Postup pro vytvoření seznamu strategických objektů a určení jejich priorit a pro definici scénářů narušení

dodávek elektrické energie velkého rozsahu

Praha - září 2019

Obsah

1 Východiska .................................................................................................................................... 1

2 Legislativní požadavky v oblasti řešení krizových situací a stavů nouze ...................................... 1

2.1 Stavy nouze v energetice ....................................................................................................... 1

2.2 Ochrana kritické infrastruktury ............................................................................................. 3

3 Nelegislativní materiály v oblasti řešení krizových situací a stavů nouze .................................... 5

3.1 Typové plány řešení krizových situací ................................................................................... 5

3.2 Havarijní plány ....................................................................................................................... 5

3.3 Postup omezení spotřeby a obnovy dodávek elektřiny v rámci distribuční soustavy .......... 6

4 Postup přípravy pro zajištění energetické odolnosti .................................................................... 6

4.1 Identifikace strategických objektů důležitých pro chod státu, kraje, případně obce ........... 7

4.2 Určení priorit zásobování strategických objektů elektřinou ............................................... 11

4.3 Rozsah informací o strategických objektech a postup jejich získání a nakládání s nimi..... 12

4.4 Definice scénářů výpadku a obnovy dodávek elektrické energie ....................................... 14

5 Nástroje pro zajištění energetické odolnosti .............................................................................. 14

6 Návazné kroky ............................................................................................................................. 15

Seznam použitých zkratek .................................................................................................................. 16

Seznam tabulek .................................................................................................................................. 16

Příloha ................................................................................................................................................ 17

-1-

1 Východiska

Jedním z nástrojů Státní energetické koncepce ČR schválené dne 18. května 2015 v oblasti výkonu

státní správy je zpracovat Národní program energetické odolnosti, který by obsahoval analýzu

dopadů, specifikace nástrojů a časového harmonogramu. Materiál by měl být dle vymezeného úkolu

zaměřen zejména na energetickou odolnost a schopnost ostrovních provozů velkých aglomerací,

ochranu kritické infrastruktury a obranu před kybernetickými útoky na klíčové systémy energetiky.

Vzhledem ke složitosti celé problematiky a specifickému významu sektoru elektroenergetiky bylo

nejprve přistoupeno k řešení mimořádných událostí a krizových situací a souvisejících dopadů právě

v oblasti zásobování elektrickou energií zaměřením na zajištění dodávek elektřiny strategickým

objektům, jejichž chod je klíčový především z pohledu ochrany života a zdraví obyvatel, udržení

bezpečnosti, provozu prvků kritické infrastruktury nebo ochrany životního prostředí.

2 Legislativní požadavky v oblasti řešení krizových situací a stavů nouze

Problematika řešení krizových situací je zejména předmětem zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém

řízení (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje působnost a pravomoc státních

orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob

při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před

vnějším napadením, a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury a odpovědnost za

porušení těchto povinností. Na evropské úrovni tuto problematiku řeší také Nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) 2019/941 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky.

Problematika stavů nouze je naproti tomu předmětem zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách

podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, který zapracovává příslušné předpisy Evropské

unie a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie podmínky podnikání

a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství

a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Pro sektor

elektroenergetiky je třeba v tomto směru uvést Nařízení Komise (EU) 2017/2196, kterým se stanoví

kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy (dále jen „NCER“).

2.1 Stavy nouze v energetice

Stavem nouze se podle energetického zákona rozumí stav, který vznikl v elektrizační soustavě,

plynárenské soustavě nebo soustavě zásobování tepelnou energií v důsledku živelních událostí,

opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, havárií

nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny, havárií na zařízeních

pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, havárie na zařízení soustavy zásobování

tepelnou energií, smogové situace podle zvláštních předpisů, teroristického činu, nevyrovnané

bilance elektrizační soustavy nebo její části, nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její

části, nevyrovnané bilance v soustavě zásobování tepelnou energií, přenosu poruchy ze zahraniční

elektrizační soustavy, ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob a který způsobuje významný

a náhlý nedostatek elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo ohrožení celistvosti elektrizační

-2-

soustavy, plynárenské soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií, její bezpečnosti

a spolehlivosti provozu, v případě elektrizační soustavy nebo plynárenské soustavy na celém území

státu, vymezeném území nebo jeho části.

Zákon dále definuje termín předcházení stavu nouze jako soubor opatření a činností prováděných

v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze. V případě plynárenské soustavy se potom

skládá ze dvou fází, a to z včasného varování, kdy existují takové informace, že může nastat stav

nouze, a z výstrahy, kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníků dochází, avšak není ještě nutné

přistoupit k plošnému omezení spotřeby.

Přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze pro celé území státu vyhlašuje provozovatel přenosové

nebo provozovatel přepravní soustavy v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím

prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále

také „MPO“), Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra (dále také „MV“), operátorovi

trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy. Podobně, předcházení stavu nouze

oznamuje provozovatel přenosové nebo provozovatel přepravní soustavy do 1 hodiny po zahájení

příslušných činností a neprodleně MPO, Energetickému regulačnímu úřadu, MV, operátorovi trhu,

krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy. Pro vymezené území nebo jeho část jsou tyto

povinnosti uloženy provozovatelům distribučních soustav. V oblasti teplárenství vyhlašuje stav

nouze a jeho ukončení pro celé území státu MPO, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního

města Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným způsobem. Orgán, který

stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat MV a příslušné hasičské záchranné sbory

krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.

Dle zmocňovacích ustanovení energetického zákona stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu

vyhláškou opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při

odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení

stavu nouze a postupy při omezování výroby elektřiny, spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně

regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynu

a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob zajištění bezpečnostních standardů plynu,

obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze

podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a termíny pro jejich zaslání MPO. V oblasti

zásobování elektrickou energií tomuto zmocnění odpovídá vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze

v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu, v oblasti plynárenství se jedná

o vyhlášku č. 344/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 215/2015 a v oblasti teplárenství se jedná o vyhlášku

č. 225/2001 Sb., kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství.

V sektoru elektroenergetiky potom na základě ustanovení NCER provozovatel přenosové soustavy

spolu s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě zpracovává plán obrany

soustavy, jehož cílem je zabránit přechodu soustavy do nouzového stavu či stavu blackoutu.

Provozovatel přenosové soustavy také zpracovává plán obnovy, jehož cílem je návrat soustavy do

normálního stavu. Součástí plánu obrany soustavy a plánu obnovy je i seznam významných uživatelů

sítě s vysokou prioritou, pro které platí zvláštní podmínky pro vypnutí a obnovení napájení.

-3-

2.2 Ochrana kritické infrastruktury

Kritickou infrastrukturou se podle krizového zákona rozumí prvek nebo systém prvků kritické

infrastruktury, u něhož by narušení funkce mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení

základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu. Prvkem kritické

infrastruktury je potom zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura, určené

podle průřezových a odvětvových kritérií, která jsou stanovena nařízením vlády č. 432/2010 Sb.,

o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Při určování těchto prvků se posuzuje jejich

kritičnost, tzn. míra dopadu výpadku funkce daného prvku a jeho nenahraditelnost, respektive

možnost alternativního zajištění jeho funkce.

Ochranou kritické infrastruktury je podle zákona opatření zaměřené na snížení rizika narušení

funkce prvku kritické infrastruktury. Subjektem kritické infrastruktury se rozumí provozovatel prvku

kritické infrastruktury, a jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se

za subjekt evropské kritické infrastruktury.

Odvětvová kritéria jsou potom stanovena pro jednotlivé sektory kritické infrastruktury. V případě

energetiky se jedná o elektřinu, zemní plyn, ropu a centrální zásobování teplem.

Elektřina:

Výrobny elektřiny (výrobny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 500 MW,

výrobny poskytující podpůrné služby s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně

100 MW, vedení pro vyvedení výkonu a zabezpečení vlastní spotřeby výrobny elektřiny,

dispečink výrobce elektřiny).

Přenosová soustava (vedení přenosové soustavy o napětí nejméně 110 kV, elektrické stanice

přenosové soustavy o napětí nejméně 110 kV, technický dispečink provozovatele přenosové

soustavy).

Distribuční soustava (elektrické stanice distribuční soustavy a vedení o napětí 110 kV a k nim

patřící vedení, která se posuzují podle jejich strategického významu v distribuční soustavě,

technický dispečink provozovatele distribuční soustavy.

Zemní plyn:

Přepravní soustava (vysokotlaký tranzitní plynovod se jmenovitým průměrem nejméně 700 mm,

vysokotlaký vnitrostátní plynovod se jmenovitým průměrem rovným nebo menším než 700 mm,

kompresorová stanice, předávací stanice technický dispečink).

Distribuční soustava (vysokotlaký a středotlaký plynovod, předávací a regulační stanice,

technický dispečink).

Skladování plynu (podzemní zásobník plynu se skladovací kapacitou nejméně 50 mil. m3 plynu,

technický dispečink).

Centrální zásobování teplem:

-4-

1. Výrobna tepla (výrobna s celkovým instalovaným výkonem nejméně 200 MW, vyvedení

tepelného výkonu ze zdroje výroby tepla, dispečink výrobce tepla).

2. Distribuce tepla (soustava zásobování tepelnou energií s výkonem nejméně 500 MW, technický

dispečink provozovatele distribuční soustavy).

MPO ve spolupráci s provozovateli (subjekty kritické infrastruktury) řeší ochranu prvků z hlediska

fyzické bezpečnosti. Ochrana kritické infrastruktury v sektoru ropy a ropných produktů je v gesci

Správy státních hmotných rezerv. Ochrana informačních a komunikačních systémů těchto prvků

z hlediska kybernetické bezpečnosti je potom od roku 2017 v působnosti Národního úřadu pro

kybernetickou a informační bezpečnost

Ministerstva a jiné správní úřady k ochraně kritické infrastruktury náležející do jejich působnosti:

navrhují odvětvová kritéria a předkládají je Ministerstvu vnitra,

vyžadují od právnické nebo podnikající fyzické osoby, jako provozovatele stavby, zařízení,

prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria

pro určení prvku kritické infrastruktury nebo evropské kritické infrastruktury, informace

nezbytné k určení těchto prvků,

určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické

infrastruktury,

kontrolují plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické

infrastruktury a ukládají opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole.

Průřezovým kritériem pro určení prvku kritické infrastruktury je hledisko:

oběti s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2 500 osob s následnou hospitalizací

po dobu delší než 24 hodin,

ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého

domácího produktu nebo

dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb

nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob.

Velikost dopadu je hodnocena vždy jen v přímé závislosti na ztrátě funkce prvku, nikoliv z hlediska

ztrát např. na životech nebo životním prostředí v důsledku výbuchu nebo úniku nebezpečných látek.

Subjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvků kritické infrastruktury. Je povinen

vypracovat plán krizové připravenosti do jednoho roku od rozhodnutí vlády nebo ode dne nabytí

právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek určen. Je povinen umožnit příslušnému

ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu vykonání kontroly plánu krizové

připravenosti a ochrany prvků kritické infrastruktury, včetně umožnění vstupů a vjezdů na pozemky

a do prostorů, ve kterých se tyto prvky nacházejí.

Subjekt kritické infrastruktury určuje styčného bezpečnostního zaměstnance a jeho určení oznamuje

příslušnému ministerstvu či jinému ústřednímu správnímu úřadu. Styčný bezpečnostní zaměstnanec

poskytuje součinnost při plnění úkolů vyplývajících z krizového zákona.

-5-

Na základě usnesení vlády č. 934 ze dne 14. prosince 2011 jsou určeny prvky kritické infrastruktury,

jejich provozovatelem je organizační složka státu. Seznamy těchto prvků jsou pravidelně jednou

ročně aktualizovány. Provozovatelé těchto prvků jsou rovněž povinni zpracovat plán krizové

připravenosti subjektu kritické infrastruktury.

Koncepcí ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 schválené usnesením vlády

č. 805/2013 ze dne 23. října 2013 byl uložen úkol precizovat systém ochrany kritické infrastruktury

(např. revidovat nebo doplnit stanovená odvětví kritické infrastruktury) a vymezit prováděcími

právními předpisy nebo technickými normami konkrétní požadavky na realizaci jednotlivých typů

ochrany (fyzické, personální, informační, kybernetické apod.) kritické infrastruktury. Vytvořit

platformu pro vzájemnou výměnu dat, informací a zkušeností se subjekty kritické infrastruktury

a zapojit je do procesu tvorby legislativních a metodických dokumentů.

3 Nelegislativní materiály v oblasti řešení krizových situací a stavů nouze

3.1 Typové plány řešení krizových situací

Typové plány, které ve své působnosti zpracovávají ústřední orgány státní správy a Česká národní

banka, stanoví pro konkrétní druh krizové situace doporučené typové postupy, zásady a opatření

pro jejich řešení.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve své působnosti zpracovalo:

Typový plán pro řešení krizové situace narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu

Typový plán pro řešení krizové situace narušení dodávek plynu velkého rozsahu

Typové plány byly zpracovány útvary MPO zabývajícími se problematikami bezpečnosti a krizového

řízení, elektroenergetiky a teplárenství, plynárenství a kapalných paliv a strategie v energetice

v úzké spolupráci se společnostmi provozujícími příslušnou energetickou infrastrukturu, tedy ČEPS,

a.s., ČEZ, a.s., ČEZ Distribuce, a.s., PREdistribuce, a.s., a NET4GAS, s.r.o.

3.2 Havarijní plány

Havarijní připravenost je předpokladem úspěšného řízení mimořádných událostí (od kalamitních

stavů, povodní, systémových poruch až po vyhlášení stavu nouze, a to dle zákona č. 458/2000 Sb.).

Podstatou havarijní připravenosti je schopnost včas a správně reagovat při vzniku mimořádné

události či krizové situace a na nejvyšší možnou míru eliminovat riziko ohrožení životů, zdraví,

majetku nebo životního prostředí.

V souladu s energetickým zákonem jsou zpracovávány havarijní plány, které představují soubor

plánovaných opatření k předcházení a odvrácení stavů nouze a k účinné a rychlé likvidaci těchto

stavů způsobených například živelními událostmi, požáry, teroristickým útokem, systémovými

poruchami v elektrizační soustavě. V sektoru elektroenergetiky jsou zpracovávány havarijní plány

výrobců elektřiny, provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav.

-6-

3.3 Postup omezení spotřeby a obnovy dodávek elektřiny v rámci distribuční soustavy

Postup omezení spotřeby elektřiny a obnovy dodávek elektrické energie v rámci distribuční soustavy

je stanoven především vyhláškou č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových

náležitostech havarijního plánu. Pro omezení výkonu odebíraného nebo dodávaného do elektrizační

soustavy jsou dále zpracovávány regulační plány, vypínací plány a frekvenční plány, jejichž použití

a obsahové náležitosti jsou, stejně jako je tomu v případě havarijních plánů, stanoveny příslušnými

přílohami této vyhlášky a ustanoveními NCER.

Omezení spotřeby elektřiny na území, kde hrozí vznik stavu nouze nebo pro které byl stav nouze

vyhlášen, je dle § 1 této vyhlášky dáno uplatněním příslušného stupně regulačního plánu, vypínacího

plánu, operativním vypnutím částí zařízení nebo automatickým působením frekvenčních relé

v souladu s frekvenčním plánem, v rozsahu nezbytném pro vyrovnání výkonové bilance dotčené

části elektrizační soustavy.

Na základě § 3 odstavce 2 provozovatelé regionálních distribučních soustav předávají každoročně

do 30. září provozovateli přenosové soustavy aktualizované hodnoty výkonu pro jednotlivé regulační

stupně a stupně vypínacího plánu a frekvenčního plánu.

Zpracování scénářů výpadku elektrické energie a kategorizace a prioritizace strategických objektů

na daném území, která je popsána níže, by měla vést k získání informací použitelných pro aktualizaci

vypínacího plánu a zároveň pro zpřesnění postupu obnovy dodávek elektrické energie na úrovni

distribučních společností. Plán obnovy dodávek elektrické energie není výše uvedenou vyhláškou

vyžadován a v tomto ohledu nejsou stanoveny obsahové náležitosti tohoto plánu.

4 Postup přípravy pro zajištění energetické odolnosti

Pro zajištění energetické odolnosti musí být nejprve ve všech síťových segmentech energetiky

(elektroenergetika, plynárenství a teplárenství) provedeny dva základní kroky. Na straně spotřeby

energie je třeba identifikovat strategické objekty nezbytné pro zajištění chodu státu, kraje nebo

obce a určit jejich priority a návazně také jejich energetické nároky pro každou prioritu zvlášť. Na

straně zásobování energií je nutné definovat typové situace ve formě scénářů výpadku dodávek

energie různého rozsahu v závislosti na různých druzích příčin, jako je porucha, živelní událost,

teroristický útok, včetně vícenásobného, zavlečení poruchy ze zahraničí, nebo mezinárodní krize

a pro tyto situace určit možný postup a odhadovanou dobu obnovy dodávek.

Protože mezi energetickými odvětvími má specifický význam především oblast elektroenergetiky,

která zcela zásadním způsobem zasahuje do všech oblastí života a významně ovlivňuje také chod

ostatních energetických odvětví, je třeba se prioritně zaměřit právě na zajištění dodávek elektrické

energie a učinit výše uvedené základní kroky v rámci tohoto sektoru.

V tomto směru je pak také třeba na straně strategických objektů analyzovat připravenost

jednotlivých objektů na zajištění dodávek elektrické energie z náhradních zdrojů jak z hlediska

možnosti jejich napájení, tak z pohledu disponování vlastním náhradním zdrojem, včetně určení

doby, po kterou je náhradní zásobování zajištěno vzhledem k zásobám paliva, případně maziva,

a smluvnímu zabezpečení jeho dodávek. Povinnost vybavení záložními zdroji energie je stanovena

-7-

pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele distribučních soustav a významné uživatele

sítě, a to prostřednictvím NCER. Na straně energetické infrastruktury je nutné analyzovat robustnost

soustav, respektive jejich citlivost na výpadky některých prvků a schopnost zcela, nebo částečně

plnit svou funkci, a dále připravenost soustav na výpadky těchto prvků a možnosti udržení soustav

v chodu technickými opatřeními bez omezení dodávek elektrické energie, nebo pouze s částečnými

omezeními. Pro prvky kritické infrastruktury je současně třeba analyzovat i zajištění jejich fyzické

a kybernetické bezpečnosti.

Hlavními výstupy uvedeného postupu v oblasti zásobování elektrickou energií jsou:

Kategorizovaný seznam strategických objektů klíčových z pohledu zajištění jejich zásobování

elektrickou energií včetně stanovení jejich důležitosti, respektive priorit, s ohledem na zajištění

chodu státu, kraje nebo obce, který je závazný pro postup při obnovení dodávek elektrické

energie.

Identifikace strategických objektů v daných kategoriích a prioritách disponujících nezávislým

zdrojem elektrické energie a minimální doby, po kterou jsou pro tyto objekty nezávislé dodávky

zajištěny.

Stanovení potřeb pro dodávky elektrického výkonu nezbytné pro zajištění nebo obnovu provozu

strategických objektů v rámci daných priorit.

Definice typových situací ve formě scénářů výpadku dodávek elektrické energie různého rozsahu

v závislosti na různých druzích příčin.

Výše uvedený postup, který je dále rozveden v textu níže tedy není možné označit za ucelený přístup

k zajištění energetické odolnosti, a to mimo jiné s ohledem na to, že důraz je kladen zejména na

oblast elektroenergetiky. V tomto ohledu byl však zvolen postupný proces, kdy v návaznosti na

provedení kategorizace a prioritizace strategických objektů a definici typových scénářů výpadku

dodávek elektrické energie bude možné určit další návazné kroky.

4.1 Identifikace strategických objektů důležitých pro chod státu, kraje, případně obce

Příslušný hasičský záchranný sbor kraje provede ve spolupráci se zástupci příslušného krajského

úřadu a ostatními subjekty identifikaci strategických objektů, jimiž jsou objekty klíčové pro chod

státu, kraje nebo obce z hlediska zajištění základních životních potřeb obyvatelstva a bezpečnosti.

Kategorizaci strategických objektů včetně zařazení do příslušné oblasti uvádí Tabulka č. 1. Objekty

by tedy měly být rozděleny minimálně do kategorií uvedených v tabulce.

Kategorizaci strategických objektů je nutné vnímat do značné míry pouze jako návodnou. Pokud na

území kraje existují objekty důležité pro chod státu, kraje nebo obce, které nelze zařadit do žádné

z uvedených kategorií, měly by být uvedeny nad rámec identifikovaných objektů a případně také

kategorií, a naopak pokud určité objekty nejsou pro území kraje relevantní, není nutné tyto objekty

zohledňovat. Tato kategorizace by však měla být v maximální možné míře zohledněna pro zajištění

jednotného přístupu a pro zaručení celistvosti a porovnatelnosti získaných informací.

-8-

Tabulka č. 1: Kategorizace strategických objektů

Kategorie Odborná oblast Strategické objekty

Energetika

Elektroenergetika Dispečinky, výrobny elektřiny, elektrické stanice

Teplárenství Dispečinky, zdroje tepelné energie, předávací stanice, rozvodné tepelné zařízení

Plynárenství Dispečinky, kompresorové, předávací a regulační stanice, zásobníky plynu, uzávěry

Sektor ropy a ropných produktů

Dispečinky, rafinérie, objekty společností MERO a ČEPRO, čerpací stanice pohonných hmot včetně čerpacích stanic dopravců

Kolektorové sítě Kolektorové sítě Dispečinky

Vodní hospodářství

Úprava vody a zásobování pitnou vodou

Vodojemy, úpravny vody

Distribuce vody Dispečinky a další objekty provozovatelů vodohospodářské infrastruktury

Distribučně kritické manipulační uzly

Čerpací a přečerpávací stanice, manipulační uzly

Nakládání s odpadními vodami

Čistírny odpadních vod, čerpací stanice na přečerpávání odpadních vod

Zdravotní a sociální péče

Zdravotnická zařízení

Objekty poskytovatelů lůžkové péče (v nichž je poskytována akutní, následná nebo dlouhodobá péče), polikliniky, hemodialyzační centra (pokud nejsou součástí nemocnice), rehabilitační ústavy pro imobilní pacienty, transplantační kliniky (pokud nejsou součástí nemocnice), dětské domovy pro děti do 3 let věku, hospice, objekty Státního zdravotního ústavu

Zařízení sociální péče

Domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, týdenní stacionáře, azylové domy, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domy na půl cesty, chráněné bydlení

Ostatní Státní ústav pro kontrolu léčiv, lékárny

Nouzové služby

Hasičský záchranný sbor Krajská operační a informační střediska, územní odbory, stanice

Policie ČR Operační střediska, krajská ředitelství, územní odbory, obvodní oddělení

Vězeňská služba Věznice

-9-

Zdravotnická záchranná služba

Zdravotnická operační střediska (včetně záložních pracovišť), výjezdové základny

Integrovaný záchranný systém

Prvky analogové a digitální komunikace

Městská policie Operační střediska městské a obecní policie

Ostatní subjekty zahrnuté do krizového nebo havarijního plánu kraje

Objekty právnických a podnikajících fyzických osob plnících opatření z krizového plánu a objekty, s nimiž je smlouva o spolupráci při zajištění opatření ochrany obyvatelstva (např. nouzové ubytování a stravování)

Ostatní jednotky požární ochrany

Požární zbrojnice jednotek sborů dobrovolných hasičů a požární stanice podnikových jednotek zařazených do plošného pokrytí kraje

Krematoria a kafilerie Krematoria, kafilerie

Doprava

Železniční doprava

Významné železniční stanice, dispečinky významných dopravců (např. České dráhy), dispečinky a trakční napájecí stanice Správy železniční dopravní cesty, signalizační zařízení, tunely

Silniční doprava

Významná autobusová nádraží, dispečinky významných dopravců (např. ČSAD, ICOM), dispečinky správy a údržby silniční infrastruktury (např. Ředitelství silnic a dálnic, Technická správa komunikací), Národní dopravní informační centrum, významné prvky inteligentních dopravních systémů a kooperativních inteligentních dopravních systémů, tunely

Letecká doprava Letiště, letecká pozemní zařízení

Městská hromadná doprava v elektrické trakci

Dispečinky, linky metra, tramvají a trolejbusů, měnírny dopravních podniků

Průmysl Průmyslové provozy Objekty, v jejichž okolí je stanovena zóna havarijního plánování

Veřejná správa Státní správa

Objekty ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy a organizačních složek státu, skladů státních hmotných rezerv, skladů civilní ochrany a úložišť radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva, sídla krajských hygienických stanic, sídla laboratoří Státní veterinární správy ČR, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, objekty finančních a celních úřadů

-10-

Samospráva

Krajské úřady a magistrát Hlavního města Prahy (včetně krizových štábů a záložních pracovišť), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (včetně krizových štábů), obecní úřady, úřady městských částí a obvodů

Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství Objekty s technologií pro nakládání s odpady

Školství Školská zařízení zařazená v krizových plánech

Školská zařízení určená vyhláškou č. 281/2001 Sb., dětské domovy, domy dětí a mládeže, gymnázia, střední odborné školy, učiliště, základní školy, mateřské školy

Zemědělství a potravinářství

Chov zvířat Velkochovy

Výroba potravin Významné mlékárny, pekárny, mlýny, masokombináty, mrazírny

Distribuce potravin Velkokapacitní sila, velkosklady potravin, objekty zařazené v krizových plánech

Komunikační a informační systémy

Technologické prvky pevné sítě elektronických komunikací

Centra řízení a podpory sítě, řídící, mezinárodní a tranzitní ústředny, datová centra

Technologické prvky mobilní sítě elektronických komunikací

Centra řízení a podpory sítě, ústředny, základnové řídící jednotky sítě pokrývající strategické lokality, základnové stanice sítě pokrývající strategické lokality, datová centra

Technologické prvky sítí pro rozhlasové a televizní vysílání

Vysílací zařízení pro šíření televizního nebo rozhlasového signálu určených pro informaci obyvatelstva za krizových situací, řídicí pracoviště provozu, datová centra

Technologické prvky pro satelitní komunikaci

Hlavní pozemní satelitní přijímací a vysílací stanice, infrastruktura pro evropský globální navigační družicový systém, pozemní řídící a komunikační střediska

Technologické prvky pro poštovní služby

Centrální a regionální výpočetní střediska, střediska centrálního snímání a úložiště dat, sběrné přepravní uzly, řídicí a mezinárodní pošty, poštovní dopravní infrastruktura

Finanční služby Finanční služby Významné objekty peněžních ústavů

Jedním z hlavních účelů kategorizace strategických objektů a následného vytvoření seznamu těchto

objektů na území kraje je jejich identifikace a získání informací, na základě kterých je možné tyto

objekty přednostně napájet. V tomto směru hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s krajským

úřadem vytvoří kategorizovaný seznam strategických objektů za dané území včetně určení jejich

priorit, který je projednán bezpečnostní radou kraje a předán provozovateli příslušné distribuční

soustavy, jímž je následně zohledněn při aktualizaci plánovací dokumentace a respektován při řešení

krizové situace související s výpadkem elektrické energie, potažmo při obnově dodávek elektřiny.

-11-

Dalším z účelů je identifikace výkonové potřeby pro objekty v dané prioritě, na základě které je

možné určit minimální počet výrobních zdrojů pro zajištění dané priority, respektive minimální

dodávku ze zdrojů mimo území daného kraje, případně i mimo území ČR, kterou je nutné disponovat

pro zachování (obnovení) zásobování dané priority. Důležité je v neposlední řadě také získat

informace o objektech disponujících nezávislými zdroji energie, respektive identifikovat tyto objekty

v rámci jednotlivých kategorií, a zjistit parametry těchto zdrojů a informace ohledně zajištění jejich

provozu, včetně časového intervalu, po který jsou schopny poskytovat náhradní dodávku elektrické

energie, což by následně umožnilo určit, jaká část těchto objektů a do jaké míry je takto dobrovolně,

nebo povinně na výpadek elektřiny již připravena a vybavena. Na základě toho by pak bylo možné

stanovit standard, který by měl případně být legislativně, nebo nelegislativně ukotven.

Součástí kategorizace strategických objektů na území kraje budou i prvky kritické infrastruktury,

které se na tomto území nacházejí. Pro získání relevantních informací je v tomto případě nutná

součinnost na ústřední úrovni, kdy hasičský sbor kraje ve spolupráci s krajským úřadem zpracuje

návrh seznamu prvků kritické infrastruktury pro zařazení mezi strategické objekty, který postoupí

prostřednictvím Ministerstva vnitra, respektive Generálního ředitelství Hasičského záchranného

sboru ČR, ke konzultaci jednotlivým odvětvovým ministerstvům, která následně získání příslušných

informací k prvkům kritické infrastruktury zajistí.

4.2 Určení priorit zásobování strategických objektů elektřinou

Příslušný hasičský záchranný sbor kraje přiřadí ve spolupráci se zástupci příslušného krajského úřadu

k jednotlivým objektům prioritní stupně, s ohledem na závažnost dopadů případného přerušení

dodávek elektrické energie a potřebnou rychlost obnovení dodávky elektrické energie. Kategorizace

strategických objektů uvádí i řadu objektů, které jsou potenciálně důležité, ale jejichž funkce není

bezprostředně ohrožena krátkodobým výpadkem (v řádu hodin, maximálně jednotek dnů). Toto by

také mělo být zohledněno v postupu určení priorit. Cílem je, aby stupně nejvyšší priority zahrnovaly,

co nejmenší počet strategických objektů, což relevantním způsobem indikuje jejich důležitost

s ohledem na pořadí při obnově dodávek elektřiny, případně jejich zapojení do ostrovního provozu.

Prioritizace strategických objektů by měla vycházet především z definic jednotlivých prioritních

stupňů, které uvádí Tabulka č. 2. Při určování priorit by tak měla rozhodovat zejména závažnost

dopadů výpadku dodávky elektrické energie strategickému objektu. Prvky kritické infrastruktury by

tedy neměly být automaticky zařazovány do první priority.

Tabulka č. 2: Priority z pohledu zásobování elektrickou energií

Priorita Popisy

1. stupeň

Objekty, u nichž přerušení dodávek elektrické energie vyvolá

bezprostřední ohrožení lidských životů či zdraví, bezprostřední hrozbu

hromadného úhynu zvířat ve velkochovech (např. drůbežárnách), narušení

dodávek pitné vody, narušení produkce základních potravin, významné

narušení bezpečnosti nebo nevratné škody na životním prostředí.

2. stupeň Objekty, u nichž přerušení dodávek elektrické energie vyvolá s delším

časovým odstupem ohrožení lidských životů či zdraví, hrozbu hromadného

-12-

úhynu zvířat ve velkochovech, narušení čištění nebo přečerpávání

odpadních vod, narušení bezpečnosti, vysoké škody na majetku nebo

závažné škody na životním prostředí.

3. stupeň Objekty, u nichž přerušení dodávek elektrické energie vyvolá značné škody

na majetku nebo má zásadní omezující vliv na chod společnosti.

4. stupeň

Objekty, u nichž přerušení dodávek elektrické energie má omezující vliv na

chod společnosti nebo je účelné je vést v seznamu z jiných relevantních

důvodů.

U jednotlivých priorit je nutné identifikovat všechny příslušné objekty a určit jejich nároky na

dodávku elektrické energie, a to jak se zahrnutím případné další zátěže, kterou by bylo nutné spolu

s těmito objekty napájet, tak i bez této zátěže. Za každou prioritu (respektive za nejvýznamnější

priority) je dále nutné souhrnně určit výkonové nároky umožňující stanovit velikost dodávaného

výkonu nezbytnou pro obnovení dodávky elektrické energie těmto objektům. V rámci jednotlivých

priorit je také třeba identifikovat objekty disponující nezávislými zdroji elektřiny a jejich podíl v rámci

těchto priorit, především potřeby návazného určení standardů a jejich případných dopadů.

V návaznosti na prověření reálných možností zajištění prioritních dodávek elektřiny strategickým

objektům je dále možné v odůvodněných případech výše uvedené prioritní stupně dále rozdělit na

pod-stupně (např. stupeň 1 může být rozdělen na pod-stupeň 1.1 a 1.2 apod.).

4.3 Rozsah informací o strategických objektech a postup jejich získání a nakládání s nimi

V návaznosti na identifikaci strategických objektů, které jsou nezbytné pro zajištění základních

funkcí na území kraje v případě rozsáhlého výpadku elektrické energie, je nezbytné získat základní

informace o strategických objektech, které jsou nutné pro jejich provoz.

V tomto ohledu budou prostřednictvím MV GŘ HZS osloveny příslušné ústřední orgány státní správy

s žádostí o poskytnutí informací o prvcích kritické infrastruktury, které spadají do gesce daného

ústředního správního úřadu a které byly zařazeny mezi strategické objekty identifikované na základě

postupu uvedeného v kapitole 4.1. Získání informací je důležité zejména s ohledem na zjištění

vzájemné provázanosti prvků kritické infrastruktury, případně jejich prioritizaci v rámci jednoho

subjektu kritické infrastruktury a zajištění energetické odolnosti (existence náhradního zdroje

elektrické energie, jeho výkon apod.). Tabulka č. 3 uvádí možnou strukturu dotazníku, který

obsahuje základní informace o daném prvku kritické infrastruktury.

Příslušný hasičský záchranný sbor kraje si současně vyžádá a shromáždí stejné údaje pro ostatní

určené strategické objekty, které nepatří mezi prvky kritické infrastruktury, a to na základě zmocnění

stanoveného v § 15 a § 15a č. 240/2000 Sb.

Přehled strategických objektů může obsahovat celou řadu „citlivých“ údajů, a proto je minimálně

nezbytné brát zvláštní zřetel na uvážené zacházení, a to zejména při jeho zpracování, aktualizaci,

manipulaci či distribuci. V tomto směru by měl příslušný hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti

s příslušným krajským úřadem zvážit, zda je vhodné a účelné označit tento přehled, nebo jeho část

jako zvláštní skutečnost podle krizového zákona, či postupovat v souladu s platným zněním zákona

č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

-13-

Tabulka č. 3: Dotazník k zajištění energetické odolnosti strategických objektů

Organizace

Objekt/prvek KI

Umístění/název objektu nebo prvku KI

Adresa objektu/prvku KI

Kontaktní osoba: jména, tel. spojení Osoba zodpovědná za fungování objektu nebo prvku KI, např. správce budovy apod.

Souřadnice objektu/prvku KI GPS souřadnice

Minimální výkon potřebný pro chod klíčových činností objektu/prvku KI

Náhradní zdroj objektu/prvku KI ANO/NE; „pokud ano, jaký typ apod.“

Výkon náhradního zdroje objektu/prvku KI

Délka provozu (na základě vlastní zásoby PHM)

Spotřeba náhradního zdroje objektu/prvku KI

Smlouva o zajištění dodávek PHM ANO/NE; „pokud ano, s kým apod.“

Kapacita zásobníku PHM (v litrech)

Druh PHM „BA, NM s obsahem Bio, NM tř. 2“

Umístění nádrže „suterén, patro, volně v terénu apod.“

Příjezd pro autocisternu „definovat omezení v kontextu zavážky“

Velikost autocisterny „definovat omezení v kontextu zavážky“

Velikost vpustí do nádrže „klasická pistole - malovýdej, vnitřní průměr hrdla v mm, případně rychlospojka“

Požadovaná délka hadice „od autocisterny k nádrži“

Existence přípojného bodu objektu nebo prvku KI pro připojení náhradního zdroje

ANO/NE, uvést bližší specifikaci

Indikace prioritního stupně

Poznámka

S výše uvedeným je také spojena problematika zpracování krizových plánů krajů, pro jejichž efektivní

zpracování je potřebná znalost lokalizace prvků kritické infrastruktury, které se na území kraje

nacházejí a dodatečné informace o těchto prvcích.

Výstupem kategorizace strategických objektů a určení priorit zásobování elektřinou by měl být

seznam strategických objektů na území kraje obsahující minimálně tyto informace (viz Tabulka č. 5

v příloze):

název objektu;

adresa objektu;

priorita (1. - 4. stupeň);

kategorie a odborná oblast (viz Tabulka č. 1);

indikace, zda se jedná o prvek kritické infrastruktury (ano/ne);

výkonové bezpečnostní minimum/rezervovaný příkon v kW (pokud se liší, uvést obě hodnoty)

kontaktní osoba a kontaktní údaje (jméno, tel. spojení);

souřadnice objektu;

disponibilita náhradního zdroje objektu (ano/ne);

délka provozu v hodinách (na základě vlastní zásoby náhradního zdroje objektu);

přípojný bod (umístění).

-14-

4.4 Definice scénářů výpadku a obnovy dodávek elektrické energie

Provozovatel přenosové soustavy by měl ve spolupráci s příslušným provozovatelem distribuční

soustavy připravit typové scénáře výpadku a obnovy dodávek elektřiny, v souladu s havarijními

plány, pro dané území včetně předpokladů těchto scénářů. V případě potřeby mohou být scénáře

rozděleny na dílčí varianty. Hlavní typové situace by měly být navrženy ze strany provozovatele

přenosové soustavy v závislosti na řešeném území a s respektováním panevropských, potažmo

regionálních, scénářů elektroenergetických krizí definovaných sdružením evropských provozovatelů

elektroenergetických přenosových soustav ENTSO-E ve spolupráci s těmito provozovateli.

Pro jednotlivé typové scénáře/situace by měl být odhadnut čas potřebný pro obnovení dodávky

elektrické energie do distribuční soustavy a zároveň celkový čas obnovy napájení postiženého

území. Tabulka č. 4 uvádí očekávaný výstup analýzy scénářů obnovy napájení.

Tabulka č. 4: Výstup analýzy scénářů výpadku a obnovy napájení

Scénář Varianta Podání napětí z PS Obnovení dodávky z DS Celkový čas obnovy

5 Nástroje pro zajištění energetické odolnosti

Nástroj Analýza strategických objektů

Podrobnosti

V jednotlivých kategoriích (energetika, kolektorové sítě, vodní hospodářství, zdravotní a sociální péče, nouzové služby, doprava, průmysl, veřejná správa, odpadové hospodářství, zemědělství a potravinářství, komunikační a informační systémy, školství a finanční služby) identifikovat strategické objekty jako prvky klíčové pro chod státu, krajů a obcí a určit priority pro zásobování těchto objektů elektrickou energií.

Analyzovat elektroenergetické nároky a připravenost jednotlivých strategických objektů na zajištění náhradních dodávek elektrické energie z hledisek možnosti jejich napájení a také disponování vlastním náhradním zdrojem, včetně určení doby, po kterou je náhradní zásobování zajištěno vzhledem k zásobám paliva, případně maziva, a smluvnímu zabezpečení jeho dodávek.

Sdílet všechny získané informace s relevantními subjekty veřejné správy1 pro potřeby dalších prací při zajišťování energetické odolnosti.

Gesce MV GŘ HZS ČR, HZS krajů

Spolupráce Ústřední orgány státní správy, krajské úřady

Termín 30. 6. 2021

1 Všechny získané informace by měly vzájemně sdílet primárně Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru a Ministerstvo průmyslu a obchodu a vždy příslušný Krajský úřad a příslušný Hasičský záchranný sbor kraje, tedy subjekty veřejné správy zodpovědné za řešení oblastí krizového řízení a energetiky.

-15-

Nástroj Scénáře výpadku dodávek elektrické energie

Podrobnosti

V odvětví elektroenergetiky definovat, v úzké spolupráci s držiteli licencí na provoz přenosové soustavy a distribučních soustav, pro území jednotlivých krajů typové situace, a to ve formě typových scénářů výpadku dodávek elektrické energie různého rozsahu v závislosti na různých druzích příčin, jako je porucha, živelní událost, teroristický útok včetně vícenásobného, zavlečení poruchy ze zahraničí, či mezinárodní krize, a pro tyto situace určit postup a odhadnout dobu obnovy dodávek elektřiny se zohledněním regionálních specifik.

Sdílet všechny získané informace s relevantními subjekty veřejné správy pro potřeby dalších prací při zajišťování energetické odolnosti.

Gesce MPO

Spolupráce Držitelé licencí na provoz přenosové soustavy a provoz distribučních soustav

Termín 30. 6. 2021

6 Návazné kroky

Po získání všech relevantních informací na základě analýzy strategických objektů a definici scénářů výpadku dodávek elektrické energie, tedy v období po roce 2020, bude možné pro zvýšení energetické odolnosti provést zejména následující návazné kroky:

MPO provede společně s relevantními subjekty vyhodnocení souhrnných informací a určení

výkonové potřeby v dané prioritě v jednotlivých krajích. Toto vyhodnocení by následně mělo

s přihlédnutím k definovaným scénářům výpadku dodávky elektrické energie umožnit stanovení

případného standardu pro zajištění náhradního napájení a potřeby využití ostrovních provozů.

MPO provede společně s relevantními subjekty vyhodnocení souhrnných informací o zajištění

strategických objektů náhradním zdrojem elektřiny, což by mělo umožnit doporučení, případně

legislativní stanovení povinnosti zabezpečení náhradního zdroje v dané prioritě se stanovenou

zásobou paliva nebo připravenosti k připojení dodaného náhradního zdroje.

MPO použije tyto informace k případnému určení hodnoty bezpečnostního standardu v oblasti

přiměřenosti výrobních kapacit a případnému splnění požadavků, které vyplývají z evropské

legislativy, přičemž se jedná zejména o nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové

připravenosti v odvětví elektroenergetiky.

Držitelé licencí na provoz distribučních soustav zohlední získané informace při aktualizaci

plánovací dokumentace (regulační plán, vypínací plán, frekvenční plán, plán obnovy).

-16-

Seznam použitých zkratek

DS distribuční soustava

GŘ HZS Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru

HZS Hasičský záchranný sbor

KI kritická infrastruktura

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

MV Ministerstvo vnitra

NCER Nařízení Komise (EU) 2017/2196

PHM pohonné hmoty

PS přenosová soustava

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Kategorizace strategických objektů ............................................................................... 8 Tabulka č. 2: Priority z pohledu zásobování elektrickou energií ....................................................... 11 Tabulka č. 3: Dotazník k zajištění energetické odolnosti strategických objektů ............................... 13 Tabulka č. 4: Výstup analýzy scénářů výpadku a obnovy napájení ................................................... 14 Tabulka č. 5: Seznam strategických objektů ...................................................................................... 17

-17-

Příloha

Tabulka č. 5: Seznam strategických objektů

Název

objektu

Adresa

objektu Priorita

Kategorie a

odborná

oblast

Prvek KI

Bezpečnostní

minimum /

rezervovaný

příkon [kW]

Kontaktní

osoba a

kontaktní

údaje

Souřadnice

objektu

Náhradní

zdroj

objektu

Délka

provozu [h] Přípojný bod