vÝvoj poČtu novÝch e konomickÝch subjektŮ v praze … · 2018. 6. 29. · rozdělení...

VÝVOJ POČTU NOVÝCH EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V PRAZE V LETECH 2009-2014

porovnání s ostatními kraji ČR se zaměřením na průmysl

RNDr. Vladimír Vojtěch

listopad 2015

2

IPR Praha, Sekce strategií a politik, Kancelář inovační politiky

Vývoj počtu nových ekonomických subjektů v Praze v letech 2009-2014 – porovnání s ostatními kraji ČR se zaměřením na průmysl

© Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 2015

Všechna práva vyhrazena

Elektronická verze dokumentu je dostupná na www.iprpraha.cz

ISBN 978-80-87931-51-6 (pdf)

3

Obsah

Úvod 4

1 Nové ekonomické subjekty celkem 5

2 Nové ekonomické subjekty v průmyslu 8

3 Nové ekonomické subjekty ve zpracovatelském průmyslu 11

3.1 Nové ekonomické subjekty v oblasti s vyšší technologickou náročností 11

3.2 Nové ekonomické subjekty v oblasti s nižší technologickou náročností 14

4 Nové ekonomické subjekty v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností 19

4.1 Nové ekonomické subjekty v high-tech sektoru 19

4.2 Nové ekonomické subjekty v medium high-tech sektoru 21

5 Shrnutí 24

4

Úvod

Analýza navazuje na dokument z března 20151, který hodnotil vývoj počtu nových ekonomických subjektů v Praze v letech 2009–2014 a kladl důraz na sektor služeb. Předložená navazující analýza se zaměřuje na sektor průmyslu s důrazem na zpracovatelský průmysl.

Analýza vychází z údajů Registru ekonomických subjektů spravovaného Českým statistickým úřadem o nových ekonomických subjektech v České republice. Autor hodnotí období od roku 2009 do roku 2014, tj. období po propuknutí světové finanční krize. Protože v době zpracování této analýzy byly za rok 2014 k dispozici údaje pouze pro leden až listopad, počet nových ekonomických subjektů za měsíc prosinec autor odhadl, a to následovně

��

� �� , kdy S označuje počet nových subjektů, index označuje měsíce roku 2014.

Porovnávány jsou počty a struktura nových ekonomických subjektů v Praze a v ostatních krajích České republiky. Nové subjekty jsou sledovány podle odvětvové klasifikace, právní formy a podle velikostní kategorie počtu zaměstnanců. Hlavní částí této analýzy je sledování nových ekonomických subjektů podle odvětvové klasifikace, přičemž autor využívá systému uspořádání poznatků od obecného přes specifické k jedinečnému, tj. od sledování souboru nových subjektů jako celku přes sledování těchto subjektů v sektoru průmyslu po jejich hodnocení v sektorech high-tech a medium high-tech zpracovatelského průmyslu. Vychází při tom z klasifikace ekonomických činností Českého statistického úřadu CZ-NACE.

Schéma 1: Sledování nových ekonomických subjektů dle úrovní podrobnosti

Analýza se podrobněji věnuje sektoru průmyslu, který je po službách nejvýznamnější složkou pražské ekonomiky. Vytváří 10,4 % hrubé přidané hodnoty a představuje 11,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE člení průmysl do 4 sekcí (označeny písmeny B až E) a ty jsou dále rozděleny do 35 oddílů označených dvojciferným číslem. Jednotlivé oddíly zpracovatelského průmyslu (sekce C) Český statistický úřad třídí podle jejich technologické náročnosti na oblast s vyšší a nižší technologickou náročností (viz schéma 2).

Schéma 2: Rozdělení zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti

Zdroj: Český statistický úřad2

Rozdělení průmyslu na těžbu a dobývání (sekce B), zpracovatelský průmysl (sekce C) a veřejnou vybavenost (sekce D a E klasifikace CZ-NACE) se pouze okrajově dotýká druhá kapitola, která hodnotí strukturu nových subjektů

1 Vojtěch, V.: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů v Praze v letech 2009–2014. Porovnání s ostatními kraji ČR. IPR Praha, Praha, 2015 2 Dostupné z www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podle_odvetvi_cz_nace/$File/ht_odvetvi.pdf.

Obecné

• Ekonomické subjekty celkem

Méně specifické

• Ekonomické subjekty v průmyslu

Více specifické

• Ekonomické subjekty ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností

• Ekonomické subjekty ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností

Jedinečné

• Ekonomické subjekty v high-tech sektoru

• Ekonomické subjekty v medium high-tech sektoru

oblast s vyšší technologickou náročností

high-tech sektor

medium high-tech sektor

oblast s nižší technologickou náročností

medium low-tech sektor

low-tech sektor

5

v průmyslu jako celku. Samostatné kapitoly se těžbě a dobývání a veřejné vybavenosti nevěnují, protože ve sledovaném období dohromady představovaly hlavní činnost pouze pro 15,2 % nových subjektů v sektoru průmyslu v České republice3.

1 Nové ekonomické subjekty celkem

Ve sledovaném období 2009–2014 vzniklo v České republice celkem 629 313 subjektů, z toho v Praze 156 123 subjektů, tj. 24,8 %. Největší počet nových subjektů vykázala Praha v roce 2011, ostatní kraje České republiky v roce 2010. V roce 2014 je počet nových subjektů v Praze odhadován na 25 063, v ostatních krajích České republiky na 67 465. Vrcholů z let 2010, resp. 2011 dosud nebylo dosaženo. Tato skutečnost je způsobena makroekonomickým vývojem České republiky, zejména hospodářským poklesem v letech 2012 a 2013. Údaje také ukazují vyšší robustnost hospodářské základny Prahy v porovnání s ostatními kraji České republiky, neboť předpokládaný počet nových subjektů v roce 2014 v Praze dosáhl 87,9 % úrovně roku 2011, zatímco v ostatních krajích 76,6 % úrovně roku 2010. I proto zastoupení Prahy na počtu nových subjektů vzrostlo z 22,9 % v roce 2009 na 27,1 % v roce 2014.

Graf 1: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v období 2009–2014

Zdroj: vlastní zpracování z dat RES ČSÚ

Z hlediska právní formy existuje výrazný rozdíl mezi novými subjekty v Praze a ostatních krajích České republiky. V Praze ve sledovaném období převládaly obchodní společnosti, které v roce 2014 představovaly 49,6 % nových subjektů. Mezi obchodními společnostmi převládala právní forma společnosti s ručeným omezeným. V roce 2014 mělo 95,5 % nových obchodních společností tuto právní formu. Fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona představovaly 32,4 % nových subjektů. Zastoupení uvedených forem nových subjektů se v Praze ve sledovaném období výrazně nezměnilo.

V ostatních krajích České republiky je situace opačná. Mezi novými subjekty převládají fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona, které v roce 2014 tvořily 69,2 % z nových subjektů celkem. Naopak obchodní společnosti tvořily jen 18,1 % nových subjektů. I v ostatních krajích České republiky dominovala u nových obchodních společností právní forma společnosti s ručením omezeným (98,1 % v roce 2014). Zastoupení uvedených právních forem se ve sledovaném období výrazně změnilo, a to v důsledku klesajícího zastoupení ostatních právních forem mezi novými subjekty.

3 V případě Prahy těžba a dobývání a veřejná vybavenost dohromady v období 2009–2014 představovaly hlavní činnost pro 12,7 % nových subjektů v sektoru průmyslu.

24 5

55

26 5

37

28 5

09

25 9

59

25 5

00

25 0

63

82 7

42

88 0

34

84 9

57

77 7

61

72 2

31

67

465

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

100 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.po

díl

Pra

hy n

a Č

R v

%

poče

t no

vých

eko

nom

ický

ch s

ubje

ktů

Praha Česká republika bez Prahy Podíl Prahy na ČR

6

V roce 2014 sídlilo v Praze 50,5 % všech nových obchodních společností v České republice. V případě nových fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona jich sídlilo v Praze 14,8 %. Počet nových obchodních společností a fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona se v Praze ve sledovaném období výrazně nezměnil. Naopak soustředění nových zahraničních osob a zahraničních fyzických osob4 do Prahy vykázalo ve sledovaném období 2009–2014 výrazné meziroční výkyvy, z 30,9 % v roce 2009 vzrostlo na 49,6 % v roce 2014. To dokládá atraktivitu Prahy z hlediska mezinárodní migrace a skutečnost, že Praha je pro zahraniční podniky vstupní bránou do země.

Graf 2: Struktura nových ekonomických subjektů v období 2009–2014 podle právní formy


Při hodnocení oborového zaměření hlavní činnosti nových subjektů bylo 21 sekcí klasifikace CZ-NACE seskupeno do 10 vyšších celků. V tomto případě je totiž členění na sekce, tj. hierarchicky nejvyšší úroveň v klasifikaci CZ-NACE, příliš podrobné. Ve sledovaném období 2009–2014 nejvíce nových subjektů v Praze vzniklo v oblastech tržních služeb méně intenzivních znalostí (42,6 % v roce 2014) a tržních služeb intenzivních znalostí (27,1 % v roce 2014). Zastoupení tržních služeb intenzivních znalostí v počtu nových subjektů v Praze vzrostlo ze 14 % v roce 2009 na 27,1 % v roce 2014. Naopak zastoupení tržních služeb méně intenzivních znalostí kleslo ze 47,3 % v roce 2009 na 42,6 % v roce 2014. Ostatní oblasti byly zastoupeny jednotkami procent, nejvíce průmysl (8,1 % v roce 2014), stavebnictví (6 % v roce 2014) a ostatní služby intenzivních znalostí (4,7 % v roce 2014). V roce 2014 v Praze ve službách dohromady vzniklo 82,5 % nových subjektů; pro porovnání v roce 2009 tento podíl byl 78,8 %.

V ostatních krajích České republiky nejvíce subjektů vzniklo v oblastech tržních služeb méně intenzivních znalostí (39,6 % v roce 2014), průmyslu (12,5 % v roce 2014) a tržních služeb intenzivních znalostí (11,3 % v roce 2014). Vzhledem k nižšímu zastoupení tržních služeb intenzivních znalostí jsou výrazněji zastoupeny i další oblasti, a to stavebnictví (9,8 % v roce 2014), ostatní služby méně intenzivních znalostí (6,6 %) a ostatní služby intenzivních znalostí (5,8 % v roce 2014). Služby jako celek byly v ostatních krajích České republiky hlavní činností 70 % nových subjektů v roce 2014. Ve sledovaném období 2009–2014 v ostatních krajích České republiky se zastoupení služeb jako hlavní činnosti nových subjektů nezměnilo.

Nejvíce se do Prahy koncentrovaly nové subjekty v oblasti tržních služeb intenzivních znalostí: 47 % subjektů, které v roce 2014 vznikly v oblasti tržních služeb intenzivních znalostí, mělo sídlo na území Prahy. Přitom v roce 2009 zde sídlilo 34 % nových subjektů v této oblasti. Výrazněji se do Prahy koncentrují ještě high-tech služby, a to 34 % v roce 2014 (33,2 % v roce 2009) a tržní služby méně intenzivních znalostí, a to 28,6 % v roce 2014

4 Do roku 2013 Registr ekonomických subjektů Českého statistického úřadu evidoval pouze právní formu „zahraniční osoba“ (kód 421). Od roku 2014 je rozlišována právní forma „zahraniční fyzická osoba“ (kód 424).

8 581

49 035

9 396

52 039

10 945

53 953

8 808

49 104

8 091

46 163

8 127

46 708

11 127

11 502

11 853

11 740

11 359

11 213

11 590

11 330

12 446

10 834

12 442

12 185

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

100 000

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

2009 2010 2011 2012 2013 2014

ostatní zahraniční osoby a zahraniční fyzické osobyobchodní společnosti (vč. evropských společností) fyzická osoba podnikající dle ŽZ

7

(27 % v roce 2009). Nové subjekty v průmyslu se do Prahy v roce 2014 koncentrovaly z 19,4 % (v roce 2009 ze 17,1 %).

Graf 3: Struktura nových ekonomických subjektů v Praze v období 2009–2014 podle klasifikace CZ-NACE


Graf 4: Struktura nových ekonomických subjektů v ostatních krajích České republiky v období 2009–2014 podle klasifikace CZ-NACE


Z hlediska velikostních skupin nových subjektů dominovaly subjekty v kategoriích „neuvedeno“ a „bez zaměstnanců“. Protože v případě kategorie „neuvedeno“ jde v rozhodující většině o subjekty bez zaměstnanců, můžeme tvrdit, že subjekty bez zaměstnanců v roce 2014 představovaly 93,6 % nových subjektů v Praze a 94,9 % v ostatních krajích České republiky.

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

ostatní služby méně intenzivníchznalostítržní služby méně intenzivníchznalostíostatní služby intenzivních znalostí

tržní služby intenzivních znalostí

high-tech služby

finanční služby intenzivních znalostí

stavebnictví

průmysl

zemědělství, lesnictví a rybářství

nerozlišeno

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

ostatní služby méně intenzivníchznalostítržní služby méně intenzivníchznalostíostatní služby intenzivních znalostí

tržní služby intenzivních znalostí

high-tech služby

finanční služby intenzivních znalostí

stavebnictví

průmysl

zemědělství, lesnictví a rybářství

nerozlišeno

8

2 Nové ekonomické subjekty v průmyslu

Ve sledovaném období 2009–2014 vzniklo v České republice celkem 68 112 subjektů, jejichž hlavní činností je dle klasifikace CZ-NACE oblast průmyslu5, z toho v Praze 13 015, tj. 19,1 %. Pro porovnání nové ekonomické subjekty jako celek se ve sledovaném období z 24,8 % soustřeďovaly do Prahy. Nové subjekty v průmyslu představovaly ve sledovaném období 10,8 % všech nových subjektů v České republice, resp. 8,3 % všech nových subjektů v Praze.

Graf 5: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v oblasti průmyslu


Největší počet nových subjektů v oblasti průmyslu byl v Praze vykázán v roce 2011, v ostatních krajích v roce 2010. V roce 2014 je odhadován počet nových subjektů v průmyslu v Praze na 2 036, v ostatních krajích České republiky na 8 461. Údaje dokládají poměrně malý význam průmyslu v hospodářské základně Prahy, neboť – oproti službám – vývoj počtu nových subjektů v průmyslu kopíroval hospodářský pokles v letech 2012 a 2013. Obdobný vývoj vykázaly i ostatní kraje České republiky. V Praze v roce 2014 počet nových subjektů v průmyslu dosáhl 79,9 % úrovně roku 2011, v ostatních krajích pak 82,1 % úrovně roku 2010. I proto zastoupení Prahy na počtu nových subjektů v průmyslu kleslo z 21,6 % v roce 2011 na 19,4 % v roce 2014.

Z hlediska právní formy v Praze mezi novými subjekty v oblasti průmyslu v roce 2014 mírně převažovaly fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona (47,1 %) nad obchodními společnostmi (40,9 %). Nejrozšířenější právní formou obchodní společnosti byla společnost s ručením omezeným (96,3 %). Zastoupení obchodních společností na celkovém počtu nových subjektů v Praze ve sledovaném období kleslo o 9,3 procentního bodu (v letech 2009 a 2010 obchodní společnosti představovaly polovinu nových subjektů v průmyslu). Pro porovnání fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, které byly v roce 2014 zastoupeny 47,1 % na počtu nových subjektů v průmyslu, v roce 2009 tvořily 39,1 %.

V ostatních krajích České republiky mezi novými subjekty v oblasti průmyslu převládaly fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona. Ty v roce 2014 představovaly 72,3 % nových subjektů v oblasti průmyslu. Obchodní společnosti v roce 2014 tvořily jen 22,5 %, z toho společnosti s ručením omezeným 98,7 %. Obdobného zastoupení fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona a obchodních společností mezi novými ekonomickými subjekty v ostatních krajích České republiky bylo dosaženo i v roce 2011, a to v důsledku nezvykle nízkého zastoupení fyzických osob podnikajících dle jiných zákonů než živnostenského a o samostatně hospodařících rolnících nezapsaných v obchodním rejstříku. V roce 2013 byl poměr počtu nových subjektů s právní formou fyzické

5 Jako průmysl jsou pro účely této analýzy nazývány sekce klasifikace CZ-NACE B až E.

1 9

52

2 17

5

2 54

8

2 28

8

2 0

16

2 0

36

9 4

51 10 3

12

9 2

60

9 1

92

8 42

1

8 46

1

0

5

10

15

20

25

30

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

podí

l Pra

hy n

a ČR

v %

poče

t no

vých

eko

nom

ický

ch s

ubje

ktů

Praha Česká republika bez Prahy Podíl Prahy v %

9

osoby podnikající podle živnostenského zákona a obchodních společností 61,1 % ku 16,5 % (pro srovnání v roce 2009 byl jejich poměr 62,7 % ku 19,9 %).

Graf 6: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti průmyslu v období 2009–2014 podle právní formy


Na území hl. m. Prahy v roce 2014 sídlilo 30,4 % nových obchodních společností v oblasti průmyslu. Ve sledovaném období 2009–2014 jejich soustředění kleslo o 3,8 procentního bodu. V případě nově evidovaných fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona se jich 13,5 % v roce 2014 soustřeďovalo do Prahy, přičemž v tomto případě význam Prahy ve sledovaném období mírně vzrostl o 2,1 procentního bodu.

Při hodnocení oborového zaměření nových subjektů v průmyslu bylo 35 sekcí klasifikace CZ-NACE seskupeno do 4 vyšších celků. Rozdělení na sekce je totiž v případě veřejné vybavenosti příliš podrobné6 a v případě zpracovatelského průmyslu naopak příliš obecné (zpracovatelský průmysl představuje sekce C klasifikace CZ-NACE). V roce 2014 nejvíce nových subjektů v Praze vzniklo v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností (81,3 %) a oblasti s vyšší technologickou náročností (11,3 %). S výjimkou let 2011 a 2012 se zastoupení oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností jako hlavní činnosti nových subjektů téměř nezměnilo. Veřejná vybavenost byla v roce 2014 na počtu nových subjektů zastoupena 7,2 % a těžba a dobývání pouhými 0,2 %.

V ostatních krajích České republiky byla v počtu nových ekonomických subjektů více zastoupena oblast zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností, a to 88,5 % v roce 2014. Oblast s vyšší technologickou náročností byla zastoupena 6,6 % a veřejná vybavenost 4,6 %. Ve sledovaném období se zastoupení oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v ostatních krajích České republiky nezměnilo.

Nejvíce se v roce 2014 do Prahy soustřeďovaly nové subjekty ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností; 29,3 % nových subjektů v této oblasti mělo sídlo na území Prahy. Výrazněji byly do Prahy v roce 2014 také soustředěny nové subjekty v oblasti veřejné vybavenosti, a to z 27,2 % (v ostatních letech sledovaného období to bylo z 10,5 až 16,7 %).

Z hlediska velikostních skupin nových subjektů v oblasti průmyslu dominovaly kategorie „neuvedeno“ a „bez zaměstnanců.“ Ty v roce 2014 představovaly v Praze 91,9 % a v ostatních krajích České republiky 93,1 %.

6 Veřejnou vybavenost představují sekce klasifikace CZ-NACE D (výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu) a E (zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi).

763

5 928

812

6 604

1 227

6 951

941

5 518

802

5 148

959

6 120

979

1 881

1 097

1 891

786

1 524

847

1 283

819

1 390

832

1 904

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

2009 2010 2011 2012 2013 2014


10

Graf 7: Struktura nových ekonomických subjektů v průmyslu v Praze v období 2009–2014 podle klasifikace CZ-NACE


Graf 8: Struktura nových ekonomických subjektů v průmyslu v ostatních krajích České republiky v období 2009–2014 podle klasifikace CZ-NACE


0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

veřejná vybavenost

těžba a dobývání

zpracovatelský průmysl s nižšítechnologickou náročností

zpracovatelský průmysl s vyššítechnologickou náročností

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

veřejná vybavenost

těžba a dobývání

zpracovatelský průmysl s nižšítechnologickou náročností

zpracovatelský průmysl s vyššítechnologickou náročností

11

3 Nové ekonomické subjekty ve zpracovatelském průmyslu

3.1 Nové ekonomické subjekty v oblasti s vyšší technologickou náročností

Český statistický úřad do oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností řadí činnosti uvedené v následujících oddílech (případně skupinách) klasifikace CZ-NACE při zohlednění jejich technologické náročnosti.

High-tech sektor

21. výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

26. výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

303. výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení

Medium high-tech sektor

20. výroba chemických látek a chemických přípravků

254. výroba zbraní a střeliva

27. výroba elektrických zařízení

28. výroba strojů a zařízení jinde neuvedených

29. výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

302. výroba železničních lokomotiv a vozového parku

304. výroba vojenských bojových vozidel

309. výroba dopravních prostředků a zařízení jinde neuvedených

325. výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb

Graf 9: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v období 2009–2014


231 25

7

214

199

209 23

0

571

638

567

443

509 55

5

0

5

10

15

20

25

30

35

0

100

200

300

400

500

600

700

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

podí

l Pra

hy n

a ČR

v %

poče

t no

vých

eko

nom

ický

ch s

ubje

ktů


12

Ve sledovaném období 2009–2014 vzniklo v České republice celkem 4 623 nových subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností, z toho v Praze 1 340, tj. 29 %. Nové subjekty ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností ve sledovaném období představovaly 10,3 % nových subjektů v průmyslu v Praze, resp. 6,8 % nových subjektů v průmyslu v České republice.

Největší počet nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností byl vykázán v roce 2010, a to jak v Praze, tak i ostatních krajích České republiky. Při porovnání vývoje počtu nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností s nižší úrovní podrobnosti, tj. průmyslem jako celkem, zjistíme, že vývoj počtu nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností byl v Praze i ostatních krajích České republiky po roce 2010 méně dynamický. Počet nových subjektů v roce 2014 dosáhl v případě Prahy 89,5 % úrovně roku 2010, v případě ostatních krajů České republiky 87 % roku 2010. I proto se ve sledovaném období zastoupení pražských subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností téměř nezměnilo.

Graf 10: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností (rok 2009 = 100 %)


V porovnání s průmyslem jako celkem jsou v případě zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v Praze i ostatních krajích České republiky mezi novými subjekty výrazně zastoupeny obchodní společnosti. Ty v Praze v roce 2014 představovaly 79,1 % nových subjektů a v ostatních krajích České republiky 50,3 % nových subjektů v této oblasti zpracovatelského průmyslu. Navíc zastoupení obchodních společností mezi novými subjekty ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností ve sledovaném období 2009–2014 vzrostlo v případě Prahy o 7,7 procentního bodu a v případě ostatních krajů České republiky o 6,7 procentního bodu.

Zastoupení fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona bylo ve srovnání s průmyslem jako celkem podprůměrné. V Praze v roce 2014 se fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona podílely jen 16,1 % na počtu nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností (v roce 2009 pak 26 %). V ostatních krajích České republiky byly fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona zastoupeny 46 %, přičemž jejich zastoupení v roce 2014 se snížilo na úroveň roku 2009.

V Praze v roce 2014 mělo svoje sídlo 39,5 % nových obchodních společností zaměřených na zpracovatelský průmysl s vyšší technologickou náročností, zatímco v případě průmyslu jako celku se tato skutečnost týkala 30,4 % nových obchodních společností. Soustředění nových obchodních společností do Prahy v roce 2014 pokleslo na úroveň roku 2009. Nově evidované fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností se v roce 2014 soustřeďovaly do Prahy z 12,7 %, tj. obdobným podílem jako v případě průmyslu jako celku. Oproti průmyslu jako celku však jejich koncentrace do Prahy mezi roky 2009 a 2014 klesla o 5,8 procentního bodu.

0

20

40

60

80

100

120

140

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

zpracovatelský průmysl s vyšší technologickou náročností Praha

zpracovatelský průmysl s vyšší technologickou náročností ČR bez Prahy

nové subjekty v průmyslu celkem Praha

nové subjekty v průmyslu celkem ČR bez Prahy

13

Graf 11: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v období 2009–2014 podle právní formy


V zaměření hlavní činnosti nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností existuje rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji České republiky. V Praze do high-tech sektoru v roce 2014 spadalo 25 % nových subjektů zaměřených na zpracovatelský průmysl s vyšší technologickou náročností, zatímco v ostatních krajích České republiky měly tyto subjekty 17% zastoupení. Dopočet do sta pak představují nové subjekty v medium high-tech sektoru, přičemž jejich struktura je blíže popsána v následující kapitole. Pro srovnání v roce 2009 byl high-tech sektor mezi novými subjekty ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností více zastoupen v ostatních krajích České republiky (7,7 %) než v Praze (6,1 %).

Graf 12: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v Praze v období 2009–2014 podle oddílů, resp. skupin klasifikace CZ-NACE


60

264

74

344

54

283

27

223

39

261

37

255165

249

173

247

142

233

158

172

155

207

182

279

0

100

200

300

400

500

600

700

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

2009 2010 2011 2012 2013 2014


0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

výroba chemických látek achemických přípravků

výroba elektrických zařízení

výroba strojů a zařízení jindeneuvedených

výroba motorových vozidel (kroměmotocyklů), přívěsů a návěsů

výroba lékařských a dentálníchnástrojů a potřeb

ostatní medium high-tech sektor

výroba počítačů, elektronických aoptických přístrojů a zařízení

ostatní high-tech sektor

14

Graf 13: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v ostatních krajích České republiky v období 2009–2014 podle oddílů, resp. skupin klasifikace CZ-NACE


Z hlediska územního soustředění v roce 2014 v Praze mělo sídlo 37,9 % nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu. Pro srovnání v letech 2012 a 2013 jich bylo 44,6 %, resp. 45,5 %. V případě medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu sídlilo v roce 2014 v Praze 27,2 % nových subjektů, pro srovnání v roce 2009 jich bylo 29,2 %.

3.2 Nové ekonomické subjekty v oblasti s nižší technologickou náročností

Do zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností řadí Český statistický úřad činnosti uvedené v následujících oddílech klasifikace CZ-NACE.

Medium low-tech sektor

182. rozmnožování nahraných nosičů

19. výroba koksu a rafinovaných ropných produktů

22. výroba pryžových a plastových výrobků

23. výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

24. výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství

25. výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (bez skupiny 254)

301. stavba lodí a člunů

33. opravy a instalace strojů a zařízení

Low-tech sektor

10. výroba potravinářských výrobků

11. výroba nápojů

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.







výroba počítačů, elektronických aoptických přístrojů a zařízení

ostatní high-tech sektor

15

12. výroba tabákových výrobků

13. výroba textilií

14. výroba oděvů

15. výroba usní a souvisejících výrobků

16. zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků

17. výroba papíru a výrobků z papíru

18. tisk a rozmnožování nahraných nosičů (bez skupiny 182)

31. výroba nábytku

32. ostatní zpracovatelský průmysl (bez skupiny 325)

V období 2009–2014 vzniklo v České republice celkem 53 151 subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností, z toho v Praze 10 023 subjektů, tj. 18,9 %. Nové subjekty ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností se tedy soustřeďovaly do Prahy ve stejné míře jako v případě průmyslu jako celku. Nové subjekty v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností tvořily 77 % všech nových subjektů v průmyslu v Praze, resp. 78 % všech nových subjektů v průmyslu v České republice.

Graf 14: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností v období 2009–2014


Největší počet nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností vznikl v Praze i ostatních krajích České republiky v roce 2011. Odhadovaný počet nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností byl v Praze v roce 2014 na 78 % úrovně roku 2011, v ostatních krajích pak na 91,5 % této úrovně. Důsledkem nižší dynamiky růstu počtu nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností v Praze je pokles zastoupení pražských subjektů z 21,7 % v roce 2012 na 18,1 % v roce 2014. I přes výše uvedená tvrzení, oproti průmyslu jako celku a zpracovatelskému průmyslu s vyšší technologickou náročností, vykázal zpracovatelský průmysl s nižší technologickou náročností v Praze vyšší dynamiku růstu počtu nových subjektů.

1 37

3

1 52

0

2 12

1

1 83

5

1 51

9

1 6

55

7 0

10 7 71

5

8 18

0

6 6

22

6 1

13

7 48

8

0

5

10

15

20

25

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

10 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

podí

l Pra

hy n

a ČR

v %

poče

t no

vých

eko

nom

ický

ch s

ubje

ktů


16

Graf 15: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností (rok 2009 = 100 %)


Graf 16: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností v období 2009–2014 podle právní formy


V oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností se zastoupení jednotlivých právních forem nových subjektů ve sledovaném období 2009–2014 vyvíjelo v Praze a ostatních krajích České republiky odlišně. V Praze i ostatních krajích České republiky v roce 2014 sice převládaly mezi novými subjekty fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona (z 53,9 % v Praze a ze 76,3 % v ostatních krajích České republiky), avšak v Praze ve sledovaném období 2009–2014 jejich zastoupení vzrostlo o 6,4 procentního bodu, zatímco v ostatních krajích České republiky kleslo o 0,8 procentního bodu.

Vývoj zastoupení obchodních společností byl tedy opačný. Mezi roky 2009 a 2014 jejich zastoupení v Praze kleslo o 8,4 procentního bodu na 33,2 %, v ostatních krajích naopak vzrostlo o 3,9 procentního bodu na 19,8 %. Pro srovnání v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností převažovaly v roce 2014 mezi novými subjekty v Praze i ostatních krajích České republiky obchodní společnosti.

0

20

40

60

80

100

120

140

160

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

zpracovatelský průmysl s nižší technologickou náročností Praha

zpracovatelský průmysl s nižší technologickou náročností ČR bez Prahy

nové subjekty v průmyslu celkem Praha

nové subjekty v průmyslu celkem ČR bez Prahy

652

5 404

687

5 997

1 129

6 433

894

5 163

738

4 747

891

5 715

571

1 110

659

1 202

531

1 152

577

981

563

1 073

550

1 480

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

2009 2010 2011 2012 2013 2014


17

Významné bylo v Praze i zastoupení nově evidovaných zahraničních osob, resp. zahraničních fyzických osob. Ty zde v roce 2014 představovaly 12,9 % nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností, zatímco v ostatních krajích České republiky představovaly jen 3,7 %. Trend jejich zastoupení byl v Praze rostoucí (3,1 procentního bodu v období 2009–2014), zatímco v ostatních krajích klesající (-2,7 procentního bodu v období 2009–2014).

V roce 2014 v Praze sídlilo 13,5 % nově evidovaných fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností, přičemž ve sledovaném období 2009–2014 jejich soustředění do Prahy vzrostlo o 2,7 procentního bodu. V případě nových obchodních společností ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností jich v roce 2014 mělo 27,1 % sídlo na území Prahy, tj. o 6,9 procentního bodu méně oproti roku 2009.

Graf 17: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností v Praze v období 2009–2014 podle oddílů, resp. skupin klasifikace CZ-NACE


Mezi odvětvovými strukturami nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností v Praze a ostatních krajích České republiky existuje výrazný rozdíl. V Praze v období 2009–2014 totiž v počtu nových subjektů výrazně vzrostlo zastoupení rozmnožování nahraných nosičů (z 1,7 % v r. 2009 na 7,7 v r. 2014) a tisku bez rozmnožování nahraných nosičů (ze 4,9 % v r. 2009 na 14,2 % v r. 2014). Vedle rozmnožování nahraných nosičů a tisku bez rozmnožování nahraných nosičů došlo v Praze k nárůstu zastoupení těchto činností nových subjektů: výroby oděvů (oddíl 14) a ostatního zpracovatelského průmyslu (oddíl 32 bez skupiny 325)7.

Tisk bez rozmnožování nahraných nosičů (tj. oddíl 18 bez rozlišení a skupina 181) se v Praze v roce 2014 stal třetím nejčastěji zastoupeným oborem hlavní činnosti nově vzniklých subjektů. Větší zastoupení v roce 2014 v Praze vykázaly jen výroba oděvů (oddíl 14; 18 %) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení (oddíl 25 bez skupiny 254; 16,5 %). Více než 10 % byla v roce 2014 zastoupena i výroba potravinářských výrobků (oddíl 10; 11,3 %).

V ostatních krajích České republiky se v roce 2014 nové subjekty ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností zaměřovaly zejména na výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení (oddíl 25 bez skupiny 254), a to 31,4 %. Dále pak na výrobu oděvů (oddíl 14; 15,6 %), opravy

7 Klasifikace CZ-NACE do ostatního zpracovatelského průmyslu v tomto případě zahrnuje výrobu klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků, výrobu hudebních nástrojů, výrobu sportovních potřeb, výrobu her a hraček a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený.

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

ostatní low-tech sektor

ostatní zpracovatelský průmysl

výroba nábytku

tisk bez rozmnožování nahraných nosičů

zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových,proutěných a slaměných výrobkůvýroba oděvů

výroba potravinářských výrobků

ostatní medium low-tech sektor

opravy a instalace strojů a zařízení

výroba kovových konstrukcí a kovodělnýchvýrobků, kromě strojů a zařízenívýroba ostatních nekovových minerálníchvýrobkůrozmnožování nahraných nosičů

18

a instalace strojů a zařízení (oddíl 33; 12,4 %) a výrobu potravinářských výrobků (oddíl 10; 10,6 %). Výraznější nárůst zastoupení v období 2009–2014 v ostatních krajích České republiky vykázaly subjekty s nerozlišenou činností v rámci low-tech sektoru zpracovatelského průmyslu8 (z 1,9 % r. 2009 na 7,2 % r. 2014), ostatní zpracovatelský průmysl (oddíl 32 bez skupiny 325; z 3,9 r. 2009 na 7,5 % r. 2014) a výroba oděvů (oddíl 14; z 10,7 % r. 2009 na 15,6 % r. 2014).

Celkově byl medium low-tech sektor v Praze v roce 2014 na počtu nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností zastoupen 37,9 %, v ostatních krajích České republiky pak 50,7 %. Dopočet do sta pak představují nové subjekty v low-tech sektoru. Od roku 2009 v Praze i ostatních krajích České republiky zastoupení medium low-tech sektoru mezi novými subjekty ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností kleslo o 3,2, resp. 3,3 procentního bodu.

Graf 18: Struktura nových ekonomických subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností v ostatních krajích České republiky v období 2009–2014 podle oddílů, resp. skupin klasifikace CZ-NACE


Z hlediska územního soustředění vynikly v roce 2014 nové subjekty zabývající se rozmnožováním nahraných nosičů (skupina 182), jichž sídlilo v Praze 78 %, a tiskem bez rozmnožování nahraných nosičů (oddíl 18 bez rozlišení a skupina 181), jichž sídlilo v Praze 68,3 %. Pravým opakem byly nové subjekty zaměřené na výrobu nápojů (oddíl 11), jichž pouhých 2,4 % mělo sídlo na území Prahy. Dohromady se nové subjekty v medium low-tech sektoru zpracovatelského průmyslu do Prahy v roce 2014 soustřeďovaly ze 14,2 %, v low-tech sektoru z 21,8 %.

Z hlediska velikostních skupin nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností dominovaly subjekty v kategoriích „neuvedeno“ a „bez zaměstnanců.“ Ty v roce 2014 představovaly v Praze 93,2 % a v ostatních krajích České republiky 93,5 % nových subjektů.

8 Do této kategorie byly zařazeny tyto činnosti: výroba nápojů (oddíl 11), výroba tabákových výrobků (oddíl 12), výroba textilií (oddíl 13), výroba usní a souvisejících výrobků (oddíl 15) a výroba papíru a výrobků z papíru (oddíl 17)

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

ostatní low-tech sektor

ostatní zpracovatelský průmysl

výroba nábytku

tisk bez rozmnožování nahraných nosičů

zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových,proutěných a slaměných výrobkůvýroba oděvů

výroba potravinářských výrobků

ostatní medium low-tech sektor

opravy a instalace strojů a zařízení

výroba kovových konstrukcí a kovodělnýchvýrobků, kromě strojů a zařízenívýroba ostatních nekovových minerálníchvýrobkůrozmnožování nahraných nosičů

19

4 Nové ekonomické subjekty v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností

4.1 Nové ekonomické subjekty v high-tech sektoru

Český statistický úřad zahrnuje v rámci klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu 2 následující oddíly a jednu skupinu:

21. výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

26. výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

303. výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení

Ve sledovaném období 2009–2014 vzniklo v České republice celkem 659 subjektů, jejichž hlavní činnost spadala do high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu. V Praze ve stejném období vzniklo 261 těchto subjektů, tj. 39,6 %. Pro porovnání ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností jako celku se 29 % nových subjektů soustřeďovalo do Prahy. Nové subjekty v high-tech sektoru představovaly 19,5 % všech nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností v Praze, resp. 14,3 % všech nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností v České republice.

Počet nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu dosahoval v České republice a Praze pouze řádu několika desítek, mimo jiné z důvodu vysokých vstupních bariér. Jejich odhadovaný počet v roce 2014 v Praze činil 58, v ostatních krajích České republiky 95.

Graf 19: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v období 2009–2014


Z hlediska právní formy nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu dominovaly v Praze obchodní společnosti. Ty v roce 2014 představovaly 83 % nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu (a z 94 % byly tvořeny společnostmi s ručením omezeným). Fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona v Praze v roce 2014 představovaly 16 % nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu.

V ostatních krajích České republiky byly mezi právními formami nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu významněji zastoupeny fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, a to 43 %. Obchodní společnosti (z toho 98 % společnosti s ručením omezeným) byly v roce 2014 v ostatních krajích České republiky mezi novými subjekty v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu zastoupeny 52 %.

14 7

5358

71

58

4438

64

72

85

95

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

podí

l Pra

hy n

a ČR

v %

poče

t no

vých

eko

nom

ický

ch s

ubje

ktů


20

Z hlediska územní koncentrace mělo v roce 2014 v Praze sídlo 49 % nových obchodních společností v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu. Oproti tomu nově evidované fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona se v roce 2014 soustřeďovaly do Prahy pouze z 18 %.

Graf 20: Struktura nových ekonomických subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v období 2009–2014 podle právní formy


Z hlediska velikostních skupin v roce 2014 převládaly v Praze i ostatních krajích České republiky kategorie „neuvedeno“ a „bez zaměstnanců.“ Ty v roce 2014 představovaly 96 % a v ostatních krajích České republiky 86 % nových subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu.

Graf 21: Struktura nových ekonomických subjektů v high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v Praze a ostatních krajích České republiky v roce 2014 podle oddílů a skupin klasifikace CZ-NACE


V odvětvové struktuře nových subjektů v high-tech zpracovatelském průmyslu v Praze i ostatních krajích České republiky po celé sledované období 2009–2014 byla z více než 90 % zastoupena výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. V roce 2014 byly nové subjekty s hlavní činností zaměřenou na výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení soustředěny z 36 % do Prahy. Od roku 2011 je jednotkami nových subjektů v Praze i ostatních krajích České republiky zastoupena také výroba letadel a jejich motorů, výroba kosmických lodí a souvisejících zařízení.

3 10 13 1431

6

38

15

42

9

41

11

32

5

2435

31

50

28

51

42

48

49

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

2009 2010 2011 2012 2013 2014


52

925

3

0102030405060708090

100

Praha ostatní kraje ČR

poče

t no

vých

sub

jekt

ů

výroba letadel a jejich motorů, kosmickýchlodí a souvisejících zařízení

výroba počítačů, elektronických a optickýchpřístrojů a zařízení

výroba základních farmaceutických výrobkůa farmaceutických přípravků

21

4.2 Nové ekonomické subjekty v medium high-tech sektoru

Český statistický úřad řadí do medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu tyto oddíly a skupiny klasifikace ekonomických činností CZ-NACE:

20. výroba chemických látek a chemických přípravků

254. výroba zbraní a střeliva

27. výroba elektrických zařízení

28. výroba strojů a zařízení jinde neuvedených

29. výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

302. výroba železničních lokomotiv a vozového parku

304. výroba vojenských bojových vozidel

309. výroba dopravních prostředků a zařízení jinde neuvedených

325. výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb

Ve sledovaném období 2009–2014 vzniklo v České republice celkem 3 965 nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu. V Praze ve stejném období vzniklo 1 079 nových subjektů, tj. 27,2 %. Pro porovnání ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností dohromady se do Prahy soustřeďovalo 29 % nových subjektů. Nové subjekty v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu ve sledovaném období 2009–2014 představovaly v Praze 80,5 % všech nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností, v případě České republiky jako celku pak 85,8 %.

Graf 22: Vývoj počtu nových ekonomických subjektů evidovaných v RES v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v období 2009–2014


Největší počet nových subjektů zaměřených na medium high-tech sektor zpracovatelského průmyslu byl v Praze vykázán v roce 2010, a to 250. V témže roce vzniklo i nejvíce subjektů ostatních krajích České republice. Počet nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v Praze v roce 2014 dosáhl 68,8 % úrovně roku 2010, v ostatních krajích pak 76,7 % úrovně téhož roku. Vinou toho zastoupení Prahy mezi nově vzniklými subjekty v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu mezi roky 2009 a 2014 kleslo z 29,4 % na 27,2 %.

217 25

0

161

141

138 17

2

527

60

0

503

371

424 46

0

0

5

10

15

20

25

30

0

100

200

300

400

500

600

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.

podí

l Pra

hy n

a ČR

v %

poče

t no

vých

eko

nom

ický

ch s

ubje

ktů


22

Graf 23: Struktura nových ekonomických subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v období 2009–2014 podle právní formy


Z hlediska právní formy nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu dominovaly v Praze v celém sledovaném období obchodní společnosti. Ty v roce 2014 představovaly 77,8 % nových subjektů v medium high-tech zpracovatelském průmyslu, přičemž v období 2009–2014 jejich zastoupení vzrostlo o 6,9 procentního bodu. Fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona v Praze v roce 2014 představovaly 16,5 % nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu a jejich zastoupení ve sledovaném období 2009–2014 kleslo o 9,8 procentního bodu.

V ostatních krajích České republiky bylo zastoupení právních forem nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu ve sledovaném období téměř vyrovnané. V roce 2014 byly nově evidované obchodní společnosti zastoupeny 50 % a nově evidované fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona 46,4 %, avšak v předcházejících letech převažovaly v ostatních krajích České republiky mezi novými subjekty v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nad obchodními společnostmi. Ve sledovaném období 2009–2014 v ostatních krajích České republiky zastoupení nově evidovaných obchodních společností zaměřených na medium high-tech zpracovatelský průmysl vzrostlo o 8,8 procentního bodu.

Nově evidované obchodní společnosti v medium high-tech zpracovatelském průmyslu se v roce 2014 soustřeďovaly do Prahy z 36,8 % (v roce 2009 ze 41,5 %) a fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona z 11,7 % (v roce 2009 z 18,3 %).

Zastoupení právních forem nových subjektů v medium high-tech sektoru v Praze i ostatních krajích České republiky i jejich koncentrace do Prahy jsou obdobné jako v případě nižší úrovně podrobnosti, tj. jako v případě oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností.

Z hlediska velikostních skupin převládaly nové subjekty v medium high-tech zpracovatelském průmyslu v kategoriích „neuvedeno“ a „bez zaměstnanců.“ Ty v roce 2014 představovaly v Praze 82,3 % a v ostatních krajích České republiky 88,2 % nových subjektů.

57

254

74

331

40

252

21

185

24

219

28

214154

217

168

223

107

202

108

144

104

165

134

230

0

100

200

300

400

500

600

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

Praha ostatníkraje

2009 2010 2011 2012 2013 2014


23

Graf 24: Struktura nových ekonomických subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v Praze v období 2009–2014 podle oddílů a skupin klasifikace CZ-NACE


Graf 25: Struktura nových ekonomických subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v ostatních krajích České republiky v období 2009–2014 podle oddílů a skupin klasifikace CZ-NACE

Poznámka: Jako ostatní medium high-tech sektor jsou označeny výroba zbraní a střeliva (skupina 254), výroba železničních lokomotiv a vozového parku (skupina 302), výroba vojenských bojových vozidel (skupina 304) a takové činnosti nových subjektů, z nichž je zřejmý pouze oddíl klasifikace CZ-NACE 30 (výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení) a nikoli konkrétní skupina.


Ve struktuře zaměření nových subjektů medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu lze mezi Prahou a ostatními kraji České republiky identifikovat jisté rozdíly. V Praze se nové subjekty v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v roce 2014 zaměřovaly zejména na výrobu elektrických zařízení (oddíl 27; 39,2 %),

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.



výroba dopravních prostředků azařízení jinde neuvedených





0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

2009 2010 2011 2012 2013 2014 odh.



výroba dopravních prostředků azařízení jinde neuvedených





24

výrobu chemických látek a chemických přípravků (oddíl 20; 19 %) a nerozlišené strojírenství9 (oddíl 28; 14,6 %). Zejména pak zastoupení výroby elektrických zařízení mezi novými subjekty bylo výrazně vyšší než v ostatních krajích České republiky (16,4 % v roce 2014). V ostatních krajích České republiky v hlavní činnosti nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu převládaly nerozlišené strojírenství (oddíl 28; 26,5 % v roce 2014), výroba chemických látek a chemických přípravků (oddíl 20; 22,5 % v roce 2014) a dopravní strojírenství (oddíl 29 a skupiny 302 a 309; 17,8 %).

V zastoupení nových subjektů v medium high-tech strojírenství lze u jednotlivých odvětví vysledovat odlišný vývoj mezi Prahou a ostatními kraji České republiky po roce 2011. To se týká zejména výroby elektrických zařízení, kde lze v Praze očekávat postupný nárůst zastoupení tohoto odvětví na počtu nových subjektů na předkrizovou úroveň, zatímco v ostatních krajích České republiky zastoupení tohoto odvětví nadále klesá. Mezi léty 2011 a 2014 zastoupení výroby elektrických zařízení v počtu nových subjektů v medium high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu v Praze vzrostlo o 7,6 procentního bodu, zatímco v ostatních krajích České republiky kleslo o 15,3 procentního bodu.

Naopak v případě dopravního a nerozlišeného strojírenství jejich zastoupení v počtu nových subjektů v medium high-tech zpracovatelském průmyslu v Praze klesá, zatímco v ostatních krajích stagnuje či roste. Mezi roky 2011 a 2014 zastoupení dopravního strojírenství v Praze v počtu nových subjektů v medium high-tech zpracovatelském průmyslu kleslo o 6,6 procentního bodu, zatímco v ostatních krajích České republiky vzrostlo o 1,1 procentního bodu. Zastoupení nerozlišeného strojírenství mezi novými subjekty v Praze v medium high-tech zpracovatelském průmyslu kleslo o 1,6 procentního bodu a v ostatních krajích České republiky vzrostlo o 1,3 procentního bodu.

Při sledování územního soustředění vynikla výroba elektrických zařízení (oddíl 27). V roce 2014 47,3 % nových subjektů v tomto odvětví sídlilo na území Prahy. Následoval oddíl výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (oddíl 29; 27,5 % v roce 2014) a výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb (skupina 325; 27,3 % v roce 2014).

5 Shrnutí

Počet ekonomických subjektů, které v období 2009–2014 vznikly na území hlavního města Prahy, překročil 150 000 a subjekty mají velmi pestrou organizační strukturu. Jde o jednu čtvrtinu všech ekonomických subjektů, které ve sledovaném období vznikly v České republice.

Vysoká členitost se týká jak odvětvové struktury, tak struktury podle právní formy subjektů. Ve sledovaném období 2009–2014 bylo v Praze zaregistrováno celkem 61 tisíc nových fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona a 82 tisíc obchodních společností (zejména společností s ručením omezeným).

Obchodní společnosti přitom tvoří v Praze výrazně vyšší podíl nových ekonomických subjektů (50 %) než v ostatních krajích ČR (18 %).

Počet všech nových ekonomických subjektů dosáhl v Praze svého maxima v roce 2011 a dosud nebyl překonán. Toto tvrzení platí i v případě průmyslu jako celku. Vývoj počtu nových ekonomických subjektů v průmyslu na území Prahy vykazoval po roce 2011 méně příznivý vývoj ve srovnání s ostatními kraji České republiky.

V průmyslu v Praze ve sledovaném období 2009–2014 vzniklo 8 % všech nových ekonomických subjektů. Oblast zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností pak představovala hlavní činnost pro 10 % nových subjektů v průmyslu. V rámci oblasti s vyšší technologickou náročností pak dominovaly výroba elektrických zařízení a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.

Medium high-tech sektor zpracovatelského průmyslu byl v období 2009–2014 hlavní činností pro 81 % nových subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností v Praze. High-tech sektor pak představoval hlavní činnost pro 19 % nových subjektů ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností. Dynamika vývoje zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností však v Praze po roce

9 Do výroby strojů a zařízení jinde neuvedených jsou v rámci klasifikace CZ-NACE řazeny výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (např. výroba motorů a turbín kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly, výroba hydraulických a pneumatických zařízení či výroba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků), výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (např. výroba pecí a hořáků pro topeniště, výroba zdvihacích a manipulačních zařízení, výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení), výroba zemědělských a lesnických strojů, výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů a výroba ostatních strojů pro speciální účely (např. výroba strojů pro metalurgii, těžbu, dobývání a stavebnictví, výrobu potravin, textilu atd.)

25

2011 byla nižší ve srovnání s průmyslem jako celkem i zpracovatelským průmyslem s nižší technologickou náročností.

Do Prahy se ve sledovaném období 2009–2014 soustředilo 24,8 % všech nových ekonomických subjektů, v případě průmyslu tomu bylo 19,1 %, v případě zpracovatelského průmyslu s vyšší technologickou náročností 29 %, v případě high-tech sektoru zpracovatelského průmyslu 39,6 % a v případě medium high-tech sektoru 27,2 %.

Schéma 3: Počet nových ekonomických subjektů evidovaných v RES se zohledněním zastoupení pražských subjektů a úrovní podrobnosti v klasifikaci CZ-NACE v období 2009–2014

Poznámka: Oranžová výseč označuje podíl Prahy, modrá výseč podíl ostatních krajů České republiky. Zastoupení ekonomických subjektů se sídlem v Praze mezi novými ekonomickými subjekty na příslušné úrovni podrobnosti je vyjádřeno procentuálně. Absolutním počtem je vyjádřen počet nových ekonomických subjektů v České republice v období 2009–2014. V případě nejvyšší úrovně podrobnosti jsou uvedeny pouze vybrané oddíly.


26

Tabulka 1: Počet nových ekonomických subjektů evidovaných v RES na různých měřítkových úrovních a na různých úrovních podrobnosti v letech 2009–2014

Ukazatel

Počet nových subjektů ČR 2009–2014 celkem

Podíl na počtu nových subjektů v %

Soustředění nových

subjektů do Prahy

v % ČR Praha ČR Praha

Nové subjekty celkem 629 313 156 123 100,0 100,0 24,8

Nové subjekty v průmyslu 68 112 13 015 10,8 8,3 19,1

Nové subjekty ve zpracovatelském průmyslu s vyšší technologickou náročností

4 623 1 340 0,7 0,9 29,0

Nové subjekty v high-tech sektoru

659 261 0,1 0,2 39,6

Nové subjekty v oddílu 26 – výroba počítačů, elektronic-kých a optických přístrojů a zařízení

632 251 0,1 0,2 39,8

Nové subjekty v medium high-tech sektoru

3 965 1 079 0,6 0,7 27,2

Nové subjekty v oddílu 27 – výroba elektrických zařízení

1 453 461 0,2 0,3 31,7

Nové subjekty ve zpracovatelském průmyslu s nižší technologickou náročností

53 151 10 023 8,4 6,4 18,9


Ze všech sledovaných skupin nových subjektů lze zdůraznit několik činností, v nichž podíl nových subjektů v roce 2014, resp. v celém sledovaném období 2009–2014 dokládá výraznou koncentraci, a to přes 40 %. Jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 2: Činnosti s výrazným soustředěním nových subjektů do Prahy v roce 2014, resp. v období 2009–2014

Oddíl Soustředění nových subjektů do Prahy v %

rok 2014 období 2009–2014

182. rozmnožování nahraných nosičů 78,0 81,8

13. výroba textilií 93,4 75,3

18. tisk bez rozmnožování nahraných nosičů (bez 182) 68,3 71,7

26. výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 36,4 39,8

27. výroba elektrických zařízení 47,3 31,7



Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy

Vyšehradská 57, 128 00, Praha 2

AUTOR

RNDr. Vladimír Vojtěch, e-mail: [email protected]

GRAFICKÝ NÁVRH TITULNÍ STRANY

Ing. Jakub Pechlát

první vydání / 28 stran

© IPR/SSP/KIP, Praha, 2015-11


Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy

ISBN 978-80-87931-51-6 (pdf)

vÝvoj poČtu novÝch e konomickÝch subjektŮ v praze … · 2018. 6. 29. · rozdělení...

Documents