lekce života

Download Lekce života

Post on 22-Mar-2016

217 views

Category:

Documents

2 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

O tajemstvích lidského bytí Opravdu chci žít právě takhle? Otázka, kterou stojí za to si položit. Nakladatelsví JOTA 2013

TRANSCRIPT

  • Life Lessons: Two Experts on Death and Dying Teach Us About the Mysteries of Life and Living

    All rights reserved. No part of this book may be reproduced or transmitted in any form or by any means, electronic or mechanical, including photocopying, recording or by any information storage or retrieval system, without permission in writing from The Barbara Hogenson Agency Inc.

    Vechna prva vyhrazena. dn st tto knihy nesm bt reprodukovna, uchovvna vreernch systmech nebo jakkoliv elektronicky, fotograficky i jinak penena bez pedchozho psemnho souhlasu The Barbara Hogenson Agency, Inc.

    Copyright The Elisabeth Kbler-Ross Family Limited Partnership and David Kessler, Inc., 2001Translation Ji Krlovec, 2013 Nakladatelstv JOTA, s. r. o., 2013

    ISBN 978-80-7462-327-1

  • 157

    Ve svm ivot mme strach zmnoha vc: bojme se vystupovat na veejnosti, pozvat nkoho na schzku, nkdy mme dokonce istrach piznat, e si pipad-me sami. Mnohdy je pro ns snaz ani se onic nepo-kusit, ne riskovat odmtnut apak se potkat se ve-mi bolestnmi pocity, kter se skrvaj pod nm. Ano, strachy jsou zludn svoj vrstevnatou strukturou, vn jedna vrstva dokonale pilh na druhou. Vech-ny je meme postupn sloupat, dokud se nedobere-me strachu, kter le pln vespod atvo zklad, na nm stoj vechny ostatn strachy. Tm zkladnm, nejhlubm strachem zpravidla bv strach ze smrti.

    Pedstavte si, e mte v prci odevzdat njak projekt amte ztoho hrozn strach. Pokuste se tuto vnj, uvdomovanou vrstvu svho strachu sloup-nout; pod n najdete strach ztoho, e nepodte dobr vkon. Apod nm postupn odkryjete vrstvy dalch strach: strach ztoho, e nedostanete pidno, strach ztoho, e pijdete oprci, anakonec strach ztoho, e se neuivte, e v tomto svt nepeijete, co je vpodstat strach ze smrti. Strach, e nepeijeme, je vpozad mnoha obav souvisejcch sfinancemi nebo zamstnnm.

    Pedstavte si, e mte strach pozvat nkoho na schzku. Pod hladinou tohoto strachu se skrv strach zodmtnut apod nm strach ztoho, e si ni-koho nenajdete. Jet hloubji le strach z toho, e vs nikdo neme mt rd anejste-li milovni, jak potom mete pet? Kdy lid zavaj pocity ne-schopnosti a nedostatenosti, d se jejich nejhlub, zkladn strach vyjdit slovy: nejsem dost dobr, nestam. Pro nkte lid na vercch postvaj vkout asnikm se nebav? Protoe maj strach, e

  • 158

    vnavazovn kontakt anenucen konverzaci nejsou dost dob. e zkrtka nejsou dostaten spoleent. Boj se tedy, e nejsou dostaten, e na danou situaci nesta. To ti druz jsou dostaten okouzlujc, ti dru-z jsou patin krsn, mil azajmav Alid stojc vkout se obvaj, e oni sami takov nejsou.

    Vechno se nakonec zredukuje na strach ze smr-ti, jen je nejsp pinou vtiny naich neastnch pocit. Ze strachu nevdomky zraujeme sv blzk; ze stejnho dvodu se ve svm osobnm iprofesnm ivot drvme stranou. A protoe veker ostatn strachy maj sv koeny ve strachu ze smrti, budeme schopni vemu elit sdaleko vt lehkost, naume-li se, jak strach ze smrti njakm zpsobem uvolnit azmrnit.

    Umrajc lid stoj tomuto nejhlubmu anejsilnj-mu strachu tv vtv. Vyrovnvaj se snm auv-domuj si, e je najednou u nedrt, e nad nimi pe-stal mt moc. Umrajc lid u vd, e tenhle strach je vlastn bezmocn, ale pro ns ostatn m stle sly a pli.

    Kdybychom vm te mohli, v doslovnm smyslu, vstoupit do due aodstranit zn vechny vae strachy vechny do jednoho jak by se tm v ivot zmnil? Zkuste otom pemlet. Kdyby vm najednou u nic nebrnilo, abyste se vydali za naplnnm svch sn, vy-padal by v ivot nejsp docela jinak. Aprv tomuhle se lid u na sklonku svho ivota. Umrn vyn na svtlo nae nejhor strachy, abychom se snimi moh-li utkat. Takov konfrontace nm pomh poznat, o jin by n ivot mohl bt atato vidina pak doke rozpustit ivechny zbvajc strachy.

    Ve chvli, kdy je n strach pry, jsme vak u, el,

  • 159

    vtinou pli slab, nemocn i sta na to, abychom se pustili do vech tch vc, kter bychom byli ud-lali u dvno, kdybychom se nebli. St a nemoc ns asto dostihnou dv, ne se alespo pokusme naplnit sv tajn tuby, najt si prci, pro ni mme vlohy, a ne se stihneme stt takovmi lidmi, jak-mi bychom chtli bt. Kdybychom vechna sv pn atuby uskutenili dv, tak bychom jednou zestrli i onemocnli, ale nebyli bychom pak naplnni ltost. Nestli bychom na konci ivota, kter jsme stihli pro-t jen napl. Z toho pro ns vyplv jedna zsadn ivotn lekce: musme sv strachy pemoci vdob, kdy jet mme dost sil kuskuten toho, o em snme. Abychom pekonali strach, musme se ovem emon posunout, pejt od strachu klsce.

    tst, zkost, radost, hokost pro rozmanit emoce, kter ve svm ivot zavme, mme mnoho rznch slov. Ale kdesi hluboko dole, vsamm jdru na bytosti, existuj emoce jen dv: lska a strach. Vechny pozitivn emoce pochzej z lsky, vechny negativn ze strachu. Z lsky vyvr tst, spokoje-nost, pokoj aradost. Strach je zdrojem hnvu, nen-visti, zkosti aviny.

    Prohlen, e existuj jen dv primrn emoce, ls-ka astrach, je sice pravdiv, ale pesnj by bylo ci, e existuje bu lska, nebo strach. Protoe oba tyto pocity nememe zavat souasn, v jednu a tut chvli. Lska astrach jsou ve vzjemnm protikladu. Jsme-li obklopeni strachem, nejsme tam, kde vldne lska. Vstoupme-li do sfry lsky, nememe bt z-rove v prostoru ovldanm strachem. Dovedete si pedstavit situaci, kdy byste byli cele ovldni jak ls-kou, tak strachem? Nco takovho nen mon.

  • 160

    Musme se rozhodnout, kde chceme stt, na ja-kou se chceme piklonit stranu; nen mon zstat neutrln. Pokud si aktivn nezvolte lsku, ocitnete se tam, kde vldne strach nebo jin emoce, vn je strach obsaen. Kad okamik naeho ivota nm dv monost vybrat si mezi strachem alskou. Ped touto volbou stojme stle znovu aznovu, zvlt ve sloitch situacch, kdy je nae odhodln odevzdat se lsce msto strachu tce zkoueno.

    Ikdy jste se ale rozhodli pro lsku, neznamen to jet, e u nikdy nezaijete strach. Mnoh vae strachy naopak vypluj na povrch, abyste se snimi mohli jednou provdy vypodat a nadobro zacelit rny, kter zpsobily. Ato asto bv bh na dlouhou tra. Nezapomnejte tak, e i pot, co jste se roz-hodli pro cestu lsky, budete nkdy zavat strach. Je to podobn, jako kdy vm njak as po jdle znovu vyhldne. Vidli jsme to ina pkladu Troyovy pe oJackie; Troy se musel stle znovu aznovu rozho-dovat pro lsku aodmtat strach. Vdom se dal do slueb lsky, kter jeho strach pesahovala; rozhodl se, e bude slouit druhmu lovku vnouzi. To ale neznamen, e mu strach u nikdy nevstoup do i-vota. Kdykoli se strach znovu objev, bude se Troy muset znovu obrtit klsce, provan aprojevovan vptomn chvli.

    Vechny nae smylen strachy souvisej bu smi-nulost, nebo sbudoucnost; pouze lska je pln obsae-na vptomnosti. Souasn chvle, ono te, je jedinm asem, kter doopravdy mme. Alska je jedinou sku-tenou emoc, protoe jenom ona me bt vptomn chvli obsaena. Strach je vdycky zaloen na nem, co se stalo vminulosti, anut ns, abychom se bli toho,

  • 161

    co nm me pinst budoucnost. t vptomnosti ov-em znamen t vlsce, ne ve strachu. Ato je n cl: t vlsce. Meme se mu piblit, naume-li se mt rdi sami sebe. Nechme-li se zaplavit lskou, zane lska odplavovat asmvat nae strachy.

    EKRMnoz zns jsou, el, stle plni strachu. Vmnohm se podobaj Joshuovi, ptaticetiletmu grafikovi na vol-n noze, kter senechv pleitostn najmat rzn-mi tiskrnami. Joshua studoval umn asnil otom, e bude malovat, ale te trv vtinu svho asu navrho-vnm vizitek.

    Tento mlad mu ml kdysi velkolep plny, ale nikdy nenael odvahu vydat se za svm snem. J u jsem prost takov, tvrdil nestupn. J prost nej-sem typ lovka, ktermu se da.

    Kdy jsme spolu pemleli nad jeho ivotem, sna-ila jsem se zjistit, co Joshuu vede ktomu, aby se tak podceoval. Pinou nebylo to, e by snad zail njak ohromn tvr nespch nebo ponen; to ostatn ani nemohl, protoe od svch studi vbec nic nenamalo-val. Probrali jsme vechno horem dolem, dokud se e nestoila na smrt jeho otce. Tta byl stejn jako j, vysvtloval Joshua. Chtl dlat spoustu vc, ale neda-ilo se mu to. Byl prost jako j, pln stejn smola.

    Pokraovali jsme vhovoru dl aujasnili jsme si, e tatnkova neschopnost uskutenit vlastn sny nemla dn zjevn dvod.

    Pro byl v tatnek takov smola? nepestva-la jsem nalhat. Byl snad hloup? Nedokzal vych-zet s lidmi? Neml nadn? Potkala ho dlouh ada nezdar? Co mu tedy svazovalo ruce?

  • 162

    Joshua velmi dlouho pemlel a nakonec ekl: V nepodku s nm nebylo nic, byl chytr, nadan aslidmi vychzel. Mohl dlat, na jen pomyslel, ale nikdy to nezkusil a vdycky kval: V na rodin nikdy nikomu nic nevylo. Pamatuji si dokonce, e kdy tta umral, chtl se jet setkat se svm dvnm kamardem zdtstv, kterho nevidl vc ne dvacet let. Ale neudlal to, protoe ml strach, e by oto ten lovk po tak dlouh dob u asi nestl.

    Joshua nhle psobil trochu zaraen. Pesn vm, o em mluvil, pokraoval ve svm vyprvn. Sm vdycky mvm pocit, e nejsem dost dobr. e nejsem dost dobr na to, abych se stal malem.

    Problm tohoto mladho mue nespoval v tom, e navrhoval vizitky, msto aby maloval. Hlavnm problmem byl jeho pocit nedostatenosti. Dojem, e nen dost dobr na to, aby si mohl dovolit vnovat se sv vysnn profesi naplno. Zeptala jsem se ho, co by ve svm ivot te hned zaal dlat jinak, kdyby mu vtom nebrnil strach. Odpovdl: Pihlsil bych se do malskho kurzu azaal se uit malovat.

    To je pklad situace, kdy lovk svm strachm ne-dovol, aby mu dl stly vcest.

    To byste se zachoval pln jinak ne v otec, co kte? zeptala jsem se.

    Na okamik se zamyslel a pak odpovdl: Ano, kdy tta umral, byly vechny jeho strachy pod na svm mst.

    Joshua m pleitost zat nov ivot, ivot, vnm bude strachu mnohem mn. Mon se z nj stane velk mal, amon si bude malovat jen tak pro ra-dost. A tak i onak, nebude u t ve strachu, ajed-nou snm nebude ani umrat.