PAMĚŤ, KÓD A TEXT VÍT GVOŽDIAK vit.gvozdiak@upol.cz

Katedra obecné lingvistiky FF UP Sémiotická skupina ČSKI

DEFINICE PAMĚTI?

(1) Paměť a vzpomínka (2) Kolektivní a individuální (3) Paměť a historie

(4) Metafyzická a distribuovaná

Wertsch, James V.: Collective Remembering. Semiotica 173, 2009, s. 233–247.

[T]he members of a group share a representation of the past […] because they share the same basic set of semiotic resources.

Wertsch, James V.: Collective Remembering. Semiotica 173, 2009, s. 240.

PAMĚŤ JAKO TRVÁNÍ

Kultura je mechanismus vytvářející texty + soubor těchto textů

Paměť jako trvání (1) kódu a (2) textu

Lotman, Jurij Michajlovič – Uspenskij, Boris Andrejevič: O sémiotickém mechanismu kultury. In: Glanc, T. (ed.) Exotika. Výbor z prací tartuské školy. Brno: Host 2003 [1971], s. 36–58.

KULTURA JAKO KÓD A TEXT

(1) Kultura kódu opozice uspořádaný – neuspořádaný aktivní a expanzivní

spíše kritik než spisovatel (2) Kultura textu opozice správné – nesprávné vymezující vlastní hranice spíše spisovatel než kritik

KÓD

je sociální a sdílený Viz např. Halbwachs, Maurice: On Collective Memory. Chicago – London: The University of Chicago Press 1992 [1941, 1952].

obecný a univerzální

Srov. psychoanalýza vs psychologie Connerton, Paul: How societies remember. Cambridge: Cambridge University Press 1989, s. 28.

KÓD

je translační proces.

(1) kvantitativní nárůst

(2) re-strukturace (zvýraznění, hierarchie) (3) vyloučení, zapomínání

Lotman, Jurij Michajlovič – Uspenskij, Boris Andrejevič: O sémiotickém mechanismu kultury. In: Glanc, T. (ed.) Exotika. Výbor z prací tartuské školy. Brno: Host 2003 [1971], s. 41–42.

KÓD JE EKONOMICKÝ

Jazyk primární modelující systém poskytuje intuitivní pocit řádu

převádí nekonečný svět předmětů a událostí do uzavřeného světa jmen

Jazykový kód je souborem relevancí. Jackendo-, Ray: Foundations of Language. Brain, Meaning, Grammar, Evolution. Oxford: Oxford University Press 2003.

Connerton, Paul: How Modernity Forgets. Cambridge: Cambridge University Press 2009.

KÓD JE NEVĚDOMÝM

souborem implicitních pravidel.

Priming – nevědomý proces, který nám v případě vnímání nějakého stimulu usnadňuje/zrychluje rozpoznání stimulu pozdějšího

Kahneman, Daniel: Thinking , Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux 2011.

STUDIUM POST FACTUM

Paměť/kulturu je možné studovat pouze post factum, tj. metajazykově.

Kód jsou záblesky něčeho, co bylo vždy již přečteno, viděno, učiněno, prožito. Barthes, Roland: S/Z. Praha: Garamond 2007, s. 39.

TEXTOVÁ MNOHOST

Relevantní kód vs redundnatnost řečového materiálu Gasparov, Boris: Speech, Memory, and Meaning. Intertextuality in Everyday Language. New York – Berlin: De Gruyter Mouton 2010.

paměť jako text

TEXT

(1) koheze (2) koherence (3) informativnost

(4) akceptabilnost (5) intencionalita (6) situační determinovanost (7) intertextualita de Beaugrande, Robert – Dressler, Wolfgang: Introduction to Text Linguistics. London: Longman 1981.

TEXT JAKO MÉDIUM

je extenze lidského těla. McLuhan, Marshall: Understanding Media: The Extensions of Man. London: Taylor and Francis Group 2001 [1964].

veškerou kulturní produkci je možné chápat jako textové extenze

Je technologie neutrální extenzí paměti?

ORÁLNÍ A TYPOGRAFICKÉ

kultury uplatňují odlišné textové strategie trvání paměti.

Ong, Walter J.: Technologizace slova. Mluvená a psaná řeč. Praha: Karolinum 2006.

Lurija, Aleksandr: O historickém vývoji poznávacích procesů. Praha: Academia 1976.

STRATEGIE TRVÁNÍ

(1) Opakování je hlavním mechanismem orální paměti; typogra/e je podmínkou experimentu

(2) Orální poznání je empatické a situační; typogra/e dekontextualizuje a objektivizuje (3) Homeostáza je vlastností orality; život v nerovnováze je typogra/cký

Univerzální strategií trvání je vyprávění?

Story, projection, and parable do work for us; they make everyday life possible; they are the root of human thought; they are not primarily — or even importantly — entertainment.

Turner, Mark: The Literary Mind. New York – Oxford: Oxford University Press 1996.

Eco, Umberto: Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře. Praha: NLN 2001.

DĚKUJI

vit.gvozdiak@upol.cz