (centra) pro děti amládeŽ a podle místních podmínek začIeĎovat do těchtozaŤizeni nabídku dalších specializovan ch sluŽeb uloŽilo následně usnesení vlá-dy c. 209l97 ke Strategii prevence kriminality do r' 2000. V současné době muŽebyt provozovatelem těchto zaÍizeninapŤ. město nebo nestátní orgalizace.

Nízkoprahová centrajsou zaÍizeni slouŽícÍ rizikovfm dětem a m?ádeŽi prospolečné tráveni volného času s nabídkou sociálnj intervence a pro podporu je-jichrozvoje samostatnosti a společenské spoluzodpovědnosti. Jáe onespecific.ká preventivni zaÍizeni, která se podíIejí na vytváŤení životního stylu Álaaezea pomáhajíji zvládat kaŽdodenní starosti.

50

i

'1.,r

l'r'N:.t,l'lr

i

ll

St-ngtKÁŘ soclÁLNÍ PRÁCE NA ULlct Merooy rnÁce ve sr.nEEi.woRKU ANEB JAK To DĚLAT v PRÁx| 5l

Nízkoprahovost je v tomto smuŽivateli sluŽeb (klienty) a jejich mez|

centla mohou poskytovat sluŽby anor Tato

r:i prijde bezprostŤedně z ulice. PŤi n , kte-

docházet pravidelnějako napr. d,o záj ::''Základri činnost nízkoprahor^-ích Ze-

gramy volnočasovych aktivit dětí a m pro-

ciálně-patologick1fch jevrl. Tyto program' i á"rsi e so-

modifikovány v závislosti na charakteru totatity askupiny a vninantní a odlišuje centra od standardnituŽeb.

luŽeb však musí mít centra svá pravidla

ti sami podileli na tvorbě er.avide] ".".Í:ilj:"#ill;'''l'lil'1,j:';''i"iTi*zaÍizeni a ztotoŽnění se s nimi. Z toho m Že nenásilně a pŤirozeně vyplynoutpotreba jejich dodrŽování.Z hlediska sociální

tivněpodilelat"ké,kuí;.J:::: j..ffi .T:l1.;x'i"T'Jl.'.,:i"J-Til::i1Tf;slouŽit. Pokud je to moŽné'svého vkusu' kier1i se vétŠin dobu dodělat sami podle

čast na inaiuiauai,'i1"1r"aoue dospělych. Právě spoluu.

lová skupina tak k němu pŤirozenou cestou získá.,".íln'na atraktivnosti a ci

splni také jednoduchá zaŤizenivytvoie]V1ihodné je zbudovat do jisté míry mob:

ručástí sociální práce s n ádeži.

Specifická metodika

Mapováni terénu

pracovnik místo, kde bude pracovat, nastáváiokality. PŤi této činnosti musí pracovnik brát

r charakter lokality (velikost, občanská vybavenost, typ zástavby,moŽnostikulturního a sportovniho vyŽiti atd,)'

. demografické podmlnky (napŤ. počet obyvatel, věková struktura. zamesI-nanost, pohlaví),

. podrrtínky, moŽnosti a místa setkávání d'ětí am|ádeŽe.o moŽnosti pl)sobení ze strany sociálních pracovnikri, resp. určité osobnost.

ní nastavení.Jeden zpodstatnlch rikolri pŤedstavuje zmapování lokality z hlediska institu-

cionálni sítě, tzn. naLezeni zaÍízeni a institucí, se kterfmi mrlŽe sociální pracov.ník v budoucnu spolupracovat na společném Ťešení problémri dětí a mIád,eŽe.

Součástí mapování je poznánikonkrétnich skupin dětí a mládeŽe v dané lo-kalitě, jejich sloŽeni z hlediska věku a pohlaví, hlavní problémy, které je Ženouna ulici' a obvykl:Í zprisob trávení volného času. Pro inspiraci uvádíme následu-jící body jako určitá kritéri a, z nichž lze pii mapování skupin vycházeÍ-

l. Typ lokality:r sídliště'. park, hŤiŠtě,. Íestaurace, bar.o herny s automaty,. nádraži'. rockovf klub,. diskotéka.. fotbalovli stadion,

I

l

i

Lit.

l1 .l"

t;

;.1: ',;"

t.:

i

l,i

t.:I,ti,r

i'r

li:' ,

52SLABIKÁŘ socIÁLNí PRÁCE NA ULtcI Meroot pRÁcE vE sTREE-twoRKU lNEa J.q,r to DĚLAT v PRAx|

5.D vody pobytu na ulici;. problémy s rodiči, utěk z domova'. problémy s partnerem,. neschopnost nayázatkontakt s vrstevnlky,. těky z ustavního zaÍizení,. problémy ve Škole, v zaměstnání,. potŤeba ,,někam patiit'',r potreba sehnat drogy,r jiné.Tady jsme uvedli jen ty nejobecnější pŤíčiny a uvědomujem e si, Ževyčet by

nebyl n'ikdy ukončen, protoŽe v reálném prostŤedí najdemeu jednotlívcrj i sku-pin ještě mnoho dalších d vodri a predevŠím jejich kombinaci a kumulaci.

6'obvykl:i zp sob činnosti:.,,nicnedělání'', nuda"

" hudebni produkce' sportovní aktivity,. provokace okolí, vandalismus.. pití alkoholu,. llŽiváni droE,. sexuáinÍ aktivity,. násili, agrese'. jiná činnost.7. Nejčastější zprisob získávání finančnÍch prostŤedk :

" od rodičri'. pŤíležitostná v1iděIečná činnost'. Žebrání, somrováni.. prostituce". distribuce drog,. krádeŽe,. pouliční nelegáIní prodej,

" jin zprisob.Doporučuje se prostudovat veškerou dostupnou literaturu, která byla o konkrét.

nim typu skupiny (subkultury) publikována. Jedná se ze1ménao skupiny vyznávaji-ci a]ternativnÍ kulturu (punk, hooligans, skinheads, anarchismus apod.). Cílem jezískat maximum informací ještě pred zapocetimvlastní práce s touto skupinou.

Dalšim ukolem terénního sociálního pracovníka, ktery vycházi z mapová-ní terénu, je vybrat si pro svoji práci vhodnou cílovou skupinu. V1iběr závisi m;'také na ochotě skupiny nebojejích člen se sociálním pracovníkern spolupra.

53

. ullce, podloubí, pasáŽe,. prostory metra.. jiné prostory.Typ lokalityje drileŽit! pro posouzeni moŽností vyhledávání klient a setká.

Jilffi ;x#: J,l,;;# roznlicrr r,..rr," r, rn i.,, kde by .nor,r o o o.r, azer k s o-

2.Věková srrukturá:. 7-ll iet,. l2_15 let.. l6-18 let,. 19 a více let.S klientelou.'"1:l neŽ )2 let se pracuje v současné době v ob]asti

;:T.',x,"';j| 'i'll#:::i:ě P. ';i" ;;upinu existuj. ao,tui.t moŽnos-

n:l*.:u;:'é*'i:$:ii*ffi "i']1lT".'ffi :ilil::.:5:[.;:l e. S k l i e n t e I o

", i". i.ilxn,''.il i : i''3ť#;',...;:H,;, :in r : ní nmll#"i,:f

vvch skupin' ; ar<o ;'ou " "oa, J.tn"- an i, somerpun keri, b ezdo-

V ob]asti práce s mrri!1zi je drileŽitější uvědomoyat si věkovou strukturujednotiivych skupin a.;e.jlch siecifik ^.""ž'ň,o,,"vat striktně věkové rozdě]e-

[#T:T: ilffij:" v potai' z"

'a:^iTiJivch mohou uri u".i" "aiis"n "o3. SloŽeni skupiny:

. chlapecká.

. dÍvčí,

. koedukovaná.Naprostá Většina pracovníktj se věnuje koedukovan1im (smíšen;im) skupi.nám k]ientri. opak bv popiral pii.o,.nj p,o",tredÍ, ve kterém se mládez po-hybuje. Vlijimku mohou tvoĚit militantnc i.i.ntou"né skupiny mládeŽe, kterébj,vaji

.zpr aÝdla vyhradně chlapecké.

4. Velikost skupiny:. menšÍ skupina - do l0 člen .. yětší skupina - nad l0 členri.

Sociálni psychologie se věnuje malé sociální skupině. Problematika práces větší sociální skupinou nebo davem je o";;;;; sociologie. Toto rozděleni so.ciálnr práce nedodrŽuje, je spÍŠe "u;i.;;;;;;;.-,

54Suq,ntrÁŘ soctÁt,NI PMCE NA UL|cl Mprooy PRÁcE vE STREETwoRKU er.tpr Jl,rc ro DĚLAT v PRAxl 55

l záleŽitost nabidky a poptávky!). Je zcelak snaŽí pracoyat so skupinou, která podlertiebuje.rbni vztah kaŽdého so'. pokud pracovník ví,rvat (napŤ. není mu bl

kdysivelmichop-

Navazování prvního kontaktu

První kontakt je nejkritičtějšim bodem činnosti terénního sociálního pra-

,..""J#Ilj*1}i často rozhoduje o dalšim poiraeovani práce se skupinou nebo

Mluvime o tiech zp so. aktivní (prímé oslovevŽdy tenio prístup sp pracovníkem' drlleŽité je

cert, na sportovni aktivity apo.d'), apr. s pozváním na kon-. pasivni (pravidelny pohyb v míste

oslovení skupinou, sociální pracorneŽ ziská drivěru, zprvu probíhá koltak dává najevo, Že'si všimla osoby 1sami určují, kdy a zd'a vribec se sác'

běŽnou strategií jeho prvního kontaktu stane i tŤetí zprisob. Lze Ťici, Že tento tre-

tí zprisob u délepracujících sociálních pracovníkri někdy pievaŽuje. Pro klientyjezcela nejdrivěryhodnějši, pŤivede-li sociálniho pracovnika jejich vrstevník, tedy

člen vytipované cilové skupiny, kten.i s ním jiŽ má pozitivní osobní zkušenost.Velmi dtileŽitou podmínku uspěchu piedstavuje strategie. Pokud má soci.

ální pracovník čas a moŽnost se na setkáni pŤipravit, měl by zváŽíÍ, kdy' jaka kde je nenásilně -zaŤIdit,,. Toto první setkání zcela určitě rozhoduje o moŽ-

ném uspěchu ptáce a dalŠím pokračování kontaktli mezi klienty a sociálnÍmpracovníkem. Nebo také o ukončení, piípadně na nějakou dobu pŤerušení kon-

taktri z drivodu nedrivěry klientťt.Sociální pracovník má tedy vybranou lokalitu, skupinu, dokonce se s ní jiŽ

zkontaktoval. Nyní pied limLeŽi další Úkol, ato poznat skupinu b|iŽe, ziskatjejí drivěru a motivovat ji pro spoluptáci' ZÍejmé neexistuje jin ' zprisob práce

s mládeŽí neŽ častějŠí pravidelné setkávání se a společná činnost.Cinnost je moŽná s jednotlivcem i s celou skupinou. EfektivnějšÍ je práce se

skupinou; s jednotlivci se pracuje zejméaa pŤi Ťešení individuálních konflik-tťr a problémri, které jsou pro klienta citlivé' a pÍoto není moŽné o nich mlu.vit pied celou skupinou, nebo v piípadech, kdy sám klient osloví sociálníhopracovnÍka a má zájem o individuálni Ťešení a setkání. Castější je však práce

se skupinou a i metody práce terénnlch sociálnich pracovnikťr jsou postavenypŤedevšÍm na skupinové práci.

Ylastní práce se skupinou

PŤi častějším setkávání vznlkajimezi skupinou a terénním sociálním pracovnikem silnější vazby,vztah se stává dtivěrnějším. Po nayázáni prvních kontaktli |zejiŽ mluvit o práci se skupinou. Na bázi takového vztahu je moŽné skupině nebo je-

jím jednotl$m člen mnabídnoutjiné, společnostílépevnímané (akceptovatelné)

aktivity nebo konkrétně zaměŤenou sociální a socioterapeutickou pomoc.

obsah vlastn1práce so rÍdi potrobami 5l0pÍnÍ torÓnnÍ sooiálnÍ praooYníkpÍicházi s alternativními nabídkami tráveni volného času, které skupina buďpŤijímá, nebo ne. CÍlem je nenásilnou formou dosáhnout dohody se skupinoua nasměrovat ji ke společensky pŤijatelné čínnosti. Jedná se často o návštěvykoncertri, sportovních utkání, kina atd. Mnohdy akce pŤipravují s velkfm zau.jetím sami sociální pracovníci, avšak mnohem cennější je vlastní aktivita sku-piny, napŤ. hudební produkce, prezentace grafťttí na povolenfch plochách,

56SLAB|KÁŘ socrÁLNÍ PRÁCE NA ULIC| Mrrooy PRÁCE vE sTREETwoRKU eNrs JA,r ro DÉLAT v PRAx|

záŽitkové pedagogiky musí za vhodného lektorskéhoa celé situace akaŽd! učastnik by měl pocítit posunu-dáIe.IJ

vyuŽÍt pŤi aktivitách s dětmi a m|áde-Ži kapitolách. Pro vlastni práci jsou všakm sfi iniciátora, mediátora, moderarora.m inou sociálni pracovník mění.

SociáIní práce s jednot|ivcem

Pii rriznlch aktivitách skupinyje tŤeba sledovat také jednotlivce a naslou-eby, kte_

ola, jinepomocisociálni

pracovník plo svého klienta vytvoŤit bezpečné prostredí, aby ve skupině nedo-cházelo k jeho psychickému zra,Ďování.

Nejčastěji vyuŽívá sociální pracovník pri Ťešení individuálních pŤípadri tytoprostredky:

. indivÍduální diagnostick pohovor s k]ientem'

. odborné sociální poradenství,

. krizovou pomoc ainteruizi,

. mediaci (p sobí jako nestranná osoba - mediátor - pŤi Ťešení problémr)klienta; nejčastěji ve škole, v rodině ajin]ich institucÍch),. socioterapii,

. konzultaci s odborníky pro danou problematiku,

. doprováZení klientri v ploblémovÝch fázíchjejich Života'. kontaktování relevantních institucí (napr. pŤi hledání zaměstnání, vyÍizo-váni dokladri apod.).

Socíální d kter m mriŽe klient ventilo-vat své prob án, odsuzován" kárán či napo-mínán. Nacpodpory pri

svého zprisobu Života, včetně

57

Zážitkovápedagogika pĚi práci se skuptnou

Zážítková pedagogika je jen jednou z moŽností široké škály práce se sku.l' ::'Y''-"#e

ji vŠak proto, Že je v soueasne době hodně uyuŽíuánu o p.oNa za

vá pedag zastavíme u vysvětleni pojmu záŽitko-hlouběji zenazák|adě proŽité situace si člověkn1ich pok y a chováni neŽ pri verbálně vyjádre-

yhybat, musí je rešit,:reativitu, sociálni nebo fyzické do-

. ii..'',",.'.;'n..ré

umoŽnují pÍevzeti odpovědnosti za sebe nebo také za. sttuacÍ, které prináŠejí subjektivni pocity probtémovych ňešení.

I

i

I

|J VaŽansk]i', M.: voln]' eas a pedagog1kazáŽitku. redF MU' Brno tll2.

58sLÁBlKÁŘ soclÁLNí PRÁCE NA ULjcI Merooy P&ÁcE vE sTREETwoRKU ,c.Nrs Jlr ro DÉLAT v PRAxl 59

PŤednášková činnost

Práce sociálního pracovníka zahrnuje yice aktivit neŽ pouze práci s klienty.Pod zjednoduŠen m nazvem této kapitoly se skr1ivá;. osvětová činnost určená pro odbornou nebo laickou veŤejnost,

kych jevri.h schrizeks nimiŽ je

rezentOyat

m ovat o j ej ich vlsl e d cích. Pro o. oo:l"",'"";;;o,T:# l'Jlili]: [' :i:,:tenční nezbytnost.

vek realizovat. pro tyto piipady pak hleK porádání besed s dětmi a mládeŽ|

takt, což se nejčastěji děje v bezprostreonim okoli prisobiŠtě socíálnÍch pracov-nÍk , popiípadě v nízkoprahovém klubu. Je moŽné porádat zajimavéakce naškolách nebo spolupracoYat s mimoškolnimi institucemi (domy dětí a mláde.Že, těl ovych ovné j ed noty, zájmov é organizace apod.).Metody práce pouŽívané pri beseJách a obdobnych akcích záIeŽi navÝbě-

iní a osobnosti sociáIniho p.""ouoik".lgické hry zaměŤené na rozvoj sociál-ri kolektivního cítěni a spolupráce ve

m e reny n a preve nci s o ciál n ě-p ď o1"'T-,'* 11; :;'#l;í trT."#é:'fi : íldrogov1ich závislosti, rasové nesnáŠentivosti, titany apod.Tyto akce slouŽí k navázáni kontaktt

: t1ké k vytipováni spolupracovníkri (zej

koškoláky). NezŤídka se stáYá, Že se někpozdějijako klienti (aŽ najdou odvahu) nepo ukončení programu.

Sociální pracovník má jako osoba stojící mimo školu zÍejmě větší šanci pťr-

sobit dtlvěryhodněji (a pro děti neškodně) pŤi pronikánÍ k osobnostem Žákri,má čas i moŽnosti pouŽivat jiné metody noŽ jejich učitelé.

Všochny vÝŠg popsané aktíYity tvoŤí pouze doplĎkovou činnost, nejedná seo stěŽejni součást práce sociálního pracovnika, i kdyŽjsou z pohledu veŤejnos-ti někdy více viditelné. Je to zprisobeno tím, Že besedy na školách vyŽaduji kon.takty s velkfm mnoŽstvím lidi a aktivitami navenek, kdeŽto v pŤípadě samotnésociální práce sjednotlivlm klientem nebo se skupinou sejedná o mnohem in-timnějŠí a citlivějšÍ zá|eŽitosti. Protoje sociálnÍ práce s klienty skrytějši, nepro-bíhá pŤímo pŤed veŤejnosti a má nádech určitého tabu.

Toj9 takéjedon z d vodrl, pročje ěinnost terénního sociálniho pracovníkaatraktivni pro média. Proto musí byt tito pracovníci informováni o zprisobechpráce novin፠a redaktorrl a musí s nimi umět jednat. Součástí koncepce sys-tematického vzděláváni sociálních pracovníkri by měla bezpodmÍnečně b ttaké problematika jednání s médíi'

Streetwork jako práce na hraně

Streetworker - terénní sociální pracovník je vlastně ,,hasič'' sociálních pro-blémri nebo spíše ,,náraznik,, mezi požadavky subkultur a poŽad,avky většino-vé společnosti. TVoŤí vŽdy mediátora, tlumočníka či pŤekladatele mezi toutospolečnosti' jeŽ je zásÍupcem a pŤedstavitelem, a mezi skupinou klientri, resp.subkulturou. vJsYětluje někdy jejich naprosto rozporuplné pŤedstavy o Životě,moŽnostech ptoživání volného času apod' ZprostÍedkovává komunikaci mezijednotlivlmi skupinami a napŤ. rodiči nebo pŤedstaviteli města. VŽdy je nasazo-ván tam, kde so u m|ádeŽe kumulují problémy a sociální situace ,,hoŤí''. Jedná seo problém, jenŽ je běŽn mi metodami a postupy sociální práce neŤešitelnf.

Casto se prosazuje a slavÍ rispěchy tvoŤiqi pŤístup terénních pracovníkri,kteŤÍ vŠak současně musÍ dodrŽovat zákonné normy většinové společnosti' NevŽdy jsou postupy, Ťešeni a práce s klienty riplně běžné a tradiční. Streetworkerptisobi napŤ. ve squattech' pracujo s toxikomany, sprejery, subkulturami s alter-nativnimi Životnimi styly, s m|ádeŽí, která neŽije tak zcela v mezích piedstavstarších generací a někdy ani sqich vrstevnikri' Je neustále konfrontován s rea.litou svÝch klientri a obecn]im povědomím a pŤedstavou, co a jak by rnělo b!t.A v této situaci se po něm navíc chce, aby něco udělal pro klienty (tlačí klienti)nebo s klienty (tlačí společnost, zaměstnavatel, vgŤejnost).

60 sLABlKÁŘ soclÁLNI PRÁCE NA ULtct

Tak, jak je uvedeno v názvu této podkapitoly - tedy na hraně, streetworkerŽije a pohybuje se cel1i svrlj profesni Život. T! se priklání na stranu jednu' tu nadruhou, podle síly a drisledkrj právě rešené problematiky. V neposlednÍ Ťadě -chce se nám napsat spíše v první Ťadě, rozhodujejeho osobnost - názory apo-stoje - a také moŽnosti, co \ze v dané situaci dělat.

Ze zkuŠenostj víme, Že co je napr. dnes ještě nemoŽné a nemyslitelné, zi-tra uŽ nemusí b t tak nereálné. PŤíklad? Nízkoprahové kluby pro mládeŽ,vyměna jehel a stŤikaček, chráněné bydlení, strediska pro práci s romskoum|ádeŽi a Romy apod. Toto vŠe vzniklo vytrvalou mravenčí prací a prosa.zováním projekt sledujících zájem ,,vlastních'' klientri. I s rizikem' Že nevi-me, zd'a uŽ je z hlediska postoje verejnosti ,'zitra'' nebo ještě ,,dnes''. To nelzezjistit jinak, neŽ se zeptat nebo navrhnout a ... čekat na odpověd', která pŤi-chází někdy ihned a někdy aŽ po dlouhé době. Terénní sociální pracovnícivšak umějí (nebo se učí) ěekat a blt drtstední v prosazování zájrnrt klientrj čisv1ich idejí.

Do oblasti práce na hraně patií i diskuze a Ťešení následující problematiky:. metoda streetwork a rozdí]nost nárokrl na Ženy a muŽe jako pracovníky'. hranice práce a privátního volného času'. kdo je kamarád a kdo klient,. otázka profesionálního prístupu k práci.Na kurzech a supervizích se dosti často oz vaji oÍázky typu: Co si vlast.

ně mriŽe streetworker dovolit? Co mriŽe d'ělat Žena, co muŽ? Co si mrlŽe dovo-Iit Žena yic neŽ muŽ a naopak? Je optimální pracovat v páru Žena - muŽ? Kdekončí m j pracovní vztah a zaéiná soukromí? Jak mám oddělit soukrom! Životod pracovního? MriŽu jít do hospody s pŤÍtelkyni soukromě, a jak to mám udě-lat? Jak mám klientrim vysvětlit, Žejsem právě teď na ulici' a pŤesto nepracuji,jsem tam soukromě? Kde je místo, kde mě klienti nepotkají?

Všechny tyto a mnoho dalŠich otázek Ťeší kaŽd terénní sociální pracovníkv pruběhu celé profesní kariéry. Neexistujejednoduch! návod na ŤeŠenÍ. Dostičasto je to hledání moŽností, tŤeba na bázi zkušenosti služebně staršich koleg ,

které kaŽd! praoovník musi dosadit do svého roálného prostŤodi.I pŤesto, Že se pŤi supervizích nebo na vzdělávacích a v cvikov1ich kurzech

podobn1im situacím věnuje zŤejmě nejvíce prostoru, bjvá právě tato hraničnÍoblast práce nejčastější pŤíčinou vyhoŤení pracovnÍka, kdy ztrácí nadhled' chuťdo práce s klienty a pŤidávají se i osobní problémy. Často bfvají takové otáz.ky signálem o problémech pracovníka v profesni oblasti, někdy vedou aŽ k od-chodu z této práce.

Merooy PRÁcE vE sTREETvyoRKU nr.lBs Jnrc ro DĚLAT V PRAx|

Vyhodnocení práce a statistika

V oblasti vlroby je to jednoduché. Na jedné straně linky je materiál a na

druhé straně vyjede v..irobek, na němŽ je práce, která se udělala, hned vidět-

Dokonce lze popsat, kolik která operace stála, jak dlouho trvala. Ale sociál-

ní práci s klienty nelze hodnotit pouze z ekonomického h|ediska' i kdyŽ to po

sociálních pracovnících donátoŤi, sponzoŤi a zaměstnavatelé často žádají:Yy-

číslete nám náklady na jednoho ,,napraveného'' klienta, na jednu vyměněnou

jehlu a stÍíkaěku, na jeden kontakt s cílovou skupinou. Vyčíslete nám efekti-

vitu své práce. Kolik klientri jste zachrán1li a pÍed čím? Proto je vyhodnocení

práce a statistika jednou z nejsloŽitějších součástí práce terénního sociá|ni-

ho pracovníka a jeji ptezeÍlÍace na verejnosti a pŤed těmi, kteŤí tuto práci fi-

nancuji.A pracovníci trpělivě vyčÍslují a také zdrjvodínii, Že jeden kontakt s klien.

tem trval pouze 5 minut, protoŽe klient chtěl jen čistÝ injekční materiál, a další

kontakt trval celé 2 hodiny' neboť klient byl v depresi a potÍeboval akutní kri-

zovou intervenci nebo doprovod na uiad.Statistickyjde o časov prriměr, finančni náklady najednoho klíenta apod.

JenŽe nám z toho někde a nějaklm zpťrsobem vypadla vlastni sociálni práce

s klientem. Dokonce je ještě pro zÍíŽen| situace moŽné, Že spokojenější byl prv-

nÍ klient, protoŽe jsem zcela splnil jeho zakázku, zatÍmco druhému kljentovijsem nabídl pokračování našeho pracovního vztahu, jel1koŽ nebylo v mlch si.

lách splnit na počkání nebojednorázovějeho zakázku- A moŽná se spolu bu-

deme vídat častěji a velmi dlouhou dobu.

Je na manaŽerech v oblasti streetworku, jak najít vyváŽená hlediska pro

prezentaci této práce obecně i statisticklch datanezapomenout zd raznit, Že

jde o individuální nebo skupinovou sociální práci s klienty, s lidmi. PÍičemŽ

zák]ademje reakce na individuální potŤeby klientri, nikoli pouze servis nebo

plnění ,,norem''.ManaŽeŤi se odpovědnosÍizapÍezentaci terénní sociální práce určitě nezba-

ví, terénní sociální pracovníci, streetworkeii jsou však zodpovědnÍ zavaIldlia kva|itně pŤípravená smysluplná data, která o své práci manažer m piipravu.

jí' a také, to pŤedevším, za kvalitní práci vriči klient m.

Jaká data manaŽeŤi nejčastěji potŤebují? Kvantitativní i kvalitativní ana|yzu

Ťešení situace. Kolik pracovníkrl a kolik klientri je kde v kontaktu. o jakou jde

lokalitu, vjaké oblasti, jak! problém spolu reší. Jak hlubok!je to problérn, ko-

lika klieutrl, obyvatel se dotfká'

6r

62 Sl,estrÁŘ sÓclÁLNÍ PRÁCE NA ULtcÍ

Co je dáIe ukolem manaŽerti? Posoudit' jaké jsou moŽnosti Ťešení. Budou--li potreba finance, kdo je poskytne. Zda existuje rychlé a efektivni iešení' kte-ré m Že vidět verejnost. Lze tento p nosti,nebo by bylo lépe ho prezentovat je téma,které zajímá vÍce lidí, jde o politické u?

ll\

'1 Děti v České republice l 996. Situačni an z|yza, Česky vybor pro UNICEF

Stnr,Btwonr,c. DRooy ANEB Co LzB x,q,sloNour

STREETWORK Á DRoGYANEB Co LZE NABÍDNoUT

Drogová scéna

Po roce 1989 došlo v ČR t nár stu problémri vypl1ivajících ztlŽiváni 1|egá|-nÍch drog, jejich vfroby, pašování a prodeje' Vzrostla trestná činnost s drogamisouvisející (majetková trestná ěinnost, qiroba a šiŤení drog) a sniŽila se věkováhranice pachatelri této kriminality. Zárove do itegálního obchodu s drogamipronikly rnezinárodní organizované gangy.

Spolu s otevÍením hranic se naše republika sta]a tranzitnizemi slouŽíci k píe-vozu zejména heroinu ze zemi Blízkého a StŤedního v]ichodu a kokainu zLatin-ské Ameriky do zemi západni a severní Evropy. V posledních letech se však ČRstala také spotŤebitelskou zemí, do níž směŤují zásilky heroinu prodávané poulič.ními dealery většinou cizími státními pŤíslušníky, v centrech velkych měst.

Vedle zneuŽívání heroinu se v ČR vyrábi jiŽ tradičně pervitin, kter je prosvou relativně nízkou cenu velmi oblíben jak u nás" tak u uŽivate]ri v soused-ních státech, kam se vy,láŽI. I pres skutečnost, Že policie kaŽdoročně odhalímnoŽství tajn]ich domácícb vlroben této látky, patÍí pervitin mezí jednu z nej-dostupnějších tvrdlch drog u nás.

Velmi oblíbené jsou v ČR produkty z konopí. Jde piedevŠÍm o maríhua-nu, kterou pěstují uŽivatelé pŤímo na uzemí naší republiky nebo jež se d,ováŽiz Nizozemska, kde se prodává volně. Méně časté je lŽiyáni hašiše paŠované-ho z arabsklch zemí. V posledních letech se zv'.išila také nabídka a obliba tzv.,,tanečních drog (LSD a ecstasy), které se stávají v určitlch skupinách mláde-Že mÓdni zá|eŽitosti.

V CR se nejčastěji uŽivaji:|al. Konopí (Cannabis) - marihuana, hašiš - obě drogy jsou produktem rost-

liny Cannabis satiya nebo indica, tj. indického konopí,2.Látky těkavé - toluen, trichloretylen, organícká rozpouštědla' ale i benzin,3. opiáty - braun (neboli ,,béčko", coŽ je směs derivátri kodeinu), heroin

(''herák'''''háčko'' ), kodein (,,káčko" ), m orfi n,4.Tlumivé látky - neopiátová analgetika (léky proti bolestem), barbiturá.

ty (fenobarbital), hypnotika (léky na spani), sedativa (léky na uklidnění),anxiolytika (léky proti rizkostem - diazepam),

63

SLABIKÁŘ socIÁLNÍ PRÁCE NA ULICI64

Srteerwonr e DRocY ANEB Co Lze NnaÍoNour

která se zaby-tá koordinací protidrogové politiky, koncepčními otázkami a zá-roveí rozděluje finančni prostŤedky plojekt m věnujícím se problematice dro-gově závisl.jch. organizaěně a administrativně zabezpeÚlje činnost sekretariátMPK sídlíci v budově Úiadu vládv.

Typy program a zaÍízenípro toxikomany

Programy určené toxikomanťrm |ze rczdě|it podle jejich dostupnosti proklienty do tŤí skupin:16

. Nizkoprahové programy - jsou namíŤeny k populaci toxíkomanri, kterí senerozhodli (zatim) se závislostí skoncovat.Programy se stŤedně vysokfm prahem - jsou určeny pro toxikomany, kte-Ťí uvaŽují o změně stylu Života a zprisobu uŽÍvini drog. PatŤí sem substi-tuěni programy.Vysokoprahové léčebné progÍamy a rehabilitace - jsou určeny závislym,kterí uvaŽují o tom' Že se závislostí skoněi.

Také zaÍizeni, která jsou určena pro toxikomany, mají rriznou míru praho-vosti, tedy r zné poŽadavky a nároky na klienta. Avšak ijednotlivá nízkopra-hová zaÍízelí se mohou odlišovat dostupností pro závislého.

NejniŽší práh, resp. největši miru dostupnosti, má streetwork' Jde o jakÝ-si pŤedprahov! stupeĎ, kter! se zpravidla napojuje na nízkoprahové zaÍizeni.Streetwork je dostupniÍ všem toxíkomanťrm pŤímo na ulici v jejich sociálnímprostredí. ProstŤednictvim streetworku mriŽe bÝt klient m usnadněn vstup donízkoprahového zaŤizenl,které jiŽ má, byť minimální' práh'

Jedním z typrl nízkoprahoYÝch zaÍizenijsou kontaktní centra neboli K-cen-tra (hovorově ',Káčka''), jeŽ se orientuji na prvni kontaktováni a anonymníposkytování pomoci klíentele s minimální motivací pro léčbu. Cílem jejichčinnosti je zejména sniŽování zdravotnich a sociálních rtzlk aŽivate]ri drog.Součást K-center tvoŤí často také provoz krizoyé telefonní linky pro oblast dro-gol.'.ych závislostí a streetwork zaměÍeny na monitorování drogové scény, kon-taktování drogově závis|ych, včetně v]iměny stríkaček, jehel nebo bezp|atnéposkytování kondomrl'

65

5.Stimulační látky - amfetamin, efedrin, pervitin (metamfetamin, ,,per-ník''), kokain (,,koks''), crack (koncentrovaná směs kokainu, jedle sodya vody) a Ťada dalších lékri,

6. Halucinogeny:. syntetické - LSD ěs halucinogen ) apod.,. pŤirodní - Mesca (v príncipu jsou obsaŽene v ně-

kter ch houbách, rostlinách).

Uvedené daje jsou velmi alarmujici. K zabezpečení protidrogové preven-ce proto zrídila vláda v roce I993 Mezirezoftniprotidrogovou toi'isi rru'.^l,|5 Koncepce a pro8ram protidrogové poIitiky v|ád';;;bd"b 998_2000 lo Nerad, M. J', Neradová, L.: Drogy a mfty. Votobia' o|omouc l998. str' 88

Činnost kontaktnich center jo většinou zaměiena na:. kontaktní práci s drogově závislÝmt,. monitoring drogové scény orientovan!'na skrytou populaci uŽivatel drog,. nabídku sociáIního poradenství, socioterapeutické pomoci a krizové in.

tervence,o poskytováni informacÍ zaměrenych na sniŽování zdravotních a sociálních

rizik,. zprostŤedkoYánÍ odborného vyšetrení nebo léčení,. vyměnu stiikaček a jehel,. bezplatné poskytování kondomri.. prováděni orientačnich testrl na prítomnost protilátek viru HfV ve slinách,. zabezpečeni nninimálního potravinového a vitaminového programu umoŽ-

nujÍcího pÍeŽití,. provozovánÍ krizové telefonní linky apod.

StacionáŤe pro drogově závislé nabizeji moŽnost ambulantní léčby pro mo-tivované klienty a poradenství pro jejich rodinné pŤislušníky. Cílovou skupi-nou jsou drogově závislí s motivacÍ k léčbě a bez vyraznych somatick ch čipsychickych problémri. Činnost se zpravidla zaměŤuje na individuální a sku-pinovou psychoterapii drogově závisl ch a skupinovou psychoterapii určenourodič m klient . SouČástíje také diagnostická diferenciace pŤipadrl vhodn]ichpro ustavní léčbu.

Léčebny pro drogově závislé jsou zdravotnická zaŤizeni. která se zaměŤujÍna intenzivní léčbu drogovrj'ch závislostÍ. Zpravid|ajsou jako samostatná od-dělení začleněna do psychiatrick ch léčeben. Jejich součástí mohou b:Ít de-toxikační jednotky nebo denní stacionáŤe. Jsou určena pro drogově závis|és pŤítomností komplikujících faktorrl somatick ch, psychickfch, psychiatric-k ch nebo sociálních.

Terapeutické komunity se orientuji na dlouhodobou léčbu drogov'.ich zá-vislostí (8 měsícti aŽ 2 roky)'LéčbayyuŽivá psychoterapie, pracovni terapie,reŽimové terapie, psychosociálního vlcviku se zaměŤením na trénink odpověd-nosti, zátěŽové programy a relaxaci. Klienti terapeutickjlch komunit jsou dro-gově závisli s těŽkÝm somatick m a psychosociálním poškozením, kteŤí majÍza sebou často i kriminální kariéru. Činnost terapeutickfch komunit je orien.tována také na práci s rodinami klientrl.

Doléčovací centra pŤedstavlji zaÍizení poskytujÍcí následnou péči klien-t m, kterí jiŽ prošli léčbou, tzn. doléčovaci programy nejsou součástj léčebné

SunuxÁR socIÁLNt PRÁCE NA Ullct Srntrrwonr A DRocY ANEB Co LzE NABíDNoUT

péče. VpŤipadě drogové závislostijde o chronické onemocněni, protoje vhod-nÓ, aby na léčebnou fžni navazovala následná péče, jejímŽ cílem je podporaa udrŽení abstinence. Tento typ péče se skládá ze dvou sloŽek:

. doléčovací - zaméŤené na prevencí relapsu,

. resocializač,ní - zaméÍené na posíleni, pŤípadně obnovení sociálních do.vednosti klienta ajeho sociální íntegraci.

Následná péée nabizi zejména:. doléčovací programy'. chráněné bydlení na dobu určitou (zptavidla 6 měsícu),. chráněná pracoviště.

- .- ' !.l!iíl'.lii]id!ii\\j;!'ai"ti .| !, ]jjl.ť1i\ťc!.iLÍ)Ei!j|ríd! $]{!ít{4li tjt]

68SlegrrcÁŘ soctÁLNí PRÁCE NA ULIcl Rozvo.l pRor'esNlcH DovEDNosTÍ nNps Jer DÁL ,q rvlLlrNÉ:t 69

RozvoJ PROFESNÍcrr rovrPETENCÍANEB JAK DÁL A KVALITNĚJI

Superyize jako specifickámetoda učenÍ

dispozic osobnosti či Životniho v voje. Pii supervizi docháziní všech aktérrl supervize o odborné zkušenosti supervizora ipervidovanych. Vlhodou je, kdy ž supervizor pÍicházi zvenku'pracoviště.

k obohacová.ostatních su-tzn- z jiného

,)

tr

I

I

ir

t,'

t"

i,

1,,'

ii'

!

i

i

I

i

t'

Zádn,! pracovnÍk. kter1i vystuduje pĚíslušnou odbornou ško]u, není vzdělánjednou provŽdy. Pokud nechce ustrn(^ voj ve svém oboru.pracovník posky-

rmi vysrupuje o" o"ori'01"0'ilJ:ff i#i:sYstém vzdělávání zaměÍeny na ziskánízískání profesionálni jístoty a kompeten-;ti se hovorí o supervizi, která procházílvník v pomáhající profesi by se měl bě-ně z častnovat supervíze, a to bez oh]e-icviky, sloŽené zkoušky apod.

pouhé predáváni rad, informaci neboní' jak dál postupovat a jaké zvolit me.i osobni rozvoj pracovnÍk . Jde o soe-rrostŤedí drivěry, která se zaměruje nau, vyhodnocení dosavadních postupridhalení neuYědomovanych souvislostí,lráci s klientem. PŤi superviznim seze-rervidovaného pracoynika k jeho soci-'tnerovi, k]ientovi, sobě samému), tak

Supervize je tedy metoda umoŽnující reflexi vlastního profesního konáni' Máza cil anal,lzu (individuáJní nebo ve skupinej piipaori Z pruxenebo problémtymu, prováděnou ve spolupráci mezi snjlry. Vysledk..j. ou. i.n.*e vlastní pr

dovanymi pracov-

vědom ch ei neuveaámovan.ich chyb, jejich prípadn:ÍchnereflektovanÝch

I

i.

I

sLABlKÁŘ soclÁLNÍ PRÁCE NA Ut-rcl

práce opravĎující šéfa k jejich vyhození či jinlm postih m. KdyŽ si uvědomime, Že supervize je tvoŤivá metoda učení v prostredí plném d věry a super.vizor má povinnost chránit supervidované pracovníky a klienty, je jasné, Že

spolupráce supervizora s šéfem ve smyslu takovéto kontroly s nepŤíjemnlmid sledky pro pracovniky stojí proti etice této práce.

PŤi sjednáváni supervize vstupují do kontaktu tŤi strany:. šéf objednávajici supervizi,o supervidovani pracovníci,o supervlzor.Pro spěšn1i v1ikon supervize je nezbytné' aby supervizor pied vlastní su-

pervizí pŤipravil tŤístrann! kontrakt nejen o četnosti setkávání, formách su-pervize. ale i o moŽnostech superYize a sY}ich osobních limitech' To vedek vyváŽenosti očekávání a ke sladění potŤeb s možnostmi supervize.

Podle zp sobu práce lzo supervizi členit na:. individuální.. tlimovou,. skupinovou.

PŤi individuálni supervizi pracuje supervizor pouze s jedním pracovníkem,kte4| siji zptavidlavyžádá. Zdeještě naléhavěji neŽ vjinlch typech supervize vy-stupuje do popredí nutnost vytvoiení vztahu drlvěry a dobré pracovni aliance.

Nejfrekventovanější je asi tlmová supervize, pÍi niž je supervidován pra-covni tym z jednoho pracoviŠtě nebo t m spolupracující na společném ukolu.Tlmové supervize by se měli riČastnit vŠichni členové t mu bez ohledu na svépracovní zaÍazeni. PŤi tlmové supervizi vystupují do popŤedí vztahy mezi jed-notliv1imi členy t mu, jejich postavení, formální i neformální role apod. T -

mová supelvize se více zaměruje na práci t mu jako celku neŽ na jednotlivékazuistiky. I kdyŽ se obsah supervizetyká práce s klienty,je Ťešen v kontextupráce celého tfmu'

Pod pojmern skupinová supervize rozumíme supervizi skupiny pracovní-k ' kterí nepocházejí zjednoho pracoviště ani nepracujÍ na ŤeŠeni společnéhoukolu, tzn. netvoÍi pracovní tjlm. Casto jsou to však skupiny pracovníkrl stej.né profese nebo ze stejn1ich typ:&zaÍízen( napŤ. kontaktních center, azy|ovychdomťr apod.

obsahem supervizí mriŽe bÝt konkrétni práce s kliontem' pak mriŽeme tako-vou supervizi nazvat klientskou, nebo problém vyskytujícÍ se v práci tfmujedno-ho z častníkri supervize - t mová supervize. Tlmovou supervizi lze poskytovat

Rozvol pnor.Bst.llcH DovEDNosTI ANEB JAK DÁL A KvALlT

t,

I

lrrli

l:.j

i ve skupině pracovník z rrlznlch pracovišť, kdyjeden ze supervidovanlch ho.

voŤí o problémech svého pracovního tymu.

Mezi supervidovanlmi pracovníky a superYizorem je rovnocennÝ partner-

skj/ vztah. Supervizor ,'uÁá ,,pu...,' na rozum', aby udílel ,,rady shora''. Su-

pervidovaní jsou stejně chytií jako supervizor, zlď1i zpravidla svou práci lépe

a v problematice se orientu; ilépe rcŽsupervizor piicházejÍcí zvenku. Supervi-

zor pomanapracovníkrlm zori.ntovut se v pŤípadech, nalézt nová rešení, uvě-

domit si vlastní emoce apod'

Úkolem Supervize tedy je:

. poskytnout podporu k dosaŽení větší profesní sebed věry,

. naučit nové dovednosti,o pomoci reflektovat vnitÍní proŽiváni,

. napomoci monitorovat situaci'

. la|ézLnové strategie a postupy'

. poskytnout zpětnou vazbu (feedback)'

. pomoci porozumět pŤenosovfm reakcím a paralelním proces m,

. monitorovat etické otázky,

. v pŤípadě potŤeby naučít či doporuěit teoretické poznatky,

. odhalit slepá místa pracovnika atd.

PotŤeba supervize se objevuje v kaŽdém useku profesionálního v17voje.

U začátečníkri je více zuméienana učení a podporu. Spolu s rozvojem profe-

sionálních dovedností lze se supervidovanÝm pracovníkem více polemizovat'

konfrontovat ho s jinou skutečnostÍ' vnímánÍm a postupy. V supervizi však

v ŽádnémpŤípadě nesmí dojít k pokoŤení pracovníka, k jeho psychickému zra.

nění prostŤed t rozvo1

profesních do bezpeé.

ně, Že mohouMluvímeJi o supervizi, měli bycho a meto-

dické vedení, se kterym je supervize ěasto zaměíována. Metodická pomoc se

chápejakosouboraktivitorganizovanlchkompetentnimnadŤÍzenympraco-vištěm nebo šéfem zaÍízeli. Zahrnuje konzultační pomoc, poskytování od-

bornlch materiálri, vz,děIávaci akce, sÍáŽe apod. Pri motodické pomoci nejde

orovnocennyYztahdYoupartnerrianioodhaleníosobníchrovinajejichod.razuvpracovníčinnosti.MetodickévedeníseneorientujenavnitÍníproŽivá-ní pracovníka.

Intervizeje chápánajako rozmlouvání s kolegy o konkrétním pŤípadu a uva-

Žoyánío moŽném dalším postupu bez vedení Supervizorem. Neklade si za cÍl

'12SLe,strÁŘ socIÁLNÍ PRÁCE NA ULIcl

v]iraznějši sondu do reflexe vlastního profesionálního jednání a m Že bft pŤirozenou součástí spolupráce kolegrl na jednom pracovišti.

Supervizi tedy nechápeme .jako běŽné metodické vedeni, poskytování radpri Ťešení konkrétních pŤipad , piedáváni zkušenosti sluŽebně starších pracov-ník nebo kolektivní Ťešení problémového pŤípadu na pracovišti apod.

PotŤeba supervize ze strany pracovníkťl se objevuje většinou aŽ na určitémstupni profesionálního vfvoje. Zač,átečnicj preferují metodické vedení a pŤí-mou pomoc, avšak i pro ně má supervize velk vfznam. ProstŤednictvím su-pervize společné se zkušenějšími kolegy maji moŽnost získat rychlejší vhled doproblematiky a obohatit se zkušenostmi ostatních.

Supervize má v pomáhajících profesich rozhodně své opodstatněnÍ. Kroměprevence syndromu vyhoŤeni' kter! chápeme jako emoční vyčerpání v souvis.losti se ztrátou ideálrl v pracovnÍ oblasti, vede supervize ke zvyŠování odbornéfundovanosti a schopnosti samostatného kvalifikovaného rozhodováni o po-stupech, formách a metodách práce s klientem'

PŘII-oHy

PŘÍLoHY

PŤíkIad koncepce činnostiCentra primární preYencepŤi Magistrátu města KarIovy Yary

JiŤí PilaĚ

Pozndmka auÍor :Tuto koncepci zpracoval n š kolega Bc. liií PilaÍ, ktery v dané době pťtsobil jakosockilni asistent na okÚ Karlovy Vary-|1 S jeho svolením ji zde uvád.íme.

Ve městě Karlovy Vary je v současné době mnoho krizov1ich míst, kde jenutno pr běŽně činit radiká]ní zásahy v oblasti primární sociá]ní prevence.NejvÍce se zde kumulujÍ problémové osoby i samotné sociálně-patologické jevy.Město je místem prisobení rrizn1ich skupin mládeŽe, mezi kterymi se rychlešírí negativní jevy jako toxikomanie, drobná trestná činnost majetková (krá-deŽe, vloupání apod'), násilná trestná činnost, oxtremismus' a]e i méné vážnénegativnÍjednání (neÚcta k hodnotám Žjvota, právni nevědomost, opovrhová-ní normativy společnosti jako celku i jednotlivlmi osobami, projevy rasismu'xenofobie atd.), které vŠak mriŽe pŤer st v závaŽnéjši podobu. PŤíčinou tohotostavu je zejména vysoká migrace mlad;ich lidi a jejich soustŤeděni na místech'kde bují právě tyto negativní jevy (diskotéky, kluby, herny apod.). Součástí jiŽvzniklého ÍeÍězce institucÍ pracujících v této oblastije i Centrum primárni pre-vence okÚ a Města Karlovy Vary (dále jen CPP).

Pro zajištění kvalitního ptisobení nam|ádeŽje nutno rca|izovat koncepč-ně dokonalf projekt' propojen na rirovni vešker ch sloŽek, p sobících veměstě Karlovy Vary. Ucelenost a koncepčnost je nezbytná zejména pto za-

mezeni pl tvánÍ sílamí a prostredky' Zanedbatelny není ani fakt, Žev pŤipa-dě takového pŤístupu bude snazší a pruŽnější reakce na negativni jevy, kterénelze pŤedem piedvídat a preventivně eliminoyat či alespoĎ minimalizovat.Prisobeni CPP jako jednoho z pilíŤri pro Ťešení stávající situace se zd,ají bytoptimálnim krokem.

t3

|'otištěoo so svo|cním au!ora.

1574 SLABIKÁŘ soclÁLNí PRÁCE NA UL|CI

PŤedpokládaná návazná činnost CPP zahrnuje zejména:

. nayázáni prvního kontaktu s klientem a nabídku vlastních sluŽeb,

. nabídku zprostredkování pomoci zjiného zaíízení'

. moŽnost okamŽité telefonické konzultace jak pro klienty, tak pro rodičea kamarády klient ,

. kontakt s klienty vjejich prostŤedí prostŤednictvím streetworkera,

. moŽnost trávení volného času, později i zapojení do ěinnostj v centru,

. poradenskou činnost a odborné vedení pro pedagogické pracovníkyvšech stupĎťt,

. propojenÍ s veškerÝmi institucerni a orgalizacemi, pracujícími v dané

problematice,. preventivní prisobeni ve školách (piednáŠky) i v místech kumulace mláde-

Že (cestou streetworkera),. vzdělávací programy pro učitele, sociální pracovníky a policii.

Rozsah činnosti CPP:

Rozsah činnosti vypllvá z celkové koncepce práce centra. Nosnlm progÍa-

mem Je zejmena :

. Detekční činnost: Ye směru ke klientovi, kter neví, kam se má s problé-

mem obrátit. K prvnÍmu kontaktu docházi v prostŤedÍ klienta prostied-

nictvim streetworkera či vlastní návštěvou CPP. Centrum reaguje na

podněty ze strany rodiě , školskfch zaÍizeni ajinlch zdroj .

. Volnočasové aktivity: jsou komplexem nabidky trávení volného ěasu dětí

a mládeŽe v CPP, kde je zd,arma k dispozici vybavená posilovna, kulečníka dalŠí zaŤizení.

. Poradenská a doprovázející činnost: poskytování komplexní poradenské

činnosti pro klienty i rodiče, orientace v problematice a doprovod do in-

stitucí (s pomocí streetworkera).. Preventivní činnost: formou provontivních pŤednášek, preventivním pri-

sobenírn pŤimo mezi mládeŽí (s pomoci streetworkera), realizací projektpreventivního charakteru v součinnosti s okresní protidrogovou komisía Magistrátem města Karlovy Vary"

. VzdělávacÍ činnost: získané poznatky a zkušenosti jsou prezentovány

vhodnou formou jak pracovníkrim s m|ádeŽí ze všech oblastí práce, takširoké veŤejnosti.

PRÍLoHY

obsazení CPP:

Jako optimální personální obsazení CPP se jeví sestava vedoucÍ mana-

Žer (terénní sociálnÍ pracovník) a da|ší terénní sociální pracovníci v počtu

l + 3. V této době je na poŽadované urovni. Pouze bude nutno vyiešit po-

čet PC podle počtu pracovnÍk (v optimáIním pŤípadě na 2 pracovnÍky ale-

spoř l PC). Samotni1 ptovoz a reŽim centra je Ťešen dále v provozním iádu

a ostatních vnitiních normách'

Systémové zaÍazeni CPP:

CPP je detašovanlm pracovištěm Magistrátu města Karlovy Vary. Jeho

Íídící pracovnik podléhá vedení MM Karlovy Vary dle platn ch pŤedpisri.

Metodicky Pomoc realizují odborníci z MPSV a Krajského uŤadu KarlovyVary. Tfm pracovnikr) bude vyškolen na odpovídajicí riroveĎ, Tím 1e za-

jištěna odbornost a proíesionální rrist pracovníkrj CPP (školenÍ, seminá.

ie apod.).

VÝznam a dopad této koncepcev pŤípadě rispěšné realizace:.

. Zachováni kontinuity práce s klienty z ulice, tim se zv ší moŽnost pťrso-

bení na tzv. skrytou problémovou populaci.. CPP s nízkoprahovfm zaměŤením je dostupné všem, tedy i těm, kterí

mají z institucí obavy či nedrlvěru v instituce všeho druhu.

. UmoŽnění kvalitnějšího sledování široké scény mládeŽe formou terénní

sociální práce s ohledem na dopad učiněnlch zásahri v oblasti pozitivní

nabidky trávoní Yolného ěasu. Rychlá reakce nazmény situace a moŽnost

okamŽit..fch zásahrl v pŤípadech problém .

Vlsledkem práce CPP je tedy pokrytí problematické mládeŽe, její podchyce-

ní, a také návaznost na preventivní projekty. Ve svém d sledku se i díky práci

CPP sniŽuje počet problémovlch mladfch lidí ve věku 12 aŽ 26 let a zvyŠuje se

moŽnost pomoci těmto osobám.

l. l.! ' ! l i .r]i r{{rri\ i]l r l í\;Il ,:i i;'r"!. "dl "'. tlii Íl''|lt'i:1:{i;i: Ě'

76ĎLABIKÁŘ soclÁLNt PRÁCE NA Ul-tct PŘtLoHY

t'l

. celoplošnostzajiŠtění obla

bení dle potŤeby a zjištěn;ich skutečností,. koncentraci s

e na celém zemi města Karlovy Vary,. orientaci v pr rst okamŽité interyence a pomoci,. znalost scény děti a mládeŽe a moŽnost reakce nu ,-eoy.^ f;;',. moŽnost pomoci i rodičum a pedagogrlm'. práce v terénu mezi klientv.

Nevyhodami jsou:. Vyšší koncentrace osob s rizikovymi zájmy,. nutnost velikého osobniho nasazeni p..**atu a obětavosti pro věc,. :é;T;:]:,

jeŽ jsou mimo dosah z^íi,",i'o jeho sluŽby ru,ssi 'ct':iol,. snaha některych instituci o predáni zodpovědnosti za klienty.

Proti uveden1im rizikorn.im faktorrim jsou vybudovány obranné mechanismy- rešeno vnitŤním Ťádem a dalšími preapisy. ,

ZkuŠenosti s proVozem CPP v minu]osti:

CPP začalo pracovat na podzim I99,

Vlihody a nevyhody projektu;

Zav l1gdy jg treba povaŽovat :. ;TT!ffiTpri

propojení práce v terénu s administrativními a qikonny-.

fi..'..ilT i.:".i:.:.i:T::^- je-zajištěna tÝmovou pracÍ' Ťízením z nejvyšŠích

;'.t.[H.fjii"'l"]::,^::'.:l:í '##á;í;"Tá^l3"'"'*ill:::Tils,;J:*:*::::11::i:riilffi;*iHff iTil"lT."8takÓ je drileŽité napojeni na metodické rizeni z miniisterstev a KU,a

;"n:"jl""':^..',T:::l l *ltivitu .

pŤi Ě.J.; í il#.'. o'}l*u o*'a jejich naplněni";,.]"Ť:1: :::ledněni

priorit, pŤehlea " .*."*."' ;#fi:.T.;:;

Prlsobnost projektu:

Pro klientelu v rozpěti věku 12 aŽ26 ]et, která studuje ve městě KarlovyVary, má zdetrva]é bydliště nebo se zde vyskytuje z jiného drlvodu.

}lrazeni nákIadri na provoz CPP.

Náklady na proYoz a mzdy zaměstnancrj hradi Magistrát města KarlovyVary. Na hrazeni nákladri se nepod-íli Žádná da|ší právnickáči fyzická osoba.

Počet placen!ch pracovník :

Záv ěr:

ně-patologickfch jevri v nejširším smyslu.

!,r

i:

Karlovy Vary dne 7. 8. 2002

78 SunnlrcÁŘ socrÁLNÍ PRÁcE NA ULlcl

PŘÍKLAD KoNCEPCE N ÍzroPRAHovÉHocENTRA PRo MLÁDEŽ roNÁŠPoznamka autora:Centrttm pro ml dež a jeho činnost piedstavíme ve spolupráci s Petrem Mikutti,

DiS. V tomto zažízení pracoval v období zdií 2002-btezen 2003. V současné doběse pii studiu psychologie na FilozoJické fakultě Masarykovy univerzity v Brně vě-nuje spíše v zkumu v oblasti problematiky drog a jejich tjčinku na psychiku mtá-d.eže.

Charakteristika zaŤ izení:

občanské sdruŽení Nizkoprahové centrum pro mládeŽ Jonáš bylo zÍizenoza podpory městské části Brno.Bystrc a Armády spásy v unoru 200l. Centrumbylo vybudováno v b]l"vafch stavebních ,,unímobuřkách'' o velikosti cca l25 me.trri čtverečnich a nacházi se uprostŤed panelákového sÍdliště v městské částiBrno-Bystrc. Bydlí zde asi 30 000 obyvatel a téměi všichni odjiŽději za pra-ci do centra města. V této čtvrti nemají své sídlo Žádnive|cí zaměstnavatelé'Daná ob]ast městské části je charakteristická vysokou koncontrací obyvatel,malou nabidkou moŽností trávení volného času, v skytem snad všech mysli-teln ch sociálně-patologickfch jovri, a to piedevšim u dospÍvajících a mlad]ichdospěllich. Jako reakce na tento stav a pokus systematicky a smysluplně praco-vat s mládeŽí vzniklo centrum Jonáš.

CiI zaŤízeni:

Centrum se zaměŤuje pŤedevším na poskytnutí prostoru a moŽností samot-

PŘíLoHY

FinancovánÍ:

Náklady na činnost centra a mzdy se hradíjednak z prostŤedk zÍizovate-

1e, tj. Armády spásy, jednak prostŤednictvim projekt , na které jsou poskytnu.

ty dotace z fondrl ministerstva ptáce a sociálnich věci, města Brna a městské

části Brno-Bystrc-

Cílová skupina:

Primární cílovou skupinu' kniŽ je směrována nabídka sluŽeb centra, Noii mla-

distvi (l5_l8 let) a mtadí dospělí (18-21 let), kteŤí nejsou Žádni,m zpr]sobem orga-

nizováni' Tito jedinci mají často problematické rodinné zázemí a bfvaji ohroŽeni

sociálně-patologickÝmi jevy (záškolácwi, ktádeŽe, uživáni tzv. lehklch drog atd.).

Toto věkové obdobi mlad ch lidí je charakteristické utvárenÍm osobnich

hodnot, snahou realizovat se ve společnosti, emancipací od rodiny a následn -

mi konflikty s rodiči, uŽšími kontakty s vrstevníky, snahou rea|izovat své osob-

ní cile. V neposlední iadě se mladí lidé snaŽí materiálně se odpoutat od rodiny

a zajistit si vlastni zdroj pŤíjmrl'

Nabídka sluŽeb centra směŤuje pŤedevšímke dvěma skupinám potenciální klientely:mistní ml dež. konkrétně se jedná o skupinu mladistv ch (15-181et) a skupinu mladych

dospělÝch (18-2l let), kteŤi bydlí v městské části Brno.Bystrc"

mkidež obecně. aktivity centrajsou koncipovány i pro potŤeby m!ádeŽe, která, jelikoŽ ne-

pochitzí z místní části, centrum nenavštěwje pravidelně, ale m Že sem

zavitatna konkrétní akce (koncerty, filmové projekce, bubnování...)

Nabídka s1uŽeb centra:

Z prostor centra jsou pro klienty whrazeny dvě klubovny, v}itvarná dilna,

sociální zaÍizelí (včetně WC pro invalidy), pro personál pak kancel፠a kli-dová mistnost. Zdatma je zde k díspozici stolni fotbal, kulečnÍk, stti| na stoiní

't9

80 SLegtrÁŘ soclÁLNÍ PMcE NA ULtc|

tenis a pálky, Šipky, stolni společenské hry atd. Součást vybavení centra tvoŤíkvalitni audio sestava, která umoŽĎuje poslech reprodukované hudby z MC ka-zet a CD.

Pro klientyje otevŤeno denně od pondělí do čtvrtka v době od l5 do 2lhodin' v sobotu a v neděli pak od 16 do 20:30. PŤes t den a v neděli probíhástandardní klubová činnost, v sobotu je pak centrum.rezervováno pro hudeb-nl progÍamy, predevŠim jako prostory pro zkoušeni začinajicích alternativ-nich kapel (bonga atd.).

Volnočasové aktivity:. stávajíci sluŽby, které centrum poskytuje (hrani kolektivních her, soutě-

Že, porádáni hudebních produkcí), jsou doplněny o sportovni či turistickéakce v jarnim, resp. letnim obdobÍ (íotbal, basketbal...).

Sportovni aktivity:. klienti centra Jonአpostavili sportovní t]im a centrum reprezentují na

sportovních soutěŽích ve fotbale a volejbale.Pobyty v pžírodě:o centrum rea|izuje obča

pinu klientri, cca 5-6 lije navázáni uŽšího vztaje rešeni moŽnlch neobvykllch situací improvizacÍ.

Kulturní akce:. veškeré kulturní akce jsou organizovány po pŤedchozím zájmu a projed-

náni s klienty, kterí se na sestavování programu aktivně podílejí (zajištěnÍpotŤebnÝch kontaktri, distribuce plakátrl, letákri atd.); stěŽejníje v této si-tuaci porádání koncertri,

. v centru probíhají koncerty rockov ch, hip.hopov ch a alternativních ka-pel, jednou ročně se koná mimo prostory centra v rockovém klubu tzv. Jo-náŠfest (koncert kŤesťansk ch kapel).

. informační plocha - tvori ji nástěnky a stojan na letáky, kde mají klientik dispozici pŤehled o kulturních akcich v Brně (programy kin, klubri, kon-certri) i v ce]é ČR, odebírána jsou klasická periodika jako napr. kulturnjpiehledy Navigator, Downtown Brno, Metropolis atd.

PŘÍr-orrr

Metody práce s klienty:

Personál centra pŤi práci s klienty respektuje zák|adli pravidla pro provoznízkoprahového zaÍizeil..

. styk s klientem je za|ožen na drlvěrném neformálním kontaktu,

. pracovníci ctí pŤi styku s klientem určité etické principy (moŽnost klien-ta zristat v anonymitě, respektovánÍjeho názorri, svobodné vrile, náboŽen-ského vyznání, ucta k jeho soukromí a stylu Života),

. klienti docházejí do centra dobrovolně'

. vriči klient m se uplatĎuje autorita jen v mezích stanovenych vnitiním rá-dem pro provoz centra,

. klienti nejsou ve styku s personálem Žádnym zprisobem diskriminováni čiupŤednostiováni,

. programy pro klienty se aplikují cítlivě a vŽdy na zák|adě piedem zjišéova-né poptávky ze strany klientti.

Pro vstup do centra nejsou kladeny Žádné podmínky, klienti jsou omezovánipouze určitlmi pravidly, která musí pri pobytu v centru dodrŽovat.

Pravidla pro pobyt y centru:

!NE! kouŤit, pít alkohol, vnášet a uŽívat jakékoliv drogy!NE! násilÍ, Šikaně, netoleranci, veškerlm ideologiím poškozujícim jednotliv-ce či skupiny!NE! ničení akrádeŽím vybaveni centra a osobních věcí!NE! hluku, rámusu, nepoŤádku v prostorách i poblíŽ centra' zvláště po 20. hodině!NE! vulgarismrimINE! intímním sexuálním projev m

lANo! volně pÍístupnému čistému chráněnému prostredílANo! vlastním nápadrim proti nudělANo! toleranci, respektování a práte|stYílANo! dodrŽováni pokyn personáluIANO!vtipu

81

SLABIKÁŘ socIÁLNl PMCE NA ULlc!

Postihy za nedodrŽování pravidel:

. zákaz vstupu do centra na určitou dobu,

. pŤiměrené odpracování zpťrsoben 'ch problémri (napr. uklid aj.),. zaplaceni vzniklé Škody (vfrazné poškození majetku, krád,eŽ' ublíŽenízdraví).

Postihy jsou Ťešeny vŽdy po dohodě sociálních pracovník a klienta a pŤisouh]asu ze strany klienta. V pripadě, Že k dohodě nedojde a jedná se o závaŽ-nii prestupek nebo trestn čin, budeme nuceni to nahlásit nebo pŤedat prísluš-ne instituci.

T to principy slouŽí k ochraně dalších klientrl a pracovníkri' následně kekvalitnějŠímu poskytováni sluŽeb' podrobnějšímu poznání klienta.

Formy práce s klienty;

l. príma pr ce s klienty - pŤedstavuje konkrétní práci s cilovou skupinou:. terénní sociální práce (mapováni, vyhledáváni, kontaktování atp.),. individuální - jde o práci s konkrétním klientem (pouze v pÍípadě jehomotivace), která spočívá v sociálni intervenci, sociálnim poradenstvia socioterapii,

. skupinová - práce se cíleně zaměŤuje na piedem definovanou skupinu,kdyje nutné znát dokonale vnitŤní vzÍahy ve skupině, hierarchii' postojeatd.,

2. nepÍim pr ce - zahrnuje ostatní aktivity potŤebné pro zajištění a pláno.vání sluŽeb pro klienty, tzn. projekty, administrativu, fundraising, public rela-tions a styk s institucemi.

3. piesahující prrice - profesnívzdétáni, supervize.

Personá1ní obs azeni:

V současnosti zajišťujÍ proyoz centra tri stálÍ pracovníci, tj. vedoucí cent-ra, terénní sociální pracovník a koordinátor kŤesťansklch programrl' Vedoucícentra ŤešÍ celkové organizační a koncepčni problémy, zajiŠťuje styk s institu-cemi, psaní a vedení projektri atd. Koordinátor kŤesťansk ch programri se sta-rá o organizaci tzv. bohosluŽeb mladlch, kŤesťansk]ich koncertŮ apod' v rámci

PŘÍLoHY

Armády spásy. Terénní sociální pracovník nově rozšíril personální Ťady prede-všim v reakci na fakt, Že po roce fungování centrajej navštěvují zejménajedin-ci' kteŤí nespadají do kategorie rizikové m|ádeŽe. Terénní sociální pracovnÍktak rozšiŤuje prisobnost centra i za jeho zdmi, kde vyhledává a kontaktuje rizi-kovou mládeŽ v místech jejÍho pŤirozeného setkávání. Na základě jejiho zájmunabízí sluŽby centra a volnočasovlch akcí v centru i v terénu, zprostŤedkovánipomoci odborn1/ch pracovišť, sociálně.právni poradenství, aktuálni krizovouintervenci apod. V době Petrova prlsobení byli dále členy t mu 2 pracovni-ci - studenti na základě dohod o pracovnÍ činnosti, aby dodali další impulzyk činnosti centra do budoucna a rozje|i nové nápady a programy.

Denni návštěvnost:

Návštěvnost centra je velmi rozdíIná a proměnl,ivá. Mění se podle počasi,většinou i podle roční doby, kritérií zájmu a povinnosti dané věkové skupinyve škole- o víkendech návštěvnost závisí na počtu členri ve skupině" jeŽ je naprobíhajícÍm programu osobně zainteresovaná, tzn. jak moc se na něm kteráskupina podílela.

Zpočátku centrum sqimi prostory d'ocházejicím k]ientrim takrka nestači-lo, časem se situace stabilizovala. Dlouhodobá pravidelná denní prriměrná ná-vštěvnost centra je nyní cca 40 klient . V pŤípadě nárazov ch kulturních akcí(koncerty, bongojamy atd.) činila aŽpÍes l00 klíent .

Kontakt:

as jonas@volny.cztel./fax.: 546221756webová pÍezerLtace| www.armadaspasy.cz

Pozndmka autora:V pruběhu pÍípravy knihy se persondlní složení sociálních pracovník JontiŠe

zcela změnilo. Vsoučasné době je nutné ověÍit plahost inÍormací, které se t kají cí.lové skupiny a zaměÍení činnosti centra.

83

,l

ti ;: j nril li lrli"ii!l\!ii

8584 SuAstrcÁŘ soclÁLNÍ PRÁCE Nn ultct

PĚÍkIad progIamu podpory terénnísociá|ní práce y romské konrunitě

Rádi bychom prezentovali další prograrrr, kter!je postaven nabázi terénnisociálni práce. PrincÍpy, rnetody práce a další znaky jsou shodné s dosud po-psan1imi programy- Liší se pouze zaměŤením. Je|ro cÍlovou skupinu pŤedsta-vuje ronrská komunita. Více o něm lze najít na www.tspweb.cz. My popíšemeplně konkrétni program, jenŽ v současné době probÍhá ve městě Brně.

Posledni část programu piedstavime konkrétními a praktickymj otázkamia odpověd'mi na problémy' které by mohly b:Ít aktuální pro mnoho pracovnÍ-k a moŽná i inspiraci pro vedeni organizaci (subjektri), jeŽ tyto pracovnikyzaměstnávaji. Analogicky lze tento projekt aplikovat na jinou cílovou skupi.nu, podobné jsou také metody práce a moŽná i konkrétní otázky a problémyzaměstnavatel

"

TŤi terénní sociálni pracovníci z Ťad Romr1 jsou jiŽ tretím rokem zaměst.náváni Magistrátem města Brna, v tomto projektu chceme pokračovat v roce2003asnadinadále.

Vedou nás k tomu následujÍcí drivody:

" potŤeba a nutnost prisobeni v romské komunitě pomocí jinlch neŽ stávaji-cích metod sociální práce,

" moŽnost pracovat nov mi metodami sociální práce v této cilové skupině," nabídka financováni tohoto projektu ve v ši 405 000 Kč ze státních pro-

stredk (tj. StátnÍ dotace ve v1iŠi 90% celkovych nákladr] na projekt).

Sféra pusobeni romskych terénnich sociálnich pracovníkri je trymezena rom-skou kontunitou, a to zejména v centru Brna (ulice Bratislavská, Cejl, Vranov-ská' Frarrcouzská, Vídenská...) a dalších lokalitách v jin]ich městsk]ich částech'

Terénní sociální pracovnik bude pracovat s prÍslušniky romské komunityna vymezení jejich základnich problémrl, s cílem vylepšit sociální a ekonomic.l<y stav. Aktivity budou zaměŤeny predevším na sociální problémy (neplaceninájennélro a da|šich nák]adri na bydlení, nezaměstnanost, špatné hygienicképodninky, konflikty s okolím' závislost na sociáIních dávkách, záškoláctvÍděti a jejich zprisob trávení volného času...).

PŘíLoHY

ZákIadní uko1y terénního sociálniho pracovníka(pracovní nápln):

. Poznává (mapuje) vybranotr komunitu se vŠemi problénry jejich členri po

všech stránkách tak, aby mohl navrhovat optimálni rešeni problém jed-

notlivcri i celého společenství' Popis stavu komunity bude vychozím mě.

Ťítkem uspěšnosti práce terénního sociálního pracovníka.. Poskytuje rodinám i jednotlivc m orientaci v pr]sobnostech jednot]ivÝch

orgán státní správy či samosprávy.. Úzce spolupracuje s romskymi organizacemi prisobícimi ve městě Brně

(napi.DROM'RoI'IQRomaservis'SRNM...)adalšimiorganizacemi(napŤ. Armáda spásy, Diecézní charita Brno" Centrum sociá]ni prevence

osP MMB).. Spolupracuje pŤi rešení konfliktri mezi majoritní společnosti a tomskou

komunitou.. P sobí jako poradce pro komunitu pŤi praktick ch činnostech - školeni'

prednášky.. Provádí šetŤení v romsk}Ích rodinách ve spolupráci s prísluŠnou sociální

pracovnicÍ oSP MMB.. Upozorřuje pŤíslušné oryány na sociálně nefunkční rodiny'. Spolupracuje se školami, vyhledává romské talenty, zajíšťuje plněni povin-

né školní docházky u romskych dětí v součinnosti s oSP.. Spolupracuje se streetworkerem MMB pii hledáni rnoŽnyclr volnočaso.

vfch aktivit romsklch dětí a mládeŽe a protidrogové prevence _ ukolová

práce.. Úzce spolupracuje s romskj'm poradcem na ŤeŠení problemli komunity.

Podle jak1ich kritérií jsme terénním sociálnim pracovnikťtm vymezili ko.

munitu, klienty?. po zmapovánÍ terénu v romské komunitě si pracovnÍci ,lymezí největší

prob|émy v konkrétních lokalitách (neplatičí nájemného a dalŠÍch náIcla.

dťr na bydlení, nezaměstnanost, špatné hygienické podminky, konflikty

s okolÍm, závislost na sociálních dávkách, záškoláctví dětí a jejÍch zplisob

trávení volného času atd.).

Z wše popsaného jasně vyplfvá, Že fungováni a zázemi projektri zaměie-

nlch na terénní sociální práci je v mnoha organizacich hodně podobné.

86 sLAB|KÁŘ soclÁLNÍ PRÁCE NA ULlcI

. pozitivní pŤijetí ze strany někter]ich romskfch organizací i jednotlivcrl(město poskytlo pracovnÍ pŤíleŽitosti pro Romy jako pomoc pii rešení n.-kter ch otázekromské komunity),

. profesni i osobnostní r st prijatyoh pracovnic,

. velmi negativni vnÍmánÍ v Še odměny a vedlejších v hod terénnich sociál.ních pracovníkri ze strany:a) pracovník MMBb) prijat1 ch terénních sociálních pracovnic,

Částka 8 000 Kč za poloviční uvazek sejevila terénnim sociálním pracovni-cim nízká, zatímco zodpovědní pracovniciji povaŽovali za neadekvátní vzhle-dem k ostatním pracovnik m i tabulkám.

ěstnavatelem terénnim sociálním pracovníkťrmzemí, materiální zajištění, prístup k informacim,ovníky atd'?

. moŽnost vyuŽivat kancel፠s veškerou kancelárskou technikou a stejnépodminky jako pro kaŽdého jiného pracovnika MMB,. měsíční nebo čtvrtletni jízdenka na MHD, aktjvace mobilních telefonria hovorné na mobilni te]ef,ony ve .rJ'ši 400 Kč měsičně,. placení cestovnich pŤíkazrl pŤi akcích mimo Brno"

8'lPŘÍLoHY

. měsíčně 1 000 Kč na pracovnici jako motivační pŤíspěvek pro klienty vy-

uŽiteln dle jejího viastniho uváŽení,. moŽnost profesního vzdělávání a poskytnutí financí pro tento ričel,

. piistup k informacím nebyl omezován,zit\eŽe\o na aktivitě kaŽdé pracovnice.

. velmi ilzkávazba a spolupráce s romskÝm poradcem, poradcem pro ná.

rodnostnÍ menšiny, oddělenim sociálně.právní ochrany dětÍ a mládeŽe,

sociálním asistentem, brněnsklmi uŤady městsklch částí a jejich pracov-

níky dle pŤíslušné problematiky'

JakÝm zprisobem byla kontrolována činnost terénních sociálních pracovni

krl? JakÝm zp sobem vedli terénní pracovníci dokumentaci?. pravidelnlmi poradami s odpovědn mi pracovníky,

' fyziokou pŤítomností pracovnÍk na někten.ich akcích - mimo Brno t v rám-

ci sociální práce v Brně (vyjezdy s dětmi a m|ádeŽi, návŠtěvy některych loka-

lit spolu s terénnimi sociálními pracovnicemt,

. vedením pracovniho deníku'

. zpráyamí o činnosti (měsíčními nebo čtvrtletními).Na základě zkušenostÍ ze tŤí let město Brno počítá s pokračováním progra-

mu terénni sociální práco v romské komunitě' Konkrétní vysledky jsou jiŽ zÍe.

telné. Řeší sejen otázka formy zaměstnáváni terénních socíálních pracovníkŮ

a subjektu, kterf je bude zaměstnávat.

Projekt financovan! z rirovně Magistrátu města Brna nemá tak volná pra-

vidla, aby mohl pohotově reagovat na konkrétní situace a pruŽněje rešit. Pre-

devším rca\ízace jednotlivfch akci z rirovně města je určitě administrativně

náročnějŠi neŽ napí' v nestátních organizacích.

Pracovníkri, kteŤí pracují pouze s klienty, se problém organizace a |tnancování

projektu piíliš nedotÝká. Toje záIeŽItostmanaŽetaprojektu. Pro něje podstatněj-

ši napŤ. problematika vykazování práce, moŽnosti práce v návaznosti na časové

potŤeby klientri apod. Současně v této oblasti prisobí jak pracovníci zaměstnani

.o't"*, tak pracovnici z nestátních organízaci' kterí paralelně vykonávají velmi

podobnou činnost. Pracovníci i koordinátoŤi těchto programťr se setkávají na ob-

časn}ch pracoYnÍch poradách a nad konkrétním rozdělením ukolrl. Podmínkou

získáni dotace zÚŤadu vlády ČR na projekty terénní sociální práce je dosud nut-

nost lealizace projektu městem Brnem. Stejně to však funguje i v jin!'ch městech.

V současné době se diskutuje o moŽnosti, anebo snad nutnosti změn.

Pracovníci, kteŤí se podílejí na pŤípravě area|ízaciprojektri v romsk ch ko-

munitách, jsou piipraveni na tuto situaci reagoYat velmi pruŽně a jsou jistou

garancí, Že tyto programy budou pokračovat.

."']iliiri!{ii}i i!] r.li'ulljí\il

88 sLABtKÁŘ socrÁLNí PRÁCE NA Ultct PŘÍr-ony

Jana se učí kuchaŤkou-servírkou. Ve škole se za poslední prilrok zhoršilaa vzhledem k neomluvenlm hodinám ji hrozí vyloučení.

Streetworker zprostŤedkoval Janě kontakt s psychologem, zakterÝm asi dvaměsíce docbáze|a. Během toho času se podaÍilo e|iminovat její sebevraŽednésklony. Zárove začala navŠtěvovat nÍzkoprahoYé contrum, v němŽ streetwor.ker pracoval. V centru našla kamarády a zázemí, které ji doma chybělo.

Streetworker navštívi] společně s Janou její trídni učitelku, jíŽ pŤibliŽii situa-cí v rodině, a poŽádaI jl o spolupráci. Spolu s Janou vytvoÍili plán postupnychkrok , vedoucich ke zlepšení ve škole. S tímto plánem pak pravidelně pracova-li, vyhodnocovali ho a Jana si sama dávala nové ukoly. ProŽivala velké uspoko.jeni z toho, Že se o ni někdo intenzivně zajimá.

Situace v rodině však byla stále stejná a pro Janu ohroŽujíci. Proto trávila vět-

šinu času v centru, kde se piipravovala i do školy, a domri chodila jen pŤespávat.

Streetworker rlayáza| kontakt i s Janinou matkou a po několika konzulta.cích se podaÍilo ji piesvědčit' Že pro Janu bude lepší, když se douči v jinémměstě a bude bydlet na internátu. Zdálo se, Že Íoto ÍeŠeni je pro matku ulevné,protoŽe pro vlastní problémy s paÍtnerem nezy|ádala starat se o Janu.

Jana dokončila ročník a od zžtÍi nastoupila do internátní školy. Zprvu mělaproblém s adaptací v novém prostiedí. Byla velmi submisivni abázlrivá, coŽ vy-volávalo u spoluŽaček posměch. Po čase si však ve městě vytvorila silné sociál.ní kontakty, našla pŤítele a s menšími problémy dokončila školu' Nastoupilajako servírka do hotelu, kde získala i ubytováni. Domri jezdila zÍÍdka jen nakrátké návštěvy matky.

89

PĚípad Jana- pŤíkIad konkrétní práceterénního sociálního pracoynÍka

áze|večet parkem kteréo ptisobeni. Na je opiláNa pokus o kont trnu_

Jana je velmi plachá, samotárská, nemá pŤátele' Cítí se osamělá, nemá sekomu svěrit. Streetworker byl po dlouhé aoue;.oiny, s k 'm dokázala o svychproblémech mluvít.

SLABIKÁŘ soctÁLN[ PRÁCE NA ULlcÍ

Vybrané def ini ce Z oblasti sociálnípráce' resp. pomáhajících profesí

Zvyšování profesních kompetenci:

Metodická pomoc obsahuje soubor aktivit organizovan17ch kompetentnimnadrízen m pracoviŠtěm nebo Šéfem zaŤizeni. Zpravid|a zahrnuje konzultaČ-ní pomoc, poradenství, poskytování rad pŤi ieŠeni konkrétních pŤípad , pŤe.

dáváni či doporučováni odborn ch materiálti, doporuěení, pŤÍp. pomoc se

zajištěním vzděIávacích programri a stáŽi apod. PŤi metodické pomoci nejdeo rovnocenn)i vztah dvou partner ani o odhalováni osobních rovin a jejich

odrazu v pracovni činnosti' Metodické vedení se neorientuje na vnitŤní proŽi-

váni pracovnika"Interyize je chápánajako rozmlouváni s kolegy o konkrétním pŤípadu a spo-

lečné uvaŽováni o dalšÍm moŽném postupu bez vedení supervizorem. Nekladesi za cíl v1iraznějšÍ sondu do reflexe vlastniho profesionálního jednání a m Že

biit prirozenou součásti spolupráce koleg na jednom pracovišti.Supervize je specifická metoda učeni v bezpečném prostredÍ dtivěry, která

se zaměŤuje na podporu pracovnika, vyjasnění pŤípadu' vyhodnocení dosavad-ních postup a metod, stanovení dalšich strategii, odhalení neuvědomovan1y'ch

souvislosti, pocitri a emocÍ, jeŽ mohou ovlivĎovat práci s klientem. PŤi super-

vizním sezení se mohou reflektovatjak proŽitky a vztahy supervidovaného pra-

covnika k jeho sociálnimu prostredí (rodině, dětem, partnerovi, klientovi, sobě

samému), tak i proŽitky kIienta.

Definice sociální prevence:

SocitÍlní prevenceje soubor aktivit ovlivnujících proces socializace a sociálníintegrace, jeŽ se orientují na změnu neprízniv1ich sociálních, pŤípadně socio-ekonomick1ich podmínek vedoucích ke vznÍku a šíŤení poruch sociálnich pro-ces a institutrl, které jsou pŤíčinou negativních jev Života jedince. Sociálniprevence slouŽí k ochraně společnosti pŤed negativnÍmi jevy' jeŽ ohroŽují jejízákladni hodnoty. Negativními jevy se rozumí zejména kriminalíta, toxikoma.nie, xenofobie, rasismus, dětská prostituce, násili apod.

PŘILoHY

Socializace znaÍne1.rá začlenění Člověka do společnosti. Jde o celoŽivotni

proces' v jehoŽ prriběhu si jedinec osvojuje specifické lidské formy chování

a jednáni, hodnoty, kultura ajazyk společnosti.

Sociální integrace pŤedstavuje v tomto v}7znamu piekonáni dlisledkt]t soct

áIního handicapu a následné zapojeni do společnosti, věetně pracovního za-

členění.Sociálními procesy se rozumí napŤ- procesy socializačni, koordinační, indi-

vidualizační atd.

Sociálními instituty jso|tnapŤ. rodina, škola' reforenční skupina, komunita.

Druhy sociálnÍ'prevence podle adresátri:

Primární prevence je zaměÍena na zdravé fungování celé společnosti' Svoji

pozoÍnost obrací zejména k dětem am|ádeŽi, která není zasažena negativnímijew, pŤipadně se orientuje i na jedince, jeŽ jsou poruchami sociálnich procesri

a institutri ohroŽeni.Sekundární preyence se zaměŤuje na rizikové skupiny ajednotlivce, většinou

ve věku mladistvfch, u kterfch je zv!šená pravděpodobnost, Že se stanou no.

siteli negatiYnich jevrl. Jsou to zejména členové rodin s nízkou sociokulturni

rovní, děti a mladistvi trávící svrij volnÝ čas bez dozoru a smysluplné náplně

na ulici, členové skupin vyznaěujícich se negativistickfm a agresivním pŤístu.

pem k okolí, experimentátoŤi s drogami, lidé hrající na hracích automatech

a další.Terciární prevence je zaméÍelanapiedcházení recidivy a dalŠiho prohlubo-

váni sociální dezintegrace skupin čijednotlivcri, kteŤi vykazuji poruchy sociál.

ních procesrl a institutrl, resp. jsou nositeli negativniho chováni.

Financování a propagování projektu:

Fttndraising znamená ziskáváni prostŤedkri na činnost ot9anizace, resp, Za.

bezpečenifi nančních zdroji. Fundraising vykonává zpravidla odborny pracov.

nÍk - fundraiser.Sponzoring je charakterizován poskytnutím daru, kterj mriŽe mít formu pe.

něŽni (darování určité ťtnanční částky), materiálni neboli věcnou (darování

konkrétní véci, jíŽ organizace potŤebuje, často jde o darování v}'robku spon-

9l90

92sLABlKÁŘ soclÁLNí PRÁCE NA ULICI

Zolské firmy), nematerjální.(zpravidla ve formě sJuŽby,*::*,,,:,:1,:],1"'tl:';;;i"-t1ffi .#;.r;* j*kterousponzorskáf ir-

?;ť:":,i::!:z:t:::::F;. ;',""ž",í",",,,'schopnosti,dcved.

il#ff""Tn:'íi,o"::?,o*.v"r'p"i[ffi ,;;#::ii"'llilllJli;1]"."#

odměiován formou platu'|8Public relations (vztahY s verejností) pŤedstavují specifickou činnost zamě-Ťenou na vytváŤení pozitivnÍch

"',"r'íá."i". ganizacia okolnim prostredím- verejností prostiednictvim poskytovani toi-'or..ni.n, pravdivlch a nezkres.l.u1''.:.lxf-Tací

o činnosti organizace, ,.s.ne p.our"...i.., li;n;.;., .oo.-

Vybraní pracovníci v obiasti sociálni pIevence:

, ' Sociátní asisrent je spec'ializovan1i pracovník prktery pracuje s dětmi a mladistv ml u.lqi"r, pri. d ,

hledávací' doprovodnou u -.,r,;r.í'"^ ';i:,'':.-..":'' vy-

ciálnipomoci'"', ilil",'"'l:il#::ilffi:'."' so-

' " Kurdtor pro mlridež je.spectalizovan pr..ou",t pŤíslušnfch pověren ch ÚŤa.ou' ortentovany na práci s následujícími:.o*'r,*'

a jejich rodinami:. s dětmi do t5 let, 1.:.9:. o"p"'tiriJi'"lj"ak považovaného za trestnjl,.

,'i'Tii:||1J-Ti' u nichŽ bvlo zanajeno i."'i"' stÍhánj

".b; ki;Ťí;áoou,-. ;".:iilff:adistv

mt se závaŽnymiv chovnymi problémy dtouhodobé-

' Socidlní kurdtor je 'o"':i:|:.:"i"1i pracovnik príslušn1icb pověren1ich riradri'rtery pracuje s dospělymi.nositelí negativ""i.l!"u' zejménapachateli trestnéčinnosti v prr)běhu trestního.Ťize"' ;;il;ione.ni (tzv. kontinuální práces pachatelem trestné činnosti). t< otrutru tti.;';;;1:'í" flli1i1'"',t.. občané p.opustoniz v,ikonu trestu odnětí ,uj!:TJ:'n"

kurátora patrí;

" ."fi::';#j:Til:;:J"*o t..'tniii'"*iooo o"ou,im byr v kon rres-

. občané závislí na alk. o b č ané z i.ii.i n " a,ili oio,|yo#'i',i:][|j l?:ov!ch

l átk á ch,

Definice vybran1ich sluŽeb v sociální práci.-

Krizovti p kodobá pomoc zaměÍena nalidi, jiŽ se omi. Krizová schopni ieŠit vlastnimi si]a-

zové l Žko. zpravidlaje její součástí kri.

Definice vybranÝch metod soci áIni práce:

Aktivační metody s vychovnym kontextem vedou k rozšíiení vědomostí a do.vedností potŤebn1ich k samostatnému Ťešení sociální situace, vytvoÍeni Žá-

PŘír.ogy

. občané propuštěni ze školsk chvychovy po dosaŽení zletilosti.

pro v kon ustavní a ochranné

l8 PouŽita definice Jinizaci. Lotos, prah

|9 Materiál MPSV - Komplex sluŽeb sociá|ní práce.

SungtKÁŘ socrÁLNI PMCE NA ULlcI

doucich náYykli zdravého Životního stylu, zvyšování sociálních kompetencínezbytn ch pro Ťešeni běŽn1ich Životních situací vlastními silami.

Potnoc v prosazovtiní prdv a zájm zahrnuje doprovod klientek a klientri naŤady, sociálně.právní pomoc (vypracování Žádosti o rozvod, svěŤení dÍtěte do

péče apod.), pomoc s uredními listinami, korespondenci, pomoc pŤi sháněnibydleni a zaměstnáni.

Psych'oterapeutické n1elody v socitilní práci maji za cíl prisobit na potíŽe k|ientrjajeJich príčiny psychologick mi prostŤedky. obsahují činnosti vedouci k odstra-nění psychicklch problémri klientr], nastartování změny Životních stereotyprl,sebepoznání vlastnich osobnostnich zdrojri, porozumění lztahu mezi osobni m!nulostí a současnosti klienta, posíleni sebevědomí a d věry ve vlastni schopnos-ti' uvědoměni si vlastní hodnoty, stanoveni individuáIních hranic atd'

Vycvik v psychosocitilttích dovednostech je cílen nácvik prakticklch technik za-měŤen na ziskání nebo znovunabytí dovedností, kteréjsou nezbytné k samostat.nému zabezpečováni vlastních Životních potŤeb. Psychosociální vÝcvik zvyŠujesociální kompetence a zp sobilost osoby k odpovědnému, samostatnému jednánla rozširuje schopnosti Ťešení nepŤiznivé sociální situace vlastními silami.

Vybraná pracoviště z oblasti sociáIní prevence:

Specializovand pracoviště sociální prevencejsou odděIení sociální prevence re.ferátu sociá]ních věcí pŤíslušnlch pověien ch riŤadrl, která se zaměŤují na opat.Ťení proti vzniku a ŠÍŤeni negativnÍch společensk]ich jevri metodami sociálnÍpráce. Tato pracoviŠtě fvorí součást systému sociáIní preYence.

Nízkoprahová zaž[zení pÍed,stavují stacionárni formu sluŽby, která je určenalidem' jiŽ ŽijÍ v prostŤedi zasaŽeném sociálně-patologickfmi jevy a jsou jimiohroŽeni. SlouŽí k Yytvárení podminek pro navázáni kontaktu s uvedenymilidmi' pro společné trávení volného času s nabídkou spektra specificlo'ich pro-gram , sociálni intervence a sociálni podpory. TaIo zaÍÍzeni slouŽÍ k rozvoJjsamostatnosti a společenské spoluzodpovědnosti dětí a mládeže a jejich sou-částí mohou b]it krizová lriŽka, AIDS poradna, kontaktní centrum, ergoterapo-utické dílny, terapeutické mistnosti, pracoviště psychologa, posilovna apod.

Krizovti l žka poskytu1í krátkodobé ubytování v pŤípadě, kdy se osoba ocit-ne z mimorádn]ich dtivodri bez stiechy nad hlavou.

Domy na p li cestyjsou zarízení určená mladfm dospěl]im, kteŤí ukonči-li pobyt ve školsk ch zaÍizenich pro vlkon stavni či ochranné vlchovy a ne-

majíanizajištěnébydlení,anirodinnézázemí,nebolidemopouštějícímjinépobytovézaÍizení(jakojenapi'terapeutickákomunita,psychiatrickáléčebnaapod.), jejichŽ schopnosti začlenit se do Života jsou sníŽeny v drisledku dlouho.

dobého pobytu mimo běŽné sociální prostredí.

Domy na pťrli cesty poskytuji těmto lidem nejen pouhé ubytování, n brŽ

také pomoc pŤi Ťešení obtížn1ich sociálních situací. zajišťují v cvik v psycho-

sociáInÍch dovednostech a v maximální míie simuluji model budoucÍho samo.

statného Života ve společnosti.Resocializační zaÍízení určené vyléčenym toxikoman m slouŽí k pÍechodnemu

pobytuaresocializaciosob,kterévdrlsledkuttŽíváninávykov}ichlátekdočas.ně ztratily schopnost samostatně zabezpeéovat své Životni potŤeby.

Azylové domy jsou zaÍízení poskytující pŤechodné ubytování, moŽnost hy-

gienické očisty, praní prádla, vaŤení a socioterapeutickou pomoc zaměŤenou

namotivacikaktivitě,samostatnémuŤešeníproblémriaminimalizacizávislos-ti na sociální pomoci. Klientelu tvoií lidé bez pŤistŤeši, kteŤi mají zá1em o zis-

kání vlastního bydlení. Jde o reŽimové zaŤízení odlišné od běŽného žívota.

Domovy pro matky s dětmi píedstavují jednu z forem azy|ovych dom a jsou

určenymatkámsdětmi'kteréseocitlybezpŤístŤeší.Kroměubytováníposky-tují t;ké sociální, pedagogickou a socíoterapeutickou pomoc pri rešení jejich

nepŤíznivé sociální situace.

Noclehárny jsou určeny lidem bez pŤístŤeší, kteŤí majÍ zá1em o pŤespáni

a u nichŽ se nevyŽaduje aktivní zájem o zajištěni si vlastního bydlení"zo Jde

o poskytnutí pŤespání, pŤíp. stravy a v pŤípadě zájmu pŤedáni informací o ná.

vaznych sociálních sluŽbách.

Zažízení pro denní pobyt osob bez ptístÍeŠi podle situace poskytují jednoduché

jídlo,hygienickouočistu,obnošenéčistéoblečení,zdravotnipéči,zprostŤedko.vání informaci o pracovním uplatnění apod.

VihimotogicképoradnyposkytÚiporadenstvíaterapeutickoupomoclidem,kteŤí se stali oběťmi trestn}ich činri. Součástí jejich činnosti je také viktimo|o'

gickáprovencespoěívajícípŤedevšímvšíÍeníkonkrétníchradanávodri,jakseobětí nestát.

Io Na'.h typo|ogie sociá|nich sluŽeb - materiál MPSV, červenec 2002

sLABlKÁŘ soctÁLNi PRÁcE NA UL|cÍ96

SEZNAM DÚLEŽITÝcH wEBovÝCH ADRES. http://www.icn.cz - stránky Informačniho centra neziskovych organizaci,Ize zde získat mj. informace o glantovém kalendári, zájemcícho dobro-volnickou práci, uchazečÍch o zaměstnáni apod." h t tp ://w w w. s I re e two rk. m ís to. cz - str ánky Č"'tJ asociace streetv/ork. h t t p : //w w w' n e z i s k o v ky. c z/Ji na n c e - datib áze fi n anČn ích zdrojri" http:f/wu,w.hest.cz - informace o práci aou.ol,oInlt.l. http://www.mpsv.cz - informace o zákonech v prisobnosti rezortu prácea sociá]ních věcí' dotacich, aktualitách z oblastj sociální poriutv u ,i"iar.ní práce. http://www.mycr'cz - informace o zákonech v p sobnosti rezortu vnitra,dotacích, kriminalitě a jeji prevenci.

!1tl://1wwíundraising.cz _ rady ze světa fundraisingu' informace o vzdě-lávacich programech

SEZNAM oDBoRNÉ lIrBnaTURY

odborné publikace:

Alan, I. a kol.: SocíáIní deviace, socio]ogie nemoci a medicíny. Sociologické na-

kladatelství, edice Slon, Praha ].997.

Becker, G., Simon, Z: Handbuch aufsuchende Jugend- und Sozialarbeit. Ju-

venta, Weinheim a Mnichov 1993.

Bedn žová, Z., Pelech L,: Sociďní práce na ulici - streetwork. Doplněk' Brno 2000.

Doti v České republice l996' Sítuačn í analyza' Česk]f vlbor UNICEF.Harll, P.: Psychologick! slovník. Budka, Praha l993.Hartl, P.: Komunitní práce. FF UK, Praha 1993.

Havrdovd, Z.: Kompetence v praxí sociálni práce. osmium, Praha l999'Kolektiv autorú: Handbuch aufsuchende Jugend. und Sozialarbeit. Juventa'

Mnichov 1995.Kolektiv aulorťt: Rízeni neziskov ch organizaci. Lotos' Praha l996.KopÍiva, K. LidskÝ vztah jako součást profese' Portál, Praha |99].Koukolík, F., Drtilovd, J.:Yzpoura deprivant . Makropulos, Praha l996.Matoušek, o. a kol.: Práce s rizikovou m|ádeŽí, Projekt Lata a další alternati.vry

věznění m|ádeŽe. Portál, Praha l996.MatouŠek, o': Dospivání chlapcri v Cechách a na Moravě. Portál, Pruha |997.Matoušek, o.: Rodina jako instituce a vztahová siť. Sociologické nakladate]ství,

edice Slon, Praha 1997.

MatouŠek, o. a kol.: Metody aŤizeni sociální práce. Portál, Praha 2003.

Mobile Jugendarbeit Baden-Wiittemberg. Dokumentace Landesarbeitsgemein-schaft mobile Jugendarbeit eV.

Němec,l: Psychopatie a kriminalita. MV CR, Praha l993.Nerad, M. J., Neradovti' L.: Drogy a mÝty. Votobia, olomouc l 998.

Novotná, V', Schimerlingová, V' Sociální práce - její vÝvoj a metodické postupy.

UK,Praha 1992,Novotny, o , Zapletal, J. a kol.: Základy kriminologie. UK' Praha I993.ondrouŠek, D. a kol.: Čítanka pre neziskové organizácl,e. Centrum preven.

ce a riešenia konfliktov. Partners for Democratic Change - Slovakia,Bratislava 1998.

Rhodes' T: Terénní práce s uŽivatelí drog, zásady a praxe. Albert, Boskovice 1996'

, ii ,, jii

I li ir: lii tiltr.'l,t,r;tr)jti:ii!fi!1;t.\:i(,li;t

98

Rezníček,.I: Metody sociální práce.Praha 1994.

Streetwork - Jugendarbeit zwischen allendílně streetwork'' konané ve dnechtarbeir, Bonn 1993.

Sociologické nakladatelství, edice Slon"

Stiihlen. Dokumentace k ,,Ideové3.-4. 5.1993 v Bonnu. Stifrung Mi_

SezNa,v oDBoRNÉ LITERATURY

odborné časopisy zaméÍenéna problematiku streetwork a sup ervizi"

Éthum, bulletin pro sociální prevenci' pomoc a intervenci č.3l93' 6|94, |4l96,

r s | 97, t9 I 98, 2r I 99. 22 | 9 9, 23 I 9 9, 21 I 2000, 33 I 2002, 3 4 I 2002.

Psychoterapeutické sešity 2 | 2000.

SLegtKÁŘ soctÁI,NÍ PRÁCE NA ULlcI 99

Specht, IZ: Jugendkriminalitát und mobile Jugendarbeit' Hermann Luchter-hand Verlag, Darmstadt 1979"Staníček,

"I.: Klient na ulíci - cílové skupiny socjálního asistenta. Diplomo-vá práce. Katedra sociáInÍ pedagogiky VŠ pedagogicte, uraaí rra.lové l997.

Stťirzbecher [ť: Gro8stadt - Rambos, Streetwork mit gewaltbereichten Jugend.lichen. Gustav LÍibbe Verlag Gmbtt, 1994.Systémy prevence kriminality. IKSP, Praha I992.Ulehla, !.: Umění pomáhat. Renesance, Písek l996"Važansky, IZ: Voln čas a pedagogika záŽitku. Masarykova univerzita,Brno 1992-Važan'sky, M', Smékal' V: Zák|ady pedagogiky volného času. Paido, Brno

I 995.Ward, P., Adams,

tái, PrahaS. Levermore,l: Jak se pripravovat na práci s mládeŽi. Por't997.

Rezortn i materiály:

Komplex sociálních sluŽeb - interni materiál MPsVKoncepce a program protidrogové potitiky vlády na období 1998-2000_ usnesení vlády č. tl li 98 (mezirezortní materiál, predkladatel pre.

miér vlády)'Program sociální plevence - interní materiál MPSV.Program sociáIní preYence a prevence kriminality - aktuální stav a v chodís.

ka do r. 1996 - usnesenÍ vlády č. 34Ug4 (mezirezortni m,te,iái prea-kladatel ministerstvo vnitra).

Standardy kvality sociálních sluŽeb. MPSV Praha 2002.Zpráva o plněni rikolri vypl]fvajících z Programu sociální plevence a prevence

kriminality - aktuálni stav a v chodiska do r. 1996 a Strategie p."u.n".kriminality do roku 2000 - usnesení vlády č. 2O9lg7 (mezirezortni ma-teriál" pŤedkladatel ministerstvo vnitra).

ú'!iý]ál'lí&.:'A!!!*6td{l.utr&?&1

OBSAH

Pár vět na rjvod

Rozvoj profesnÍch kompetencíaneb Jak dát a kvalitněji (Zdena Bednárová)

Supervize jako specifická metoda učenÍ .

PŤílottyPŤÍklad koncepce činnosti Centra primárnÍ preYence

pŤi Magistrátu města Karlovy Vary (Jiii PiIaŤ)

PŤíklad koncepce Nízkoprahového centra

pro mládeŽ Jonáš (Lubomír Pelech) .i ' . . . . .

PŤíklad programu podpory terénni sociálni práce

v romské komunitě (Lubomir Pelech)

PŤípad Jana - pŤíklad konkrétnÍ práce terénního

sociálního pracovníka (Zdena BednáŤová)

Vybrané definice z oblasti sociální práce,

resp. pomáhajících profesí (Zdena BednáŤová)

Seznam drlleŽitÝch webov'j'ch adres .

Seznam odborné literatury

68

68

l7o

1+

16l11'

73

78

84

88

90

96

91

Cílovéskupiny....

Fundraising aneb Sociálni práceje byznysjako kaŽdli jiny (ZdenaBednárová) . .. . . .

Zdr oje zÍskávání fi nančn ích prostredkriZdro1e fin an cováni projektuSponzoringPráce s dobrovolnikyYztahy s verejnosti a práce s médii

2626303035

63

63

o)

Streetwork a drogy aneb Co lze nabídnout (ZdenaBednáÍová)Drogová scéna 'Typy programú a zaÍizeni pro toxikomany . . .

sLABIKÁŘsoc|ÁtnríPRACENA ULICISUPERVIZESTREETWORKFINArvcovÁruí

ZDENA nBoNÁŘovÁ - r.usoN4ÍR PELECH

Jako svou 259, publikaci vydalo nakladatelstvi ooprNĚr, Brno 2003Nakladatel Jan Šabata, Kallabova 29,616 00 Brno

obálka a graťtcká llprava Jaromír KamínekIazyková redakce Eva Hánová a Marta Šabatová

odpovědná redaktorka Eva HánovaTechnická redaktorka Janina Vrátníčková

Sazba Karel HánaVytiskl Akcent, s. r. o.' Trebíč

Počet stran l04První vydání1081-259_2003

wwwdoplnek.cze_mail: doplnek@dop lnek.cz

-#{'sieýětwB.ŘnqŇsr!$\d&&&ra i|**liE

Vdžení p dtelé,

zajímá.Ii Vás produkce nakladatelství Doplněk,naleznete pŤehled naší ediční činnosti na internetové adrese

www.doplnek.cz

ob1 ednávky poštou vyŤizuj eme z nakladatelství:

Bratislavská 48150,602 00 Brnotel./fax: 545 242 4Ss

e-mail: doplnek@doplnek.cz

Všechny publikace si mrižete do rozebrání zakoupitv knihkupectví Jan Šabata

Žerotínovo nám. 9, 602 00 Brno (rektorát Mt)tel"z 542128 382

e.mďl: knihy_zerot @ seznam.cz

- obje-dnávky knihkupcti pŤijímá:Sabata a Sabata, s. r. o., distribuce knih,

Radlická 21608,150 00 Prahatel.:251564 612fax:251 561256

e-mail: knihy@sendme.cz

Děkujeme za Vaši pŤízeů, zachovejte nám ji.