Madagaskar: Základní informace o teritoriu

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

• 1.1. Oficiální název státu

• 1.2. Rozloha

• 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

• 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

• 1.5. Národnostní složení

• 1.6. Náboženské složení

• 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

• 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

• 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

• 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

• 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

• 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

• 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

• 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

• 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

• 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

• 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

• 1.18. Internetové informační zdroje

• 1.19. Adresy významných institucí

1.1. Oficiální název státu • česky: Madagaskarská republika (Republika Madagaskar)

• malgašsky: Repoblikan´i Madagasikara

• francouzsky: République de Madagascar

1.2. Rozloha • 587 041 km2

Ostrovní stát v Indickém oceánu - čtvrtý největší ostrov světa a několik menších ostrovů.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva • Počet obyvatel 23 202 000 mil.(odhad červenec 2014)

• Hustota zalidnění 35,2 obyvatel/km2

• Podíl ekon. aktivního obyvatelstva 56,1 % (40,7 % obyv. ve věku 0-14 let)

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení • 2,62 % (odhad 2014)

1.5. Národnostní složení 1. Malgaši (Malagasy) malajsko-indonéského původu: Merina (Hova) 26 %

2. „côtiers" smíšeného (afrického, arabského, malajsko-indonéského) původu: Betsimisaraka 15 %

3. Betsileo 12 %

4. Tsimihety 7 %

5. Sakalava 6 %

6. Antaisaka 5 %

7. Antandroy 5 %

8. Francouzi, Indové, Číňané, Komořané 24 %

1.6. Náboženské složení

tradiční víra (animisté) 52 %, katolíci 20 %, protestanti 20 %, muslimové 7 %

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky • Úřední jazyk (podle ústavy la langue nationale): malgaština (malagasy)

Jazyk je indonéského původu a od 19. století používá jako písmo latinku.

Pracovním jazykem je francouzština; znalost angličtiny se rozšiřuje relativně pomalu.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

V rámci procesu decentralizace po roce 2004 vzniklo 22 regionů:

Diana, Sava

Itasy, Analamanga, Vakinankaratra, Bongolava

Sofia, Boeny, Betsiboka, Melaky

Alaotra Mangoro, Atsinanana, Analanjirofo

Amoron'i Mania, Haute-Matsiatra, Vatovavy-Fitovinany, Atsimo-Atsinanana, Ihorombe

Menabe, Atsimo-Andrefana, Androy, Anosy

(Od severu k jihu)

Hlavní město a další velká města • hlavní město: Antananarivo (tradiční francouzský název Tananarive) - 1,5 mil.

obyvatel

• další města: Toamasina (Tamatave) 175, Mahajanga 130, Fianarantsoa 125 (tis. obyv.)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn • Peněžní jednotka: 1 ariary (MGA) = 100 centů

• V mezinárodním bankovním styku jsou používány USD a EUR.

• Oficiální kurs (): 1 USD = 2 514 MGA

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Veřejné svátky (dny volna) • 1.1. Nový rok

• 29.3. Den mučedníků (protifrancouzské povstání 1947)

• 1.5. Svátek práce

• 25.5. Den osvobození Afriky (založení OAU 1963)

• 26.6. Den nezávislosti (1960)

• 15.8. Nanebevzetí Panny Marie (Assomption)

• 1.11. Všech svatých (Toussaint)

• 25.12. Vánoce

Dále je volno o pohyblivých křesťanských svátcích:

• Velký pátek, Pondělí velikonoční, Nanebevstoupení Páně (Ascension) a Svatodušní svátky (Pentecôte).

Čas • GMT + 3 hodiny

Obvyklá pracovní doba • pondělí–pátek 8:00–12:00, 12:30–16:30

• Banky: pondělí–pátek 8:00–11:00, 14:00–16:00

• Obchody: pondělí–sobota 8:00–12:00, 14:00–18:00

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Na Madagaskaru žije řada místních obyvatel, kteří studovali v bývalém Československu, a tedy umějí česky, nebo slovensky. Někteří z nich zůstali u nás i několik let po skončení studia. Bývalí „čeští“ studenti na Madagaskaru se zatím starají téměř výhradně pouze o turisty a přírodovědce (kteří nyní jezdí na ostrov z Česka jako jediní). Český element je nyní také zastoupen v kanceláři prezidenta.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Vyžaduje se očkování proti žluté zimnici a doporučuje se i očkování proti žloutence A a (při delším pobytu) B. Malárie se vyskytuje ve vnitrozemí v období dešťů (listopad-březen) a na pobřeží celoročně, doporučují se proto antimalarika. Tekoucí vodu je nutno převařovat a filtrovat, ovoce a zeleninu pečlivě umývat, maso intenzívně vařit. Vzhledem k množství Evropanů (cca přes 20 tis. Francouzů) lze předpokládat dobré podmínky poskytování lékařské péče na drahých klinikách, ale při vážnějších obtížích se doporučuje - pokud to dovoluje zdravotní stav - odjet ze země (bližší info podají pracovníci ZÚ Addis Abeba).

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vízové povinnosti jsou zbaveni pouze občané některých afrických zemí. Jinak vydávají víza zastupitelské úřady (ZÚ) a konzuláty Madagaskaru v zahraničí. Pro ČR je příslušné madagaskarské velvyslanectví v Moskvě:

Ambassade de la République de Madagascar Fédération de Russie 119034 Moscou, Kursovoy pereulok 5 Tel.: +7 095 2900214 Fax: +7 095 2023453

Jednorázové turistické vízum do 30 dnů je možno získat při příjezdu na letišti Ivato v Antananarivo zdarma (na dobu 2 měsíců za 60 USD, na dobu 3 měsíců za 84 USD), ale doporučujeme ověřit aktuální situaci u zastupitelského úřadu Madagaskaru, zda se podmínky pro přicestování nezměnily. Při žádosti o vízum je nutné předložit zpáteční letenku. Velice přísně se kontroluje platnost víza. Při jeho překročení hrozí vězení a eventuální deportace.

Jediná doporučeníhodná doprava na Madagaskar a zpět je letecká.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Oproti jiným africkým zemím je Madagaskar celkem bezpečný a prakticky se nevyskytují násilné zločiny. Kapesní krádeže a pouliční loupeže nejsou vyloučeny (proslulé je centrum Antananariva), je však možné jim předejít nezbytnou opatrností. Od začátku roku 2014 se

také uklidnila politická situace v zemi. Přesto je vhodné se před cestou informovat o aktuální situaci.

Trestní postih, včetně uvěznění, může skutečně hrozit při pokusu o vývoz endemických rostlin, či živočichů, chráněných dle mezinárodní konvence CITES (Convention on International Trade in Endangered Species). Omezení (zákaz vývozu) se vztahuje i např. na krokodýlí kůže, lastury, živá zvířata a orchideje.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Pro Madagaskar je příslušné Velvyslanectví ČR v Addis Abebě:

Embassy of the Czech Republic P.O.Box 3108, Addis Ababa, Ethiopia Tel.: +251 11 5516382; Fax: +251 11 5513471 e-mail: addisabeba@embassy.mzv.cz czech.emba@ethionet.et

Vedoucí zastupitelského úřadu:

Mgr. Karel Hejč

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Na Madagaskaru není zastoupena žádná další česká instituce na podporu obchodu či investic.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Policie

• tísňové volání: 117

Vybrané nemocnice

• Croix-Rouge Malagasy: +261 34 14 221 56

• Hopital d`Anosy: (+261) 0202242346

Hasiči

• tísňové volání: 117

1.18. Internetové informační zdroje • www.assemblee-nationale.mg (parlament; francouzsky, anglicky)

• www.madagascar.gov.mg (vláda, resp. úřad premiéra; angl., fr.)

• www.industrie.gov.mg (ministerstvo průmyslu a řemesel; fr.)

• www.justice.gov.mg (min. spravedlnosti; fr.)

• www.refer.mg/edu/minesup (min. vysokého školství; fr.)

• www.cite.mg/mine (min. energetiky a dolů; fr.)

• www.communication.gov.mg (min. komunikace a informací; fr.)

• www.instat.mg (statistický úřad; fr.)

• www.madagascar-tourisme.com (úřad na podporu turistiky; fr.)

• www.parcs-madagascar.com (národní parky a přírodní rezervace; fr.)

• www.onu.mg (stránka OSN pro Madagaskar; fr.)

• www.refer.mg (odkazy na další madag. webové stránky; fr.)

• www.fasp.mg (fond podpory soukr. sektoru; fr., angl.)

• www.cite.mg (centrum tech. a ekon. informací; fr.)

• www.wanadoo.mg, www.simicro.mg, www.online.mg, www.sinergic.mg, www.vitelcom.mg (poskytovatelé internetu; fr.)

• www.madagascarnews.com (zprávy, aktuality; angl.)

• www.madagascar-tribune.com (noviny; fr.)

• www.madagascar-contacts.com (podnikání; fr.)

• www.bmoi.mg (banka; fr.)

• www.telma.net (Telecom Malagasy; fr.)

• www.airmadagascar.info(letecká společnost Air Madagascar; angl.)

• www.univ-antananarivo.mg (univerzita; fr.)

• www.lft.mg (francouzské lyceum; fr.)

• www.usmission.mg (velvyslanectví USA na Madagaskaru; angl.)

• www.vanilla-export.com (vývozce vanilky; angl.)

• www.madagascar-guide.com (turistika, kultura; fr.)

• www.web-madagascar.com (turistika, hotely; fr., angl.)

• www.malgaches.com (turistika; fr.)

• www.madagascar-on-bike.com (turistika; fr., angl., něm.)

Jednou z mála oficiálních stránek o Africe (a Madagaskaru) v češtině je: www.afrikaonline.cz

Českými stránkami věnovanými přímo Madagaskaru jsou: //mujweb.cz/www/kecedar/madag //vesmir.msu.cas.cz/madagaskar

Českou stránkou věnovanou pomoci Africe je: www.humanitasafrika.cz

1.19. Adresy významných institucí

Fédération des Chambres de Commerce, d´Industrie et d´Agriculture de Madagascar BP 166, Antananarivo Tel.: +261 20 2221567

pouze zastřešuje dvanáct regionálních obchodních komor, z nichž nejvýznamnější je:

Chambre de Commerce d´Antananarivo BP 166, Antananarivo tel.: +261 20 2220281 fax: +261 20 2220213

Madagaskar: Vnitropolitická charakteristika

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

• 2.1. Stručná charakteristika politického systému

• 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

• 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Madagaskar je prezidentskou republikou.

První republikou bylo období od roku 1958, kdy vznikl autonomní stát v rámci Francouzského společenství. I přes vyhlášení nezávislosti v roce 1960 zůstal Madagaskar členem společenství až do roku 1972, kdy byl profrancouzský prezident Tsiranana svržen vojenským převratem.

Druhou republikou se rozumí vojenský, v podstatě komunistický režim (1975-1991), orientovaný alespoň ve svých počátcích na bývalý SSSR, ČLR a Severní Koreu. V jeho čele byl prezident Ratsiraka a do země přinesl mj. malgašizaci veřejného života.

Ústava třetí republiky byla přijata v roce 1992, poté co předešlý režim svrhly lidové nepokoje. Po vítězných parlamentních volbách v roce 1993 se k moci dostala opozice, ale postupně své postavení ztrácela. Ústava byla podstatně změněna v roce 1998: prezidentovi přibyly pravomoci a unitární stát dostal nové administrativní členění, zdánlivě připomínající federaci.

V listopadu 1999 se starostou hlavního města Antananariva stává Marc Ravalomanana, významný podnikatel a nezávislý kandidát, který porazil v obecních volbách protikandidáty ostatních politických stran.

Dlouho očekávané volby do Senátu se uskutečnily 18. března 2001 a opět potvrdily sílu strany AREMA, která obsadila 49 ze 60 volitelných míst. Z celkem 90-členého Senátu bylo zbývajících 30 mandátů obsazováno přímo prezidentem.

Politická situace na Madagaskaru se dramaticky změnila v prosinci 2001 po prvním kole prezidentských voleb, kdy se jejich vítěz Marc Ravalomanana, starosta Antananariva, prohlásil hlavou státu a v březnu 2002 dokonce sestavil svoji vlastní vládu. Oficiální údaje sice potvrdily jeho vítězství před tehdejším prezidentem Ratsirakou již v prvním kole, (46 % proti 41 %), ale Ravalomanana tyto výsledky zpochybnil s tím, že získal nad 50 % a tím i celkové vítězství (a zrušení 2. kola voleb). Hlavní město pak zažilo masové demonstrace a stávky, většinou však pokojné a bez větších násilností. Premiérem byl 26. února 2002 ustanoven Jacques Sylla. Počátkem března 2002 byla jmenována nová vláda.

Na základě jednání, zprostředkovaných OSN, OAU, Senegalem a dalšími africkými zeměmi, byla 18. dubna 2002 podepsána v Dakaru smlouva mezi Ratsirakou a Ravalomananou ohledně rychlého a mírového urovnání situace v zemi. Ve smlouvě bylo zakotveno vytvoření „přechodné vlády národního usmíření“ a v případě potřeby o vypsání referenda. Koncem dubna 2002 prohlásil Nejvyšší ústavní soud Madagaskaru za vítěze prezidentských voleb již po prvním kole a novém přepočítání hlasů Marca Ravalomananu (51,5 % proti 35,9 %).

Prezidentské volby v roce 2006 neproběhly bez problémů. Pokusy opozičních kandidátů zpochybnit výsledky voleb však vyvrátili zahraniční pozorovatelé, kteří potvrdili, že volby, kterých se zúčastnilo okolo 7 milionů oprávněných malgašských voličů, byly víceméně svobodné a spravedlivé. Po vyhlášení nálezu Ústavního soudu se prezidentem Madagaskarské republiky na dalších 5 let stal opět stávající prezident a mlékárenský magnát Marc Ravalomanana, který si ziskem 54,8 % hlasů zajistil vítězství již v prvním kole, když výrazným rozdílem porazil ostatní kandidáty.

V únoru 2009 využil bývalý disc-jockey a populární starosta Andry Rajoelina stoupající lidové nespokojenosti zejména v hlavním městě s vládou prezidenta Ravalomanany k jeho neústavnímu srvžení a sám uchvátil prakticky všechnu moc v zemi.

Několik let trvající vnitrpolitický boj se pokusily mediovat Africká unie a regionální organizace SADC. KOnečně se v prosinci 2013 konaly prezidentské a parlamentní volby pod mezinárodním dohledem s tím, že hlavní rivalové nesměli kandidovat. Ve volbách zvítězil bývalý ministr financí a pretendent Rajoeliny, Hery Rajaonarimampianina, když porazil Jean-Luise Robinsona. Volby byly zhodnoceny jako řádné a svobodné.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Hery Rajaonarimampianina

2.3. Složení vlády

Pres. Hery Martial RAJAONARIMAMPIANINA Rakotoarimana

Prime Min. Roger Laurent Christophe KOLO, Dr.

Min. of Agriculture & Rural Development Roland RAVATOMANGA

Min. of Commerce & Consumer Affairs Narson RAFIDIAMANANA

Min. of Communication, Information, & Relations With Institutions Cyril REBOZA

Min. of Culture, Handicrafts, & National Heritage Randrianarisoa RAMAHTODISOLOMANANA Vaonalaroy

Min. of Economy & Planning Herilanto RAVELOHARISON, Gen.

Min. of Employment & Technical & Professional Training Horace GATIEN

Min. of Energy Richard FIENENA

Min. of Environment & Forest Ecology Anthelme RAMPARANY

Min. of Fisheries & Fishery Resources AHMADE

Min. of Foreign Affairs Arisoa RAZAFITRIMO

Min. of Higher Education & Scientific Research Marie RASOAZANAERA

Min. of Interior & Decentralization Oliver Mahafaly SOLONANDRASANA

Min of Industry, Private-Sector Development, & Small & Medium Business Jules Etienne ROLLAND, Dr.

Min. of Justice & Keeper of the Seals Noeline RAZAFINDRAVONONA

Min. of Livestock Joseph Martin RANDRIAMAMPIONONA

Min. of National Defense Dominique Jean Oliver RAKOTOZAFY, Gen.

Min. of National Education Paul Andrianaina RABARY

Min. of Population, Social Protection, & Protection of Women Eleonore JOHASY

Min. of Posts, Telecommunications, & New Technology Benjamina RAMANTSOA Ramarcel

Min. of Public Health Roger Laurent Christophe KOLO, Dr.

Min. of Public Security Blaise RANDIMBISOA

Min. of Public Service, Labor, & Social Law Jean de Dieu MAHARANTE

Min. of Public Works & Meteorology Roland RATSIRAKA

Min. of Strategic Resources Lalaharisaina JOELIV

Min. of Tourism Andre RAKOTOMAMONJY

Min. of Transport Ulrich ANDRIANTIANA

Min. of Water Resources Johannita NDAHIMANANJARA, Dr.

Min. of Youth & Sports Jean Anicet RANDRIAMOSARISOA

Sec. of State in Charge of the National Gendarmerie Didier Gerard PAZA, Gen.

Min. of State in Charge of Infrastructure Rivo RAKOTOVAO

Governor, Central Bank Gaston RAVELOJAONA

Ambassador to the US Jocelyn Bertin RADIFERA

Permanent Representative to the UN, New York Zina ANDRIANARIVELO-RAZAFY

Madagaskar: Zahraničně-politická orientace

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních • OSN (od roku 1960), UNESCO, UNIDO, UNCTAD, UNHCR, FAO, WHO, ILO

• Ekonomická komise pro Afriku (ECA)

• South African Development Cooperation (SADC)

• Mezinárodní měnový fond (IMF)

• Světová obchodní organizace (WTO)

• Africká unie (AU), African Development Bank (ADB)

• Organizace Frankofonie, Indian Ocean Commission

• Common Market for Eastern and Southern Africa (COMESA)

V období vnitrpolitické nestability a vlády nelegitimního prezidenta bylo členství Madagaskaru v řadě organizací pozastaveno.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Madagaskar je členem Hnutí nezúčastněných zemí (Nonaligned Movement, NAM) a G–77.

Patří také do společenství ACP (africké, karibské a tichomořské země), které se řídí od června 2000 Cotonou Agreement (s uvažovanou platností 20 let).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Žádné bilaterální smlouvy s ČR neexistují.

Madagaskar: Ekonomická charakteristika země

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

• 4.4. Stavebnictví

• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

• 4.6. Služby

• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

V posledních letech i přes vnitrpolitické problémy byl růst ekonomiky uspokojující, zejména díky textilnímu průmyslu a bezcelnímu přístupu na trh v USA skrze zákon "African Growth and Opportunity Act". AGOA však díky neplnění podmínek byla ze strany USA v rioce 2010 ukončena. To způsobilo dramatický pokles produkce a ekonomický úpadek. Velkým problémem je nekontrolovatelná deforestace ekosystému globálního významu. Domácí politické problémy dále zvýšily pokles v sektoru cestovního ruchu. V letech 2011-13 se navrátil díky zpracovatelskému průmyslu a těžbě surovin lehký ekonomický progres. Uklidnění politické situace dává naději na další ekonomický růst.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let

Ukazatel 2009 2010 2011 2012 2013

HDP v tržních cenách (mld. USD) 8,55 8,7 9,85 9,88 10,8

Růst HDP (%) -4,0 -0,4 1,0 2,4 2,1

HDP na obyvatele (USD) 417 413 455 443 471

Míra inflace (růst spotřeb. cen, %) 9,0 9,2 9,5 6,4 5,8

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Madagaskarský průmysl přispívá do HDP 16,4 %. Ostrov má velké nerostné bohatství, často však v těžko dostupných oblastech. Ani zásoby ropy a zemního plynu se zatím nedají využít. Těží se chromová ruda, grafit, slída a drahokamy: ametysty, topasy a safíry. Průmyslová centra jsou rozmístěna uprostřed ostrova na náhorní plošině v okolí hlavního města, a

kolem přístavu Toamasina. Vyskytuje se potravinářský (cukrovary, zpracování masa a mořských produktů, výroba mýdla, pivovarnictví, zpracování kůže), tabákový, textilní (38 % madagaskarského exportu), dřevozpracující, chemický průmysl a výroba stavebních hmot. Ze strojírenství je významná výroba zemědělských strojů a montáž automobilů.

4.4. Stavebnictví

Zejména výstavba infrastruktury bude pravděpodobně muste být jednou z priorit nové vlády, aby uspokojila obyvatelstvo. Ostrov je doposud nedokonale propojen, včetně oblastí pro potenciální těžbu nerostných surovin. Modernizace přístavů je další příležitostí. Zásadní otázkou bude financování, v nejbližších letech budou jeho zdroje hlavně u mezinárodních finančních organizací.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Madagaskar je především zemědělskou zemí. Zemědělství, lesnictví a rybolov zaměstnávají více než tři čtvrtiny obyvatelstva (78 %) a přispívají k tvorbě HDP 27,3 %. Jen asi 5 % půdy ostrova je skutečně obděláno. Problémy přináší nejasné vymezení vlastnických vztahů, a nedostatečné zavlažování (zatím jen na 16 % orné půdy). Zcela katastrofické následky má nekontrolovatelná deforestace. Tu způsobuje jednak poptávka po topném dřevě, ale také jsou pralesy káceny pro nelegální obchod se vzácným dřevem a plantáže.

Hlavním produktem je rýže. Dalšími plodinami určenými pro domácí trh jsou kukuřice, maniok, banány a sladké brambory. Pro vývoz se pěstují kromě kávy a bavlny zejména koření a silice - jako vanilka, pepř, hřebíček nebo ylang-ylang. Podíl koření na celkovém madagaskarském vývozu dosahoval až jedné třetiny, avšak snížení cen na světových trzích ho srazilo až na cca 5 %.

Dobytek se chová na západním a jižním Madagaskaru a čítá přes 10 mil. kusů skotu, 1 mil. prasat a 2 mil. koz a ovcí. Potenciál ročních výlovů ryb a jiných oceánských živočichů je odhadován okolo 450 tis. tun, ale jeho využití madagaskarskými rybáři zatím mírně přesahuje jednu čtvrtinu (120 tis. tun). Díky vládní liberalizaci však v madagaskarských vodách loví lodě z EU, Ruska a Japonska. Zajímavým exportním artiklem jsou krevety pro francouzský a japonský trh.

4.6. Služby

Služby tvoří více než polovinu HDP (56,3 %), ale jsou obecně na nízké úrovni. Turistiku pokládá i Madagaskar za jeden z pilířů své budoucí prosperity. Chybí však hlavně ubytovací kapacity a dopravní infrastruktura. V posledních letech cestovní ruch trpěl díky politické nestabilitě. Madagaskar však nabízí jediněčnou kombinaci unikátní přírody, koloniální minulosti a pobytu u moře.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Ze zhruba 50 tisíc km silnic je řada nesjízdných v období dešťů (od listopadu do března) a pouze maximálně 12 % dlážděných. Nejdůležitější silnicí je spojnice hlavního města s přístavem Toamasina. Zatím neexistuje celoročně sjízdná silnice spojující sever s jihem ostrova

Železniční doprava

Na ostrově je 1 095 km železničních tratí ve špatném technickém stavu. Tři hlavní tratě obsluhují hlavní město, čtvrtá spojuje město Fianarantsoa s východním pobřežím a je považována za velkou turistickou atrakci. Státní dráhy (RNCFM) přepraví ročně 275 tis. cestujících a 140 tis. tun nákladu.

Letecká doprava

Má značný význam vzhledem k velikosti ostrova a nízké kvalitě silnic a železničních tratí. Největší mezinárodní letiště Ivato je v hlavním městě.

Námořní doprava

Z 18 přístavů mají největší význam Toamasina na východním pobřeží (kudy proudí na 70 % madagaskarského zahraničního obchodu) a Mahajanga na západě ostrova. Perspektivní se jeví severní Antsiranana. Státní Société National Malgache des Transports Maritimes vlastní čtyři zámořské lodě, zatímco pobřežní doprava je už většinou v rukách soukromých společností.

Telekomunikace

Státní monopol na pevné linky Télécom Malagasy (TELMA) dosáhl v roce 1999 zisku 4 mil. USD při obratu 46 mil. USD. Trh mobilních linek je plně liberalizován a fungují na něm čtyři konkurenční operátoři - Telecel, Sacel, SMM a Madacom. Mobilní telefon vlastní 36 ze 100 obyvatel. POkrytí internetem je na velice nízké úrovni (2,2 obyvatel ze 100).

Energetika

Elektrifikace ostrova probíhá za asistence Světové banky jako pilotní projekt. Mělo by vyrůst padesát nových elektráren a zahraniční investorská účast je velmi vítaná. Úkolem je omezit drahé dovozy ropy; hlavní potenciál je ve výstavbě hydroelektráren a chystá se větší využití uhlí; zásoby se odhadují na 1,1 mld tun. Uvažuje se i o využití solární energie nebo biomasy (zbytky z cukrové třtiny). Dvě třetiny energie pocházejí ze sedmi hydroelektráren, zbytek je z tepelných. Pro většinu domácností zůstává hlavním zdrojem paliva dřevo, což způsobuje nenávratné škody na životním prostředí.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Největším donorem Madagaskaru je Francie a z multilaterálních zdrojů především Evropská unie a International Development Association Světové banky.

Madagaskar: Finanční a daňový sektor

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let (mil. USD)

2009 2010 2011 2012 2013

Příjmy 1 650 2 050 2 059 NA 2 113

Výdaje NA NA NA 1,93 2 356

Bilance -243

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) 2009 2010 2011 2012 2013

Bilance vnějšího účtu zboží a služeb (mil. USD) -2 035 -1 746 -1 160 -1 018 NA

Běžný účet platební bilance (BoP, USD) NA NA NA -1 989 - 1945

Devizové rezervy 1 191 1 249

CIA, WB

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Zahraniční zadluženost v mil. USD

2009 2010 2011 2012

Celkový dluh (External Debt Stocks, total, DOD, current USD) 2 788

2 699

2 769

2 896

Krátkodobý dluh 648 424,5 430,4 463

Dluhová služba (Total debt service, % of exports of godds, 2,8 3,7 % 2,1 % NA

services and primary income) %

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka (Banque Centrale de Madagascar - http://www.banque-centrale.mg/)

• Komerční banky BMOI (Banque Malgache de l´Océan Indien) - BNP-Paribas

• BFV - Société Générale

• BNI - Crédit Lyonnais Madagascar

• Bank of Africa (BOA) - BTM Madagascar

• Union Comercial Bank (UCB)

• Caisse d`Epargne de Madagascar (CEM)

• Compagnie Malgache de Banque (CMB)

Pojišťovny Na Madagaskaru existují 2 velké státní pojišťovny - Ny Havana a AR; další 2 menší pojišťovny jsou zaměřeny na pojištění vozidel - Avotra a Mama.

5.5. Daňový systém

O daňové soustavě se píše velmi málo. Vzhledem k probíhající reformě zřejmě neexistuje ucelená písemná podoba daňového systému.

Při dovozu se vybírají cla (0–25 %, která se vypočítávají z hodnoty CIF), dovozní daň (0–35 %), daň z přidané hodnoty (20 %) a případná spotřební daň (0–10 %). Dále viz 6.5.

Madagaskar: Zahraniční obchod země

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

• 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

• 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

• 6.3. Komoditní struktura

• 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

• 6.5. Ochrana domácího trhu

• 6.6. Zóny volného obchodu

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Obchodní bilance Madagaskaru v letech 2002–2006 (mil. USD)

2012 2013

Vývoz 592,1 644,4

Dovoz 2 755 2 794

Saldo - 2 163 - 2 149,6

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz: Francie (23,4 %), Čína (6,6 %), Singapur (5,9 %), Kanada (5,5 %), Německo (5,4 %), Indonésie (5,3 %), Indie (5,2 %), JAR (4,5 %)

Dovoz: Čína (17,7 %), Francie (12,4 %), JAR (5,3 %), Indie (5,1 %), Mauritius (5 %), Bahrain (4,7 %), Kuvajt (4,6 %)

CIA, 2012

6.3. Komoditní struktura

Vývoz: káva, vanilka, měkýši (shellfish), textil, bavlněné textílie, chromit, ropa

Dovoz: základní zboží, ropné produkty, užitkové zboží, potraviny

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Dovoz na Madagaskar byl plně liberalizován s výjimkou zboží, které vláda považuje za strategické (zbraně, výbušniny, drahokamy, radioaktivní produkty apod.), a telekomunikačních zařízení, které vyžadují předběžné schválení kvůli kompatibilitě.

Importéři musí před uskutečněním dovozu odevzdat financující bance Fiche Statistique d´Importation, spolu s proforma fakturou, a kopii poslat na ministerstvo obchodu.

Požadované dokumenty při dovozu: • faktura, nákladní list (Bill of lading nebo Airway bill), doklad o pojištění, balicí list,

dovozní deklarace, osvědčení o původu zboží, potvrzení o provedené kvantitativní a kvalitativní kontrole před naloděním

Většina vývozu je liberalizována; exportní povolení je nutné pro některé živočišné a rostlinné druhy, uvedené v mezinárodní dohodě CITES (Convention on International Trade in Endangered Species). Omezení (zákaz vývozu) se vztahuje např. na krokodýlí kůže, živá zvířata a orchideje.

Požadované dokumenty při vývozu: • faktura, nákladní list (Bill of lading nebo Airway bill), doklad o pojištění, osvědčení o

původu zboží, fytosanitární osvědčení (jestliže vyžadováno), příslib repatriace devizových zisků, balicí list, vývozní deklarace, celní deklarace, potvrzení o provedené kvantitativní a kvalitativní kontrole před naloděním (jestliže je vyžadováno), AGOA Textile Visa (od madagaskarské Celní správy; v případě požadovaného bezcelního vstupu na trh v USA)

6.5. Ochrana domácího trhu

Jako většina rozvojových zemí, také Madagaskar získává významný podíl státních příjmů z cla, dovozních daní, vč. DPH vypočítávané při dovozu. Dle Finančního zákona z roku 2001 jsou následující sazby dovozní daně: 5 % na výrobní prostředky, 30 % na luxusní zboží a dále dle komodit: alkohol, zápalky a maziva 20 %, tabák a tabák. výrobky 24 %, mouka 30 % a mléčné výrobky 35 %. Přestože byly v posledních letech sazby sníženy, jsou daně a clo stále relativně vysoké. Madagaskar však nemá žádné významné netarifní překážky v přístupu na svůj trh.

6.6. Zóny volného obchodu

Od roku 1991 existuje v zemi zvláštní režim výroby pro další vývoz (Export Processing Zone, EPZ), který láká zahraniční i domácí investory možností bezcelních dovozů a úlevami na dani z příjmu. Původně nebyly firmy nuceny platit ani daň z přidané hodnoty z dovážených komponentů (20 %), ale od roku 1999 ji vláda vymáhá a vrací ji až proti potvrzení o uskutečněném vývozu, aby tak zabránila nedovolené výrobě pro vnitřní trh. V současné době jsou EPZ hlavním zdrojem přílivu přímých zahraničních investic do země. Ze zhruba 150 firem, které obdržely status EPZ, je jich 50 % evropských (hlavně francouzských), 30 % mauricijských, 15 % asijských a 5 % madagaskarských. Tyto firmy vytvářejí cca 80 tis. pracovních míst.

Madagaskar: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

• 7.1. Smluvní základna

• 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

• 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

• 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

• 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

• 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

• 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

• 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

• 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

7.1. Smluvní základna

Vůči zemi se od data vstupu ČR do EU (1. 5. 2004) aplikuje v oblasti obchodu smluvní základna EU.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Vývoz z ČR

Období Stat. hodnota EUR(tis.)

2010 932

2011 678

2012 1 019

2013 464

Dovoz do ČR

Období Stat. hodnota EUR(tis.)

2010 1 703

2011 2 412

2012 1 913

2013 2 864

Saldo zahraničního obchodu

Období Stat. hodnota EUR(tis.)

2010 -770

2011 -1 734

2012 -894

2013 -2 400

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Vývoz: břitvy a holicí čepelky, ložisková tělesa, zásobní tanky a sudy, telef. přístroje, pulty a panely k rozvodu elektřiny,

Dovoz: textil, pulovry, káva nepražená, ovoce, kokosová vlákna, koření, měkýši, nikl

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Perspektivními odvětvími pro české exportéry by mohly být malé a střední hydroelektrárny a jiné technologie generace energie z obnovitelných zdrojů, civilní letadla, lokomotivy, nákladní i osobní automobily, malé autobusy, léčiva, stavební stroje atd.

České zboží ale prakticky nikdo v zemi nezná, vývoz postrádá tradici. Šancí je napojit se na francouzské obchodní řetězce, působící na Madagaskaru (např. Score). Druhou možností je využití "českých" studentů.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

O společných česko-malgašských podnicích nemá ZÚ žádné informace.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Konkrétně formulovaných poptávek po českém zboží na Madagaskaru je minimum.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Aktivita v této oblasti neexistuje.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Omezený obchodní styk se projevuje také v této oblasti. Nutno konstatovat, že vzájemná výměna s Madgaskarskou republikou v oblasti služeb neexistuje.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

ZÚ Addis Abeba nemá k dispozici žádné dostupné informace o podmínkách zaměstnávání občanů v ČR na Madagaskaru.

Madagaskar: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

• 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

• 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

• 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

• 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

• 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

• 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

• 8.7. Problémy a rizika místního trhu

• 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

• 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

• 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Fungují standardní metody prodeje. Vedle toho se naskýtá možnost využít kontaktů na malgašskou komunitu bývalých studentů buď v ČR nebo přímo na Madagaskaru. Perspektivní se jeví například soukromá madagaskarská firma Société Aratra, Tel.: +261 20 2229617, Fax: +261 20 2240844, E-mail: aratra@wanadoo.mg- její ředitel Patrice Richard Rakotondrainibe studoval ČVUT. Mimo francouzštinu umí také anglicky (česky spíš už ne) a má zájem o zastupování českých obchodních zájmů na ostrově, ať už v rámci své firmy (energetika), nebo i jako jednotlivec - styčný bod.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti má Madagaskar nadbytek levné pracovní síly. Mzdové náklady patří k nejnižším na světě. Malgašští pracovníci jsou poměrně zruční a snadno zaškolitelní, zvláště v odvětvích textilního a oděvního průmyslu. Množství zkušených a vzdělanějších zaměstnanců je však omezené. Bezpečnostní standardy a jejich dodržování jsou na nízké úrovni.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Není problém najmout prostory ani zaměstnance, to lze často i před získáním definitivního povolení. Pevných telefonních linek se nedostává, ale dobře funguje síť mobilních telefonů.

Podmínky zřízení společného podniku

Pro každého s dlouhodobějšími plány pracovat na madagaskarském trhu, je založení joint venture výhoda hlavně v podobě přítomnosti malgašského partnera, znalého psaných i nepsaných pravidel země. Zahraniční investor navíc nemůže vlastnit půdu. Domácí partner musí být spolehlivý a většinou automaticky předpokládá, že zahraniční účastník zaplatí také jeho podíl v nové firmě.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Marketing a reklama je na Madagaskaru teprve v začátcích. Nejvýznamnějšími prostředky jsou: billboardy, letáčky a inzerce v novinách, rádiu a televizi. Většina reklamy je pod evropským (francouzským) vlivem. Kvalita kampaní je různá i vzhledem k často nízkému rozpočtu klienta.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Investoři a obchodníci na Madagaskaru čelí právnímu prostředí, ve kterém je ochrana soukromého vlastnictví stejně jako vymahatelnost podmínek kontraktu na nízké úrovni (nedostatečné zákony, jejich malá znalost, nejednoznačnost výkladu a slabé donucovací prostředky).

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Vláda inzeruje v tisku, rozhlase i televizi nabídky tendrů na dodávky pro veřejný sektor; některé jsou jen pro místní firmy, jiné i pro zahraniční účastníky. Z nich mají největší šanci francouzské společnosti; české firmy s kontakty na Francii se však mohou případně zapojit jako subdodavatelé.

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Slabá kupní síla obyvatelstva, převládající francouzština, byrokracie, korupce, relativně velká geografická vzdálenost teritoria z ČR.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Doporučené platební podmínky jsou stejné jako v případě jiných afrických zemí: buď neodvolatelný potvrzený akreditiv (L/C), splatný ihned proti dokumentům, nebo platba předem.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

ZÚ nejsou známy žádné významnější veletržní akce.

Madagaskar: Investiční klima

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

• 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

• 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

• 9.3. České investice v teritoriu

• 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

• 9.5. Rizika investování v teritoriu

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Madagaskar nutně potřebuje zahraniční investice, a proto poslední dobou jejich vstup výrazně ulehčuje (viz 6.6.). Jedinou zemí, s níž má Madagaskar uzavřenu dohodu o ochraně investic, je Francie. Byla zrušena devizová kontrola při vývozu (transferu) i dovozu. Zahraničním investorům jsou povolovány účty v cizích měnách. V rámci ministerstva průmyslu byl zřízen Office de la Promotion des Investissements. Investicím by mělo pomoci hlavně uklidnění vnitropolitické situace v zemi.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Otevřené zdroje uvádějí hodnotu 907,5 mil. USD pro rok 2011.

9.3. České investice v teritoriu

Nejsou známy.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Rozvoj dopravní infrastruktury (silnice), telekomunikací, těžebního průmyslu a energetiky bude podpořen v následujících 5–10 letech významnými investičními akcemi z domácích, ale především zahraničních zdrojů. Díky svojí přírodní rozmanitosti a endemickým rostlinným i živočišným druhům má země také velký potenciál v eko-turistice (výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit) a v zavádění ekologických technologií (zpracování odpadů, čištění odpadních vod, ...).

9.5. Rizika investování v teritoriu

viz

• 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

• 8.7. Problémy a rizika místního trhu

Madagaskar: Očekávaný vývoj v teritoriu

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Prezidentské volby na konci roku 2013 snad konečně po čtyřech letech neklidné politické situace napomohou ke stabilnějšímu ekonomickému prostředí. Ustavení vlády a efektivní reformy jsou budou v příštích několika letech zcela zásadní pro rychlejší ekonomický rozvoj tohoto potenciálně bohatého státu.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Země se postupně vrací do mezinárodních organizací, ze kterých byla dočsně suspendována.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR • Viz 7.4. a 9.4.