Marc Okrand Klingonský slovník

Copyright © 1991 by CBS Studios Inc. All rights reserved.

STAR TREK and related marks are trademarks of CBS Studios Inc. CBS nad CBS Eye logo are trademarks of CBS Broadcasting Inc. All rights reserved.

This book is published by arrangement with Pocket Books,Division of Simon & Schuster, Inc.,pursuant to an exclusive licence from CBS Studios Inc.

Translation © Viktor Horák, 2008 Cover © Dagmar Krásná, 2008 © TRITON, 2008

ISBN 978-80-7387-196-3

Nakladatelství Triton, Vykáňská 5, 100 00 Praha 10 www.triton-books.cz

Oficiální průvodce klingonskou gramatikou, slovní zásobou a frázemi

TRITON Praha / Kroměříž

vytvořil

Každodenní Klingonské frázeAbychom vás přivedli k používání Klingonštiny (a možná používání tohoto jazyka v denním životě, k potěšení i zábavui vašich blízkých a přátel), připravili jsme zde konverzační příručku užitečných každodenních frází pidžin - Klingon. Zvolte si frázi a kliknutím můžete dosáhnout přehrání, nebo i přečtení celé stránky Klingonských zvuků pro lepší pochopení jak zvuky tvořit.

Yes. (answer to yes/no question) HIja' or HISlaH

No. (answer to yes/no question) ghobe'

Yes, OK, I'll do it. lu' or luq

No, don't, I won't. Qo'

Hello. (Roughly, "What do you want?") nuqneH

What's happening? qaStaH nuq?

Huh? nuqjatlh?

I understand. jIyaj

I don't understand. jIyajbe'

Good! (expression of satisfaction) maj

Well done! majQa'

Where is the bathroom? nuqDaq 'oH puchpa''e'

Come in yI'el (to more than one person: pe'el)

Come here. HIghoS

Go away. naDevvo' yIghoS (to more than one person: naDevvo' peghoS)

Open the door! lojmIt yIpoSmoH! (See note if you think something is missing here.)

Don't be silly. yIDoghQo' (to more than one person: peDoghQo')

Your mother has a smooth forehead!

Hab SoSlI' Quch! (Note: this is a powerful insult; don't say it to friends.)

Today is a good day to die. Heghlu'meH QaQ jajvam

We are Klingons! tlhIngan maH!

Happy birthday. qoSlIj DatIvjaj (to more than one person: qoSraj botIvjaj)

What time is it? 'arlogh Qoylu'pu'? (Literally, "How many times has it [presumably some traditional hour alarm] been heard?")

Shut up! bIjatlh 'e' yImev (to more than one person: Sujatlh 'e' yImev)

That's great news! buy' ngop (Literally, "The plates are full")

Obsah

Úvod......................................................................................................11

1. KLINGONSKÉ HLÁSKY...................................................................151.1.Souhlásky..................................................................................151.2.Samohlásky................................................................................181.3.Přízvuk.......................................................................................19

2.PŘEHLED GRAMATIKY - ÚVOD.....................................................213.PODSTATNÁ JMÉNA.......................................................................22

3.1.Jednoduchá podstatná jména.....................................................223.2.Složená podstatná jména............................................................22

3.2.1.Smíšená podstatná jména...................................................223.2.2.Sloveso plus -wl´...............................................................233.2.3.Další složená podstatná jména............................................23

3.3. Přípony.......................................................................................243.3.1.Typ 1: Zvětšující/ zmenšující............................................... 253.3.2.Typ 2: Číslo..........................................................................253.3.3.Typ 3: Kvalifikace.................................................................293.3.4.Typ 4: Vlastnictví/ specifikace..............................................303.3.5.Typ 5: Syntaktické označníky.............................................. 323.3.6.Závazné pořadí přípon.........................................................36

3.4. Konstrukce podstatné jméno - podstatné jméno.......................384. SLOVESA.........................................................................................40

4.1. Zájmenné předpony...................................................................404.1.1.Základní předpony...............................................................404.1.2.Rozkazovací předpony........................................................ 434.1.3.Pravidla přepisu...................................................................44

4.2. Slovesné přípony.......................................................................454.2.1.Typ 1: Sám sebe / jeden druhého........................................454.2.2.Typ 2: Volba / přání / způsobilost.........................................464.2.3.Typ 3: Změna.......................................................................484.2.4.Typ 4: Příčina.......................................................................484.2.5.Typ 5: Neurčitý podmět / schopnost.................................... 494.2.6.Typ 6: Kvalifikace...............................................................514.2.7.Typ 7: Vid...........................................................................514.2.8.Typ 8: Vyjadřující úctu..........................................................554.2.9.Typ 9: Syntaktické označníky...............................................554.2.10. Závazné pořadí přípon.....................................................57

4.3.Tuláci...........................................................................................594.4.Přídavná jména...........................................................................64

5. DALŠÍ SLOVNÍ DRUHY...................................................................665.1.Zájmena......................................................................................665.2.Číslovky.......................................................................................685.3.Spojky........................................................................................715.4.Příslovečná určení......................................................................725.5.Zvolání.........................................................................................745.6.Jména a oslovení........................................................................75

6. VĚTNÁ SKLADBA...........................................................................776.1.Základní věty...............................................................................776.2.Souvětí........................................................................................79

6.2.1.Složené věty.........................................................................796.2.2.Podřadné věty......................................................................806.2.3.Vztažné věty.........................................................................826.2.4.Účelové věty.........................................................................836.2.5.Věty jako předměty..............................................................84

6.3.„Být".............................................................................................876.4.Otázky.........................................................................................886.5.Rozkazy.....................................................................................916.6.Stupňování: komparativy a superlativy......................................91

7. ZKRÁCENA KLINGONŠTINA..........................................................937.1.Rozkazy......................................................................................937.2.Odpovědi na rozkazy, hlášeni stavu...........................................947.3.Hrozba, vzrušení.........................................................................95

SLOVNÍK

ÚVODNÍ POZNÁMKY...........................................................................97KLINGONSKO-ČESKY 1...................................................................100ČESKO-KLINGONSKY 1................................................................... 148KLINGONSKE PŘEDPONY A PŘÍPONY.......................................... 214KLINGONSKE PŘEDPONY A PŘÍPONYV ČESKÉM ABECEDNÍM POŘÁDKU..............................................218

DODATEK: Vybraný seznam užitečnýchklingonských výrazů........................................................................223

DOPLNĚK..........................................................................................228Úvod k doplňku...................................................................................2283. PODSTATNÁ JMÉNA....................................................................229

3.3.1. Typ 1: Přípony podstatných jmen:Zvětšovací / zmenšovací................................................ 229

4. SLOVESA.......................................................................................2294.2.6. Typ 6: Slovesné přípony: Kvalifikace............................... 2304.2.9. Typ 9: Slovesné přípony: Syntaktické označníky.............231

5. DALŠÍ SLOVNÍ DRUHY.................................................................2315.4.Příslovečná určení....................................................................2325.5.Zvolání......................................................................................232

6. VĚTNÁ SKLADBA..........................................................................2336.4. Otázky.....................................................................................2336.7.Umístění příslovečných elementů............................................2336.8.Nepřímé předměty....................................................................234

KLINGONSKO-ČESKY 2...................................................................235ČESKO-KLINGONSKY 2....................................................................241

PŘÍLOHA: KLINGONSKA SLOVAMIMO KLINGONSKY SLOVNÍK............................................250

KLINGONSKO-ČESKY 3....................................................... 251ČESKO-KLINGONSKY 3....................................................... 264

Úvod

Klingonština je oficiální jazyk Klingonské říše. Po dlouhou dobu bylo pouze několik ne-Klingonů schopno získat dostatek informací o tomto jazyce potřebných k tomu, aby se mohli zapojit do srozumitelné konverzace s Klingony. Nedávno však byla, s pomocí Rady federace pro vědecký výzkum, od-souhlasena studie, jejímž účelem bylo zaznamenání a analy-zování jazyka a kultury Klingonů s konečným cílem připravit encyklopedii i vyučovací materiály. Tento slovník představuje první výsledek vynaloženého úsilí.

Slovník je rozdělen do dvou hlavních částí: krátký popis gramatiky a samotný slovník. Popis gramatiky je zamýšlen jako nástin klingonské gramatiky, její přiblížení, nikoli kompletní detailní rozbor. Měl by však umožnit čtenáři poskládat klingonská slova akceptovatelným způsobem. Autory mnoha pravidel uvedených v popisu gramatiky jsou přímo klingonští gramatici. Je nutné mít na paměti, že ačkoliv pravidla striktně říkají „vždy" a „nikdy", když se klingonsky hovoří, stává se, že se tato pravidla občas poruší. Jinými slovy, uvedená pravidla shrnují vše, na čem se klingonští gramatici shodují jako na „nejlepší" klingonštině. Vzhledem k tomu, že výzkum dosud nebyl ukončen, je tento slovník poněkud omezen šíří záběru. Existuje určitě více slov než ta, která jsou zde uvedena. Ve slovníku nejsou zastoupeny zejména tři konkrétní skupiny slov: vědecká terminologie, slova pro místní nástroje, zvyky, flóru a faunu, a slovní zásoba týkající se jídla. Termíny související s různými vědeckými obory jsou předmětem

12 Marc Okrand

zvláštní studie, v současnosti se připravuje zpráva o jejích vý-sledcích. Klingonská slova pro tradiční nástroje a staré zvyky jsou obtížně přeložitelná. V současnosti rovněž není snadné porozumět názvům místních rostlin a zvířat. Tyto otázky budou plně vyjasněny v připravované Klingonské encyklopedii. Názvy jídel chybí z důvodu omezených zdrojů, vyskytly se totiž problémy s náborem dobrovolníků, kteří by se zajímali o studium klingonských stravovacích zvyků. Dokud nebude tento výzkum uskutečněn, není vhodné, aby byl zveřejňován seznam slov, jejichž význam nebyl dosud plně pochopen. Slovník se bude nepochybně dále rozrůstat v závislosti na tom, jak se budou shromažďovat další údaje. Dokonce v tomto brzkém stadiu se však objevují jisté zákonitosti. Například neexistují žádná slova pro pozdrav, jako ahoj, jak se máš, dobré ráno apod. Zdá se, že tato slova a fráze klingonština prostě vůbec nezná. Když se potkají dva Klingoni (vyjma případů, kdy je chování předepsáno vojenským protokolem), pokud je vůbec řečeno něco ve smyslu zahájení rozhovoru, je to výraz, který lze nejlépe přeložit jako „Co chceš?". Na rozdíl od většiny lidí, kteří začínají konverzaci pozdravy, dotazy na zdraví účastníků rozhovoru a poznámkami o počasí, Klingoni mají tendenci začít rozhovor jednoduše konstatováním hlavních bodů. Ačkoli jsou Klingoni na svůj jazyk hrdí a často se zapojují do dlouhých diskuzí o jeho výrazovosti a kráse, nepovažují ho za praktický v komunikaci mimo Klingonskou říši. Pro vnitřní a mezigalaktickou komunikaci akceptovala klingonská vláda, spolu s většinou ostatních vlád, jako lingua franca angličtinu. Všeobecně se angličtinu učí pouze Klingoni z vyšších tříd (včetně vyšších vládních úředníků a vojenských důstojníků). Výsledkem je, že angličtina získala dvě dodatečné funkce v klingonské společnosti. Zaprvé se používá jako znak úrovně nebo postavení. Klingoni, kteří anglicky umí, ji používají mezi sebou, aby ukázali svou vzdělanost a prezen-

tovali své postavení ve společnosti všem, kteří náhodou po-slouchají. Zadruhé se angličtina používá v situacích, kdy je nutné udržet sluhy, vojáky nebo lid neinformované. Takže velící důstojník na klingonské lodi mluví při udílení rozkazů posádce často klingonský, ale zvolí angličtinu, když bude dis-kutovat s důstojníky. Na druhou stranu může Klingon použít klingonštinu v přítomnosti ne-Klingonů, a tím jim zabrání v pochopení, co se děje. Toto užití klingonstiny se jeví jako velice efektivní.

Klingonština má množství dialektů. Pouze jeden z dialektů je prezentován v tomto slovníku, a to dialekt současného klingonského císaře. Když byl v historii klingonský císař z ja-kéhokoli důvodu vyměněn, často se stávalo, že nový císař hovořil jiným dialektem. Výsledkem je, že dialekt nového cí-saře se stává dialektem oficiálním. Klingoni, kteří nemluví oficiálním dialektem, jsou považováni buď za hloupé, nebo podvratné a jsou obvykle nuceni vykonávat úkoly, které ti, kteří oficiálním dialektem hovoří, považují za nechutné. Většina Klingonů se proto snaží mluvit plynně několika dialekty. Některé dialekty se liší od dialektu uveřejněného v tomto slovníku pouze lehce. Rozdíly bývají ve slovní zásobě (napří-klad výraz čelo se liší téměř v každém dialektu) a ve výslov-nosti některých hlásek. Na druhou stranu se některé dialekty od současného oficiálního dialektu liší do té míry, že ti, kdo těmito dialekty hovoří, mají značné obtíže v komunikaci se současným vládním úřednictvem. Studentům klingonstiny se doporučuje ověřit si nejdříve současnou politickou situaci v Klingonské říši, než se pokusí promluvit.

Existuje původní systém písma pro klingonštinu (nazývaný plqaD), který se zdá být dobře přizpůsoben různým dialektům. Tento systém dosud není plně pochopen, a proto ho v tomto slovníku nepoužíváme. Namísto toho byl vytvořen systém přepisu založený na latinské abecedě. (Pro Klingon-

Marc Okrand13

14 Marc Okrand

skou encyklopedii se připravuje článek, který plqaD detailně objasní.) V gramatické části tohoto slovníku jsou výrazy v klingonstine psány tučnými písmeny, překlady do češtiny kurzívou: tlhlngan Klingon. Autor by rád poděkoval Radě pro vědecký výzkum za poskytnutí fondů na provedení tohoto výzkumu, stejně jako některým členům Mezijazyko-vého federálního institutu, kteří se na jeho přípravě podíleli, zejména kritikou předchozích návrhů slovníku. Autor se omlouvá za případné chyby a upřímně doufá, že žádná nevyústí v nějaké nešťastné nedorozumění. Závěrem je nutné vyslovit veliké uznání klingonskému informátorovi, který poskytl veškeré údaje, na nichž je tento slovník postaven. Ač sám vězněm Federace, těžce dlouho pracoval, aby své znalostí Federaci zpřístupnil. Maltzi, děkujeme ti.

1. Klingonské hlásky

Je obtížné přesně popsat hlásky klingonského jazyka, aniž bychom použili komplexní fonologickou a morfologickou ter-minologii. Následující text má pouze poskytnout návod pro správnou výslovnost. Nejlepším způsobem, jak se naučit vy-slovovat klingonštinu beze stopy pozemského či jiného pří-zvuku, je spřátelit se se skupinou Klingonů a strávit s nimi co nejvíc času. Velice málo ne-Klingonů hovoří klingonsky bez přízvuku. Byl vyvinut systém přepisu klingonštiny, takže lidé, kteří umí číst latinku, budou mít minimální problémy s při-blížením se zvukům klingonských slov a vět.

1.1. Souhlásky

b Jako b ve slově bronchitida nebo doba. Někteří Klingoni vy-slovují tuto hlásku, jako by vyslovili téměř zároveň m a b. Pozemšťané se mohou tomuto zvuku přiblížit tak, že řeknou kumbál bez ku na začátku tohoto slova. Velice malé množství Klingonů vyslovuje b, jako by to bylo m.

ch Jako č ve slově čau nebo bača.D Tato hláska má blízko k d ve slově dar nebo madam, ale

není zcela totožná. Česká hláska d se tvoří tak, že se špička jazyka dotkne v puse patra hned za horními zuby. Klingonské D pozemšťané nejlépe napodobí tak, že se špičkou jazyka dotknou horního patra v bodě zhruba na půl cesty mezi zuby a měkkým patrem, tedy té poněkud mazlavé části hor-

16 Marc

Okrand

ního patra úst. Stejně jako klingonské b vyslovují někteří rodilí mluva D, jako by to bylo spíše nd, a jistá menšina, jako by to bylo n - samozřejmě s jazykem ve stejné pozici jako při D.

gh Této hlásce se žádná česká hláska nepodobá. Zvuk mů-žeme vytvořit tak, že umístíme jazyk do stejné pozice, jako kdybychom chtěli říct slovo guma, ale jazyk je uvolněnější a aktivnější. Je to stejné jako u klingonskeho H (viz níže), ale hlasivky zároveň vibrují.

H Jde o hlásku podobnou českému ch. Zní jako ch ve jméně německého skladatele Bacha nebo v Tijuana, mexickém městě v Baja California. Tvoří se stejným způsobem jako klingonské gh, ale vyslovuje se zřetelně velmi hrubým silným chraplavým hlasem. Na rozdíl od klingonskeho gh hlasivky při vyslovování klingonskeho H nevibrují.

j Jako dž ve slově džunka, nikdy jako i v žumpa. l Jako l ve slově loď nebo velitel.

m Jako m ve slově meteor nebo domov. Těch několik Klin-gonů, kteří by vyslovili b jako m, by řeklo baH (torpédo) a maH (my) úplně stejně a musí se učit nazpaměť, jak se které slovo píše.

n Jako n v nektarinka nebo planeta. Klingoni, kteří vyslovují D spíše jako n, mohou snadno vyjádřit i slyšet tyto dvě hlásky odlišně. Dokonce i D, které zní jako n, se vyslovuje s jazykem v pozici klingonskeho D, ne v pozici českého d. Klingonské n se tvoří s jazykem ve stejné pozici jako při vyslovování českého d.

ng Neznělé n. Jako ve slově banka, nikdy jako ve slově gong. Hlásku g nikdy nevyslovujeme jako samostatný zvuk. ng se nikdy neobjevuje na začátku českého slova, ale je na začátku mnoha klingonských slov. Pozemšťané mohou cvičit tuto hlásku vyslovováním slova banka a pak vynechat ba a ka.

p Jako p ve slově potupa nebo paradox, p se nikdy nevy-slovuje nedbale, ale vždy zřetelně se silným odfouknutím

Klingonský slovník 17

nebo puknutím. Pozemšťané se budou při vyslovování této hlásky snažit vyhnout nepříjemnému prskání. Za zmínku však stojí, že s tím si Klingoni rozhodně starosti nedělají.

q Je podobné k ve slově kalibr, ale není zcela stejné. Pozice jazyka pro české k je jako při klingonskem gh a H. Při správném vyslovení klingonského q se jazyk dotýká horního patra v místě víc vzadu než při gh a H. Vskutku, jazyk se snaží dotknout cípku (ta masitá hrudka, co volně visí vzadu v puse), takže při tvorbě této hlásky budete vydávat zvuky, jako když se dusíte. Tento zvuk je přirozeně provázen lehkým vyfouknutím vzduchu. Pozemšťany je nutné upozornit na to, že klingonske q se nikdy nevyslovuje jako kv ve slově aqua.

Q Této hlásce se žádná česká hláska nepodobá. Jedná se o přehnané klingonske q. Hláska je shodná s q, až na to, že je velice hrdelní až skřehotavá a vyslovuje se silně, jako něco mezi q a H.

r Je podobné r v mnoha evropských jazycích, včetně češ-tiny. Je lehce drnčivé a dunivé.

S Tento zvuk je někde mezi s a š v e slovech sýr a šiška. Je tvořen špičkou jazyka, která se natahuje k té části horního patra, které se dotýká při tvoření klingonského D.

t Jako t ve slově raketa nebo tanec. Liší se od klingonského D ve dvou aspektech: (1) stejně jako p je doprovázeno vý-dechem vzduchu a (2) jazyk se dotýká horního patra úst více vpředu než při D.

tlh Tento zvuk se v češtině nevyskytuje, ale když se správně vysloví, hodně se podobá koncovému zvuku ve slově teti, což je aztécký výraz pro vejce. Chcete-li tento zvuk správně vytvořit, musí se špička jazyka dotýkat té samé části patra jako při t, strany jazyka jsou skloněny od horních předních zubů a vzduch se prudce, vydechne prostorem na obou stranách mezi jazykem a zuby. Hláska je vytvořena hlavně tře-

18 Marc Okrand

ním a varování uvedené u výslovnosti klingonskeho p je vhodné zopakovat i zde.

v Jako v ve slově vulgární nebo bitva.w Obvykle jako w ve slově whisky. Výjimečně, zvlášť když

je mluvčí poněkud opatrný, se hláska vyslovuje silně, potom se podobá spíše Hw či dokonce Huw.

y Jako j ve slově jódlovat nebo maják.' Apostrof označuje hlásku, která se v češtině často vysloví,

ale nenapíše. Je to krátké zastavení hlasivek, lehké přerušení v hrdle mezi dvěma slabikami ehm-ehm či mm-hmm. Stojí-li klingonský apostrof' na konci slova, samohláska před ním se mnohdy zopakuje velice slabým šepotem, jakoby ozvěnou. Takže klingonské je' krmit zní téměř jako je'e, kde je vyslovení prvního e náhle useknuto apostrofem a druhé e se sotva slyšitelně zašeptá. Následuje-li apostrof po w nebo y na konci slova, vysloví se šepotem jako u, resp. I. Občas je ozvěna dost slyšitelná, s hrdelním zvukem jako gh předcházejícím samohlásku v ozvěně. Například yIlI' Přenes to! může znít jako yIlI'ghI. Tato velmi silná ozvěna je nejčastěji slyšet, když je mluvčí obzvláště vzrušený nebo rozzuřený.

1.2. Samohlásky

V klingonštině je pět samohlásek. Zní podobně jako samo-hlásky v češtině.

a Jako a ve slově radar. e e Jako e ve slově senzor.I Jako i ve slově vidět. Občas se I vyslovuje dlouze, jako ve slově zívat, a není dosud přesně známo, z jakých důvodů k tomu dochází. o Jako o ve slově bojovat. u Jako u ve slově potupa.

Klingonský slovník1 9

Nezapomeňte, že pokud po samohlásce následuje w nebo y, kombinace písmen vytváří následující zvuky:

aw Jako au ve slově auto.ay Jako aj ve slově tai-chi.ey Jako ej ve slově makej.Iy Jako i-i ve slově piji, vynecháte-li j.oy Jako oj ve slově orloj.

Klingonské uy zní jako uj ve slově bojuj. Klingonské ew lze napodobit spojením klingonského e a u v jednu slabiku. Podobně je klingonské Iw spojením I a u. Žádná slova v klin-gonštině nemají ow a uw. Pokud by je měla, byla by neroz-lišitelná od slov končících na o, resp. u.

1.3. Přízvuk

Každé klingonské slovo tvořené více než jednou slabikou ob-vykle obsahuje jednu přízvučnou slabiku, která se vyslovuje s mírně vyšší intenzitou a trochu silněji než nepřízvučná slabika či slabiky. Ve slovese je přízvučnou slabikou obvykle samotné sloveso, na rozdíl od jakékoli předpony či přípony. Pokud je však přípona končící apostrofem oddělena od slovesa alespoň jednou další příponou, jsou jak sloveso, tak přípona končící apostrofem přízvučné. Pokud má být navíc význam jakékoli z přípon zdůrazněn, přízvuk se může přesunout na tuto slabiku. Přípony vyjadřující negaci nebo důraz (kapitola 4.3.) jsou často přízvučné, stejně jako přípona tázací (kapitola 4.2.9.).

V podstatném jméně je přízvučnou slabikou obvykle slabika před první příponou k podstatnému jménu, nebo poslední slabika, pokud slovo žádnou příponu nemá. Pokud

20 Marc Okrand

však slovo obsahuje slabiku končící apostrofem, je obvykle přízvučná místo ní. Jsou-li ve slově dvě slabiky končící apo-strofem za sebou, jsou obě rovnoměrně přízvučné. Na závěr je třeba poznamenat, že existují slova, která mají zřejmě proměnlivá pravidla pro přízvuk, ten je pak někdy na jedné, jindy zase na jiné slabice. Tento fenomén dosud nebyl pro-zkoumán. Pravidla popsaná výše nemají na tuto proměnlivost vliv, ale pokud se budou dodržovat, přízvuk bude na akcepto-vatelných slabikách. V systému použitém pro přepis klin-gonštiny v tomto slovníku není přízvuk označen.

2. Přehled gramatiky - úvod

V takto útlém slovníku není možné popsat klingonskou gra-matiku kompletně. Následující text je pouze nástinem či zá-kladním přehledem klingonské gramatiky. Ačkoli zde hodně nuancí jazyka neuvádíme, přehled umožní studentovi klin-gonštiny pochopit, co Klingon říká, a srozumitelně (ač trochu nekultivovaně) odpovědět. Většina Klingonů rozdíl nikdy nepostřehne.

Klingonský jazyk tvoří tři základní části: podstatná jména, slo-vesa a všechno ostatní.

3. Podstatná jména

V klingonštině jsou různé typy podstatných jmen.

3.1. Jednoduchá podstatná jména

Jednoduchá podstatná jména jsou, stejně jako v češtině, sa-mostatnými slovy. Například DoS cíl nebo QIH destrukce.

3.2. Složená podstatná jména

Složená podstatná jména jsou složena z více než jedné části.

3.2.1. Smíšená podstatná jména

Smíšená podstatná jména se skládají ze dvou či tří podstatných jmen za sebou, podobně jako v češtině hmyzožravec (hmyz + žravec) nebo ledoborec (led + borec). Například slovo jolpa' transportní místnost se skládá z jol transportní paprsek plus pa' místnost.

_____________________Klingonský slovník____________________2_3

3.2.2. Sloveso plus -wl'

Druhý typ složených podstatných jmen se skládá ze slovesa následovaného příponou znamenající ten, kdo činí, dělá nebo věc, která činí, dělá. Hrubým ekvivalentem je například přípona -el ve slově učitel. Přípona -wl' se vyskytuje například ve slově baHwP střelec, které se skládá ze slovesa baH střílet (torpédo) plus -wl' ten, který činí. Takže baHwI'je doslova „ten, kdo střílí (torpédo)". Podobně vznikne So'wI' maskovací zařízení ze slovesa So' maskovat plus -wl' věc, která činí. So'wI' je „věc, která maskuje". Podstatné jméno vytvořené přidáním -wl' ke slovesu je normálním podstatným jménem, takže ho lze spolu s dalším podstatným jménem použít pro vytvoření smíšeného podstatného jména. Například tIjwI'ghom útočný výsadek vznikne z tljwl' útočník na Wplus ghom skupina, a tljwl' vznikne z tlj vstoupit na palubu plus -wl'.

3.2.3. Další složená podstatná jména

V klingonštině existuje mnoho podstatných jmen, která jsou tvořena dvěma nebo (méně často) třemi slabikami, ale která nejsou složenými podstatnými jmény typů popsaných výše. Tato podstatná jména kdysi pravděpodobně vznikla kombi-nováním jednoduchých podstatných jmen, ale jedno nebo všechna podstatná jména, která složené podstatné jméno tvo-řila, se již neužívají. Bez důkladného etymologického výzkumu tedy není možné zjistit, co jednotlivé součásti znamenají. Například yejDo' znamená hvězdná loď. Slabika 'ej se také ob-jevuje v 'ejyo' Hvězdná flotila. Nicméně neexistují žádná zná-má klingonská slova 'ej, Do', nebo yo', která by měla cokoli do činění s Hvězdnou flotilou, hvězdnými loděmi, Federací nebo vesmírnými dopravními prostředky jakéhokoli druhu. Je dost

24 Marc Okrand

pravděpodobné, že Do'je staré klingonske slovo pro hvězdné plavidlo (moderní klingonske slovo je Duj), které se již ne-používá nikde jinde než ve slově 'ejDo'. Bez dalšího průzkumu se však v tomto případě jedná o pouhou domněnku.

3.3. Přípony

Ke všem podstatným jménům, jak jednoduchým, tak složeným, je možné připojit jednu či více přípon. Pokud jsou přípony dvě a více, musí se objevit ve specifickém pořadí. Přípony můžeme klasifikovat na základě jejich relativního pořadí za podstatným jménem. Je pět typů přípon (které jsou pro usnadnění očíslovány 1 až 5). Přípony typu 1 se připojují ihned za podstatné jméno, přípony typu 2 za přípony typu 1, přípony typu 5 jsou poslední.

Řazení přípon můžeme znázornit následovně:

PODSTATNÉ JMÉNO-1-2-3-4-5

Pokud slovo nemá příponu typu 1, ale má příponu typu 2, přidá se tato přípona samozřejmě hned za podstatné jméno. Pokud je přípona typu 5 jedinou použitou příponou, řadí se hned za podstatné jméno. Pouze pokud má slovo dvě a více přípon, klade se důraz na jejich pořadí. Každý z typů má ales-poň dvě přípony. V jednom slově lze použít pouze jednu pří-ponu od každého typu. To znamená, že podstatné jméno ne-může mít například dvě či tři přípony typu 4.

Uvádíme příklady jednotlivých typů přípon:

_____________________Klingonský slovník

_____________________25_

3.3.1. Typ 1: Zvětšující / zmenšující

-'a' zvětšující

Tato pnpona označuje, že podstatné jméno, k němuž se přípona pojí, je větší, důležitější nebo mocnější, než by bylo bez přípony.

SuS vítr, vánek SuS'a' silný vítrQagh chyba Qagh'a' hrubá chybawoQ moc woQ'a' absolutní moc

-Hom zmenšující

Jde o opak zvětšující přípony. Označuje, že podstatné jmé-no, k němuž se přípona pojí, je menší, méně důležité nebo méně mocné, než by bylo bez této přípony

SuS vítr, vánek SuSHom závan vzduchuroj mír rojHom příměří, dočasný mír

3.3.2. Typ 2: Číslo

V klingonstine nemá jednotné číslo žádnou zvláštní příponu, která by označovala, že jde o jednotné číslo: nuH zbraň se vztahuje k jakékoli jednotlivé zbrani. Avšak to, že chybí pří-pona pro plurál, ještě nemusí znamenat, že je podstatné jméno v jednotném čísle. V klingonstine se podstatné jméno bez přípony pro množné číslo může vztahovat k více než jedné jednotce. Vícečetnost je určena zájmenem, předponou slovesa (viz kapitolu 4.1.), celým slovem (kapitola 5.1.) nebo kon-textem. Například yaS áůstojník se může vztahovat k jednomu

26 Marc Okrand

důstojníkovi nebo ke skupině důstojníků, v závislosti na dalších slovech ve větě nebo v závislosti na kontextu diskuze.

Srovnejte:

yaS vlmojpu' Stal jsem se důstojníkem.yaS DImojpu' Stali jsme se důstojníky.

yaS jIH Já jsem důstojník.yaS maH My jsme důstojníci.

V první dvojici vět představuje jediný rozdíl předpona slo-vesa (která zde bude pouze částečně popsána, viz kapitolu 4.1): ví- já, DI- my. V druhé dvojici se liší zájmena: jIH já, maH my. Za zvláštních okolností je možné poznat jedině z kontextu, zda se podstatné jméno vztahuje k jedné nebo více jednotkám. Tedy yaS mojpu' můžeme přeložit buď jako on se stal důstojníkem, nebo oni se stali důstojníky. Účastníci diskuze budou už nejspíše vědět, o kom se hovoří, takže porozumí, zda je správný význam on, ona nebo oni. Naštěstí pro studenty klingonštiny není nikdy chybou přidat plurálovou příponu k podstatnému jménu vztahujícímu se k více než jedné jednotce, dokonce i v případech, kdy to není nezbytné. Proto jsou věty yaS maH i yaSpu' maH správně, obě znamenají my jsme důstojníci (pu' je plurálová přípona). Na druhou stranu nemůže být plurálová přípona přidána k podstatnému jménu vztahujícímu se pouze k jediné věci, dokonce i když jsou ve větě přítomna zájmena. V klingonštině je věta yaSpu' jIH Já jsem důstojníci stejně nesprávná jako její český překlad.

_____________________Klingonský slovník

_____________________27̂

V klingonštině jsou tři odlišné přípony pro množné číslo.

-pu' plurál pro bytosti schopné řeči

Tuto příponu můžeme použít k označení početnosti u Klingonu, Pozemšťanů, Romulanu, Vulkánců a podobně, nikoli však u nižších zvířat, rostlin, neživých předmětů, elektromagnetických a jiných paprsků či vln, atd.

yaS důstojník yaSpu' důstojníciDuy posel Duypu' poslové

-Du' plurál pro části těla

Tato přípona se používá při označení částí těla bytostí schopných řeči nebo zvířat.

qam chodidlo qamDu' chodidlatlhon nozdra tlhonDu' nozdry

-mey plurál, všeobecné užití

Tato přípona se používá pro vyjádření množného čísla jakéhokoli podstatného jména.

mID kolonie mIDmey kolonie (pl.)yuQ planeta yuQmey planety

Můžeme ji rovněž použít s podstatnými jmény týkajícími se bytostí schopných řeči (ta podstatná jména, která přibírají -pu'). Použijeme-li příponu -mey tímto způsobem, vyvolává dojem „rozprášený všuáeokolo".

28 Marc Okrand

Srovnejte:

puq dítěpuqpu' dětipuqmey děti všude okolo

Příponu -mey nelze použít u výrazů označujících části těla. Je však nutné poznamenat, že klingonští básníci toto gramatické pravidlo často porušují, aby vyvolali určitou náladu ve své poezii. Takže se opravdu objevují formy jako tl-honmey nozdry rozprášené všude okolo. Dokud však nebudou jemné nuance takových konstrukcí plně pochopeny, navrhujeme, aby studenti striktně dodržovali pravidla.

Nakonec je třeba zmínit, že některá podstatná jména v klin-gonštině jsou vždy neodmyslitelně významem plurál, a proto nikdy nepřibírají plurálové přípony:

ray' cílecha torpédachuyDaH rakety

Singulární protějšky těchto slov jsou naprosto odlišné:

DoS cílpeng torpédovij raketa

Singulární tvary mohou přibrat příponu -mey, ale význam je vždy „rozprášený všude okolo":

DoSmey cíle rozprášené všude okolopengmey torpéda všude okolo

___________________Klingonský slovník___________________29̂

S plurálovými tvary zacházíme ve větách vždy jako s podstatnými jmény v singuláru, takže ve spojení s nimi používáme singulární zájmena (kapitoly 4.1., 5.1.). Například ve větě cha ylghuS Připravte torpéda! nebo Připravte torpéda k odpálení! musí být použita slovesná rozkazovací předpona pro předměty v jednotném čísle yl-, i přes to, že předmět (cha torpéda) má význam množného čísla.

3.3.3. Typ 3: Kvalifikace

Přípony tohoto typu označují postoj mluvčího k podstatnému jménu. To znamená, že jimi mluvčí může vyjádřit, do jaké míry je podstatné jméno použito správně.

-qoq takzvaný

Použitím této přípony mluvčí vyjadřuje, že podstatné jméno používá ve falešném nebo ironickém smyslu. Když někdo řekne rojqoq takzvaný mír spíše než jednoduše roj mír, na-značuje, že ve skutečnosti příliš nevěří, že je mír legitimní nebo že vydrží.

-Hey zřejmý

Touto příponou mluvčí vyjadřuje, že si je téměř jist, že je předmět, ke kterému se podstatné jméno vztahuje, správně popsán, přesto má určité pochyby. Například jestliže senzory na klingonské lodi zachytí nějaký objekt a důstojník ohlašující přítomnost objektu předpokládá, ale není si zcela jist, že tím objektem je plavidlo, bude o něm pravděpodobně referovat jako o DujHey zřejmé plavidlo spíše než jednoduše Duj plavidlo.

30 Marc Okrand

-na' určitý

Jde o protějšek přípony -Hey. Označuje, že mluvčí nemá sebemenší pochyby ohledně přesnosti volby vlastních slov. Pokud by si byl výše zmíněný důstojník jist, že senzory nalezly plavidlo, může ohlásit jeho přítomnost jako Dujna' určitě plavidlo, nepochybně plavidlo.

3.3.4. Typ 4: Vlastnictví / specifikace

Typ 4 je nejpočetnější třídou přípon podstatných jmen. Tvoří ji všechny přivlastňovací přípony a přípony, které mohou být přeloženy jako toto a tamto.

Přivlastňovací přípony jsou:

-wlj můj -maj náš-lij tvůj -raj váš-Daj jeho, její, jeho -chaj jejich

Výraz juH domov se například objevuje ve spojení juHwIj můj domov, juHlIj tvůj domov, juHchaj jř/zc/z domov, atd. Ozna-čuje-li podstatné jméno, které je vlastněno, bytost schopnou řeči, používá se pro vlastníky v první a druhé osobě zvláštní kategorie přípon:

-wl' můj -ma' náš-II' tvůj -ra' váš

Tyto přípony se objevují například v joHwI' můj pán a pu-qll' tvé dítě. I ve spojení s podstatnými jmény označujícími by-tosti schopné řeči je gramaticky správné použít normální při-

___________________Klingonský slovník___________________31_

vlastňovací přípony (jako v puqllj tvé dítě). Jde ale o kon-strukce, které jsou považovány za hanlivé, joHvvIj pro můj pán se již dotýká tohoto tabu. Student klingonstiny by na to neměl zapomínat. Pro označení situace, že jedno podstatné jméno označuje vlastníka jiného podstatného jména (např. nepřítelova zbraň), se nepoužívá žádná přípona. Namísto toho se obě podstatná jména vysloví v pořadí vlastník-vlast-něné: jagh nuH nepřítelova zbraň (doslova nepřítel zbraň). Pomocí stejné konstrukce překládáme i fráze jako zbraň nepřítele (viz kapitolu 3.4.).

Pro vyjádření vzdálenosti mluvčího od objektu, ke kterému se podstatné jméno vztahuje, existují dvě přípony.

-vam toto

Stejně jako její český ekvivalent vyjadřuje tato přípona, že se podstatné jméno vztahuje k předmětu, který je blízko nebo který je tématem konverzace.

nuHvam tato zbraň(v okamžiku, kdy mluvím, je blízko)

yuQvam tato planeta (o které jsme hovořili)

Ve spojení s podstatným jménem v množném čísle (slovo s plurálovou příponou nebo přirozeně plurálové) se -vam překládá jako tyto:

nuHmeyvam tyto zbraně

-vetlh tamto

32 Marc Okr and

Tato přípona vyjadřuje, že se podstatné jméno vztahuje k předmětu, který není poblíž nebo který během rozhovoru znovu zmiňujeme.

nuHvetlh tamta zbraň (tamhle)yuQvetlh tamta planeta (na rozdíl od té,

o které jsme právě hovořili)

Při spojení s plurálovým tvarem se vetlh překládá jako tamhlety/a, tamty/a

nuHmeyvetlh tamty zbraně

Klingonština nemá ekvivalent určitých a neurčitých členů, jaké se používají například v angličtině (a, the).

3.3.5. Typ 5: Syntaktické označníky

Tyto přípony vypovídají o funkci podstatného jména ve větě. Stejně jako v češtině jsou podměty a předměty obvykle určeny pozicí podstatného jména nebo podstatných jmen ve větě. Následující dvě věty tvoří stejná slova, mají však odlišný význam vzhledem k pořadí slov:

Psi honí kočky. Kočky honí psy.

Stejně tak jsou v klingonštině podměty a předměty určeny pořadím slov, jak je popsáno v kapitole 6.1.

V jiných příkladech čeština označuje funkci podstatných jmen ve větě přidáním dalších slov, zvláště předložek. V ná-sledující větě slovo okolo před kanárků označuje, že kanárci nikoho nehoní, ani nejsou honěni.

___________________Klingonský slovník___________________33_

Psi honí kočky okolo kanárků.

I v klingonštině musí mít podstatná jména, která představují ve větě něco jiného než podmět nebo předmět, nějaké speciální označení, které vyjádří, jaká je jejich funkce. Na rozdíl od češtiny toho dosáhneme použitím přípon.

-Daq lokativ; umisťovací přípona

Tato přípona označuje, že se něco děje (nebo se zrovna dělo) v blízkosti podstatného jména, ke kterému je přípona přidána. Do češtiny se tato přípona obvykle překládá předložkami do, k, v, na. Přesný překlad závisí na smyslu celé věty. Například pa'Daq se skládá ze slov pa' místnost a přípony -Daq. Může se objevit ve větách:

pa'Daq jIHtaH Jsem v místnosti.pa'Daq yljaH Jdi do místnosti!

V první větě je použito JIH já ve smyslu já jsem (viz kapi-tola 6.3.), takže nejrozumnějším překladem -Daq je v. Ve druhé větě je sloveso jaH jít, takže nejvhodnějším překladem přípony -Daq je předložka do. Ne vždy ale musíme příponu -Daq do češtiny překládat pomocí předložky. Klingonské Dung znamená prostor nahoře a DungDaq znamená nad hlavou, doslova „v oblasti nahoře". Podrobněji o předložkových konceptech v kapitole 3.4.

Dále stojí za zmínku, že pojmy vyjádřené příslovci zde, tam a všude jsou v klingonštině vyjádřeny podstatnými jmény: naDev tady někde, pa' tamhle někde. Dat všude. Tato slova můžeme doslova přeložit jako „prostor tady okolo", „prostor tamhle někde", resp. „všechna místa". Na rozdíl od jiných podstatných jmen nenásleduje po těchto třech slovech nikdy umisťovací

34 Marc Okrand

přípona. (Povšimněte si, že pa' tamhle někde a pa' místnost jsou zvukově identické, avšak pa'Daq může znamenat pouze „v/do místnosti").

Existuje několik sloves, jejichž význam zahrnuje předlož-kový pojem, jako ghoS přiblížit se, směřovat. K podstatným jménům, která jsou předměty těchto sloves, nemusíme přidávat umisťovací příponu.

Duj ghoStaH Přibližuje se to k lodi.(Duj loď, ghoStaH přibližuje se to)

yuQ wlghoStah Směřujeme směrem k planetě.(yuQ planeta, wlghoStaH my se k tomu přibližujeme)

Pokud k těmto slovesům připojíme umisťovací příponu, je význam předložky poněkud nadbytečně vyjádřen, věta ale není vyloženě chybná.

DujDaq ghoStaH Přibližuje se to k lodi.

-vo' z, od

Tato přípona je podobná příponě -Daq, ale používá se pouze v případě, kdy děj probíhá ve směru od podstatného jména.

pa'vď yljaH Opusťte místnost!Doslovnější překlad by mohl být „ Jděte z místnosti."

-mo' kvůli, z důvodu

___________________Klingonský slovník_________________3£

Tato přípona se objevuje například ve větách:

SuSmo' joqtaH Třepotá se to ve vánku.

Podstatné jméno SuSmo' znamená kvůli vánku, takže celá věta znamená doslova „kvůli vánku se to (např. vlajka) třepotá".

-vaD pro, zamýšleno pro

Tato přípona vyjadřuje, že pro podstatné jméno, ke kterému je připojena, je děj nějakým způsobem užitečný, nebo jde o osobu či věc, pro kterou se aktivita děje.

Qu'vaD II' De'vam Tato informace je užitečná pro misi.

Podstatné jméno Qu'vaD znamená pro wisi a -vaD v této větě vyjadřuje záměr použít tuto informaci nějakým způsobem pro misi, o které se hovoří.

-'e' téma

Tato přípona zdůrazňuje, že podstatné jméno, ke kterému je připojena, je tématem věty. V češtině stejného efektu do-sáhneme zdůrazněním podstatného jména, použitím ukazo-vacího zájmena nebo pomocí zvláštních syntaktických kon-strukcí.

jllujpu' jIFTe' Já, a pouze já, jsem neuspěl.To jsem já, káo neuspěl.

De"e' vltlhapnlSpu' Potřeboval jsem získat tu INFORMACI. Byla to informace, kterou jsem potřeboval (a ne něco jiného).

56 Marc Okrand

Bez použití přípony -V není v těchto větách žádné pod-statné jméno zdůrazněno.

j l lu j pu'ji H Já jsem neuspěl.De' vltlhapnlSpu' Potřeboval jsem získat tu informaci.

Pro další použití -'e' viz kapitolu 6.3.

3.3.6. Závazné pořadí přípon

Jak již bylo zmíněno v souvislosti s -vam toto a -vetlh tamto (kapitola 3.3.4.), chceme-li k podstatnému jménu připojit více než jednu příponu, je nutné je použít ve správném pořadí, podle právě popsané klasifikace. Jen výjimečně následuje za podstatným jménem pět přípon, ale i to se může stát. Následují některé příklady podstatných jmen se dvěma a více příponami. (Typy přípon jsou označeny číslem.)

QaghHommeyHeylIjmo'kvůli tvým zřejmým menším chybámQagh (podstatné jméno) chyba-Hom (1) zmenšovati přípona-mey (2) množné číslo-Hey (3) zřejmý-Hj (4) tvůj-mo' (5) kvůli

pa'wlj Daq v mé ubikacipa' (podstatné jméno) místnost-wlj (4) můj-Daq (5) lokativ

Klingonský slovník______________ 37

DuypiTqoqchaj jejich takzvaní poslovéDuy (podstatné jméno) posel-pu' (2) množné číslo-qoq (3) takzvaný-chaj (4) jejich

qamDuwIjDaq u mých nohouqam (podstatné jméno) noha-Du' (2) množné číslo-wIj (4) můj-Daq (5) lokativ

rojHom'e' příměří (jako téma)roj (podstatné jméno) mír-Hom (1) zmenšovati přípona-V (5) téma

Ve všech výše uvedených příkladech uvádíme pouze jed-noduchá podstatná jména. Ke složeným podstatným jménům (kapitola 3.2.) se přípony připojují naprosto stejným způsobem.

DrvFmay'DujmeyDaq v bitevních křižnícich I k bitevním kfižníkům Federace

DrvImay'Duj (podstatné jméno) bitevníkřižník Federace-mey (2) množné číslo-Daq (5) lokativ

baHwI'pu'vam tihle střelcibaHwI' (podstatné jméno) střelec-pu' (2) množné číslo-vam (4) toto

38 Marc Okrand

3.4. Konstrukce podstatné jméno - podstatné jméno

Některé kombinace dvou (a více) podstatných jmen za sebou jsou natolik obvyklé, že se staly běžně užívanými slovy. Jsou to smíšená podstatná jména (kapitola 3.2.1.). Navíc je možné kombinovat podstatná jména po způsobu smíšených pod-statných jmen, a tím vytvořit novou konstrukci, i když ne-vznikne legitimní smíšené podstatné jméno („legitimní" ve smyslu, že bychom ho mohli najít ve slovníku).

Dvě takto zkombinovaná podstatná jména, řekněme N1-N2 (podstatné jméno č. 1 následované podstatným jménem č. 2), překládáme jako N2-N1 (ve 2. pádě). Například nuH zbraň a pegh tajemství se kombinují do spojení nuH pegh tajemství zbraně. Alternativní překlad by zněl N1-N2 (ve 2. pádě), v tomto případě zbraně tajemství. Jak vysvětlujeme v kapitole 3.3.4., jde o klingonskou konstrukci vyjadřující podstatné jméno vlastněné jiným podstatným jménem.

Při použití konstrukce podstatné jméno - podstatné jméno můžeme syntaktické přípony typu 5 připojovat pouze k druhému podstatnému jménu. Obě podstatná jména však mohou mít přípony čtyř předchozích typů. Například:

nuHvam pegh tajemství této zbraněnuH (podstatné jméno) zbraň-vam (4) totopegh (podstatné jméno) tajemství

jaghpu' yuQmeyDaqv planetách nepřátel I k planetám nepřáteljagh (podstatné jméno) nepřítel-pu' (2) množné čísloyuQ (podstatné jméno) planeta

Klingonský slovník _______________________________3J)

-mey (2) množné číslo-Daq (5) lokativ

puqwl' qamDu' nohy mého dítětepuq (podstatné jméno) dítě-wl' (4) můjqam (podstatné jméno) noha-Du (2) množné číslo

Konstrukcí podstatné jméno - podstatné jméno překládáme do klingonštiny i předložkové fráze. Předložky jako nad a pod jsou v klingonštině vlastně podstatnými jmény, která lze nejlépe přeložit jako „oblast nahoře", „oblast dole", atd. Lo-kativní přípona (kapitola 3.3.5.) následuje za druhým pod-statným jménem. Například:

nagh DungDaq nad skalounagh (podstatné jméno) skálaDung (podstatné jméno) oblast nahoře-Daq (5) lokativ

Doslovný překlad je „v oblasti nad skalou".

4. Slovesa

Klingonska slovesa jsou většinou jednoslabičná a mohou být doprovázena několika předponami nebo příponami. Stejně jako klingonská podstatná jména mohou klingonská slovesa přibírat přípony, které dělíme do množství typů, v závislosti na jejich pozici za slovesem. Existuje devět typů slovesných přípon. Na rozdíl od klingonských podstatných jmen mohou mít klingonská slovesa i předpony. Označíme-Ii tedy typy pří-pon čísly, struktura klingonského slovesa je:

PŘEDPONA-SLOVESO-1 -2-3-4-5-6-7-8-9

4.1. Zájmenné předpony

Každé klingonské sloveso začíná předponou, která vyjadřuje, kdo nebo co provádí slovesem popisovaný děj, a zároveň, kdo nebo co je příjemcem tohoto děje. Jinými slovy, klingonské slovesné předpony vyjadřují jak podmět, tak předmět věty.

4.1.1. Základní předpony

Základní sestavu předpon přehledně shrnuje následující ta-bulka. (Aby byl přehled co nejsrozumitelnější, jsou některé předpony uvedeny opakovaně.)

PŘEDMĚT žádný mne/mě/mi tebe/lě/tobě jeho/jemu/jí/ ji/tomu/to

nám/nás vám/vás (pl)

jim/je/jich

PODMĚT

já jl- - qa- vl- - Sa- vl-ty bl- cho- - Da- ju- - Da-on, ona, ono 0 mu- Du- 0 nu- 11- 0my ma- - pl- wl- - re- DI-v y ( p l ) Su- tu- - bo- che- - bo-

oni 0 mu- nl- lu- nu- II- 0

42 Marc Okrand

Povšimněte si, že jsou podmět i předmět zkombinovány v jediné předponě. 0 v tabulce znamená, že je určitá kombinace podmět - předmět označena absencí předpony před slovesem; znak „-" označuje v tabulce kombinaci podmět -předmět, která v klíngonském systému slovesných předložek nemůže být vyjádřena. V těchto případech je nutné použít přípony (kapitola 4.2.1.) a/nebo zájmena (kapitola 5.1.).

Předpony v prvním sloupci tabulky (s hlavičkou „žádný") používáme v případě, kdy věta nemá žádný předmět; jinak řečeno, když se slovesem vyjádřený děj týká pouze podmětu („toho, kdo to dělá"). Sloveso Qong spát se objevuje s násle-dujícími zájmennými předponami:

jIQong já spímblQong ty spíšQong on/ona/ono spí, oni spímaQong my spímeSuQong vy (pl.) spíte

V případě Qong on/ona/ono spí, oni spí by byl konkrétní podmět vyjádřen kontextem, nebo by byl ve větě jinak vy-značen.

Tato sestava předpon se používá i v případě, že předmět existuje, ale je neznámý nebo nejasný. Takže jlyaj rozumím může mluvčí použít, když věcem obecně rozumí, ví, o čem je řeč nebo rozumí tomu, co jiný mluvčí právě řekl. Avšak jlyaj nelze použít pro vyjádření porozumění jazyku nebo osobě. Stejně tak maSop jíme můžeme použít k vyjádření obecného aktu pojídání, nikoli však, pokud je zmíněno určité jídlo.

Zbývající předpony kombinují podmět a předmět. Možnosti užití některých z nich jsou uvedeny níže na příkladu slovesa legh vidět.

Klingonský slovník___________________43̂

qalegh vidím těvllegh vidím ho/ji/to/jeSalegh vidím vás (pl.)Dalegh vidíš ho/ji/to/jejulegh vidíš náslegh on/ona/to vidíjeho/ji/to/je, oni vidí je

cholegh ty vidíš měmulegh on/ona/to vidíme, oni vidímetulegh vy (pl.) vidíte měDulegh on/ona/to vidí tebepllegh my vidíme tebelulegh oni vidí jeho/ji/to

4.1.2. Rozkazovací předpony

Pro tvoření imperativů, tedy tvarů sloves v rozkazovacím způsobu, se používá zvláštní sestava předpon. V klingonstine můžeme rozkazovat pouze 2. osobě jednotného a množného čísla.

PŘEDMĚT žádný mne/mě/mi jeho/jemu/ji/jí/ tomu/to

nás/nám je/jim

ty yl- HI- yl- gho- tl-vy(pl.) pe- HI- yl- gho- tl-

Povšimněte si, že se (až na jednu výjimku) používají to-o předpony bez ohledu na to, zda je rozkaz určen jedné

ce osobám. Jedinou výjimkou je, když v rozkazu neníiádný předmět. V těchto případech se pro rozkaz určený více

44 Marc Okrand

lidem použije speciální předpona pe-. Následují příklady roz-kazovacích předpon. Vykřičník za přeloženými významy označuje, že se jedná o povel.

ylQong spi! peQong (vy pl.) spěte!Hlqlp udeřme! ghoqlp udeř nás!ylqlp udeř hol tlqlp udeř je!

ji/to!

Pro vyjádření děje zaměřeného v imperativu na osobu, které je rozkaz určen (např. řekněte si), se spolu s předponami yl- nebo pe- používá přípona -'egh sám sobě, sám sebe (viz kapitolu 4.2.1.).

4.1.3. Pravidla přepisu

Podle konvence pro zapisování budeme předpony označující podmět a předmět překládat jako podmět - předmět; např. qa- já - tebe, DI- my-je. Podobně překládáme i rozkazovací předpony, před český ekvivalent napíšeme slovo imperativ: tl-imperativ: ty -je.

V souladu s konvencemi překládáme i předpony, které se mohou vztahovat k muži, ženě, neživým věcem, jednotnému a/nebo množnému číslu (např. ví- já -jeho/ji/to/je), obvykle však neuvádíme všechny další možnosti (např. já-jeho/ji). Podle stejných pravidel překládáme i slovesa obsahující tyto předpony, např. vlIegh vidím hol ji.

__________________KHngonský slovník__________________45̂

4.2. Slovesné přípony

Existuje devět typů slovesných přípon.

4.2.1. Typ 1: Sám sebe / jeden druhého

-'egh sám sebe, se

Touto příponou vyjádříme, že slovesem popisovaný děj má dopad na původce děje, na podmět. Překládá se jako se, sebe. Použijeme-li tuto příponu, musíme zároveň použít i předponu vyjadřující, že ve větě není žádný předmět.

jlqlp'egh dávám si ránu (qIp udeřit, dát ránu, bít)blqlp'egh dáváš si ránuqlp'egh on/ona si dává ránu

Tuto příponu je možné použít i s rozkazovacími slovesy. Stejně jako u nerozkazovacích sloves je nutné použít předponu vyjadřující, že ve větě není předmět.

ylja"egh řekni si! (ja' říci) peja"egh řekněte si!

-chuq jeden druhého

Tato přípona se používá pouze s podměty v množném čísle. Překládá se jako jeden druhého, každý každého, navzájem. I zde musíme použít předponu vyjadřující, že věta nemá předmět.

46 Marc Okrand

maqlpchuq dáváme ránu jeden druhému(qlp udeřit, dát ránu, bít)

Suqlpchuq vy (pl.) dáváte rány jeden druhémuqlpchuq dávají rány jeden druhémupeqlpchuq dejte ránu jeden druhému!

4.2.2. Typ 2: Volba / přání / způsobilost

Příponami tohoto typu vyjadřujeme, jakou možnost volby má podmět, co se týče děje popisovaného slovesem nebo zda a do jaké míry je způsobilý k jeho provedení.

-nIS potřebovat

vlleghnlS potřebuji hol ji vidět (legh vidět)

bISopnIS potřebuješ jíst (Sop jíst)

-qang přát si

Heghqang on/ona si přeje zemřít (Hegh zemřít)

qaja'qang přeji si ti říci (ja' říci)

-rup připravený (týká se živých bytostí)

Heghrup on/ona je připraven(a) zemřít (Hegh zemřít)qaleghrup jsem připraven tě vidět (legh vidět)nuja'rup jsou připraveni nám říci (ja' říci)

-beH připravený, seřízený (týká se strojů)

__________________Klingonský slovník__________________47̂

pojbeH je připraveno to analyzovat (poj analyzovat)(zařízení)labbeH je připraven přenést údaje (lab přenést údaje)(přístroj)

Stojí za zmínku, že existuje sloveso ghuS, které znamená být připraven (něco) odpálit nebo vystřelit. Toto sloveso nikdy nepřibírá příponu -rup. Používá se především ve vztahu k torpédům - dokonce tak často, že pokud není předmět explicitně vyjádřen a kontext to jinak neurčuje, vždy se předpokládá, že se jedná o torpéda. V souladu s tímto pravidlem znamenají obě následující věty Budte připraveni odpálit torpéda! nebo Připravte se u torpéd!

cha ylghuS (cha torpéda) ylghuS

Sloveso ghuS můžeme použít mimo jiné i v souvislosti s raketami, řízenými střelami a různými typy energetických paprsků (které, stejně jako torpéda, směřují z jednoho bodu do druhého). Používá se i při popisu natahování elastického řemene u gumového praku. Přesto chceme-li vyjádřit při-pravenost, ve většině případů musíme použít příponu -rup.

-vlp bát se, mít strach

choHoHvIp bojíš se mne zabít (HoH zabít)nuqlpvlp bojí se nás udeřit (qlp udeřit)

Tato přípona se jen velice zřídka užívá s předponou, která znamená já nebo my. Ač by to bylo gramaticky správně, kul-turně je to tabu.

48 Marc Okrand

4.2.3. Typ 3: Změna

Přípony tohoto typu označují, že slovesem popisovaný děj vyjadřuje změnu stavu, který před tímto dějem existoval.

-choH změna stavu, změna směru

maDo'choH začínáme mít štěstí, štěstí sena nás obrací (Do' mít štěstí)

ghoSchoH on/ona se dává do chůze(někam) (ghoS;7'f)

Vlastní význam druhé věty je, že on (resp. ona) krátce před vyslovením ghaSchoH buď nikam nešel, nebo šel někam jinam. Povšimněte si, že tuto příponu můžeme přeložit pomocí sloves stát se nebo začít.

-qa' znovu začít, pokračovat po přerušení

Užití této přípony naznačuje, že děj probíhal, pak se za-stavil a poté znovu začal.

vlnejqa' znovu začínám s hledáním,začínám ho/ji znovu hledat (nej hledat)

4.2.4. Typ 4: Příčina

-moH příčina

Přidáním této přípony ke slovesu vyjádříme, že podmět způsobuje změnu stavu nebo je příčinou toho, že se objevuje nová skutečnost.

____________________Klingonský slovník____________________49̂

tIjwI'ghom vlehenmoHdávám dohromady útočný výsadek(tljwrghom útočný výsadek, chen formovat, tvořit)

Tuto větu můžeme přeložit i jinak: Díky mně je tvořen útočný výsadek.

HIQoymoH dovolte mi (něco) slyšet (Qoy slyšet)

Tato věta doslova znamená zapříčiň, ař(něco) slyším. Pamatujte, že tuto větu nelze použít při prosbě o dovolení slyšet: jedná se o přímý rozkaz.Překlad slovesa s příponou -moH obvykle neobsahuje slovo způsobit, být příčinou. Například chenmoH on/ona tvoří v doslovném překladu znamená on/ona způsobuje formování (chen formovat, tvořit), jde však přeci jenom o dost neohrabané vyjádření.

4.2.5. Typ 5: Neurčitý podmět / schopnost

Následující dvě přípony typu 5 nemají společného nic jiného než to, že jde o přípony stejného typu. Z toho vyplývá, že se é sloveso nemůže objevit s oběma těmito příponami zároveň.

-lu' neurčitý podmět

Tato přípona vyjadřuje, že je podmět neznámý, neurčitý a/nebo všeobecný. Protože podmět je pokaždé stejný (tedy,

je pokaždé nevyřčený), zájmenné předložky (kapitola 4.1.1.)je používají jiným způsobem. Předpony, které za normálníchokolností označují podmět v první nebo druhé osobě a před-

50 Marc Okrand

mět v třetí osobě jednotného čísla (ví-, Da-, wl-, bo-), sepoužívají pro označení předmětu v první nebo druhé osobě. Takže když je předpona ví-, která normálně znamená jámu/jí něco dělám, připojena ke slovesu současně s příponou -lu', znamená výsledný tvar někdo dělá něco mně. Stejně tak před-pona lu-, která normálně znamená oni něco dělají jemu. se vý-znamově změní na někdo/něco dělá něco jim.

Daqawlu' někdo/něco si tě pamatuje (qaw pamatovat) wlleghlu' někdo/něco nás vidí (legh vidět) Soplu' někdo/něco to jí (Sop jíst)

Slovesa s příponou -lu' se často překládají pomocí trpného rodu nebo zvratným slovesem.

Daqawlu' je na tebe pamatováno wlleghlu' jsi viděn Soplu' jíše to

Použijeme-li příponu -lu se slovesem tu' najít, pozorovat a zájmenem pro třetí osobu jednotného čísla (0), překládáme výslednou slovesnou konstrukci tu'lu' někdo/něco to nachází často jako existuje, je.

naDev puqpu' tu'lu' jsou tu okolo děti, někdo/něcotu vidí děti

(naDev tady okolo, puqpu' děti)

-laH moci, být schopen

jIQongla H mohu spát (Qong spát)choleghlaH můžeš mě vidět (legh vidět)nuQaw'laH on/ona nás může zničit (Qaw' zničit)

Klingonský slovník

51

4.2.6. Typ 6: Kvalifikace

Stejně jako přípony podstatných jmen typu 3 vyjadřují tyto přípony, nakolik si je mluvčí jist tím, co říká.

-chu' jasně, perfektně

jlyajchu' rozumím jasně (yaj rozumět) baHchu' on/ona perfektně odpálil (torpédo) (baH odpálit, střelit [torpédo])

-bej určitě, nepochybně

chlmbej je to nepochybně prázdné (chlm být prázdný) nuSeHbej on/ona nás určitě kontroluje (SeH kontrolovat)

-law' zdánlivě, zřejmě

chlmlaw' zdá se to prázdné (chlm být prázdný) nuSeHlaw' zdá se, že on/ona nás kontroluje (SeH kontrolovat)

Tato přípona vyjadřuje veškeré pochybnosti ze strany mluvčího. Významově se blíží vyjádřeními myslím nebo já tu-ším. Takže předcházející dvě věty můžeme přeložit jako mys-lím, že je to prázáné a tuším, že nás kontroluje.

4.2.7. Typ 7: Vid

Klingoni nevyjadřují časy (minulost, přítomnost, budoucnost). Tyto myšlenky jsou zřejmé z kontextu nebo dalších slov ve větě (jako wa'leS zítra). Jazyk nicméně vyjadřuje slo-

52 Marc Okrand

vesny vid: zda je děj dokončený nebo ještě neukončený, zda je děj jedinou nebo pokračující událostí.

Absence přípony typu 7 obvykle znamená, že děj není ukončen, ale ani nepokračuje (tedy, že se nejedná o žádnou ze situací, které vyjádříme příponou typu 7). Slovesa bez přípony typu 7 se překládají jednoduchým přítomným časem.

Dalegh vidíš hoI ji (legh vidět)qaja' říkám ti (ja' říci)

Když tomu odpovídá kontext, můžeme slovesa bez přípony typu 7 překládat pomocí budoucího času, ale formulace v klingonštině se spíše blíží větě „Letímezítra ráno", kde se pří-tomný čas slovesa vztahuje k události v budoucnosti.

-pu' vid dokonavý

Tato přípona vyjadřuje, že je děj dokončen.

Daleghpu' ty jsi to viděl (legh vidět)vlneHpu' chtěl jsem je (neH chtít)qaja'pu' řekl jsem ti (ja' říci)

-ta' dosažený, dokončený

Přípona -ta'je podobná příponě -pu', ale používá se v pří-padě, že byl děj proveden úmyslně. Hlubším smyslem je, že někdo začal něco dělat a skutečně to udělal. Překlad z klin-gonštiny tento rozdíl zřídka podchytí.

vISuqta' já jsem to získal (Suq dostat, získat) luHoHta' oni ho/ji zabili (HoH zabít)

___________________Klingonský slovník___________________53̂

Druhou z výše uvedených vět ale nemůžeme použít v případě, kdy by zabití bylo výsledkem celkového útoku, který ale nebyl veden za účelem zabití konkrétní osoby, nebo pokud došlo k zabití při nehodě. V takových případech je vhodné použít příponu -pu':

luHoHpu' oni hol ji zabili

Význam přípony -ta' může být vyjádřen také syntaktickou skladbou věty. Místo přípony -ta' tedy může za slovesem ná-sledovat speciální slovesná konstrukce, která vyjadřuje dovr-šení děje. Jde o zvláštní sloveso rln být dokončen, dosažen, které v těchto případech vždy přibírá příponu -taH pokračující (viz níže) a zájmennou předponu pro třetí osobu (0). Výsledná konstrukce rlntaH doslova znamená je to stále ukončeno nebo zůstává to dosaženo. Používá se pro vyjádření, že děj popsaný předcházejícím slovesem je ukončen, výsledek děje je daný a nelze ho vrátit zpět.

luHoH rlntaH oni ho I ji zabili (HoH zabít)vije' rlntaH koupil jsem to (je' koupit)

Překlady rlntaH a -ta' z klingonštiny jsou obvykle shodné. Dojem absolutní ukončenosti, kterou vyvolává rlntaH, se zřídka vyjeví.

Stojí za zmínku, že rlntaH se občas používá pro vyjádření dramatického efektu, dokonce i v případech, kdy by děj ještě mohl být vrácen zpět.

-taH pokračující

Tato přípona vyjadřuje, že děj pokračuje.

54 Marc Okrand

nughoStaH přibližuje se to k nám (ghoS přiblížit se) ylghoStaH pokračujte v kursu!, udržujte tento kurs!

Obě výše uvedené věty popisují pokračující aktivitu. Vý-znam přípony -taH jasně vidíme při srovnání následujících dvou povelů:

yljun proved úhybný manévr!yljuntaH prováděj úhybnou akci!

V prvním případě má být manévr proveden pouze jednou. V druhém případě má být provedena série manévrů - to znamená, že akce má pokračovat.

-II' pokračující podle plánu

Tato přípona je podobná příponě -taH pokračující v tom, že označuje děj, který pokračuje. Na rozdíl od -taH však přípona -11' prozrazuje, že má probíhající aktivita konečný cíl nebo okamžik, kdy přestane. Jinými slovy, tato přípona naznačuje, že byl učiněn pokrok na cestě k cíli.

cholir přibližuje se to (chol přiblížit se)

Toto slovo použijeme například pro střelu, která se přibližuje k cíli, pokud je známo, že byla na tento cíl zaměřena. Pokud se střela přibližuje, ale její zamýšlený cíl není znám, bylo by vhodnější použít výraz choltaH (s taH pokračující).

vlirll' přenáším (údaje) (II' přenést někam údaje)

Tímto slovem vyjadřujeme, že údaje jsou v procesu přenosu, jejich množství je však konečné, takže nastane i definitiv-

___________________Klingonský slovník___________________55

ní konec přenosu. Skutečnost, že sloveso lI' a přípona -lI' jsou identické, je naprostá náhoda, alespoň jak bylo zatím zjištěno.

Příponu -taH pokračující'můžeme použít v obou případech, ať je cíl znám, nebo ne. Na druhou stranu -lI' lze použít, pouze je-li cíl naznačen. Příponu -lI' tak můžeme považovat za pokračující protějšek k příponě -ta', a -taH za pokračující pro-tějšek k -pu'.

4.2.8. Typ 8: Vyjadřující úctu

-neS vyjadřující úctu

Do této kategorie spadá pouze jediná přípona. Používá se pro vyjádření výjimečné ochoty nebo úcty, a sice pouze při oslovení nadřízeného, tedy někoho s vyšší hodností v klin-gonské sociální, politické nebo vojenské hierarchii. Její použití však nikdy není vyžadováno.

qaleghneS jsem poctěn, že tě vidím (legh vidět) HIja'neS prokaž mi poctu a řekni mi (ja' říci)

Klingoni používají tuto příponu velice zřídka.

4.2.9. Typ 9: Syntaktické označníky

Podobně jako přípony podstatných jmen typu 5 (kapitola 3.3.5.) specifikují tyto slovesné přípony funkci slovesa ve větě. Na tomto místě krátce představíme prvních šest přípon, podrobnosti jsou objasněny v kapitole 6.2.

56 Marc Okr and

-DI' jakmile, když

DaSeHDI' jakmile to budeš kontrolovat (SeH kontrolovat) qara'DI' jakmile ti poručím (ra' poručit)

jestliže

jestli je chceš (neH chtít) jestli mi řekneš (ja' říci)

předtím

dříve, než mi řekneš (ja' říci) dříve, než ti poručím (ra' poručit)

zatímco

Tato přípona se vždy používá zároveň s

příponou typu 7

-taH pokračující

SutlhtaHvIS blQongtaHvIS

-bogh

zatímco jednají (Sutlh jednat) zatímco spíš (Qong spát)

který

Jde o označník věty vztažné, který je blíž popsán v kapitole 6.2.3.

-meH pro

Tato přípona označuje věty účelové. Viz kapitolu 6.2.4.

-chugh

DaneHchugh choja'chugh

-pa'

choja'pa' qara'pa'

-vIS

___________________Klingonský slovník___________________57_

-'a' tázací

Tato přípona vyjadřuje, že se jedná o otázku, na kterou očekáváme odpověď „ano" nebo „ne". Viz kapitolu 6.4.

cholegh'a' vidíš mě? (legh vidět)

yaj'a' rozumí on/ona ? (yaj rozumět)

Další typy otázek vyžadují zvláštní slova (kapitola 6.4.).

-wl' ten, kdo dělá; věc, která dělá

Tato přípona, která přeměňuje slovesa v podstatná jména, byla popsána již dříve (kapitola 3.2.2.).

So'wI' maskovací zařízení (So' maskovat, skrýt)baHwI' střelec (baH střílet [torpédo])joqwl' vlajka (joq třepetat se, vlnit se)

4.2.10. Závazné pořadí přípon

Následuje-li za slovesem více nezjedná přípona, musí se, stejně jako u podstatných jmen, řadit ve správném pořadí, podle konkrétního typu. Naráz se nemůže objevit více než jedna přípona stejného typu. Dosud nebyl nalezen případ slovesa s devíti příponami, ale teoreticky to možné je. Uvádíme několik příkladů, které by měly ozřejmit řazení přípon.

nuHotlhpu"a' už nás zaměřili?nu- (předpona) oni-násHotlh (sloveso) zaměřit, pozorovat

58 Marc Okrand-pu' (7) vid dokonavý, perfektum

-'a' (9) tázací zájmeno, otázka

Qaw"eghpu' on/ona sám sebe zničil(a)

0 (předpona) on/onaQaw' (sloveso) zničit-'egh (1) sám sebe-pu' (7) vid dokonavý

wIchenmoHlaH my to můžeme vytvořit

wl- (předpona) my-tochen (sloveso) tvořit-moH (4) způsobit-laH (5) moci, být schopen

DaqawliTtaH bude se na tebe pamatovat.

nebudeš zapomenutDa- (předpona) ty -jemu/jíqaw (sloveso) pamatovat-lu' (5) neurčitý předmět-taH (7) pokračující

vltlhapnlSpu' potřeboval jsem hol ji vzít

ví- (předpona) já - hol jitlhap (sloveso) vzít, brát-nIS (2) potřebovat-pu' (7) vid dokonavý

Heghqangmo přimělo hol ji to přát si, aby zemřel(a)

Hlu'pu'0 (předpona) on/ona - hol jiHegh (sloveso) zemřít-qang (2) přát si

Klingonský slovník

59

-moH (4) způsobit-lu' (5) neurčitý předmět-pu' (7) vid dokonavý

maghoSchoHmo můžeme nastavit

HneS'a'ma- (předpona) myghoS (sloveso) pokračovat v kun-choH (3) změna-moH (4) způsobit-neS (8) vyjadřující úctu-'a' (9) tázací přípona

4.3. Tuláci

Navíc existuje ještě jedna kategorie slovesných přípon, které klingonští gramatici nazývají lengwFmey tuláci (z leng ces-tovat, toulat se, -wl' věc, která to dělá, -mey množné číslo). Tulá-ci jsou slovesné přípony, které nemají určenou pozici vzhledem k ostatním příponám za slovesem, naopak se mohou objevit v podstatě kdekoli, vyjma za příponou typu 9. Jejich pozice je určena zamýšleným významem. Jsou dva typy tuláků: záporní a zdůrazňovací.

-be' ne

Jde o obecnou příponu negace, překládanou jako ne. Následuje za pojmem, který je negován.

60 Marc Okrand

vIlo'laHbe'ví- (předpona)lo' (sloveso)-laH (5) -be' (tulák)

jsou pro mne zbyteční, nemohu je použítjá-je použít, užít moci, být schopen ne

jISaHbe' je mi lhostejné(který z několika průběhů akce bude zvolen)ji- (předpona) jáSaH (sloveso) starat se o, být zainteresován-be' (tulák) ne

qay'be'

0 (předpona)qay' (sloveso) -be' (tulák)

to není problém, žádný problém(zvolání)tobýt problém, být potížne

Toulavou přirozenost přípony -be' nejlépe demonstrují ná-sledující příklady s proměnlivým pořadím slov.

choHoHvIp choHoHvípbe' choHoHbe'vIp cho- (předpona) HoH (sloveso) -vlp (2) -be' (tulák)

bojíš se mne zabítnebojíš se mne zabítbojíš se mne nezabítty-mnezabítbát sene

Ve druhé větě je negovaným pojmem sloveso bát se (tedy: nebát se), -be' tudíž následuje za vlp. Ve třetí větě je negova-ným pojmem sloveso zabít (tedy: nezabít), takže -be' následuje za HoH.

Klingonský slovník 61

Příponu -be' nelze použít s rozkazovacími slovesy. Pro rozkazovací způsob je nutné použít následující příponu.

-Qo' ne! nebude!

Tuto negativní příponu použijeme v rozkazovacím způsobu a pro označení odmítnutí.

yljaQo'yl- (předpona)ja' (sloveso)-Qo' (tulák)

neříkej mu/jí!imperativ: ty - ho/ji/jemu/jířícine!

choja'Qo'chugh

cho- (předpona)ja' (sloveso)-Qo' (tulák) -chugh (9)

pokud mi neřekneš,jestli mi odmítneš říctty-mneřícinebudejestliže, pokud

HIHoHvIpQo'HI- (předpona) HoH (sloveso) -vlp (2) -Qo' (tulák)

neboj se mne zabít!imperativ: ty - mnezabítbát sene!

Na rozdíl od -be' se pozice -Qo' nemění: objevuje se na posledním místě, ledaže by za ní následovala přípona typu 9. Přesto je považována za tuláka, protože je rozkazovacím protějškem přípony -be'.

-Ha' zrušit, anulovat, odčinit

62 Marc Okrand

Tato negativní pnpona vyjadřuje nejen, že něco není rea-lizováno (jako -be'), ale navíc i změnu stavu: něco, co se předtím udělalo, se nyní anuluje. Tato přípona má blízko k předponě od- ve slově odčinit nebo dis- ve slovech disfunkční a diskvalifikovat. Používá se i v případě, že někdo něco udělal špatně. Na rozdíl od -be' lze tuto příponu -Ha' použít s roz-kazovacími slovesy.

chenHa'moHlaH múze je to zničitO (předpona) to-jechen (sloveso) tvořit, nabýt tvar-Ha' (tulák) odčinit-moH (4) způsobit-laH (5) moci, být schopen

Význam této věty lze vyjádřit i jako může jim to způsobit anu-lování jejich formy.

yIchu'Ha' vypni to! (např. maskovací zařízení)yl (předpona) imperativ: ty - tochu' (sloveso) zapnout, aktivovat-Ha' (tulák) odčinit

bIjatlhHa'chugh pokud řekneš špatnou věcbl (předpona) tyjatlh (sloveso) říci-Ha' (tulák) odčinit-chugh (9) pokud

Tento příklad demonstruje, jak lze příponu -Ha' použít ve smyslu špatné. Větu můžeme přeložit jako pokud se nesprávně vyjádříš. Při použití -be' (tedy bIjatlhbe'chugh) by věta zna-menala pokud nebudeš mluvit.

Klingonský slovník________________________________63̂

Do'Ha' to je nešťastnéO (předpona) toDo' (sloveso) mít štěstí-Ha' (tulák) odčinit

Použití -Ha' v této větě vyjadřuje změnu štěstí v neštěstí, změnu dobrého v nepříznivé.

Je zajímavé, že přípona -Ha' se vždy objevuje ihned za slo-vesem. Není známo, proč tedy klingonští gramatici trvají na zařazení mezi tuláky. Nejvhodnější je se s klingonskou tradicí nepřít, a proto je v této příručce -Ha' klasifikováno jako tulák.

-qu' zdůrazňovati

Tato přípona zdůrazňuje nebo potvrzuje informaci, která ji bezprostředně předchází.

ylHaDqu' pozoruj hol ji dobřeyl- (předpona) imperativ: ty-jeho/jiHaD (sloveso) studovat, pozorovat-qu' (tulák) zdůrazňovací

nuQaw'qu'be' oni s námi neskoncovalinu- (předpona) oni-násQaw' (sloveso) zničit-qu' (tulák) zdůrazňovací-be' (tulák) ne

Toulavou povahu -qu' nejlépe vystihují následující příklady:

pIHoHvIpbe'qu' my se tě NE-bojíme zabítpIHoHvIpqu'be' my se tě ne-BOJÍME zabít

64 Marc Okrand

pIHoHqu'vIpbe' my se tě nebojíme ZABÍTpí (předpona) my - tebeHoH (sloveso) zabít-vlp (2) bát se-be' (tulák) ne-qu' (tulák) zdůrazňovati

První z výše uvedených vět lze použít poté, co nepřítel zpochybnil statečnost mluvčího. Za druhou větou by mohlo následovat vysvětlení, například: „My tě nehodláme zabít, protože potřebujeme tvé služby." Třetí větu použijeme, když chceme zdůraznit zabíjení, na rozdíl od jiné formy trestu.

Tulák -qu' stojí také za slovesy, jsou-li užita jako přídavná jména (kapitola 4.4.).

4.4. Přídavná jména

V klingonstine nejsou žádná přídavná jména jako taková. Po-jmy, které v češtině vyjadřují přídavná jména (např. velký, unavený), jsou v klingonstine vyjádřeny slovesy (být velký, být unavený). Sloveso označující stav nebo kvalitu může stát ihned za podstatným jménem.

puq Doy' unavené dítěpuq dítěDoy' být unavený

Dujmey tln velké loděDujmey lodě, plavidlatln být velký

Klingonský slovník________________________________65_

Za slovesem užitým ve funkci přídavného jména může následovat tulák -qu' zdůrazňován (kapitola 4.3.). V takovém případě ho obvykle překládáme jako velice, velmi, mnoho.

Dujmey tlnqu' velmi velké lodě

wanl' ramqu' velice nedůležitá událostwanl' událost, příhodaram být triviální, nedůležitý

Chceme-li k podstatnému jménu připojit zároveň příponu typu 5 (kapitola 3.3.5.) i sloveso ve funkci přídavného jména, nemůžeme použít žádnou další příponu kromě -qu' zdů-razňovací. Přípona podstatného jména typu 5 v takovém pří-padě následuje po -qu'.

veng tInDaq ve velkém městěveng městotln být velký-Daq lokativ

veng tInqu'Daq ve velice velkém městě

5. Další slovní druhy

Naprostá většina klingonských slov jsou podstatná jména a slo-vesa. Existuje několik dalších, která klingonští gramatici, snad pro zjednodušení, shrnují do skupiny nazývané chuvmey zbytky. I chuvmey je možné do jisté míry klasifikovat.

5.1. Zájmena

Kromě přivlastňovacích přípon podstatných jmen (kapitola 3.3.4.) a zájmenných předpon sloves (kapitola 4.1.) existuje soustava deseti zájmen, která jsou samostatnými slovy.

jIH já, mne maH my, námSoH ty tlhlH vy (pl.)ghaH on/ona, jemu/jí chaH oni, jim'oH to blH oni, jim'e' tamtonet tamto

Zájmeno chaH oni se týká skupiny bytostí schopných užívat jazyk, jinak se použije blH oni. Zájmena 'e' a net se používají pouze ve zvláštních větných konstrukcích (viz kapitolu 6.2.5.).

Klingonština nemá gramatické rody. Zájmena pro třetí osobu překládáme jako on nebo ona podle kontextu.

Klingonský slovník_________________67

Zájmena můžeme používat jako podstatná jména, ale pouze pro zdůraznění nebo upřesnění. Jejich užití není nezbytné. Proto jsou všechny následující věty správné.

yaS vllegh jIH Vidím důstojníky.yaS vllegh

jIH mulegh yaS Důstojník vidí mne.mulegh yaS

ghaH vllegh jIH Já ho/ji vidím.ghaH vllegh vllegh jIH vllegh(yaS důstojník, vllegh já ho vidím, mulegh on/ona mne vidí)

Poslední dvě věty (vllegh jIH, vllegh) jsou ve skutečnosti dvojsmyslné. Stejně tak by mohly znamenat já je vidím. (Slo-vesná předpona ví- znamená buď já - hol ji, nebo já-je.) Pokud kontext význam nevyjasní, je možné použít zájmena:

ghaH vllegh Já hol ji vidím.chaH vllegh Já je vidím.

Zájmena se nepoužívají v přivlastňovacích konstrukcích tak jako podstatná jména; místo toho se používá sestava přípon podstatných jmen (kapitola 3.3.4.).

Na závěr je třeba zmínit, že zájmena mohou být použita jako slovesa ve smyslu „já jsem", atd. (viz kapitolu 6.3.).

68 Marc Okrand

5.2. Čísla

Klingoni měli původně trojkovou číselnou soustavu; tedy systém založený na čísle tři. Počítání probíhalo následujícím způsobem: 1, 2, 3; 3+1, 3+2, 3+3; 2x3+1, 2x3+2, 2x3+3; 3x3+1, 3x3+2, 3x3+3; dále už se to komplikovalo. Ve shodě s akceptovanější praxí si Klingoni před nějakou dobou osvojili desítkovou číselnou soustavu, tedy systém založený na čísle deset. Ačkoli to nikdo neví jistě, je pravděpodobné, že k této změně došlo spíše ze zájmu porozumět vědeckým údajům jiných civilizací než v duchu nějaké spolupráce.

Klingonské číslovky jsou:

1wa' 6 jav2cha' 7 Soch3wej 8 chorgh4loS 9 Hut5vagh 10 wa'maH

Vyšší číslovky se tvoří přidáním zvláštních výrazů pro tvo-ření číslovek k základním číslicím (1-9). Tedy wa'maH deset se skládá z wa' jeden plus výrazu pro tvoření desítek maH. Dál se počítá následovně:

11wa'maH wa' (přesně deset a jeden)12wa'maH cha' (přesně deset a dva)

Vyšší čísla jsou založena na maH deset, vatlh sto a SaD nebo SanID tisíc. Jak SaD, tak SanID jsou správnými výrazy pro tisíc, a oba se používají stejně často. Není známo, proč má pouze toto číslo dvě varianty.

___________________Klingonský slovník ___________________6J?

20 cha'maH (přesně dvě desítky)30 wejmaH (přesně tři desítky)atd.

100 wa'vatlh (přesně jedno sto) 200 cha'vatlh (přesně dvě stovky) atd.

1000 wa'SaD nebo wa'SanID (přesně jeden tisíc) 2000 cha'SaD nebo cha'SanID (přesně dva tisíce)

Čísla se kombinují jako v češtině:

5347 vaghSaD wejvatlh loSmaH Soch nebovaghSanID wejvatlh loSmaH Soch 604

javvatlhloS31 wejmaH wa'

Některé z výrazů pro tvoření vyšších čísel jsou:

deset tisíc netlhsto tisíc blpmilion 'uy'

Nula je pagh.

Čísla se používají jako podstatná jména. Jako taková mohou být jak samostatným předmětem, tak podmětem, nebo se mohou změnit v jiné podstatné jméno.

mulegh cha' Dva (z nich) mne vidí.(mulegh oni mne vidí, cha' dva)

70 Marc Okrand

wa' ylHoH Zabij jednoho (z nich)/(wa' jeden, ylHoH zabij ho/ji!)

Předcházející věta je gramaticky správně dokonce i bez wa', protože předpona yl- označuje jeden předmět, wa' je tedy na tomto místě použito pouze pro zdůraznění.

Čísla použitá pro bližší určení stojí před podstatným jmé-nem, které specifikují.

loS puqpu' nebo loS puq čtyři dětivaghmaH yuQmey nebo vaghmaH yuQ padesát planet

Použijeme-li ve vyjádření číslo, není užití plurálové přípony (-pu, -mey) nezbytně nutné.

V případě, že číslo použijeme pro očíslování, nikoli pro po-čítání, pak stojí vždy za podstatným jménem. Srovnejte:

DuS wa' torpédomet číslo jedna wa' DuS jeden torpédomet

Řadové číslovky (první, druhý, atd.) se tvoří přidáním -DIch k číslům.

wa'DIch prvnícha'DIch druhýHutDIch devátý

Řadové číslovky stojí za podstatným jménem.

meb cha'DIch druhý host

Přidání -logh k číslu vyjadřuje opakování.

Klingonský slovník________________________________71

wa'logh jednouchalogh dvakrátHutlogh devětkrát

Tato čísla mají ve větě funkci příslovečného určení (kapitola 5.4.).

5.3. Spojky

Jsou dva typy spojek: ty, které spojují podstatná jména a ty, které spojují věty. Význam obou typů spojek je však stejný:

SPOJUJEPODSTATNÁ JMÉNA SPOJUJE VĚTYje 'ej ajoq qoj a / neboghap pagh bud / nebo

Spojky spojující podstatná jména klademe až za poslední podstatné jméno.

DeS 'uS je ruka a nohaDeS 'uS joq ruka nebo noha nebo obojíDeS 'uS ghap bud ruka, nebo noha (ale ne obojí)

Spojka podstatných jmen je má ještě jednu funkci: když následuje za slovesem, znamená také.

qaleghpu'je já tě také viděl

72 Marc Okrand

Stejně jako v češtině je význam těchto vět dvojznačný: já a ostatní jsme tě viděli nebo já viděl tebe a ostatní. Přesný smysl je srozumitelný z kontextu.

Kromě tří výše uvedených spojek existuje ještě jedna spoj -ka vět:

'ach ale, nicméně, avšak, dokonce tak

Tato spojka se občas zkracuje na 'a.Spojky spojující věty stojí mezi větami, které spojují. Pro

pochopení si prostudujte kapitolu 6.2.1.

5.4. Příslovečná určení

Tato slova jsou obvykle na začátku věty a popisují způsob děje.

batlh se ctíbong nehodou, nešťastnou náhodou, ne záměrněchaq snadchlch záměrněDaH nyníDo' šťastně, se štěstímloQ lehce, trochunom rychlenot nikdypay' náhlepij častoQlt pomalureH vždyrut občastugh brzy

___________________Klingonský slovník ___________________73

vaj potom, v tom případě, podle tohowej ještě ne

Příklady:bong yaS vIHoHpu' Nešťastnou náhodou jsem zabil

důstojníka.(yaS důstojník, vIHoHpu' já zabil hol ji)batlh DaqawIutaH Bude se na tebe vzpomínat se ctí.(Daqawlu'taH někdo pokračuje ve vzpomínání na tebe)vaj Daleghpu' V tom případě jsi to viděl.(Daleghpu' ty jsi to viděl)wej vllegh Já ho/ji ještě nevidím.(vllegh já ho /ji vidím)

Jedno slovo do této kategorie zapadá poněkud nemotorně:

neH pouze, jenom

Na rozdíl od ostatních příslovečných určení stojí neH za slovesem, které modifikuje. Vyvolává dojem všednosti, trivi-álnosti akce.

qama' vlqlppu' Jenom jsem vězně udeřil.neH(qama' vězeň, vlqlppu' já ho/ ji udeřil)Duj ylQotlh neH Tu loď pouze vyřaď z boje!(Duj loď, ylQotlh vyřaď to z boje!)

Použití neH v předcházející větě vyjadřuje, že loď má být vyřazena z boje, nikoli více poškozena.

Na rozdíl od ostatních příslovečných určení může neH stát za podstatným jménem. V takových případech znamená pouze, sám.

74 Marc Okrand

yaS neH pouze důstojník, samotný důstojníkjonta' neH pouze motor

Příslovečná určení se občas objevují samotná, kdy fungují víceméně jako zvolání (kapitola 5.5.). Například:

nom Hýbej se rychle!wej Ještě to nedělej!tugh Pospěš si!

5.5. Zvolání

Tyto výrazy jsou plnohodnotnými větami.

ghobe' Ne. (odpověď na otázku)Ha' Pojďme!Hlja' nebo HISlaH Ano. (odpověď na otázku)lu' nebo luq Ano. OK. Provedu.maj Dobře, (vyjadřuje uspokojení)majQa' Velmi dobře. Dobře provedeno.nuqneH Co chceš? (pozdrav)pltlh Hotovo! Uděláno! Skončeno!Qo' Ne. Neprovedu. Odmítám.SuH nebo Su' Připravit! Připraven!toH No! Tak!wejpuH Okouzlující, (použito ironicky)'eH Připravit! Připraven!

Zdá se, že oba výrazy pro ano, Hlja a HISlaH, je možné zaměňovat.

Výrazy SuH, Su' a 'eH znamenají, že mluvčí vydá rozkaz. Jsou srovnatelné s „Připravit!" na začátku závodu: „Připravit!

___________________Klingonský slovník___________________75

Pozor! Teď!" Použitím výrazů SuH a Su', nikoli však yeH, mů-žeme vyjádřit, že je mluvčí připraven něco udělat, nebo že byly učiněny přípravy, aby se něco stalo. Někteří mluvčí vyslovují SuH, jako by to bylo SSS, skoro jako zvuk pro „tiše!": ššš!

pltlh znamená Je to dokončeno! Dokončil jsem to! Udělal jsem to! Vše skončeno! atd.

Výraz toH je hrubým ekvivalentem českého Aha!Do kategorie zvolání spadají i klingonske nadávky. Dosud

byly zaznamenány pouze tři:

QlyaH *?#<§>ghuy'cha' *@$%Qu'vatlh #*@!

5.6. Jména a oslovení

Klingonská jména vyslovují ne-Klingoni často špatně. Pokud jsou navíc klingonská jména zapsána v písmech jiných jazyků, často skončí přepisem, který jejich správnou výslovnost pouze naznačuje. Například klingonský zvuk tlh na začátku slova se češtině téměř vždy zapisuje jako kl, nejspíše proto, že zvuk tlh nemůže na začátku českého slova stát. Stejně tak je klingonske Q často vyjádřeno jako kr a klingonske q vždy skončí jako k.

Následuje seznam několika klingonských jmen spolu s jejich obvyklým přepisem v češtině.

mara Maramatlh Maltzqeng KangqeylIS Kahlessqolotlh Koloth

76 Marc Okrand

qor KorqoreQ KoraxQaS KrasQel KrellQugh Krugetorgh TorgvalQIS Valkris

Jména můžeme používat při přímém oslovení (tedy zavolání na někoho jménem) na začátku nebo na konci věty. Podobným způsobem používáme i ostatní slova v přímém oslovení (jako je qaH pan, joHwI' můj pán).

torgh HIghoS Torgu, pojď sem!(HIghoS pokroč směrem ke mně!)

lu' qaH Ano, pane!

6. Větná skladba

Klingonske věty mohou být, stejně jako v každém jazyce, jak velice jednoduché a přímočaré, tak velice komplexní a spletité. V následujícím přehledu uvádíme pouze základy klingonske větné struktury. Tento souhrn by měl studentům klingonštiny poskytnout dobrý základ, aby hovořili správně, i když ne zcela výmluvně a zároveň jim umožní získat další informace o tomto jazyce.

6.1. Základní věty

Základní struktura klingonské věty je:

PŘEDMĚT - SLOVESO - PODMĚT

Pořadí slov je obrácené než v češtině, je proto potřeba vě-novat zvýšenou pozornost tomu, aby se věty neinterpretovaly nesprávně. Podmět je osoba nebo věc, která provádí slovesem popisovaný děj, předmět je příjemcem tohoto děje.

Důležitost pořadí slov je zřetelná při srovnání následujících vět.

puq legh yaS yaS legh puq

Důstojník vidí dítě. Dítě vidí důstojníka.

78 Marc Okrand

V obou větách jsou slova identická: puq dítě, legh on/ona vidí ho/ji, yaS důstojník. Jediným způsobem, jak poznat, kdo koho vidí, je podle pořadí slov ve větě. Sloveso legh má před-ponu 0 on/ona - hol ji.

Je-li předmět nebo podmět v první nebo druhé osobě, je nutné přidat správnou slovesnou předponu.

puq vllegh jIH Já vidím dítě.(vllegh já vidím ho I ji)

jIH mulegh puq Dítě vidí mne.(mulegh on/ona mne vidí)

Zájmena pro první a druhou osobu se ve větách tohoto typu používají jen zřídka (ačkoli mohou vyjádřit zdůraznění, jako ve výše uvedené větě). Následující příklady ukazují čas-těji se vyskytující typy vět.

puq vllegh Vidím dítě.mulegh puq Dítě mne vidí.

Rozkazovací věty (povely) se řídí stejnými pravidly.

So'wI' ylchu' Zapoj maskovací zařízení!(So'wr maskovací zařízení, ylchu' zapoj to!)DoS ylbuS Soustřeď se na cíl!(DoS cíl, ylbuS soustřeď se na to!)yaSpu' tIHOH Zabij důstojníky!(yaSpu' důstojníci, tIHOH zabij je!)

Podstatné jméno, které označuje něco jiného než podmět nebo předmět, stojí ve větě na prvním místě, ještě před před-mětem. K těmto podstatným jménům obvykle přidáváme příponu podstatných jmen typu 5 (kapitola 3.3.5.).

___________________Klingonský slovník ___________________79̂

pa'Daq yaS vlleghpu' Viděl jsem důstojníka v pokoji. (pa'Daq v pokoji, yaS důstojník, vlleghpu' viděl jsem ho/ji!)

Další příklady této konstrukce jsou v kapitole 3.3.5.

6.2. Souvětí

Na tomto místě vysvětlíme několik běžných typů spletitějších klingonských vět.

6.2.1. Složené věty

Pro vytvoření složené věty musíme spojit dvě věty dohromady. Obě věty musí být schopny existovat samostatně. Při tvoření souvětí postavíme jednoduše jednu větu za druhou a spojíme je spojkou (viz kapitolu 5.3.).

jISoptaH 'ej QontaH Já jím a on/ona spí.jISoptaH 'ach QongtaH Já jím, ale on/ona spí.bISoptaH qoj bltlhutlhtaH Jíš a/nebo piješ.bISoptaH pagh bltlhutlhtaH Bud jíš, nebo piješ.

Je-li podmět obou spojených vět stejný, můžeme překlad zkrátit do méně kostrbaté podoby, klingonština však takové zkracování nedovoluje. Zájmennou předponu musíme použít u obou sloves. Takže poslední dvě věty mohou v překladu znít i Ty jíš a/nebo piješ; Ty bud jíš, nebo piješ.

Když podmět a/nebo předmět označuje podstatné jméno (na rozdíl od pouhé slovesné předpony), dává klingonština více možností. Ve své nejúplnější formě klingonská věta podstatné jméno opakuje:

80 Marc Okrand

yaS legh puq 'ej yaS qlp puq(yaS důstojník, puq dítě, legh on/ona vidí ho/ji,qlp on/ona bije jeho/ji)Dítě vidí důstojníka a dítě bije důstojníka.neboDítě vidí důstojníka a bije důstojníka.neboDítě vidí a bije důstojníka.

V druhé složené větě lze místo podstatného jména použít zájmeno.

yaS legh puq 'ej ghaH qlp ghaH (ghaH on/ona)Dítě vidí důstojníka a on/ona bije ho / ji.neboDítě vidí důstojníka a bije ho/ ji.

Pokud je význam věty jasný z kontextu, můžeme vypustit i zájmeno.

yaS vllegh "ej vlqlp (ví- já -jeho/ji) Já vidím důstojníka a já hol ji biji. neboVidím důstojníka a biji ho I ji.neboVidím a biji důstojníka.

6.2.2. Podřadné věty

Klingonska slovesa zakončená příponou typu 9 (kromě -'a' tázací a -wl' ten, kdo to dělá; věc, která to dělá) se vždy objevují ve větách s jiným slovesem. Z toho důvodu jsou to slovesa v podřadných větách.

Klingonský slovník____81_

cha ylbaH qara'DI'nebo qara'DI' cha ylbaH Vystřel torpéda na můj povel!

Dvě části této věty jsou cha ylbaH vystřel torpéda! a qaraTDI' když ti zavelím nebo jakmile ti zavelím. -DI' je přípona typu 9 a zna-mená jakmile, když, takže qara'DI' musí být součástí delší věty. Povšimněte si, že pořadí těchto dvou částí věty je proměnlivé.

Užití podřadných vět by mělo objasnit několik dalších pří-kladů.

bIjatlhHa'chugh qaHoH nebo qaHoH bIjatlhHa'chughPokud řekneš něco špatně, zabiju tě. (bIjatlhHa'chugh pokud promluvíš špatně, qaHoH jd zabíjím tebe)

Povšimněte si, že i když je překlad celé věty v budoucím čase, v klingonštině označení budoucnosti neexistuje. Sloveso HoH je bez přípony časově neutrální: jelikož je však oslovené osobě dána šance mluvit, znamená to, že je stále ještě naživu. Zabití se tedy musí odehrát v budoucnosti.

SutlhtaHvIS chaH DIHIvpu' nebo DIHIvpu' SutlhtaHvIS chaHZatímco jednali, zaútočili jsme na ně.(SutlhtaHvIS zatímco jednali,chaH oni, DIHIvpu' my jsme na ně zaútočili)

Minulý čas, tedy ze jednali, nikoli ze jednají, je odvozen z přípony -pu' pro minulý čas, která se váže ke slovesu HIv zaútočit. Překlad zatímco jednají, napadli jsme je nedává moc smysl a navíc se významem odchyluje od původní věty v klingonštině.

82 Marc Okrand

6.2.3. Vztažné věty

Vztažné věty se překládají s použitím slov kdo, co, kde a nej-častěji že. Stejně jako přídavná jména popisují vztažné věty podstatná jména: pes, který běží; kočka, která spí; dítě, které si hra-je; restaurace, ve které jsme jedli. Podstatné jméno, které je roz-vinuto vztažnou větou, je hlavním podstatným jménem.

Vklingonštině končí sloveso ve vztažné větě příponoutypu 9 -bogh, kterou pro zjednodušení překládáme jako který.

Na vztahu ke vztažné větě záleží, zda hlavní podstatné jméno stojí před ní nebo za ní. Srovnejte:

qIppu'bogh yaS důstojník, který hol ji udeřilyaS qIppu'bogh důstojník, kterého on/ona udeňl(a)

Vobou frázích je vztažná věta qlppiťbogh (qlp udeřit, -pu'minulý čas, -bogh který) a hlavním podstatným jménem je yaS důstojník. V první frázi je yaS důstojník podmětem věty, kde přísudek tvoří sloveso qlp (důstojník provádí úder), proto stojí yaS až za qlppiTbogh, podle pravidla, že podmět následuje za slovesem. Ve druhé frázi je yaS předmětem (důstojník je udeřen), proto stojí yaS před qlppiťbogh, stejně jako jsou před slovesem všechny předměty.

Celá konstrukce (vztažná věta plus hlavní podstatné jméno) funguje ve větě jako jeden celek ve funkci podstatného jména. A stejně tak stojí buď před, nebo za slovesem, podle toho, zda je podmětem nebo předmětem.

qlppiťbogh yaS vllegh Vidím důstojníka, který hol ji udeřil.

Celá vztažná konstrukce qlppu/bogh yaS důstojník, který hol ji udeřil]?, předmětem slovesa vllegh vidím hol ji, proto stojí před slovesem.

Klingonský slovník 83

mulegh qIppu'bogh yaSDůstojník, který hol ji udeřil, mne vidí.

Zde je qIppu'bogh yaS podmětem, proto je až za slovesem mulegh on/ona mne vidí.

Stejné pravidlo musíme dodržovat i v případě, kdy je hlavní podstatné jméno předmětem vztažné věty, jako například yaS qIppu'bogh důstojník, kterého on/ona udeřil(a).

yaS qIppu'bogh vlleghVidím důstojníka, kterého on/ona udeřil(a). mulegh yaS qIppu'boghDůstojník, kterého on/ona udeřil(a), mne vidí.

V překladu můžeme vztažné zájmeno eventuálně vynechat (který, jaký, atd.): vidím jím udeřeného důstojníka, jím udeřený důstojník mne vidí, avšak v klingonstine je nutné vždy použít -bogh.

6.2.4. Účelové věty

Pokud je děj prováděn za účelem dosažení nějakého cíle, pak sloveso popisující, co se děje, končí příponou typu 9 -meH, kterou můžeme překládat jako pro, z důvodu, aby. Účelová věta stojí vždy před podstatným jménem nebo slovesem, jejichž účel popisuje.

ja'chuqmeH rojHom neH jaghla'Nepřátelský velitel si přeje přestávku, aby se poradil.

Věta ja'chuqmeH rojHom přestávka, aby se poradil je před-mětem slovesa neH on/ona to chce; podmětem je jaghla' ne-

84 Marc Okrand

přátelský velitel. Podstatné jméno rojHom přestávka, oddech, pauza, příměří'je předmětem, před nímž stojí účelová věta ja-'chuqmeH z důvodu porady nebo aby se radil. (Sloveso tvoří část ja' říci a přípona -chuq jeden druhému; radit se je tedy říci jeden druhému.)

jagh luHoHmeH jagh lunejtaHHledají nepřítele, aby ho zabili.

Zde je účelová věta jagh luHoHmeH z důvodu, aby zabili nepřítele, kterou tvoří předmět jagh nepřítel stojící před slo-vesem luHoHmeH aby hol ji zabili (lu- oni - hol ji, HoH zabít, -meH aby). Věta popisuje účel slovesa lunejtaH hledají ho/ji (lu- oni - hol ji, nej hledat, pátrat, -taH pokračující). Povšim-něte si, že stejně jako ve složených větách se předmět jagh nepřítel objevuje před každým slovesem, pro které je před-mětem. Doslova přeložená věta by zněla Aby zabili nepřítele, hledají nepřítele.

Stejně jako ve složených větách můžeme druhé identické podstatné jméno nahradit zájmenem nebo ho můžeme, pokud je kontext jasný, zcela vypustit.

jagh luHoHmeH ghaH lunejtaH jagh luHoHmeH lunejtaHHledají nepřítele, aby ho zabili.

6.2.5. Věty jako předměty

Klingonština má dvě speciální zájmena, 'e' a net, která se vztahují k celé předešlé větě. Používají se převážně, ač ne vý-hradně, se slovesy myšlení nebo pozorování (např. znát, vidět). Zachází se s nimi vždy jako s předmětem slovesa a sloveso po-

_____________________Klingonský slovník 85

každé přibírá předponu označující předmět v třetí osobě jednotného čísla. Na to, co je v češtině možné vyjádřit jednou větou, potřebujeme v klingonstine často věty dvě. net se používá za zvláštních okolností (viz dále), 'e' se však používá zcela běžně. Použití 'e' by mělo objasnit několik dalších příkladů.

qama'pu' DIHoH 'e' luSovVědí, že zabíjíme vězně.

V tomto případě jde v podstatě o dvě věty: (1) qama'pu' DIHoH Zabíjíme vězně (qama'pu' vězni, DIHoH myje zabíjíme); (2) 'e' luSov Oni vědí tamto ('e' tamto, luSov oni to vědí). Zájmeno 'e' se vztahuje k předchozí větě Zabíjíme vězně.

yaS qlppu' 'e' vlleghViděl jsem ho I ji udeřit důstojníky.

Zde jsou opět dvě věty: (1) yaS qlppu' On/ona dává ránu důstojníkovi; (2) 'e' vllegh já vidím tamto (vllegh já to vidím). Konstrukci bychom stejně tak mohli přeložit jako Videi jsem ho/ji uáeřit důstojníka. Povšimněte si, že sloveso v druhé větě, vllegh já to vidím, je časově neutrální. Minulý čas v překladu (Viděljsem...) je odvozen od slovesa v první větě, qlppu' on/ona dává ránu jemu/jí (-pu' perfektum). Ve složených větách tohoto typu druhé sloveso nikdy nepřibírá vidovou příponu (viz kapitolu 4.2.7.).

Má-li sloveso druhé věty podmět ve třetí osobě (zájmenná předpona slovesa je tedy 0), ale zamýšlený význam je jeáen nebo někdo spíše než on, ona, to nebo oni, používá se namísto 'e' zájmeno net.

86 Marc Okrand

qama'pu' DIHoH net SovNěkdo ví, že zabíjíme vězně.

Stejně jako ve výše uvedených příkladech je první větou qama'pu' DIHoH My zabíjíme vězně. Druhá věta je net Sov Někdo to ví. Celá konstrukce prozrazuje, že je všeobecně zná-mo, že skupina, k níž mluvčí patří, zabíjí vězně.

QiťvaD II' net tu'bejNěkdo to určitě shledává užitečným pro misi.

První část příkladu je Qu'vaD II' Je to užitečné pro misi (Qu'vaD pro misi, 11' být užitečný). Druhá část je net tu'bejNěkdo to určitě nachází nebo Někdo to určitě vidí. Celou kon-strukci lze přeložit i jako Někdo si určitě všimne, zeje to užitečně pro misi. Povšimněte si, že ačkoliv budoucí čas ve větě přispívá plynulosti překladu, není v klingonské větě nic, co by budoucí čas označovalo.

Když je slovesem druhé věty neH chtít, nepoužívá se ani 'e' ani net, ale jinak je konstrukce identická s právě popsanými příklady.

jIQong vlneH Chci spát.(jIQong já spím, vlneH já to chci)

qalegh vlneH Chci tě vidět.(qalegh vidím tě, vlneH já to chci)

Dalegh vlneH Chci, abys hol ji viděl.(Dalegh vidíš hol ji, vlneH ji to chci)

qama'pu' vljonta' vlneH Chtěl jsem zajmout vězně.

_____________________Klingonský slovník _____________________87̂

V tomto posledním příkladu je první část qama'pu' vljon-ta' zajal jsem vězně (qama'pu' vězni, vljonta' zajal jsem je). Opět si povšimněte, že označovac vidu je pouze u prvního slovesa; druhé sloveso, vlneH já to chci, je časově neutrální. Minulý čas překladu (Chtěljsem...) je odvozen od označení vidu u prvního slovesa.

Podobně se zájmena 'e' a net nepoužívají se slovesy vy-jadřujícími mluvení (říci, mluvit, ptát se, atd.). Dvě věty jed-noduše následují jedna za druhou, v jakémkoli pořadí.

qaja'pu' HlqaghQo' nebo HlqaghQo' qaja'pu'Řekl jsem ti, ať mne nepřerušuješ.

Doslova přeloženo Řekl jsem ti: „Nepřerušuj mě!" nebo „Nepřerušujme!" řekl jsem ti. (qaja'pu' řekl jsem ti, HlqaghQo' nepřerušujme!). Označovac vidu (zde, -pu' perfektum) může být vždy připojen ke slovesu mluvení, bez ohledu na to, jed-ná-li se o první, nebo druhé sloveso.

Použitím rlntaH vyjádříme, zda je děj završen (kapitola 4.2.7.). Jde o další příklad konstrukce dvou sloves (nebo dvou vět).

6.3. „Být"

V klingonštině neexistuje žádné sloveso odpovídající českému být. Všechna zájmena (kapitola 5.1.) však lze použít jako slovesa ve smyslu já jsem, ty jsi, atd.

88 Marc Okrand

tlhlngan JIH Já jsem Klingon.yaS SoH Ty jsi důstojník.puqpu' chaH Oni jsou děti.

Zájmena stojí vždy za podstatným jménem.Stejně tak neexistuje v klingonštině žádné sloveso, které by

odpovídalo českému být ve smyslu „nacházet se". I v tomto případě použijeme zájmena, následovaná slovesnými pří-ponami tam, kde je to vhodné.

pa'wIjDaq jIHtaH Jsem ve své ubikaci. (pa'wIjDaq v mém pokoji, jIH já, -taH pokračující)

Ve výše uvedených příkladech jsou podmetem zájmena. Pokud je podmetem podstatné jméno, následuje zájmeno pro třetí osobu jednotného nebo množného čísla (ghaH on/ona, 'oH to, chaH oni, blH oni) a přibírá příponu pro téma, -'e' (viz kapitolu 3.3.5.).

puqpu' chaH qama'pu"e' Vězni jsou děti. pa'DajDaq ghaHtaH la"e' Velitel je ve své ubikaci.

Tyto věty můžeme přeložit jako Co se týče vězňů, jsou to děti; Co se týče velitele, ten je ve své ubikaci.

6.4. Otázky

Jsou dva typy otázek: otázky zjišťovací, na které můžeme od-povědět pouhým „ano" nebo „ne", a otázky doplňovací, které vyžadují jako odpověď vysvětlení.

Otázky zjišťovací vytvoříme přidáním přípony typu 9 -'a' ke slovesu. Příklady jsou uvedeny v kapitole 4.2.9.

Klingonský slovník________________________________89̂

Vhodné odpovědi na zjišťovací otázky jsou:

Hlja' nebo HISlaH anoghobe' ne

Otázky doplňovací uvozuje některé z tázacích slov:

chay' jak?ghorgh kdy?nuq co?nuqDaq kde?qatlh proč?'ar jak mnoho? jak moc? kolik?'Iv kdo?

Tázací zájmena 'Iv kdo? a nuq co? stojí ve větě v pozici, kde by byla odpověď. Například:

yaS legh 'Iv Kdo vidí důstojníka?'Iv legh yaS Koho vidí důstojník?

První otázka se dotazuje na podmět, takže 'Iv kdo? stojí v pozici podmětu, za slovesem legh on/ona vidí jeho/ji. Druhá věta se dotazuje na předmět, proto stojí tázací zájmeno v pozici předmětu, tedy před slovesem.

Stejný slovosled je nutný při použití tázacího zájmena nuq co?:

Duj ghoStaH nuq Co se blíží k lodi?(Duj loď, ghoStaH přibližuje se to k tomu)nuq legh yaS Co vidí důstojník?

90 Marc Okrand

Co se týče zájmenných předložek, zachází se s 'Iv i s nuq jako s podstatnými jmény. Jsou považovány za třetí osobu.

nughoStaH nuq Co se k nám blíží?(nughoStaH přibližuje se to k nám)nuq Dalegh Co viáíš? (Dalegh vidíš to)

Slovo kde? nuqDaq tvoří v podstatě nuq co? s příponou -Daq lokativ (viz kapitolu 3.3.5.). Stejně jako každý lokativ-ní výraz (viz kapitolu 6.1.) stojí nuqDaq na začátku věty.

nuqDaq SotaH yaS Kde se skrývá důstojník? (SotaH on/ona se schovává)

Další tři tázací příslovce stojí rovněž na začátku věty:

ghorgh Haw'pu' yaS Kdy důstojník uprchl?(Haw'pu' on/ona uprchl(a))qatlh Haw'pu' yaS Proč důstojník uprchl?chay' Haw'pu' yaS Jak důstojník uprchl?

Povšimněte si také:

chay' jura' Jaké jsou tvé rozkazy?

Tato věta vlastně znamená chay' jak?, jura' poroučíš nám; tedy Jak nám poroučíš?

Tázací příslovce chay' jak? Lze použít jako větu o jednom slově ve smyslu Jak se to stalo? Co se stalo? Co to... ?

Tázací příslovce 'ar jak mnoho? jak moc? kolik? stojí za pod-statným jménem, ke kterému se vztahuje. Nikdy nemůže stát za podstatným jménem s plurálovou příponou (-pu', -mey, -Du', viz kapitolu 3.3.2.).

___________________Klingonský slovník___________________91_

Haw'pu' yaS 'ar Kolik důstojníků uprchlo?(Haw'pu' oni uprchlí, yaS důstojník)nln 'ar wlghaj Kolik paliva máme?(nln palivo, wlghaj my to máme)

6.5. Rozkazy

Rozkazy se tvoří příslušnou rozkazovací předponou. Viz ka-pitoly 4.1.2. a 4.3.

6.6. Stupňování: komparativy a superlativy

Komparativ (2. stupeň) slouží k porovnání, vyjadřuje větší (příp. menší) míru vlastnosti. Komparativ se vyjadřuje kon-strukcí, která se tvoří podle následujícího vzoru:

A Q law' B Q puS

Vtomto vzoru jsou A a B dvě srovnávané věci a Q je kvalita, která je měřena. Dvě klingonska slova ve vzoru jsou law' být mnoho a puS být málo. Vzor tedy říká, že QodA je mnoho, Q od B je málo nebo A má více Q než B nebo A je víc Q než B.Vpozici Q se může vyskytnout jakékoli sloveso, které vy-jadřuje kvalitu nebo stav.

Ia'jaq law' yaS jaq puS Velitel je odvážnější než áůstojník. (la' velitel, jaq být odvážný, yaS důstojník)

K vyjádření superlativu, tedy že něco je největší nebo v největším množství ze všech, se používá v pozicí B podstatné jméno Hoch všechno:

92 Marc Okrand

la' jaq law' Hoch jaq puS Velitel je nejodvážnější ze všech.

V konstrukcích komparativu a superlativu musí být sloveso kvality (ve výše uvedených větách jaq být odvážný) řečeno dvakrát.

7. Zkrácená klingonština

Předcházející přehled gramatiky popisuje „správnou" klin-gonštinu, tedy klingonštinu v podobě, v jaké se vyučuje na klingonských školách nebo jak se ji učí ne-Klingoni. Avšak v běžné každodenní komunikaci se používá hovorová klingonština, která se od spisovné verze poněkud liší, obvykle tím, že určité části vypouští. Tuto zkrácenou formu, klingon-skými gramatiky nazývanou zkrácená klingonština, můžeme obzvláště často slyšet při vojenských záležitostech, kdy je nutná spíše rychlá než výmluvná komunikace. Pravděpodobně z podobných důvodů se zkrácená klingonština velmi často používá ve všech sférách klingonského života.

Níže jsou popsány některé charakteristické rysy zkrácené klingonštiny.

7.1. Rozkazy

Při udílení rozkazů je možné vypustit rozkazovací předponu (kapitola 4.1.2.) a použít pouze samotné sloveso.

Spisovná klingonština: ylbaH Vystřel (torpéda)/ Zkrácená klingonština: baH

Spisovná klingonština: wly ylcha' Zobraz taktickou ukázku!Zkrácená klingonština: wly cha'(wly taktická ukázka na monitoru, cha' ukázat, zobrazit)

94 Marc Okrand

Spisovná klingonština: He chu' ylghoS Sleduj nový kurs! Zkrácená klingonština: He chu' ghoS (He kurs, chu' být nový, ghoS sledovat kurs)

Když je ve větě nejdůležitější předmět, a to, co se s ním má udělat, je posluchači zřejmé (nebo by mu mělo být zřejmé), může jako povel posloužit i toto samotné podstatné jméno.

Spisovná klingonština: chuyDaH yllaQ Vystřelte rakety! Zkrácená klingonština: chuyDaH Rakety! (chuyDaH rakety, laQ vystřelit, aktivovat)

Spisovná klingonština: HaSta ylcha' Zobraz vizuální ukázku! Zkrácená klingonština: HaSta Vizuální (ukázku)/ (HaSta vizuální ukázka na monitoru, cha' ukázat, promítnout)

Také další gramatické prvky, obzvláště přípony podstatných jmen, je možné z rozkazů vypustit.

Spisovná klingonština: jolpa'Daq yljaH Jdi do transportní místnosti!

Zkrácená klingonština: jolpa' yljaH(jolpa' transportní místnost, -Daq lokativ, jaH jít)

Není běžné vypustit i rozkazovací předponu slovesa, jestliže už jsou vypuštěny přípony podstatných jmen.

7.2. Odpovědi na rozkazy, hlášení stavu

Odpovědi na rozkazy a hlášení stavu mají také sklon ke zkra-cování.

___________________Klingonský slovník___________________95̂

Spisovná klingonština:So'wI' vlchu'ta' Zapojil jsem maskovací zařízení.Spisovná klingonština:So'wI' chu'lu'ta' Maskovací zařízení bylo zapojeno.Zkrácená klingonština:So'wI' chuta' Maskovací zařízení zapojeno.(So'wr maskovací zařízení, vlchu'ta' já jsem to zapojil,chu'lu'ta' bylo to zapojeno)

V předcházejícím příkladě vytvoříme zkrácenou podobu buď vynecháním předpony ví- já- to, nebo přípony -lu' neurčitý poámět.

Spisovná klingonština: jlyajchu' Rozuměl jsem jasně. Zkrácená klingonština: yajchu' Porozuměno jasně. (yaj rozumět, -chu' jasně, perfektně)

Zkrácená podoba posledního příkladu (bez zájmenné předpony ji- já) je pravděpodobnou odpovědí na otázku ve zkrácené formě, jako je yaj'a' Porozuměno? Pochopeno? (srov-nejte spisovné blyaj'a' Rozumíš?).

7.3. Hrozba, vzrušení

Když je Klingon ve velkém nebezpečí nebo musí okamžitě jednat, má sklon k vynechání zajmenných předložek. Tato zkrácená forma je běžná také v případech, kdy je Klingon z nějakého důvodu vzrušený.

Spisovná klingonština:qama'pu' vljonta' vlneH Chtěl jsem chytit vězně.

96 Marc Okrand

Zkrácená klingonština:qama'pu' jonta' neH Chtění vězni!(qama'pu' vězni, vijonta' chytil jsem je, vlneH já je chci)

Z kontextu by mělo být zřejmé, že mluvčím je ten, kdo chce (a provádí chycení), i přesto, že chybí zájmenná předpona vl- já-je.

Slovník

Úvodní poznámky

Slovník se skládá ze čtyř částí: (1) slovník klingonsko-český, (2) slovník česko-klingonský, (3) seznam předpon a přípon v klingonskem abecedním pořádku a (4) seznam předpon a přípon v českém abecedním pořádku.

Klingonský abecední pořádek je následující:

a, b, ch, D, e, gh, H, I, j, 1, m, n, ng, o, p, q, Q, r, S, t, tlh, u, v, w, y,'

Pamatujte, že ch, gh, ng a tlh se považují za samostatná písmena. Proto stojí slabika no v klingonskem seznamu před slabikou nga. Každé klingonské slovo je označeno podle slov-ního druhu (podstatné jméno, sloveso, atd.). Toto označení stojí vždy za přeloženým slovem. Zkratky pro označení jednotlivých slovních druhů jsou:

Př příslovečné určení (kapitola 5.4.)sp spojka (kapitola 5.3.)zvol zvolání, výkřik (kapitola 5.5.)p podstatné jméno (kapitola 3.)č číslovka (kapitola 5.2.)z zájmeno (kapitola 5.1.)o slovo pro otázku (kapitola 6.4.)s sloveso (kapitola 4.)

98 Marc Okrand

Při listování slovníkem si povšimnete, že je v něm množství párů podstatné jméno - sloveso; stejné slovo je tedy jak podstatné jméno, tak sloveso. Navíc existují slova, která jsou identická formou (a téměř identická významem) s některými příponami a předponami (například laH jako podstatné jméno znamená úspěch a jako přípona znamená moci, být schopen).

Existuje také množství klingonských synonym, tedy dvě klingonská slova se stejným významem (například joH, jaw pán, chetvl', DuS torpedomet). V některých případech je možné analyzovat, jak slovo vzniklo. Například podstatné jméno baHwI' střelec se skládá ze slovesa baH střílet (torpédo) a přípony -wl' ten, kdo to dělá. Druhé slovo pro střelce, matHa', stále analýze odolává. Občas může být člen dvojice synonym analyzován pouze částečně. Například jonta' motor začíná na slabiku jon, která se nachází také ve slově jonwl' inženýr a končí slabikou ta', která se objevuje ve slově mlqta' stroje. Druhé z dvojice těchto synonym, QuQ motor a jo' stroje, nelze dále analyzovat. (Je pravděpodobné, že existují sestavy sy-nonym se třemi a více členy, avšak žádná taková skupina zatím objevena nebyla.)

Dosud se nepodařilo zjistit, zda (případně z jakého důvodu) jsou některá synonyma upřednostňována před jinými. Možná je tu ukryt nějaký vztah ke klingonské sociální struktuře, neboť mnoho dvojic synonym jsou slova vztahující se k vojenským nebo vládním hodnostem (jako yaS, yutlh důstojník, úředník). Na druhou stranu se některé z párů vztahují k mechanice nebo inženýrství (jako motor nebo torpedomet, viz výše). Možná, že by hlubší pochopení klingonské technologie odhalilo, že opravdu existuje rozdíl ve významu jednotlivých slov ve dvojicích synonym. Navzdory současnému nedostatečnému pochopení synonym můžeme studenty klingonštiny ujistit, že se nedopustí žádného výrazného sociálního trapasu, pokud dají přednost jednomu slovu z dvojice synonym před druhým.

___________________Klingonský slovník___________________99

Toto rozmanité párování (podstatné jméno - sloveso, slovo - přípona, soustavy synonym) je z historického pohledu velice zajímavé, neboť určitě vypovídá něco o dřívějších fázích jazyka. Historie klingonske lingvistiky je však bohužel mimo záběr současné práce.

Pro usnadnění hledání začínají české významy slov tím slovem, které bude uživatel nejpravděpodobněji hledat, přes-tože někdy nejde o stoprocentně přesný překlad. Pokud je to vhodné, následuje za klíčovým slovem správný překlad. Tak třeba přídavná jména (např. drzý) odpovídají klingonským slovesům, která se nejpřesněji překládají s použitím slovesa být (např. být drzý). Všechna slova z této skupiny překládáme nejprve jako přídavná jména a za středníkem následuje správný překlad (např. drzý; být drzý). Podobně překládá-li se klingonske slovo frází s více slovy (např. mít bolest hlavy), pak první přeložené slovo bude klíčové slovo fráze, až za ním ná-sleduje správný překlad (např. bolest hlavy; mít bolest hlavy). Středník se vyskytuje pouze v této situaci a správný význam je až za středníkem. Pozornost je nutné věnovat i tomu, jaká je za slovem zkratka, zda se jedná o podstatné jméno (p), sloveso (s), apod.

Klingonsko-česky 1

aach střflet (s)aach výstřel (p)baH střelit (torpédo, raketu, střelu) (s)3aHwI' střelec (p)3ang láska, ten, kdo je milován (p)baS kov (p)batlh čest (p)batlh poctěný, s poctou (př)bav obíhat (po oběžné dráze) (s)ba' sedět (s)bech trpět (s)begh vychylovače (p)beH dělo, puška (p)bej sledovat (s)bel potěšen; být potěšen (s)bel potěšení (p)belHa' nepotěšen; nebýt potěšen (s)ben před lety, roky v minulosti (p)bep agónie (p)bep stěžovat si, nadávat, namítat (s)beq posádka, člen posádky (p)bergh podrážděný; být podrážděný (s)be' žena (p)be'Hom děvče (p)be'nal manželka (p)be'nl' sestra (p)

Klingonský slovník__________________________________KU

bID polovina (p)blghHa' vězení(p)blH oni, jim (neschopni používat řeč) (z)blng oblast dole, oblast pod (p)blp sto tisíc (č)blQ voda (p)blQtlq řeka (p)bIQ'a' oceán (p)blr studený; být studený (s)bit nervózní, neklidný; být nervózní,

být neklidný (s)biv porušit (pravidla) (s)bobcho' modul (kosmický) (p)boch zářit, svítit (s)bogh narodit se; být narozen (s)boH netrpělivý; být netrpělivý (s)boj otravovat, týrat (s)bong náhodou, nehodou (př)boq aliance, spojenectví (p)boQ pobočník, pomocník (p)boQ asistovat (s)boQDu' pobočník (p)bortaS pomsta (p)boS sbírat (s)bot zabránit, zakázat (s)botlh centrum, prostředek (p)bov věk, doba, letopočet (p)bo'DIj dvůr(p)buD líný; být líný (s)bup ukončit, skončit (s)buQ ohrozit (s)burgh žaludek (p)buS soustředit se, přemýšlet pouze o (s)

102 Marc Okrand

butlh špína za nehty (p)buv klasifikace (p)buv klasifikovat (s)bu' seržant (p)cha torpéda (p)chach pohotovost, případ nouze (p)chagh padat, vypustit (s)chaH oni, jim (schopni používat řeč) (z)chal nebe (p)chamwl' technik (p)chap hřbet, zadní strana (ruky) (p)chaq snad (př)chargh podmanit si, ovládnout (s)chav dosáhnout, docílit (s)cha v úspěch (p)chaw' povolit, dovolit (s)chay' jak? (o)cha' ukázat, zobrazit (obraz) (s)cha' dva (č)cha'DIch druhý (č)cha'Hu' den před včerejškem, předevčírem (p)cha'leS den po zítřku, pozítří (p)chalogh dvakrát (př)cha'puj dilítium (p)cha'pujqut krystal dilítia (p)chech opilý, intoxikovany; být opilý,

být intoxikovany (s)chegh vrátit se (s)cheH poškodit (s)chel dodat, přidat (s)chen stavět, tvořit (s)chep prosperovat (s)cher zřídit, sestavit (s)

Klingonský slovník__________________________________103

chergh tolerovat (s)chetvl' torpédomet (p)chev oddělit (s)che' vládnout, řídit (s)chlch záměrně (př)chlD připustit (s)chlj navigovat (s)chljwl' navigátor, navigační důstojník (p)chlm prázdný, neobydlený; být prázdný,

být neobydlený (s)chlp stříhat, zkrátit (vlasy) (s)chlrgh chrám (struktura) (p)chIS bílý; být bílý (s)choH změnit, pozměnit (s)choH změna (p)chol přiblížit se, dostat se blíž (s)choljaH ten, kdo má vlasy jako koňský ohon

(účes) (p)chom barman (p)chong vertikální; být vertikální (s)chop kousat (s)choq chránit, zabezpečovat (s)choř břicho (p)chorgh osm (č)chorghDIch osmý (č)choS dezertovat (s)choS soumrak (p)chot zavraždit (s)chovnatlh vzorek (p)chuch led (p)chun nevinný; být nevinen (s)chunDab meteor (p)chung zrychlit, urychlit, zrychlit se (s)

104 Marc Okr and

chup doporučit, navrhnout (s)chuq rozsah, vzdálenost (p)chuQun ušlechtilost, šlechta (p)chuS hlučný; být hlučný (s)chut právo, zákon (p)chův zanechaný, odložený; být zanechaný.

být odložený (s)chuvmey zbytky (gramatický termín) (p)chuyDaH pomocné rakety (p)chu' nový; být nový (s)chu' spustit, aktivovat (zařízení) (s)Dach nepřítomný; být nepřítomný (s)DaH nyní, teď (př)Daj zajímavý; být zajímavý (s)Dal nudný; být nudný (s)Dan okupovat (vojenský termín) (s)Dap nesmysl, hloupost (p)Daq tajně naslouchat (s)DaQ koňský ohon (účes) (p)DaS bota (p)DaSpu' hřeb v podrážce (p)Dat všude (p)Daw' bouřit se, revoltovat (s)Daw' revolta, revoluce (p)Da' desátník (vojenská hodnost) (p)Deb poušť, pustina (p)Dech obklopovat (s)Degh kormidlo (p)Deghwl' kormidelník (p)Dej bortit se, zkolabovat (s)Del popsat (s)Denlb Denébie (p)Denlbngan Denébian (p)

Klincfonský slovník___________________105

Denlb Qatlh denebijský bahenní dabel(zvíře + nadávka) (p)

Denibya' Denébie (p)Denlbya'ngan Denébian (p)

Denibya' Qatlh denebijský bahenní dabel(zvíře + nadávka) (p)

Dep bytost (nehumanoid) (p)DeQ kredit (peněžní jednotka) (p)DeS ruka (část těla) (p)Dev vést, řídit (s)De' data, údaje, informace (p)De'wl' počítač (p)DIb privilegium (p)DIch jistota (p)DII zaplatit za (s)DIlyum trílium (p)Ding točit, točit se, vířit (s)DIp podstatné jméno (p)DIr kůže (p)DIS jeskyně (p)DIS přiznat, přiznat se (s)DIS rok (klingonský) (p)Div vinný; být vinen (s)Diví' federace, organizace (p)DIvI'may'Duj bitevní křižník Federace (p)Do rychlost (p)Doch hrubý; být hrubý (s)Doch věc (p)Dogh hloupý, pitomý; být hloupý, být pitomý (s)Doghjey bezpodmínečná kapitulace (p)DoH vycouvat z, dostat se pryč od (s)Doj působivý; být působivý (s)Dol bytost, tvor, věc (p)

106 Marc Okrand

Dom radan (surový krystal dilítia) (p)Don paralelní; být paralelní, jít paralelně k (s)Dop strana (p)Doq oranžový, červený; být oranžový,

být červený (s)DoQ zabrat, činit si nárok na (teritorium) (s)Dor doprovodit, eskortovat (s)DoS cíl (P)Dotlh postavení, prestiž, status (p)Doy' unavený; být unavený (s)Doy'yuS Trójus (p)Do' šťastný; mít štěstí (s)Do' šťastně (př)Do'Ha' nešťastný; nemít štěstí (s)Dub záda (těla) (p)Dub zlepšit (s)DuD míchat (s)Dugh ostražitý, pozorný; být ostražitý,

být pozorný (s)DuH možný; být možný (s)DuH možnost, volba (p)Duj instinkty (p)Duj loď, plavidlo (p)Dum zdřímnout si, schrupnout si (s)Dun báječný, skvělý; být báječný, být skvělý (s)Dung oblast nahoře, oblast nad hlavou (p)Dup strategie (p)DuQ bodnout, propíchnout (s)DuS torpédomet (p)DuSaQ škola (p)Duv postoupit, povýšit (s)Duy agent, posel (p)Duy' defektní; být defektní (s)

Klingonský slovník_______________________________107

Duy' defekt (p)Du' farma, chalupa (p)ghagh kloktat (s)ghaH on, ona, jemu, jeho, jí, ji (z)ghaj mít, vlastnit (s)ghap nebo, buď/nebo (spojuje podstatná jména)

(sp)ghaq přispět (s)ghar vést diplomacii (s)ghar diplomacie (p)ghargh červ, had (p)gharwl' diplomat (p)ghatlh dominovat (s)ghegh hrubý, nerovný; být hrubý, být nerovný (s)ghem půlnoční svačina (p)ghlb souhlasit (s)ghlch nos (p)ghlgh náhrdelník (p)ghIH nepořádný, nedbalý; být nepořádný,

být nedbalý (s)ghij vystrašit (s)ghlm poslat do vyhnanství (s)ghlpDIj postavit před válečný soud (s)ghIQ dovolená; vzít si dovolenou (s)ghir zaútočit, udeřit (s)ghltlh rukopis (p)ghltlh psát (s)gho kruh (p)ghob etika (p)ghobe' ne (odpověď na otázku) (zvol)ghoch destinace, cíl (p)ghoD cpát, plnit, stlačit (s)ghogh hlas (p)

108 Marc Okr and

ghoH argumentovat, přít se (s)ghoj učit se (s)ghojmoH učit, instruovat (s)ghojwl' student (p)ghol oponent, protivník (p)ghom skupina, společnost (p)ghom potkat se, shromáždit se (s)ghomHa' rozptýlit, rozprášit (s)ghom'a' dav (p)ghong zneužití (p)ghong zneužít (s)ghop dlaň, ruka (p)ghopDap asteroid (p)ghoq vyzvídat, dělat špionáž (s)ghoqwl' špión, vyzvědač (p)ghor rozbít, porušit (s)ghor povrch (planety) (p)ghorgh kdy?(o)ghoS přiblížit se, pokračovat, sledovat (kurs),

přijít, odejít z (s)ghoS vrazit, vrhnout se na (s)ghot osoba (humanoid) (p)ghov poznat, rozeznat (s)gho' vykročit (s)gho'Do podsvětelná rychlost (p)ghu dítě, děvče (p)ghuH pohotovost (p)ghuH připravit na, být ve stavu pohotovosti

kvůli (s)ghuHmoH varovat, dát rozkaz k ostražitosti (s)ghum poplach (p)ghu ni vyhlásit poplach (s)ghun programovat (počítač) (s)

Klingonský slovník___________________109

ghung hladovět, mít hlad (s)ghup strpět, spolknout, hltat (s)ghur zvýšit, zvýšit se (s)ghuS připravený; být připravený (k odpálení) (s)ghu' situace (p)Hab hladký; být hladký (s)HablF zařízení na přijímaní a vysílání údajů (p)Hach vyvinutý; být vyvinutý (např. civilizace) (s)HaD studovat (s)Hagh smát se (s)Haj bát se, děsit se (s)Hal zdroj (p)HanDogh kabina (p)Hap hmota, záležitost (p)Haq operace, operační sál (p)HaQchor sacharin, umělé sladidlo (p)Har věřit (s)Ha Sta vizuální zobrazení (p)Hat ilegální; být ilegální (s)Hat teplota (p)Hatlh venkov, krajina (p)Haw' utéci, dostat se pryč (s)Hay' souboj; utkat se v souboji (p)Ha' pokračujme, pojďme dál (zvol)Ha'DIbaH zvíře (p)He kurs, cesta (p)Hech zamýšlet, mínit (s)HeD ustoupit, vzdalovat se (s)HeDon paralelní kurs (p)Hegh zemřít (s)HeghmoH osudný; být osudný (s)HeH ostří, okraj (p)Hej loupit, oloupit (s)

110 Marc Okr andHem pyšný, hrdý; být pyšný, být hrdý (s)

HeQ vyhovět, přizpůsobit se (s)Hergh lék (p)HeS provést zločin (s)HeS zločin; spáchat zločin (p)HeSwF kriminálník (p)Hev obdržet (s)He' vypouštět vůni, vonět, zapáchat (s)He'So' smrdět (s)HIch jednoruční střelná zbraň (p)HIchDal vzduchový uzávěr (p)HIDjolev menu (p)Hlgh bojovat nefér (s)Hlja' ano, pravda (odpověď na otázku

s odpovědí ano/ne) (zvol)HIp uniforma (p)Hlq nápoj, kapalina (p)HISlaH ano, pravda (odpověď na otázku

s odpovědí ano/ne) (zvol)HIv útočit, zaútočit (s)Hlvje' sklenice (p)HI' diktátor (p)HFtuy diktatura (p)Hob zívat (s)Hoch každý, všichni, všechno (p)HoD kapitán (p)Hogh týden (klingonský) (p)HoH zabít (s)HoH'egh sebevražda; spáchat sebevraždu (s)Hoj opatrný; být opatrný (s)Hol jazyk (p)Hom kost (p)Hon pochybovat (s)

Klingonský slovník_______________________________111

Hong nárazová energie (p)Hop vzdálený, daleko; být vzdálený,

být daleko (s)Hoq expedice (p)Hoqra' trikordér (p)HoS silný; být silný (s)HoS síla, energie, moc (p)HoSchem energetické pole (p)HoSDo' energetické bytosti (p)HoSghaj mocný; být mocný (s)Hot dotknout se, cítit (s)Hotlh ukázat, promítat (na obrazovku) (s)Hotlhwl' skener (p)Hov hvězda (p)Hovtay' hvězdný systém (p)Hoy' gratulovat (s)Ho' obdivovat, zbožňovat (s)Ho' zub (p)Ho"oy' bolest zubů (p)Hu zoo (p)Hub bránit (s)Hub obrana (p)Huch peníze (p)HuD kopec, hora (p)Hugh hrdlo (p)Huj cizí, zvláštní; být cizí, být zvláštní (s)Huj naložit, nabít (s)Hum lepkavý, vlhký; být lepkavý, být vlhký (s)Human člověk (p)Hung bezpečnost (p)Hup potrestat (s)Huq jednat, provádět (s)Hur venku (p)

112 Marc Okrand

Hurgh temný; být temný (s)Hurgh nálev (okurkový) (p)HuS pověsit, viset (s)Hut devět (č)HutDIch devátý (č)Huv čistý, nezatarasený; být čistý,

být nezatarasený (s)Huy' obočí (p)Hu' minulé dny, dny v minulosti (p)Hu' vstát, povstat (s)jab servírovat (jídlo) (s)jabbllD přenos údajů (p)jach křičet, ječet, řvát (s)jagh nepřítel (p)jaH jít (P)jaj den (od úsvitu k úsvitu) (p)jajlo' svítání, rozbřesk (p)jan zařízení, nápad (p)jang odpovědět (s)jaq drzý; být drzý (s)jar měsíc (klingonský) (p)jat jazyk (p)jatlh mluvit (s)jav šest (č)javDIch šestý (č)jaw klábosit, hovořit (s)jaw pán (p)ja' říci, podat zprávu (s)ja'chuq diskutovat, radit se (s)je také, a (spojuje podstatná jména) (sp)jech zamaskovat, skrýt (s)jegh vzdát se, podrobit se (s)jeH roztržitý; být roztržitý (s)

Klingonský slovník___________________________________113

jej ostrý; být ostrý (s)jen vysoký; být vysoký (s)jeQ sebejistý; být sebejistý, mít sebedůvěru (s)JeS zúčastnit se, podílet se (s)jev bouřit, zuřit, útočit (prudce) (s)jey porazit (s)je' koupit (s)je' krmit (někoho jiného) (s)jlb vlasy (na hlavě) (p)JIH já, mě (z)JIH obrazovka (p)jlj spolupracovat (s)JU soused (p)jlnmol projekt (p)JIP trest, pokuta (p)jív ignorantský, nevědomý; být ignorantský,

být nevědomý (s)jo zdroje (p)joch škodlivý; být škodlivý (s)joD sklonit se, snížit se (s)joH pán (p)joj oblast mezi (p)jojlu' konzul (p)jol přenést paprskem (na palubu) (s)jol transportní paprsek (p)jolpa' transportní místnost (p)jolvoy' transportní ionizovací jednotka (p)jon zmocnit se, ukořistit (s)jonta' motor (p)jonwl' inženýr (p)joq třepetat, vlnit se, plandat (s)joq nebo, a/nebo (spojuje podstatná jména)

(sp)

Marc Okrandjoqwl' vlajka (p)

jor explodovat (s)jorwl' výbušnina (p)joS pomlouvat, klevetit (s)joS klevety, pomluvy, zvěst, šeptanda (p)jot klidný; být klidný (s)jotHa' neklidný; být neklidný (s)jotlh sestřelit, strhnout (s)joy' mučit (s)jo' strojní zařízení, soukolí, stroje (p)jub nesmrtelný; být nesmrtelný (s)jubbe' smrtelný; být smrtelný (s)juH domov (p)jum nadpocetný, podivný; být nadpocetný.

být podivný (s)jun vyhnout se, provést úhybný manévr (s)jup přítel (p)juS předjet, potkat, minout (s)juv věřit, odhadnout (s)lab přenést údaje (odněkud) (s)lach přehánět, zveličovat (s)laD číst (s)laH schopnost (p)laj akceptovat (s)laj přijetí, souhlas, akceptace (p)lalDan náboženství (p)lam špinavý; být špinavý (s)lam špína (p)lan umístit (s)lang slabý, lehký; být slabý, být lehký (s)laQ vystřelit (např. rakety) (s)largh cítit, čichat vůně (s)laSvargh továrna (p)

114

Klingonský slovník__________________________________115

law' mnoho; být mnoho (s)lay' slíbit (s)la' velitel (p)legh vidět (s)leH udržovat, podporovat (s)leH údržba, podpora (p)lei dostat se pryč, vzít pryč (s)leng toulat se, cestovat, bloumat (s)leng cesta, výprava (p)lengwl' tulák (gramatický pojem) (p)leQ spínač, změna (p)leS dny od nynějška, budoucí dny (p)leS odpočívat, relaxovat (s)leSpoH dovolení opustit loď (p)let tvrdý; být tvrdý (jako skála) (s)le' zvláštní, výjimečný; být zvláštní,

být výjimečný (s)llgh jet, řídit (s)1IH představit, zavést (s)Hj zapomenout (s)lim panikařit (s)UnDab špionáž, vyzvědačství (p)llng produkovat, vyrobit (s)llq udělat razii, shromáždit (s)US upravit, přizpůsobit (s)lly kometa (p)ir užitečný; být užitečný (s)ir přenést údaje (někam) (s)lob poslouchat, uposlechnout (s)lobHa' neposlouchat, neuposlechnout (s)loch knír, vousky (p)loD samec, muž (p)loDHom chlapec (p)

116 Marc Okrand

loDnal manžel (p)loDnl' bratr (p)logh vesmír, prostor (p)loH spravovat, zasadit (ránu) (s)loH správa, vláda, administrativa (p)loj pryč; být úplně pryč (s)loj mít dveře, brána (p)lolSeHcha rakety kontrolující polohu (p)lom mrtvola (p)Ion opustit, vyklidit (s)lop slavit, oslavovat (s)loQ trochu, maličko, lehce (př)loS čtyři (č)loS čekat (na) (s)loSDIch čtvrtý (č)loSpev kvadrotritikála (p)lot katastrofa (p)lotlh bouřit se, rebelovat (s)lotlhwF rebel, vzbouřenec (p)loy hádat, tušit (s)lo' užít, použít (s)lo'laH cenný; být cenný (s)lolaHbe' bezcenný; být bezcenný (s)lo'laHbe'ghach bezcennost (p)lo'laHghach hodnota, cena (p)luch vybavení, výzbroj, výstroj (p)lugh přesný; být přesný, mít pravdu (s)luH škubnout, vyrvat, vyhodit (s)luj neuspět (s)lullgh útočiště, úkryt (p)lum odložit, otálet (s)lup vteřina (p)lup transponovat, přepravit (s)

Klincfonský slovník _______________________________117

luq ano, OK, provedu (zvol)lur zornice, panenka (oka) (p)lurDech tradice (p)lut příběh (p)lutlh primitivní; být primitivní (s)lu' ano, OK, provedu (zvol)mab smlouva (p)mach malý; být malý (s)magh zradit (s)maghwl' zrádce (p)maH deset (číslotvorný element) (č)maří my, nám (z)maj dobře (vyjadřuje uspokojení) (zvol)majQa' velmi dobře (zvol)malja' obchod (p)mang voják (p)mangghom armáda (p)maq prohlásit, vyhlásit (válku, stanné právo) (s)maS měsíc (nebeské těleso) (p)maS preferovat, dávat přednost (s)maSwov měsíční svit (p)matHa' střelec (p)mavjop papírový ústřižek (p)maw napadnout (s)maw' šílený; být šílený (s)may férový; být fér (s)may' bitva (p)may'Duj bitevní křižník (p)may'morgh bitevní postavení (p)ma' ubytovat (s)meb host (p)mech obchodovat (s)megh oběd, svačina (p)

118 Marc OkrandmeH můstek (na lodi) (p)

mem katalog (p)mep umělá hmota, plastik (p)meq důvod, rozum, intelekt (p)meq debatovat, uvažovat (s)meQ pálit, spálit (s)mer překvapit (s)mev zastavit, přestat (s)mích sektor, zóna (p)mID kolonie (p)mlgh zlý; být zlý (s)mim zpozdit, opozdit se (s)min oko (p)mlp bohatý; být bohatý (s)mlqta' stroje, strojní zařízení, soukolí,

mašinérie (p)mír řetěz (p)mlS zmatený, popletený; být zmatený,

být popletený (s)mlS zmatení (p)mISmoH zmást (s)mlv přílba, helma, kukla (p)mly vychloubat se, chvástat se (s)ml' číslo (p)mob sám; být sám (s)moch nadřízený (p)moD spěchat (s)mogh frustrovaný, bezmocný; být frustrovaný,

být bezmocný (s)moH škaredý; být škaredý (s)moHaq předpona (p)moj stát se (něčím) (s)mojaq přípona (p)

Klingonský slovníkmol pohřbít (s)

mol hrob (p)mon hlavní město (p)mong krk, hrdlo, šíje (p)mongDech obojek, límec, chomout, obruč (p)mop šat, hábit, talár, róba, župan (p)moQ koule, nebeská klenba, hvězda, planeta (p)moS kompromitovat, dělat kompromis (s)motlh obvyklý; být obvyklý (s)motlhbe' neobvyklý; být neobvyklý (s)moy'br prak (p)mo' klec (p)mub legální; být legální (s)much předvádět, navrhnout, namířit (zbraň),

pozdravit (zbraní) (s)much předvedení, dar, obraz (na radaru) (p)muD atmosféra (p)mugh přeložit (s)mughato' mugato (živočich) (p)mughwl' překladatel (p)muH popravit (s)muj mýlit se (s)mul vzpurný, zatvrzelý; být vzpurný,

být zatvrzelý (s)mung původ (p)mup vrhnout (něco), udeřit (s)muS nenávidět, hnusit si, štítit se (s)mut sobecký, egoistický; být sobecký,

být egoistický (s)mut druh (rostlinný, živočišný) (p)muv připojit, připojit se, spojit se (s)mu' slovo (p)mu'ghom slovník (p)

119

Marc Okrandmu'tay' slovní zásoba (p)

mu'tlhegh věta (p)nab plánovat (s)nach hlava (p)naDev tady, poblíž (p)naDqa'ghach doporučení(p)nagh skála, kámen (p)naj snít (s)nap jednoduchý; být jednoduchý (s)nargh objevit se, jevit se (s)naS ničemný, nemravný; být ničemný,

být nemravný (s)nav papír (p)nawlogh flotila, letka, eskadra (p)naw' přístup, vzrůst, příjezd (p)naw' získat, uložit (informace v počítači) (s)nay vdát se (žena) (s)nay' chod (jídla) (p)nech postranní; být postranní, pohybovat se

po straně (s)negh vojáci (p)neH pouze, jenom (př)neH chtít (s)neHmaH neutrální zóna (p)nej hledat, pátrat po (s)nem roky od teď, budoucí roky (p)nep lhát (s)nepwl' lhář (p)net tamto (předchozí téma) (z)netlh deset tisíc (č)ne' poddůstojník, signální poddůstojník (p)nib identický; být identický (s)nich munice, náboje, střelivo (p)

120

Klingonský slovníknlD pokusit se, zkusit (s)

nlH pravý (strana) (p)nlH krást (s)nfflwl' zloděj (p)nij prozradit, prozradit se (s)nln palivo (p)nlQ snídaně (p)nIS bránit, zdržovat, vměšovat se (s)nltlh prst (p)niv nadřazený, lepší; být nadřazený,

být lepší (s)nlvnav pyžamo, dlouhé volné kalhoty (p)ni' dlouhý; být dlouhý (trvání) (s)nob dar (p)nob dát (s)noch senzor (p)noD oplatit, pomstít se, provést odvetný úder (s)nogh svíjet se, trpět (s)noH soudit, odhadnout (s)noj půjčit (s)nol pohřeb (p)nom rychle (př)non shnilý, prohnilý; být shnilý, být prohnilý (s)nong vášnivý; být vášnivý (s)nop vynechat, opominout, zapomenout (s)noSvagh deodorant(p)not nikdy (př)nov vetřelec, cizinec (p)nov cizí; být cizí (s)noy slavný, známý; být slavný, být známý (s)no' předkové(p)nub podezřelý; být podezřelý (s)nubwF předchůdce, předek (p)

121

122 Marc Okrand

nuch zbabělec (p)nuD zkoušet (s)nugh společnost (p)nuH zbraň (p)nuHHom malé zbraně (p)nuj ústa (p)num propagovat, povýšit (na) (s)nung předcházet, předejít (s)nup snížit, snížit se (s)nural Neural (p)nuralngan Neuralan (p)nuq co? (o)nuqDaq kde? (o)nuqneH co chceš? (pozdrav) (o)nuQ otravovat (s)nur hodnost, důstojnost (p)nuS posmívat se, zesměšňovat (s)nuv osoba (humanoid) (p)ngab zmizet, ztratit se (s)ngach diskutovat, přemýšlet, bojovat (s)ngan obyvatel (p)ngaq zabezpečení, posila, záloha, krytí (p)ngaS obsahovat (mít uvnitř) (s)ngat střelný prach (p)ngav písařská křeč (p)ngeb padělaný, falešný; být padělaný,

být falešný (s)ngech údolí (p)ngeD snadný, klidný; být snadný, být klidný (s)ngeH poslat (s)ngej nakazit, zamořit (s)ngem les, prales (p)ngeng jezero (p)

Klingonský slovník__________________________________123

ngep zvítězit, přejet (s)nger teorie (p)ngev prodat, prodávat (s)nge' odnést (s)ngll odvážit se (s)nglm hnusný, smrdutý; být hnusný,

být smrdutý (s)nglp vypůjčit si (s)nglv hlídat, střežit (s)ngoD fakt (p)ngoH ušpinit, pomluvit, namazat (s)ngoj neklidný; být neklidný (s)ngong experiment (p)ngong experimentovat (s)ngoq kód (p)ngoQ cíl (P)ngor podvádět (s)ngoS rozpustit, rozpustit se, zmizet (s)ngotlh fanatický; být fanatický (s)ngoy' odpovědný; být odpovědný (s)ngo' starý; být starý (ne nový) (s)ngup pláštěnka, přehoz (oděv) (p)ngu' identifikovat (s)pab následovat, jednat podle (pravidel) (s)pab gramatika (p)pagh nic (p)pagh nebo, buď/nebo (spojuje věty) (sp)pagh nula (č)paH šaty, župan (p)paj odstoupit, rezignovat (s)paq kniha (p)paQDI'norgh učení (p)par nemít rád (s)

124 Marc Okrand

parHa' mít rád (s)paSlogh ponožky(p)pat systém (p)pav urgentní; být urgentní (s)paw přijet, dorazit (s)paw' srazit se, střetnout se (s)pay litovat (s)pay' náhle (př)pa' pokoj, místo (p)pa' tamhle, tamhle někde (p)peD sněžit (s)pegh tajit, držet něco v tajnosti (s)pegh tajemství (p)pej demolovat (s)pem denní čas (p)pemjep poledne (p)peng torpédo (p)pep zvednout, povýšit, vzbouřit (s)per nálepka, etiketa (p)per nalepit štítek, dát nálepku (s)pey kyselina (p)pe' stříhat, řezat (s)plch vinit, dávat za vinu (s)plch chyba, vina (p)pigh trosky, ruiny (p)pIH očekávat (s)pIH podezíravý, podezřelý; být podezíravý,

být podezřelý (s)Pij často (př)plm odlišný; být odlišný (s)pln šéf (p)píp páteř (p)plqaD klingonský systém písma (p)

Klingonsky slovník__________________________________125

pltlh dokončeno, uděláno (zvol)piv zdravý; být zdravý (s)plvghor warp energie (p)plvlob warp faktor (p)pr tlustý; být tlustý (s)po ráno (p)pob chlupy (na těle) (p)poch zasadit, zarazit, usadit, pěstovat (s)poD usekaný, sestříhaný; být usekaný,

být sestříhaný (s)poDmoH stříhat, useknout (s)pogh rukavice (p)poH časové období (p)poH čas (p)poj analýza (p)POJ analyzovat (s)pol udržovat, chránit (s)porn úplavice (p)pon přesvědčit (s)pong jméno (p)pong oslovit, volat (s)poq špatné trávení, chaotičnost (p)poQ požadovat, vyžadovat (s)porgh tělo (p)poS otevřený; být otevřený (s)poS levý (strana) (p)poSmoH otevřít (s)potlh závažná věc, něco důležitého (p)pov odpoledne (p)pov skvělý; být skvělý (s)PO' expert; být expert, mít schopnosti (s)pub vyřítit se, vařit, vařit se (s)puch záchod (p)

126 Marc Okr and

puchpa' toaleta, umývárna (p)pugh usazenina, zbytek (p)puH země (p)Puj slabý; být slabý (s)pujmoH ochabnout, zeslábnout (s)pujwF slaboch, neduživec (p)pum obvinění (p)pum obvinit (s)pum padat, spadnout (s)pung milost (p)pup perfektní, přesný; být perfektní,

být přesný (s)pup kopnout (s)puq dítě, potomek (p)puqbe' dcera (p)puqloD puQ

syn (p)naštvaný, mít něčeho po krk (s)

puS málo, několik; být málo, být několik (s)puS mířit (se zaměřovačem) (s)puv letět (s)puy zničit, způsobit zkázu lodi (s)puyjaq nova(p)pu' phaser (p)pu'beH phaserová puška (p)pu'beq obsluha phaseru (p)pu'DaH série phaserů (p)pu'HIch phaserová pistole (p)qab špatný; být špatný (s)qab tvář (p)qach budova, struktura (p)qagh přerušit (s)qaH sir, pán (p)qal zkažený, úplatný; být zkažený, být úplatný (s)

Klingonský slovník__________________________________127

qalmoH zkazit, nakazit, podplácet (s)qam noha, chodidlo (p)qama' vězeň (p)qan starý; být starý (ne mladý) (s)qap trvat na (s)qaS stát se, přihodit se (s)qat zabalit, zahalit (s)qatlh proč? (o)qaw pamatovat (s)qawHaq paměťové banky, paměti (v počítači) (p)qawmoH připomenout (s)qay' problém, potíž; být problém, být potíž (s)qa'vam Genesis (p)qech myšlenka, nápad (p)qeD evakuovat, vyklidit (s)qeH nesnášet, zazlívat, mít vztek (s)qej nabrucený, mrzutý; být nabrucený.

být mrzutý (s)qell'qam kelikam (přibližně 2 km) (p)qem přinést (s)qempa' předek (p)qeng obsahovat (s)qep setkání (p)qeq vojenský výcvik (p)qeq trénovat, připravit (s)qeS rada (p)qeS radit (s)qet běžet (s)qetlh nudný, nezajímavý; být nudný,

být nezajímavý (s)qev utiskovat, spěchat, zaplnit (s)qevaS kevas (minerál) (p)qevpob tvář, bok, drzost (p)

128 Marc Okrand

qlb galaxie (p)qlbHeS okraj galaxie (p)qlch odsoudit, určit k demolici (s)qlgh zkratka (p)qlH potkat se (poprvé) (s)qlj černý; být černý (s)qll zrušit (s)qlm soustředit se, věnovat pozornost (s)qlmHa' nevšímat si, znevažovat (s)qlp praštit, udeřit (dlaní, pěstí) (s)qlQ vzbouřit se (s)qlv koleno (p)

qr podepsat (smlouvu) (s)qoch partner (p)qogh pás, řemen (p)qoH blázen (p)qoj útes, sráz (p)qoj nebo, a/nebo (spojuje věty) (sp)qon zaznamenat (s)qop uvěznit (s)qoq robot (p)qor čistit (s)qorDu' rodina (p)qotlh vyprovokovat, lichotit (s)qoS narozeniny (p)qoy' prosit (úpěnlivě), žebrat (s)qub vzácný; být vzácný (s)quch unést (někoho) (s)qugh křižovat lodí, letět (s)quHvaj lupy (ve vlasech) (p)qul oheň (p)qum vládnout, spravovat (s)qum vláda (p)

Klingonský slovník_______________________________129

qun historie (p)qun nadávat, spílat (s)qup starší, předek (p)quprlp Rada starších (p)quq zároveň, přihodit se zároveň (s)qur dychtivý, hladový; být dychtivý,

být hladový (s)quS křeslo (p)qut krystal (geologická formace) (p)qu' divoký, hrozný; být divoký, být hrozný (s)Qab theragen (nervový plyn) (p)QaD suchý; být suchý (s)Qagh chyba(p)Qagh mýlit se, chybovat (s)QaH pomoci, asistovat (s)Qam stát, vydržet (s)Qan chránit (s)Qap pracovat, fungovat, mít úspěch (s)Qapla' úspěch (p)QaQ dobrý; být dobrý (s)Qargh roztržka, prasklina (p)QaS vojenské jednotky (p)Qat populární; být populární (s)Qatlh obtížný, nesnadný; být obtížný,

být nesnadný (s)Qav finální, konečný; být finální,

být konečný (s)Qaw' zničit, ničit (s)Qay přemístit (s)Qay' naštvat se, rozčílit se (s)Qa' druh zvířete (p)Qeb prsten (na prst) (p)QeD věda (p)

130 Marc Okrand

QeDpIn vědecký důstojník (p)QeH hněv, vztek (p)QeH naštvaný, šflený; být naštvaný, být šflený (s)Qel doktor, lékař (p)Qey těsný; být těsný (s)QeyHa' volný; být volný (ne těsný) (s)QeyHa'moH rozvázat, uvolnit, uvolnit se (s)QeymoH utáhnout (s)Qe' restaurace (p)QIghpej klingonský mučitel (p)Qlb stín (p)Qlch řeč (zvuky hlasu) (s)QID zranit (s)QIH poškodit (s)QIH poškození, destrukce (p)Qij vysvětlit (s)Qlp hloupý; být hloupý (s)Qlt pomalu (př)QIv podřadný; být podřadný (s)QI' vojsko (p)Qob nebezpečný; být nebezpečný (s)Qob nebezpečí (p)Qoch nesouhlasit (s)Qochbe' souhlasit (s)QoD manévrovat, řídit (motory) (s)Qogh druh zvířete (p)Qoj válčit (s)Qom zažít zemětřesení nebo otřes (s)QonoS deník, palubní deník (p)Qong spát (s)Qop opotřebovaný; být opotřebovaný (s)QopmoH obnosit, opotřebovat (s)Qorgh postarat se o, starat se o (s)

Klingonský slovník__________________________________131

QoS litovat (s)Qot položit, položit se, ležet (s)Qotlh zneškodnit, znemožnit (s)Qoy slyšet (s)Qo' ne, neprovedu, odmítám (zvol)Qub myslet (s)Quch šťastný; být šťastný (s)Quch čelo (na hlavě) (p)QuchHa' nešťastný; být nešťastný (s)QuD vzpoura (p)Qughp ohroma, neštěstí, kalamita (p)Quj hra (p)Quj hrát hru (s)Qul zkoumat, provádět výzkum (s)Qum komunikovat (s)Qumpln komunikační důstojník (p)Qumwl' komunikátor, komunikační zařízení (p)Qup mladý; být mladý (s)QuQ motor (p)QuS spiknutí (p)QuS spiknout se, tajně se dohodnout (s)Qut vulgární; být vulgární (s)Quv souřadnice (p)Qu' povinnost, mise, úkol (p)raD nutit, přinutit (s)ragh kazit se, hnít, rozkládat se (s)ral krutý; být krutý (s)ram nedůležitý, bezvýznamný; být nedůležitý,

být bezvýznamný (s)ram noc (p)ramjep půlnoc (p)rap shodovat se (s)rar spojit (s)

132 Marc Okrand

raQ tábor (vojenský) (p)raQpo' pasažér (p)ratlh zůstat (s)rav podlaha, podlaží (p)ray' terče (p)ra' rozkázat, poručit (s)ra'wl' velitel, komandér (p)reghuluS Regulus (p)reghuluSngan Regulan (p)reghuluS Regulanska larva pakomara (p)'IwgharghreH vždy (př)reH hrát (s)rejmorgh otravný člověk, škarohlíd (p)rep hodina (p)retlh oblast za, oblast vedle (p)rewbe' občan (p)righ chromý; být chromý (s)rlH zaktivizovat, zapnout proud (s)rlHwI' zdroj energie (p)rln završený, skončený; být završený.

být skončený (s)rlp rada, shromáždění (p)rlQ zraněný; být zraněný (s)rlQmoH zranit (s)rlvSo' ambasáda (p)rlymuS Remus (p)ro trup (těla) (p)roghvaH populace (p)roj mír; učinit mír (s)roj mír (p)rojHom příměří (p)rojmab mírová smlouva (p)

Klingonský slovníkrol vousy, brada (p)

rom shoda, souhlas (p)romuJuS Romulus (p)romuluSngan Romulan (p)rop nemocný; být nemocný (s)rop onemocnění (p)ropyaH ošetřovna (p)roQ položit (s)ror tlustý; být tlustý (s)rotlh neústupný, neurvalý; být neústupný,

být neurvalý (s)ro' pěst (p)rugh antihmota (p)ruQ ručně, ručně kontrolovat (s)rup pokutovat, danit (s)rur podobat se (s)rut občas (př)ruv spravedlnost (p)ru' dočasný; být dočasný (s)Sab upadat, horšit se (s)Šach expandovat (s)SaD tisíc (č)Sagh vážný; být vážný (s)SaH přítomný; být přítomný (ne chybějící) (s)SaH starat se (o) (s)Saj domácí mazlíček (p)Sal stoupat, vystoupit (s)San osud (p)SanID tisíc (č)Sang vyhladit, vymazat (s)Sap dobrovolník (p)Saq přistát (lodí) (s)Saqghom výsadek (vojenský) (p)

133

134 Marc Okrand

SaQ křičet, brečet (s)Sar různit se (s)Sar rozmanitost, pestrost (p)Satlh zemědělství (p)SaS horizontální; být horizontální (s)Saw oženit se (muž) (s)Say' čistý; být čistý (s)Sa' generál (hodnost) (p)Segh plemeno, rasa, odrůda, rod, národ (p)SeH kontrolovat (s)SeHlaw kontrolní panel (p)Seng potíže; působit potíže (s)Seng potíže (p)Sep rozmnožovat, rozmnožovat se (s)Sep region, oblast (p)Seq zlom, pokles (seismický) (p)Ser pokrok (p)SermanyuQ Shermanova planeta (p)SeS pára, energie (p)Se v obvaz (p)Sev ovládnout, zkrotit (nepřítele) (s)Sey vzrušený, rozrušený; být vzrušený,

být rozrušený (s)SeymoH rozrušit, dráždit (s)Se' frekvence (rádiová) (p)SIbDoH satelit (p)SIch dosáhnout (s)SID pacient (p)SIgh ovlivňovat, mít vliv (s)SIH ohnout, ohnout se (s)sij podříznout (hrdlo), prasknout (s)SIm vypočítat, kalkulovat (s)SIp plyn (p)

Klingonský slovník__________________________________135

SIQ vydržet, nést (s)SIS pršet (s)SIv divit se (s)Soch sedm (č)SochDIch sedmý (č)SoD potopa (p)SoD zatopit (s)SoH ty (z)Sol hádat se (s)Som trup lodi, náboj (p)Somraw sval (p)Son osvobodit, ulehčit (s)Sop jíst (s)SoQ zavřený; být zavřený (ne otevřený) (s)SoQ řeč, přednáška (p)SoQmoH zavřít (dveře) (s)Sor strom (p)Sorgh sabotovat (s)SoS matka (p)SoSnl' babička (matčina matka) (p)Sot nešťastný, zoufalý; být nešťastný,

být zoufalý (s)Sotlaw' volání o pomoc (p)Sov vědět, znát (s)Soy' těžkopádný, neobratný; být těžkopádný,

být neobratný (s)So' skrýt, zamaskovat (s)So'wI' maskovací zařízení (p)Sub trojrozměrný, pevný; být trojrozměrný,

být pevný (s)Such navštívit (s)SuD zelený, modrý, žlutý; být zelený,

být modrý, být žlutý (s)

136 Marc Okrand

SuH připravený (zvol)Suj rušit, vyrušit (s)Sun disciplína (p)Sung domorodec (p)Sup skákat, vyskočit (s)Sup zdroj (p)Suq získat, dostat (s)SuQ toxický; být toxický (s)Surchem silové pole (p)Surgh stáhnout z kůže, oloupat (s)SuS vítr, vánek (p)Sut oděv, vnějšek (p)Sutlh jednat, projednávat (s)Suv bojovat (s)Suy kupec, obchodník (p)SuyDuj obchodní loď (p)Su' připraven (zvol)ta rekord, záznam (p)tach bar, salón, klub, koktejlový salónek (p)taD zmrzlý; být zmrzlý (s)taDmoH mrznout (s)taH záporný úhel; být v záporném úhlu (s)taj nůž, dýka (p)tam tichý, potichu; být tichý, být potichu (s)tam vyměnit, nahradit (s)tammoH umlčet, odhlučnit (s)taQ divný, tajemný; být divný, být tajemný (s)taQbang výfuk, odsávání (p)tai- jed (p)ía S roztok (kapalina) (p)tat iont (p)tay civilizovaný; být civilizovaný (s)taymoH civilizovat (s)

Klingonský slovník___________________137

tayqeq civilizace (p)tay' společně, dohromady; být společně,

být dohromady (s)ta' dosáhnout, završit (s)ta' úspěch (p)ta' císař (p)teb naplnit, plnit (s)teblaw' jurisdikce (p)teH pravdivý; být pravdivý (s)tej vědec (p)tel křídlo (p)telun Hovtay' Tellunský hvězdný systém (p)tem odepřít, zapřít, odmítnout (s)ten nalodit, naložit (do lodi) (s)tengchaH vesmírná stanice (p)tep náklad (p)tepqengwl' přepravce nákladu (p)teq odebrat (s)tera' Země (p)tera'ngan Pozemšťan (p)tet tát, roztát (s)tev cena (p)tey' důvěřovat, svěřit, svěřit se (s)ti vegetace, rostlinstvo (p)tich urazit, urážet (koho) (s)tlgh zvyk, obyčej (p)tIH paprsek (p)tlj jít na palubu (s)tljwFghom útočný výsadek (p)tljwl' útočník na loď (p)tln velký; být velký (s)tlq dlouhý; být dlouhý (o předmětu) (s)tlq srdce (p)

138 Marc Okrand

tlQ starý, starobylý; být starý, být starobylý (s)tir zrno, obilí (p)tis lehký; být lehký (váha) (s)tlv užít si (s)tr spravit, opravit (s)tob dokázat, prokázat (s)toch dlaň (p)toD zachránit (s)togh počítat (s)toH tak, no, aha (zvol)toj oklamat, podvést (s)tongDuj nákladní loď (p)toplln topalin (minerál) (p)toq obydlený; být obydlený (s)tor kleknout si, klečet (s)toS lézt (po skále) (s)toy' sloužit (pánovi) (s)toy'wF sluha (p)to' taktika, taktický manévr (p)tuch zakázat, nedovolit (s)tugh brzy (př)tuH zostuzený; být zostuzený (s)tuH manévr (vojenský) (p)tuHmoH stydět se, zostudit (s)tuj horký; být horký (s)tuj horko (p)tul doufat (s)tum agentura, zprostředkování, působení (p)tun měkký; být měkký (ne tvrdý) (s)tung odradit (s)tungHa' povzbudit (s)tup minuta (času) (p)tuQ nosit (oblečení) (s)

Klingonský slovníktuQDoq prosévač mysli (klingonská

psychická sonda) (p)tuQHa'moH svléknout, svléknout se (s)tuQmoH obléci (šaty) (s)tut sloup (p)tuv trpělivý; být trpělivý (s)tu' objevit, najít, zpozorovat (s)tlhab svobodný, nezávislý; být svobodný,

být nezávislý (s)tlhab svoboda, nezávislost (p)tlhap vzít, brát (s)tlhaq chronometr (p)tlhaQ směšný, legrační; být směšný,

být legrační (s)tíha' pronásledovat, následovat (s)tlheD odjet, odletět, odcestovat (s)tlhegh provaz, lano (p)tlhej doprovodit (s)tlhetlh pokročit (s)tlhe' otočit, otočit se (s)tlhlb nekompetentní; být nekompetentní (s)tlhlch kouř, dým (p)tlhlH vy (plurál) (z)tlhll těžit, rabovat, klást miny (s)tlhll nerost, ruda, minerál (p)tlhllwl' horník, ženista (p)tlhlnganKlingon Klingonská říšetlhlngan wo'tlhlv neposlušný; být neposlušný (s)tlhob ptát se, žádat (s)tlhoch popírat, tvrdit opak (s)tlhogh svatba (p)

139

140 Marc Okrandtlhoj zjistit, uvědomit si (s)

tlhol hrubý, nezpracovaný; být hrubý,být nezpracovaný (s)

tlhon nozdra (p)tlhong obchodovat, vyměňovat (zboží) (s)tlhoQ konglomerace (p)tlhov těžce dýchat, supět (s)tlhuch vyčerpat (s)tlhuH dech (p)tlhuH dýchat (s)tlhup šeptat (s)tlhutlh pít (s)tíhu' přitahován, váben; být přitahován,

být váben (s)tlhu'moH svádět, vábit (s)vagh pět (č)vaghDIch pátý (č)vaH pouzdro na pistoli (p)vaj potom, v tom případě, podle toho (př)val chytrý, inteligentní; být chytrý,

být inteligentní (s)van zdravit, salutovat (s)vang jednat (s)vaQ agresivní; být agresivní (s)vatlh sto (č)vatlhvl' procento (p)vav otec (p)vavnl' dědeček (otec otce) (p)vay' někdo, něco, kdokoli, cokoli (p)veH hranice, mez (p)vem vzbudit se, přestat spát (s)vemmoH vzbudit (někoho) (s)veng město (p)

Klingonský slovník__________________________________141_

vengHom vesnice (p)veQ smetí, odpadky (p)veQDuj pramice na odvoz odpadků (p)vergh dok, přístav (p)vergh dopravit do doku (s)veS válka (p)vetlh šváb (p)vij raketa (p)vlng kňučet, skučet (s)vit říci pravdu (s)ví' nahromadit (s)voDleH císař (p)vogh někde (p)voHDajbo' výkupné, výpalné (p)volchaH rameno (p)vong hypnotizovat, fascinovat (s)voq důvěřovat, věřit (někomu) (s)voqHa' nedůvěřovat (s)voQ dusit, škrtit, zadusit, uškrtit (s)vor vyléčit, léčit se (s)vo' pohánět (loď), hnát (s)vub rukojmí (p)vuD názor(p)vul nevědomý, v bezvědomí; být nevědomý,

být v bezvědomí (s)vulqan Vulkán (p)vulqangan Vulkánec (p)vum pracovat, dřít se (s)vup litovat (s)vuQ fascinovat (s)vuS limitovat, omezit (s)vut vařit (s)vutpa' velitelský člun (p)

142 Marc Okrandvuv respektovat (s)

vu' řídit, ovládat (s)vu'wl' manažer, vedoucí správce (p)wam lovit (s)wanl' událost, fenomén (p)waq bota (p)waQ překážet, bránit (s)watlh čirý, čistý; být čirý, být čistý (s)wav rozdělit, dělit (s)waw' základna (vojenská) (p)wa' jeden (č)wa'DIch první (č)wa'Hu' včera (p)wa'leS zítra (p)wa'logh jednou (př)wa'maH deset (č)wa'maHDIch desátý (č)web zostuzen, zahanben; být zostuzen,

být zahanben (s)wegh omezit, spoutat (s)weH razie, přepad (p)wej ještě ne (př)wej tři (č)wejDIch třetí (č)wejpuH okouzlující (použito pouze ironicky) (zvol)wem narušit, páchat násilí (s)wem narušení, páchání násilí (p)wep kabát, bunda (p)wew zářit, hořet (s)wlb kyselý, trpký; být kyselý, být trpký (s)wlch mýtus (p)wlgh génius (p)

Klingonský slovník__________________________________143

wIH bezohledný, krutý; být bezohledný,být krutý (s)

wlj hospodařit, farmařit (s)wlv volba (p)wlv zvolit, vybrat (s)wly taktická ukázka (p)woD zahodit (s)woH zvednout (s)woQ autorita, politická moc (p)woS brada (p)wot sloveso (p)wov jasný, světlý; být jasný, být světlý (s)wo' impérium, říše (p)wuq rozhodnout (s)wuQ bolest hlavy; mít bolest hlavy (s)wuS ret (p)wutlh podzemí (p)wuv záviset na, spoléhat na (s)ya taktický důstojník (p)yab mysl, mozek (p)yach mazlit se, pohladit (s)yaD prst u nohy, konec, špička (p)yaH vojenská stanice, stanice (p)yaj rozumět (s)yajHa' špatně vyložit (s)yap dostatečný; být dostatečný (s)yaS důstojník, úředník (p)yav země, terén (p)yay vítězství, triumf (p)yay' šokovaný, ohromený; být šokovaný,

být ohromený (s)yej shromáždění, rada (p)yem hřešit (s)

144 Marc Okrand

yep opatrný; být opatrný (s)yepHa' bezstarostný; být bezstarostný (s)yeq spolupracovat (s)yev zastavit, udělat přestávku (s)ylb průduch, ventilace (p)ylH tribl (živočich) (p)yln život (p)yln žít (s)ylnroH známky života (p)ylntagh systém podporující život (p)ylQ vlhký, mokrý; být vlhký, být mokrý (s)ylt kráčet (s)ylv žvýkat, přemítat, mumlat (s)ylvbeH tunika (p)yob sklizeň, žně, úroda (p)yoD štít, krunýř, ochrana (p)yoD chránit, ukrývat, stínit (s)yoH statečný; být statečný (s)yoj soud, názor, rozsudek (p)yol konflikt (p)yon spokojený; být spokojený (s)yonmoH uspokojit (s)yong dostat se do (s)yopwaH vyheknutí, vzdechy (p)yoq humanoid (p)yoS oblast, kraj, obvod (p)yot přepadnout, podniknout invazi (s)yot invaze, nájezd, vpád (p)yotlh bitevní pole, pole (země) (p)yov nabít, zaútočit (s)yoy obráceně, naruby; být obráceně,

být naruby (s)yo' flotila (lodí) (p)

Klingonský slovník_______________________________145

yuch čokoláda (p)yuD nepoctivý; být nepoctivý (s)yuDHa' poctivý; být poctivý (s)yupma' festival (p)yuQ planeta (p)yuQHom planetoid (p)yuQjIjQa' Spojená federace planet (p)yuv tlačit, proniknout, štvát (s)yu' tázat se, ptát se (s)yu'egh vlna (p)'a ale, nicméně, i tak, ačkoliv (sp)'ach ale, nicméně, i tak, ačkoliv (sp)'aD žíla, talent, styl, nálada (p)'ang ukázat, odhalit (s)'ar jak mnoho?, jak moc?, kolik? (o)'argh zhoršit, horšit se (s)'av střežit, hlídat (s)'avwl' strážce (p)'aw' bodnout (s)'ay' sekce (p)'eb příležitost (p)'eH připraven, připravit (zvol)'ej a (spojuje věty) (sp)'ejDo' hvězdná loď, hvězdná třída (p)'ejyo' Hvězdná flotila (p)'ejyo'waw' hvězdná základna (p)'el vejít, vstoupit (s)'elaS Elas (p)'eng mrak (p)'er druh zvířete (p)'et příď, přední část lodi (p)'etlh meč (p)'e' tamto (předchozí téma) (z)

146 Marc Okrand'IH krásný, hezký; být krásný, být hezký (s)

'Ij poslouchat, naslouchat (s)'11 upřímný; být upřímný (s)'Ip přísaha (p)'IP přísahat (s)'IQ smutný; být smutný (s)'ISjaH kalendář (p)it deprese; mít depresi (s)'Itlh pokročilý, vyvinutý; být pokročilý.

být vyvinutý (s)'Iv výška (p)'Iv kdo? (o)'Iw krev (p)'och tunel (p)'ogh vynalézt (s)'oH to (z)'oj žízeň; mít žízeň (s)'Ol ověřit, zkontrolovat (s)'ong vychytralý, mazaný; být vychytralý,

být mazaný (s)'orghen Organia (p)'orghen rojmab Organianska mírová smlouva (p)

'orghengan Organian (p)'orghenya' Organia (p)'orghenya' Organianska mírová smlouva (p)rojmab'orghenya'ngan Organian (p)

'oS představovat, reprezentovat (s)'oSwI' posel, agent (p)'ov soutěžit (s)'oy' bolet (s)'oy' bolest (p)'o' záď lodi (p)

Klingomký slovník____________________147

'ugh těžký; být těžký (s)'uH kocovina; mít kocovinu (s)'um kvalifikovaný; být kvalifikovaný (s)'uQ večeře (p)'urmang zrada (p)'uS noha (p)'ut nezbytný; být nezbytný (s)'utlh důstojník, úředník (p)'uy tlačit, utiskovat (s)'uy' milion (č)'u' vesmír (p)

Česko-klingonsky 1

a (spojuje věty) (sp) 'eja, také (spojuje podstatná jména) (sp)je a/nebo, nebo (spojuje podstatná jména) (sp) joqa/nebo, nebo (spojuje věty) (sp) qojačkoliv, nicméně, i tak, ale (sp) 'aačkoliv, nicméně, i tak, ale (sp) 'achadministrativa, správa, vláda (p) loHagent, posel (p) Duyagent, posel (p) 'oSwI'agentura, zprostředkování, působení (p) tumagónie (p) bepagresivní; být agresivní (s) vaQaha, tak, no (zvol) toHakceptace, přijetí, souhlas (p) lajakceptovat (s) lajaktivovat, spustit (zařízení) (s) chu'ale, nicméně, i tak, ačkoliv (sp) 'aale, nicméně, i tak, ačkoliv (sp) 'achaliance, spojenectví (p) boqambasáda (p) rlvSo'analýza (p) pojanalyzovat (s) pojano, OK, provedu (zvol) luqano, OK, provedu (zvol) lu'ano, pravda (odpověď na otázkus odpovědí ano/ne) (zvol) Hlja'

Klingonský slovník___________________149

ano, pravda (odpověď na otázkus odpovědí ano/ne) (zvol) HISlaHantihmota (p) rughargumentovat, přít se (s) ghoHarmáda (p) mangghomasistovat (s) boQasistovat, pomoci (s) QaHasteroid (p) ghopDapatmosféra (p) muDautorita, politická moc (p) woQbabička (matčina matka) (p) SoSnl'báječný, skvělý; být báječný, být skvělý (s) Dunbar, salón, klub, koktej lovy salónek (p) tachbarman (p) chombát se, děsit se (s) Hajbezcennost (p) lo'laHbe'ghachbezcenný; být bezcenný (s) lo'laHbe'bezmocný, frustrovaný; být bezmocný,být frustrovaný (s) mogh

bezohledný, krutý; být bezohledný, být krutý (s) wIHbezpečnost (p) Hungbezpodmínečná kapitulace (p) Doghjeybezstarostný; být bezstarostný (s) yepHa'

bezvýznamný, nedůležitý; být bezvýznamnýbýt nedůležitý (s) ramběžet (s) qetbílý; být bílý (s) chISbitevní křižník (p) may'Dujbitevní křižník Federace (p) DIvI'may'Dujbitevní pole, pole (země) (p) yotlhbitevní postavení (p) may'morghbitva (p) may'blázen (p) qoH

150 Marc Okrand

bloumat, toulat se, cestovat (s) lengbodnout (s) 'aw'bodnout, propíchnout (s) DuQbohatý; být bohatý (s) mlpbojovat (s) Suvbojovat nefér (s) Hlghbojovat, diskutovat, přemýšlet (s) ngachbok, drzost, tvář (p) qevpobbolest (p) 'oy'bolest hlavy; mít bolest hlavy (s) wuQbolest zubů (p) Ho"oy'bolet (s) 'oy'bortit se, zkolabovat (s) Dejbota (p) DaSbota (p) waqbouřit se, rebelovat (s) lotlhbouřit se, revoltovat (s) Daw'bouřit, zuřit, útočit (prudce) (s) jevbrada (p) woSbrada, vousy (p) rolbrána, dveře (p) loj mítbránit (s) Hubbránit, překážet (s) waQbránit, zdržovat, vměšovat se (s) nISbrát, vzít (s) tlhapbratr (p) loDnl'brečet, křičet (s) SaQbrzy (př) tughbřicho (p) chořbuď/nebo, nebo (spojuje podstatná jména) (sp) ghapbuď/nebo, nebo (spojuje věty) (sp) paghbudoucí dny, dny od nynějška (p) leSbudoucí roky, roky od teď (p) nem

Klingonský slovník 151budova, struktura (p) qach

bunda, kabát (p) wepbýt ve stavu pohotovosti kvůli, připravit na (s) ghuHbytost (nehumanoid) (p) Depbytost, tvor, věc (p) Dolcena (p) tevcena, hodnota (p) lo'laHghachcenný; být cenný (s) lolaHcentrum, prostředek (p) botlhcesta, kurs (p) Hecesta, výprava (p) lengcestovat, toulat se, bloumat (s) lengcíl (p) DoScfl(p) ngoQcíl, destinace (p) ghochcísař (p) ta'císař (p) voDleHcítit, čichat vůně (s) larghcítit, dotknout se (s) Hotcivilizace (p) tayqeqcivilizovaný; být civilizovaný (s) taycivilizovat (s) taymoHcizí, zvláštní; být cizí, být zvláštní (s) Hujcizí; být cizí (s) novcizinec, vetřelec (p) novco chceš? (pozdrav) (o) nuqneHco? (o) nuqcokoli, kdokoli, něco, někdo (p) vay'cpát, plnit, stlačit (s) ghoDčas (p) poHčasové období (p) poHčasto (př) Pijčekat (na) (s) loS

152 MarcOkrand

čelo (na hlavě) (p) Quchčerný; být černý (s) qljčerv, had (p) gharghčervený, oranžový; být červený, být oranžový (s) Doqčest (p) batlhčichat vůně, cítit (s) larghčinit si nárok na (teritorium), zabrat (s) DoQčirý, čistý; být čirý, být čistý (s) watlhčíslo (p) ml'číst (s) laDčistit (s) qorčistý, čirý; být čistý, být čirý (s) watlh

čistý, nezatarasený; být čistý, být nezatarasený (s) Huvčistý; být čistý (s) Say'člen posádky, posádka (p) beqčlověk (p) Humančokoláda (p) yuchčtvrtý (č) loSDIchčtyři (č) loSdaleko, vzdálený; být daleko, být vzdálený (s) Hopdanit, pokutovat (s) rupdar (p) nobdar, obraz (na radaru), předvedení (p) muchdát (s) nobdát nálepku, nalepit štítek (s) perdát rozkaz k ostražitosti, varovat (s) ! jhuHmoHdata, údaje, informace (p) De'dav (p) ghonťa'dávat přednost, preferovat (s) maSdávat za vinu, vinit (s) plchdcera (p) puqbe'debatovat, uvažovat (s) meqdědeček (otec otce) (p) vavnl'

Klingonský slovník 153defekt (p) Duy'

defektní; být defektní (s) Duy'dech (p) tlhuH

dělat kompromis, kompromitovat (s) moSdělat špionáž, vyzvídat (s) ghoqdělit, rozdělit (s) wavdělo, puška (p) beHdemolovat (s) pejden (od úsvitu k úsvitu) (p) jajden po zítřku, pozítří (p) cha'leSden před včerejškem, předevčírem (p) cha'Hu'Denébian (p) DenlbnganDenébian (p) Denlbya'nganDenébie (p) DenlbDenébie (p) Denlbya'denebijský bahenní ďábel (zvíře + nadávka) (p) Denlb Qatlh denebijský bahenní ďábel

(zvíře + nadávka) (p) Denlbya' Qatlhdeník, palubní deník (p) ■ QonoSdenní čas (p) pemdeodorant(p) noSvaghdeprese; mít depresi (s) 'Itdesátník (vojenská hodnost) (p) Da'desátý (č) wa'maHDIchdeset (č) wa'maHdeset (číslotvorný element) (č) maHdeset tisíc (č) netlhděsit se, bát se (s) Hajdestinace, cíl (p) ghochdestrukce, poškození (p) QIHdevátý (č) HutDIchděvče (p) be'Homděvče, dítě (p) ghu

154 Marc Okrand

devět (č) Hutdezertovat (s) choSdiktátor (p) HFdiktatura (p) HI'tuydilítium (p) cha'pujdiplomacie (p) ghardiplomat (p) gharwl'disciplína (p) Sundiskutovat, přemýšlet, bojovat (s) ngachdiskutovat, radit se (s) ja'chuqdítě, děvče (p) ghudítě, potomek (p) puqdivit se (s) SIvdivný, tajemný; být divný, být tajemný (s) taQdivoký, hrozný; být divoký, být hrozný (s) qu'dlaň (p) tochdlaň, ruka (p) ghopdlouhý; být dlouhý (o předmětu) (s) tlqdlouhý; být dlouhý (trvání) (s) ni'dny od nynějška, budoucí dny (p) leSdny v minulosti, minulé dny (p) Hu'doba, věk, letopočet (p) bovdobrovolník (p) Sapdobrý; být dobrý (s) QaQdobře (vyjadřuje uspokojení) (zvol) majdocílit, dosáhnout (s) chavdočasný; být dočasný (s) ru'dodat, přidat (s) chel

dohromady, společně; být dohromady, být společně ■ (s) tay'dok, přístav (p) verghdokázat, prokázat (s) tobdokončeno, uděláno (zvol) pltlhdoktor, lékař (p) Qel

Klingonský slovník 155domácí mazlíček (p) Saj

dominovat (s) ghatlh

domorodec (p) Sungdomov (p) juHdoporučení(p) naDqa'ghachdoporučit, navrhnout (s) chupdopravit do doku (s) verghdoprovodit (s) tlhejdoprovodit, eskortovat (s) Dordorazit, přijet (s) pawdosáhnout (s) SIchdosáhnout, docílit (s) chavdosáhnout, završit (s) ta'dostat se blíž, přiblížit se (s) choldostat se do (s) yongdostat se pryč od, vycouvat z (s) DoHdostat se pryč, utéci (s) Havv'dostat se pryč, vzít pryč (s) leidostat, získat (s) Suqdostatečný; být dostatečný (s) yapdotknout se, cítit (s) Hotdoufat (s) tuldovolená; vzít si dovolenou (s) ghIQdovolení opustit loď (p) leSpoHdovolit, povolit (s) chaw'dráždit, rozrušit (s) SeymoHdruh (rostlinný, živočišný) (p) mutdruh zvířete (p) Qa'druh zvířete (p) Qoghdruh zvířete (p) 'erdruhý (č) cha'DIchdrzost, tvář, bok (p) qevpobdrzý; být drzý (s) jaq

156 Marc Okrand

držet něco v tajnosti, tajit (s) peghdřít se, pracovat (s) vumdusit, škrtit, zadusit, uškrtit (s) voQdůstojník, úředník (p) yaSdůstojník, úředník (p) 'utlhdůstojnost, hodnost (p) nurdůvěřovat, svěřit, svěřit se (s) tey'důvěřovat, věřit (někomu) (s) voqdůvod, rozum, intelekt (p) meqdva (č) cha'dvakrát (př) chaloghdveře, brána (p) lojmltdvůr(p) bo'DIjdýchat (s) tlhuHdychtivý, hladový; být dychtivý, být hladový (s) qurdýka, nůž (p) tajdým, kouř (p) tlhlch

egoistický, sobecký; být egoistický, být sobecký (s) mutElas (p) 'elaSenergetické bytosti (p) HoSDo'energetické pole (p) HoSchemenergie, pára (p) SeSenergie, síla, moc (p) HoSeskadra, flotila, letka (p) nawlogheskortovat, doprovodit (s) Doretika (p) ghobetiketa, nálepka (p) perevakuovat, vyklidit (s) qeDexpandovat (s) Šachexpedice (p) Hoqexperiment (p) ngongexperimentovat (s) ngongexpert; být expert, mít schopnosti (s) po'

Klingonský slovník___________________157

explodovat (s) jorfakt (p) ngoDfalešný, padělaný; být falešný, být padělaný (s) ngebfanatický; být fanatický (s) ngotlhfarma, chalupa (p) Du'farmařit, hospodařit (s) wljfascinovat (s) vuQfascinovat, hypnotizovat (s) vongfederace, organizace (p) Diví'fenomén, událost (p) wanl'férový; být fér (s) mayfestival (p) yupma'finální, konečný; být finální, být konečný (s) Qavflotila (lodí) (p) yo'flotila, letka, eskadra (p) nawloghfrekvence (rádiová) (p) Se'frustrovaný, bezmocný; být frustrovaný,být bezmocný (s) moghfungovat, pracovat, mít úspěch (s) Qapgalaxie (p) qlbgenerál (hodnost) (p) Sa'Genesis (p) qa'vamgénius (p) wlghgramatika (p) pabgratulovat (s) Hoy'hábit, talár, róba, župan, šat (p) mophad, červ (p) gharghhádat se (s) Solhádat, tušit (s) loyhelma, kukla, přílba (p) mlvhezký, krásný; být hezký, být krásný (s) 'IHhistorie (p) qunhladký; být hladký (s) Hab

158 Marc Okrand

hladovět, mít hlad (s) ghunghladový, dychtivý; být hladový, být dychtivý (s) qurhlas (p) ghoghhlava (p) nachhlavní město (p) monhledat, pátrat po (s) nejhlídat, střežit (s) nglvhlídat, střežit (s) 'avhloupost, nesmysl (p) Daphloupý, pitomý; být hloupý, být pitomý (s) Doghhloupý; být hloupý (s) QIphltat, strpět, spolknout (s) ghuphlučný; být hlučný (s) chuShmota, záležitost (p) Haphnát, pohánět (loď) (s) vo'hněv, vztek (p) QeHhnít, rozkládat se, kazit se (s) raghhnusit si, štítit se, nenávidět (s) muShnusný, smrdutý; být hnusný, být smrdutý (s) nglmhodina (p) rephodnost, důstojnost (p) nur

hodnota, cena (p) lo 'laHghachhora, kopec (p) HuDhorizontální; být horizontální (s) SaShorko (p) tujhorký; být horký (s) tujhorník, ženista (p) tlhllwl'horšit se, upadat (s) Sabhoršit se, zhoršit (s) 'arghhořet, zářit (s) wewhospodařit, farmařit (s) wljhost fp) mebhovořit, klábosit (s) jaw

Klingonský slovník 159hra (p) Quj

hranice, mez (p) veHhrát (s) reHhrát hru (s) Quj

hrdlo (p) Hughhrdlo, šíje, krk (p) monghrdý, pyšný; být hrdý, být pyšný (s) Hemhrob (p) molhrozný, divoký; být hrozný, být divoký (s) qu'hrubý, nerovný; být hrubý, být nerovný (s) ghegh

hrubý, nezpracovaný; být hrubý, být nezpracovaný (s) tlholhrubý; být hrubý (s) Dochhřbet, zadní strana (ruky) (p) chaphřeb v podrážce (p) DaSpu'hřešit (s) yemhumanoid (p) yoqhvězda (p) Hovhvězda, planeta, koule, nebeská klenba (p) moQHvězdná flotila (p) 'ejyo'hvězdná loď, hvězdná třída (p) 'ejDo'hvězdná třída, hvězdná loď (p) 'ejDo'hvězdná základna (p) 'ejyo'waw'hvězdný systém (p) Hovtay'hypnotizovat, fascinovat (s) vongchalupa, farma (p) Du'chaotičnost, špatné trávení (p) poqchlapec (p) loDHomchlupy (na těle) (p) pobchod (jídla) (p) nay'chodidlo, noha (p) qamchomout, obruč, obojek, límec (p) mongDechchrám (struktura) (p) chlrghchránit (s) Qan

Marc Okrandchránit, udržovat (s) pol

chránit, ukrývat, stínit (s) yoDchránit, zabezpečovat (s) choqchromý; být chromý (s) righchronometr (p) tlhaqchtít (s) neHchvástat se, vychloubat se (s) mlychyba (p) Qaghchyba, vina (p) plchchybovat, mýlit se (s) Qaghchytrý, inteligentní; být chytrý, být inteligentní (s) vali tak, ačkoliv, ale, nicméně (sp) 'ai tak, ačkoliv, ale, nicméně (sp) 'achidentický; být identický (s) nibidentifikovat (s) ngu'ignorantský, nevědomý; být ignoran tský,být nevědomý (s) jívilegální; být ilegální (s) Hatimpérium, říše (p) wo'informace, data, údaje (p) De'instinkty (p) Dujinstruovat, učit (s) ghojmoHintelekt, důvod, rozum (p) meqinteligentní, chytrý; být inteligentní, být chytrý (s) valintoxikovaný, opilý; být intoxikovaný, být opilý (s) chechinvaze, nájezd, vpád (p) yotinženýr (p) jonwl'iont (p) tat já, mně (z) JIHjak mnoho?, jak moc?, kolik? (o) 'arjak moc?, jak mnoho?, kolik? (o) 'arjak? (o) chay'jasný, světlý; být jasný, být světlý (s] wovjazyk (p) Hol

160

Klingonský slovník________________161

jazyk (p) jatječet, křičet, řvát (s) jachjed (p) tarjeden (č) wa'jednat (s) vangjednat podle, následovat (pravidla) (s) pabjednat, projednávat (s) Sutlhjednat, provádět (s) Huqjednoduchý; být jednoduchý (s) napjednoruční střelná zbraň (p) HIchjednou (př) waloghjeho, jemu, jí, ji, on, ona (z) ghaHjemu, jeho, jí, ji, on, ona (z) ghaHjenom, pouze (př) neHjeskyně (p) DISještě ne (př) wejjet, řídit (s) llghjevit se, objevit se (s) narghjezero (p) ngengji, jí, on, ona, jemu, jeho (z) ghaHjí, ji, on, ona, jemu, jeho (z) ghaHjim, oni (schopni používat řeč) (z) chaHjíst (s) Sopjistota (p) DIchjít (p) jaHjít na palubu (s) Hjjméno (p) pongjurisdikce (p) teblaw'kabát, bunda (p) wepkabina (p) HanDoghkalamita, pohroma, neštěstí (p) Qughkalendář (p) 'ISjaHkalhoty (dlouhé volné), pyžamo (p) nlvnav

162 Marc Okr and

kalkulovat, vypočítat (s) SImkámen, skála (p) naghkapalina, nápoj (p) Hlqkapitán (p) HoDkatalog (p) memkatastrofa (p) lotkazit se, hnít, rozkládat se (s) raghkaždý, všichni, všechno (p) Hochkde? (o) nuqDaqkdo? (o) 'Ivkdokoli, cokoli, někdo, něco (p) vay'kdy? (o) ghorghkelikam (přibližně 2 km) (p) qelFqamkevas (minerál) (p) qevaSklábosit, hovořit (s) jawklasifikace (p) buvklasifikovat (s) buvklást miny, těžit, rabovat (s) tlhllklec (p) mo'klečet, kleknout si (s) torkleknout si, klečet (s) torklevetit, pomlouvat (s) joSklevety, pomluvy, zvěst, šeptanda (p) joSklidný, snadný; být klidný, být snadný (s) ngeDklidný; být klidný (s) jotKlingon tlhlngan Klingonská říše tlhlngan wo'klingonský mučitel (p) QIghpejklingonský systém písma (p) plqaDkloktat (s) ghaghklub, koktejlový salónek, bar, salón (p) tachkniha (p) paqknír, vousky (p) lochkňučet, skučet (s) vlng

Klingonský slovník 163kocovina; mít kocovinu (s) 'uH

kód (p) ngoqkoktejlový salónek, bar, salón, klub (p) tachkoleno (p) qlv

kolik?, jak mnoho?, jak moc? (o) 'arkolonie (p) mIDkomandér, velitel (p) ra'wl'kometa (p) llykompromitovat, dělat kompromis (s) moSkomunikační důstojník (p) Qumplnkomunikační zařízení, komunikátor (p) Qumwl'komunikátor, komunikační zařízení (p) Qumwl'komunikovat (s) Qumkonec, špička, prst u nohy (p) yaDkonečný, finální; být konečný, být finální (s) Qavkonflikt (p) yolkonglomerace (p) tlhoQkoňský ohon (účes) (p) DaQkontrolní panel (p) SeHlawkontrolovat (s) SeHkontrolovat ručně, ručně (s) ruQkonzul (p) jojlu'kopec, hora (p) HuDkopnout (s) pupkormidelník (p) Deghwl'kormidlo (p) Deghkost (p) Homkoule, nebeská klenba, hvězda, planeta (p) moQkoupit (s) je'kouř, dým (p) tlhlchkousat (s) chopkov (p) baSkráčet (s) ylt

164 Marc Okrand

kraj, obvod, oblast (p) yoSkrajina, venkov (p) Hatlhkrásný, hezký; být krásný, být hezký (s) 'IHkrást (s) nlHkredit (peněžní jednotka) (p) DeQkrev (p) 'Iwkriminálník (p) HeSwFkrk, hrdlo, šíje (p) mongkrmit (někoho jiného) (s) je'kruh (p) ghokrunýř, ochrana, štít (p) yoD

krutý, bezohledný; být krutý, být bezohledný (s) wIHkrutý; být krutý (s) ralkrystal (geologická formace) (p) qutkrystal dilítia (p) cha'pujqutkrytí, zabezpečení, posila, záloha (p) ngaqkřeslo (p) quSkřičet, brečet (s) SaQkřičet, ječet, řvát (s) jachkřídlo (p) telkřižovat lodí, letět (s) qughkukla, přílba, helma (p) mlvkupec, obchodník (p) Suykurs, cesta (p) Hekůže (p) DIrkvadrotritikála (p) loSpevkvalifikovaný; být kvalifikovaný (s) 'umkyselina (p) peykyselý, trpký; být kyselý, být trpký (s) wlblano, provaz (p) tlheghláska, ten, kdo je milován (p) bangléčit se, vyléčit (s) vorled (p) chuch

Klingonský slovník________________165

legální; být legální (s) mublegrační, směšný; být legrační, být směšný (s) tlhaQlehce, trochu, maličko (př) loQlehký, slabý; být lehký, být slabý (s) langlehký; být lehký (váha) (s) tislék (p) Herghlékař, doktor (p) Qellepkavý, vlhký; být lepkavý, být vlhký (s) Humlepší, nadřazený; být lepší, být nadřazený (s) nivles, prales (p) ngemletět (s) puvletět, křižovat lodí (s) qughletka, eskadra, flotila (p) nawloghletopočet, věk, doba (p) bovlevý (strana) (p) poSlézt (po skále) (s) toSležet, položit, položit se (s) Qotlhář (p) nepwl'lhát (s) neplichotit, vyprovokovat (s) qotlhlímec, chomout, obruč, obojek (p) mongDechlimitovat, omezit (s) vuSlíný; být líný (s) buDlitovat (s) paylitovat (s) QoSlitovat (s) vuploď, plavidlo (p) Dujloupit, oloupit (s) Hejlovit (s) wamlupy (ve vlasech) (p) quHvajmalé zbraně (p) nuHHommaličko, lehce, trochu (př) loQmálo, několik; být málo, být několik (s) puS

166 Marc Okr andmalý; být malý (s) mach

manažer, vedoucí správce (p) vu'wl'manévr (vojenský) (p) tuHmanévrovat, řídit (motory) (s) QoDmanžel (p) loDnalmanželka (p) be'nalmaskovací zařízení (p) So'wI'mašinérie, stroje, strojní zařízení, soukolí (p) mlqta'matka (p) SoSmazaný, vychytralý; být mazaný, být vychytralý (s) 'ongmazlit se, pohladit (s) yachmeč (p) 'etlhměkký; být měkký (ne tvrdý) (s) tunmenu (p) HIDjolevměsíc (klingonský) (p) jarměsíc (nebeské těleso) (p) maSměsíční svit (p) maSwovměsto (p) vengmeteor (p) chunDabmez, hranice (p) veHmíchat (s) DuDmilion (č) 'uy'milost (p) pungminerál, nerost, ruda (p) tlhllmínit, zamýšlet (s) Hechminout, předjet, potkat (s) juSminulé dny, dny v minulosti (p) Hu'minuta (času) (p) tupmír (p) rojmír; učinit mír (s) rojmírová smlouva (p) rojmabmířit (se zaměřovačem) (s) puSmise, úkol, povinnost (p) Qu'

Klingonský slovník 167místo, pokoj (p) pa'

mít hlad, hladovět (s) ghungmít něčeho po krk, být naštvaný (s) puQmít pravdu, být přesný (s) lugh

mít rád (s) parHa'mít sebedůvěru, být sebejistý (s) jeQmít schopnosti, být expert (s) po'mít úspěch, pracovat, fungovat (s) Qapmít vliv, ovlivňovat (s) SIghmít vztek, nesnášet, zazlívat (s) qeHmít, vlastnit (s) ghajmladý; být mladý (s) Qupmluvit (s) jatlhmně, já (z) JIHmnoho; být mnoho (s) law'moc, síla, energie (p) HoSmocný; být mocný (s) HoSghajmodrý, žlutý, zelený; být modrý, být žlutý,být zelený (s) SuDmodul (kosmický) (p) bobcho'mokrý, vlhký; být mokrý, být vlhký (s) yiQmotor (p) jonta'motor (p) QuQmozek, mysl (p) yabmožnost, volba (p) DuHmožný; být možný (s) DuHmrak (p) 'engmrtvola (p) lommrznout (s) taDmoH

mrzutý, nabrucený; být mrzutý, být nabrucený (s qejmučit (s) joy'mugato (živočich) (p) mughato'mumlat, žvýkat, přemítat (s) ylv

168 Marc Okrand

munice, náboje, střelivo (p) nichmůstek (na lodi) (p) meHmuž, samec (p) loDmy, nám (z) maHmýlit se (s) mujmýlit se, chybovat (s) Qaghmysl, mozek (p) yabmyslet (s) Qubmyšlenka, nápad (p) qechmýtus (p) wlchnabít, naložit (s) Hujnabít, zaútočit (s) yovnáboj, trup lodi (p) Somnáboje, střelivo, munice (p) nichnáboženství (p) lalDannabrucený, mrzutý; být nabrucený, být mrzutý (s) qejnadávat, namítat, stěžovat si (s) bepnadávat, spílat (s) qunnadpocetný, podivný; být nadpocetný, být podivný (s) jumnadřazený, lepší; být nadřazený, být lepší (s) nivnadřízený (p) mochnáhle (př) pay'náhodou, nehodou (př) bongnahradit, vyměnit (s) tamnáhrdelník (p) ghlghnahromadit (s) ví'nájezd, vpád, invaze (p) yotnajít, zpozorovat, objevit (s) tu'nakazit, podplácet, zkazit (s) qalmoHnakazit, zamořit (s) ngejnáklad (p) tepnákladní loď (p) tongDujnálada, žíla, talent, styl (p) 'aD

Klingonský slovník___________________169

nalepit štítek, dát nálepku (s) pernálepka, etiketa (p) pernálev (okurkový) (p) Hurghnalodit, naložit (do lodi) (s) tennaložit (do lodi), nalodit (s) tennaložit, nabít (s) Hujnám, my (z) maHnamazat, ušpinit, pomluvit (s) ngoHnamířit (zbraň), pozdravit (zbraní), předvádět,navrhnout (s) muchnamítat, stěžovat si, nadávat (s) bepnápad, myšlenka (p) qechnápad, zařízení (p) jannapadnout (s) mawnaplnit, plnit (s) tebnápoj, kapalina (p) Hlqnárazová energie (p) Hongnárod, plemeno, rasa, odrůda, rod (p) Seghnarodit se; být narozen (s) boghnarozeniny (p) qoSnaruby, obráceně; být naruby, být obráceně (s) yoynarušení, páchání násilí (p) wemnarušit, páchat násilí (s) wemnásledovat, jednat podle (pravidel) (s) pabnásledovat, pronásledovat (s) tíha'naslouchat, poslouchat (s) 'Ijnaštvaný, šílený; být naštvaný, být šílený (s) QeHnaštvaný; být naštvaný, mít něčeho po krk (s) puQnaštvat se, rozčílit se (s) Qay'navigační důstojník, navigátor (p) chljwl'navigátor, navigační důstojník (p) chljwl'navigovat (s) chljnavrhnout, doporučit (s) chup

170 Marc Okrand

navrhnout, namířit (zbraň), pozdravit (zbraní),předvádět (s) much

navštívit (s) Suchnázor (p) vuDnázor, rozsudek, soud (p) yojne (odpověď na otázku) (zvol) ghobe'ne, neprovedu, odmítám (zvol) Qo'nebe (p) chalnebeská klenba, hvězda, planeta, koule (p) moQnebezpečí (p) Qobnebezpečný; být nebezpečný (s) Qobnebo, a/nebo (spojuje podstatná jména) (sp) joqnebo, a/nebo (spojuje věty) (sp) qojnebo, buď/nebo (spojuje podstatná jména) (sp) ghapnebo, buď/nebo (spojuje věty) (sp) paghněco důležitého, závažná věc (p) potlhněco, někdo, kdokoli, cokoli (p) vay'nedbalý, nepořádný; být nedbalý, být nepořádný (s) ghIHnedovolit, zakázat (s) tuchnedůležitý, bezvýznamný; být nedůležitý,

být bezvýznamný (s) ramnedůvěřovat (s) voqHa'neduživec, slaboch (p) pujwl'nehodou, náhodou (př) bongněkde (p) voghněkde tamhle, tamhle (p) pa'někdo, něco, kdokoli, cokoli (p) vay'neklidný, nervózní; být neklidný, být nervózní (s) bitneklidný; být neklidný (s) jotHa'neklidný; být neklidný (s) ngojněkolik, málo; být několik, být málo (s) puSnekompetentní; být nekompetentní (s) tlhlbnemít rád (s) par

Klingonský slovník 171

nemocný; být nemocný (s) ropnemravný, ničemný; být nemravný, být ničemný (s) naSnenávidět, hnusit si, štítit se (s) muSneobratný, těžkopádný; být neobratný,být těžkopádný (s) Soy'

neobvyklý; být neobvyklý (s) motlhbe'neobydlený, prázdný; být neobydlený, být prázdný (s) chlmnepoctivý; být nepoctivý (s) yuDnepořádný, nedbalý; být nepořádný, být nedbalý (s) ghIHneposlouchat, neuposlechnout (s) lobHa'neposlušný; být neposlušný (s) tlhlvnepotěšen; nebýt potěšen (s) belHa'neprovedu, odmítám, ne (zvol) Qo'nepřítel (p) jaghnepřítomný; být nepřítomný (s) Dachnerost, ruda, minerál (p) tlhllnerovný, hrubý; být nerovný, být hrubý (s) gheghnervózní, neklidný; být nervózní, být neklidný (s) bitnesmrtelný; být nesmrtelný (s) jubnesmysl, hloupost (p) Dapnesnadný, obtížný; být nesnadný, být obtížný (s) Qatlhnesnášet, zazlívat, mít vztek (s) qeHnesouhlasit (s) Qochnést, vydržet (s) SIQnešťastný, zoufalý; být nešťastný, být zoufalý (s) Sotnešťastný; být nešťastný (s) QuchHa'nešťastný; nemít štěstí (s) Do'Ha'neštěstí, kalamita, pohroma (p) Qughnetrpělivý; být netrpělivý (s) boHneuposlechnout, neposlouchat (s) lobHa'Neural (p) nuralNeuralan (p) nuralnganneurvalý, neústupný; být neurvalý, být neústupný (s) rotlh

172 Marc Okrand

neuspět (s) lujneústupný, neurvalý; být neústupný, být neurvalý (s) rotlhneutrální zóna (p) neHmaHnevědomý, ignorantský; být nevědomý.být ignorantský (s) jívnevědomý, v bezvědomí; být nevědomý,být v bezvědomí (s) vulnevinný; být nevinen (s) chunnevšímat si, znevažovat (s) qlmHa'nezajímavý, nudný; být nezajímavý, být nudný (s) qetlhnezatarasený, čistý; být nezatarasený, být čistý (s) Huvnezávislost, svoboda (p) tlhabnezávislý, svobodný; být nezávislý, být svobodný (s) tlhabnezbytný; být nezbytný (s) 'utnezpracovaný, hrubý; být nezpracovaný, být hrubý (s) tlholnic (p) paghnicméně, i tak, ačkoliv, ale (sp) 'anicméně, i tak, ačkoliv, ale (sp) 'ach

ničemný, nemravný; být ničemný, být nemravný (s) naSničit, zničit (s) Qaw'nikdy (př) notno, aha, tak (zvol) toHnoc (p) ramnoha (p) 'uSnoha, chodidlo (p) qamnos (p) ghlchnosit (oblečení) (s) tuQnova(p) puyjaqnový; být nový (s) chu'nozdra (p) tlhonnudný, nezajímavý; být nudný, být nezajímavý (s) qetlhnudný; být nudný (s) Dalnula (č) pagh

Klingonský slovník 173nutit, přinutit (s) raD

nůž, dýka (p) tajnyní, teď (př) DaHobčan (p) rewbe'

občas (př) rutobdivovat, zbožňovat (s) Ho'obdržet (s) Hevoběd, svačina (p) meghobchod (p) malja'obchodní loď (p) SuyDujobchodník, kupec (p) Suyobchodovat (s) mechobchodovat, vyměňovat (zboží) (s) tlhongobíhat (po oběžné dráze) (s) bavobilí, zrno (p) tirobjevit se, jevit se (s) narghobjevit, najít, zpozorovat (s) tu'obklopovat (s) Dechoblast dole, oblast pod (p) blngoblast mezi (p) Jojoblast nad hlavou, oblast nahoře (p) Dungoblast nahoře, oblast nad hlavou (p) Dungoblast pod, oblast dole (p) blngoblast vedle, oblast za (p) retlhoblast za, oblast vedle (p) retlhoblast, kraj, obvod (p) yoSoblast, region (p) Sepobléci (šaty) (s) tuQmoHobnosit, opotřebovat (s) QopmoHobočí (p) Huy'obojek, límec, chomout, obruč (p) mongDechobráceně, naruby; být obráceně, být naruby (s) yoyobrana (p) Hub

174 Marc Okrand

obraz (na radaru), předvedení, dar (p) muchobrazovka (p) JIHobruč, obojek, límec, chomout (P) mongDechobsahovat (mít uvnitř) (s) ngaSobsahovat (s) qengobsluha phaseru (p) pu'beq

obtížný, nesnadný; být obtížný, být nesnadný (s) Qatlhobvaz (p) Sevobvinění (p) pumobvinit (s) pumobvod, oblast, kraj (p) yoSobvyklý; být obvyklý (s) motlhobyčej, zvyk (p) tlghobydlený; být obydlený (s) toqobyvatel (p) nganoceán (p) bIQ'a'očekávat (s) pIHodcestovat, odjet, odletět (s) tlheDoddělit (s) chevodebrat (s) teqodejít z, přijít, přiblížit se, pokračovat,sledovat (kurs) (s) ghoSodepřít, zapřít, odmítnout (s) temoděv, vnějšek (p) Sutodhadnout, soudit (s) noHodhadnout, věřit (s) juvodhalit, ukázat (s) 'angodhlučnit, umlčet (s) tammoHodjet, odletět, odcestovat (s) tlheDodletět, odcestovat, odjet (s) tlheDodlišný; být odlišný (s) plmodložený, zanechaný; být odložený, být zanechaný (s) chůvodložit, otálet (s) lum

Klingonský slovník 175odmítám, ne, neprovedu (zvol) Qo'

odmítnout, odepřít, zapřít (s) temodnést (s) nge'odpadky, smetí (p) veQ

odpočívat, relaxovat (s) leSodpoledne (p) povodpovědět (s) jangodpovědný; být odpovědný (s) ngoy'odradit (s) tungodrůda, rod, národ, plemeno, rasa (p) Seghodsávání, výfuk (p) taQbangodsoudit, určit k demolici (s) qlchodstoupit, rezignovat (s) Pajodvážit se (s) nglloheň (p) qulohnout, ohnout se (s) SIH

ohromený, šokovaný; být ohromený, být šokovaný (s) yay'ohrozit (s) buQochabnout, zeslábnout (s) pujmoHochrana, štít, krunýř (p) yoDOK, provedu, ano (zvol) luqOK, provedu, ano (zvol) lu'oklamat, podvést (s) tojoko (p) minokouzlující (použito pouze ironicky) (zvol) wejpuHokraj galaxie (p) qlbHeSokraj, ostří (p) HeHokupovat (vojenský termín) (s) Danoloupat, stáhnout z kůže (s) Surgholoupit, loupit (s) Hejomezit, limitovat (s) vuSomezit, spoutat (s) weghon, ona, jemu, jeho, jí, ji (z) ghaH

176 Marc Okrand

ona, on, jemu, jeho, jí, ji (z) ghaHonemocnění (p) roponi, jim (neschopni používat řeč) (z) blHoni, jim (schopni používat řeč) (z) chaHopatrný; být opatrný (s) Hojopatrný; být opatrný (s) yepoperace, operační sál (p) Haqoperační sál, operace (p) Haq

opilý, intoxikovaný; být opilý, být intoxikovaný (s) chechoplatit, pomstít se, provést odvetný úder (s) noDopominout, vynechat, zapomenout (s) nopoponent, protivník (p) gholopotřebovaný; být opotřebovaný (s) Qopopotřebovat, obnosit (s) QopmoHopozdit se, zpozdit (s) mimopravit, spravit (s) tropustit, vyklidit (s) Ion

oranžový, červený; být oranžový, být červený (s) DoqOrgania (p) 'orghenOrganian (p) orghenganOrganianská mírová smlouva (p) 'orghenrojmab Organia (p) 'orghenya'Organianská mírová smlouva (p) 'orghenya'

rojmab Organian (p) 'orghenya'nganorganizace, federace (p) DM'oslavovat, slavit (s) loposlovit, volat (s) pongosm (č) chorgh

osmý (č) c :horghDIchosoba (humanoid) (p) ghotosoba (humanoid) (p) nuvostražitý, pozorný; být ostražitý, být pozorný (s) Dughostrý; být ostrý (s) jej

Klingonský slovník___________________177ostří, okraj (p) HeH

osud (p) Sanosudný; být osudný (s) HeghmoHosvobodit, ulehat (s) Sonošetřovna (p) ropyaHotálet, odložit (s) lumotec (p) vavotevřený; být otevřený (s) poSotevřít (s) poSmoHotočit, otočit se (s) tlhe'otravný člověk, škarohlíd (p) rejmorghotravovat (s) nuQotravovat, týrat (s) bojověřit, zkontrolovat (s) 'olovládat, řídit (s) vu'ovládnout, podmanit si (s) charghovládnout, zkrotit (nepřítele) (s) Sevovlivňovat, mít vliv (s) SIghoženit se (muž) (s) Sawpacient (p) SIDpadat, spadnout (s) pumpadat, vypustit (s) chaghpadělaný, falešný; být padělaný, být falešný (s) ngebpáchání násilí, narušení (p) wempáchat násilí, narušit (s) wempálit, spálit (s) meQpalivo (p) nlnpalubní deník, deník (p) QonoSpamatovat (s) qawpaměťové banky, paměti (v počítači) (p) qawHaqpán (p) jawpán (p) joHpán, sir (p) qaH

178 Marc Okrand

panenka, zornice (oka) (p) lurpanikařit (s) Umpapír (p) navpapírový ústřižek (p) mavjoppaprsek (p) tlHpára, energie (p) SeSparalelní kurs (p) HeDonparalelní; být paralelní, jít paralelně k (s) Donpartner (p) qochpás, řemen (p) qoghpasažér (p) raQpo'páteř (p) píppátrat po, hledat (s) nejpátý (č) vaghDIchpeníze (p) Huchperfektní, přesný; být perfektní, být přesný (s) puppěst (p) ro'pěstovat, zasadit, zarazit, usadit (s) pochpestrost, rozmanitost (p) Sarpět (č) vagh

pevný, trojrozměrný; být pevný, být trojrozměrný (s) Subphaser (p) pu'phaserová pistole (p) pu'HIchphaserová puška (p) pu'beHpísařská křeč (p) ngavpít (s) tlhutlhpitomý, hloupý; být pitomý, být hloupý (s) Doghplandat, třepetat, vlnit se (s) joqplaneta (p) yuQplaneta, koule, nebeská klenba, hvězda (p) moQplanetoid (p) yuQHomplánovat (s) nabplastik, umělá hmota (p) mep

KHngonský slovník _______________________________179

pláštěnka, přehoz (oděv) (p) ngupplavidlo, loď (p) Dujplemeno, rasa, odrůda, rod, národ (p) Seghplnit, cpát, stlačit (s) ghoDplnit, naplnit (s) tebplyn (p) SIppoblíž, tady (p) naDevpobočník (p) boQDu'pobočník, pomocník (p) boQpoctěný, s poctou (př) batlhpoctivý; být poctivý (s) yuDHa'počítač (p) De'wl'počítat (s) toghpodat zprávu, říci (s) ja'poddůstojník, signální poddůstojník (p) ne'podepsat (smlouvu) (s) ql'podezíravý, podezřelý; být podezíravý, být podezřelý (s) pIHpodezřelý, podezíravý; být podezřelý, být podezíravý (s) pIHpodezřelý; být podezřelý (s) nubpodílet se, zúčastnit se (s) jeSpodivný, nadpocetný; být podivný, být nadpocetný (s) jumpodlaha, podlaží (p) ravpodlaží, podlaha (p) ravpodle toho, potom, v tom případě (př) vajpodmanit si, ovládnout (s) charghpodniknout invazi, přepadnout (s) yotpodobat se (s) rurpodplácet, zkazit, nakazit (s) qalmoHpodpora, údržba (p) leHpodporovat, udržovat (s) leHpodrážděný; být podrážděný (s) berghpodrobit se, vzdát se (s) jeghpodřadný; být podřadný (s) QIv

180 Marc Okr andpodříznout (hrdlo), prasknout (s) sij

podstatné jméno (p) DIppodsvětelná rychlost (p) gho'Dopodvádět (s) ngorpodvést, oklamat (s) tojpodzemí (p) wutlhpohánět (loď), hnát (s) vo'pohladit, mazlit se (s) yachpohotovost (p) ghuHpohotovost, případ nouze (p) chachpohroma, neštěstí, kalamita (p) Qughpohřbít (s) molpohřeb (p) nolpohybovat se po straně, být postranní (s) nechpochybovat (s) Honpojďme dál, pokračujme (zvol) Ha'pokles, zlom (seismický) (p) Seqpokoj, místo (p) pa'

pokračovat, sledovat (kurs), přiblížit se, přijít, odejít z (s) ghoSpokračujme, pojďme dál (zvol) Ha'

pokročilý, vyvinutý; být pokročilý, být vyvinutý (s) Itlhpokročit (s) tlhetlhpokrok (p) Serpokusit se, zkusit (s) nlDpokuta, trest (p) jlppokutovat, danit (s) ruppole (země), bitevní pole (p) yotlhpoledne (p) pemjeppolitická moc, autorita (p) woQpolovina (p) bIDpoložit (s) roQpoložit, položit se, ležet (s) Qotpomalu (př) Qlt

Klingonský slovník 181pomlouvat, klevetit (s) joS

pomluvit, namazat, ušpinit (s) ngoHpomluvy, klevety, zvěst, šeptanda (p) joSpomoci, asistovat (s) QaH

pomocné rakety (p) chuyDaHpomocník, pobočník (p) boQpomsta (p) bortaSpomstít se, provést odvetný úder, oplatit (s) noDponožky(p) paSloghpopírat, tvrdit opak (s) tlhochpoplach (p) ghum

popletený, zmatený; být popletený, být zmatený (s) mlSpopravit (s) muHpopsat (s) Delpopulace (p) roghvaHpopulární; být populární (s) Qatporazit (s) jeyporučit, rozkázat (s) ra'porušit (pravidla) (s) blvporušit, rozbít (s) ghorposádka, člen posádky (p) beqposel, agent (p) Duyposel, agent (p) 'oSwI'posila, záloha, krytí, zabezpečení (p) ngaqposlat (s) ngeHposlat do vyhnanství (s) ghlmposlouchat, naslouchat (s) 'Ijposlouchat, uposlechnout (s) lobposmívat se, zesměšňovat (s) nuSpostarat se o, starat se o (s) Qorghpostavení, prestiž, status (p) Dotlhpostavit před válečný soud (s) ghlpDIjpostoupit, povýšit (s) Duv

182 Marc Okrand

postranní; být postranní, pohybovat se po straně (s) nechpoškodit (s) cheHpoškodit (s) QIHpoškození, destrukce (p) QIHpotěšen; být potěšen (s) belpotěšení (p) belpotichu, tichý; být potichu, být tichý (s) tampotíž, problém; být potíž, být problém (s) qay'potíže (p) Sengpotíže; působit potíže (s) Sengpotkat se (poprvé) (s) qlHpotkat se, shromáždit se (s) ghompotkat, předjet, minout (s) juSpotom, v tom případě, podle toho (př) vajpotomek, dítě (p) puqpotopa (p) SoDpotrestat (s) Huppoušť, pustina (p) Debpouzdro na pistoli (p) vaHpouze, jenom (př) neHpoužít, užít (s) lo'pověsit, viset (s) HuSpovinnost, mise, úkol (p) Qu'povolit, dovolit (s) chaw'povrch (planety) (p) ghorpovstat, vstát (s) Hu'povýšit (na), propagovat (s) numpovýšit, postoupit (s) Duvpovýšit, vzbouřit, zvednout (s) peppovzbudit (s) tungHa'pozdravit (zbraní), předvádět, navrhnout.namířit (zbraň) (s) muchPozemšťan (p) tera'ngan

Klingonský slovník 183

pozítří, den po zítřku (p) cha'leSpozměnit, změnit (s) choHpoznat, rozeznat (s) ghovpozorný, ostražitý; být pozorný, být ostražitý (s) Dughpožadovat, vyžadovat (s) poQpracovat, dřít se (s) vumpracovat, fungovat, mít úspěch (s) Qapprak (p) moy'bI'prales, les (p) ngempramice na odvoz odpadků (p) veQDujprasklina, roztržka (p) Qarghprasknout, podříznout (hrdlo) (s) sijpraštit, udeřit (dlaní, pěstí) (s) qlppravda, ano (odpověď na otázku s odpovědí ano/ne)(zvol) Hlja'pravda, ano (odpověď na otázku s odpovědí ano/ne)(zvol) HISlaHpravdivý; být pravdivý (s) teHprávo, zákon (p) chutpravý (strana) (p) nlHprázdný, neobydlený; být prázdný, být neobydlený(s) chlmpreferovat, dávat přednost (s) maSprestiž, postavení, status (p) Dotlhprimitivní; být primitivní (s) lutlhprivilegium (p) DIbproblém, potíž; být problém, být potíž (s) qay'procento (p) vatlhvl'proč? (o) qatlhprodat, prodávat (s) ngevprodávat, prodat (s) ngevprodukovat, vyrobit (s) llngprogramovat (počítač) (s) ghun

184 Marc Okrand

prohlásit, vyhlásit (válku, stanné právo) (s) maqprohnilý, shnilý; být prohnilý, být shnilý (s) nonprojednávat, jednat (s) Sutlhprojekt (p) jlnmolprokázat, dokázat (s) tobpromítat, ukázat (na obrazovku) (s) Hotlhpronásledovat, následovat (s) tíha'proniknout, štvát, tlačit (s) yuvpropagovat, povýšit (na) (s) numpropíchnout, bodnout (s) DuQprosévač mysli (klingonska psychická sonda) (p) tuQDoqprosit (úpěnlivě), žebrat (s) qoy'prosperovat (s) chepprostor, vesmír (p) loghprostředek, centrum (p) botlhprotivník, oponent (p) gholprovádět výzkum, zkoumat (s) Qulprovádět, jednat (s) Huqprovaz, lano (p) tlheghprovedu, ano, OK (zvol) luqprovedu, ano, OK (zvol) lu'provést odvetný úder, oplatit, pomstít se (s) noDprovést úhybný manévr, vyhnout se (s) junprovést zločin (s) HeSprozradit se, prozradit (s) nljprozradit, prozradit se (s) nljprst (p) nltlhprst u nohy, konec, špička (p) yaDprsten (na prst) (p) Qebpršet (s) SISprůduch, ventilace (p) ylbprvní (č) wa'DIchpryč; být úplně pryč (s) loj

Klingonský slovník 185před lety, roky v minulosti (p) ben

předejít, předcházet (s) nung

předek (p) qempa'předek, předchůdce (p) nubwl'předek, starší (p) quppředevčírem, den před včerejškem (p) cha'Hu'předcházet, předejít (s) nungpředchůdce, předek (p) nubwl'předjet, potkat, minout (s) juSpředkové(p) no'přednáška, řeč (p) SoQpřední část lodi, příď (p) 'etpředpona (p) moHaqpředstavit, zavést (s) 1IHpředstavovat, reprezentovat (s) 'oSpředvádět, navrhnout, namířit (zbraň),pozdravit (zbraní) (s) muchpředvedení, dar, obraz (na radaru) (p) muchpřehánět, zveličovat (s) lachpřehoz, pláštěnka (oděv) (p) nguppřejet, zvítězit (s) ngeppřekážet, bránit (s) waQpřekladatel (p) mughwl'překvapit (s) merpřeložit (s) mughpřemístit (s) Qaypřemítat, mumlat, žvýkat (s) ylvpřemýšlet pouze o, soustředit se (s) buSpřemýšlet, bojovat, diskutovat (s) ngachpřenést paprskem (na palubu) (s) jolpřenést údaje (někam) (s) II'přenést údaje (odněkud) (s) labpřenos údajů (p) jabbriD

186 Marc Okrand

přepad, razie (p) weHpřepadnout, podniknout invazi (s) yotpřepravce nákladu (p) tepqengwl'přepravit, transponovat (s) luppřerušit (s) qaghpřesný, perfektní; být přesný, být perfektní (s) puppřesný; být přesný, mít pravdu (s) lughpřestat spát, vzbudit se (s) vempřestat, zastavit (s) mevpřesvědčit (s) ponpříběh (p) lutpřiblížit se, dostat se blíž (s) cholpřiblížit se, pokračovat, sledovat (kurs),přijít, odejít z (s) ghoSpříď, přední část lodi (p) 'etpřidat, dodat (s) chelpřihodit se zároveň, zároveň (s) quqpřihodit se, stát se (s) qaSpřijet, dorazit (s) pawpřijetí, souhlas, akceptace (p) lajpříjezd, přístup, vzrůst (p) naw'přijít, odejít z, přiblížit se, pokračovat,sledovat (kurs) (s) ghoSpřílba, helma, kukla (p) mlvpříležitost (p) 'ebpříměří (p) rojHompřinést (s) qempřinutit, nutit (s) raDpřípad nouze, pohotovost (p) chachpřipojit, připojit se, spojit se (s) muvpřipomenout (s) qawmoHpřípona (p) mojaqpřipraven (zvol) Su'

Klingonský slovník 187

připraven, připravit (zvol) 'eHpřipravený (zvol) SuHpřipravený; být připravený (k odpálení) (s) ghuSpřipravit na, být ve stavu pohotovosti kvůli (s) ghuHpřipravit, připraven (zvol) 'eHpřipravit, trénovat (s) qeqpřipustit (s) chlDpřísaha (p) 'IPpřísahat (s) 'IPpřispět (s) ghaqpřistát (lodí) (s) Saqpřístav, dok (p) verghpřístup, vzrůst, příjezd (p) naw'přít se, argumentovat (s) ghoHpřitahován, váben; být přitahován, být váben (s) tíhu'přítel (p) juppřítomný; být přítomný (ne chybějící) (s) SaHpřiznat, přiznat se (s) DISpřizpůsobit se, vyhovět (s) HeQpřizpůsobit, upravit (s) USpsát (s) ghltlhptát se, tázat se (s) yu'ptát se, žádat (s) tlhobpůjčit (s) nojpůlnoc (p) ramjeppůlnoční svačina (p) ghempůsobení, agentura, zprostředkování (p) tumpůsobivý; být působivý (s) Dojpustina, poušť (p) Debpůvod (p) mungpyšný, hrdý; být pyšný, být hrdý (s) Hempyžamo, dlouhé volné kalhoty (p) nlvnavrabovat, těžit, klást miny (s) tlhll

188 Marc Okrandrada (p) qeS

Rada starších (p) quprlprada, shromáždění (p) rlprada, shromáždění (p) yejradan (surový krystal dilítia) (p) Domradit (s) qeSradit se, diskutovat (s) ja'chuqraketa (p) vijrakety kontrolující polohu (p) lolSeHcharameno (p) volchaHráno (p) porasa, odrůda, rod, národ, plemeno (p) Seghrazie, přepad (p) weHrebel, vzbouřenec (p) lotlhwl'rebelovat, bouřit se (s) lotlhregion, oblast (p) SepRegulan (p) reghuluSnganRegulanská larva pakomára (p) reghuluS 'IwgharghRegulus (p) reghuluSrekord, záznam (p) tarelaxovat, odpočívat (s) leSRemus (p) rlymuSreprezentovat, představovat (s) 'oSrespektovat (s) vuvrestaurace (p) Qe'ret (p) wuSrevolta, revoluce (p) Daw'revoltovat, bouřit se (s) Daw'revoluce, revolta (p) Daw'rezignovat, odstoupit (s) pajróba, župan, šat, hábit, talár (p) moprobot (p) qoqrod, národ, plemeno, rasa, odrůda (p) Segh

Klingonský slovník 189

rodina (p)rok (klingonský) (p)roky od teď, budoucí roky (p)roky v minulosti, před lety (p)Romulan (p)Romulus (p)rostlinstvo, vegetace (p)rozbít, porušit (s)rozbřesk, svítání (p)rozčílit se, naštvat se (s)rozdělit, dělit (s)rozeznat, poznat (s)rozhodnout (s)rozkázat, poručit (s)rozkládat se, kazit se, hnít (s)rozmanitost, pestrost (p)rozmnožovat, rozmnožovat se (s)rozprášit, rozptýlit (s)rozptýlit, rozprášit (s)rozpustit, rozpustit se, zmizet (s)rozrušený, vzrušený; být rozrušený,rozrušit, dráždit (s)rozsah, vzdálenost (p)rozsudek, soud, názor (p)roztát, tát (s)roztok (kapalina) (p)roztržitý; být roztržitý (s)roztržka, prasklina (p)rozum, intelekt, důvod (p)rozumět (s)rozvázat, uvolnit, uvolnit se (s)ručně, ručně kontrolovat (s)ruda, minerál, nerost (p)

qorDu'DISnemben

romuluSnganromuluS

tighorjajlo'Qay'wav

ghovwuq

ra'raghSarSep

ghomHa'ghomHa'

ngoSbýt vzrušený (s) Sey

SeymoHchuq

yojtet

taSjeH

Qarghmeqyaj

QeyHa'moH ruQ tlhll

190 Marc Okrand

ruiny, trosky (p) plghruka (část těla) (p) DeSrukavice (p) poghrukojmí (p) vubrukopis (p) ghltlhrušit, vyrušit (s) Sujrůznit se (s) Sarrychle (př) nomrychlost (p) Dořeč (zvuky hlasu) (s) Qlchřeč, přednáška (p) SoQřeka (p) blQtlqřemen, pás (p) qoghřetěz (p) mírřezat, stříhat (s) pe'říci pravdu (s) vitříci, podat zprávu (s) ja'řídit (motory), manévrovat (s) QoDřídit, jet (s) llghřídit, ovládat (s) vu'řídit, vést (s) Devřídit, vládnout (s) che'říše, impérium (p) wo'řvát, křičet, ječet (s) jachsabotovat (s) Sorghsacharin, umělé sladidlo (p) HaQchorsalón, klub, koktejlový salónek, bar (p) tachsalutovat, zdravit (s) vansám; být sám (s) mobsamec, muž (p) loDsatelit (p) SIbDoHsbírat (s) boSsebejistý; být sebejistý, mít sebedůvěru (s) jeQ

Klingonský slovník 191sebevražda; spáchat sebevraždu (s) HoH'egh

sedět (s) ba'sedm (č) Soch

sedmý (č) SochDIchsekce (p) 'ay'sektor, zóna (p) míchsenzor (p) nochsérie phaserů (p) pu'DaHservírovat (jídlo) (s) jabseržant (p) bu'sestavit, zřídit (s) chersestra (p) be'nl'sestřelit, strhnout (s) jotlh

sestříhaný, usekaný; být sestříhaný, být usekaný (s) poDsetkání (p) qepShermanova planeta (p) SermanyuQshnilý, prohnilý; být shnilý, být prohnilý (s) nonshoda, souhlas (p) romshodovat se (s) rapshromáždění, rada (p) rlpshromáždění, rada (p) yejshromáždit se, potkat se (s) ghomshromáždit, udělat razii (s) llqschopnost (p) laHschrupnout si, zdřímnout si (s) Dumsignální poddůstojník, poddůstojník (p) ne'síla, energie, moc (p) HoSsilný; být silný (s) HoSsilové pole (p) Surchemsir, pán (p) qaHsituace (p) ghu'skákat, vyskočit (s) Supskála, kámen (p) nagh

192 Marc Okrand

skener (p) Hotlhwl'sklenice (p) Hlvje'sklizeň, žně, úroda (p) yobsklonit se, snížit se (s) joD

skončený, završený; být skončený, být završený (s) rlnskončit, ukončit (s) bupskrýt, zamaskovat (s) jechskrýt, zamaskovat (s) So'skučet, kňučet (s) vlngskupina, společnost (p) ghomskvělý, báječný; být skvělý, být báječný (s) Dunskvělý; být skvělý (s) povslaboch, neduživec (p) pujwl'slabý, lehký; být slabý, být lehký (s) langslabý; být slabý (s) PUJslavit, oslavovat (s) lopslavný, známý; být slavný, být známý (s) noysledovat (kurs), přiblížit se, pokračovat, přijít.odejít z (s) ghoSsledovat (s) bejslíbit (s) lay'sloup (p) tutsloužit (pánovi) (s) toy'sloveso (p) wotslovní zásoba (p) mu'tay'slovník (p) mu'ghomslovo (p) mu'sluha (p) toy'wI'slyšet (s) Qoysmát se (s) Haghsměšný, legrační; být směšný, být legrační (s) tlhaQsmetí, odpadky (p) veQsmlouva (p) mab

Klingonský slovník________________193

smrdět (s) He'So'smrdutý, hnusný; být smrdutý, být hnusný (s) nglmsmrtelný; být smrtelný (s) jubbe'smutný; být smutný (s) 'IQsnad (př) chaqsnadný, klidný; být snadný, být klidný (s) ngeDsněžit (s) peDsnídaně (p) nlQsnít (s) najsnížit se, sklonit se (s) joDsnížit se, snížit (s) nupsnížit, snížit se (s) nupsobecký, egoistický; být sobecký, být egoistický (s) mutsouboj; utkat se v souboji (p) Hay'soud, názor, rozsudek (p) yojsoudit, odhadnout (s) noHsouhlas, přijetí, akceptace (p) lajsouhlas, shoda (p) romsouhlasit (s) ghlbsouhlasit (s) Qochbe'soukolí, mašinérie, stroje, strojní zařízení (p) mlqta'soukolí, strojní zařízení, stroje (p) jo'soumrak (p) choSsouřadnice (p) Quvsoused (p) jílsoustředit se, přemýšlet pouze o (s) buSsoustředit se, věnovat pozornost (s) qlmsoutěžit (s) 'ovspadnout, padat (s) pumspálit, pálit (s) meQspát (s) Qongspěchat (s) moDspěchat, zaplnit, utiskovat (s) qev

194 Marc Okrand

spiknout se, tajně se dohodnout (s) QuSspiknutí (p) QuSspílat, nadávat (s) qunspínač, změna (p) leQSpojená federace planet (p) yuQjIjQa'spojenectví, aliance (p) boqspojit (s) rarspojit se, připojit, připojit se (s) muvspokojený; být spokojený (s) yonspolečně, dohromady; být společně,být dohromady (s) tay'společnost (p) nughspolečnost, skupina (p) ghomspoléhat na, záviset na (s) wuvspolknout, hltat, strpět (s) ghupspolupracovat (s) jljspolupracovat (s) yeqspoutat, omezit (s) weghspráva, vláda, administrativa (p) loHspravedlnost (p) ruvspravit, opravit (s) trspravovat, vládnout (s) qumspravovat, zasadit (ránu) (s) loHspustit, aktivovat (zařízení) (s) chu'sráz, útes (p) qojsrazit se, střetnout se (s) paw'srdce (p) tlqstáhnout z kůže, oloupat (s) Surghstanice, vojenská stanice (p) yaHstarat se (o) (s) SaHstarat se o, postarat se o (s) Qorghstarobylý, starý; být starobylý, být starý (s) tlQstarší, předek (p) qup

Klingonský slovník 195

starý, starobylý; být starý, být starobylý (s) tlQstarý; být starý (ne mladý) (s) qanstarý; být starý (ne nový) (s) ngo'stát se (něčím) (s) mojstát se, přihodit se (s) qaSstát, vydržet (s) Qamstatečný; být statečný (s) yoHstatus, postavení, prestiž (p) Dotlhstavět, tvořit (s) chenstěžovat si, nadávat, namítat (s) bepstín (p) Qlbstínit, chránit, ukrývat (s) yoDstlačit, cpát, plnit (s) ghoDsto (č) vatlhsto tisíc (č) blpstoupat, vystoupit (s) Salstrana (p) Dopstrategie (p) Dupstrážce (p) 'avwl'strhnout, sestřelit (s) jotlhstroje, strojní zařízení, soukolí (p) jo'stroje, strojní zařízení, soukolí, mašinérie (p) mlqta'strojní zařízení, soukolí, stroje (p) jo'strojní zařízení, stroje, soukolí, mašinérie (p) mlqta'strom (p) Sorstrpět, spolknout, hltat (s) ghupstruktura, budova (p) qachstřelec (p) baříwl'střelec (p) matHa'střelit (torpédo, raketu, střelu) (s) baHstřelivo, munice, náboje (p) nichstřelný prach (p) ngatstřetnout se, srazit se (s) paw'

196 Marc Okrand

střežit, hlídat (s) nglvstřežit, hlídat (s) 'avstříhat, řezat (s) pe'stříhat, useknout (s) poDmoHstříhat, zkrátit (vlasy) (s) chlpstřílet (s) bachstudent (p) ghojwl'studený; být studený (s) blrstudovat (s) HaDstydět se, zostudit (s) tuHmoHstyl, nálada, žíla, talent (p) 'aDsuchý; být suchý (s) QaDsupět, těžce dýchat (s) tlhovsvačina, oběd (p) meghsvádět, vábit (s) tlhu'moHsval (p) Somrawsvatba (p) tlhoghsvěřit, svěřit se, důvěřovat (s) tey'světlý, jasný; být světlý, být jasný (s) wovsvíjet se, trpět (s) noghsvítání, rozbřesk (p) jajlo'svítit, zářit (s) bochsvléknout, svléknout se (s) tuQHa'moHsvoboda, nezávislost (p) tlhabsvobodný, nezávislý; být svobodný, být nezávislý (s) tlhabsyn (p) puqloDsystém (p) patsystém podporující život (p) ylntaghšat, hábit, talár, róba, župan (p) mopšaty, župan (p) paHšéf (p) plnšeptanda, klevety, pomluvy, zvěst (p) joSšeptat (s) tlhup

Klingonský slovník 197

šest (č) javšestý (č) javDIchšíje, krk, hrdlo (p) mongšílený, naštvaný; být šílený, být naštvaný (s) QeHšílený; být šílený (s) maw'škaredý; být škaredý (s) moHškarohlíd, otravný člověk (p) rejmorghškodlivý; být škodlivý (s) jochškola (p) DuSaQškrtit, dusit, zadusit, uškrtit (s) voQškubnout, vyrvat, vyhodit (s) luHšlechta, ušlechtilost (p) chuQunšokovaný, ohromený; být šokovaný, být ohromený (s) yay'špatné trávení, chaotičnost (p) poqšpatně vyložit (s) yajHa'špatný; být špatný (s) qabšpička, konec, prst u nohy (p) yaDšpína (p) lamšpína za nehty (p) butlhšpinavý; být špinavý (s) lamšpión, vyzvědač (p) ghoqwl'špionáž, vyzvědačství (p) UnDabšťastně (př) Do'šťastný; být šťastný (s) Quchšťastný; mít štěstí (s) Do'štít, krunýř, ochrana (p) yoDštítit se, nenávidět, hnusit si (s) muSštvát, tlačit, proniknout (s) yuvšváb (p) vetlhtábor (vojenský) (p) raQtady, poblíž (p) naDevtajemný, divný; být tajemný, být divný (s) taQtajemství (p) pegh

198 Marc Okr and

tajit, držet něco v tajnosti (s) peghtajně naslouchat (s) Daqtajně se dohodnout, spiknout se (s) QuStak, no, aha (zvol) toHtaké, a (spojuje podstatná jména) (sp) jetaktická ukázka (p) wlytaktický důstojník (p) yataktický manévr, taktika (p) to'taktika, taktický manévr (p) to'talár, róba, župan, šat, hábit (p) moptalent, styl, nálada, žíla (p) 'aDtamhle, tamhle někde (p) pa'tamto (předchozí téma) (z) nettamto (předchozí téma) (z) 'e'tát, roztát (s) tettázat se, ptát se (s) yu'teď, nyní (př) DaHtechnik (p) chamwl'Tellunský hvězdný systém (p) telunHovtay' tělo (p) porghtemný; být temný (s) Hurghten, kdo má vlasy jako koňský ohon (účes) (p) choljaHteorie (p) ngerteplota (p) Hatterče (p) ray'terén, země (p) yavtěsný; být těsný (s) Qeytěžce dýchat, supět (s) tlhovtěžit, rabovat, klást miny (s) tlhlltěžkopádný, neobratný; být těžkopádný,být neobratný (s) Soy'těžký; být těžký (s) 'ughtheragen (nervový plyn) (p) Qab

Klingonský slovník___________________199

tichý, potichu; být tichý, být potichu (s) tamtisíc (č) SaDtisíc (č) SanIDtlačit, proniknout, štvát (s) yuvtlačit, utiskovat (s) 'uytlustý; být tlustý (s) prtlustý; být tlustý (s) rorto (z) 'oHtoaleta, umývárna (p) puchpa'točit se, točit, vířit (s) Dingtočit, točit se, vířit (s) Dingtolerovat (s) cherghtopalin (minerál) (p) topllntorpéda (p) chatorpédo (p) pengtorpédomet (p) chetvl'torpédomet (p) DuStoulat se, cestovat, bloumat (s) lengtovárna (p) laSvarghtoxický; být toxický (s) SuQtradice (p) lurDechtransportní ionizovací jednotka (p) jolvoy'transportní místnost (p) jolpa'transportní paprsek (p) joltransponovat, přepravit (s) luptrénovat, připravit (s) qeqtrest, pokuta (p) JIPtribl (živočich) (p) ylHtrikordér (p) Hoqra'trílium (p) DUyumtriumf, vítězství (p) yaytrochu, maličko, lehce (př) loQ

trojrozměrný, pevný; být trojrozměrný, být pevný (s) Sub

200 Marc Okrand

Trójus (p) Doy'yuStrosky, ruiny (p) plghtrpělivý; být trpělivý (s) tuvtrpět (s) bechtrpět, svíjet se (s) noghtrpký, kyselý; být trpký, být kyselý (s) wlbtrup (těla) (p) rotrup lodi, náboj (p) Somtrvat na (s) qaptřepetat, vlnit se, plandat (s) joqtřetí (č) wejDIchtři (č) wejtulák (gramatický pojem) (p) lengwl'tunel (p) 'ochtunika (p) ylvbeHtušit, hádat (s) loytvář (p) qabtvář, bok, drzost (p) qevpobtvor, bytost, věc (p) Doltvořit, stavět (s) chentvrdit opak, popírat (s) tlhochtvrdý; být tvrdý (jako skála) (s) letty (z) SoHtýden (klingonský) (p) Hoghtýrat, otravovat (s) bojubytovat (s) ma'učení (p) paQDfnorghučit se (s) ghojučit, instruovat (s) ghojmoHúdaje, data, informace (p) De'událost, fenomén (p) wanFuděláno, dokončeno (zvol) pltlhudělat přestávku, zastavit (s) yev

Klingonský slovník 201udělat razii, shromáždit (s) llq

udeřit, praštit (dlaní, pěstí) (s) qlpudeřit, vrhnout (něco) (s) mupudeřit, zaútočit (s) ghir

údolí (p) ngechúdržba, podpora (p) leHudržovat, chránit (s) poludržovat, podporovat (s) leHukázat, odhalit (s) 'angukázat, promítat (na obrazovku) (s) Hotlhukázat, zobrazit (obraz) (s) cha'úkol, povinnost, mise (p) Qu'ukončit, skončit (s) bupukořistit, zmocnit se (s) jonúkryt, útočiště (p) lullghukrývat, stínit, chránit (s) yoDulehčit, osvobodit (s) Sonuložit, získat (informace v počítači) (s) naw'umělá hmota, plastik (p) mepumělé sladidlo, sacharin (p) HaQchorumístit (s) lanumlčet, odhlučnit (s) tammoHumývárna, toaleta (p) puchpa'unavený; být unavený (s) Doy'unést (někoho) (s) quchuniforma (p) HIpupadat, horšit se (s) Sabúplatný, zkažený; být úplatný, být zkažený (s) qalúplavice (p) pornuposlechnout, poslouchat (s) lobupravit, přizpůsobit (s) USupřímný; být upřímný (s) '11urazit, urážet (koho) (s) tich

202 Marc Okrand

urážet, urazit (koho) (s) tichurčit k demolici, odsoudit (s) qlchurgentní; být urgentní (s) pavúroda, sklizeň, žně (p) yoburychlit, zrychlit, zrychlit se (s) chungúředník, důstojník (p) yaSúředník, důstojník (p) 'utlhusadit, pěstovat, zasadit, zarazit (s) pochusazenina, zbytek (p) pugh

usekaný, sestříhaný; být usekaný, být sestříhaný (s) poDuseknout, stříhat (s) poDmoHúspěch (p) chavúspěch (p) Qapla'úspěch (p) ta'uspokojit (s) yonmoHústa (p) nujustoupit, vzdalovat se (s) HeDuškrtit, zadusit, dusit, škrtit (s) voQušlechtilost, šlechta (p) chuQunušpinit, pomluvit, namazat (s) ngoHutáhnout (s) QeymoHutéci, dostat se pryč (s) Haw'útes, sráz (p) qojutiskovat, spěchat, zaplnit (s) qevutiskovat, tlačit (s) 'uyútočiště, úkryt (p) lullghútočit (prudce), bouřit, zuřit (s) jevútočit, zaútočit (s) HIvútočník na loď (p) tljwl'útočný výsadek (p) tljwFghomuvažovat, debatovat (s) mequvědomit si, zjistit (s) tlhojuvěznit (s) qop

Klingonský slovník________________203

uvolnit, uvolnit se, rozvázat (s) QeyHa'moHužít si (s) tlvužít, použít (s) lo'užitečný; být užitečný (s) 11'v bezvědomí, nevědomý; být v bezvědomí,být nevědomý (s) vulv tom případě, podle toho, potom (př) vaj

váben, přitahován; být váben, být přitahován (s) tíhu'vábit, svádět (s) tlhu'moHválčit (s) Qojválka (p) veSvánek, vítr (p) SuSvarovat, dát rozkaz k ostražitosti (s) ghuHmoHvařit (s) vutvařit, vařit se, vyřítit se (s) pubvášnivý; být vášnivý (s) nongvážný; být vážný (s) Saghvčera (p) wa'Hu'vdát se (žena) (s) nayvěc (p) Dochvěc, bytost, tvor (p) Dolvečeře (p) 'uQvěda (p) QeDvědec (p) tejvědecký důstojník (p) QeDpInvědět, znát (s) Sovvedoucí správce, manažer (p) vu'wl'vegetace, rostlinstvo (p) tivejít, vstoupit (s) 'elvěk, doba, letopočet (p) bovvelitel (p) la'velitel, komandér (p) ra'wl'velitelský člun (p) vutpa'

204 Marc Okrand

velký; být velký (s) tlnvelmi dobře (zvol) majQa'venkov, krajina (p) Hatlhvenku (p) Hurvěnovat pozornost, soustředit se (s) qlmventilace, průduch (p) ylbvertikální; být vertikální (s) chongvěřit (někomu), důvěřovat (s) voqvěřit (s) Harvěřit, odhadnout (s) juvvesmír (p) 'u'vesmír, prostor (p) loghvesmírná stanice (p) tengchaHvesnice (p) vengHomvést diplomacii (s) gharvést, řídit (s) Devvěta (p) mu'tlheghvetřelec, cizinec (p) novvězeň (p) qama'vězení (p) blghHa'vidět (s) leghvina, chyba (p) plchvinit, dávat za vinu (s) plchvinný; být vinen (s) Divvířit, točit, točit se (s) Dingviset, pověsit (s) HuSvítězství, triumf (p) yayvítr, vánek (p) SuSvizuální zobrazení (p) HaStavláda (p) qumvláda, správa, administrativa (p) loHvládnout, řídit (s) che'vládnout, spravovat (s) qum

Klingomký slovník 205vlajka (p) joqwl'

vlastnit, mít (s) ghajvlasy (na hlavě) (p) jlbvlhký, lepkavý; být vlhký, být lepkavý (s) Hum

vlhký, mokrý; být vlhký, být mokrý (s) ylQvlna (p) yu'eghvlnit se, třepetat, plandat (s) joqvměšovat se, bránit, zdržovat (s) nISvnějšek, oděv (p) Sutvoda (p) blQvojáci (p) neghvoják (p) mangvojenská stanice, stanice (p) yaHvojenské jednotky (p) QaSvojenský výcvik (p) qeqvojsko (p) QI'volání o pomoc (p) Sotlaw'volat, oslovit (s) pongvolba (p) wlvvolba, možnost (p) DuHvolný; být volný (ne těsný) (s) QeyHa'vonět, vypouštět vůni, zapáchat (s) He'vousky, knír (p) lochvousy, brada (p) rolvpád, invaze, nájezd (p) yotvrátit se (s) cheghvrazit, vrhnout se na (s) ghoSvrhnout (něco), udeřit (s) mupvrhnout se na, vrazit (s) ghoSvstát, povstat (s) Hu'vstoupit, vejít (s) 'elvšechno, každý, všichni (p) Hochvšichni, každý, všechno (p) Hoch

206 Marc Okrand

všude (p) Datvteřina (p) lupvulgární; být vulgární (s) QutVulkán (p) vulqanVulkánec (p) vulqanganvy (plurál) (z) tlhfflvybavení, výzbroj, výstroj (p) luchvybrat, zvolit (s) wlvvýbušnina (p) jorwl'vycouvat z, dostat se pryč od (s) DoHvyčerpat (s) tlhuchvydržet, nést (s) SIQvydržet, stát (s) Qamvýfuk, odsávání (p) taQbangvyheknutí, vzdechy (p) yopwaHvyhladit, vymazat (s) Sangvyhlásit poplach (s) ghumvyhlásit, prohlásit (válku, stanné právo) (s) maqvyhnout se, provést úhybný manévr (s) junvyhodit, škubnout, vyrvat (s) luHvyhovět, přizpůsobit se (s) HeQvychloubat se, chvástat se (s) mlyvychylovače (p) begh

vychytralý, mazaný; být vychytralý, být mazaný (s) 'ongvýjimečný, zvláštní; být výjimečný, být zvláštní (s) le'vyklidit, evakuovat (s) qeDvyklidit, opustit (s) Ionvykročit (s) gho'výkupné, výpalné (p) voHDajbo'vyléčit, léčit se (s) vorvymazat, vyhladit (s) Sangvyměnit, nahradit (s) tamvyměňovat (zboží), obchodovat (s) tlhong

Klingonský slovník 207vynalézt (s) 'ogh

vynechat, opominout, zapomenout (s) nopvýpalné, výkupné (p) voHDajbo'vypočítat, kalkulovat (s) SIm

vypouštět vůni, vonět, zapáchat (s) He'výprava, cesta (p) lengvyprovokovat, lichotit (s) qotlhvypůjčit si (s) nglpvypustit, padat (s) chaghvyrobit, produkovat (s) llngvyrušit, rušit (s) Sujvyrvat, vyhodit, škubnout (s) luHvyřítit se, vařit, vařit se (s) pubvýsadek (vojenský) (p) Saqghomvyskočit, skákat (s) Supvysoký; být vysoký (s) jenvystoupit, stoupat (s) Salvystrašit (s) ghljvýstroj, vybavení, výzbroj (p) luchvýstřel (p) bachvystřelit (např. rakety) (s) laQvysvětlit (s) Qijvýška (p) 'Iv

vyvinutý, pokročilý; být vyvinutý, být pokročilý (s) 'Itlhvyvinutý; být vyvinutý (např. civilizace) (s) Hachvýzbroj, výstroj, vybavení (p) luchvyzvědač, špión (p) ghoqwl'vyzvědačství, špionáž (p) UnDabvyzvídat, dělat špionáž (s) ghoqvyžadovat, požadovat (s) poQvzácný; být vzácný (s) qubvzbouřenec, rebel (p) lotlhwl'vzbouřit se (s) qlQ

208 Marc Okrand

vzbouřit, zvednout, povýšit (s) pepvzbudit (někoho) (s) vemmoHvzbudit se, přestat spát (s) vemvzdálenost, rozsah (p) chuqvzdálený, daleko; být vzdálený, být daleko (s) Hopvzdalovat se, ustoupit (s) HeDvzdát se, podrobit se (s) jeghvzdechy, vyheknutí (p) yopwaHvzduchový uzávěr (p) HIchDalvzít pryč, dostat se pryč (s) leivzít, brát (s) tlhapvzorek (p) chovnatlhvzpoura (p) QuD

vzpurný, zatvrzelý; být vzpurný, být zatvrzelý (s) mulvzrůst, příjezd, přístup (p) naw'

vzrušený, rozrušený; být vzrušený, být rozrušený (s) Seyvztek, hněv (p) QeHvždy (př) reHwarp energie (p) plvghorwarp faktor (p) plvlobzabalit, zahalit (s) qatzabezpečení, posila, záloha, krytí (p) ngaqzabezpečovat, chránit (s) choqzabít (s) HoHzabránit, zakázat (s) botzabrat, činit si nárok na (teritorium) (s) DoQzáď lodi (p) 'o'záda (těla) (p) Dubzadní strana (ruky), hřbet (p) chapzadusit, uškrtit, dusit, škrtit (s) voQzahalit, zabalit (s) qatzahanben, zostuzen; být zahanben, být zostuzen (s) webzahodit (s) woD

Klingonský slovník 209záchod (p) puch

zachránit (s) toDzajímavý; být zajímavý (s) Dajzakázat, nedovolit (s) tuch

zakázat, zabránit (s) botzákladna (vojenská) (p) waw'zákon, právo (p) chutzaktivizovat, zapnout proud (s) rlHzáležitost, hmota (p) Hapzáloha, krytí, zabezpečení, posila (p) ngaqzamaskovat, skrýt (s) jechzamaskovat, skrýt (s) So'záměrně (př) chlchzamořit, nakazit (s) ngejzamýšlet, mínit (s) Hech

zanechaný, odložený; být zanechaný, být odložený (s) chůvzapáchat, vypouštět vůni, vonět (s) He'zaplatit za (s) DIIzaplnit, utiskovat, spěchat (s) qevzapnout proud, zaktivizovat (s) rlHzapomenout (s) Hjzapomenout, vynechat, opominout (s) nopzáporný úhel; být v záporném úhlu (s) taHzapřít, odmítnout, odepřít (s) temzarazit, usadit, pěstovat, zasadit (s) pochzároveň, přihodit se zároveň (s) quqzářit, hořet (s) wewzářit, svítit (s) bochzařízení na přijímaní a vysílání údajů (p) HablI'zařízení, nápad (p) janzasadit (ránu), spravovat (s) loHzasadit, zarazit, usadit, pěstovat (s) pochzastavit, přestat (s) mev

210 Marc Okrand

zastavit, udělat přestávku (s) yevzatopit (s) SoDzatvrzelý, vzpurný; být zatvrzelý, být vzpurný (s) mulzaútočit, nabít (s) yovzaútočit, udeřit (s) ghirzaútočit, útočit (s) HIvzávažná věc, něco důležitého (p) potlhzavést, představit (s) IIHzáviset na, spoléhat na (s) wuvzavraždit (s) chotzavršený, skončený; být završený, být skončený (s) rlnzavršit, dosáhnout (s) ta'zavřený; být zavřený (ne otevřený) (s) SoQzavřít (dveře) (s) SoQmoHzazlívat, mít vztek, nesnášet (s) qeHzáznam, rekord (p) tazaznamenat (s) qonzažít zemětřesení nebo otřes (s) Qomzbabělec (p) nuchzbožňovat, obdivovat (s) Ho'zbraň (p) nuHzbytek, usazenina (p) pughzbytky (gramatický termín) (p) chuvmeyzdravit, salutovat (s) vanzdravý; být zdravý (s) pivzdroj (p) Halzdroj (p) Supzdroj energie (p) rfflwl'zdroje (p) jozdržovat, bránit, vměšovat se (s) nISzdřímnout si, schrupnout si (s) Dumzelený, modrý, žlutý; být zelený, být modrý,být žlutý (s) SuD

Klingonský slovník 211země (p) puH

Země (p) tera'

země, terén (p) yavzemědělství (p) Satlhzemřít (s) Heghzeslábnout, ochabnout (s) pujmoHzesměšňovat, posmívat se (s) nuSzhoršit, horšit se (s) 'arghzískat, dostat (s) Suqzískat, uložit (informace v počítači) (s) naw'zítra (p) wa'leSzívat (s) Hobzjistit, uvědomit si (s) tlhojzkazit, nakazit, podplácet (s) qalmoHzkažený, úplatný; být zkažený, být úplatný (s) qalzkolabovat, bortit se (s) Dejzkontrolovat, ověřit (s) 'o\zkoumat, provádět výzkum (s) Qulzkoušet (s) nuDzkrátit, stříhat (vlasy) (s) chlpzkratka (p) qlghzkrotit, ovládnout (nepřítele) (s) Sevzkusit, pokusit se (s) nlDzlepšit (s) Dubzločin; spáchat zločin (p) HeSzloděj (p) nfflwl'zlom, pokles (seismický) (p) Seqzlý; být zlý (s) mlghzmást (s) mISmoHzmatení (p) mlS

zmatený, popletený; být zmatený, být popletený (s) mlSzměna (p) choHzměna, spínač (p) leQ

212 MarcOkrand

změnit, pozměnit (s) choHzmizet, rozpustit, rozpustit se (s) ngoSzmizet, ztratit se (s) ngabzmocnit se, ukořistit (s) jonzmrzlý; být zmrzlý (s) taDznámky života (p) ylnroHznámý, slavný; být známý, být slavný (s) noyznát, vědět (s) Sovznemožnit, zneškodnit (s) Qotlhzneškodnit, znemožnit (s) Qotlhzneužít (s) ghongzneužití (p) ghongznevažovat, nevšímat si (s) qlmHa'zničit, ničit (s) Qaw'zničit, způsobit zkázu lodi (s) puyzobrazit, ukázat (obraz) (s) cha'zóna, sektor (p) míchzoo (p) Huzornice, panenka (oka) (p) lurzostudit, stydět se (s) tuHmoHzostuzen, zahanben; být zostuzen, být zahanben (s) webzostuzený; být zostuzený (s) tuHzoufalý, nešťastný; být zoufalý, být nešťastný (s) Sotzpozdit, opozdit se (s) mimzpozorovat, objevit, najít (s) tu'zprostředkování, působení, agentura (p) tumzpůsobit zkázu lodi, zničit (s) puyzrada (p) 'urmangzrádce (p) maghwl'zradit (s) maghzraněný; být zraněný (s) rlQzranit (s) QIDzranit (s) rlQmoH

Klingonský slovník 213zrno, obilí (p) tir

zrušit (s) qllzrychlit, zrychlit se, urychlit (s) chungzřídit, sestavit (s) cher

ztratit se, zmizet (s) ngabzub (p) Ho'zúčastnit se, podílet se (s) jeSzuřit, bouřit, útočit (prudce) (s) jevzůstat (s) ratlhzvednout (s) woHzvednout, povýšit, vzbouřit (s) pepzveličovat, přehánět (s) lachzvěst, šeptanda, klevety, pomluvy (p) joS

zvíře (p) Ha'DIbaHzvítězit, přejet (s) ngepzvláštní, cizí; být zvláštní, být cizí (s) Hujzvláštní, výjimečný; být zvláštní, být výjimečný (s) le'zvolit, vybrat (s) wlvzvyk, obyčej (p) tlghzvýšit, zvýšit se (s) ghuržádat, ptát se (s) tlhobžaludek (p) burghžebrat, prosit (úpěnlivě) (s) qoy'žena (p) be'ženista, horník (p) tlhllwl'žíla, talent, styl, nálada (p) 'aDžít (s) ylnživot (p) ylnžízeň; mít žízeň (s) 'ojžlutý, zelený, modrý; být žlutý, zelený, modrý (s) SuDžně, úroda, sklizeň (p) yobžupan, šat, hábit, talár, róba (p) mopžupan, šaty (p) paHžvýkat, přemítat, mumlat (s) ylv

Klingonske předpony a přípony

1. Přípony podstatných jmen

Čísla označují typ přípony.

-chaj 4 jejich-Daj 4 jeho/její-Daq 5 lokativ-Du' 2 plurál (části těla)-Hey 3 zřejmý-Hom 1 zmenšovací-lij 4 tvůj-II' 4 tvůj (bytost schopná používat řeč)-maj 4 náš-ma' 4 náš (bytosti schopné používat řeč)-mey 2 plurál (všeobecný)-mo' 5 způsobený-na' 3 určitý-pu' 2 plurál (bytosti schopné používat řeč)-qoq 3 takzvaný-raj 4 váš (plurál)-ra' 4 váš (plurál) (bytosti schopné používat řeč)-vaD 5 pro, zamýšleno pro-vam 4 toto-vetlh 4 tamto-vo' 5 z-wlj 4 můj

Klingonský slovník_______________________________215

-wl' 4 můj (bytost schopná používat řeč)-'a' 1 zvětšovací-'e' 5 téma

2. Zájmenné předpony

0 on/ona/to (žádný předmět), on/ona/to-jemu/jeho/jí/ji/tomu/to/jim/je, oni (žádný předmět), oni -jim/je

bl- ty (žádný předmět)bo- vy (plurál) - jemu/jí/tomu/jim/jeho/ji/to/jeche- vy (plurál) - nám/náscho- ty - mne/miDa- ty -jeho/ji/to/je/jeho/ji/tomuDI- my-jim/jeDu- on/ona/to - tebe/toběgho- imperativ: ty - nám/nás, vy (plurál) - nám/násHI- imperativ: ty - mne/mi, vy (plurál) - mne/miji- já (žádný předmět)ju- ty - nám/nás11- on/ona/to - vám/vás (plurál), oni - vám/vás (plurál)lu- oni -jemu/jí/tomu/jeho/ji/toma- my (žádný předmět)mu- on/ona/to - mne/mi, oni - nám/násni- oni - tobě/tebenu- on/ona/to - nám/nás, oni - nám/náspe- imperativ: vy (plurál) (žádný předmět)pí- my - tebe/toběqa- já - tebe/toběre- my - vám/vás (plurál)Sa- já - vám/vás (plurál)Su- vy (plurál) (žádný předmět)

216 Marc Okrand

ti- imperativ, ty -jim/je, vy (plurál) -jim/jetu- vy (plurál) - mne/miví- já - jemu/jí/tomu/jim/jeho/ji/to/jewl- my-jemu/jí/tomu/jeho/ji/toyl- imperativ: ty (žádný předmět), ty -

jemu/jeho/jí/ji/tomu/to, vy (plurál)- jemu/jí/tomu/jeho/ji/to

3. Slovesné přípony

Čísla označují typ přípony; T znamená tulák.

-beH 2 připravený (týká se zařízení)-bej 6 určitě, nepochybně-be' T ne-bogh 9 který (označovač vztažné věty)-choH 3 změna-chugh 9 jestliže, pokud-chuq 1 jeden druhého, jeden druhému-chu' 6 jasně, perfektně-DI' 9 jakmile, když-Ha' T odčinit-laH 5 moci, být schopen-law' 6 zdá se, zřejmě-11' 7 v pokroku-lu' 5 neurčitý podmět-meH 9 pro (označovač vztažné věty)-moH 4 způsobit-neS 8 vyjadřující úctu-nIS 2 potřebovat-pa' 9 před-pu' 7 perfektum

___________________Klingonský slovník___________________217

-qang 2 přející si-qa' 3 opakovat, pokračovat-qu' T zdůrazňovací-Qo' T ne! nebude!-rup 2 připravený (týká se bytostí)-taH 7 pokračující-ta' 7 završený, dokončený-vlp 2 bát se, obávat se-vIS 9 zatímco-wl' 9 ten, kdo je, ten, kdo dělá, věc, která je, věc,

která dělá-'a' 9 tázací-'egh 1 sám sebe

4. Speciální číselné přípony

-DIch tvoří řadová čísla (první, druhý, atd.)-logh tvoří násobky (jednou, dvakrát, třikrát, atd.)

Klingonske předpony a přípony v českém abecedním pořádku

1. Přípony podstatných jmen

Čísla označují typ přípony.

jeho/její -Daj 4jejich -chaj 4lokativ -Daq 5můj -wlj 4můj (bytost schopná používat řeč) -wF 4náš -maj 4náš (bytosti schopné používat řeč) -ma' 4plurál (bytosti schopné používat řeč) -pu' 2plurál (části těla) -Du' 2plurál (všeobecný) -mey 2pro -vaD 5takzvaný -qoq 3tamto -vetlh 4téma -'e' 5toto -vam 4tvůj -»j 4tvůj (bytost schopná používat řeč) -ir 4určitý -na' 3váš (plurál) -raj 4

Klingonský slovník________________219 váš (plurál) (bytosti schopné používat řeč) -ra' 4

z -vo' 5zamýšleno pro, pro -vaD 5zmenšovací -Hom 1způsobený -mo' 5zřejmý -Hey 3zvětšovací -'a' 1

2. Zájmenné předpony

imperativ: ty-jemu/jeho/jí/ji/tomu/to yl-imperativ: ty-jim/je tl-imperativ: ty - mne/mi HI-imperativ: ty - nám/nás gho-imperativ: ty (žádný předmět) yl-imperativ: vy (plurál) -jemu/jí/tomu/jeho/ji/to yl-imperativ: vy (plurál) -jim/je tl-imperativ: vy (plurál) - mne/mi HI-imperativ: vy (plurál) - nám/nás gho-imperativ: vy (plurál) (žádný předmět) pe-já - jemu/jí/tomu/jím/jeho/ji/to/je vl-já - tebe/tobě qa-já - vám/vás (plurál) Sa-já (žádný předmět) jl-my - jemu/jí/tomu/jeho/ji/to wl-my - jim/je DI- my - tebe/tobě plíny - vám/vás (plurál) remy (žádný předmět) ma-on/ona/to - jemu/jeho/jí/ji/tomu/to/jim/je 0on/ona/to - mne/mi mu-on/ona/to - nám/nás nu-on/ona/to - tebe/tobě Du-

220 Marc Okrand

on/ona/to - vám/vás (plurál) 11-on/ona/to (žádný předmět) 0oni -jemu/jí/tomu/jeho/ji/to lu-oni - nám/nás mu-oni - nám/nás nu-oni - tobě/tebe nl-oni - vám/vás (plurál) 11-oni (žádný předmět), oni -jim/je 0ty -jeho/ji/to/je/jeho/ji/tomu Da-ty - mne/mi cho-ty - nám/nás ju-ty (žádný předmět) bl-vy (plurál) - jemu/jí/tomu/jim/jeho/ji/to/je bo-vy (plurál) - mne/mi tu-vy (plurál) - nám/nás che-vy (plurál) (žádný předmět) Su-

3. Slovesné přípony

Čísla označují typ přípony; T znamená tulák.

bát se -vlp 2být schopen -laH 5dokončený -ta' 7jakmile -DI' 9jasně -chu' 6jeden druhého -chuq 1jeden druhému -chuq 1jestliže -chugh 9když -DI' 9který (označovač vztažné věty) -bogh 9moci -laH 5

Klingonský slovník___________________221

ne -be' Tne! nebude! -Qo' Tnepochybně -bej 6neurčitý podmět -lu' 5obávat se -vlp 2odčinit -Ha' Topakovat -qa' 3perfektně -chu' 6perfektum -pu' 7pokračovat -qa' 3pokračující -taH 7pokud -chugh 9potřebovat -nIS 2pro (označovač vztažné věty) -meH 9před -pa' 9přející si -qang 2připravený (týká se bytostí) -rup 2připravený (týká se zařízení) -beH 2sám sebe -'egh 1tázací -'a' 9ten, kdo je, ten, kdo dělá -wl' 9určitě -bej 6v pokroku -11' 7věc, která je, věc, která dělá -wl' 9vyjadřující úctu -neS 8zatímco -vIS 9završený -ta' 7zdá se -law' 6zdůrazňovací -qu' Tzměna -choH 3způsobit -moH 4zřejmě -law' 6

222 Marc Okr and

4. Speciální číselné přípony

násobky (jednou, dvakrát, třikrát, atd.) -loghřadová čísla (první, druhý, atd.) -DIch

Dodatek

Vybraný seznam užitečných klingonských výrazů

Pro ty, kteří se chtějí pokusit mluvit klingonsky, aniž by četli popis gramatiky a detailní pravidla výslovnosti tohoto jazyka, je ke každému výrazu připojen zápis přibližné výslovnosti. Všechny hlásky je možné vyslovovat jako v češtině, pouze gh je měkčí ch, avšak výraznější a zvučnější.

Ve víceslabičných slovech jsou přízvučné slabiky napsány velkými písmeny. Každý, kdo se bude řídit zde uvedenou při-bližnou výslovností, bez prostudování správné klingonské vý-slovnosti popsané v první kapitole tohoto slovníku, by si měl uvědomit, že bude hovořit se silným pozemským přizvu kem.

ČESKY KLINGONSKY PŘIBLIŽNÁ VÝSLOVNOST

Ano. Hlja' nebo HISlaH chi-DŽA,nebo chiš-LACH

Ne. ghobe' gho-BEDodělal jsem to! pltlh pitiSkončil jsem!No! Aha! Tak! toH tochJak se to stalo? chay' čajCo se děje?Nerozumím. jlyajbe' dži-YADŽ-beNestarám se. jISaHbe' dži-ŠACH-beNení problém! qay'be' kaj-BE

224 Marc OkrandČESKY KLINGONSKY PŘIBLIŽNÁ

VÝSLOVNOST

Hovoříš klingonsky? tlhlngan Hol TLIngan chol

Dajatlh'a' da-džatl-ANeumím mluvit tlhlngan Hol TLIngan cholklingonsky. vIjatlhlaHbe' vi-DŽATL-lach-BEKde je dobrá nuqDaq 'oH Qe' NUK-dak och kcherestaurace? QaQ'e' KCHAKCH-eKde je koupelna? nuqDaq'oH NUK-dak och

puchpa"e' puč-PA-eKolik nám nln 'ar wlghaj nin ar wi-GHADŽzbývá paliva?Neudělám to! Qo' kchoNeprovedu!Nakrmte ho! ylje' ji-DŽEMáš pravdu. bllugh bi-LUGHVyrušuji tě? qaSuj'a' ka-šudž-ATo není má chyba. plch vlghajbe' pič vi-ghadž-BEMůj chronometr tlhaqwlj TLAK-widžse zastavil. chu'Ha'lu'pu' ču-CHA-lu-puMotor se přehřívá. tujqu'choH QuQ tudž-KU-čoch

kchukchKde mi mohou nuqDaq waqwlj NUK-dak WAK-widžvyčistit boty? vIlamHa'choHmoH vi-lam-CHA-čoch-

mochBude to bolet? 'oy"a' oj-APřeneste mne HIjol chi-DŽOLna palubu.Aktivujte jol ylchu' džol ji-ČUtransportní paprsek.Vzdej se, nebo zemři! bljeghbe'chugh bi-džegh-BE-čugh

vaj blHegh vadž bi-CHEGHSetkáme se v koktej- tachDaq maghom TAČ-dak ma-GHOMlovem salónku.Tvůj nos je lesklý. boch ghlchraj boč GHIČ-radž

Klingonský slovník 225

ČESKY

Vždy důvěřuj svým instinktům. Tady jsou Klingoni.

Neřfkej mu/jí!Pojď sem!Jdi do vězení.Zobrazte ho.To je nešťastné.Rozumím.Úspěch!Bude se na tebevzpomínat se ctí.Zvíře!Tady se nic neděje.

Rozumíš?Tvá loď je pramicena odpadky.Bolí mne hlava.Pospěš si!Velmi dobře!Co chceš? (pozdrav)OK. V pořádku.Kdy bude vodateplá?Je tohle sedadloobsazené?Nemohu najítsvůj komunikátor.Tato helmice ti padne

KLINGONSKÝ

Duj tlvoqtaH

naDev tlhlnganpu'tu'lu'yIja'Qo' jHIghoSbIghHa'Daq ylghoSylHotlhDo'Ha'

jiyajQapla'batlh Daqawlu'taH

Ha'DIbaHnaDev qaS wanl'ramqu'yaj'a'veQDuj 'oHDujllj'e'jIwuQtughmajQa'nuqneíllu' nebo luqghorgh tujchoHpu'blQquSDaq ba'lu"a'

Qumwťwlj vItu'laHbe' . DuTHchoHmoHmlvvam

PŘIBLIŽNÁ VÝSLOVNOST

dudž ty-VOK-tach

na-DEV tlingan-PUTU-lui-dža-KCHOchi-GHOŠbigh-CHA-dak ji-GHOŠji-CHOTLdo-CHAdži-JADŽkchap-LAbati da-KAU-lu-tach

CHA-di-bachna-DEV kaš wa-NIram-KUjadž-Avekch-DUDŽ ochDUDŽ-lidž-Edži-WUKCHtughmaj-KCHAnuk-NEHlu nebo lukghorgh TUDŽ-čoch-pubikchKUS-dak BA-lu-a

kchum-WI-widž vi-TU-lach-BE du-ICH-čoch-moch MlV-vam

Marc OkrandČESKY KLINGONSKY PŘIBLIŽNÁ

VÝSLOVNOST

Potřebuješ odpočinek.

blleSnIS bi-LEŠ-niš

Zaplať nyní! DaH ylDIl dach ji-DILBěhem jedné noci může běžící muž proříznout čtyři tisíce hrdel.

qaStaHvIS wa' ram loS SaD Hugh SIjlaH qetbogh loD

KAŠ-tach-viš wa ram loš šad chugh ŠIDŽ-lach KET-bogh lod

Pomsta je jídlo, které je nejlepší servírovat za studena

bortaSblr jablu'DF reH QaQqu' nay'

bor-TAŠbirDŽAB-lu-DI rech kchakch-KUnaj

Kolik za to chceš? Dochvetlh DIlmeH DOČ-vetl DIL-mechHuch 'ar DaneH chuč ar da-NECH

Jsem ztracen. jIHtaHbogh naDev vISovbe'

DŽICH-tach-bogh na-DEV vi-šov-BE

Tohle nemohu jíst. Dochvetlh vISoplaHbe'

DOČ-vetl vi-ŠOP-lach-BE

Tohle nemohu pít. Dochvetlh vltlhutlhlaHbe'

DOČ-vetl vi-TLUTL-lach-BE

Jdi pryč! naDevvo' ylghoS na-dev-VO ji-GHOŠCo s tím mám dělat? chay' Dochvam vilo' čaj DOČ-vam vi-LO(tj. Jak to použiji?)Co s tím mám dělat? (tj. Kam to dám?)

nuqDaq Dochvam vllan

NUK-dak DOČ-vam vi-LAN

Nikdy jsem ho/ji předtím neviděl.

not vlleghpu' not vi-LEGH-pu

Já to neudělal. vlta'pu'be' vi-TA-pu-BEJá tam nebyl. pa' jIHpu'be' pa DŽICH-pu-BE

Vypadáš strašně, (tj. Vypadáš nezdravě.)

blpIvHalaw' bi-piv-CHA-lau

Vypadáš strašně.(tj. Jsi velmi ošklivý.)

blmoHqu' bi-moch-KU

Ty lžeš. blnep bi-NEP

226

_______________________Klingonsky slovník_______________________227

ČESKY KLINGONSKY PŘIBLIŽNÁVÝSLOVNOST

Buď zticha! yltamchoH ji-TAM-čoch(tj. ztiš se!)Buď zticha! yljatlhQo' ji-džatl-KCHO(tj. Nemluv!)Zmlkni! bljatlh 'e' ylmev bi-DŽATL e ji-MEV(tj. Přestaň mluvit!)Kde spím? nuqDaq jIQong NUK-dak dži-KCHONGKouše to? chop'a' čop-APřečteš si můj ghltlh vlghltlhta' ghitl vi-GHITL-ta-rukopis? bogh DalaD'a' bogh da-lad-AKde máte čokoládu? nuqDaq yuch Dapol NUK-dak juč da-POL

Doplněk

Úvod k doplňku

Původním záměrem pro vydání tohoto slovníku nikdy nebylo obsáhnout kompletní popis klingonskeho jazyka, ale pouze nastínit některé důležitější gramatické rysy a podat re-prezentativní vzorek slovní zásoby. Od původního vydání sluvníku studium jazyka pokračovalo a bylo objeveno mnoho nového. Z mnoha důvodů, včetně důvodů politických a hospodářské recese, která v současnosti zasáhla většinu odvětví tohoto oboru, se bohužel ztížily podmínky pro získání fondů na výzkum, což zpomalilo dokončení analýzy klingonskeho jazyka. Práce na mnoha hodnotných projektech ustrnula, včetně práce na Klingonské encyklopedii a Romulan-ské chrestomatii. Přesto se podařilo sesbírat o klingonštině dostatek nových informací, takže se zdá, že zveřejnění doplňku k tomuto slovníku je přínosem.

V doplňku používáme stejný systém číslování kapitol jako v hlavní části slovníku, takže je možné snadno odkazovat na příslušné kapitoly. Autor by rád ještě jednou poděkoval Radě federace pro vědecký výzkum za podporu při realizaci tohoto projektu, a, což je mnohem důležitější, rád by přiznal zásluhu těm, kteří toto úsilí doopravdy umožnili: rostoucímu počtu Klingonů, kteří s námi ostatními dychtivě sdílejí svůj jazyk a kulturu. taHjaj boq.

Klingonský slovník_______________________________229

3. PODSTATNÁ JMÉNA

3.3.1. Typ 1: Přípony podstatných jmen: Zvětšovací / zmenšovací

-oy obliba, náklonnost

Jde o nepravidelně používanou, přesto velmi zajímavou příponu podstatných jmen. Je velice neobvyklá, protože jako jediná nezačíná souhláskou, ale samohláskou. (Ačkoli nee-xistují žádné příklady, předpokládá se, že pokud podstatné jméno vzácně končí samohláskou, tak se před tuto příponu vloží apostrof '.) Tato přípona se obvykle pojí s podstatným jménem, které se vztahuje k příbuznému (matka, otec, apod.), ale mohla by stát i za podstatným jménem označujícím zvíře, obzvláště domácího mazlíčka, a znamená, že má mluvčí zvláštní náklonnost k jedinci, kterého použité podstatné jméno označuje. Vřele doporučujeme, aby se nerodilí mluvčí vyhnuli používání této přípony, leda by věděli, kam tím míří.

vav otec vavoy taťkabe'nl' sestra be'nI'oy sestřička

4. SLOVESA

4.2.6. Typ 6: Slovesné přípony: Kvalifikace

-ba' zřejmě

Tuto příponu mluvčí použije, když se domnívá, že by jeho či její tvrzení mělo být posluchači zřejmé. V tomto vyjádření

230 Marc Okrand

však stále zůstává prostor pro pochyby, přípona nevyjadřuje tak silné přesvědčení jako -bej určité.

nepwl' Daba' on/ona zřejmě lže (nepwl' lhář, Da chovat se jako)

4.2.9. Typ 9: Slovesné přípony: Syntaktické označníky

-mo' protože

Přípona -mo' je identická s příponou podstatného jména typu 5 -mo' a má stejný význam z důvodu, protože, kvůli.

blqanmo' protože jsi starý (qan být starý) Heghpu'mo' yaS protože důstojník zemřel (Hegh zemřít, yaS důstojník)

-jaj kéž by, ať

Použitím této přípony mluvčí vyjádří svou touhu nebo přání, aby se v budoucnosti něco stalo. Zároveň s touto příponou se nikdy nepoužívá přípona typu 7 pro vid. Přípona -jaj se často překládá slovy nechť, kéž, ať a je obzvláště užitečná při proklínání nebo přípitku.

jaghpu'H' Daghljjaj kéž vystrašíš nepřátele (jaghpiťlF tví nepřátelé, ghlj vystrašit, vyděsit)

tlhonchaj chlljaj ať pozbudou své nozdry (tlhonchaj jejich nozdry, chll ztratit)

-ghach tvůrce podstatných jmen

___________________Klingonský slovník ___________________231

V klingonštině je mnoho podstatných jmen a sloves, která jsou formou identická (např. ghong zneužití, zneužít). Není zná-mo, zda je možné použít všechna slovesa jako podstatná jména, ale je jisté, že slovesa končící příponou (jako -Ha' odčinit, anulovat v lobHa' neposlouchat) podstatnými jmény nikdy být nemohou. Podstatné jméno z takového slovesa vytvoříme pou-žitím přípony typu 9 -ghach. Srovnejte následující příklady:

lo' použití (p) (lo' použít) lo'laHghach hodnota (lo'laH být cenný) lo'laHbe'ghach bezcennost (lo'laHbe' být bezcenný)

naD chvála (p) (naD chválit, schválit) naDHa'ghach neschválení (naDHa' neschválit) naDqa'ghach doporučení (naDqa' znovu chválit)

5. DALŠÍ DRUHY SLOV

5.4. Příslovečná určení

Seznam příslovečných určení v původním slovníku může být rozšířen o následující výrazy:

ghaytan pravděpodobnéjaS odlišněnlteb sám, jednající sám, na vlastní pěstpe'vll násilím, silouSlbl' okamžitě

Dřívější předpoklad, že příslovečná určení stojí vždy pouze na začátku vět, se nyní ukazuje jako ne zcela přesný. Pro podrobnější rozbor prostudujte kapitolu 6.7.

232 Marc Okrand

Do této kategorie spadá kromě slova neH {pouze) i přes své zvláštní chování ještě slovo jay':

jay' intenzivně

Toto slovo nejenže zintenzivní vše, co bylo řečeno, ale navíc promění celou větu v nadávku. Jako jediné příslovečné určení stojí jay' vždy na konci věty.

qaStaH nuq jay' Co se #$*@ děje? (qaStaH děje se to, nuq co?)

mích 'elpu' jay' Pronikli do #$%@ sektoru! (mích sektor, 'elpu' pronikli do toho)

5.5. Zvolání

Jak se ukazuje, nadávání je mezi Klingony vytříbeným umě-ním. Existuje mnohem více nadávek, než ony tři zmíněné v předchozím vydání tohoto slovníku. Není vždy zcela jasné, jak nadávky použít. Některé jsou bezpochyby přídomkové (používané při oslovení jménem), zatímco jiné lze zřejmě použít univerzálnějším způsobem. Níže uvádíme několik dal-ších nadávek.

Přídomky Všeobecná nadávkapetaQ vatoDSaH ghay'cha'taHqeq baQa'ylntagh Hu'teghQovpatlh

___________________Klingonský slovník________________233

Nadávka va je vlastně zkrácenou podobou slova Qu-'vatlh. Nezapomínejte, že hrubou nadávkou je i příslovečné určení jay' (kapitola 5.4.).

6. VĚTNÁ SKLADBA

6.4. Otázky

Disjunktivní otázky (končící dotazem „správně?" nebo „není to tak?") se tvoří použitím slovesa qar být přesný a příponou -'a' pro otázku. Toto spojení stojí buď za slovesem, nebo až na konci věty. Obě následující věty jsou správné:

De' Sov qar'a' HoDDe' Sov HoD qar'a' Kapitán informaci zná, je to tak?(De' informace, Sov on/ona to ví, HoD kapitán)

6.7. Umístění příslovečných elementů

Dříve se předpokládalo, že všechna příslovečná určení (kromě neH pouze) stojí vždy na začátku věty. Často to tak bývá. Podstatná je však skutečnost, že příslovečné určení stojí před konstrukcí předmět - sloveso - podstatné jméno. Může se tedy stát, že se před příslovečným určením nachází výraz jiného typu. Nejčastěji jde o výraz pro vyjádření času (slovo nebo věta ánes, v šest hodin, atd.).

DaHjaj nom Soppu' Dnes jedli rychle. (DaHjaj dnes, nom rychle, Soppu' oni jedli)

234 Marc Okrand

Přílovečné určení může ve skutečnosti stát za předmětem (ale stále na místě před slovesem), pokud je předmět označen příponou podstatného jména -'e' jako hlavní téma (viz kapitolu 3.3.5.).

Haqwl"e' DaH ylSam Najdi doktora teď!(Haqwl' doktor, chirurg, DaH ted, nyní, ylSam najdi ho/ji!)

6.8. Nepřímé předměty

Zatímco předmět slovesa je příjemcem děje, nepřímý předmět má z děje užitek. V klingonske větě se nepřímý předmět nachází před předmětem a má příponu podstatného jména typu 5 -vaD pro, zamýšlený pro. Přípona může být připojena buď k podstatnému jménu, nebo k zájmenu.

yaSvaD taj nobpu' qama' Vězeň dal důstojníkovi nůž. (yaS důstojník, taj nůž, nobpu' dal, qama' vězeň)

chaHvaD Soj qem yaS Důstojník jim přináší jídlo. (chaH oni, Soj jídlo, qem přinést, yaS důstojník)

Klingonsko-česky 2

bagh svázat (s)beQ plochý; být plochý (s)betleH typ ruční zbraně (p)bij potrestat (s)bij trest (p)blreQtagh bregití plíce (živočich + jídlo) (p)boQ pomoc (p)chab koláč, zákusek, knedlík (p)chll ztratit, založit (s)chov ohodnotit (s)cho' následnost, posloupnost (p)cho' následovat, být nástupcem (po autoritě) (s)chuS'ugh druh hudebního nástroje (p)chu'wl' spoušť (zbraně) (p)Da jednat jako (s)DaHjaj dnes (p)Daj testovat neprůkazně (s)Daq místo, lokalita (p)Dargh čaj (p)Degh medaile, odznak, insignie (p)DI smetí, sutiny, trosky (p)DoD značka (v souřadnicích) (p)DungluQ poledne (p)Duy'a' velvyslanec (p)ghaytan pravděpodobně (př)ghew brouk, breberka, veš (p)

236 Marc Okrand

ghe"or podsvětí, peklo (kam jdou zostuzení) (p)ghoch sledovat, vystopovat (s)ghojmoq chůva, sestra, vychovatelka (p)ghuv odvedenec, nováček (p)Haqtaj skalpel (p)Haqwl' chirurg, doktor (p)Ha'DIbaH maso, zvíře (p)Hegh smrt (p)Hergh Qaywl' injekční stříkačka (p)Herghwl' injekční stříkačka (p)HIj dopravit, přepravit zboží (s)HoH zabíjení (p)jaS odlišně, rozdílně (př)jatlh říci (s)jay' intenzivně (urážka) (př)ja'chuq nástupnický rituál (starobylý) (p)jech převlek, maska, kostým (p)jey cestovní plán, trasa (p)jIH monitorovat, sledovat (s)jogh kvadrant (p)juHqo' domovský svět (p)lagh prapor, praporečník (p)lagh rozdělat, roztrousit (s)latlh dodatečný, další (p)la'quv Nejvyšší velitel (p)la"a' velitel, velící důstojník (p)len přestávka, pauza (p)leSSov zaměřovač, obezřetnost (p)llngwl' generátor (p)lo' použití (p)lupDujHom raketoplán (p)lurgh směr, souřadnice (vesmírné) (p)mangHom kadet (p)

Klingonský slovník 237

matlh věrný, loajální; být věrný, být loajální (s)mej odejít, odletět (s)meqba' legální postup, typ (něčeho) (p)mlw procedura, proces (p)morgh protestovat (s)mun vměšovat se, zasáhnout (s)muvmoH rekrutovat (s)muvtay počátek (p)nab plán, procedura (p)naD chválit, schválit (s)naD chvála, doporučení (p)naDHa' nechválit, neschválit (s)naDHa'ghach neschválení (p)naH ovoce, zelenina (p)naQ plný/ celý; být plný, být celý (s)naQ berla, hůl, rákoska, vrchní velení (p)nargh utéct, uprchnout (s)nejwl' sonda, průzkum (p)nenghep Věk dospělosti (p)nentay Rituál dosažení dospělosti (p)nlmbuS wej Nimbus III (p)nIS přerušit, překážet (s)nlteb sám, jednající sám (př)nltlhpach nehet (na ruce) (p)noH válka (p)notlh zastaralý, nemoderní; být zastaralý,

být nemoderní (s)nuHmey arzenál, skladiště zbraní (p)nuqjatlh co jsi říkal? he? cože? (zvol)ngeHbej kosmos, vesmír (p)ngoch taktika, politika (p)pach dráp, spár (p)patlh hodnost (vojenská, vládní) (p)

238__________________Marc Okrand _____________________

peHghep Věk započtení (konec nedospělosti) (p)peQ magnetismus (p)peQ chem magnetické pole (p)pe'vll násilím, silou (př)pln'a' mistr, pán (p)plpyuS pipius (živočich + jídlo) (p)plw vůně, pach (p)pop odměna (p)potlh důležitý; být důležitý (s)qaD výzva (p)qaD vyzvat (s)qagh had, červ (jako jídlo) (p)qaq vhodnější; být vhodnější (s)qar přesný, správný; být přesný, být správný (s)qawHaq databanky (jednotné číslo) (p)qel zvážit, vzít v úvahu (s)qlt možný; být možný (s)qo' svět, říše (p)qughDuj křižník (p)qumwl' vladař, správce, velitel (p)qutluch typ ruční zbraně (p)quv čest (p)quv poctěný, ctěný; být poctěný, být ctěný (s)quvmoH ctít (s)QaH pomoc (p)Qang kancléř (p)QI'tomer Khitomer (p)QI'tu' Ráj (p)Qol přenést (paprskem) pryč (s)Qo' ne, nesouhlasím (zvol)Qo'noS Kronos (p)ra'ghomquv Velitelství (p)rl' pozdravit, pocházet z (s)

___________________Klingonský slovník___________________239

rI'Se' pozdravná frekvence (p)ro'qegh'Iwchab rokegský krvavý koláč (jídlo) (p)ruch pokročit, jít vpřed, udělat to (s)rura' pente' Rura Penthe (p)ruStay Rituál spojenectví (p)Sam lokalizovat, hledat a najít (s)Slbl' okamžitě (př)Sogh poručík (p)Soj jídlo (p)Sonchly Rituál smrti (pro vůdce) (p)Sov znalost (p)SuD hazardovat, riskovat, zkusit štěstí (s)Sugh uvést do úřadu, dosadit (s)Suvwl' bojovník, válečník (p)tagh plíce (p)tagh začít proces, zahájit (s)taH pokračovat, vydržet, vytrvat (s)targh targ (zvíře + jídlo) (p)tay ceremonie, rituál (p)tob prokázat, přesvědčivě otestovat (s)toD záchrana (p)toDuj kuráž, odvaha (p)toQDuj Dravec (loď) (p)totlh velitelská loď, komodor (p)toy'wI"a' otrok (p)tlham gravitace (p)tlhlj omluvit se (s)tlhllHal důl (p)tlhlngan HubbeqKlingonské obranné síly (p)tlhob žádat, prosit (s)tího' ohodnocení, vděčnost (p)tího' děkovat (s)vaj válečník, bojovník (p)

240 Marc Okrandvan salutování, projev úcty (p)

van'a' odměna (p)vaq vysmívat se, předstírat, oklamat (s)vaS hala, shromažďovací sál (p)vaS'a' Velká hala (p)veH tln Velká bariéra (p)veqlargh ďábel, démon, Fek'lhr (p)verengan Fereng (p)veSDuj válečná loď (p)vID útočný, agresivní; být útočný,

být agresivní (s)vIH hýbat se, pohybovat se (s)vit pravda (p)Ví' přesná střelba, střelecké mistrovství (p)weQ svíčka (p)woj radiace (p)woj choHwI' reaktor (p)wuq rozhodnout o (s)yagh organismus (p)yaH pryč; být vzatý pryč (s)yejquv Vysoká rada (p)'aH výzbroj, výstroj (p)'aj admirál (p)'ech brigádní generál (p)'evnagh subprostor (p)'oD rozhodovat, posuzovat, vyjednávat (s)'otlh foton (p)'oy'naQ obušek, důtky (p)'ur zradit (s)'urwl' zrádce (p)

i

Česko-klingonsky 2

admirál (p) 'ajagresivní, útočný; být agresivní, být útočný (s) vIDarzenál, skladiště zbraní (p) nuHmeybreberka, veš, brouk (p) ghewberla, hůl, rákoska, vrchní velení (p) naQbojovník, válečník (p) Suvwl'bojovník, válečník (p) vajbregití plíce (živočich + jídlo) (p) blreQtaghbrigádní generál (p) 'echbrouk, breberka, veš (p) ghewcelý, plný; být celý, být plný (s) naQceremonie, rituál (p) taycestovní plán, trasa (p) jeyco jsi říkal? he? cože? (zvol) nuqjatlhcože? co jsi říkal? he? (zvol) nuqjatlhctěný, poctěný; být ctěný, být poctěný (s) quvctít (s) quvmoH&j (p) Darghčerv, had (jako jídlo) (p) qaghčest (p) quvdábel, démon, Feklhr (p) veqlarghdalší, dodatečný (p) latlhdatabanky (jednotné číslo) (p) qawHaqděkovat (s) tlho'démon, dábel, Fek'Ihr (p) veqlarghdnes (p) DaHjaj

242 Marc Okrand

dodatečný, další (p) latlhdoktor, chirurg (p) Haqwl'domovský svět (p) juHqo'doporučení, chvála (p) naDdopravit, přepravit zboží (s) HIjdosadit, uvést do úřadu (s) Sughdráp, spár (p) pachDravec (loď) (p) toQDujdruh hudebního nástroje (p) chuS'ughdůl (p) tlhllHaldůležitý; být důležitý (s) potlhdůtky, obušek (p) 'oy'naQFek'lhr, ďábel, démon (p) veqlarghFereng (p) verenganfoton (p) 'otlhgenerátor (p) llngwl'gravitace (p) tlhamhad, červ (jako jídlo) (p) qaghhala, shromažďovací sál (p) vaShazardovat, riskovat, zkusit štěstí (s) SuDhe? cože? co jsi říkal? (zvol) nuqjatlhhledat a najít, lokalizovat (s) Samhodnost (vojenská, vládní) (p) patlhhůl, rákoska, vrchní velení, berla (p) naQhýbat se, pohybovat se (s) vIHchirurg (p) HaqwFchůva, sestra, vychovatelka (p) ghojmoqchvála, doporučení (p) naDchválit, schválit (s) naDinjekční stříkačka (p) Hergh QaywFinjekční stříkačka (p) HerghwFinsignie, medaile, odznak (p) Deghintenzivně (urážka) (př) jay'

Klingonský slovník 243jednající sám, sám (př) nlteb

jednat jako (s) Dajídlo (p) Sojjít vpřed, udělat to, pokročit (s) ruch

kadet (p) mangHomkancléř (p) QangKhitomer (p) QI'tomerKlingonské obranné síly (p) tlhlngan Hubbeqknedlík, koláč, zákusek (p) chabkoláč, zákusek, knedlík (p) chabkomodor, velitelská loď (p) totlhkosmos, vesmír (p) ngeHbejkostým, převlek, maska (p) jechKronos (p) Qo'noSkřižník (p) qughDujkuráž, odvaha (p) toDujkvadrant (p) joghlegální postup, typ (něčeho) (p) meqba'loajální, věrný; být loajální, být věrný (s) matlhlokalita, místo (p) Daqlokalizovat, hledat a najít (s) Sammagnetické pole (p) peQ chemmagnetismus (p) peQmaska, kostým, převlek (p) jechmaso, zvíře (p) Ha'DIbaHmedaile, odznak, insignie (p) Deghmísto, lokalita (p) Daqmistr, pán (p) pln'a'monitorovat, sledovat (s) JIHmožný; být možný (s) qltnásilím, silou (př) pe'vllnáslednost, posloupnost (p) cho'následovat, být nástupcem (po autoritě) (s cho'

244 Marc Okrandnástupnický rituál (starobylý) (p) ja'chuq

ne, nesouhlasím (zvol) Qo'nehet (na ruce) (p) nltlhpachnechválit, neschválit (s) naDHa'Nejvyšší velitel (p) la'quvnemoderní, zastaralý; být nemoderní, být zastaralý (s) notlhneschválení (p) naDHa'ghachneschválit, nechválit (s) naDHa'nesouhlasím, ne (zvol) Qo'Nimbus III (p) nimbu S wejnováček, odvedenec(p) ghuvobezřetnost, zaměřovač (p) leSSovobušek, důtky (p) 'oy'naQodejít, odletět (s) mejodletět, odejít (s) mejodlišně, rozdílně (př) jaSodměna (p) popodměna (p) van'a'odvaha, kuráž (p) toDujodvedenec, nováček (p) ghuvodznak, insignie, medaile (p) Deghohodnocení, vděčnost (p) tího'ohodnotit (s) chovokamžitě (př) SIbl'oklamat, vysmívat se, předstírat (s) vaqomluvit se (s) tlhljorganismus (p) yaghotrok (p) toy'wI"a'ovoce, zelenina (p) naHpach, vůně (p) plwpán, mistr (p) pln'a'pauza, přestávka (p) lenpeklo, podsvětí (kam jdou zostuzení) (p) ghe"or

Klingonský slovník 245pipius (živočich + jídlo) (p) plpyuS

plán, procedura (p) nabplíce (p) taghplný, celý; být plný, být celý (s) naQ

plochý; být plochý (s) beQpoctěný; být poctěný (s) quvpočátek (p) muvtaypodsvětí, peklo (kam jdou zostuzení) (p) ghe"orpohybovat se, hýbat se (s) vIHpocházet z, pozdravit (s) rl'pokračovat, vydržet, vytrvat (s) taHpokročit, jít vpřed, udělat to (s) ruchpoledne (p) DungluQpolitika, taktika (p) ngochpomoc (p) boQpomoc (p) QaHporučík (p) Soghposloupnost, následnost (p) cho'posuzovat, vyjednávat, rozhodovat (s) 'oDpotrestat (s) bijpoužití (p) lo'pozdravit, pocházet z (s) rl'pozdravná frekvence (p) rI'Se'prapor, praporečník (p) laghpraporečník, prapor (p) laghpravda (p) vitpravděpodobně (př) ghaytanprocedura, plán (p) nabprocedura, proces (p) mlwproces, procedura (p) mlwprojev úcty, salutování (p) vanprokázat, přesvědčivě otestovat (s) tobprosit, žádat (s) tlhob

246 Marc Okrand

protestovat (s) morghprůzkum, sonda (p) nejwl'pryč; být vzítý pryč (s) yaHpředstírat, oklamat, vysmívat se (s) vaqpřekážet, přerušit (s) nISpřenést (paprskem) pryč (s) Qolpřepravit zboží, dopravit (s) HIjpřerušit, překážet (s) nISpřesná střelba, střelecké mistrovství (p) ví'

přesný, správný; být přesný, být správný (s) qarpřestávka, pauza (p) lenpřesvědčivě otestovat, prokázat (s) tobpřevlek, maska, kostým (p) jechradiace (p) wojRáj (p) QI'tu'raketoplán (p) lupDujHomrákoska, vrchní velení, berla, hůl (p) naQreaktor (p) woj choHwI'rekrutovat (s) muvmoHriskovat, zkusit štěstí, hazardovat (s) SuDRituál dosažení dospělosti (p) nentayRituál smrti (pro vůdce) (p) SonchlyRituál spojenectví (p) ruStayrituál, ceremonie (p) tayrokegský krvavý koláč (jídlo) (p) ro'qegh'Iwchabrozdělat, roztrousit (s) laghrozdílně, odlišně (př) jaSrozhodnout o (s) wuqrozhodovat, posuzovat, vyjednávat (s) 'oDroztrousit, rozdělat (s) laghRura Penthe (p) rura' pente'říci (s) jatlhsalutování, projev úcty (p) van

Klingonský slovník 247sám, jednající sám (př) nlteb

sestra, vychovatelka, chůva (p) ghojmoq

shromaždbvací sál, hala (p) vaSschválit, chválit (s) naDsilou, násilím (př) pe'vllskalpel (p) Haqtajskladiště zbraní, arzenál (p) nuHmeysledovat, monitorovat (s) JIHsledovat, vystopovat (s) ghochsměr, souřadnice (vesmírné) (p) lurghsmetí, sutiny, trosky (p) DIsmrt (p) Heghsonda, průzkum (p) nejwl'souřadnice (vesmírné), směr (p) lurghspár, dráp (p) pachspoušť (zbraně) (p) chu'wl'správce, velitel, vladař (p) qumwl'správný, přesný; být správný, být přesný (s) qarstřelecké mistrovství, přesná střelba (p) ví'subprostor (p) 'evnaghsutiny, trosky, smetí (p) DIsvázat (s) baghsvět, říše (p) qo'svíčka (p) weQtaktika, politika (p) ngochtarg (zvíře + jídlo) (p) targhtestovat neprůkazně (s) Dajtrasa, cestovní plán (p) jeytrest (p) bijtrosky, smetí, sutiny (p) DItyp (něčeho), legální postup (p) meqba'typ ruční zbraně (p) betleHtyp ruční zbraně (p) qutluch

248 Marc Okrand

udělat to, pokročit, jít vpřed (s) ruchuprchnout, utéct (s) narghutéct, uprchnout (s) narghútočný, agresivní; být útočný, být agresivní (s) vIDuvést do úřadu, dosadit (s) Sughválečná loď (p) veSDujválečník, bojovník (p) Suvwl'válečník, bojovník (p) vajválka (p) noHvděčnost, ohodnocení (p) tího'Věk dospělosti (p) nenghepVěk započtení (konec nedospělosti) (p) peHghepvelící důstojník, velitel (p) la"a'velitel, velící důstojník (p) la"a'velitel, vladař, správce (p) qumwl'velitelská loď, komodor (p) totlhVelitelství (p) ra'ghomquvVelká bariéra (p) veH tlnVelká hala (p) vaS'a'velvyslanec (p) Duy'a'věrný, loajální; být věrný, být loajální (s) matlhvesmír, kosmos (p) ngeHbejveš, brouk, breberka (p) ghewvhodnější; být vhodnější (s) qaqvladař, správce, velitel (p) qumwl'vměšovat se, zasáhnout (s) munvrchní velení, berla, hůl, rákoska (p) naQvůně, pach (p) plwvydržet, vytrvat, pokračovat (s) taHvychovatelka, chůva, sestra (p) ghojmoqvyjednávat, rozhodovat, posuzovat (s) 'oDvysmívat se, předstírat, oklamat (s) vaqVysoká rada (p) yejquv

___________________Klingonský slovník___________________249

vystopovat, sledovat (s) ghochvýstroj, výzbroj (p) 'aHvytrvat, pokračovat, vydržet (s) taHvýzbroj, výstroj (p) 'aHvýzva (p) qaDvyzvat (s) qaDvzít v úvahu, zvážit (s) qelzabíjení (p) HoHzačít proces, zahájit (s) taghzahájit, začít proces (s) taghzáchrana (p) toDzákusek, knedlík, koláč (p) chabzaložit, ztratit (s) chllzaměřovač, obezřetnost (p) IeSSovzasáhnout, vměšovat se (s) munzastaralý, nemoderní; být zastaralý, být nemoderní (s) notlhzelenina, ovoce (p) naHzkusit štěstí, hazardovat, riskovat (s) SuDznačka (v souřadnicích) (p) DoDznalost (p) Sovzrádce (p) 'urwl'zradit (s) 'urztratit, založit (s) chllzvážit, vzít úvahu (s) qelzvíře, maso (p) Ha'DIbaHžádat, prosit (s) tlhob

Klingonská slova mimo Klingonský slovník

Seznam následujících slov není součástí originálního Klin-gonského slovníku. Ve snaze o poskytnutí co nejkompletnějšího seznamu klingonských slov požádalo nakladatelství Triton Klingonský jazykový institut o svolení přetisknout seznam kanonických slov, která se po vydání slovníku objevila v některé z dalších učebnic klingonštiny, jako jsou Klingonská konverzace, Ovláánete klingonštinu: osvojte si jazyk válečníků, Klingonská cesta: průvodce válečníka. Zdrojem dalších slov byl HolQeD (čtvrtletník Klingonského jazykového institutu), Star Trek: Klingon (CD-ROM), veS QonoS (informační bulletin) a slova, která zazněla na třetí výroční konferenci qep'a' wej-Dlch, které se zúčastnil i Marc Okrand. Pouze slova pocházející z těchto zaručených zdrojů s doložitelným původem jsou akceptována jako kanonická klingonština a mohou se používat při komunikaci. Kromě tohoto seznamu, který je neustále aktualizován na stránkách Klingonského jazykového institutu, existuje ještě jeden zdroj nových klingonských slov, kniha Klingonština pro galaktického cestovatele, tato slova však nejsou součástí následujícího přehledu. Seznam z důvodu ucelenosti textu neobsahuje odkazy na původ jednotlivých slov, zájemce proto odkazujeme na stránky www.kli.org. kde se mohou dozvědět více a kde naleznou i množství dalších cenných informací a odkazů ke klingonskému jazyku a kultuře.

Klingonsko-česky 3

bachHa'baghneQbaHjanbaQa'batlhbebbe'etorbe'joy'bertlhambetleH bey'blQblQSIpblQSIp 'ughbFrel tlharghDujM'reSbIS'ubbobo'Deghboqboqboqboq'eghboqHa'boqHa"eghborghelbutlh

chybovat, udělat chybu (s)lžíce (p)raketomet, odpalovací zařízení (p)všeobecná nadávka (zvol)poctěný, se ctí (př)střecha (p)B'Etor -jedna z Durasových sester (jm)ritualizovane mučení prováděné ženami (p)konec (opery, hry, řeči) (p)předvedení zbraně betleH (p)voda (symbol slabosti a opovržení) (p)vodík (p)izotop těžkého vodíku (p)špeh třídy B'rel (p)začátek (opery, hry, řeči) (p)dno (vnitřek) (p)pírko, chochol (přílby) (p)pták (všeobecný výraz) (p)aliance, spojenectví, koalice (p)spojit se, utvořit alianci (s)sčítat (mat) (s)násobit (mat) (s)odečítat (mat) (s)dělit (mat) (s)velmi malý pták s chutnými vejci (p)špína za nehty (ctnost) (p)

252 Marc Okrand

cha'blp pták pohybující se velmi rychle (p)cha'DIch druhý, pobočník (p)cha'Do' pták, o jehož druhu se moc neví (p)chaDvay' Hertz (frekvence) (p)chán východním směrem, oblast na východ (p)cha'naS malý pták, který vyhrabává brouky

na jídlo (p)chang'eng pár (p)cha'par pták známý svou písní (p)cha'qu' pták, který hlasitě opakovaně křičí (p)chaS vrchol vycházkové nebo ceremoniální hole

(P)cheb jednotka hmotnosti (přibližně 2,25 kg) (p)cheb'a' jednotka hmotnosti (přibližně 21 kg) (p)chegh vrátit (do) (s)chen tvořit, rovnat se (mat) (s)chevwl' tlhoy' teritoriální zeď (např. Berlínská zeď) (p)chob chodba (p)chob'a' hlavní chodba (p)choq chránit, zabezpečovat (s)choQ paluba (na lodi) (p)chuq'a' velký rozsah, velký dostřel (p)DaH bitevní postavení, vojenské oddíly,

řada, skupina (p)Da'nal pták charakteristický nevyzpytatelným

chováním (p)Dav naklonit se na stranu (o letadle) (s)Da'vl' pták charakteristický nevyzpytatelným

chováním (p)Der odchýlit se od směru (o letadle) (s)Din volný vchod bez dveří (do tunelu,

chodby)(p)Diví' federace, organizace, unie, liga, asociace (p)

Klingonský slovník_______________________________253

Dol bytost, celek (p)Doq 'ej wovbe' hnědý; být hnědý (s)Dor konec (o čase) (p)Dugh ostražitý, opatrný; být ostražitý,

být opatrný (s)Duran lung DIr kůže z duranské ještěrky (singulár) (p)DuraS Duras (jm)ghal žárlit, závidět (s)ghang ukončit předčasně (s)ghangwF horizont (p)ghawran Gowron (jm)ghay'cha' všeobecná nadávka (zvol)ghaytanHa' nepravděpodobně (př)gheb roh (hudební nástroj) (p)gher formulovat, sestavit, dát dohromady (s)ghllaSnoS Glasnosť - dávné politické hnutí (p)ghlq pak, poté (př)ghltlh označit (s)ghltlhwl' jehla, rydlo, pisátko, ukazatel (p)ghobchuq Bratři bojují proti sobě (slavná socha)

loDnFpu' (jm)ghogh HablI' telefon (p)ghochwl' souhvězdí „Stopař" (p)ghojmeH taj chlapcův nůž (p)ghou" ryba (všeobecný výraz) (p)ghubDaQ prvorozené dítě (p)ghuy' klingonská kletba, proklatě (zvol)ghuy'cha' klingonská kletba (zvol)Heghba' rituální sebevražda (p)Hoch každý (před sg.), všichni, všechno (před pl.)

(P)HolQeD zpravodaj Klingonského jazykového

institutu (p)

254 Marc Okrand

Hom použít druhý prst na noze (s)Homwl' druhý prst na noze (p)Hong boq impulzní rakety (p)chuyDaHHongghor impulzní motor (p)HoS choHwI' překladatel (p)HuH žluč (p)HuchQeD ekonomie, ekonomika (slang) (p)Hu'tegh všeobecná nadávka (zvol)Hutvagh příliš mnoho lidí nebo věcí naráz

na jednom místě (p)jaghla' nepřátelský velitel (p)jaj den (od rozbřesku do rozbřesku) (p)jajlo' Qa' zvíře (ne pták) dělající za úsvitu rámus

jako kohout (p)jajvam dnes (p)janluq plqarD kapitán Jean-Luc Picard (jm)HoDje' krmit (někoho jiného), obohatit (ducha) (s)jer náhle se pohnout vpřed nebo vzad

(o letadle) (s)jim pohnout se za letu nahoru nebo dolů

(o letadle) (s)jolpat přepravní systém (p)jorneb hlavice s náloží (torpéda) (p)jornub hlavice s náloží (torpéda) (p)juch šířka; mít šířku (s)laq třepotat se jako křídla ptáka

(ne jako vlajka) (s)IIH začít píseň (s)lir noční pták (p)lo' law' užitečnost (předchází podst. jm.) (p)logh prostor, vesmír (p)

Klingonský slovník 255

logh boq'egh logh boqHa"egh loghqam

lollollolchu'lolchu'taHlolmoHloltaHlorlorbe'lorloDIotlhmoq

lurSa'maghmaQmlghmarmaramarwl'matlhma'veq

me' megh'an

mellota'me'nalmeqba'

mevyap

fráze při násobení (mat) (s)fráze při dělení (mat) (s)jednotka vzdálenosti(přibližně 1,25 světelného roku) (p)pozice; být ve výšce, v pozici, v postoji (s)speciální pozice v bojovém umění (p)výška; být ve správné výšce (o letadle) (s)udržovat správnou výšku (o letadle) (s)manévrovat (letadlo) do výšky (s)udržovat výšku (o letadle) (s)bratranec, sestřenice, neteř, synovec (p)sestřenice, neteř (p)bratranec, synovec (p)pták, který se vrhá za potravou do vody,ale neumí plavat (p)Lursa (jm)zradit, prozradit (s)temné znamení, znamení blížícího se zla (p)použít palec u nohy (s)Mara - Kangova žena (jm)palec u nohy (p)Maltz (jm)ceremoniální nůž pro rituál„Mauk To'Vor" (p)teta, matčina sestra (p)libovolný ze dvou konců (lana, tyče),protějšek 'er'In (p)Melota -jméno z klingonské opery (jm)teta, žena matčina bratra (p)typ legálního procesu, část, kdy jsouslyšeny důkazy (p)přestat, už dost (zvol)

256 Marc OkrandmlStaq sochař, který vytvořil Kruhy krvavé přísahy

(jm)motlh normální, standardní; být normální,

být standardní (s)muj mýlit se (s)mu'qaD veS válčení nadávkami (kdo řekne nejhorší) (p)naDqa'ghach doporučení(p)naHjej bodlák, pcháč obecný (p)naHnagh pecka (ovoce) (p)nan použít čtvrtý prst na noze (s)nanwl' čtvrtý prst na noze (p)natlh vysušit, vypít, vyčerpat (s)natlIS poslední položka v seznamu (p)nav HablI' fax (přístroj) (p)neb zobák, zobec (p)neSlo' malé zrcadlo (p)nltebHa' společně, dohromady (př)notqa' velký černý pták (ne tak obrovský

jako qa'rol) (p)nuH bey' Pýcha zbraní (p)nga'chuq sex; provádět sex (s)ngech údolí (rýha mezi ženskými ňadry) (p)nglj hulvátský, neukázněný; být hulvátský,

být neukázněný (s)ngop talíře, mísy (na jedení) (p)ngoqDe' zašifrovaná zpráva (p)ngugh tehdy (př)ngun bidlo, vyvýšené místo (kam si sedá pták) (p)ngun přistát na stromě (pták) (s)nguSDI' motor (p)pa- komnata, komora (p)pá' beb strop místnosti v nejvyšším podlaží (p)pa' reD vnitřní strana vnější zdi (p)

Klingonský slovník_______________________________257

pach dráp, pařát, spár (p)parblng středně velký pták s křiklavým vybarvením

(P)pegh tajný; být tajný (s)peghmey přísloví o mlčenlivosti a utajení (p)

vlttlheghper klasifikovat, zjistit, specifikovat (s)petaQ přídomek, nadávka (zvol)pln tlhoy' teritoriální zeď (např. Berlínská zeď) (p)pIrmuS dno (vnějšek) (p)plvchem warp pole (p)plvlob warp faktor (p)po Ha'DIbaH knižní výraz pro 'uSgheb nebo

jajlo' Qa' v operách a hrách (p)puq chonnaQ vidlička, alternativa (p)puqnl' vnuk, vnučka (p)puqnFbe' vnučka(p)puqnfloD vnuk (p)qab tvář (symbol identity) (p)qaj vznášet se, vyletět (s)qa'meH náhrada, výměna (p)qa'meH přísloví o omluvě pro znovuzískání cti (p)vlttlhegh

qan použít (namířit) malíček(gesto znamenající „jsi starý") (s)

qanraD pták známý svou písní (p)qanwl' malíček (na ruce) (p)qarghan Kargan (jm)qa'rl' konec (tunelu, chodby, cesty, mostu) (p)qa'rol pták (velice velký, větší než notqa') (p)qaryoq pták schopný napodobit řeč

(plurál s -pu' i -mey) (p)

258 Marc Okrand

qaryoq'a' pták schopný napodobit řeč, větší nežqaryoq (p)

qa'vaQ qa'vak (tradiční hra), manévr„honit obruč" (p)

qay použít prostředník (s)qaywl' prostředník (na ruce) (p)qen v současnosti, před nedávném (př)qeng Kang (jm)qew použít prsteník (s)qewwl' prsteník (na ruce) (p)qeylIS Kahless (jm)qeylIS mlnDu' Oči Kahlesse (hra hádanek s kostkou,

hlavní cena punč) (p)qlrq Kirk (jm)qughDo úsporná rychlost (p)qul tuq Dům (rodina, rod) ohně (jméno opery) (p)qung otvor v hudebním nástroji (p)qutluch typ ruční zbraně (p)quv bey' ukázka cti (p)Qa'Hom zvíře (ne pták) jako Qa', ale menší

(ráno nerámusí) (p)Qaj typ zvířete s hnědými pysky (p)Qaj wuS rur fráze pro označení hnědě zbarveného

předmětu (s)Qap vyhrát (soutěž) (s)Qapchu' vyhrát (soutěž) na celé čáře (s)Qay' použít malíček na noze (s)Qay'wl' malíček na noze (p)QI'lop dovolená (p)Qln hrot kopí, ostrý konec tužky či jiného

předmětu tvaru bodce (p)Qln pup čepel s jedním ostrým hrotem (p)Qln vagh čepel s více hroty (p)

Klingonský slovník 259

QFyaH velice silná nadávka (p)QongDaqDaq v posteli (p)Qovpatlh přídomek, nadávka (zvol)Qoy slyšet, naslouchat (s)Qulpa' výzkumná laboratoř (p)Qum komunikace, komunikační technologie (p)Qun bůh, nadpřirozená bytost (p)Qutlh podporovat (s)Qu'vatlh nadávka (při extrémní zuřivosti) (zvol)rach posílit, zpevnit (s)rachwF sestra, chůva (p)rav'eq strop (p)raw' vodní pták s barevným opeřením (p)reD vnější zeď (p)ret minulé časové období (minulost) (p)rll hrát (na žestě) (s)rll použít palec (často o dítěti) (s)rllwF palec (často dětský) (p)ron udělat výkrut (o letadle, jedno křídlo

jde nahoru, druhé dolů) (s)roS použít třetí prst na noze (s)roSwI' třetí prst na noze (p)rutlh kolo, kruh, cyklus (p)Sa'Hut zadek, zadní část, hýždě (p)Saq přistát na souši (pták) (s)Saqjan přistávací výstroj (p)Say'qu'moH sterilizovat (s)Segh rasa (typ, sorta, třída) (p)Sen použít palec (o dospělém) (s)SenwF palec (nejčastěji dospělý) (p)SenwF rllwF je každý (idiom) (p)Sila' velké zrcadlo (větší než neSlo') (p)Slq použít ukazovák (na ruce) (s)

260 Marc Okrand

Slqwl' ukazovák (p)Soq získat (s)SoSbor deska s obvody počítače (p)SoSboťa' hlavní jádro (reaktoru) (p)tagha' nakonec, konečně (př)taHqeq přídomek, nadávka (zvol)tajvaj úhel (mat) (p)tal dělo, dělostřelectvo (p)tangqa' zvíře připomínající pozemského býka (p)targh tlq srdce targa (jídlo) (p)tatlh vrátit (něco) (s)tennuS strýc, otcův bratr (p)tennuSnal strýc, manžel otcovy sestry (p)tepqengwl' přesun nákladu (p)tey' bratranec, sestřenice, neteř, synovec (p)tey'be' sestřenice, neteř (p)tey'loD bratranec, synovec (p)tl'ang T'Ong (jméno lodi) (jm)tlng jihozápadním směrem, oblast na jihozápad

(P)tlq srdce (p)toDDuj záchranná loď (p)toDSaH přídomek, nadávka (na někoho,

s kým nemám dobrý vztah) (zvol)toQ zvíře podobné pozemskému dravci

(pták) (p)tor klopit (letadlo se nahne přídí nahoru

nebo dolů), kleknout (osoba) (s)torgh Torg (jm)tugh pospěš si! (zvol)tuj muvwl' termošev, tepelné sešití (p)tuqnlgh člen něčího domu (rodu) (p)

Klingonský slovník 261

tlqnagh lemDu' kopyta z Tknaga (jídlo, vždy v množnémčísle) (p)

tlhach miťmey žargon, slang, hatmatilka (p)tlhlng yoS Oblast Kling (jm)tlho'ren jednotka objemu (přibližně 1/4 litru) (p)tíhot přistát na vodě (pták) (s)tlhoy příliš mnoho, nadměrně (př)tlhoy' zeď, vnitřní zeď, vnitřní strana vnější zdi,

teritoriální zeď (p)tlhoy'SaS strop / podlaha mezi podlažími (p)va všeobecná nadávka (p)vaD pružný, flexibilní; být pružný,

být flexibilní (s)valQIS Valkris (jm)van ukončit (událost, cestu, operu, píseň) (s)vay' někdo, něco, kdokoli, cokoli (p)vegh projít, procházet (dveřmi, tunelem) (s)venťeq pták živící se červy, z nichž se připravuje

qagh (p)verengan ferengijský pes (klasická nadávka) (p)

Ha'DIbaHvID'Ir přepážka, příčka (p)vIUnHoD pták schopný napodobit řeč

(plurál s -pu' i -mey) (p)vln bratranec, sestřenice, neteř, synovec (p)vlnoVa' qurgh zrno(a) finova (p)vlnpu' skupina obsahující tey' a/nebo lor (pl.) (p)vlq bitva, bojová akce (abstraktní) (p)vltHay' test pravdy (p)wab hluk, zvuk (p)waQ měsíce odteď (p)waqboch pták s velmi dlouhým zobákem (p)wen měsíce v minulosti (p)

262 Marc Okrand

wom zobat (používá se pro popis jedeníi útočení zobákem) (s)

wo'rIv Worf (p)wovmoHwI' světlo (lampy) (p)yaS cha'DIch druhý důstojník (p)yaS wa'DIch první důstojník (p)yatqap šedý (občas bílý)pták schopný bez zastávky dlouho cestovat (p)yem hřešit (s)yer teritorium, panství, pole působnosti (p)yergho zeď města (p)ylntagh přídomek, nadávka (zvol)yor vrchol, nejvyšší bod (vnějšek) (p)yo'SeH yaHnlv Operační velitelství (p, zřejmě i jm)yuQjIjDIvI' Spojená federace planet (jm)yur vzdálený bratranec, sestřenice,

neteř, synovec (p)yuvtlhe' víko, uzávěr, poklop (p)'ab široký, vysoký; mít šířku, mít výšku (s)'aqroS nejvyšší / nejnižší úroveň stropu, stolu (p)'aqtu' Aktuh (jméno z opery) (jm)'arlogh kolikrát? (o)'eDSeHcha přistávací / startovací pomocné rakety (p)'e'mam teta, sestra otce (p)'e'nal někdo, kdo se přiženil do rodiny (p)'entepray' Enterprise (jm)'eťln libovolný ze dvou konců (lana, tyče),

protějšek meglťan (p)'ev severozápadním směrem, oblast

na severozápad (p)'Iq příliš mnoho, moc; být příliš mnoho,

být příliš moc (p)'IrneH strýc, matčin bratr (p)

Klingonský slovník 263

'IrneHnal strýc, manžel matčiny sestry (p)'Iw 'Ip ghomey Kruhy krvavé přísahy, známou sochu

vytvořil mlStaq (jm)'och trubice, vodovod (p)'o'megh konec (písně) (p)'or pilotovat, ovládat (letadlo) (s)'orwl' pilot, ten, kdo ovládá letadlo (p)'uD Haqtaj laserový skalpel (p)'uD'a' laser (p)'uSgheb hlučné zvíře rámusící za úsvitu jako

kohout (ale pronikavěji) (p)

Česko-klingonsky 3

Aktuh (jméno z opery) (jm) 'aqtu'aliance, spojenectví, koalice (p) boqalternativa, vidlička (p) puq chonnaQasociace, federace, organizace, unie, liga (p) Diví'B'Etor - jedna z Durasových sester (jm) be'etorbidlo, vyvýšené místo (kam si sedá pták) (p) ngunbitevní postavení, vojenské oddíly, řada, skupina (p) DaHbitva, bojová akce (abstraktní) (p) vlqbodlák, pcháč obecný (p) naHjejbojová akce, bitva (abstraktní) (p) vlqbratranec, sestřenice, neteř, synovec (p) lorbratranec, sestřenice, neteř, synovec (p) tey'bratranec, sestřenice, neteř, synovec (p) vlnbratranec, synovec (p) lorloDbratranec, synovec (p) teyloDBratři bojují proti sobě (slavná socha) (jm)

ghobchuq loDnI'pu'bůh, nadpřirozená bytost (p) Qunbytost, celek (p) Dolcelek, bytost (p) Dolceremoniální nůž pro rituál „Mauk To'Vor" (p) ma'veqcokoli, kdokoli, něco, někdo (p) vay'cyklus, kolo, kruh (p) rutlhčepel s jedním ostrým hrotem (p) Qlnpup čepel s více hroty (p) Qln vaghčlen něčího domu (rodu) (p) tuqnlgh

Klingonský slovník 265

čtvrtý prst na noze (p) nanwFdát dohromady, formulovat, sestavit (s) gherdělit (mat) (s) boqHa"eghdělo, dělostřelectvo (p) taldělostřelectvo, dělo (p) talden (od rozbřesku do rozbřesku) (p) jajdeska s obvody počítače (p) SoSbordnes (p) jajvamdno (vnějšek) (p) plrmuSdno (vnitřek) (p) bIS'ubdohromady, společně (př) nltebHa'doporučení (p) naDqa'ghachdovolená (p) QFlopdráp, pařát, spár (p) pachdruhý důstojník (p) yaS cha'DIchdruhý prst na noze (p) Homwl'druhý, pobočník (p) cha'DIchDům (rodina, rod) ohně (jméno opery) (p) qul tuqDuras (jm) DuraSekonomie, ekonomika (slang) (p) HuchQeDekonomika, ekonomie (slang) (p) HuchQeDEnterprise (jm) 'entepray'fax (přístroj) (p) nav HablI'federace, organizace, unie, liga, asociace (p) Diví'ferengijský pes (klasická nadávka) (p) verengan Ha'DIbaHflexibilní, pružný; být flexibilní, být pružný (s) vaDformulovat, sestavit, dát dohromady (s) gherfráze pro označení hnědě zbarveného předmětu (s)

Qaj wuS rurfráze při dělení (mat) (s) logh boqHa"eghfráze při násobení (mat) (s) logh boq'eghGlasnosť - dávné politické hnutí (p) ghllaSnoSGowron (jm) ghawran

266 Marc Okrand

hatmatilka, žargon, slang (p) tlhach miťmeyHertz (frekvence) (p) chaDvay'hlavice s náloží (torpéda) (p) jornebhlavice s náloží (torpéda) (p) jornubhlavní chodba (p) chob'a'hlavní jádro (reaktoru) (p) SoSbor'a'hlučné zvíře rámusící za úsvitu jako kohout

(ale pronikavěji) (p) 'uSghebhluk, zvuk (p) wabhnědý; být hnědý (s) Doq 'ej wovbe'horizont (p) ghangwl'hrát (na žestě) (s) rllhrot kopí, ostrý konec tužky či jiného předmětu

tvaru bodce (p) Qlnhřešit (s) yemhulvátský, neukázněný; být hulvátský,být neukázněný (s) nglj

hýždě, zadek, zadní část (p) Sa'Hutchlapcův nůž (p) ghojmeH tajchodba (p) chobchochol (přílby), pírko (p) bochránit, zabezpečovat (s) choqchůva, sestra (p) rachwl'chybovat, udělat chybu (s) bachHa'impulzní motor (p) Hongghorimpulzní rakety (p) Hong boq chuyDaHizotop těžkého vodíku (p) blQSIp 'ughjednotka hmotnosti (přibližně 2,25 kg) (p) chebjednotka objemu (přibližně 1/4 litru) (p) tlho'renjednotka hmotnosti (přibližně 21 kg) (p) cheb'a'jednotka vzdálenosti (přibližně 1,25 světelného roku) (p)

loghqamjehla, rydlo, pisátko, ukazatel (p) ghltlhwl'

Klingonský slovník_______________________________267

jihozápadním směrem, oblast na jihozápad (p) tlngKahless (jm) qeylISKang (jm) qengkapitán Jean-Luc Picard (jm) janluq plqarD HoDKargan (jm) qarghankaždý (idiom) (p) Senwl' rllwFje každý (před sg.), všichni, všechno (před pl.) (p) Hochkdokoli, cokoli, někdo, něco (p) vay'Kirk (jm) qlrqklasifikovat, zjistit, specifikovat (s) perkleknout (osoba), klopit (letadlo se nahne přídí

nahoru nebo dolů) (s) torklingonská kletba (zvol) ghuy'cha'klingonská kletba, proklatě (zvol) ghuy'klopit (letadlo se nahne přídí nahoru nebo dolů),

kleknout (osoba) (s) torknižní výraz pro 'uSgheb nebo jajlo' Qa' v operách

a hrách (p) po Ha'DIbaHkoalice, aliance, spojenectví (p) boqkolikrát? (o) 'arloghkolo, kruh, cyklus (p) rutlhkomnata, komora (p) pa'komora, komnata (p) pa'komunikace, komunikační technologie (p) Qumkomunikační technologie, komunikace (p) Qumkonec (o čase) (p) Dorkonec (opery, hry, řeči) (p) bertlhamkonec (písně) (p) 'o'meghkonec (tunelu, chodby, cesty, mostu) (p) qa'rl'konečně, nakonec (př) tagha'kopyta z Tknaga (jídlo, vždy v množném čísle) (p)

tlqnagh lemDu'krmit (někoho jiného), obohatit (ducha) (s) je'

268 Marc Okrand

kruh, cyklus, kolo (p) rutlhKruhy krvavé přísahy, známou sochu vytvořil mlStaq (jm)

'Iw 'Ip ghomeykůže z duranské ještěrky (singulár) (p) Duranlung DIr laser (p) 'uD'a'laserový skalpel (p) 'uD Haqtajlibovolný ze dvou konců (lana, tyče), protějšek 'er'In (p)

megh'an libovolný ze dvou konců (lana, tyče), protějšek megh'an

(p) 'er'Inliga, asociace, federace, organizace, unie (p) Diví'Lursa (jm) lurSa'lžíce (p) baghneQmalíček (na ruce) (p) qanwl'malíček u nohy (p) Qay'wl'Maltz (jm) matlhmanévr „honit obruč", qa'vak (tradiční hra) (p) qa'vaQmanévrovat (letadlo) do výšky (s) lolmoHMara - Kangova žena (jm) maraMelota -jméno z klingonské opery (jm) mellota'měsíce odteď (p) waQměsíce v minulosti (p) wenminulé časové období (minulost) (p) retmísy, talíře (najedení) (p) ngopmotor (p) nguSDFmýlit se (s) mujnadávka (při extrémní zuřivosti) (zvol) Qu'vatlhnadávka, přídomek (na někoho, s kým nemám dobrývztah) (zvol) toDSaH

nadávka, přídomek (zvol) ylntaghnadávka, přídomek (zvol) petaQnadávka, přídomek (zvol) Qovpatlhnadávka, přídomek (zvol) taHqeq

Klingonský slovník 269

nadměrně, příliš mnoho (př) tlhoynadpřirozená bytost, bůh (p) Qunnáhle se pohnout vpřed nebo vzad (o letadle) (s) jernáhrada, výměna (p) qa'meHnaklonit se na stranu (o letadle) (s) Davnakonec, konečně (př) tagha'naslouchat, slyšet (s) Qoynásobit (mat) (s) boq'eghněco, někdo, cokoli, kdokoli (p) vay'nejnižší / nejvyšší úroveň stropu, stolu (p) 'aqroSnejvyšší / nejnižší úroveň stropu, stolu (p) 'aqroSnejvyšší bod, vrchol (vnějšek) (p) yorněkdo, kdo se přiženil do rodiny (p) 'e'nalněkdo, něco, kdokoli, cokoli (p) vay'nepravděpodobně (př) ghaytanHa'nepřátelský velitel (p) jaghla'neteř, sestřenice (p) tey'be'neteř, synovec, bratranec, sestřenice (p) tey'neteř, synovec, bratranec, sestřenice (p) vlnneteř, synovec, sestřenice, bratranec (p) lorneukázněný, hulvátský; být neukázněný,

být hulvátský (s) ngljnoční pták (p) lirnormální, standardní; být normální, být standardní (s) motlhOblast Kling (jm) tlhlng yoSoblast na jihozápad, jihozápadním směrem (p) tlngoblast na severozápad, severozápadním směrem (p) 'evoblast na východ, východním směrem (p) chánobohatit (ducha), krmit (někoho jiného) (s) je'Oči Kahlesse (hra hádanek s kostkou, hlavní cena punč) (p)

qeylIS mlnDu'odečítat (mat) (s) boqHa'odchýlit se od směru (o letadle) (s) Der

270 Marc Okrand

odpalovací zařízení, raketomet (p) baHjanopatrný, ostražitý; být opatrný, být ostražitý (s) DughOperační velitelství (p, zřejmě i jm) yo'SeH yaHnlvorganizace, unie, liga, asociace, federace (p) Diví'ostražitý, opatrný; být ostražitý, být opatrný (s) Dughostrý konec tužky či jiného předmětu tvaru bodce,

hrot kopí (p) Qlnotvor v hudebním nástroji (p) qungovládat, pilotovat (letadlo) (s) 'oroznačit (s) ghltlhpak, poté (př) ghlqpalec (často dětský) (p) rllwl'palec (nejčastěji dospělý) (p) Senwl'palec u nohy (p) marwl'paluba (na lodi) (p) choQpanství, pole působnosti, teritorium (p) yerpár (p) chang'engpařát, spár, dráp (p) pachpecka (ovoce) (p) • naHnaghpcháč obecný, bodlák (p) naHjejpilot, ten kdo ovládá letadlo (p) 'orwl'pilotovat, ovládat (letadlo) (s) 'orpisátko, ukazatel, jehla, rydlo (p) ghltlhwl'pobočník, druhý (p) cha'DIchpoctěný, se ctí (př) batlhpodlaha / strop mezi podlažími (p) tlhoy' SaSpodporovat (s) Qutlhpohnout se za letu nahoru nebo dolů (o letadle) (s) jimpoklop, víko, uzávěr (p) yuvtlhe'pole působnosti, teritorium, panství (p) yerposílit, zpevnit (s) rachposlední položka v seznamu (p) natlISpospěš si! (zvol) tugh

___________________Klingonský slovník___________________271

poté, pak (př) ghlqpoužít (namířit) malíček (gesto znamenající „jsi starý") (s)

qanpoužít čtvrtý prst na noze (s) nanpoužít druhý prst na noze (s) Hompoužít malíček na noze (s) Qay'použít palec (často o dítěti) (s) rllpoužít palec (o dospělém) (s) Senpoužít prostředník (s) qaypoužít prsteník (s) qewpoužít třetí prst na noze (s) roSpoužít ukazovák (na ruce) (s) Slqpoužít palec u nohy (s) marpozice; být ve výšce, v pozici, v postoji (s) lolprocházet, projít (dveřmi, tunelem) (s) veghprojít, procházet (dveřmi, tunelem) (s) veghproklatě, klingonská kletba (zvol) ghuy'prostor, vesmír (p) loghprostředník (na ruce) (p) qaywl'prozradit, zradit (s) maghprsteník (na ruce) (p) qewwl'pružný, flexibilní; být pružný, být flexibilní (s) vaDprvní důstojník (p) yaS wa'DIchprvorozené dítě (p) ghubDaQpřed nedávném, v současnosti (př) qenpředvedení zbraně betleH (p) betleH bey'překladatel (p) HoS choHwfpřepážka, příčka (p) vID'Irpřepravní systém (p) jolpatpřestat, už dost (zvol) mevyappřesun nákladu (p) tepqengwl'příčka, přepážka (p) vID'Ir

272 Marc Okrand

přídomek, nadávka (na někoho, s kým nemám dobrý vztah)(zvol) toDSaH

přídomek, nadávka (zvol) ylntaghpřídomek, nadávka (zvol) petaQpřídomek, nadávka (zvol) Qovpatlhpřídomek, nadávka (zvol) taHqeqpříliš mnoho lidí nebo věcí naráz na jednom místě (p)

Hutvaghpříliš mnoho, nadměrně (př) tlhoypříliš mnoho; být příliš mnoho, být příliš moc (p) 'Iqpříliš moc; být příliš moc, být příliš mnoho (p) Iqpřísloví o mlčenlivosti a utajení (p) peghmey vlttlheghpřísloví o omluvě pro znovuzískání cti (p)

qa'meH vlttlheghpřistát na souši (pták) (s) Saqpřistát na stromě (pták) (s) ngunpřistát na vodě (pták) (s) tíhotpřistávací / startovací pomocné rakety (p) 'eDSeHchapřistávací výstroj (p) Saqjanpták (malý), který vyhrabává brouky na jídlo (p) cha'naS pták (středně velký) s křiklavým vybarvením (p) parbing pták (šedý, občas bílý) schopný bez zastávky dlouho

cestovat (p) yatqappták (velice velký) (p) qa'rolpták (velký černý, ale ne tak obrovský jako qa'rol)

(p) notqa'pták (velmi malý) s chutnými vejci (p) borghelpták (všeobecný výraz) (p) bo'Deghpták charakteristický nevyzpytatelným chováním (p)

Da'nal pták charakteristický nevyzpytatelným chováním (p)

Da'vFpták pohybující se velmi rychle (p) cha'blp

Klingonský slovník_______________________________273

pták s velmi dlouhým zobákem (p) waqbochpták schopný napodobit řeč (plurál s -pu' i -mey)

(P) qaryoqpták schopný napodobit řeč, větší než qaryoq (p) qaryoq'a'pták schopný napodobit řeč (plurál s -pu' i -mey) (p)

vIUnHoDpták známý svou písní (p) cha'parpták známý svou písní (p) qanraDpták živící se červy, z nichž se připravuje qagh (p) venťeqpták, který hlasitě opakovaně křičí (p) cha'qu'pták, který se vrhá za potravou do vody, ale neumí

plavat (p) lotlhmoqpták, o jehož druhu se moc neví (p) cha'Do'Pýcha zbraní (p) nuH bey'qa'vak (tradiční hra), manévr „honit obruč" (p) qa'vaQraketomet, odpalovací zařízení (p) baHjanrasa (typ, sorta, třída) (p) Seghritualizované mučení prováděné ženami (p) be'joy'rituální sebevražda (p) Heghba'roh (hudební nástroj) (p) ghebrovnat se (mat), tvořit (s) chenryba (všeobecný výraz) (p) ghotl'rydlo, pisátko, ukazatel, jehla (p) ghltlhwFřada, skupina, bitevní postavení, vojenské oddíly (p) DaHsčítat (mat) (s) boqse ctí, poctěný (př) batlhsestavit, dát dohromady, formulovat (s) ghersestra, chůva (p) rachwFsestřenice, bratranec, neteř, synovec (p) lorsestřenice, bratranec, neteř, synovec (p) tey'sestřenice, bratranec, neteř, synovec (p) vlnsestřenice, neteř (p) lorbe'sestřenice, neteř (p) tey'be'

274 Marc Okr and

severozápadním směrem, oblast na severozápad (p) 'evsex; provádět sex (s) nga'chuqskupina obsahující tey' a/nebo lor (pl.) (p) vlnpu'skupina, řada, bitevní postavení, vojenské oddíly (p) DaHslang, hatmatilka, žargon (p) tlhach mu'meyslyšet, naslouchat (s) Qoysochař, který vytvořil Kruhy krvavé přísahy (jm) mlStaqsouhvězdí „Stopař" (p) ghochwl'spár, dráp, pařát (p) pachspeciální pozice v bojovém umění (p) lolspecifikovat, klasifikovat, zjistit (s) perSpojená federace planet (jm) yuQjIjDIvI'spojenectví, koalice, aliance (p) boqspojit se, utvořit alianci (s) boqspolečně, dohromady (př) nltebHa'srdce (p) tlqsrdce targa (jídlo) (p) targh tlqstandartní, normální; být standartní, být normální

(s) motlhstartovací / přistávací pomocné rakety (p) 'eDSeHchasterilizovat (s) Say'qu'moHstrop (p) rav'eqstrop / podlaha mezi podlažími (p) tlhoy' SaSstrop místnosti v nejvyšším podlaží (p) pa' bebstrýc, matčin bratr (p) 'IrneHstrýc, manžel matčiny sestry (p) 'IrneHnalstrýc, manžel otcovy sestry (p) tennuSnalstrýc, otcův bratr (p) tennuSstřecha (p) bebsvětlo (lampy) (p) wovmoHwI'synovec, bratranec (p) tey'loDsynovec, neteř, bratranec, sestřenice (p) lorsynovec, neteř, bratranec, sestřenice (p) tey'

Klingonský slovník 275

synovec, neteř, bratranec, sestřenice (p) vlnširoký, vysoký; mít šířku, mít výšku (s) 'abšířka; mít šířku (s) juchšpeh třídy B'rel (p) bl'rel tlharghDujšpína za nehty (ctnost) (p) butlhtajný; být tajný (s) peghtalíře, mísy (na ježení) (p) ngoptehdy (př) ngughtelefon (p) ghogh HablI'temné znamení, znamení blížícího se zla (p) maQmlghtepelné sešití, termošev (p) tuj muvwl'teritoriální zeď (např. Berlínská zeď) (p) chevwl' tlhoy'teritoriální zeď (např. Berlínská zeď) (p) pln tlhoy'teritoriální zeď, vnitřní zeď, vnitřní strana vnější zdi (p)

tlhoy'teritorium, panství, pole působnosti (p) yertermošev, tepelné sešití (p) tuj muvwl'test pravdy (p) vltHay'teta, sestra matky (p) me'teta, sestra otce (p) 'e'mamteta, žena bratra matky (p) me'nalT'Ong (jméno lodi) (jm) tl'angTorg (jm) torghtrubice, vodovod (p) 'ochtřepotat se jako křídla ptáka (nějako vlajka) (s) laqtřetí prst na noze (p) roSwI'tvář (symbol identity) (p) qabtvořit, rovnat se (mat) (s) chentyp legálního procesu, část, kdy jsou slyšeny důkazy (p)

meqba'typ ruční zbraně (p) qutluchtyp zvířete s hnědými pysky (p) Qajudělat chybu, chybovat (s) bachHa'

276 Marc Okrand

udělat výkrut (o letadle, jedno křídlo jde nahoru,druhé dolů) (s) ron

údolí (rýha mezi ženskými ňadry) (p) ngechudržovat správnou výšku (o letadle) (s) lolchu'taHudržovat výšku (o letadle) (s) loltaHúhel (mat) (p) tajvajukazatel, jehla, rydlo, pisátko (p) ghltlhwl'ukázka cti (p) quv bey'ukazovák (p) SlqwFukončit (událost, cestu, operu, píseň) (s) vanukončit předčasně (s) ghangunie, liga, asociace, federace, organizace (p) Diví'úsporná rychlost (p) qughDoutvořit alianci, spojit se (s) boquzávěr, poklop, víko (p) yuvtlhe'už dost, přestat (zvol) mevyapužitečnost (předchází podst. jm.) (p) lo' law'v posteli (p) QongDaqDaqv současnosti, před nedávném (př) qenválčení nadávkami (kdo řekne nejhorší) (p) mu'qaD veSValkris (jm) valQISvelice silná nadávka (p) QI'yaHvelký dostřel, velký rozsah (p) chuq'a'velký rozsah, velký dostřel (p) chuq'a'vesmír, prostor (p) loghvidlička, alternativa (p) puq chonnaQvíko, uzávěr, poklop (p) yuvtlhe'vnější zeď (p) reDvnitřní strana vnější zdi (p) pa' reDvnitřní strana vnější zdi, teritoriální zeď, vnitřní zeď (p)

tlhoy' vnitřní zeď, vnitřní strana vnější zdi, teritoriální zeď (p)

tlhoy'

___________________Klingonský slovník___________________277

vnučka (p) puqnl'be'vnučka, vnuk (p) puqnl'vnuk (p) puqnI'IoDvnuk, vnučka (p) puqnl'voda (symbol slabosti a opovržení) (p) blQvodík (p) blQSIpvodní pták s barevným opeřením (p) raw'vodovod, trubice (p) 'ochvojenské oddíly, bitevní postavení, řada, skupina (p) DaHvolný vchod bez dveří (do tunelu, chodby) (p) Dinvrátit (do) (s) cheghvrátit (něco) (s) tatlhvrchol vycházkové nebo ceremoniální hole (p) chaSvrchol, nejvyšší bod (vnějšek) (p) yorvšeobecná nadávka (zvol) Hu'teghvšeobecná nadávka (zvol) vavšeobecná nadávka (zvol) baQa'všeobecná nadávka (zvol) ghay'cha'všichni, všechno (před pl.), každý (před sg.) (p) Hochvyčerpat, vysušit, vypít (s) natlhvyhrát (soutěž) (s) Qapvyhrát (soutěž) na celé čáře (s) Qapchu'východním směrem, oblast na východ (p) chánvyletět, vznášet se (s) qajvýměna, náhrada (p) qa'meHvypít, vyčerpat, vysušit (s) natlhvysoký, široký; mít výšku, mít šířku (s) 'abvysušit, vypít, vyčerpat (s) natlhvýška; být ve správné výšce (o letadle) (s) lolchu'vyvýšené místo, bidlo (kam si sedá pták) (p) ngunvýzkumná laboratoř (p) Qulpa'vzdálená neteř, sestřenice, bratranec, synovec (p) yurvzdálená sestřenice, neteř, bratranec, synovec (p) yur

278 Marc Okrand

vzdálený bratranec, sestřenice, neteř, synovec (p) yurvzdálený synovec, bratranec, sestřenice, neteř (p) yurvznášet se, vyletět (s) qajwarp faktor (p) plvlobwarp pole (p) plvchemWorf (p) wo'rIvzabezpečovat, chránit (s) choqzačátek (opery, hry, řeči) (p) bI'reSzačít píseň (s) IIHzadek, zadní část, hýždě (p) Sa'Hutzadní část, zadek, hýždě (p) Sa'Hutzáchranná loď (p) toDDujzašifrovaná zpráva (p) ngoqDe'závidět, žárlit (s) ghalzeď města (p) yerghozeď, vnitřní zeď, vnitřní strana vnější zdi, teritoriální

zeď (p) tlhoy'získat (s) Soqzjistit, specifikovat, klasifikovat (s) perznamení blížícího se zla, temné znamení (p) maQmlghzobák, zobec (p) nebzobat (používá se pro popis jedení i útočení zobákem)

(s) womzobec, zobák (p) nebzpevnit, posílit (s) rachzpravodaj Klingonského jazykového institutu (p) HolQeDzradit, prozradit (s) maghzrcadlo (malé) (p) neSlo'zrcadlo (velké, větší než neSlo') (p) Sila'zrno(a) finova (p) vIno'va' qurghzvíře (ne pták) dělající za úsvitu rámus jako kohout (p)

jajlo' Qa'

Klingonský slovník

zvíře (ne pták) jako Qa', ale menší (ráno nerámusí) (p)Qa'Hom

zvíře podobné pozemskému dravci (pták) (p) toQzvíře připomínající pozemského býka (p) tangqa'zvuk, hluk (p) wabžargon, slang, hatmatilka (p) tlhach mu'meyžárlit, závidět (s) ghalžluč (p) HuH

i

TRIFID

Marc Okrand Klingonský slovník

Vydalo Nakladatelství TRITON v Praze/Kroměříži roku 2008jako svou 1215. publikaci, v edici TRIFID svazek 308.

1. vydáníZ anglického originálu The Klingon Dictionary

přeložil Viktor Horák.Obálka Dagmar Krásná.

Odpovědná redaktorka Lenka ŠvábováVytiskla tiskárna Ekon, Jihlava.

ISBN 978-80-7387-196-3 www.triton-books.cz

Doporučená prodejní cena 279,- Kč (členové SFK TRIFID 230,- Kč)

Knihy nakladatelství Triton si můžete objednatna internetové adrese www.tridistri.cz

Tamtéž naleznete informace o zvýhodněných cenáchSF klubu Trifid.

Klubová výdejna pro knihy z edice Trifidvydané nakladatelstvím Triton: Knihkupectví Krakatit

Jungmannova 14, Praha-1, tel.: 222 519 838