náhoda j m - web.natur.cuni.cz nahoda... · nÁhoda a nutnost jacques monod v zrcadle naší doby...

Click here to load reader

Post on 28-Sep-2018

236 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

  • Nhoda a NutNostJacques MoNod v zrcadle Na doby

  • Prce Katedry filosofie a djin prodnch vd Prodovdeck fakulty Univerzity Karlovy v Praze

    Svazek 9

    Editoi: Tom Hermann & Karel Kleisner

  • NHODA A NUTNOSTJacques Monod v zrcadle na doby

    Sbornk stat

    Uspodal Anton Marko

    Pavel Mervart 2008

  • Jacques Monod, Le hasard et la ncessit Editions du Seuil, 1973Translation Zdenk ek, Zdenk Neubauer, Anton Marko (Nhoda a nutnost), 2008 Anton Marko (Nobelovsk pednka), 2008

    ISBN 978-80-86818-66-5

    Podkovn: Tato prce vznikla v rmci een vzkumnho zmru CTS MSM 0021620845. eiteli tohoto programu jsou autoi AM, ZN a M. Z prostedk programu byl hrazen peklad dla J. Monoda, podpoeny nklady vydn celho sbornku a zsti vyplcena mzda uvedench eitel. FC dkuje Vzkumnmu zmru

    MM 0021620858.

  • 9

    Charakteristiky autor

    Cvek Boris (1976), postdoktorand na stavu lkask chemie a biochemie Palackho Univerzity v Olomouci. Vystudoval anorganickou chemii (Ph.D. 2006), nyn se pesunul do oblasti na rozhran molekulrn biologie (proteasom) a designu novch liv proti rakovin. Zrove je externm doktorandem na katede filosofie a djin prodnch vd PF UK a zabv se souasnmi diskusemi okolo instrumentalismu.

    Cvrkov Fatima (1966), vystudovala molekulrn biologii a genetiku na Prodovdeck fakult UK v Praze. Po tyletm psoben v oblasti molekulrn genetiky kvasinek na stavu molekulrn patologie ve Vdni (Ph.D. 1995) pesdlila na katedru fyziologie rostlin PF UK, kde se vzkumn i pedagogicky vnuje bunn biologii rostlin a bioinformatice; v r. 1996 vydala vod do praktick bioinformatiky.

    eCh radek (1974), pracuje na katede eskho jazyka Filozofick fakulty Ostravsk univerzity. Vystudoval esk jazyk, obanskou vchovu a historii. Pot uil na zkladn kole a zabval se didaktikou etiny. V souasn dob se vnuje analzm jazyka v teoretickm a metodologickm rmci tzv. instannch jazykovch model (usagebased grammar) zaloench na zkoumn jazykovch korpus.

    droBnk Jaroslav (1929), emeritn profesor biofyziky Prodovdeck fakulty UK; vystudoval na tto fakult mikrobiologii, vedl oddlen biofyziky, pednel na Michigansk sttn univerzit bio

  • 10

    Charakteristiky autor

    fyziku. Vedl laborato biochemie polymer na stavu makromolekulrn chemie AVR, byl editelem Biotechnologickho stavu UK.

    Jaro FiliP (1982), postgraduln student na katede filosofie a djin prodnch vd PF UK. Vystudoval finann a pojistnou matematiku na katede pravdpodobnosti a matematick statistiky na Matematickofyzikln fakult UK. Pozdji se piklonil ke studiu dla R. Dawkinse a A. Portmanna.

    kov ladislav (1932), profesor emeritus biochemie, Prodovdeck fakulta Univerzity Komenskho v Bratislav. Vystudoval biochemii na Prodovdeck fakult UK v Praze, zaloil katedru biochemie na prodovdeck fakult Komenskho univerzity v Bratislav, kde se jeho tm zabval biochemickou genetikou kvasinek. Po r. 1970 z katedry proputn, vnoval se mj. psychiatrii a vzkumu na stavech AV. Po listopadu 1989 byl 9 msc slovenskm ministrem kolstv a pot byl a do rozpadu federace v diplomatickch slubch. Dnes se zabv kognitivn biologi. len Slovensk akademick spolenosti a Uen spolenosti R. Kniha: Prrodopis komunizmu. Anatmia jednej utpie (2007). marko anton (1949), docent na Prodovdeck fakult UK v Praze. Vystudoval bunnou biologii a pracoval v oblasti energetickho metabolismu. Od r. 1994 vnuje vtinu aktivit teoretick biologii a filosofii ivota. Pracuje na katede filosofie a djin prodnch vd. Knihy Povstvn ivho tvaru (1997), Tajemstv hladiny hermeneutika ivho (2000) a popularizujc knky Beruky, andl a stroje (s J. Kelemenem, 2004), ivot melkv (s T. Dakem, 2005), Star povsti (po)zemsk (s L. Hajnalem, 2007). Spolueditor Rdlovch Djin biologickch teori (2006).

    MoNod Jacques (19101976), viz Miscellanea, s. 395396.

    neuBauer Zdenk (1942), profesor emeritus na Prodovdeck fakult UK v Praze. Vystudoval biologii a filosofii na Prodovdeck a Filozofick fakult UK v Praze. Pracoval v molekulrn biologickm a mikrobiologickm vzkumu. 19821990 mimo akademickou sfru; 1990 zaloil na Prodovdeck fakult katedru filosofie a d

  • 11

    Charakteristiky autor

    jin prodnch vd, kterou nkolik let vedl. Zabv se filosofi ivota a filosofi vdy. Bohat publikan innost, z posledn doby napklad: O svatm Frantiku aneb zrozen ducha novovku (2006), O potku, cest a znamen as (2007), Skryt pravda zem. ivly jako archetypy ekologickho mylen (s T. krdlantem, 2004), Golem a dal pbhy o kabale, symbolech a podivuhodnch setknch (2002), Biomoc (2002).

    imnek miChal (1976), vystudoval historii na Filozofick fakult UK v Praze a djiny prodnch vd na Prodovdeck fakult te univerzity. Psob jak odborn pracovnk na katede filosofie a djin prodnch vd Prodovdeck fakulty UK a na oddlen pro djiny vdy stavu soudobch djin AV R. Zabv se djinami 19. a 20. stolet v socilnm a kulturnm kontextu v eskch zemch a nkdejm eskoslovensku.

    vCha marek (1966), na Prodovdeck fakult MU v Brn vystudoval obor molekulrn biologie a genetika, teologii studoval v Olomouci a v Bruselu. V roce 1996 se stal katolickm knzem. V letech 1997 a 2000 se astnil dvou vprav na Antarktidu. V roce 2002 il est msc v trapistickm kltee SeptFons ve Francii. Je pednostou stavu etiky na 3. lkask fakult Karlovy univerzity v Praze a souasn administrtorem ve farnosti Lechovice u Znojma. Na Fakult socilnch studi v Brn vede semin zabvajc se vztahem kesanstv a environmentln etiky. Publikuje v ad odbornch i populrnch periodik, zabv se tmaty evolun biologie a lkask i environmentln etiky. Je autorem knih Tanc skly, est cesta, Nvrat ke stromu ivota a Posledn zem.

  • obsah

    Charakteristiky autor 9vod editora 15Jaques MonodNhoda a NutNost. PoJednn o Prodn

    FilosoFii modern Biologie 27Pedmluva 311. Podivn objekty 352. Vitalismy a animismy 493. Maxwellovi dmoni 654. Mikroskopick kybernetika 775. Molekulrn ontogeneze 916. Nemnnost a jej rozvracen 1057. Evoluce 1198. Hranice 1339. Krlovstv a temnota 149Dodatky 163Poznmky 171Literatura 186

    autorsk lnky 189Fatima Cvrkovmonodova BiologiCk vChodiska: ZBv nCo

    i Po tyiCeti leteCh? 191Ladislav Kovnutnos a nhoda v ultimtnom storo.

    variCie na Jednu tmu JaCquesa monoda 213Jaroslav Drobnkad JaCques monod: Nhoda a NutNost 249

  • Boris Cvekve vd Jsme vdy Prv na Zatku. monod

    Z Pohledu deweyovskho instrumentalismu 261Michal imnekvZPomnky na eugeniCkou budoucNost (NeJeN)

    J. MoNoda 279Radek echmonod a Chomsky 291Filip JaroPostult oBJektivity a monodova totalita 305Marek VchaBeZdomovCem na PeriFerii svta 321Zdenk Neubauerlinern Biologie 337

    misCellanea 393JaCques monod: strun ivotoPis 395

    Anton Markomonod Pro laiky 397Jacques MonodnoBelovsk Pednka: od enZymov adaPtaCe

    k alosteriCkm PeChodm 403Z. Neubauer, E. Koutecknekrolog: k mrt JaCquesa monoda 429J. DrobnkreCenZe: PoZnmka ke kniZe J. monoda

    ChanCe and neCessity 433reJstk 441

  • 15

    vod editora

    Kdyby se patilo opatit editorsk vod poetitjm titulem, nadepsal bych ho otzkou: Cizinci ve vlastnm dom? Nasthujemeli se do starho, avak funknho domu, obvykle se pli netrpme otzkou, odkud se n dm vzal, ani ns nezajm, kdo a kde vyrobil okna i cihly, a u vbec ne, kdo vynalezl prvn obydl. A to byl kdokoliv, byl tady dve ne my. Jiste nepochybujeme o tom, e kdybychom se vynasnaili, odhalme, kdo byl stavitel a jak mysly ho vedly k tomu, e dal na stechu viku s korouhvikou. Kdyby ns to zajmalo, meme se snadno doptrat teba jak se dl omtka nebo jak je to zazeno v Temeln, aby k nm teklo 220 volt. Podobn se to m se tak s pravidly it: bez velkho ptan dbme pravidel a pkaz a jejich nedodren zhusta i sankcionujeme. Prost narodili jsme se do svta plnho naich spolublinch, do st jejich a postupn i na kultury a do tradic, kter jsou nam domovem.

    V rmci vtiny kultur domov bvalo zvykem podobn vahy dothnout a k nezpochybovanmu zvru, e je zde Nkdo, kdo ns do naeho domova uvedl, postavil nm ho a peje nm, abychom se v nm ctili; k tomuto elu vydal i soubor dobrch rad a nazen a vyaduje jejich plnn. Z tto vry vychz v 17. stolet i novovk vda sta se zast do dl jejch zakladatel: pro n byl bh svta jednoznan zakotven v Bohu, kter je dobr, domov nm postavil s lskou a tak, e pravidla, ktermi se dil, jsou univerzln, nemnn a nmi navc odhaliteln. Z toho pak plynul vstup do praxe: poznnm onch zkonitost se budeme moci spolupodlet, pravda, v malm, na Jeho dle. Tak, jako se nezajmme o spoustu detail ve vlastnm dom, ale v principu nm nic nebrn zjistit,

  • 16

    vod editora

    kde se tam vzala rovka a pro svt, tak i v poznvn svho irho domova, Jeho dla, se nm dn meze nekladou. Svj domov lpe poznme a budeme ho moci i mnit.

    Osvcenstv tuto pohodlnou animistickou kotvic pedstavu odstranilo, a tm se ped ddici latinsk kultury otevela temn propast, as nebo ds z otzky, kde jsme se tu vzali. Filosofie existencialismu tento postoj vyjd naplno. J.P. Sartre ve znm pednce z r. 1945 pe:1 Existencialista si [] mysl, e je velmi stsujc, e Bh nen, protoe spolu s nm miz veker monost vyst z nebe njak rozumn hodnoty []; nikde nen psno, e je njak dobro, e je teba bt poestn, prost proto, e se nachzme jen na rovni lid. [] Opravdu, ve je dovoleno, jestlie Bh nen, a v dsledku toho je lovk oputn, protoe ani v sob, ani vn sebe nenalz dnou monost neho se zachytit. [] Nikdy nebude mon nco vysvtlovat odkazovnm na jakousi danou a nemnnou lidskou pirozenost; jinak eeno, dn determinismus neexistuje, lovk je svobodn, lovk je svoboda. A na jinm mst (53): [J]estlie jsem odstranil Boha Otce, je nanejv zapoteb mt nkoho, kdo by hodnoty vynalzal [], ci, e vynalzme hodnoty, znamen jen toto: ivot nem a priori dn smysl. ivot nen nim ped tm, ne ho ijete; avak na vs zle, abyste mu dodali njak smysl, a hodnota je ten smysl, kter si vyberete.

    Vzva, se kterou se lze ztotonit a pln se j oddat. Avak kdy se to dothne do krajnosti, vyvodme snad, e existence ivota a lovka je nco tak extrmn nepravdpodobnho, e to a zavn nehorznost? Nae slo padlo v Monte Carlu, k Jacques Monod (s. 138), Sartrv souasnk a spoluoban. Tmto prizmatem tme i znmou pas o lidech jako bezdomovcch plcajcch se po periferii lhostejnho vesmru (s. 157). Jestli lid nevezmou vci do vlastnch rukou, budou se takto bez cle potulovat i nadle. Svt nesm bt nadn tvr aktivitou jaksi sm, to by patrn v tehdejm (koneckonc i dnenm) mylenkovm klimatu zavnlo vitalismem nebo njakm podobnm kacstvm. Odvrhnemeli vechny druhy animismu, vypad to, e jedinou alternativou je sterilita.

    Tm se dostvme k hlavnmu protagonistovi tohoto sbornku. Nebudu se zde rozepisovat o jeho ivot a dle: v sti Miscellanea najde ten Monodv (19101976) ivotopis, nobelovskou ped

    1 esky: Sartre JP (2004) Existencialismus je humanismus. Praha: Vyehrad, s. 2324.

  • 17

    vod editora

    nku (1965), nekrolog a tak strunou nalejvrnu; z toho si jist uin slun obraz o tto klov postav povlen vdy. Jen pipomenu, e Nobelovu cenu nedostal za existencialistickou filosofii, ale za tzv. operonov model genovch regulac, dky ktermu se vznamnm zpsobem zaslouil o vznik molekulrn biologie. Tento sbornk se vak zabv jeho dlkem Nhoda a nutnost vydanm v r. 1970,2 v dob, kdy jeho vdeck dlo bylo u vcemn uzaveno, a autor se v nm vydv daleko za hranice svho oboru. Ostatn prv proto je zajmav pro ns jeho vdeck pnos u mezitm dvno zlidovl v peetnch uebnicch, stal se vdeckm folklorem a dn sbornk nepotebuje. Nhoda a nutnost je vak svdectvm nejen o jedn odnoi vdy, ale tak o dob, kdy se rodila. Snad dovol i vyznat se lpe v dob na, kter z toho vzela.

    Jako ddic velkch tradic svho nroda vyznv Monod kartezinsk svtonzor spovajc v mechanick podstat svta a ve ve, e existuje zkladn rove popisu tohoto svta, na kter u se vyskytuj jen nemnn objekty jistch kvalit, plus vztahy mezi tmito objekty. Z tto rovn povstvaj lpe eeno krystalizuj vechny ostatn projevy svta: od galaxi pes iv bytosti vetn lovka a jeho kultury je z n vyloiteln pln vechno. Zde je Monod doma, z tto platformy pomh budovat molekulrn biologii. Povimnme si hned, e ve svt nov zakldan vdy nen dovolen vznik nieho novho, co by se nedalo odvodit od zkladn rovn. Proto Z. Neubauer ve svm pspvku me konstatovat, e molekulrn biologie je renesanc kartezinsk vdy pot, co na ni u pestala vit fyzika.

    Naprosto lhostejn svt se tedy mechanicky plaho odnikud nikam; ve by bylo v naprostm podku nebt on rulety, sla z Monte Carla: je zde ivot, evoluce a jsme tu my. Jeliko ivot novinky bezesporu vynalz a m evoluci, nutno jej njak smit s molekulrn biologi a to prv Monod in ve sv knize. Sna se najt pinu evoluce v deterministickm svt, odhalit, jak se j podailo obrtit ipku asu (s. 122). Nutno upozornit, e s maximln

    2 Zhy (1971) vyel i autorizovan anglick peklad. Proto i pedkldan esk vydn vznikalo jako peklad z anglitiny snze seenete pekladatele. Konfrontovali jsme vak peklad vtu po vt s francouzskm originlem (a nkdy docela asli).

  • 18

    vod editora

    spornost zde najdeme mylenky, je se staly populrnmi o pr let pozdji dky autorm, jako je R. Dawkins. Poctiv sil vychzejc ze ctihodnch tradic francouzskho novovku.

    Monod vak jde dl, ne kam sahaj hranice jeho vdy. Jeto jsme se tu objevili v dsledku nepedstaviteln nhody, cokoliv budeme dlat, je vc na nikomu nemusme skldat ty. Bylo by vak dobr odvodit i zdvodnit tak kategorie jako morlka i tst psn vdecky, odvodit a zdvodnit si takto cestu, kterou se chceme ubrat. My sami, protoe nikdo ns odedneka nepovede za ruiku, my musme osvdit dosplost a odpovdnost pi budovn domova. I zde by se s nm dalo souhlasit, pak vak tene zanou obchzet rozpaky. Star animistick tradice budovan po 2,5 tiscilet je v oividnm rozporu s vdeckm poznnm, a proto je nutno ji odhodit i s vekerm balastem, lpnm na hodnotch zakoennch v tto tradici. Zddn dm a almara po babice najednou nejsou dost dobr a lep bude vechno a po posledn hrnek objednat u architekta. (Take se nabz jet jin titul pro tento mj vodnk: Ji nikdy na ramenou obr!) Jak daleko mme jt, zda mme teba odvrhnout i pirozen jazyky, Monod nek, ale je hodn radikln.

    A kdy neme stavt na tradici, mus vybudovat Utopii jak jinak, na psn vdeckch zkladech. Jako socialista ovlivnn Sartrovm existencialismem navrhuje vystavt u konen ten prav socialismus zaruujc tst pro kadho (a zadnmi vrtky se mu pak do tto Utopie navrac eugenika a podobn racionalistick pokouen). V prvn ad samozejm mus doloit, pro tak obludn zkrachoval podobn pokus marxist. Odpov: proto, e vychz z dialektiky, formy animismu, msto aby se dil vdeckou vrou mechanistickou. Nejlpe snad charakterizuje paradoxy Monodova postoje znm citt, kter se jako motto objevuje v mnoha pracch (s. 33): Skromnost slu vdci, ale nikoli u mylen, kter zastv a je mus hjit. Vtina citujcch i ten mu rozum tak, e vdec se m snait ve v pokoe a skromnosti o pravdu odetenou z prody, kdy ji vak jednou nalezne, tak si za n stoj proti vem odnom pavdc, arlatn i jen lid drcch se selskho rozumu. Sm jsem tomu takto po cel lta rozuml. Kdy se vak podvme ble na kontext on vty, zjistme, e poselstv cittu je jin: vdec m bt skromn a pokorn ohledn sv vdy, ale vedle toho mus hjit Pravdu. Nikoli vak tu vdeckou, objektivn, to se rozum jaksi samo sebou, ta to ani

  • 19

    vod editora

    nepotebuje ale pravdu nahldnutou, dalo by se ci zjevenou, zkrtka: doktrnu, ideologii, svtov nzor. Jednm slovem, vdec m hjit svj svtonzor jako kad jin lovk (nemus to bt zrovna to, co ns v mld uili jako vdeck svtov nzor). Jako by se vize, kter nem s vdou nic spolenho, stvala cennj tm, e ji vyslovuje vdec, ten to pece mus vdt nejlpe. A te si to dejme dohromady s vdeckou objektivitou, tedy nestrannost!

    * * *

    Pro se dlo dostv k eskmu teni tak pozd a pro vbec po tolika letech? Pro u ns nevylo do roku 1990, je z ve uvedenho zejm. koda, e se Monod tak obul do animistickho dialektickho materialismu; kdyby tak byl nsledoval Sartra v jeho pozdjm pklonu k marxismu, mohli jsme ho zde mt esky u v sedmdestch letech. Takto jsme se o knize dozvdali jen nepmo, z recenz a polemik v vodncch vdeckch asopis (j ji etl a nkdy zatkem let osmdestch). Petiskujeme v Miscellanech jeden dobov dokument: Drobnkovu recenzi ve Vesmru z roku 1977. Sledujme (a my star si pipomeme), k jak slovn ekvilibristice se musel autor recenze uchlit, chtlli eskmu teni zpstupnit prost sdlen, e kniha je a o em e je (a stejn to trvalo 7 let). Pro vak knka nevyla hned po roce 1990, je zhadou. Asi jsme se mlo starali. Vzpomnm na nkolik dost od rznch nakladatel, co bychom tak doporuili vydat z odkazu vdeck minulosti: na prvnm mst seznamu snad pokad stl Darwin a jeho Vznik druh (naposledy vyel esky v r. 1953 a u se ho nedostvalo) a hned po nm, na nkterm z pednch mst, byla tak Nhoda a nutnost. S Darwinem se to ostatn tak dost vleklo a vyel teprve na sklonku roku 2007, po dlouhch 54 letech; v zvsu tedy nabzme i Monoda.

    Darwin je ovem klasik a navc za rok bude mt kulat vro; pro vak Monod? Je kniha vbec jet aktuln? Pro jsme se vlastn najednou zaali o jej vydn starat sami? Jiste se musela vytvoit atmosfra, kdy jsou lidi a jsou i penze, ale dvod je hlub a hlavn zajmavj a nalhavj. Knka vyla v r. 1970, v dob, kdy dnen kormidelnci svtov biologie zakldali sv laboratoe nebo prv studovali. Stala se pro n klasikou, ba pmo knonem; dodnes se podle n, i alespo na jejm pozad biologie vyuuje a populari

  • 20

    vod editora

    zuje; je pinejmenm standardem, k nmu se nov pidv, koriguje a uvd na pravou mru, k emu se vztahuje. Tm, e je text krtk a tiv, se stal ve vech ohledech katechismem on vdecky i spoleensky bouliv doby a peetl ho tenkrt snad kad i ten, kdo jinak pedtm ani pozdji o dnou filosofii nezavadil. Do takovch nedotench mysl se d nalt katechismln moudro nejsnadnji ven a vemi uctvan biologick guru snad v, o em mluv, a tak jako zbon nsledujeme jeho metody molekulrn biologick, pevezmeme i svtonzor. Nerozpakuje se dt slovo filosofie do titulu svho pojednn, a pesto obsahu spisu nainec rozum; srovnejme s nesrozumitelnmi blboly filosof z povoln, kterm tedy rozumt nelze vbec. (e filosofie tak d poctivou prpravu, to takovm tenm obvykle nedojde.) Vida, jak je ve najednou snadn, kdy to konen vezme do ruky nainec a vysvtl to po naem! A toto moudro dodnes vru psob, a dokonce se mnoz ct bt povolni hrt roli jeho zastnc a vrozvst, ani pronikli do zkrut filosofickho mylen.3

    Nevte? A je nm pkladem nsledujc ryvek z dennho tisku;4 autor vyjaduje sv rozhoen nad tm, e znm americk psycholog S. Grof dostal u ns v r. 2007 Cenu Vize 2000 to je vak na tomto mst podrun.5 Povimnme si msto toho dikce: Podle poznatk prodnch vd, pstovanch (dosud?) v badatelskch stavech a vyuovanch ve kolch, je lovk spolu se svm vdomm soust vyvjejc se biosfry, a tud podlh prodnm zkonm. Holotropn zitky lze vysvtlit jako halucinace pi chemicky naruen innosti (otrav) mozku. dn poznatky o svt nelze zskvat mimosmyslovou cestou, tedy bez informanho kanlu ve

    3 Kniha vak psobila i na druhou stranu kulturnho spektra: neetli ji jen vdci jako jedinou filosofii: humanitn vdci a filosofov z n zase erpali sv jedin pouen o biologii. Bez ohledu na hodnocen jejho myslitelskho poselstv si z n pak odnesli, e vda u povahu ivota poznala, ve vysvtlila, e zkrtka po faktick strnce je u ve jasn e je to zkrtka tak.

    4 . Zlatnk: Grof ingnoruje prodn vdy. Lidov noviny 12. jna 2007. Jist nebv zvykem ve sborncch, jako je tento, polemizovat s efemernmi novinovmi lnky, tento je vak kvintesenc veho, na co bych chtl tene upozornit. Neodolal jsem.

    5 Grofovo dlo sice neznm, vm vak, e cena je udlovna uznvanm vdcm, kte pesto nevhali dt se i jinmi cestikami ne vdou vylapanmi, uznvanmi i vbec vdeckmi; o to vc pak obohatili neodbornou veejnost a prohloubili pirozenou zkuenost.

  • 21

    vod editora

    doucho do mozku. Nic takovho se ani empiricky nikdy neprokzalo. Odporuje to veker lidsk zkuenosti. Pokud by tomu pece jen bylo tak, jak ns u Grof, ml bych se kupkladu bt, e nkdo mimosmyslov zjist slo mho tu a vybere tun konto? ili bychom ve velice zmatenm svt. Takovm bchorkm fakticky nikdo nev, a si navenek hls cokoli.

    Prvn vta mrn ml: o tom, e jsme soust svta (biosfry), vme z kadodenn zkuenosti, nepotebuj ns o tom pouovat dn prodovdn stavy (a ani to nedlaj). Jak z toho vyplv ono a tud, je rovn zhadou, a u vbec nevm, jak prodn zkony lze odvodit z faktu existence biosfry. Lid si stavli domy, padali ze strom a rodili dti i v dobch, kdy zde dn vda se svmi zkony nebyla, nebo i byla, ale vysvtlovala produ jinak ne my dnes. Tedy lovk nepodlh zkonm, kdy na nm vak budeme vdecky ovovat platnost dnes zastvanch vdeckch pravd (zkon), zjistme, e plat. Gravitan zkon ovme snadno, jist biochemick, genetick, anatomick i dal zjitn rovn. Kdy to ve udlme, zbude nm spousta ivotnch projev, ke kterm vda nem co ct (nedostv se zkon) a moude ani nek, jen pi jejich vkladu obas dojde i na vzpomenutou vru. Jako otravu mozku lze jist vysvtlit holotropn zitky, ale tak zamilovanost nebo skutenost, e nkdo hls nesmysly. Dokzat to nememe, srovnvme jen se situacemi, kdy se v laboratoi jistmi postupy daly vyvolat jist stavy, napklad e pokusn osoba splvala s kosmickm vdomm, pociovala intenzivn lsku i rlivost, anebo blbolila. Analogie, nic vc jist dobe podloen. Take profesor Grof teba ani prodn vdy neignoruje, jednodue je ke sv prci nijak nepotebuje tak jako vtina psycholog se spolh spe na vlastn zkuenost a tradici svho oboru.

    Vrame se vak k naemu ryvku. Pisatel se rozohuje a hls nzory, kter u jsou jen a jen vc jeho vry a s vdou moc spolenho nemaj. On sm by se asi pohoril, kdybychom mu tvrdili, e v ivot vbec nikdy nic nevymyslel, e na nic nepiel, pouze papoukoval to, co mu pinesly do mozku jeho smysly. Co e to odporuje veker lidsk zkuenosti: snad to, e lid obas i mysl a pijdou na nco novho, ani by jen opakovali to, co svmi smysly olzli z uebnic? Tuto tzv. teorii odrazu bude dnes sotvakdo zastvat v takto naivn form, a empiricky se dokzat ned u vbec. Avak podle autora nevit v ni pr odporuje nejen vdeck, ale

  • 22

    vod editora

    dokonce veker lidsk zkuenosti. To by tak hrlo, aby lid obas mysleli, ba i vymysleli! Mj sarkasmus je clen: autor je pedsedou spolku, kter byl zaloen za elem hjen vdy ped pavdami a jinmi druhy nevdy. kaj si Spolek skeptik, ale zd se, e jejich hlavn zsadou je nenechat se zviklat ve ve. Takto je teba uznvanho svtovho odbornka hodit do jednoho pytle s podvodnmi liteli, proutkai, profesory filosofie a jinmi mystiky a blouznivci. Nemohu si pomoct, i z toho zatuchl Monodv dech a duch vdeckho nboenstv, kterm autor lnku a mnoz z jeho generace naichli v on dob.

    Pi podobnch vkonech ze strany vdc mohou filosofov a humanitn vdci jen pokrit rameny. Ne, e by nebylo co kritizovat v humanitnch vdch a ve filosofii ale takto kupansky? Dovolte, i my mme svou dstojnost a nco snad vme!

    Zd se mi, e se jaksi pestalo rozliovat mezi vdou a moudrost a my vdci si zanme nrokovat, e mimo vdu moudrosti nen. A teba ani nen, ale vda sama me bt i jin ne takto ploe demagogick a vejde se do n mnohem vc: me pipustit, e sm svt nen mechanick ani dialektick, ale pouze tvr, a to na vech svch rovnch, take mluvit o t zkladn se stane nevdeckou povrou. Kdy u jsem zase jednou zabedl do svho zvyku snet na hromadu citty, dejme zaznt vrokm jinho druhu od vdc, kte, doufejme, pln posln Monod pro dal generaci, a in tak uvlivji a moudeji. Vybrm z Knihy Tet kultura,6 kter mapuje nzory nkterch vdch postav svtov vdy. Kosmolog Lee Smolin tam k: Za nejdleitj mylenku, kter stoj za rozvojem fyziky a kosmologie ve 20. stolet, povauji to, e vci nemaj vnitn vlastnosti na elementrn rovni; veker vlastnosti jsou o vztazch mezi vcmi. To je zkladn mylenka Einsteinovy obecn teorie relativity, ale m mnohem del historii; sah pinejmenm a k Leibnizovi, filozofu 17. stolet, kter se stavl proti Newtonovm pedstavm o prostoru a ase, protoe Newton bral prostor a as jako nco absolutnho, zatmco Leibniz se snail je chpat pouze jako rzn strnky vztah mezi vcmi. (s. 289) A jet Smolin v souvislosti s Monodovm bezdomovcem na prahu vesmru: Zaal jsem vit, e tento problm je rovn spojen se dvma zkladnmi otzkami, o nich lid u

    6 esky Brockman J (2008) Tet kultura. Za hranice vdeck revoluce. Praha: Academia.

  • 23

    vod editora

    mnoho let pemtaj: Pro jsou fyzikln zkony a podmnky ve vesmru tolik speciln, e je dky nim vesmr vhodn pro existenci ivch vc? S n je pak tsn spjata dal otzka: Pro je ve vesmru tak dlouho po jeho vzniku takov mnostv struktur? Dokonce i kdy pomineme zhadu vzniku ivota, je pozoruhodn, e msto aby n vesmr peel do uniformnho a nudnho stavu tepeln rovnovhy, vyvinul se do stavu, kter je naplnn strukturou a komplexnost doslova v kadm mtku, od subjadernho po kosmologick. (s. 289)

    Autorem poslednho cittu je Paul Davies, a ten rovnou tne do biolog: Tm se na okamik, a biologov pestanou splat fyzikm za to, e opustili redukcionismus. V souasn chvli jsou biologov siln a evangelikln redukcionistit a jakkoli nznak ze strany fyzik, e lovk by mohl sejt z cesty striktnho redukcionismu, m tendenci vyvolvat u biolog kritick poznmky. Jsem pesvden, e biologov maj sklon k nestupnosti a redukcionismu, jeliko se ve svm zkladnm dogmatu stle ct ponkud nejist, zatmco fyzikov maj pro svj obor u ti sta let bezpench zklad, take si mohou ve svch spekulacch o komplexnch systmech dovolit bt trochu svobodomysln. Doufm, e se dokm toho, jak se tento kulturn pedl mezi obma skupinami v ptch deseti a dvaceti letech rozplyne, aby spolu mohli tito vdci navzjem komunikovat stejnm jazykem. (s. 309) [] Dnes jsme svdky velmi zvltnho kazu: zatmco fyzikov m dl vc uznvaj dleitost pohledu na kolektivn, organizan a kvalitativn rysy komplexnch systm a uznvaj, e tyto systmy maj sv vlastn zkony, pravidla a kvality, kter jsou stejn fundamentln jako zkladn stice, z nich je tento svt sloen, biologov se ubraj pesn opanm smrem, pehnan podlhaj redukcionismu a povauj ivot za pouhou sbrku jednotlivch stic, kter na sebe nhodn vzjemn psob slepmi a bezelovmi silami. (s. 310)

    Nemli by biologov, poueni Darwinem, stt v ele novho vdeckho pochopen svta? M cenu setrvvat na pozici jaksi ultrapuritnsk sekty neustle kdrujc nejrznj hereze? Zejmna tu herezi z nejstranjch, prohlaujc, e iv je iv, kdy pece u vichni vme, e ivot nen nic ne epifenomn fyziklnch a chemickch proces. Vzv, kter ped nmi stoj po odvratu od animismu, lze elit i jinak ne existencialisticky, la Monod. Nen radno zavrhnout jen tak mahem veker poznn vky akumulovan v civilizaci, vdy na nm stoj tak n dnen svt i se svou vdou, a si to neuvdomuje. A to je dobe. Kovv a Neubauerv pspvek v tomto sbornku a ns ponouknou pemlet tmto smrem. Nejde pece o to odvrhnout Boha zakladatel vdy a pitom

  • 24

    vod editora

    zachovat jej deistick zklad. Fyzikov z nho u vystoupili, a tak bychom jejich pokus mli vzt na vdom a onm nic ne, zaklnadlem tak oblbenm u zakladatel jejich oboru, se u jednou pestat ohnt. Monodovo dlko k tomu skt skvlou platformu k odrazu.

    * * *

    Tolik antimonodovsk vloka, a znovu se vynouje s novou silou otzka: pro tedy Monod? Cel poin vychz z Katedry filosofie a djin prodnch vd na Prodovdeck fakult UK v Praze. kolem tto nestandardn katedry, pleitostn nm pipomnanm kolegy z ostatnch kateder, je mj. vtpovat studentm jist minimln povdom o metodologii vdy a o epistemologii teorii poznn. Peovat, aby jejich jedinm zdrojem vdomost o vd a jejm vvoji nebyly vodn kapitoly v uebnicch zhusta opsan z uebnic mnohem starch. Monodv text se pro tyto didaktick ely pmo nabz: je krtk, tiv a otevr adu ohromn zajmavch tmat. Ano, zastaral: proto jsme povaovali za nutn vydat text formou sbornku a obklopit jej adou vysvtlujcch koment. V prvnm iku jsou komente inn formou poznmek v textu. Poznmky technickho rzu jsem vkldal pod ru a jsou uvedeny inicilami AM, aby byly k odlien od poznmek autorovch. Rozshlej poznmky a komente jsme s F. Cvrkovou zaadili jako poznmky na konci Monodova textu (od str. 171); jsou prbn slovny arabskmi slicemi. Jsme za jejich znn odpovdni, neznamen to vak, e jsme si ve vymysleli adu z toho jsme asimilovali smyslovou cestou z mnohch konzultac s kolegy.

    V druhm voji stoj autorsk lnky zaazen do tohoto sbornku. Sem se k m velk radosti podailo zskat ti autory, kte jsou pmmi pamtnky monodovsk doby a tak se cel ivot s Monodem i s duchem monodismu potkali: J. Drobnka, L. Kove a Z. Neubauera. ten tak zskv plastick vhled do vvoje vdy za uplynulch 40 let (a dle), optikou t dosti rozdlnch osobnost. Ostatn pspvky jsou od autor mladch, reflektuj Monoda spe z perspektivy dnen doby a asto komentuj jen vybran pase jeho dla. F. Cvrkov mapuje, co z biologickch znalost Monodovy doby sneslo test asu a co je pekonno; B. Cvek reaguje na filosofick

  • 25

    vod editora

    zklady dla, R. ech postavil svj pspvek na Monodovch nzorech na jazyk (ostatn ovlivnnch N. Chomskym); M. imnek reaguje na autorovy eugenick pedstavy; F. Jaro si vm Monodovy verze darwinismu; a konen M. Vcha komentuje dlo optikou biologa a katolickho kesana. Vem autorm dkuji za vzornou spoluprci a (tm) dochviln dodrovn dohodnutch termn. Sbornk uzavraj Miscellanea pibliujc Monoda a jeho dobu. K bibliografii: Seznamy literatury ponechvm v jednom celku s textem kadho z autor. U pekladu Monodovy knihy jsem doplnil jeho vlastn odkazy a tam, kde existuje esk verze, odkazuji i na ni; navc je rozen o odkazy z poznmek

    Tato kniha je u 9. svazkem ady Amfibios, ve kter vychzej dla na katedry a kter vychz p nakladatelstv Pavel Mervart. Kdy km p, tak to tak mnm. Jako dobr duch za stle mohutnj postavou pana nakladatele stoj pan Tereza Horkov, kter m zsluhu na tom, e nae texty nejene jsou napsny esky, ale e vty v nich jsou (obvykle) tak nositelkami smyslu. Podkovn jim!

    Anton Marko, nor 2008

  • Jacques Monod

    Nhoda a NutNost PoJednn o Prodn FilosoFii

    modern Biologie

    Peklad z anglitiny Zdenk ekPeklad lektorovali, s francouzskm originlem konfrontovali Zdenk Neubauer a Anton Marko Poznmkami opatili Anton Marko a Fatima Cvrkov

  • Vechno, co na svt existuje, je plodem nhody a nutnosti.Dmokritos1

    V onom pronikavm okamiku, kdy se lovk obrac ke svmu ivotu, Sisyfos vracejc se ke svmu balvanu uvauje o tto ad nijak nesouvisejcch akc, je se stv jeho osudem, vytvoenm jm samm, propojenm ped zraky jeho pamti a vbrzku zpeetnm jeho smrt. A tak, pesvden o lidskm pvodu veho lidskho, slepec, kter chce vidt a kter v, e noc nem konce, je neustle na pochodu. Balvan se neustle val.

    Opoutm Sysifa na pat hory! lovk vdycky nachz sv bm. Avak Sysifos nm vtpuje vy vrnost, je popr bohy a zved balvany. I on soud, e ve je v podku. Ten vesmr, jen napt u nem dnho pna, mu nepipad ani neplodn, ani marn. Kad zrnko toho kamene, kad nerostn zblesk hory zahlcen noc samy o sob vytvej njak svt. Samo snaen dostat se na vrchol sta zaplnit lidsk srdce. Musme si pedstavit, e Sysifos je tasten.

    A. Camus, Mtus o Sisyfovi, 1995, 1656

  • 31

    Pedmluva

    Biologie zaujm ve vdch postaven zrove okrajov i stedn. Okrajov protoe iv svt je jen nepatrnou a velmi zvltn soust vesmru sotva kdy studium ivch bytost odhalilo obecn zkony uplatniteln i mimo biosfru. Jeli vak ambic veker vdy dobrat se objasnn vztahu lovka k vesmru, jak sm vm, pak mus bt biologii propjeno stedn postaven. Je ze vech obor jedinm, kter se sna co nejpmji smovat k jdru problm, je se mus vyeit, ne budeme schopni formulovat lidskou pirozenost jinak ne metafyzicky.

    dn jin vda nen pro lovka tak vznamnou. dn nepispla tak vrazn k formovn modernho mylen, a u v oblasti filosofick, nboensk i politick: vechny tyto oblasti hluboce a rozhodn ovlivnil pchod evolun teorie. I kdy byla fenomenologick hodnota evolun teorie zvrem 19. stolet obecn akceptovna, tebae cel biologii dominovala, pesto zstvala jakoby odkzan na pozdj dobu a ekala na podrobn propracovn fyzikln teorie ddinosti.2 Ped ticeti lety* se nadje, e bude takov teorie brzy k dispozici, zdla iluzorn i pes spchy v klasick genetice. Dnes se nm j dostv v podob molekulrn teorie genetickho kdu. Teorie genetickho kdu tu m bt chpna v irm smyslu, jen nezahrnuje pouze pojmoslov tkajc se chemick struktury a penench informac, ale tak molekulrnch mechanism pro vyjadovn tchto informac morfogeneticky a fyziologicky.

    AM: Kniha vyla 1970, odkazy tohoto druhu nutno tedy vztahovat ke konci let edestch.

  • 32

    Jacques Monod

    Takto definovan teorie genetickho kdu ustavuje samotn zklady biologie. To samozejm neznamen, e se z n daj dedukovat sloit struktury a funkce organism, nebo dokonce e jsou vdy pmo analyzovateln na molekulrn rovni. (Ani v chemii nelze vechno pedpovdat i objasovat kvantovou teori, je nepochybn vekerou chemii prostupuje.)

    I pesto, e molekulrn teorie kdu dnes a jist ani v budoucnu nebude moci pedpovdt a objasnit celek biosfry, pedstavuje nyn obecnou teorii ivch systm. Ped pchodem molekulrn biologie nic takovho ve vdeckm poznn neexistovalo; a do t doby se na tajemstv ivota mohlo v podstat pohlet jako na principiln nepstupn. V dnen dob u bylo mnoh odhaleno. Zdlo by se proto, e dnes, kdy u se veobecn vznam a dsledky teorie chpou a oceuj i mimo zk okruh specialist, by takov vznamn udlost urit mla mt velik dopad na souasn mylen. Doufm, e pedkldan studie k tomu pispje. Ne abych se vak obral dkladnm pehledem obsahu modernho mylen v biologii, pokoum se radji vyloit formu jeho klovch pedstav a poukzat na jejich logick vztahy s jinmi mylenkovmi oblastmi.

    Od souasnho vdce je nemoudr, pouijeli v kninm titulu (nebo jen v podtitulu) vrazu filosofie, by i prodn: chceteli si vyslouit pezravho, pinejlepm blahosklonnho pijet od ostatnch vdc a filosof, nen nieho vc zapoteb. Mm jedinou omluvu, ale myslm, e legitimn: je to povinnost, kter vdce silnji ne kdy jindy sama o sob nut, aby svou disciplnu chpali v rozshlejm rmci souasn kultury; s vyhldkou na obohacovn tto kultury nejen odborn vznamnmi poznatky, ale i tm, co snad mohou vnmat jako lidsky dleit mylenky, je vyvstvaj z jejich speciln zjmov oblasti. Obas me nov svtlo na star problmy vrhnout pouh neotelost novho pohledu (a toho se vd dostv).

    Jiste je poteba vyhbat se jakmukoliv propojen mezi mylenm, kter vda podncuje, a vdou samou. Prv tak je ale nezbytn dovst do dsledk zvry vdou autorizovan, aby tak zjevily svj pln vznam. Je to obtn cvien a netvrdm, e jsem se s nm vyrovnal bez chyby. Piznvm rovnou, e v nsledujcm textu nen psn biologick st nikterak pvodn: jen jsem shrnul to, co jsem pokldal za ustaven pedstavy v souasn vd. Je pravda, e srovnvn pokroku a vbr pklad, je se nabzej, odr m

  • 33

    Nhoda a nutnost

    osobn sklony, a tak nkter vznan kapitoly biologie nejsou ani zmnny.3 Zdrazuji proto, e se toto pojednn nesna pedloit biologii v cel jej i. Jde o oteven pokus o extrakci kvintesence molekulrn teorie kdu. Za ideologick zobecnn, kter jsem se z n odvil dedukovat, jsem samozejm zodpovdn vhradn j sm. Asi se vak nemlm, kdy eknu, e by s tmito interpretacemi tam, kde nepesahuj epistemologick hranice, vtina souasnch biolog souhlasila. Musm vyhlsit plnou odpovdnost tak za etick a nkdy za politick nzory, kter jsem vyjdil a nechtl se jim vyhnout, by by se mohly nezamlen stt zhoubnmi, naivnmi i pehnan ctidostivmi. Skromnost slu vdci, ale nikoli u mylen, kter zastv a je mus hjit. Opt jsem si jist, e se ocitm v pln shod s tmi dnenmi biology, jejich prce stoj za nejvy pozornost.

    Biology musm snan podat o shovvavost za strnky, kter je pekvap suchoprn samozejmm objasovnm, a nebiology zase za suchost jinch strnek, kter jsou vnovny nevyhnutelnmu technickmu zzem. Nkterm tenm snad pes tyto pote pomohou dodatky. Ml bych vak asi zdraznit, e je me vynechat kad, kdo nem potebu pmo se potkat s chemickmi reliemi biologie.

    Tyto vahy vyrstaj z cyklu Robinsovch pednek, kter se uskutenily na Pomona College v Kalifornii. Chci podkovat pedstavitelm tto koly za to, e mi poskytli pleitost prozkoumat ped velmi mladm a dychtivm posluchastvem urit tmata, kter jsem dlouho povaoval za ltku k promlen, ale nikoliv k vuce. Uveden tmata byla rovn jdrem kurzu, kter jsem pednel na Collge de France bhem akademickho roku 196970. Jde o skvlou a vzcnou instituci, je svm lenm obas dovoluje zajt za striktn hranice jejich povinnost a kompetenc. Za to budi chvla Guillaumu Budovi a krli Frantikovi I.*

    AM: Velik francouzsk humanista G. Bud pesvdil v r. 1529 krle, aby zaloil kolu, kter byla pmou pedchdkyn dnen Collge de France.

  • 35

    1. Podivn oBJekty

    PiroZen a uml

    Rozdl mezi umlmi a pirozenmi objekty se nm vem jev bezprostedn a jednoznan jasn. Kmen, eka, hora nebo mrak jsou objekty pirozen. N, kapesnk, auto jsou objekty uml, artefakty.* Z bliho pohledu se vak tento rozdl nejev ani bezprostedn, ani psn objektivn. Vme, e n byl vyroben lovkem a k uit, kter si jeho vrobce pedstavil pedem. Zhmotuje pedem existujc mysl, jen mu dal vzniknout, a jeho tvar vysvtluje funkce, je jsme od nj oekvali jet ped vyrobenm. Zcela jinak je tomu u eky nebo kamene, o nich vme, nebo se tak domnvme, e je modelovala jen voln hra fyziklnch sil, jim nememe pisuzovat dn zmr, tj. projekt. Pokud ovem pijmeme zkladn pedpoklad vdeck metody, toti e je proda objektivn, nikoliv projektivn.4

    Prv pes vztah k na vlastn innosti vdom a projektivn, zmrn a clen posuzujeme my, tvrci artefakt, pirozenost i umlost danho objektu. Je vak vbec mon pomoc objektivnch a obecnch kritri definovat charakteristiky umlch objekt, produkt vdom zmrn innosti, oproti pirozenm objektm vyplvajcm ze svvoln hry fyziklnch sil? Aby byla jistota o naprost objektivit zadanch kritri, bylo by urit nejlep poloit si otzku, zda by se nedal napsat program, jen by potai umonil odliit uml objekt od pirozenho. 5

    V doslovnm smyslu, tj. jde o produkty lidskho umn i dovednosti.

  • 36

    Jacques Monod

    Takov program by mohl mt adu velmi zajmavch uit. Pedpokldejme, e na Venui i na Marsu m brzy pistt kosmick sonda. Co me vc fascinovat ne otzka, jestli sousedn planety jsou nebo v minulosti byly obydleny inteligentnmi bytostmi schopnmi plnovit innosti? Abychom to zjistili, budeme muset ptrat po jejich vrobcch a umt je rozpoznvat, jakkoli odlin by mohly bt od naich. Vzhledem k naprost neznalosti takovch bytost a projekt, kter s jejich pomoc mohly vyvstat, by n program musel vyuvat pouze velmi obecn kritria, zaloen vlun na struktue a podob zkoumanch objekt, bez jakhokoli vztahu k jejich ppadn funkci.

    Je zejm, e se nabzej dv vhodn kritria: (a) pravidelnost a (b) opakovn. Pomoc prvnho z nich by se program snail vyut skutenosti, e pirozen objekty vytepan hrou fyziklnch sil nemaj skoro nikdy jednoduchou geometrickou stavbu typu plochch povrch, pmch hran, pravch hl i pesn soumrnosti, zatmco u artefakt takov znaky nachzme bn, tebae jen piblin nebo okrajov.

    Rozhodujcm by vak bylo zejmna kritrium opakovn. Stle se opakujc homologick artefakty mnn ke stejnmu vyuit vce nebo mn vrn odrej zmr svho tvrce. V tomto ohledu by byl objev poetnch exempl dobe definovanho tvaru vznamn.

    Toto jsou ve strunosti obecn pouiteln kritria. Je vak teba upesnit, e objekty zvolen ke zkoumn by mly mt makroskopick, nikoliv mikroskopick rozmry. Makroskopickmi se rozum rozmry miteln, eknme, v centimetrech, mikroskopickmi ty bn vyjadovan v angstrmech (1010 m). Uveden podmnka je nutn, protoe v mikroskopickm mtku by ml lovk co do inn s atomovmi a molekulrnmi strukturami, jejich prost a opakovan geometrie by zjevn poukazovaly nikoli na vdom a racionln zmr, nbr na zkony chemie.6

  • 37

    Nhoda a nutnost

    skal kosmiCkho Programu

    Nyn pedpokldejme, e program mme a postavil se stroj. Abychom si provili jeho spolehlivost, nejlep bude vyzkouet ho na pozemskch objektech. Pedstavme si tedy, e stroj sestrojili experti z maransk NASA touc objevit produkci artefakt na Zemi. Maransk korb pistane teba v lese nedaleko Prachova. Zazen prohl dva druhy nejnpadnjch objekt v okol: budovy v Prachov a blzk pskovcov skaln ve. Pouije kritri pravidelnosti, geometrick jednoduchosti a opakovn a bez obt rozhodne, e skly jsou objekty pirozen a domy artefakty.

    Pak se stroj zam na men objekty a prozkoumv njak oblzky, a spolu s nimi nalz i jaksi krystaly, teba kemene. Podle stejnch kritri by ml samozejm usoudit, e zatmco oblzky jsou pirozen, kemenn krystaly pedstavuj objekty uml. Takov zvr zejm ukazuje na njakou chybu ve struktue programu. Chybu, kter m navc zajmavou pinu: jestlie krystaly pedstavuj dokonale definovan geometrick tvary, pak proto, e jejich makroskopick struktura pmo odr prostou a opakovanou mikroskopickou strukturu atom i molekul, kter je vytvej. Jinmi slovy, krystal je makroskopickm vyjdenm mikroskopick struktury. Chyba, kter by se konec konc mla dost snadno eliminovat, protoe vechny mon krystalick struktury jsou nm znm.

    Pedpokldejme vak te, e stroj zane zkoumat jin druh objektu: hnzdo divokch vel. Tam by oividn nael vechny znmky naznaujc uml pvod: jednoduch a opakovan geometrick struktury plstv a bunk, kter je skldaj a dky nim se hnzdo ad do stejn kategorie objekt jako domy v Prachov. Co s tmto zvrem? Vme, e hnzdo je uml, protoe je vsledkem innosti vel. Mme vak tak dobr dvody si myslet, e je to innost ist mechanick, sice skuten, ale nikoli projektivn, tj. zamlen. Jako dob prodovdci povaujeme vely za pirozen bytosti. Nen pak flagrantnm protimluvem, kdy v dle prodnho tvora spatujeme uml vtvor?

    Kdy budeme zkoumat dl, brzy se uke, e vznikli tu rozpor, vyplv nikoliv z chybnho programu, ale z dvojznanosti naich soud. Kdy te toti stroj neprohl hnzdo, ale samotn vely, nedoke je pojmat jinak ne jako pouh vysoce rafinovan uml

  • 38

    Jacques Monod

    objekty. I to nejpovrchnj zkoumn odhal u vely prvky prost soumrnosti: dvojstrann a seriln. Navc a pedevm si pota pi zkoumn jednotlivch vel povimne, e krajn sloitost jejich stavby (napklad poet a postaven binch chloupk nebo ilnatina kdel) se reprodukuje s mimodnou vrnost od jedn vely k druh. Nen to snad dkaz, e i tito tvorov jsou produkty zmrn, konstruktivn, vysoce promylen a propracovan aktivity? Na zklad takovch pesvdivch nlez bude zazen hlsit maransk NASA objev, e na Zemi je jaksi prmysl, kter se v porovnn s jejich vlastnm bude asi zdt zaostalm.

    Pi tto mal odboce blc se scifi bylo nam clem pouze ilustrovat obte s definic rozdlu mezi pirozenm a umlm, jakkoli se zd bt zjevnm. Na zklad strukturlnch makroskopickch kritri vlastn asi nen mon dospt k definici umlho, je by pesto, e zahrnuje vechny skuten artefakty, nap. prmyslov vrobky, vyluovala objekty tak zjevn pirozen, jakmi jsou krystalick struktury; ostatn i samotn iv bytosti, kter bychom rovn rdi zaadili mezi systmy pirozen.

    Kdy budeme hledat piny zmatku, skutenho i zdnlivho, k nmu program vede, meme se ptt, zda zmatek nepovstv z naeho pn omezit program jen na zjitn formy, struktury nebo geometrie a zda prv tm svou pedstavu o umlm objektu nezbavujeme jejho podstatnho obsahu. Je tomu tak proto, e jakkoliv takov objekt se definuje nebo objasuje prvotn funkc, je se m realizovat, vkonem, kter od nj jeho tvrce oekv. Brzy vak zjistme, e po peprogramovn potae tak, aby napt studoval nejen strukturu, ale tak ppadn schopnosti zkoumanch objekt, skonme s jet hormi vsledky.

    eln oBJekty

    Pedpokldejme tedy, e n nov program dovoluje, aby pota sprvn analyzoval strukturu a vkon dvou soubor objekt: teba kon pobhajcch po poli a aut na dlnici. Analza by vedla k zvru, e jde o objekty velmi podobn: v obou skupinch najdeme schop

  • 39

    Nhoda a nutnost

    nost rychlho pohybu, i kdy po rznch povrch; to odpovd rozdlm v jejich stavb. Pokud bychom, abychom uvedli jin pklad, stroj vyzvali, aby porovnal strukturu a vkon oka njakho obratlovce s fotoapartem, program by rozpoznal hlubok analogie: oku, clonu, zvrku, pigmenty citliv na svtlo. Jiste je takov srovnn mon, budemeli brt v vahu stejn komponenty a srovnvat stejn schopnosti.

    Posledn pklad je klasickm pkladem funkn adaptace u ivch bytost a uvdm ho jen proto, abych zdraznil, jak marn a bezeln by bylo poprat, e pirozen orgn, oko, pedstavuje vystn projektu clenho na zchyt obrzk, piem tent projekt nutno pisoudit i fotoapartu. Jet absurdnj by bylo poprat to proto, e v posledku cl, kter objasuje fotoapart, me bt jen stejn jako ten, za kter vd sv struktue oko. Kad artefakt je vtvorem ivho tvora; ten jeho prostednictvm vyjaduje mimodn rafinovan jeden ze zkladnch rys spolench vem ivm bytostem bez vjimky: iv objekty jsou nadny projektem i plnem, kter souasn pedvdj ve sv struktue a uskuteuj skrze sv fungovn (jako je nap. vytven artefakt).

    Spe ne tuto pedstavu poprat (jak to zkoueli nkte biologov) je nutn uznat, e je pro samotnou definici ivch bytost podstatn. Prohlsme tedy, e iv bytosti se od vech ostatnch struktur i systm ve vesmru li touto charakteristickou vlastnost, kterou budeme nazvat elovost, teleonomi.

    Je vak nutn mt na pamti, e tato podmnka, a nezbytn pro definici ivch bytost, nedostauje, protoe nenavrhuje dn objektivn kritria k rozliovn samotnch ivch bytost od artefakt, je jsou produktem jejich vlastn innosti.

    Nesta konstatovat, e projekt, kter dv vzniknout njakmu artefaktu, pslu ivmu tvoru, jen ho vytvoil, a ne samotnmu umlmu objektu. Tato intuice je jet pli subjektivn, protoe by se prokzala obtnost jejho vyuit v potaovm programu: na jakm zklad m stroj rozhodnout, e zmr snmat obrzky fotoapartem nle jakmusi jinmu objektu (toti vrobci), a ne samotnmu apartu? Zkoumnm hotov struktury a prostm rozborem jejho fungovn je mon urit projekt, nikoli vak jeho pvodce.

    Abychom toho doshli, musme mt program, kter zkoum nejen aktuln objekt, ale tak jeho pvod, historii a pro zatek tak

  • 40

    Jacques Monod

    zpsob konstrukce. Nic, alespo v principu, nestoj sestrojen takovho programu v cest. I velmi jednoduch program by dovolil rozliit radikln rozdl mezi artefaktem, jakkoliv dokonalm, a ivm organismem. Zazen by nemohlo nezaznamenat, e makroskopick struktura artefaktu (plstve, bob pehrady, paleolitick sekyry i kosmickho korbu) je vsledkem ovlivovn materil silami, kter jsou z hlediska tohoto objektu vnj. Makroskopick struktura tak po dokonen prozrazuje nikoliv vnitn sly koheze mezi atomy a molekulami, je tvo jej hmotu (a propjuj j pouze veobecn vlastnosti hustoty, tvrdosti, tvrnosti atd.), ale extern sly, kter ji tvarovaly.

    stroJe, kter se stav samy

    Na druhou stranu bude muset program zaznamenat tu skutenost, e iv bytost povstv ze zcela jinho procesu, pi nm innosti zevnch sil nevd skoro za nic: vechno, od celkovho tvaru a po nejnepatrnj detail, odr morfogenetick interakce v objektu samm. Struktura tud svd o autonomnm determinismu: zetelnm, psnm, jen v sob vlastn zahrnuje plnou svobodu vi vnjm initelm nebo podmnkm. Ty jsou zajist schopn tento rozvoj brzdit, ale nikoliv ovldat i dit; nemohou ivmu objektu pedepisovat organizan schma.7 Prostednictvm autonomnho a spontnnho charakteru morfogenetickch proces, je buduj makroskopickou strukturu ivch bytost, se tyto bytosti naprosto li od artefakt a nadto od vtiny pirozench objekt, jejich makroskopick morfologie je pevn vsledkem vlivu vnjch initel. A na jedinou vjimku, j jsou opt krystaly, jejich typick geometrie odr mikroskopick interakce, inherentn objektu samotnmu. Podle tohoto jedinho kritria by krystaly spadaly mezi iv bytosti, zatmco artefakty a pirozen objekty, jedny jako druh utven vnjmi initeli, by patily do skupiny druh.

    Posledn kritrium, vedle pravidelnosti a opakovn, by poukazovalo na podobnost mezi krystalickmi strukturami a strukturami ivch bytost a mlo by naeho programtora trknout, i kdyby ne

  • 41

    Nhoda a nutnost

    znal modern biologii. Ml by se ptt, zda by vnitn sly, je ivm bytostem propjuj jejich makroskopickou strukturu, nemohly bt stejn povahy jako mikroskopick interakce odpovdn za morfologii krystal. e tomu je prv takto, je npln jednoho z hlavnch tmat nsledujcch kapitol.8 Prozatm vak ptrejme po nejobecnjch kritrich, abychom si definovali makroskopick vlastnosti, je iv bytosti oddluj od vech ostatnch objekt ve vesmru.

    Pot, co n programtor (nekolen v biologii, ale profes informatik) objevil, e vnitn autonomn determinismus zaruuje tvorbu nadmru sloitch struktur ivch bytost, mus nutn chpat, e takov struktury pedstavuj znan mnostv informac, jejich zdroj nutno urit: nebo vechny vyjden, a tedy obdren informace pedem pedpokldaj njak zdroj.9

    reProdukuJC se stroJe

    N program bude muset zaznamenat tak skutenost, e stavba iv bytosti je vsledkem zcela odlinho procesu, kter nikterak nezvis na vnjch silch. Ve tedy, od celkovho tvaru a do nejmen podrobnosti, je vsledkem vnitnch morfogenetickch interakc nleejcch objektu samotnmu. U tedy uril zdroj a zjistil tet pozoruhodnou vlastnost tchto objekt: jejich schopnost reprodukovat a penet beze zmny (ne varietur) informace, kter odpovdaj jejich vlastn struktue; soubor informac velmi bohat, nebo pedstavuje organizan pln, nadmru komplexn organizaci pln pedvanou z jedn generace na dal. Pro oznaen tto vlastnosti budeme pouvat termn invariantn reprodukce nebo prost invariance.

    Touto vlastnost jsou iv bytosti a krystalick struktury opt propojeny, v protikladu ke vem ostatnm znmm objektm ve vesmru. Jist chemick ltky v pesycenm roztoku nebudou krystalizovat, nenli roztok naokovn krystaly. V ppadech schopnosti krystalizace ve dv rzn soustavy bude struktura krystal vznikajcch v roztoku urovna strukturou pouitho krystalickho zrodku. Krystalick struktury ale pedstavuj mnostv informace o nkolik d

  • 42

    Jacques Monod

    ni, ne je informace penen z jedn generace na druhou, a to i v tch nejjednoduch znmch organismech. Toto kritrium zdrazuji, e ist kvantitativn dovoluje odliit organismy od vech ostatnch objekt vetn krystal.

    Podivnost invarianCe a teleonomie

    Te zapomeme na naeho maranskho programtora a nerume ho v jeho pemtn. N mylenkov experiment neml jin smysl, ne ns pimt, abychom znovu objevili obecnj vlastnosti, kter charakterizuj iv bytosti a odliuj je od zbytku vesmru. Pipusme te, e souasnou biologii znme, abychom mohli detailnji pokraovat v rozboru a abychom se, pokud mono kvantitativn, mohli pokusit pesnji definovat pslun vlastnosti. Nalezli jsme ti: teleonomii, autonomn morfogenezi a invarianci.10

    Nejmen pote jsou s kvantitativn definic reprodukn invariance. Protoe se jedn o schopnost reprodukovat vysoce uspodanou strukturu a protoe strukturu vysokho du lze definovat v jednotkch informace, budeme tvrdit, e se invariantn obsah danho druhu rovn mnostv informac, kter, penen z jedn generace na druhou, zajiuj uchovn specifick strukturln normy. Jak uvidme pozdji, s pomoc nemnoha pedpoklad bude mon dospt k odhadu tohoto mnostv.11

    To nm zase umon lpe se zamit na pedstavu, kterou nejbezprostednji a nejsrozumitelnji inspiruje zkoumn struktur a interpretac ivch organism, pedstavu teleonomie. Rozbor nm ale odhaluje, e se jedn o pedstavu hluboce mnohoznanou, protoe v sob zahrnuje subjektivn pedstavu projektu. Pipomeme si n pklad s fotoapartem: souhlasmeli, e se existence a struktura tohoto objektu realizuj plnem, jeho clem je snmat obraz, musme rovn souhlasit, e se podobn pln uskuteuje tak pi vvoji obratlovho oka.

    Jakkoli sten projekt m vak vznam jen v kontextu irm, v nm m kad individuln projekt, a je jakkoliv, njak vznam. Veker funkn adaptace ivch bytost, stejn jako vechny

  • 43

    Nhoda a nutnost

    artefakty, kter vytvej, napluj speciln plny, je lze chpat jako velkou mnoinu strnek i faset jakhosi jedinenho primrnho plnu, kter pedstavuje zachovn a pomnoovn druhu.

    Abychom byli pesnj, definujme si zsadn teleonomick pln jako pln, kter spov v penosu nemnn (invariantn) obsahov charakteristiky druhu z generace na generaci.12 Vechny struktury, vechny vkony, vechny innosti, kter k spchu zkladnho plnu pispvaj, budou proto oznaovny jako teleonomick.

    Toto nm pinejmenm dovoluje navrhnout zsadn vmr teleonomickho stupn druhu. Vechny teleonomick struktury a vkony lze pokldat za odpovdajc uritmu mnostv informace, kter mus bt peneseno, aby se realizovaly struktury a schopnosti. Nazvme tuto hladinu teleonomickou informac. O teleonomickm stupni njakho danho druhu lze tedy prohlsit, e odpovd mnostv informace, kter mus bt peneseno v prmru na jedince, aby se zajistil mezigeneran penos specifickho obsahu reproduktivn invariance.

    Snadno nahldneme, e u toho i onoho druhu, a ve vym, nebo nim postaven na ivoinm ebku,13 naplnn fundamentlnho teleonomickho plnu (tj. invariantn reprodukce) rozehrv uspodan, vce i mn propracovan sloit struktury a funkce. Je teba trvat na tom, e se to netk pouze innost svzanch s reprodukc samou, ale vech, kter, i kdy velmi nepmo, pispvaj k druhovmu pevn a mnoen. Tak napklad u vych savc pedstavuje hra mlat vznamn prvek psychickho vvoje a sociln integrace. Popsan innost m tedy teleonomickou hodnotu, protoe podporuje skupinovou soudrnost, je je podmnkou pro jej peit a pro en tohoto druhu. Jde o stupe komplexity dj nebo struktur pojatch tak, e maj funkci vzhledem k teleonomickmu elu, kter bychom rdi odhadli.14

    Tato veliina, tebae teoreticky definovateln, nen v praxi miteln. Pesto snad me poslouit jako ist praktick zsada pro azen rznch druh nebo skupin na teleonomick kle. Vezmme si krajn ppad: zamilovanho bsnka, jemu plachost brn, aby sv city vyznal sv milovan, a svou ve vyjaduje pouze symbolicky v bsnch, je j vnuje. Dejme tomu, e dma, zskna vybrouenmi poklonami, bsnkov touze podlh. Jeho vere pispj k spchu jeho zkladnho plnu a informace, kter obsahuj,

  • 44

    Jacques Monod

    mus bt tedy shodn v souhrnu teleonomickch vkon zajiujcch penos ddin invariance.

    Je jasn, e u myi nic takovho nenalezneme. Pesto a to je dleit bod je obsah ddin invariance piblin stejn u myi i u lovka (vlastn u vech savc). Ob veliiny, kter se pokoume definovat, jsou tedy zcela odlin.

    To ns vede k vaze nad nejvznamnj otzkou, je se tk vztahu mezi temi vlastnostmi, kter jsme vylenili jako charakteristick pro iv bytosti. Skutenost, e je potaov program spn a nezvisle identifikoval, nedokazuje, e prost nepedstavuj ti projevy jedin, zkladnj a zastenj vlastnosti, kter je nepstupn jakmukoliv pmmu pozorovn. Kdyby tomu tak bylo, vyvozovn rozdl u tchto vlastnost a hledn odlinch definic pro n by mohlo bt pouhou iluz a libovl. Msto abychom vysvtlovali skuten problmy, abychom spatili tajemstv ivota a opravdu je rozpitvali, spe bychom ho zavrhli.

    Je jist pravda, e tyto ti vlastnosti teleonomie, autonomn morfogeneze a reproduktivn invariance jsou u ivch tvor navzjem tsn propojeny. Genetick invariance se vyjaduje a odhaluje vhradn dky autonomn morfogenezi struktury, kter zakld teleonomick zazen.

    Ihned je teba poznamenat, e ne vechny ti koncepce maj stejn postaven.15 Zatmco invariance a teleonomie jsou opravdu typickmi vlastnostmi ivch organism, na spontnn strukturaci bychom mli pohlet jako na mechanismus. Uvidme, e tento mechanismus zasahuje jak do konstrukce teleonomickch struktur, tak i do reprodukce invariantnch informac. To ovem neme vst k zvru, e by se ob vlastnosti mly povaovat za jedinou. Je mon, a vlastn metodologicky nepostradateln, udret mezi nimi rozdl, a to z nkolika dvod: 1. Lze si alespo pedstavit objekty schopn invariantn reprodukce,

    ale prost teleonomickch apart. Dokladem toho jsou krystalick struktury, na rovni sloitosti nesporn mnohem ni, ne je rove sloitosti vech znmch ivch bytost.

    2. Rozlien mezi teleonomi a invarianc je vc ne pouhou logickou abstrakc. Je zdvodnno chemicky. Ze dvou zkladnch td biologickch makromolekul odpovdaj proteiny za tm vechny teleonomick struktury a schopnosti, zatmco genetick invari

  • 45

    Nhoda a nutnost

    ance je vlun spojena s druhou skupinou, s nukleovmi kyselinami.16

    3. Jak poznme v pt kapitole, je tento rozdl pedpokladem rozlien, a vyslovenho i nikoli, ve vech teorich a ideologickch schmatech (nboenskch, vdeckch nebo filosofickch), je se tkaj biosfry a jejho vztahu ke zbytku vesmru.

    Paradox invarianCe

    iv tvorov jsou podivn objekty a v cel sv minulosti si to lovk vce i mn uvdomoval. Rozvoj prodnch vd, ponajc v 17. stolet a prosperujc ve stolet devatenctm, tento dojem sp jet zostil, ne aby ho vyhladil. Zdlo se, e pmo proti fyziklnm zkonm ovldajcm makroskopick soustavy zstv sama existence ivch organism jakmsi paradoxem, poruujcm jistotu zkladnch princip, na nich stoj vda.17 Kterch konkrtn? Nen to jasn bezprostedn. Jde tedy o to, povahu tchto paradox pesn rozebrat. Mme tak pleitost specifikovat, tv v tv fyziklnm zkonm, relativn povahu dvou zkladnch vlastnost, kter charakterizuj iv organismy: reproduktivn invariance a strukturln teleonomie.

    Na prvn pohled se opravdu zd, e invariance jako by byla vlastnost paradoxn, nebo udrovn, reprodukce a pomnoovn vysoce uspodanch struktur se zdaj bt nesluiteln s druhm termodynamickm zkonem. Tento princip stanov, e se dn makroskopick systm nevyvj jinak ne sestupn, k degradaci du, kter jej charakterizuje (viz Ploha 4).

    Pedpovdi tohoto zkona jsou vak sprvn a dokazateln pouze tehdy, uvaujemeli celkov vvoj energeticky izolovan soustavy. V takov soustav, v jedn z jejch fz, meme pozorovat tvarovn a rst uspodanch struktur, ani by soustava pestvala poslouchat druh zkon termodynamiky. Nejlep pklad popsanho jevu poskytuje krystalizace z nasycenho roztoku. Termodynamice takov soustavy velmi dobe rozumme. Za lokln zven du, je pedstavuje sestaven poten neuspodanch molekul v dokonale

  • 46

    Jacques Monod

    definovanou krystalovou s, se plat penosem tepeln energie z krystalov fze do roztoku: entropie i neuspodanost soustavy jako celku se zvyuje o mnostv pedepsan druhm termodynamickm zkonem.

    Tento pklad ukazuje, e v izolovan soustav je lokln zvyovn du s druhm zkonem v souladu. Podotkme ale, e mra du, kterou pedstavuje i ten nejjednodu organismus, je nesrovnateln vy ne mra, kter definuje krystal. Te se musme ptt, zda je zchovn a nemnn mnoen takovch struktur sluiteln s druhm principem. To lze ovit pokusem srovnatelnm s krystalizac.

    Odeberme mililitr vody s obsahem nemnoha miligram obyejnho cukru, teba glukzy, a tak s uritmi minerlnmi solemi, kter pedstavuj soubor ivotn dleitch prvk, je vstupuj do soust ivch bytost (dusk, fosfor, sra atd.). V tomto prosted kultivujme njakou bakterii, napklad Escherichia coli (dlka 2 mikrometry, hmotnost asi 5 x 1013 gram). Za necelch estaticet hodin bude roztok obsahovat nkolik miliard bakteri. Zjistme, e asi 40 % cukru se pemnilo v bunn sousti, zatmco zbytek oxidoval na oxid uhliit a vodu. Pokud se cel experiment provd v kalorimetru, lze urit termodynamickou bilanci dje a zjistme, e jako v ppad krystalizace se entropie soustavy jako celku (bakterie vetn mdia) zvyuje o trochu vc, ne je minimum pedepsan druhm principem. I kdy se tedy krajn sloit soustava pedstavovan bakteriln bukou nekonzervovala, ale pomnoila se na nkolik miliard, termodynamick dluh odpovdajc tomuto pochodu byl nleit splacen.

    K dnmu zjistitelnmu nebo mitelnmu naruen druhho principu nedolo. Pesto nai fyzikln intuici pi sledovn tohoto jevu, jeho zvltnost je jet zjevnj ne ped pokusem, cosi neomyln znekliduje. Pro? Protoe zeteln vidme, e cel proces je smrovn, orientovn jedinm smrem k mnoen bunk. Ty jist termodynamick zkony neporuuj, ale nespokoj se s tm, e je poslechnou. Naopak, samy je vyuvaj stejn, jako by to dlal dobr inenr. Tak, aby co nejinnji naplnily projekt, aby uskutenily sen kad buky (slovy Franoise Jacoba): stt se dvma bukami.18

  • 47

    Nhoda a nutnost

    teleonomie a PrinCiP oBJektivity

    Ne se pokusme poskytnout pedstavu o sloitosti, rafinovanosti a efektivit chemickho apartu, kter je nezbytn k dosaen plnu vyadujcho nkolik stovek rznch organickch soust, k jejich sestaven v nkolik tisc makromolekulrnch druh a tam, kde je to nutn, k mobilizaci a vyuit chemickho potencilu uvolnnho oxidac cukru, tj. pi konstrukci bunnch organel. Po fyzikln strnce nen v invariantn reprodukci tchto struktur nic paradoxnho. Invariance nakupuje pesn za svou termodynamickou cenu, a to dky dokonalosti teleonomickho apartu; ten, ani by mrhal kaloriemi, dosahuje pi svm nekonen sloitm kolu innosti, j se lovkem vyroben stroje bl jen vzcn. Tento apart je zcela logick, zzran racionln a dokonale pizpsoben svmu elu zachovvat a reprodukovat strukturln normu. spn toho toti dosahuje nikoliv poruovnm fyziklnch zkon, nbr jejich vyuvnm pro vlastn osobn idiosynkrazie. Ten zzrak ustavuje sama existence elu, souasn sledovan i naplovan teleonomickm apartem. Zzrak? Ne, otzka se klade na jin, hlub rovin, ne je rovina fyziklnch zkon. Je to rove naeho porozumn, naeho vhledu do fenomn, o kter jde. Opravdu, dn zzrak ani paradox, jen npadn epistemologick rozpor.

    helnm kamenem vdeck metody je postult, e je proda objektivn; jinmi slovy, jde o soustavn poprn pedpokladu, e k pravdivmu poznn vede jakkoli vklad finlnch pin, tj. el. Objev tohoto principu meme pesn datovat: Galileova a Descartova formulace zkona setrvanosti poloila zklad nejen k mechanice, ale i k epistemologii souasn vdy tm, e skoncovala s aristotelovskou fyzikou a kosmologi. Jiste Descartovm pedchdcm nechybla schopnost rozumu, nechybla jim logika ani zkuenost, dokonce ani pedstava, e je nutno je podrobit systematickmu srovnvn. Avak vda, jak ji chpeme dnes, se nemohla rozvjet na tchto zkladech samotnch. Vyadovala jet rezolutn, tvrd omezen dan postultem objektivity ist, ryz a nedokazateln. Nedokazateln proto, e je zjevn nemon pedstavit si experiment, jen by mohl v prod prokzat neexistenci projektu, tj. sledovn cle jakhokoli druhu.19

  • 48

    Jacques Monod

    Ale postult objektivity je soupodstatn s vdou a provz cel jej plodn rozvoj u po ti stolet. Nen zpsobu, jak se ho zbavit, dokonce ani zkusmo a by jen doasn, ani bychom opustili oblast samotn vdy.

    Pesto ns objektivita nut teleonomickou povahu ivch organism rozpoznvat, nut ns pipustit, e jejich struktura a chovn, je psob clen, realizuj a sleduj njak zmr.20 Zde tedy zdnliv tkv hlubok epistemologick rozpor a v samotnm tomto rozporu se vlastn rod biologie. Jde o to vyeit problm, jeli jen zdnliv, anebo ukzat, e je zcela neeiteln, jeli tomu vskutku tak.

  • 49

    2. vitalismy a animismy

    Zsadn dilema: Je PvodnJ invarianCe, neBo teleonomie?

    Protoe teleonomick vlastnosti ivho zpochybuj samotn zklad modern teorie poznn, jakkoli filosofick, nboensk nebo vdeck pohled na svt nutn pedpokld een tohoto problmu, a vslovn, i nikoliv. Kad een, bez ohledu na motivaci v pozad, nevyhnuteln zahrnuje pedpoklad hypotzy o pinn a asov priorit ve vzjemnm vztahu dvou vlastnost typickch pro iv bytosti: invariance a teleonomie.

    A v 6. kapitole tto knihy rozehrajeme interpretaci a oprvnnost jedin hypotzy pijateln v och novovk vdy, toti e invariance nutn pedchz teleonomii. eeno pmo, pedpokld Darwinovu pedstavu, e poten vznik, vvoj a neustl tben stle teleonomitjch struktur tkv v odchylkch, k nim dochz ve struktue, je u vlastnost invariance m. M tud schopnost zachovat nhodu a podizovat se he prodnho vbru.

    Samozejm, e teorie, kterou jsem zde jen krtce a dogmaticky nastnil, nepochz od Darwina, kter ve sv dob nemohl mt potuchy ani o chemickch procesech reproduktivn invariance, ani o povaze poruch, je tyto procesy ovlivuj. Nen vak dnm znevaovnm Darwinova gnia poznamenat, e vbrov evolun teorie doznala svho plnho vznamu, preciznosti a uritosti a nkdy ped dvaceti lety.21

    Selekn teorie je tm, e jako jedin in teleonomii a druhotnou, sluiteln s postultem objektivity. Je zrove jedinou teori, kter je s modern fyzikou nejen sluiteln, ale je na n zaloen,

  • 50

    Jacques Monod

    a to bez omezen a dodatk.22 Evoluce vbrem zkrtka zajiuje epistemologickou soudrnost biologie, a posazuje ji tak mezi vdy o objektivn prod. Vskutku pdn argument ve prospch teorie, ale ne dost postaujc, aby ji ospravedlnil.23

    Vechny ostatn vklady podivnosti ivch bytost jsou bu soust nboenskch ideologi, nebo vtiny velkch filosofickch systm. Vychzej z opanho pedpokladu, toti e invariance je zajitna, ontogeneze vedena a evoluce zena pvodnm teleonomickm principem, jeho jsou vechny uveden jevy dajnmi projevy. V tto kapitole schematicky rozebrm logiku tchto vklad, je jsou sice vnjkov nesmrn pestr, ale vechny, a to pipoutj, nebo ne, vdom i jinak pedstavuj sten nebo pln oputn postultu objektivity. Proto bude vhodn tdit tyto koncepce (pravda, ponkud svvoln) do jedn ze dvou skupin podle toho, jakm zpsobem a nakolik uplatuj teleonomick princip, jeho se dovolvaj.

    Na jedn stran meme rozliit teorie, kter omezuj psobnost teleonomickho principu na biosfru, na ivou hmotu. Tyto teorie, kterm budu kat vitalistick, tedy pedpokldaj zsadn odlinost mezi ivmi bytostmi a neivm svtem.

    Na druh stran mme nzorov soustavy pedpokldajc jaksi univerzln teleonomick princip zodpovdn za kosmick vvoj, prv tak jako za vvoj biosfry, ve kter se projevuje zetelnji a vraznji. Vid v ivch bytostech nejve propracovan, nejdokonalej produkty univerzln orientovan evoluce, je nutn vystila v lovka a lidstvo. Budu je oznaovat jako animistick: v mnoha ohledech jsou zajmavj ne vitalistick teorie, jim vnuji jen zbn pohled.*

    metaFyZiCk vitalismus

    Mezi vitalistickmi teoriemi lze rozliit nejrznj tendence. Zde se spokojm s dlenm na metafyzick vitalismus a vdeck vita

    Asi bude dobr zdraznit, e zde pouvm kvalifikanch vraz vitalistick a animistick ve specifickm smyslu, kter se dost li od souasnho zu.

  • 51

    Nhoda a nutnost

    lismus. Nepochybn nejznmjm zastncem metafyzickho vitalismu je Henri Bergson. Dky poutavmu stylu a metaforick dialektice zbaven sice logiky, ale nikoliv poezie, doshla jeho filosofie nesmrnho spchu. Zd se, e v souasn dob upadla tm pln v zapomnn, ale za mho mld neml nikdo anci projt u maturity, pokud neetl jeho Vvoj tvoiv (esky 1919). Je proto teba pipomenout, e tato filosofie spov zcela na pedstav ivota jako vzmachu (lan), proudu zsadn se licho od neiv hmoty, s n ale zpol a svm prostupovnm j vnucuje organizovanou formu. Oproti vem ostatnm vitalismm a animismm nen ten Bergsonv finalistick. Odmt spoutat bytostnou spontaneitu ivota s jakmkoliv druhem peduren. Evoluce je toton se samotnm ivotnm vzmachem (lan vital), neme mt tud piny konen ani inn. lovk je nejvym stadiem, k nmu evoluce dospla, ani o to usilovala nebo to pedjmala. Je spe znmkou a dkazem naprost svobody tvrho vzmachu.

    S touto pedstavou se poj jin, pro Bergsona stejn zsadn: racionln inteligence je nstrojem poznn zvl konstruovanm pro zvldn neten hmoty, ale naprosto neschopnm chpn projev ivota. Jedin instinkt, soupodstatn se vzmachem, me poskytnout pm a celostn vhled. Jakkoli analytick a racionln diskurs o ivot postrd smysl, i spe mj se pedmtem. Znan rozvoj racionln inteligence u Homo sapiens je pinou vnho a politovnhodnho ochuzen jeho intuitivnch sil, ztracenho pokladu, o jeho obnoven se musme znovu pracn pokouet.

    Bergsonovu filosofii rozebrat nebudu (ona se k tomu ani nenabz). Jako zajatec logiky a chab v globlnm intuitivnm nazrn se ctm diskvalifikovn. A je tomu jakkoliv, nepohlm na Bergsonv postoj jako na nevznamn, prv naopak. Vdom i podvdom vzpoura proti rozumnmu, ohled na id na kor ega jsou znmky na doby, nemluv o tvr spontaneit. Kdyby byl Bergson pouil nejasnjho jazyka a hlubho stylu, dnes by se opt etl.*

    Bergsonovo uen nen ovem bez nejasnost a vyloench rozpor. Lze si nap. klst otzku, zda je Bergsonv dualismus zsadn: nebyl spe odvozen od pvodnjho monismu? (C. Blanchard v osobnm sdlen). Nemm tu samozejm v myslu zkoumat Bergsonovo mylen ve vech jeho podobch, ale ty jeho strnky, kter se bezprostedn tkaj teorie ivch systm.

  • 52

    Jacques Monod

    vitalismus vdeCk

    Vdeckch vitalist bylo vcero a nkte z nich patili mezi vznan uence. Ale zatmco ped padesti lety se rekrutovali z biolog (z nich nejznmj Driesch vymnil embryologii za filosofii), ti dnen pichzej hlavn z fyziklnch vd, napklad Elssser a Polanyi. Jist je pochopiteln, e fyzikov mus asnout nad podivnost ivch bytost jet vc ne biologov. Uvdm zde v nkolika vtch jako pklad postoj Elssserv:

    Podivn vlastnosti, invariance a teleonomie, bezpochyby s fyzikou ve sporu nejsou, ale fyzikln sly a chemick interakce objeven studiem neivch soustav nejsou jimi pln vysvtliteln. Proto musme pipustit, e jist principy, kter byly pidny k principm fyziklnm, psob v iv hmot, nikoliv ale v neivch systmech, kde se proto objevit nedaj. Jde o to, prv tyto principy, anebo v Elssserov terminologii biotonick zkony, objasnit.

    Zd se, e takov hypotzy neodmtal ani sm velik Niels Bohr. Ani on vak nedokzal, e jsou nutn. Jsou nutn, i nikoli? To otzka. Elssser s Polanyim prosazuj odpov kladnou. Pinejmenm lze uvst, e argumenty tchto fyzik jsou podivuhodn rozplizl.24

    Jejich argumenty se tkaj jednotliv obou podivnost. Pokud jde o invarianci, jej mechanismus je nm dnes natolik dobe znm, e pro jej vklad nen dn nefyzikln princip nutn (viz 6. kap.) Zstv nm tedy teleonomie, i pesnji morfogenetick mechanismy budujc teleonomick struktury. Embryonln vvoj je zcela jist jednm ze zdnliv nejzzranjch jev v cel biologii. Je rovn pravdou, e se tyto fenomny, obdivuhodn popsan embryology, z velk sti (z technickch dvod) dosud vymykaj genetick a biochemick analze, zajist jedin mon cest k jejich pochopen. Postoj vitalist, kte se domnvaj, e fyzikln zkony jsou nebo se ukou pro vysvtlen embryogeneze nedostaujc, erp tedy svou oprvnnost nikoliv z pesnho poznn i z uritch pozorovn, ale z na souasn neznalosti.25

    Na druh stran nae chpn molekulrnch mechanism dcch rst a innost bunk znan pokroilo, a proto nepochybn k vkladu embryogeneze brzy pispje. K rozboru tchto mechanism se dostaneme v kapitole est, a tam se tak vrtme k nkterm vitalistickm vvodm. K tomu, aby vitalismus peil, mus v bio

  • 53

    Nhoda a nutnost

    logii petrvvat neli skuten paradoxy, pak alespo tajemstv. Rozvoj molekulrn biologie za posledn dv desetilet domnu tajemnho vznan zil, zanechvaje vitalistickm spekulacm iroce oteveno mlo jinho ne oblast subjektivity, samo vdom. Nevystavujeme se plinmu riziku, kdy oekvme, e se takov spekulace i v tto hjen oblasti ukou stejn neplodn jako vude tam, kde se a dosud uplatovaly.

    animistiCk Pohled a star smlouva

    Animistick koncepce, jak u jsem uvedl, jsou v mnoha ohledech mnohem zajmavj ne pedstavy vitalistick. Protoe sahaj k potku lidstva, snad ped objeven se Homo sapiens, jsou v dui modernho lovka stle hluboce zakoenn. Nai pedkov patrn jen matn vnmali podivnost svho postaven. Nemli dvod jako my dnes, aby se ctili cizinci ve svt, do kterho oteveli oi.26 S m se setkvali pedevm? Se zvaty a rostlinami, bytostmi, jejich povahu mohli rovnou chpat podobn jako svou vlastn. Rostliny rostou, vyhledvaj slunen svtlo, hynou. Zvata lov koist, napadaj neptele, krm a chrn sv mlata. Samci bojuj o samice. Rostliny a zvata se daly snadno vysvtlit po vzoru lovka: maj njak cl, zmr t a pokraovat v existenci ve svm potomstvu dokonce i za cenu smrti. Jejich projekt vysvtluje byt, a byt m smysl jen vzhledem k projektu.

    Ale kolem veho toho ivho vidli nai pedkov tak jin objekty, daleko tajemnj: skly, eky, hory, boui, d, hvzdy na nebi. Jestli takov objekty existuj nutn tak pro njak projekt, mus mt dui, kter projekt krm. Tm byla podivnost svta pro tyto ran lidi vyeena: dn neiv (neoduevnl) objekty nejsou, nco takovho by toti bylo nepochopiteln. V hlubinch eky i na vrcholu hory mnohem rafinovanj due sleduj cle neproniknutelnj ne ty obyejn, je oivuj lovka a ivoichy. Nai pedkov si tedy pli vidt v prodnch formch a dnch innost sil bu pznivch, nebo nepznivch, ale nikdy netench, nikdy zcela cizch.

  • 54

    Jacques Monod

    Zkladn postup animismu, jak jej zde lm, spov v tom, e se do neoiven prody projikuje takov vdom, jak m lovk dky siln teleonomickmu fungovn svho centrlnho nervovho systmu. Jinmi slovy, jde o hypotzu, e se prodn jevy daj a mus objasovat stejnm zpsobem, stejnmi zkony jako subjektivn lidsk innost, vdom a zmrn. Primitivn animismus formuloval tuto hypotzu naprosto nepokryt, upmn a precizn tm, e produ zabydlel laskavmi nebo hrozivmi mty a mtickmi postavami, je u po stalet iv vtvarn umn a poezii.

    Bylo by oidn se usmvat, dokonce i kdyby to mlo bt s porozumnm a ctou k dtstv. Domnvme se snad, e se souasn kultura subjektivn interpretace prody u zbavila? Animismus zakldal jakousi mluvu mezi prodou a lovkem, jaksi hlubok spojenectv, mimo kter se zejm prostr jen dsiv osamlost. Je teba ten vztah rozbt kvli postultu objektivity, jen to vyaduje? U od 17. stolet dosvduj djiny idej vraznou snahu, ivenou tmi nejvtmi duchy, o odvrcen rozkolu, o obrozen star smlouvy. Pomyslete na takov velkolep pokusy, jako byl Leibnizv, nebo na masivn monument vztyen Hegelem. Idealismus vak v dnm ppad nen jedinm toitm pro kosmick animismus. V samm jdru uritch ideologi, kter o sob prohlauj, e se zakldaj na vd, se ve vce i mn zahalen podob animistick projekce opt vynouje.

    vdeCk Pokrokstv

    Biologick filosofie Teilharda de Chardin by nestla za zmnku, nebt pekvapivho spchu, s nm se setkala dokonce i v nkterch vdeckch kruzch. spchu, jen svd o zkosti a poteb obnovit smlouvu. Teilhard smlouvu bez okolk obnovuje. Jeho filosofie, podobn jako Bergsonova, je cel zaloen na potenm evolucionistickm pedpokladu. Na rozdl od Bergsona vak jeho evolun sla prostupuje nap celm vesmrem, od elementrnch stic po galaxie: neexistuje dn neten hmota, a proto neexistuje ani dn podstatn rozdl mezi hmotou a ivotem. Pn ped

  • 55

    Nhoda a nutnost

    loit tuto koncepci jako vdeckou vede Teilharda k jaksi nov definici energie. Ta se jakoby rozdluje mezi dva vektory, z nich jeden by (pedpokldm) ml pedstavovat bnou energii, zatmco druh by ml souviset s prudce vzestupnou evolun slou. Biosfra a lovk jsou nejnovjmi vtvory tohoto vzestupu po spiritulnm vektoru energie. Evoluce bude pokraovat, dokud se vechna energie nezkoncentruje podl tohoto spiritulnho vektoru, co nastane dosaenm bodu Omega.

    Tebae je Teilhardova logika mlhav a jeho styl tkopdn, nkte z tch, kte jeho ideologii ne zcela pijmaj, j pesto piznvaj jistou poetickou majesttnost. Osobn jsem okovn intelektuln bezptenost tto filosofie. Vce ne cokoliv jinho v n spatuji systematick podlzn, ochotu smiovat se za kadou cenu, dojt k njakmu kompromisu. Konec konc, Teilhard asi nebyl jen tak pro nic za nic lenem du, kter Pascal o ti stolet dve napadnul za jeho teologickou laxnost.27

    Jist nen Teilhardovm npadem vyhrabat starou smlouvu anebo ji obnovit prostednictvm univerzln teorie, podle n by byla evoluce vrcholc lovkem soust hladkho, vped smujcho toku kosmick evoluce sam. Jde o stedn tma vdeckho progresismu 19. stolet. Mylenku nalezneme v samotnm srdci jak Spencerova pozitivismu, tak Marxova a Engelsova dialektickho materialismu. Neznm a nepoznateln sla, je podle Spencera psob v celm vesmru vytvenm rozmanitosti, spojitosti, specializace a du, hraje pesn stejnou roli u Teilhardovy vzestupn energie: djiny lidstva jsou prodlouenm biologick evoluce, a ta je soust evoluce kosmick. Dky tomu lovk konen znovu nalz sv vsadn a nezbytn msto ve vesmru, spolu s jistotou pokroku, jen je mu provdy zaruen.

    Spencerova rozrzujc se sla, podobn jako Teilhardova vzestupn energie, je jasnm pkladem animistick projekce. Aby byla proda smyslupln a aby od n lovk nemusel bt oddlen bezednou propast, aby se opt stala srozumitelnou a pochopitelnou, musel j bt navrcen njak projekt. Nenli dostupn dn due, je by sledovala projekt, pak se do prody vkld vzestupn sla podporujc rozvoj, jej zaveden znamen vzdt se postultu objektivity.28

  • 56

    Jacques Monod

    animistiCk ProJekCe u dialektiCkho materialismu

    Z vdeckch ideologi 19. stolet si marxismus i za naich dn uchovv hlubok vliv, pesahujc ji i tak obshl okruh jeho zastnc. Proto je obzvl pznan, e jakkoliv Marx s Engelsem budovali sv sociln doktrny na pevnch zkladech prodnch zkon, uchlili se tak, ale jasnji a promylenji ne Spencer, k animistickmu pohledu. Opravdu nevm, jak jinak lze interpretovat slavn pevrcen, kterm Marx nahrazuje Hegelovu idealistickou dialektiku dialektickm materialismem.

    Hegelv postult, e d nejobecnjch zkon je dialektick, byl oprvnn v systmu, jen mimo ducha neuznv dnou stlou a trvalou skutenost. Jsouli veker udlosti a jevy pouze stenmi projevy njak ideje, myslc samu sebe, pak je hledn nejbezprostednjho vyjden vesmrnch zkon v naem subjektivnm provn mylenkovho procesu legitimn. A protoe rozum postupuje dialekticky, celou produ ovldaj dialektick zkony. Ale udret tyto subjektivn zkony prv takov, jak jsou, a uinit z nich zkony ist materilnho vesmru, znamen uskutenit animistickou projekci do vech dsledk, ponaje oputnm postultu objektivity.

    Marx ani Engels se nepustili do podrobn analzy k ospravedlnn logiky tto inverze dialektiky, ale na zklad mnoha pklad jejho uplatnn, uvedench zejmna v Engelsovch dlech AntiDhring a Dialektika prody, se snad lze pokusit o rekonstrukci podstaty mylen zakladatel dialektickho materialismu, jeho hlavn principy lze shrnout nsledovn:1. Zpsobem existence hmoty je pohyb.2. Vesmr definovan jako totalita hmoty, kter je vm, co existuje,

    je ve stavu neustlho vvoje. 3. Pravdiv poznn vesmru je takov, kter pispv k pochopen

    tohoto vvoje. 4. Toto poznn povstv pouze z interakce mezi lovkem a hmo

    tou (nebo pesnji zbytkem hmoty). Tato interakce je sama o sob evolun a zpsobuje evoluci. Proto je veker skuten poznn prax.

    5. K tto kognitivn interakci nle vdom. Vdom mylen tud zrcadl pohyb celho vesmru.

  • 57

    Nhoda a nutnost

    6. Jeto je tedy rozum (mysl, mylen) soust a odrazem vesmrnho pohybu a protoe je jeho pohyb dialektick, mus bt dialektickm tak evolun zkon samotnho vesmru. Co objasuje pouit termn jako nap. kontradikce, afirmace a negace v souvislosti s pirozenmi jevy.

    7. Dialektika je konstruktivn (zejmna dky svmu tetmu zkonu). Proto je tak evoluce vesmru sama vzestupn a konstruktivn. Jejm nejvym vyjdenm je lidsk spolenost, vdom, mysl; to ve jsou nutn vtvory tto evoluce.

    8. Zdrazovnm evolun podstaty vesmrnch struktur zachz dialektick materialismus daleko za materialismus 18. stolet, kter se, zaloen na klasick logice, omezoval na rozpoznvn pouhch mechanickch interakc mezi domnle nemnnmi objekty, a proto zstval neschopnm evolunho mylen. Jist je mon tuto rekonstrukci zpochybovat a tvrdit, e neodr

    autentick Marxovy a Engelsovy mylenky. To vak je zde opravdu podrun. Vliv ideologie zvis na vznamu, kter je j pikldn v myslch zastnc a jejich nslednk. Bezpoet text dokld, e je uveden souhrn oprvnn a e pinejmenm pedstavuje vulgatu dialektickho materialismu. Poslou jeden pklad, zvl vznamn, nebo jeho autorem byl J. B. S. Haldane, vynikajc modern biolog. Ve sv pedmluv k anglickmu pekladu Engelsovy Dialektiky prody pe:

    Marxismus m pro vdu dvoj pnos. Pedevm marxist studuj vdu v kontextu jinch lidskch innost. Ukazuj, jak vdeck aktivity jakkoliv spolenosti zvis na jejch mncch se potebch a podobn i v dlouhm asovm prbhu na jejch vrobnch metodch; jak vda vrobn metody mn, a tm mn i celou spolenost. [] Avak Marx s Engelsem se nespokojili pouze s rozborem spoleenskch zmn. Dialektika je pro n vdou o obecnch zkonech zmny nejen ve spolenosti a v lidskm mylen, ale i ve vnjm svt, kter lidsk mysl odr. To znamen, e ji lze uplatnit jak na problm ist vdy, tak i na vztahy mezi spolenost a vdou.

    Vnj svt odren lidskou mysl v tom je ve shrnuto. Logika obrcen zjevn vyaduje, aby toto zrcadlen pedstavovalo o dost vc ne jen pomrn vrnou transpozici vnjho svta. Pro dialektick materialismus je nepostradateln, aby Ding an sich vc i jev jako takov dosahoval rovn vdom nepozmnn

  • 58

    Jacques Monod

    a neochuzen, ani by dochzelo k jakmukoli filtrovn jeho vlastnost. Vnj svt mus bt doslova ve vdom ptomn ve vech svch strukturch a pohybech.*

    Nepochybn by tto koncepci lo oponovat nktermi texty samotnho Marxe. Faktem vak je, e zstv nepostradatelnou pro logickou soudrnost dialektickho materialismu, jak si dobe uvdomovali pozdj marxist, neli u Marx s Engelsem. Krom toho nezapomnejme, e dialektick materialismus je pomrn pozdnm pdavkem k socioekonomick konstrukci, kterou Marx vystavl jet pedtm. Pstavkem s jasnm zmrem udlat z historickho materialismu jakousi vdu zaloenou na zkonech prody sam.

    PoteBa kritiCk ePistemologie

    Radikln poadavek dokonalho zrcadla je klem k pochopen, pro dialektick materialismus tak tvrdojn odmt jakkoliv druh kritick epistemologie, kterou okamit odsuzuje jako idealistickou nebo kantovskou. Jiste je tento postoj do urit mry pochopiteln u lid 19. stolet, oitch svdk prvnho velkho vdeckho vzmachu. Mohlo to snad tenkrt opravdu vypadat, e lovk dky vd pmo ovld produ, e si u u pivlastuje samu jej podstatu. Nikdo napklad nepochyboval, e gravitace je jednm ze zcela dvrn a hluboce probdanch zkon samotn prody.

    Vme, e pouze s nvratem k pvodnm potkm byl pipraven druh vk vdy ve dvactm stolet. Ji od konce 19. stolet se stala zejmou poteba kritick epistemologie jakoto podmnky samotn

    Uveme tak pas z knihy H. Lefebvra (1949, 92): Dialektika je vzdlena tomu, aby byla vnitnm pohybem ducha, je skutenost ducha pedchzejc, toti v byt. Je duchu uloena. Zprvu rozebrme nejjednodu, nejabstraktnj pohyb; pohyb zcela odtait mylenky. Tak objevujeme nejobecnj kategorie a jejich etzen. Ty pot musme spojit s konkrtnm pohybem, s danm obsahem. Potom jsme nuceni uvdomit si fakt, e se nm proces, jen zahrnuje obsah a vdom, sm objasuje v psoben dialektickch zkon. Rozpory v mylen nepochzej z mylen samho, z jeho slabosti i nesoudrnosti. Pochzej rovn z obsahu. Jejich propojovn m sklon k vyjden celkovho pohybu obsahu a jeho pozvednut na rove vdom a mylen.

  • 59

    Nhoda a nutnost

    objektivity poznn. Od t doby se u tto kritice neoddvaj filosofov, ale vdci, kte jsou pivdni k jejmu zasazen do tkaniva samotn teorie. Jen tak mohla bt vypracovna teorie relativity a kvantov mechanika.

    Navc pokroky v neurofyziologii a experimentln psychologii zanaj v souasn dob odhalovat alespo nkter strnky fungovn nervovho systmu. Zan bt dostaten zejm, e centrln nervov soustava neme poskytovat vdom nic ne informaci kodifikovanou, peloenou a zaazenou do pedem urench norem, tj. ve form pizpsoben, a nikoliv pouze obnoven.

    ePistemologiCk kraCh dialektiCkho materialismu

    Teze o ryzm odrazu, dokonalm zrcadle, je by obraz nemlo dokonce ani pevracet, nm tedy mus pipadat neudriteln vce ne kdykoli pedtm. Konec konc, opravdu nebylo teba ekat na vdobytky vdy 20. stolet, abychom postehli zmatky a poetilost, k nim tato teorie vedla. Aby usadil prvnho umnnce, ubohho pana Dhringa, navrhl Engels sm mnoho pklad dialektick interpretace prodnch jev. Tet zkon dialektiky ilustroval pamtihodnm podobenstvm o jemennch zrnech:

    Vezmme zrno jemene. Biliony takovch jench zrn se rozemlaj, va a pak povaj. Avak najdeli si takov jen zrno normln podmnky, padneli na pznivou pdu, tu se s nm ud vlivem tepla a vlhkosti zvltn zmna, vzkl; zrno jako takov zajde, je negovno, na jeho msto nastoup rostlina z nho vzel, negace zrna. Avak jak je normln bh ivota tto rostliny? Roste, kvete, oplodn se a nakonec opt produkuje jen zrna, a jakmile ta uzraj, stblo odume, je negovno. Jako vsledek tto negace negace mme opt poten zrno jemene, ale ne jedin, nbr v desateronsobnm, dvacateronsobnm, ticateronsobnm potu. (Engels 1949, 119) Prv tak v matematice, dodv Engels o nco ne (120). Vezmme libovolnou algebraickou veliinu, tedy a. Negujemeli ji, dostaname a (minus a). Negujemeli tuto negaci, nsobce a a, dostaneme +a2, tj. pvodn kladnou veliinu, ale na vym stupni, umocnnu na druhou.A tak dle.

  • 60

    Jacques Monod

    Tyto pklady ilustruj pedevm epistemick pohromy, je vyplvaj z vdeckho uit dialektickch interpretac. Souasn dialektit materialist se obvykle ste upadnout do podobnch trapnost. Avak uinit z dialektickho protikladu fundamentln zkon vekerho pohybu, cel evoluce, se rovn pokusu povit subjektivn interpretaci prody, ukzat, e v n vldne jaksi vzestupn, konstruktivn a tvr cl i zmr, zkrtka interpretovat produ jako rozlutitelnou a morln smysluplnou. Opt jde o animistick projekt, vdy rozpoznateln v jakmkoli pevleku.

    Tato interpretace nejene je vd ciz, je s n nesluiteln a jako takov se odhaluje pokad, kdy se dialektit materialist, vynoujc se z ist teoretick mluvy, sna vyuvat svch pedstav, aby pomohli osvtlit cestu experimentln vdy. I kdy byl Engels dkladn seznmen s vdou sv doby, osobn byl, ve jmnu dialektiky, veden k odmtnut dvou z tehdy nejvtch objev: druhho termodynamickho zkona a (pes svj obdiv k Darwinovi) teorie prodnho vbru. Na zklad stejnch princip napadl Lenin Machovu epistemologii, danov nadil ruskm myslitelm, aby tepali Kodaskou kolu za jej kantovsk ertoviny, a Lysenko obvinil genetiky z toho, e jejich teorie je v radiklnm rozporu s dialektickm materialismem, a proto je nutn myln. Vzdor opanm tvrzenm ruskch genetik ml vak Lysenko naprostou pravdu: teorie genu jako ddinho determinantu, nemnnho z generace na generaci, a dokonce petrvvajcho i hybridizace, je s dialektickmi principy opravdu naprosto nesluiteln. Ex definitione jde o idealistickou teorii, protoe spov na pedpokladu invariance, nemnnosti. Skutenost, e dnes znme strukturu genu a mechanismus jeho invariantn reprodukce, na tom nic nemn, protoe jejich popis v souasn biologii je ist mechanistick. Jsou tedy pinejlepm pedstavami, je lze oznait jako vulgrn materialismus, mechanistick, a tud objektivn idealistick, jak psn poznamenal M. Althusser k m inauguran pednce ped Collge de France.29

  • 61

    Nhoda a nutnost

    antroPoCentriCk klam

    Podal jsem pehled tchto ideologi i teori jen velmi strun a nepln. Nkte asi shledaj, e jejich obraz je zkreslen, protoe jen sten. A m omluv to, e se zde snam zajt jen tak daleko, abych ukzal, co tyto pedstavy znamenaj pro biologii a pro vztah mezi invarianc a teleonomi.

    Vidli jsme, e uveden pedstavy bez vjimky in z teleonomie hybnou slu evoluce, a biosfry samotn, nebo celho vesmru. V och modern vdeck teorie jsou vechny chybn nejen z metodickch dvod (protoe tak i onak opoutj princip objektivity), ale tak z dvod vcnch, je budou probrny v 6. kapitole.

    U zdroje vech tchto chyb je antropocentrick klam. Heliocentrismus, setrvanost ani zsada objektivity nikdy nebyly s to rozptlit tento prastar pelud. Evolun teorie msto aby tuto pedstavu rozehnala, poskytla j nov tma tm, e postavila lovka ne sice do stedu vesmru, ale in z nj jeho pirozenho ddice, odnepamti oekvanho. Aspo e Bh mohl konen zemt, nebo ho nahradila tato nov a grandizn fantazie. Nyn mla bt konenm clem vdy formulace sjednocen teorie, kter by, zaloena na malm potu princip, objasovala celou realitu, vetn biosfry a lovka. Prv tato exaltovan jistota vytvoila potravu, kterou se krmilo vdeck pokrokstv 19. stolet. Vsledkem mla bt sjednocen teorie a dialektit materialist se domnvali, e u ji i vyslovili.

    A protoe Engels chpal druh termodynamick zkon jako ohroen jistoty, e lovk a lidsk mylen jsou nutnmi konenmi vtvory kosmickho pokroku, ctil nutnost ho poprat. Je pznan, e tak uinil v vodu Dialektiky prody, protoe od tohoto pedmtu pmo pechz k vniv kosmologick pedpovdi, jejm prostednictvm slibuje vn nvrat, neli lidskmu druhu, pak v kadm ppad myslcmu mozku. Vpravd nvrat, ale k nejstarmu mtu lidstva.*

    Engels pe (1952, 3536): Dochzme tedy k zvru, e jakmsi zpsobem objevit jej jednou bude kolem prodovdy mus teplo vyzen do vesmru mt monost promnit se v jinou formu pohybu, v n se me soustedit a aktivn psobit. Tm pad hlavn obt, kter stla v cest uznn zptn promny odumelch slunc ve havou mlhovinu. [] Avak, a ji se tento kolobh opakuje jakkoli asto a neltostn, a ji vzejde a zahyne sebevce milion slunc a planet, a trv jakkoli dlouho,

  • 62

    Jacques Monod

    BiosFra, Jedinen kaZ neodvoditeln Z PrvnCh PrinCiP

    Ke zhroucen tto nov antropocentrick iluze, kter se oprala o evolun teorii, dolo a ve druh polovin 20. stolet. Dnes myslm meme prohlsit, e univerzln teorie, jakkoliv zcela spn v jinch oblastech, nedokzala objasnit biosfru, jej strukturu a evoluci jako jevy odvoditeln z prvnch princip.

    Toto tvrzen se snad me zdt temn; pokusme se je osvtlit. Univerzln teorie by se nepochybn musela rozit, aby zahrnovala relativitu, kvantovou teorii a teorii elementrnch stic. Za pedpokladu, e by se daly formulovat urit poten podmnky, obsahovala by tak jakousi kosmologii, je by pedpovdala obecn vvoj vesmru. Vme ale (na rozdl od vry Laplaceovy a po nm vdy a materialistick filosofie devatenctho stolet), e by tyto pedpovdi mohly bt pouze statistick. Teorie by mohla velice dobe obsahovat periodickou soustavu prvk, ale dokzala by urovat pouze pravdpodobnost existence kadho z nich. Podobn by pedpovdala vznik napklad galaxi i planetrnch soustav, ale v dnm ppad by ze svch princip nedokzala odvozovat nutnou existenci toho i onoho objektu, udlosti nebo individulnho jevu jedno, zda to m bt mlhovina Andromedy, planeta Venue, Mt. Everest i verej bouka.

    Tato teorie by obecn pedpovdala existenci, vlastnosti a vzjemn vztahy uritch td objekt, ale zjevn by nedokzala pedjmat existenci nebo vrazn charakteristiky dnho z objekt ani dn jedinen udlosti.

    Tez tto knihy je, e biosfra neobsahuje pedpovditelnou tdu objekt ani udlost, ale ona sama jedinenou udlost je. Udlost zajist sluitelnou s prvnmi principy avak nikoli z nich odvoditelnou; tud je v zsad nepedvdateln.

    ne se v nkter slunen soustav aspo na jedn planet vytvo podmnky pro organick ivot, a ji budou muset vzniknout a zahynout nesetn organick bytosti, ne se z jejich stedu vyvinou ivoichov s mozkem schopnm mylen a naleznou nakrtko vhodn ivotn podmnky, nae budou rovn bez milosti vymceni mme jistotu, e hmota zstv ve vech svch promnch vdy stejn, e dn z jejch atribut neme bt nikdy ztracen a e se stejnou eleznou nutno