Stavba a složení zemského tělesa

Tvar ZeměStavba zemského tělesa

Litosféra, litosférické desky Desková tektonika

VY_32_INOVACE_26-13

Terestrické planety Sluneční soustavy – určení velikosti zemského tělesa

Autor: neznámy Název: Terrestrial_planet_size_comparisons.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Terrestrial_planet_size_comparisons.jpg

Tvar zemského tělesa

Terestrická planeta s kamenitným povrchem, těleso eliptického tvaru

Zemské těleso na pólech mírně zploštělé – vliv odstředivé síly rotace (rozdíl je 21 km) Pólový poloměr – 6 357 km Rovníkový poloměr – 6 378 km

Nesouměrný rozeklaný povrch Země (výškové rozdíly mezi mořem a souší) Maximální rozdíl až 20 km Skutečný tvar není elipsoid, ale geoid

Trojrozměrná vizualizace geoidu škála znázorňuje vzdálenost povrchu od středu Země

Autor: Neznámý Název: Geoids_sm.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Geoids_sm.jpg

Stavba zemského tělesa

Zemské těleso je sférické – složeno z několika soustředných vrstev (pomeranč, cibule) Dáno hustotou materiálu, který se diferencoval během

fáze, kdy těleso bylo rozžhavené Těžší materiály klesly k jádru, lehčí „vyplavaly“ na povrch

Zkoumání stavby zemského tělesa Hlubinné vrty do litosféry – maximálně jen 8 km Analýza seismických vln – materiály s rozdílnou hustotou

– změny vlnění Lze určit charakter vrstvy, kterou vlnění prochází

Jednotlivé vrstvy zemského tělesa

V tzv. diferenciační fázi vývoje planety (1. miliarda let) došlo k rozčlenění na sféry – vrstvy

Rozlišujeme tři základní vrstvy Zemské jádro - 31% hmotnosti Země, v hloubce 2 900

km Zemský plášť – 69 % hmotnosti Země, v hloubce 60 km Zemská kůra – 0,001% hmotnosti Země, na povrchu

Podobně sférický charakter mají i ostatní terestrické planety

Sférický model Země

Autor: Neznámý Název: Průřez_Zemí.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png

Vrstvy diskontinuity

Mezi jednotlivými vrstvami se nachází přechodné zóny

Mohorovičičova vrstva diskontinuity Odděluje svrchní a spodní plášť

Gutenbergova vrstva diskontinuity Odděluje spodní plášť a jádro

Na těchto vrstvách dochází k radikální změněn frekvence seismické vln a k výrazným změnám teplot a charakteru hornin

Stavba zemského tělesa

Autor: Neznámý Název: Slice_earth.svg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Slice_earth.svg

Zemské jádro Velikost jako planeta Mars (30 % objemu Země)

Tvořeno především roztavenými horninami na bázi železa (86 %) a niklu (7 %), jádro (NiFe)

Teplota až 6000°C

Vnější jádro Polotekuté materiály s nižším obsahem železa

Vnitřní jádro Velikost jako Měsíc, z pevných materiálů Rotuje vyšší rychlostí než zbytek zemského tělesa (rotuje

uvnitř Země, osa jeho rotace není shodná s osou zemské rotace)

Geomagnetické pole Díky rotaci vnitřního kovového jádra uvnitř vnějšího

jádra z roztavené horniny vzniká silné elektromagnetické pole

Země se chová jako gigantický magnet (generátorem je rotující jádro)

Osa rotace jádra vytváří severní a jižní magnetický pól Osa rotace není shodná s osou zemské rotace, nejsou ani

magnetické póly zcela shodné s geografickými

Přepólování Změna směru rotace jádra Poslední přepólování před 700 mil. let

Význam geomagnetického pole Zásadní pro existenci života na Zemi

Vytváří ochranný magnetický štít Země Odklání smrtelně nebezpečný sluneční vítr (proud nabitých

částic do Slunce)

Van Allenovy pásy Pásy silné magnetické ochrany okolo Země ve výškách nad

400 km Nejslabší v polárních oblastech – proud elektronů proniká na

zemský povrch

Polární záře Proud silně nabitých částic, které proniknou Van Allenovými

pásy na povrch Země (jen okolo pólů)

Van Allenovy pásy a schéma geomagnetického

pole Země

Autor: Neznámý Název: Van_Allen_radiation_belt.svg , Structure_of_the_magnetosphere_mod.svg

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/02/V

an_Allen_radiation_belt.svg, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/St

ructure_of_the_magnetosphere_mod.svg

Polární zářeAutor: Neznámý Název: Polarlicht_2.jpg

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/aa/Polarlicht_2.jpg

Zemský plášť Poloroztavená hornina tvořící víc jak 80 % objemu

Země

Dělí se na svrchní, (lépe prozkoumaný) a spodní plášť

Horniny zemského pláště neustále rotují díky tzv. konvekčním proudům Hornina se zahřívá od jádra a stoupá k litosféře U povrchu se ochladí a klesá k jádru V místech výstupu proudů k litosféře dochází k vyklenutí

a popraskání litosféry - zlomy

Význam konvekčních proudů

Hlavní projevy vnitřních sil planety

Mají klíčový význam pro pohyby litosféry, zemětřesnou, sopečnou a horotvornou činnost Materiál pláště obrovským tlakem láme litosféru na

jednotlivé desky Pohybující se materiál unášený konvekčními proudy

pohybuje deskami Na zlomech dochází k sopečné činnosti - materiál pláště

je vyvrhován na povrch v místě výstupu proudů Na zlomech dochází ke kumulaci energie - zemětřesení

Zemská kůra

Tenká kamenitá vrstva na povrchu Země (skořápka vajíčka) – jediná pevná a chladná vrstva

Tvořena lehkými horninami žulou, čedičem – v diferenciační fázi „vyplavaly“ na povrch

Hlavními prvky obsažené v zemské kůře Křemík, Hliník, Hořčík, Kyslík, Dusík Zemská kůra - SiAl

Hloubka 20 – 90 km Největší mocnosti pod vysokými pohořími – až 90 km

Děkuji za pozornost.

Autor DUM: Mgr. Martin Brzóska