radiační patofyziologie
DESCRIPTION
Radiační patofyziologie. Jiří Vácha. Přehled témat. 1. Jednotky v radiobiologii 2. Postradiační změny na úrovni molekulární Vznik volných radikálů po ozáření a jimi způsobené poškození Vliv ionizujícího záření na nukleové kyseliny Rozvoj postradiační molekulární odpovědi - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Radiační patofyziologie
Jiří Vácha
Přehled témat
1. Jednotky v radiobiologii2. Postradiační změny na úrovni molekulární Vznik volných radikálů po ozáření a jimi způsobené poškození Vliv ionizujícího záření na nukleové kyseliny Rozvoj postradiační molekulární odpovědi3. Účinek ionizujícího záření na buňku Účinky deterministické a stochastické Radiosenzitivita buněk Vyvolání mutací Genových – chromozomových V buňkách germinativních - somatických Reparace
4. Účinek na tkáně podle jejich cytokinetických parametrů. Aktivace cytokinů
5. Účinek na celý organizmus Účinky deterministické Akutní nemoc z ozáření Akutní lokalizované poškození Poškození plodu in utero Pozdní nenádorová onemocnění Účinky stochastické Zhoubné nádory Genetické účinky6. Ekologické a preventivní aspekty radiace
1. Jednotky v radiobiologii
Veličina Dříve Nyní
Aktivita materiálu Ci Bq s-1
1 Ci = 3,7*1010 Bq = 37GBq
Expozice R bez jména
coulomb/Kg = 3876 R
Absorbovaná dávka rad Gy = J/Kg
1 Gy = 100 rad
Dávkový ekvivalent Sv = Gy*Q
Např. pro neutrony Q = 10
bude dávkový ekvivalent 1 Gy...10 Sv
2. Postradiační změny na úrovni molekulární
Metodologický vztah mezi radiobiologií a molekulární biologií
Vznik volných radikálů po ozáření a jimi způsobené poškození
Stabilizované molekulární poškození Excitace a ionizace cílových molekul je řídká Hlavně radiolýza vody volné kyslíkové radikály, hl.
hydroxylový OH Kaskáda degrace organických molekul
malondialdehyd (marker)– Lipidový radikál poškození membrán vtok Ca smrt
buňky– Reakce s aminokys. zbytky bílkovin ztráta funkce,
hydrofobie a agregace bílkovin
Vliv ionizujícího záření na nukleové kyseliny
Reakce s deoxyribózou a bazemi DNA Zlomy jednoho řetězce – snadnější možnost
reparace; nové vazby – retikulace smrt buňky Zlomy obou řetězců chromozomální zlom Bodové mutace jednotlivých nukl. párů (konverzce,
delece, adice), chromoz. mutace (např. translokace)
Poškození kódu tvorba supresorových proteinů zpomalení syntézy DNA
Rozvoj postradiační molekulární odpovědi
Ozáření indukce exprese řady genů (buněčná stresová reakce)
Mechanizmus této reakce: ovlivnění signálních drah buňky– “Klasická” cesta:
Aktivace membránového receptoru s kinázovou aktivitou v nepřítomnosti ligandu (záření inaktivuje membránovou fosfatázu aktivace receptorové kinázy bez ligandu)
Aktivace nukleárního transkripčního faktoru NF-B ( exprese zánětlivých mediátorů, chronický zánět)
– Neopravené úseky DNA aktivace transkripčního faktoru TP53 exprese dalších genů blokáda cyklu v G1/S a G2/M fázi, apoptóza
Aktivace transkripce “rychle reagujících genů“ (TF onkogenní povahy) spuštění “genů sekundární odpovědi” (TNF, bFGF, TGF) chron. zánět, fibrotizace tkání
3. Účinek ionizujícího záření na buňku
Účinky deterministické a stochastické
Radiosenzitivita buněk
Pravidlo Bergonié – Tribondeau (rychlost dělení, diferenciace)
Obnovné buněčné systémy, kmenové buňky Embryonální i postnatální růst Výjimka: periferní lymfocyty – hynou
apoptózou
Vyvolání mutací
Vyvolání mutací
Účinky záření na genetický aparát buňky (deterministické, stochastické)
MUTACE GERMINATIVNÍCH BUNĚK
DĚDIČNÁ NEMOC
SOMATICKÝCH BUNĚK ZÍSKANÁ NEMOC
Genové Monogenní nemoci(Multigenní nemoci
(dispozice))Malignity (např.
supresorové geny – RB)
Mnohé tyto mutace jsou zřejmě nedůležité
Malignity (supresorové geny i onkogeny: myc, ras...)
Chromozomové
Zánik gamet, sterilizace individuaPotraty
Perinatální úmrtnostVrozené malformace
Malignity (např. supresorové geny)
Dvojitý nereparovaný zlom dvoušroubovice DNA, příčná vazba
zánik buněk
depopulace tkání (také embrya)
Malignity (supresorové geny, onkogeny)
Reparace
Indukce reparačních systémů DNA – excizní reparace: endonukleáza, DNA
polymeráza, ligáza– rekombinační reparace– atd.
Účinek nízkého dávkového příkonu a frakcionace (hyperfrakcionace šetří nedělící se tkáň)
4. Účinek na tkáně podle jejich cytokinetických parametrů.
Aktivace cytokinů
Klasicky rozhodují v reakci tkáně na ozáření cytokinetické parametry tkáně (praktikum)
Dnes i úloha cytokinů – komunikace mezi imunitními bb., stromálními bb., funkčními bb. a fibroblasty. Adhezívní molekuly
Zářením se aktivují běžné cytokiny – jako u zánětů, hojení ran, infekcí a šoku:
– Prozánětlivé: IL-1, IL-6, TNFα... ← aktivované imunitní buňky
Akutní fáze – zánět– Profibrogenní: IL-1, IL-4, PDGF, TGFβ, TNFα... ←
makrofágy a stromální bb. Chronická fáze – fibróza (↑ matrix, metaloproteinázy, fibrocyty,
kolagen) konstrikce, snížení prokrvení a metabolizmu, až selhání orgánů (např.plic, střeva, kůže)
5. Účinek na celý organizmus
Účinky deterministické
Akutní nemoc z ozáření
Klinická forma Stupeň
Dřeňová 3.-6. týden 1-10 Gy těžký 4 - 6
Střevní 4 -7 dní 10-80 Gy velmi těžký 6 →
Neurovask. hod.-dny 80 Gy
Akutní lokalizované poškození Do 1 roku po ozáření. Přechodný či trvalý
útlum či zánik funkce orgánu, hl. obnovných buněčných systémů (dřeň, lymfatické orgány, varlata, střevo)
Psychologické účinky
Poškození plodu in utero
Pozdní nenádorová onemocnění
Po létech po ozáření, charakter reparačních procesů– Plíce, ledviny, gonády, endokrinní a smyslové
orgány– Fibróza vnitřních orgánů (se strikturami v plicích a
GI)– Demyelinizace– Konstriktivní perikarditis
Účinky stochastické
Zhoubné nádory Mezi 10. - 30. rokem po ozáření
Genetické účinky Viz shora tab. „Účinky záření na genetický
aparát buňky (stochastické)
6. Ekologické a preventivní aspekty radiace