karlÕn a jeho promÃny v souvislostech...

JAN ILÕK, MARTIN OUÿEDNÕ»EK

KARLÕN A JEHO PROMÃNY V SOUVISLOSTECH POSTSOCIALISTICK… TRANSFORMACE PRAHY

J . I l Ì k , M . O u ¯ e d n Ì Ë e k : KarlÌn and its changes in the context of post-socialisttransformation of Prague. ñ GeografieñSbornÌk »GS, 112, 3, pp. xxxñxxx (2007). ñ Thetrends of post-socialist transformation in the inner city are described and illustrated in thecase study of KarlÌn. At present, this area is going through a radical reconstruction andchanges of spatial structure. The main aim of this analysis is to identify the processes whichhave changed this structure and to reveal the main mechanisms which underlie thesechanges. Attention is paid to the roles of the participants involved in the new developmentas well. Changes of partial components of spatial structures were observed throughinterviews, fieldwork and statistical data analyses.KEY WORDS: regeneration ñ inner city ñ Prague ñ post-socialist transformation.

Auto¯i dÏkujÌ grantovÈ agentu¯e Univerzity Karlovy za finanËnÌ podporu v r·mci pro-jektu 4/2005/R ÑR˘st a ˙padek metropole: suburbanizace a revitalizace brownfieldsì a v˝-zkumnÈmu z·mÏru MSM 0021620831 ÑGeografickÈ systÈmy a rizikovÈ procesy v kontextuglob·lnÌch zmÏn a evropskÈ integraceì.

1. ⁄vod

P˘sobenÌ trûnÌch mechanism˘ opÏtovnÏ zaveden˝ch postsocialistick˝mitransformacemi vyvolalo v˝znamnÈ zmÏny prostorov˝ch struktur a jejich vz·-jemn˝ch vztah˘. Zvl·ötÏ podstatnou promÏnou proöla mÏsta, jejichû prost¯e-dÌ bylo opÏtovnÏ vystaveno intenzivnÌmu vlivu diferenciaËnÌch sil trhu. Roz-hodujÌcÌ ˙lohu sehr·la p¯edevöÌm nerovnomÏrn· distribuce popt·vky, kter·determinovala intenzitu transformaËnÌch zmÏn a ovlivnila jejich Ëasov˝ pr˘-bÏh v jednotliv˝ch Ë·stech mÏst. ZatÌmco nÏkterÈ ËtvrtÏ proöly transformaË-nÌmi zmÏnami velmi rychle hned v poË·tku 90. let 20. stoletÌ (nap¯. mÏstsk·j·dra), jinÈ zaûÌvajÌ nejmarkantnÏjöÌ promÏny aû v souËasnÈm obdobÌ.

K ˙zemÌm, kterÈ intenzivnÌmi promÏnami proch·zÌ pr·vÏ v poslednÌch nÏ-kolika letech, pat¯Ì nÏkterÈ Ë·sti vnit¯nÌho mÏsta. ZejmÈna ve vÏtöÌch mÏstechse lokality vnit¯nÌho mÏsta vlivem ˙bytku investiËnÌch p¯ÌleûitostÌ v centrechpostupnÏ staly zajÌmav˝mi pro podnik·nÌ a bydlenÌ. Zvl·ötÏ atraktivnÌ jsou˙zemÌ tÏsnÏ sousedÌcÌ s mÏstsk˝m centrem, k nimû lze za¯adit i praûsk˝ Kar-lÌn. Toto nÏkdejöÌ pr˘myslovÈ p¯edmÏstÌ hlavnÌho mÏsta pat¯Ì k nejdynamiË-tÏji se vyvÌjejÌcÌm Ë·stem souËasnÈ Prahy. Rozs·hl· promÏna, kterou dnesKarlÌn proch·zÌ, je v˝sledkem postsocialistickÈ transformace a öiröÌch glob·l-nÌch trend˘ (deindustrializace, tercierizace).

P¯edkl·dan˝ p¯ÌspÏvek zachycuje fyzickÈ, funkËnÌ a soci·lnÌ promÏny Kar-lÌna v uplynul˝ch öestn·cti letech. ⁄Ëelem Ël·nku je identifikovat procesy,kterÈ mÏnÌ prost¯edÌ KarlÌna, a analyzovat i interpretovat mechanismy, kte-r˝mi tyto zmÏny probÌhajÌ. Pozornost je vÏnov·na takÈ aktÈr˘m, kte¯Ì se na

56

GEOGRAFIE ñ SBORNÕK »ESK… GEOGRAFICK… SPOLE»NOSTIROK 2007 � »ÕSLO 3 � RO»NÕK 112

sbornik3-07.qxd 27.8.2007 00:03 StrÆnka 56

tÏchto zmÏn·ch podÌlÌ. V tÈto souvislosti povaûujeme za d˘leûitÈ zd˘raznitskuteËnost, ûe aËkoli dosavadnÌ pr˘bÏh umoûÚuje postihnout hlavnÌ v˝vojovÈtendence promÏn, nesmÌme zapomenout, ûe postsocialistick· transformacenenÌ v lokalit·ch vnit¯nÌho mÏsta zdaleka dokonËen˝m procesem. P¯edloûen˝Ël·nek sv˝m pojetÌm navazuje na d¯Ìve publikovanÈ pr·ce vÏnovanÈ postsoci-alistickÈ transformaci mÏst (viz nap¯. MatloviË 1999; Ou¯ednÌËek 2002, 2003;S˝kora 1996, 2001a), jejichû ¯adu rozöi¯uje o anal˝zu dÌlËÌ lokality vnit¯nÌhomÏsta. SpoleËnÏ s pracemi J. TemelovÈ, zamÏ¯en˝mi p¯edevöÌm na transfor-maci praûskÈho SmÌchova (blÌûe viz Temelov· 2005; Temelov·, Nov·k 2007v tomto ËÌsle Geografie), lze p¯edloûen˝ Ël·nek ch·pat jako p¯ÌspÏvek k tÈma-tu, kterÈmu dosud Ëesk· urb·nnÌ geografie nevÏnovala velkou pozornost.

2. MetodickÈ pozn·mky

Z hlediska geografickÈ anal˝zy transformace postsocialistick˝ch mÏst jenejvÏtöÌ z·jem vÏnov·n proces˘m, kterÈ mÏnÌ jejich prostorovÈ uspo¯·d·nÌ.V menöÌ mÌ¯e jsou promÏny hodnoceny na z·kladÏ stav˘, v nichû se jednotli-vÈ sledovanÈ jevy nach·zely v r˘zn˝ch Ëasov˝ch ¯ezech (S˝kora 2001b). Sou-st¯edÏnÌ pozornosti na procesovou str·nku jev˘ vypl˝v· z moûnosti analyzo-vat prostorovÈ zmÏny a objasnit jejich p¯ÌËiny (nap¯. urËit klÌËovÈ mechanis-my, aktÈry apod.). K zachycenÌ v˝voje prostorovÈho uspo¯·d·nÌ se nejËastÏjipouûÌv· anal˝za dÌlËÌch sloûek prostorovÈ struktury tj. anal˝za fyzickÈho,funkËnÌho a soci·lnÌho prost¯edÌ. FyzickÈ prost¯edÌ, urËenÈ prostorovou mor-fologiÌ a fyzick˝m stavem jednotliv˝ch objekt˘, vytv·¯Ì z·kladnÌ p¯edpokladpro realizaci lidsk˝ch aktivit (S˝kora 2001b). FunkËnÌ prostorov· strukturapopisuje rozmÌstÏnÌ lidsk˝ch aktivit v ˙zemÌ a je sledov·na na z·kladÏ vyuûi-tÌ jednotliv˝ch pozemk˘. KoneËnÏ soci·lnÌ prostorov· struktura je v˝sledkeminterpretace charakteristik obyvatelstva trvale ûijÌcÌho ve sledovanÈm ˙zemÌ,p¯ÌpadnÏ v mÌstÏ pracujÌcÌho.

Vöechny uvedenÈ charakteristiky jsou spolu ˙zce prov·z·ny. Jak uv·dÌ na-p¯. S˝kora Ñkaûd· budova je charakterizov·na jak fyzick˝m stavem, takfunkËnÌm vyuûitÌm nebo soci·lnÌm statusem obyvatel a mezi tÏmito charak-teristikami existuje urËit· souvislostì (2001b, s. 199). V˝znam vz·jemnÈ pro-v·zanosti jednotliv˝ch sloûek se projevuje p¯i revitalizaci deprivovan˝ch ˙ze-mÌ. ZmÏna jednoho faktoru (nap¯. zlepöenÌ fyzickÈho stavu budovy rekon-strukcÌ) jde zpravidla v souËinnosti se zmÏnou ostatnÌch charakteristik nebojejich zmÏnu d¯Ìve nebo pozdÏji vyvol· a to posunem shodn˝m smÏrem jakou iniciaËnÌho faktoru (tedy zlepöenÌ nebo zhoröenÌ v z·vislosti na posunu fak-toru ovlivÚujÌcÌho). Rekonstrukce domu je tudÌû Ëasto spojena se zv˝öenÌm so-ci·lnÌho statusu nov˝ch vlastnÌk˘ nebo n·jemnÌk˘ nebo k takovÈ zmÏnÏ po-stupnÏ dojde v d˘sledku zv˝öen˝ch n·klad˘ na bydlenÌ. VÏtöina velk˝ch, ze-jmÈna pak priv·tnÌch, investic smÏ¯ovan˝ch do p¯estavbov˝ch ˙zemÌ sesoust¯eÔuje pr·vÏ na rekonstrukce Ëi v˝stavbu budov takovÈ kvality, kter·p¯itahuje movitÏjöÌ klientelu a vedle zlepöenÌ fyzickÈho prost¯edÌ vede i k po-stupnÈ zmÏnÏ soci·lnÌho klimatu lokality i jejÌho funkËnÌho prost¯edÌ (nap¯.strukturou nabÌzen˝ch sluûeb). Takov˝ postup je ze stany vlastnÌk˘, develo-per˘ a investor˘ motivov·n snahou o co nejvyööÌ zhodnocenÌ vlastnÏn˝ch ne-movitostÌ.

V p¯edkl·danÈm p¯ÌspÏvku byly k anal˝ze v˝voje fyzickÈho, funkËnÌho a so-ci·lnÌho prost¯edÌ vyuûity kvantitativnÌ i kvalitativnÌ metody. Popis promÏnfyzickÈho a funkËnÌho prost¯edÌ vych·zÌ p¯edevöÌm z kvalitativnÌ anal˝zy. Na-

57


opak v˝voj soci·lnÌho prost¯edÌ byl sledov·n p¯ev·ûnÏ na z·kladÏ statistic-k˝ch dat a interpretov·n pomocÌ kvantitativnÌch metod. Navzdory ˙zkÈ pro-v·zanosti jednotliv˝ch charakteristik jsme se rozhodli analytickou Ë·st p¯Ìs-pÏvku rozdÏlit na dvÏ relativnÏ samostatnÈ Ë·sti. V prvnÌ z nich mapujemepromÏnu fyzickÈho a funkËnÌho prost¯edÌ, druhou jsme pak vÏnovali zmÏn·mprost¯edÌ soci·lnÌho. UvedenÈ ËlenÏnÌ jsme povaûovali za vhodnÈ p¯edevöÌmvzhledem k uûitÌ rozdÌlnÈ metodologie v kaûdÈ z Ë·stÌ. SouËasnÏ takÈ p¯edpo-kl·d·me, ûe zvolenÈ rozdÏlenÌ p¯ispÏje k vyööÌ p¯ehlednosti textu.

VyuûitÌ kvalitativnÌch metod v Ë·sti vÏnovanÈ anal˝ze fyzickÈho a funkËnÌ-ho prost¯edÌ vyplynulo z moûnosti zÌskat informace z rozdÌln˝ch zdroj˘, avöakr˘znÈ kvality i st·¯Ì, bez pot¯eby jejich dalöÌ ˙pravy, p¯i souËasnÈ eliminaci ri-zika vzniku zkreslenÌ Ëi desinformace zap¯ÌËinÏnÈ spoleËnou interpretacÌ.UplatnÏnÌ kvalitativnÌch metod vzeölo takÈ z pot¯eby postihnout a interpre-tovat p¯ÌËiny a procesy probÌhajÌcÌch prostorov˝ch zmÏn, kterÈ v p¯ÌpadÏtransformaËnÌch proces˘ mÏst tvo¯Ì podstatu sledov·nÌ. Z·klad öet¯enÌ tvo¯ilterÈnnÌ pr˘zkum lokality opakovan˝ v pr˘bÏhu vzniku Ël·nku. StaröÌ infor-mace vztahujÌcÌ se k funkËnÌmu vyuûitÌ lokalit, ËasovÈmu sledu ud·lostÌ ËipromÏnÏ jejich fyzickÈho stavu (nap¯. zastavÏnosti Ëi rozestavÏnosti jednotli-v˝ch parcel) byly zÌsk·ny vyuûitÌm ortofotomap. ZejmÈna ortofotomapy star-öÌho data vöak v d˘sledku nÌzkÈ kvality poskytly jen zevrubnÈ informace;k dalöÌmu zp¯esnÏnÌ proto byly vyuûity ¯ÌzenÈ rozhovory smÏ¯ovanÈ na deve-lopery i mÌstnÌ starousedlÌky. V Ë·sti o soci·lnÌm prost¯edÌ KarlÌna byly pou-ûity individu·lnÌ ˙daje o struktu¯e migrace v letech 2003 a 2004 tak, aby by-lo moûno hodnotit promÏnu soci·lnÌ struktury obyvatelstva po datu poslednÌ-ho populaËnÌho cenzu (2001) a zejmÈna po povodni v roce 2002. ⁄dajeo cen·ch bydlenÌ byly zÌsk·ny vlastnÌm öet¯enÌm internetov˝ch inzer·t˘ a od-r·ûejÌ stav v polovinÏ prosince 2006.

SouËasnou p¯estavbu KarlÌna je moûnÈ interpretovat takÈ s vyuûitÌm teorieÑrent gapì (Smith 1979, S˝kora 1993b). Teorie ¯Ìk·, ûe k regeneraci dojde tam,kde existuje nejvÏtöÌ rozdÌl mezi potenci·lnÏ dosaûiteln˝m v˝nosem (rentou) ur-Ëen˝m mimo jinÈ i vzd·lenostÌ od centra mÏsta a skuteËnou souËasnou v˝öÌ, kte-r· je ovlivnÏn· mimo jinÈ i st·¯Ìm a technick˝m stavem budov. ÑRent gapì vlast-nÏ p¯edstavuje potenci·lnÌ zisk, kterÈho je moûnÈ dos·hnout efektivnÏjöÌm vyu-ûitÌm nemovitosti nebo lokality (Eskinasi 1995, S˝kora 1993b). V p¯ÌpadÏpostsocialistick˝ch mÏst je existence Ñrent gapì spojen· s radik·lnÌmi zmÏnamifunkËnÌho vyuûitÌ nemovitostÌ a lokalit (S˝kora 1993a). KarlÌn p¯edstavuje uk·z-kovou lokalitu, kde funkËnÌ vyuûitÌ danÈ socialistickou ekonomikou neodpovÌd·nov˝m podmÌnk·m vypl˝vajÌcÌm z nastolenÌ trûnÌho systÈmu a kde existujÌcÌÑfunctional gapsì a Ñrent gapsì nabÌzÌ mimo¯·dnÈ p¯Ìleûitosti ke zhodnocenÌ in-vestic a transformaci soci·lnÌho, funkËnÌho a fyzickÈho prost¯edÌ tÈto ËtvrtÏ.

3. HistorickÈ promÏny KarlÌna

V roce 1817 za hranicemi kr·lovskÈho mÏsta Prahy ofici·lnÏ vznik· samo-statn· obec KarlÌn. KarlÌn byl budov·n jako prvnÌ praûskÈ p¯edmÏstÌ za hrad-bami NovÈho MÏsta v ¯Ìdce zastavÏnÈ a p¯ev·ûnÏ zemÏdÏlsky vyuûÌvanÈ lo-kalitÏ zvanÈ äpit·lskÈ pole, p˘vodnÏ slouûÌcÌ jako vojenskÈ cviËiötÏ a pozdÏjitakÈ jako rekreaËnÌ z·zemÌ Praûan˘ (R˘ûodol). Rovinat˝ terÈn bez v˝znam-n˝ch stavebnÌch omezenÌ, v˝hodn· poloha na obchodnÌ cestÏ z v˝chodu zemÏa p¯edevöÌm blÌzkost hlavnÌho mÏsta vöak toto ˙zemÌ p¯edurËovaly k dyna-mickÈmu rozvoji. TakÈ nedalek· ramena ¯eky Vltavy a postupujÌcÌ industria-

58


lizace znamenaly dobr˝ vklad pro vznik pozdÏjöÌ obchodnÌ a pr˘myslovÈ Ëtvr-ti (Maier a kol.1998).

Systematick˝ rozvoj ˙zemÌ KarlÌna (obr. 1) se na poË·tku 19. stoletÌ odvÌjelod pl·nem ¯ÌzenÈ regulace v˝stavby. BlokovÈ a velkoryse pojatÈ uspo¯·d·nÌ,kterÈ vzniklo uplatnÏnÌm geometrick˝ch princip˘ v˝stavby uliËnÌ sÌtÏ, nabÌ-zelo mnoûstvÌ rozvojov˝ch rezerv a stalo se d˘leûit˝m p¯edpokladem rozvojeKarlÌna v nadch·zejÌcÌch letech. Umoûnilo takÈ jeho p¯emÏnu z p¯ÌstavnÌhoa obchodnÏ-obytnÈho p¯edmÏstÌ na pr˘myslovou Ëtvrù. KlasicistnÌ KarlÌn setÏöil dobrÈ povÏsti a velkÈmu z·jmu novÏ p¯ÌchozÌch rezident˘. P¯ÌËinou bylajeho vzr˘stajÌcÌ obchodnÌ ˙loha (dÌky blÌzkÈmu p¯Ìstavu zaloûenÈmu v r. 1832)a takÈ vl·dnÌ pobÌdka, jeû pr˘myslnÌk˘m, kte¯Ì se zde rozhodli natrvalo usa-dit, zaruËovala znaËnÈ v˝hody (ÿÌha, Stefan, VanËura 1956, s. 35). V polovinÏ19. stoletÌ m˘ûeme KarlÌn povaûovat za rezidenËnÌ Ëtvrù s ¯adou v˝znaËn˝chosobnostÌ spoleËenskÈho a kulturnÌho ûivota.

K dynamickÈmu rozvoji KarlÌna st·le vÌce p¯ispÌvaly pr˘myslovÈ aktivity.Pr˘myslov· v˝roba se v KarlÌnÏ zaËala intenzivnÏ rozvÌjet p¯ibliûnÏ od polo-viny stoletÌ, jejÌ poË·tky vöak sahajÌ uû do roku 1830 (tedy k samotn˝m ko¯e-n˘m industrializace Ëesk˝ch zemÌ), kdy zde vznikla jedna z nejstaröÌch Ëes-k˝ch strojÌrensk˝ch firem Breitfeld & Evans (Vykoukal 2006). K v˝znamn˝mpr˘myslov˝m podnik˘m KarlÌna pat¯ila takÈ firma DanÏk a spol., kter· se po-zdÏji se strojÌrnou Breitfeld & Evans slouËila, ËÌmû byl poloûen jeden ze z·-klad˘ budoucÌho strojÌrenskÈho gigantu »KD (»KD vzniklo v roce 1927 slou-ËenÌm Breitfeld, DanÏk a spol. s jiû d¯Ìve spojen˝mi z·vody PrvnÌ Ëesko-mo-ravsk· tov·rna na stroje v Praze a Kolben a spol.). P¯ekotn˝ rozvojpr˘myslovÈ v˝roby, v˝stavba plyn·rny a rozmach hromadnÈ dopravy vöakKarlÌn postupnÏ promÏnily ze st¯edostavovskÈ rezidenËnÌ Ëtvrti na pr˘myslo-vÈ ÑmÏstoì. I p¯esto vöak ËeötÌ geografovÈ jeötÏ v polovinÏ 20. stoletÌ KarlÌnshodnÏ za¯azujÌ mezi soci·lnÏ silnÈ oblasti VelkÈ Prahy (Moschelesov· 1937,Kr·l 1946). Nap¯. podle J. MoschelesovÈ mÏla tÈmÏ¯ Ëtvrtina karlÌnsk˝ch do-m·cnostÌ na zaË·tku 30. let 20. stoletÌ dom·cÌ sluûebnictvo a podÌl ekonomic-ky aktivnÌch ve sluûb·ch, obchodu a dopravÏ tvo¯il 55 %. KarlÌn pat¯il spoleË-nÏ se Star˝m MÏstem, Nov˝m MÏstem, Josefovem a Vinohrady do oblasti öir-öÌho city (Moschelesov· 1937, s. 425ñ6).

59

Obr. 1 ñ KarlÌn: v˝¯ez katastr·lnÌho ˙zemÌ. Zdroj: Geodis Brno 2004.


Po celÈ obdobÌ 19. stoletÌ probÌhal rozvoj KarlÌna velmi intenzivnÏ. Na po-Ë·tku novÈho stoletÌ byly jiû kapacity vymezenÈ pl·nem z roku 1817 vyËerp·-ny. Pro lÈta 1903ñ1914 byl proto vyhotoven nov˝ pl·n v˝stavby, na jehoû z·-kladÏ se rozvoj soust¯edil p¯edevöÌm do z·padnÌ Ë·sti KarlÌna ( 2006). Bylovöak z¯ejmÈ, ûe je pouze ot·zkou Ëasu, kdy budou i tato novÏ navrûen· ˙zemÌvyËerp·na. DalöÌ moûnosti prostorovÈ expanze nebyly re·lnÈ, protoûe ˙zemÌKarlÌna bylo ze severu i jihu obemknuto bariÈrami v podobÏ strm˝ch svah˘vrchu VÌtkova a ¯eky Vltavy. Na v˝chodÏ a z·padÏ pak bariÈry tvo¯ila d¯ÌvÏj-öÌ stavebnÌ Ëinnost. V z·padnÌ Ë·sti se jednalo p¯edevöÌm o Negrelliho viaduktñ druh˝ nejstaröÌ most p¯es Vltavu (dokonËen v r. 1850), kter˝ do jistÈ mÌryp¯evzal funkci mÏstsk˝ch hradeb zbouran˝ch v roce 1866. Z v˝chodnÌho smÏ-ru byl rozvoj KarlÌna limitov·n souborem baroknÌch budov Invalidovny, je-jichû historie sah· do roku 1731. P¯estoûe z celÈho projektu byla realizov·najen jedna devÌtina, objemovÈ proporce a excentrick· lokalizace Invalidovnyv˘Ëi pl·novanÈ uliËnÌ sÌti p¯esahovaly urbanistickou strukturu novÈho p¯ed-mÏstÌ, ËÌmû vytvo¯ily fyzickou bariÈru rozvoje.

Nere·lnost vnÏjöÌ expanze tak p¯ispÏla k hled·nÌm vnit¯nÌch ˙zemnÌch re-zerv. Uk·zalo se, ûe ve velkoryse pojatÈ blokovÈ z·stavbÏ je moûnÈ vyuûÌt pro-storn˝ch vnitroblok˘ a je re·lnÈ recyklovat d¯Ìve zastavÏn· ˙zemÌ. TÈto p¯Ì-leûitosti se chopily p¯edevöÌm expandujÌcÌ pr˘myslovÈ z·vody a dÌlny, kterÈpostupem Ëasu prorostly do vÏtöiny vnitroblok˘; nÏkde pr˘myslovÈ objektynahradily p˘vodnÌ budovy urËenÈ k demolici a jejich fas·dy se na dlouhou do-bu staly souË·stÌ karlÌnsk˝ch ulic. R˘st pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ ve v˝robÏ seprojevil zv˝öenÌm popt·vky po mÈnÏ n·roËnÈm bydlenÌ. Ve st·le stÌsnÏnÏjöÌchpomÏrech KarlÌna byly rostoucÌ poûadavky po bydlenÌ ¯eöeny nastavenÌm do-m˘ o dalöÌ patra, p¯ÌpadnÏ novou v˝stavbou ve voln˝ch Ë·stech vnitroblok˘.Z dneönÌho pohledu je moûnÈ konstatovat, ûe stÌsnÏnÈ pomÏry, kterÈ v KarlÌ-nÏ s rozöi¯ujÌcÌ se z·stavbou postupnÏ vznikaly, se staly jednou z p¯ÌËin vyso-ce intenzivnÌho vyuûitÌ ˙zemÌ v pr˘bÏhu 20. stoletÌ a vytvo¯ily z·kladnÌ p¯ed-poklad pro vznik specifickÈ, funkËnÏ velmi prov·zanÈ, struktury.

V obdobÌ socialismu do KarlÌna smÏ¯ovalo jen minim·lnÌ mnoûstvÌ investica KarlÌn se postupnÏ mÏnÌ v mÌsto öpatnÈ adresy s ¯adou pr˘myslov˝ch pod-nik˘, öpatn˝m bydlenÌm a hlukem z dopravy. Byly zde sice realizov·ny nÏ-kterÈ novÈ projekty (nap¯. experiment·lnÌ sÌdliötÏ Invalidovna), lokalitu vy-stavÏnou v 19. stoletÌ vöak investice tÈmÏ¯ minuly. NecitlivÈ z·sahy do urba-nistickÈ koncepce, likvidace nÏkter˝ch architektonicky hodnotn˝ch staveb(KuËera 2005) a p¯edevöÌm nedostateËnÈ investice do oprav a ˙drûby bytovÈ-ho fondu nemohly zabr·nit postupujÌcÌmu ˙padku z·padnÌ Ë·sti KarlÌna.V polovinÏ 60. let situaci nep¯Ìmo popisuje Ctibor Votrubec (1965), kdyû vesvÈ knize ÑPraha ñ zemÏpis velkomÏstaì naznaËuje budoucÌ v˝voj hlavnÌhomÏsta. P¯edpokl·d·, ûe do konce 60. let bude dokonËena v˝stavba nov˝chpraûsk˝ch sÌdliöù, kter· umoûnÌ p¯estÏhov·nÌ obyvatel ze zdravotnÏ nevyho-vujÌcÌch ËtvrtÌ vnit¯nÌho mÏsta (mezi nimi i KarlÌna), ËÌmû se otev¯e moûnostjejich sanace a p¯estavby. Z pozdÏjöÌho v˝voje vÌme, ûe k ploönÈ sanaci KarlÌ-na nedoölo a nov˝ rozvoj byl prakticky soust¯edÏn pouze do ˙zemÌ mezi Inva-lidovnou a Palmovkou. Nep¯Ìzniv· situace byla umocnÏna takÈ v˝stavboumetra, p¯i nÌû vznikla ¯ada mÌst bez ¯·du a historie a takÈ magistr·ly, kter·KarlÌn jeötÏ vÌce izolovala od NovÈho MÏsta. Na konci 80. let uû KarlÌn pat¯ilke kriticky podinvestovan˝m ËtvrtÌm s velmi öpatnou povÏstÌ, zanedban˝ma technicky vyËerpan˝m domovnÌm fondem, kter˝ ob˝valy soci·lnÏ slabÈ sku-piny obyvatelstva, zvl·ötÏ RomovÈ. Tato situace do znaËnÈ mÌry p¯etrv·v· do-dnes, i kdyû zde byly investov·ny velkÈ Ë·stky (zejmÈna po povodnÌch v roce

60


2002). Investice plynoucÌ p¯edevöÌm ze soukrom˝ch zdroj˘ jsou patrny p¯ede-vöÌm v centr·lnÌ Ë·sti KarlÌna v p¯ÌpadÏ rekonstrukcÌ soukrom˝ch dom˘ a re-vitalizace nÏkter˝ch pr˘myslov˝ch objekt˘. Pouze pozvolna jsou rozs·hlÈ in-vestice z rozpoËtu st·tu, mÏsta Prahy i evropsk˝ch fond˘ viditelnÈ i v p¯Ìpa-dÏ ve¯ejn˝ch prostor.

4. Kontext transformace KarlÌna po roce 1990

Oblast KarlÌna a RohanskÈho ostrova pat¯Ì v souËasnosti k nejdynamiËtÏjise rozvÌjejÌcÌm Ë·stem Prahy. Za viditeln˝mi zmÏnami fyzickÈho i soci·lnÌhoprost¯edÌ poslednÌch deseti let vöak nestojÌ pouze nov· v˝stavba Ëi rekon-strukce p˘vodnÌch objekt˘, ale i öiröÌ kontext transformaËnÌho v˝voje, kter˝v z·sadÏ obnovu ˙zemÌ umoûnil.

Jednou z klÌËov˝ch ud·lostÌ, kter· po roce 1990 zap¯ÌËinila rozs·hlÈ zmÏnyfunkËnÌho vyuûitÌ ¯ady lokalit naöich mÏst, byla privatizace velk˝ch pr˘my-slov˝ch z·vod˘. V karlÌnsk˝ch provozech »KD byla v pr˘bÏhu 90. let 20. sto-letÌ, tak jako na ¯adÏ jin˝ch mÌst, sniûov·na v˝roba, kter· postupnÏ v d˘sled-ku ztr·ty dom·cÌch a zejmÈna zahraniËnÌch trh˘ vy˙stila v jejich ˙plnou li-kvidaci. MnohÈ pr˘myslovÈ budovy tÌm ztratily vyuûitÌ a staly sep¯ebyteËn˝mi. Velk· Ë·st z nich byla n·slednÏ opuötÏna. PostupnÈ zhoröov·-nÌ jejich fyzickÈho stavu vedlo ke vzniku prvnÌch brownfields. Jejich p¯Ìtom-nost je sice Ëasto spojov·na s ¯adou rozvojov˝ch rizik, na druhou stranu alepr·vÏ tyto nevyuûÌvanÈ nemovitosti otev¯ely cestu nov˝m investicÌm do vnit¯-nÌho mÏsta.

61

Obr. 2 ñ Kostel sv Cyrila a MetodÏje, v pop¯edÌ plocha uvolnÏn· demolicÌ domu a tov·rnÌhaly. Foto M. Ou¯ednÌËek (2006).


Druh˝m v˝znamn˝m faktorem, kter˝ v pr˘bÏhu minulÈho desetiletÌ v˝-znamnÏ podpo¯il revitalizaci nÏkter˝ch ËtvrtÌ vnit¯nÌho mÏsta, byl dynamick˝rozvoj celomÏstskÈho j·dra. IntenzivnÌ komercializace centr·lnÌ Ë·sti Prahyspojen· s enormnÌm rozvojem maloobchodnÌch aktivit a kancel·¯sk˝ch ploch,vedla p¯i nedostatku ploch v samotnÈm j·dru k rozr˘st·nÌ celomÏstskÈho j·d-ra do p¯ilehl˝ch ËtvrtÌ vnit¯nÌho mÏsta (S˝kora a kol. 2000). V˝voj druhÈ po-loviny 90. let naznaËoval dva silnÈ trendy. PrvnÌ mÏl podobu v˝stavby nov˝chadministrativnÌch Ëi administrativnÏ-obchodnÌch komplex˘ na zelenÈ louce(lokalizovan˝ch do suburb·nnÌch Ë·stÌ nebo do rozvolnÏnÈ z·stavby 70. a 80.let). Druh˝m byly revitalizace nÏkter˝ch Ë·stÌ vnit¯nÌch mÏst, kterÈ sice v d˘-sledku kolapsu a ztr·ty (p¯edevöÌm pr˘myslov˝ch) aktivit trpÏly r˘znou mÌ-rou deprivace, ale z·roveÚ p¯edstavovaly jedinou moûnost, jak se co nejvÌcep¯iblÌûit k atraktivnÌ lokalitÏ centra. Zvl·ötÏ zajÌmav˝mi se staly lokality s do-stateËn˝m poËtem velk˝ch a vlastnicky sjednocen˝ch ploch (obr. 2).

Na rozvoj nÏkter˝ch upadajÌcÌch ËtvrtÌ vnit¯nÌho mÏsta (vËetnÏ oblasti Kar-lÌna) vöak nemÏla vliv pouze rozhodnutÌ soukrom˝ch spoleËnostÌ investovat,ale takÈ opat¯enÌ Magistr·tu hlavnÌho mÏsta Prahy. V tomto smÏru lze k nej-v˝znamnÏjöÌm za¯adit Strategick˝ pl·n z roku 2000, kter˝ se mj. zab˝v· pro-blematikou p¯etÌûenÈho j·dra a moûnostÌ p¯emÏny historicky monocentrickÈstruktury Prahy v polycentrickou. ÿeöenÌm se m· st·t prstenec sekund·rnÌchjader (mezi nimi i KarlÌn), kterÈ majÌ tÏsnou ˙zemnÌ vazbu na celomÏstskÈcentrum a disponujÌ voln˝mi kapacitami pro rozvoj celomÏstsk˝ch funkcÌ(Strategick˝ pl·n 2000). P¯estoûe se rozvoj nÏkter˝ch oblastÌ (vËetnÏ KarlÌna)rozbÏhl jiû p¯ed p¯ijetÌm tohoto dokumentu, jeho vznik a p¯edevöÌm pakschv·lenÌ, mohlo b˝t ze strany investor˘ interpretov·no jako sign·l budoucÌpodpory tÏchto lokalit z ve¯ejn˝ch rozpoËtov˝ch zdroj˘ (nap¯. ve formÏ oprav,rekonstrukcÌ a ˙drûby chodnÌk˘, ve¯ejnÈ zelenÏ, mÏstskÈho mobili·¯e apod.)a ovlivnit jejich lokalizaËnÌ preference.

KoneËnÏ poslednÌm faktorem v r·mci nÏhoû naöel KarlÌn i ¯ada dalöÌch lo-kalit podporu revitalizace a regenerace u soukrom˝ch investor˘ je p¯Ìtomnostvelmi kvalitnÌho dopravnÌho spojenÌ mÏstskou hromadnou dopravou s cent-rem mÏsta. V p¯ÌpadÏ KarlÌna je ˙zemÌ obsluhov·no dvÏmi tramvajov˝mi lin-kami (b¯ezen 2007) a metrem, se t¯emi stanicemi. Z hlediska poûadavk˘ in-dividu·lnÌ automobilovÈ dopravy je takÈ v˝hodnÏ napojeno na hlavnÌ praû-skou magistr·lu a vnit¯nÌ okruh mÏsta. Svoji roli pravdÏpodobnÏ sehr·la takÈoprava a zkvalitnÏnÌ dopravnÌ infrastruktury po povodni v lÈtÏ 2002 a oËek·-vanÈ ˙pravy, kterÈ by mÏly zjednoduöit dopravnÌ pomÏry v oblasti. K pl·no-van˝m zmÏn·m pat¯Ì p¯edevöÌm prodlouûenÌ Pob¯eûnÌ ulice, kterÈ umoûnÌ vy-louËit automobilovou dopravu z vnit¯nÌ Ë·sti KarlÌna a tÌm toto ˙zemÌ zklid-nit a zatraktivnit. Opomenout nelze ani dostupnost KarlÌna jin˝mi druhyhromadnÈ dopravy, zejmÈna d·lkovou autobusovou (autobusovÈ n·draûÌ Flo-renc) a ûelezniËnÌ (ûst. Praha hl. n., Praha Masarykovo n·draûÌ a Praha Li-beÚ). Ve vztahu k ûelezniËnÌ dopravÏ je nezbytnÈ p¯ipomenout takÈ v˝znamp¯estavby ûelezniËnÌho uzlu Praha, zvl·ötÏ pak realizaci tzv. NovÈho spojenÌ(zn·mÈho p¯edevöÌm v˝stavbou dvou dvojkolejn˝ch tunel˘ vrchem VÌtkova),kter· se KarlÌna velmi ˙zce dot˝k·. ZprovoznÏnÌ tÈto stavby v roce 2008 p¯i-nese Ñp¯etrasov·nÌì d·lkov˝ch spoj˘ z bezprost¯ednÌ blÌzkosti KarlÌna do tu-nel˘ a na novÏ vybudovan˝ ˙sek tratÏ, coû se pozitivnÏ projevÌ p¯edevöÌm snÌ-ûenÌm z·tÏûe lokality vibracemi a hlukem produkovan˝ch ûelezniËnÌ dopra-vou. Dojde takÈ k modernizaci st·vajÌcÌ tratÏ p¯i ˙patÌ VÌtkova; v r·mcirekonstrukce mezistaniËnÌho ˙seku Praha Masarykovo n·draûÌ ñ PrahañLi-beÚ se poËÌt· takÈ s vybudov·nÌm novÈ zast·vky Praha ñ KarlÌn, kter· do bu-

62


doucna m˘ûe z·jem o bydlenÌ a pr·ci v tÈto Ë·sti mÏsta jeötÏ zv˝öit (zejmÈnas postupnou realizacÌ novÈho schÈmatu mÏstskÈ a p¯ÌmÏstskÈ dopravy, jejÌmûz·kladem je pr·vÏ ûeleznice, »eskÈ dr·hy 2006).

5. ZmÏny prostorovÈ struktury

5 . 1 . F y z i c k È a f u n k Ë n Ì p r o s t ¯ e d Ì

VstupnÌ podmÌnky k postsocialistickÈ transformaci byly na sklonku 80. letv r˘zn˝ch Ë·stech KarlÌna znaËnÏ rozdÌlnÈ; zvl·ötÏ v nejstaröÌ Ë·sti nach·ze-jÌcÌ se za Negrelliho viaduktem nebyly nijak ide·lnÌ. P¯esto bylo zejmÈna ak-tÈr˘m realitnÌho trhu z¯ejmÈ, ûe KarlÌn p¯edstavuje vzhledem ke svÈ lokali-zaci v sousedstvÌ mÏstskÈho centra velmi atraktivnÌ ˙zemÌ, kterÈ do budouc-na nabÌzÌ znaËn˝ prostor pro nov˝ rozvoj. Navzdory tÈto skuteËnosti se vöakprvnÌ polovina 90. let neprojevila v˝razn˝mi zmÏnami jeho fyzickÈ a funkËnÌstruktury. V˝raznÏjöÌ dopad nemÏla ani v˝stavba metra z Florence do Vyso-Ëan na p¯elomu desetiletÌ. ZejmÈna v nejstaröÌ Ë·sti KarlÌna v˝voj spÌöe stag-noval, coû bylo zp˘sobeno p¯edevöÌm r˘stem produkËnÌch a exportnÌch pro-blÈm˘ »KD, kterÈ v roce 1998 skonËily tÈmÏ¯ bankrotem celÈho holdingu(»KD 2006). NamÌsto pl·novanÈho rozvoje firmy postupnÏ doch·zelo k re-dukci v˝robnÌch aktivit a n·slednÈmu opouötÏnÌ ¯ady produkËnÌch mÌst. V˝-sledkem bylo postupnÈ zhoröov·nÌ technickÈho stavu pr˘myslov˝ch budov, kekterÈmu v d˘sledku zanedb·v·nÌ investic a provoznÌ ˙drûby doch·zelo jiûd·vno p¯edtÌm. K nejpostiûenÏjöÌm Ë·stem KarlÌna pat¯ila Pernerova ulicev severnÌ Ë·sti ˙zemÌ, kolem nÌû byly soust¯edÏny provozy »KD Dukla.

KromÏ pozvolnÈho ch·tr·nÌ v˝robnÌch objekt˘ byly zmÏny fyzickÈho pro-st¯edÌ KarlÌna reprezentov·ny jen dÌlËÌmi opravami ËinûovnÌch dom˘. Anipr˘bÏh malÈ privatizace nemÏl v KarlÌnÏ tak v˝razn˝ dopad jako v jin˝ch Ë·s-tech mÏsta, coû bylo zap¯ÌËinÏno p¯edevöÌm vysok˝m podÌlem rezidenËnÌ funk-ce v parterovÈ Ë·sti dom˘. V˝znamnÏjöÌch zmÏn a ˙prav parteru se doËkalajen ulice Sokolovsk· a okolÌ vstup˘ do metra, v nichû se soust¯eÔuje karlÌnsk˝obchodnÌ ûivot. V porovn·nÌ s ostatnÌmi Ë·stmi Prahy vöak malou privatizaciv KarlÌnÏ charakterizovaly pomÏrnÏ vysokÈ ceny, za nÏû byly karlÌnskÈ pro-vozovny vydraûeny (podrobnÏji viz nap¯. S˝kora, äimonÌËkov· 1994). TatoskuteËnost prozrazuje, ûe budoucÌ vlastnÌci jiû na poË·tku 90. let dob¯e vnÌ-mali rozdÌl mezi aktu·lnÌ hodnotou karlÌnsk˝ch nemovitostÌ a jejÌm potenci-·lnÌ cenou v budoucnu. RelativnÏ vyööÌ ceny draûeb v malÈ privatizaci tak lzevysvÏtlil existencÌ Ñrent gapì.

Privatizace drobn˝ch dÌlen a servis˘ uzav¯en˝ch ve vnitroblocÌch nemÏlana jejich fyzick˝ stav v˝raznÏjöÌ vliv. ÑKosmetickouì zmÏnu fyzickÈho pro-st¯edÌ spojenou s ËinnostÌ tÏchto drobn˝ch provozoven, p¯edstavoval pouze n·-r˘st propagaËnÌch tabulek a cedulÌ rozliËn˝ch velikostÌ a barevn˝ch kombina-cÌ na uliËnÌch fas·d·ch dom˘. Z hlediska obsahovÈ n·plnÏ parteru lze v pr˘-bÏhu prvnÌ poloviny minulÈho desetiletÌ zaznamenat v˝razn˝ n·r˘st poËtubar˘, non-stop˘, heren a zastav·ren, kterÈ odr·ûely specifickÈ soci·lnÌ pomÏ-ry v lokalitÏ.

P¯esto se jiû na poË·tku 90. let objevily prvnÌ pokusy revitalizacÌ karlÌn-sk˝ch nemovitostÌ iniciovanÈ priv·tnÌmi subjekty. Nutno vöak podotknout, ûese v podmÌnk·ch vnit¯nÌho KarlÌna jednalo spÌöe o dÌlËÌ projekty. Nap¯. v ro-ce 1992, tedy v Ëasech, kdy byl hlavnÌ z·jem rozvoje soust¯edÏn p¯edevöÌmna centrum mÏsta, do oblasti KarlÌna investiËnÏ vstoupil Serge Borenstein

63


(pozdÏjöÌ spoluzakladatel Real Estate KarlÌn Group) s projektem äaldova 12,kter˝ o rok pozdÏji ˙spÏönÏ pronajal »eskÈ spo¯itelnÏ. Realizace tohoto pro-jektu a zvl·ötÏ jeho rychl˝ pron·jem naznaËoval, ûe by se KarlÌn v budoucnumohl st·t lokalitou, do nÌû budou smÏ¯ovat dalöÌ investice (obr. 3).

ZatÌmco v˝voj Ñzaì viaduktem v obdobÌ prvnÌ poloviny 90. let spÌöe stagno-val, na v˝raznÏ menöÌ Ë·sti katastru KarlÌna Ñp¯edì viaduktem, se totÈû ob-dobÌ vyznaËovalo vysokou dynamikou rozvoje. V roce 1991 byl na pomezÌ Kar-lÌna a NovÈho MÏsta otev¯en luxusnÌ hotel Atrium s kongresov˝m centrem,kter˝ pat¯Ì k nejvÏtöÌm za¯ÌzenÌm svÈho druhu v »esku i st¯ednÌ EvropÏ. Odroku 1995 je souË·stÌ glob·lnÌho hotelovÈho ¯etÏzce Hilton (Kosm·k 2006).P¯estoûe se hotel nach·zÌ na katastru KarlÌna, jeho lokalizaci lze vysvÏtlit spÌ-öe jako v˝sledek prostorov˝ch moûnostÌ ˙zemÌ, kterÈ vznikly v souvislostis v˝stavbou severo-jiûnÌ magistr·ly a s ˙plnou demolicÌ n·draûÌ Praha TÏönovv roce 1985. Proto takÈ v˝stavba a provoz tohoto nadstandardnÌho za¯ÌzenÌnemÏla ve svÈ dobÏ na KarlÌn Ñza viaduktemì v˝raznÏjöÌ dopad.

V roce 1991 zaËala v ˙zemÌ mezi hotelem Atrium a Negrelliho viaduktemfrancouzsk· finanËnÌ spoleËnost Caisse des Depots et Consignation ve spolu-pr·ci s hlavnÌm mÏstem stavÏt jeden z nejprestiûnÏjöÌch kancel·¯sk˝ch ob-jekt˘ v Praze ñ Intrernational Business Center (IBC). Objekt IBC byl dokon-Ëen v roce 1993 a z dlouhodobÈho hlediska pat¯Ì k velmi ˙spÏön˝m. Jeho ob-sazenost nap¯. ke konci roku 2005 dosahovala 97 % (StavebnÌ fÛrum 2005).D·le je pot¯eba p¯ipomenout, ûe stavba IBC p¯edstavovala prakticky aû do ro-ku 1998 solitÈrnÌ investici takovÈho rozsahu i v˝znamu v katastr·lnÌm ˙zemÌKarlÌna. Teprve v roce 1998 byl v centr·lnÌ Ë·sti KarlÌna otev¯en dalöÌ nov˝

64

Obr. 3 ñ Rozmanit· ˙roveÚ oprav fas·d karlÌnsk˝ch dom˘. Foto M. Ou¯ednÌËek (2006).


administrativnÌ objekt ñ tzv. budova Mediatelu, kter˝ byl o rok pozdÏji n·sle-dov·n novostavbou KarlÌn Administration Centre, naz˝vanou podle nejv˝-znamnÏjöÌho n·jemnÌka Unilever.

ZaËÌnajÌcÌ funkËnÌ promÏna KarlÌna, reprezentovan· v˝stavbou tÏchto no-v˝ch objekt˘, plnÏ koresponduje s konceptem Ñfunctional gapì postsocialistic-kÈ transformace (podrobnÏji viz S˝kora 1993a), p¯i nÌû jsou mÈnÏ produktiv-nÌ funkce (nap¯. v˝roba a postupnÏ i soci·lnÌ bydlenÌ) nahrazov·ny funkcemis vyööÌm p¯Ìjmem z jednotky p˘dy/plochy (kancel·¯e, luxusnÌ bydlenÌ). V Kar-lÌnÏ se tento obrat vyznaËoval pomÏrnÏ znaËnou disparitou mezi dynamikourozvoje ˙zemÌ Ñp¯edì a Ñzaì viaduktem a takÈ rostoucÌ akceleracÌ probÌhajÌcÌchzmÏn. VysvÏtlenÌ rychlejöÌho rozvoje ˙zemÌ Ñp¯edì Negrelliho viaduktem lzeop¯Ìt o vyööÌ atraktivitu tohoto ˙zemÌ vypl˝vajÌcÌ z jeho v˝hodnÏjöÌ lokalizacevzhledem k mÏstskÈmu centru. SouËasnÏ vöak nelze opomenout takÈ proce-dur·lnÌ p¯ipravenost tÈto lokality k novÈ v˝stavbÏ (jiû za socialismu bylo toto˙zemÌ zkonsolidov·no a p¯ipraveno na vstup investor˘). Akceleraci zmÏnsmÏrem k novÈmu stoletÌ lze vysvÏtlit p¯edevöÌm postupn˝m ˙stupem pr˘-myslovÈ produkce z KarlÌna a n·sledn˝m poklesem cen nemovitostÌ, kterÈ lo-k·lnÏ Ñfuncitional gapì jeötÏ zv˝öily, ËÌmû se tato ˙zemÌ (i p¯es zn·mÈ bariÈrybrownfields) stala pro investory velmi zajÌmav·. Na druhou stranu vöak mu-sÌme zmÏny spojenÈ s deindustrializacÌ KarlÌna vnÌmat v öiröÌm kontextu neûjen v teoretickÈ rovinÏ Ñfunctional gapì. NahrazenÌ mÌstnÌho pr˘myslu totiûneprobÏhlo formou ÑvytlaËenÌì mÈnÏ produktivnÌ funkce funkcÌ produktivnÏj-öÌ, ale spÌöe vyplynulo z obecnÈ ztr·ty konkurenceschopnosti pr˘myslov˝chz·vod˘ »KD. UkonËenÌ v˝roby a opuötÏnÌ produkËnÌch mÌst tak do velkÈ mÌ-ry uspÌöilo p¯Ìchod nov˝ch funkcÌ. Je vöak pravdÏpodobnÈ, ûe i kdyby z˘stalav pr˘bÏhu 90. let pr˘myslov· v˝roba v KarlÌnÏ zachov·na, Ëasem by v d˘-sledku Ñfunctional gapì i rostoucÌ citlivosti spoleËnosti k environment·lnÌmot·zk·m doölo k jejÌmu nahrazenÌ produktivnÏjöÌmi funkcemi odpovÌdajÌcÌchlokalizaci ˙zemÌ.

Druh· polovina 90. let znamenala ve v˝voji vnit¯nÌho KarlÌna zmÏnu. V d˘-sledku zastavenÌ v˝roby v karlÌnsk˝ch provozech »KD a ˙bytku investiËnÌchp¯ÌleûitostÌ v komerËnÌm centru Prahy, se zv˝öil z·jem developersk˝ch spo-leËnostÌ o mÌstnÌ nemovitosti. Do lokalit p˘vodnÏ slouûÌcÌch v˝robÏ novÏ pro-nikly aktivity nev˝robnÌch sluûeb. Tento kvalitativnÌ posun se odehr·l v reûiipriv·tnÌho sektoru a byl doprov·zen razantnÌm z·sahem do architektonickÈpodoby objekt˘ urËen˝ch k novÈmu vyuûitÌ (nap¯. kombinacÌ p˘vodnÌch fas·ds high-tech materi·ly a modernÌm architektonick˝m vyj·d¯enÌm). Investice donemovitostÌ s nov˝m funkËnÌm vyuûitÌm tak iniciovaly prvnÌ v˝raznÏjöÌ z·sa-hy do fyzickÈho prost¯edÌ. Charakteristick˝m rysem zmÏn fyzickÈho prost¯e-dÌ byla vysok· selektivnost, kter· vyplynula z odliön˝ch vlastnick˝ch vztah˘,funkËnÌho vyuûitÌ (p¯ÌpadnÏ nevyuûitÌ) nemovitostÌ a finanËnÌch moûnostÌ je-jich majitel˘. Svoji roli sehr·la takÈ pam·tkov· ochrana ˙zemÌ KarlÌna, jeûovlivnila rozsah stavebnÌch z·sah˘ p¯i rekonstrukcÌch i moûnosti novÈ v˝-stavby1. Specifick· a kompaktnÌ morfologie KarlÌna tak zaËala b˝t p¯etv·¯enado podoby, kterou charakterizovalo st¯Ìd·nÌ bytov˝ch dom˘ r˘znÈho st·¯Ì,technickÈ kondice, objemov˝ch proporcÌ s ch·trajÌcÌmi tov·rnÌmi objekty, no-vÏ zrekonstruovan˝mi administrativnÌmi budovami a uvolnÏn˝mi plochamipo demolovan˝ch stavb·ch (obr. 2, 3 a 4). Vz·jemn˝ soubÏh proces˘ stagnace,novÈ v˝stavby a ˙padku po dlouh˝ch letech znaËnÏ ovlivnil horizont·lnÌ i ver-tik·lnÌ morfologii KarlÌna.

65

1 KarlÌn pat¯Ì k lokalit·m se z·kazem v˝stavby v˝ökov˝ch staveb.


D˘leûit˝ meznÌkv novodobÈ historiiKarlÌna znamenalrok 1997. V jeho pr˘-bÏhu otev¯ela spoleË-nost M 3000 v pam·t-kovÏ chr·nÏnÈm are-·lu prvnÌ praûskÈtramvajovÈ vozovnykarlÌnsk˝ autosalonznaËky Mercedes-Benz. Otev¯enÌ luxus-nÌho showroomu p¯i-neslo kromÏ obnovyhistoricky cenn˝chstaveb a zlepöenÌ lo-k·lnÌho prost¯edÌ, ta-kÈ p¯edzvÏst budou-cÌch zmÏn. Soukrom·spoleËnost tÌmto na-znaËila, ûe imageKarlÌna nejenûe nenÌp¯ek·ûkou pro lokali-zaci drah˝ch sluûeb,ale naopak takov˝maktivit·m m˘ûe pro-spÏt, protoûe na sebev·ûe vöeobecnou po-zornost. TakovÈ akti-vity z·roveÚ p˘sobÌve prospÏch zmÏnyimage ˙zemÌ v nichûjsou lokalizov·ny.

V roce 1997 bylazaloûena takÈ jednaz nejv˝znamnÏjöÌchdevelopersk˝ch spo-leËnostÌ realizujÌcÌch

se v oblasti KarlÌna ñ Real Estate KarlÌn Group (d·le jen REKG). P˘sobnostREKG v KarlÌnÏ je pro jeho rozvoj klÌËov·, protoûe pr·vÏ projekty realizovanÈREKG se staly symbolem probÌhajÌcÌch zmÏn a p¯il·kaly do KarlÌna mnohÈv˝znamnÈ firemnÌ n·jemnÌky. Program oûivenÌ pojmenovan˝ ÑNov˝ KarlÌnì jezaloûen na transformaci funkËnÌho vyuûitÌ lokality s cÌlem realizovat kance-l·¯skÈ, obchodnÌ, bytovÈ i z·bavnÌ prostory v rozsahu 250 tisÌc m2 (Maudrov·2004). Jeho z·kladem je strategie zaloûen· na dlouhodobÈm rozvoji ˙zemÌ,kter· zohledÚuje strukturu vlastnictvÌ developera (cca 50 % tvo¯Ì brownfi-elds), jeho ˙zemnÌ rozpt˝lenost a takÈ finanËnÌ moûnosti spoleËnosti. K napl-nÏnÌ strategie byla zvolena tzv. Ñstep by stepì metoda postupnÈ realizace pro-jekt˘, kter· kromÏ eliminace finanËnÌch rizik umoûÚovala soust¯edÏnÌ pozor-nosti na jeden Ëi dva projekty a jejich kvalitu (nap¯. ve formÏ spolupr·ces vÏhlasn˝mi architekty, kooperace architekt˘ s designÈry, n·padnÈho a n·-paditÈho designu apod.), kter· v souËasnÈm urbanismu hraje st·le d˘leûitÏj-

66

Obr. 4 ñ Kontrasty souËasnÈho KarlÌna, vpravo budova CorsoKarlÌn. Foto M. Ou¯ednÌËek (2006).


öÌ ˙lohu a st·v· se urËujÌcÌm faktorem ˙spÏchu na realitnÌm trhu (Beriatos,Gospodini 2004; Gospodini 2006; Larsen 2005; Turner 2002). UûitÌ tÏchto(v »esku nov·torsk˝ch) metod se uk·zalo jako ¯eöenÌ, kterÈ je schopnÈ vyvo-lat nejen diskusi a p¯ipoutat do KarlÌna poûadovanou pozornost, ale p¯ede-vöÌm do novÏ zrekonstruovan˝ch nemovitostÌ p¯il·kat novÈ n·jemnÌky. Ar-chitektonick· kvalita s nÌû REKG do revitalizace KarlÌna vstoupil p¯edstavo-vala ˙Ëinn˝ n·stroj k p¯ekon·nÌ öpatnÈ povÏsti KarlÌna. PotvrzenÌmarchitektonick˝ch hodnot (i spr·vnosti zvolenÈ strategie) bylo nÏkolikerÈohodnocenÌ projekt˘ REKG v soutÏûÌch ÑStavba rokuì a ÑBest of realityì. Zvo-len˝ p¯Ìstup developera znamenal takÈ vysoko nastavenou laùku pro ostatnÌinvestiËnÌ spoleËnosti p˘sobÌcÌ v oblasti KarlÌna, kterÈ v z·jmu vlastnÌho pod-nikatelskÈho ˙spÏchu museli respektovat nastolen˝ standard a vÏnovat zv˝-öenou pozornost vizu·lnÌ podobÏ sv˝ch projekt˘. Touto cestou v KarlÌnÏ doölok vytvo¯enÌ d˘leûit˝ch p¯edpoklad˘ budoucÌch zmÏn.

⁄spÏch REKG v KarlÌnÏ vöak pramenil takÈ z rozhodnutÌ realizovat kan-cel·¯skÈ projekty na vlastnÌ riziko bez p¯edpron·jmu, coû ve druhÈ polovinÏ90. let nebyla bÏûn· praxe. Tato taktika se pozdÏji uk·zala jako spr·vn·, pro-toûe dÌky nÌ byla REKG schopna nabÌdnout kvalitnÌ a cenovÏ dostupnÈ kan-cel·¯skÈ prostory v dobÏ, kdy je ¯ada spoleËnostÌ hledala i mimo mÏstskÈ cent-rum, ale jen m·lokter˝ developer je nabÌzel2. Do karlÌnsk˝ch kancel·¯Ì tak za-vÌtaly firmy zvuËn˝ch jmen (nap¯. »esk˝ Telecom, Unilever, Danone, ABB,Panasonic a dalöÌ), jejichû p¯Ìtomnost upozorÚovala na to, ûe se v KarlÌnÏ ÑnÏ-co mÏnÌì. Z pohledu ˙zemnÌho marketingu tak developer uËinil v˝znamn˝krok k budoucÌmu rozvoji lokality; kromÏ toho velmi öikovnÏ vyuûil jeho öpat-nÈ image, kterou ˙spÏchem sv˝ch nemovitostÌ prolomil.

K nejv˝znamnÏjöÌm projekt˘m REKG, kterÈ ovlivnily kvalitu jeho fyzickÈ-ho prost¯edÌ i vnÏjöÌ image KarlÌna, pat¯Ì Pal·c KarlÌn a Corso KarlÌn. Zvl·ötÏprojekt Corso KarlÌn, kter˝ je v po¯adÌ druh˝m projektem spoleËnosti, p¯ed-stavuje ikonickou budovu revitalizace KarlÌna. Tento architektonicky odv·ûn˝objekt (obr. 4), vyvolal ¯adu odborn˝ch i laick˝ch diskusÌ, a jak s·m developeruv·dÌ na sv˝ch webov˝ch st·nk·ch ÑslouûÌ jako n·zorn· uk·zka revitalizaceindustri·lnÌch prostorì ( 2006). Vznikl radik·lnÌ p¯estavbou pam·tkovÏ chr·-nÏnÈ budovy soustruûny postavenÈ v roce 1890, jeû byla s vyuûitÌm modernÌchmateri·l˘ rekonstruov·na na administrativnÌ vyuûitÌ. V roce 2001 byla admi-nistrativnÌ budovÏ Corso KarlÌn udÏlena ocenÏnÌ ÑBest of reality 2001ì a ÑStav-ba roku 2001ì, rok nato byla prod·na zahraniËnÌmu investorovi (M.A.I.L. Fi-nanzberatung). KromÏ uveden˝ch projekt˘ realizovala REKG takÈ administ-rativnÌ objekt Kotelna, kter˝ je charakteristick˝ velmi öetrn˝m zpracov·nÌmse zachov·nÌm velkÈho podÌlu industri·lnÌch prvk˘ i p˘vodnÌho barevnÈho ¯e-öenÌ a pavlaËov˝ d˘m Koll·rova 14 (obr. 8). Realizace tohoto rezidenËnÌho pro-jektu vych·zÌ ze strategie ÑNov˝ KarlÌnì, v r·mci nÌû m· b˝t v˝stavba kance-l·¯sk˝ch objekt˘ doplnÏna o luxusnÏjöÌ bytovÈ domy, kterÈ do KarlÌna pomo-hou p¯il·kat movitÏjöÌ rezidenty. Na realizovanÈ projekty by mÏla v budoucnunav·zat ¯ada dalöÌch, kterÈ vyplnÌ pr·zdnÈ plochy KarlÌna nebo nahradÌ v sou-Ëasnosti nedostateËnÏ vyuûÌvanÈ pr˘myslovÈ nemovitosti. V tÈto souvislosti jet¯eba zmÌnit skuteËnost, ûe strategie REKG zahrnuje i doËasnÈ vyuûitÌ nÏkte-r˝ch pr˘myslov˝ch objekt˘ na jejichû mÌstÏ se do budoucna poËÌt· s novou v˝-stavbou. Toto opat¯enÌ je d˘leûitÈ nejen vzhledem k eliminaci moûnÈ krimi-n·lnÌ Ëinnosti a vandalismu, ale takÈ z hlediska bezpeËnostnÌho (technick˝

67

2 VÏtöina kancel·¯sk˝ch projekt˘ se zaËala standardnÏ stavÏt aû po uzav¯enÌ smlouvyo p¯edpron·jmu.


68

Obr. 5 ñ ZmÏna funkËnÌ n·plnÏ viditeln· v karlÌnsk˝ch ulicÌch. Foto M. Ou¯ednÌËek (2006).

Obr. 6 ñ ÑSetk·nÌì starÈho a novÈho KarlÌna, budova Danube House. Foto M. Ou¯ednÌËek(2006).


stav budov je alespoÚ minim·lnÏ udrûov·n) a psychologickÈho, protoûe jÌmvlastnÌci vysÌlajÌ sign·l, ûe jejich vztah k lokalitÏ nenÌ lhostejn˝ (obr. 5).

V roce 1998 do KarlÌna p¯ich·zÌ investiËnÌ spoleËnost Ablon, kter· svÈ sta-vebnÌ aktivity soust¯edila do bezprost¯ednÌ blÌzkosti stanice metra K¯iûÌkova.PrvnÌm projektem spoleËnosti byl Zirkon Office centre, kter˝ vznikl p¯estav-bou p˘vodnÌho objektu, v nÏmû byly zmÏnÏny vnit¯nÌ dispozice, upraven par-ter a p¯ed p˘vodnÌ pr˘ËelÌ budovy byla p¯edsazena nov· sklenÏn· fas·da.V tomtÈû roce do KarlÌna vstoupila i nadn·rodnÌ hotelov· spoleËnost Accor,kter· zde p¯evzala hotel a za¯adila ho do svÈ sÌtÏ Ibis. NenÌ bez zajÌmavosti,ûe karlÌnsk˝ Ibis byl v˘bec prvnÌ investicÌ Accoru v Praze.

Na p¯elomu tisÌciletÌ jiû bylo z¯ejmÈ, ûe transformaËnÌ procesy v KarlÌnÏ ˙s-pÏönÏ bÏûÌ a prodej nÏkter˝ch nemovitostÌ zahraniËnÌm investor˘m a pokra-ËujÌcÌ v˝stavba kancel·¯Ì (nap¯. RubÌn office centre) naznaËovala nadÏjn˝ v˝-voj. Slibn˝ zaË·tek vöak byl z·hy zastaven povodnÌ v srpnu roku 2002. Jak-koli byly d˘sledky tÈto povodnÏ tragickÈ pro velkou Ë·st Prahy, pro KarlÌnleûÌcÌ v nivÏ Vltavy, byly p¯Ìmo katastrof·lnÌ. V d˘sledku pÌsËitÈho a nep¯ÌliöstabilnÌho podloûÌ, vysokÈ hladiny podzemnÌ vody a znaËnÈ zanedbanosti do-movnÌho fondu doölo ke z¯ÌcenÌ nÏkolika dom˘ (Jand·Ëek 2002). N·slednÏ by-lo pot¯eba provÈst ploönÏ statickÈ prohlÌdky budov. NÏkterÈ domy byly vystÏ-hov·ny a demolov·ny, coû ovlivnilo moûnosti n·vratu Ë·sti obyvatel zpÏt. Na¯adÏ mÌst demolice p¯edznamenaly takÈ zmÏnu funkËnÌho vyuûitÌ. P¯estoûebyly obnovovacÌ pr·ce zah·jeny ihned po opadnutÌ velkÈ vody, Ë·st nemovi-tostÌ byla z nedostatku finanËnÌch prost¯edk˘ majitel˘ ponech·na bez opravy.JinÈ, protoûe se nach·zely na strategick˝ch mÌstech, byly ve öpatnÈm stavuponech·ny z·mÏrnÏ s vidinou jejich v˝hodnÈho prodeje jako stavebnÌch par-cel. PovodeÚ zp˘sobila znaËnÈ materi·lnÌ ökody takÈ u ostatnÌch pozemnÌchi podzemnÌch staveb. Zvl·ötÏ silnÏ byla poökozena zastaral· karlÌnsk· infra-struktura. JejÌ renovace, zahrnujÌcÌ kompletnÌ obnovu technick˝ch a doprav-nÌch sÌtÌ, znamenala d˘leûit˝ krok k budoucÌmu rozvoji ˙zemÌ, neboù KarlÌnza¯adila k technicky nejlÈpe vybaven˝m Ë·stem hlavnÌho mÏsta.

V letech 2003 a 2004 se tak KarlÌn stal velk˝m staveniötÏm a byl charak-teristick˝ st¯Ìd·nÌm obnoven˝ch a zrekonstruovan˝ch dom˘ s nemovitostmiv poökozenÈm (stabilizovanÈm i zhoröujÌcÌm se) stavu (obr. 2, 3 a 6). Vliv po-vodnÏ na zmÏnu fyzickÈho stavu prost¯edÌ bohuûel nenÌ moûnÈ z d˘vodu ome-zenÈ dostupnosti dat z terÈnu empiricky podchytit. AlternativnÏ ji vöak lze vy-j·d¯it poËtem vydan˝ch stavebnÌch povolenÌ. DomnÌv·me se, ûe uûitÌ tohotonep¯ÌmÈho ukazatele je v povodnÌ zasaûen˝ch ˙zemÌch moûnÈ neboù poökoze-nÈ objekty zpravidla vyûadujÌ rychlou opravu. Vzhledem k tomu, ûe jsou naobnovu povodnÌ poökozen˝ch ˙zemÌ Ëasto v·z·ny takÈ ˙ËelovÈ dotace, p¯ed-pokl·d·me, ûe prodleva mezi vyd·nÌm stavebnÌho povolenÌ a zah·jenÌm stav-by/rekonstrukce b˝v· jen minim·lnÌ. ZachycenÌ zmÏn fyzickÈho prost¯edÌ po-mocÌ poËtu vydan˝ch stavebnÌch povolenÌ je vöak limitov·no strukturou do-stupn˝ch dat, v nichû nejsou rozliöov·ny rekonstrukce od nov˝ch staveb.Z grafu na obr·zku 7 je patrnÈ, ûe povodeÚ vyvolala doËasnÈ zv˝öenÌ vydan˝chstavebnÌch povolenÌ v katastr·lnÌm ˙zemÌ KarlÌna, ale od roku 2005 se jejichpoËet opÏt vr·til na ˙roveÚ p¯ed povodnÏmi. Pokud vezmeme v ˙vahu Ëasov˝posun vypl˝vajÌcÌ z realizace stavby (1ñ2 roky), lze z grafu vyËÌst, ûe nejin-tenzivnÏjöÌ promÏnu KarlÌn zaûil ned·vno ñ zejmÈna v letech 2003ñ5. P¯i po-rovn·nÌ s celkov˝m poËtem vydan˝ch stavebnÌch povolenÌ na ˙zemÌ hlavnÌhomÏsta Prahy jiû vliv povodnÏ tak evidentnÌ nenÌ.

Vlivem velkÈ vody byly takÈ znaËnÏ poökozeny novÈ investice z minul˝chlet, coû jejich majitel˘m p¯ineslo nemalÈ problÈmy (nap¯. odchod n·jemnÌk˘,

69


pokles n·jm˘ apod.). V souvislosti s tÌmto v˝vojem bylo zaloûeno konsorciuminvestor˘ p˘sobÌcÌch v Praze 8 pojmenovanÈ ÑInvesto¯i pro Prahu 8ì. Konsor-cium tvo¯Ì osm spoleËnostÌ, z toho pÏt devoloper˘ (Europolis Real Estate, Ab-lon, Metrostav, Real Estate Karlin Group a FCC Vinci). Zvl·ötnostÌ tohotouskupenÌ je, ûe vÏtöina ze z˙ËastnÏn˝ch spoleËnostÌ m˘ûe b˝t povaûov·na zavz·jemnÏ si konkurujÌcÌ firmy. ProË se tedy tyto spoleËnosti rozhodly spolu-pracovat? HlavnÌm motivem k participaci byly p¯edevöÌm spoleËnÈ z·jmy ñ ze-jmÈna pak snaha o dosaûenÌ lepöÌch vyjedn·vacÌch pozic p¯i obnovÏ KarlÌnaa vytvo¯enÌ n·tlaku na ve¯ejnou sfÈru p¯i urychlenÌ v˝stavby protipovodÚo-v˝ch z·bran. Na dobudov·nÌ z·bran totiû bylo v·z·no opat¯enÌ Magistr·tuHlavnÌho mÏsta Prahy o pozastavenÌ vyd·v·nÌ stavebnÌch povolenÌ pro vodoupostiûen· ˙zemÌ. Snaha realitnÌch spoleËnostÌ o co nejrychlejöÌ vybudov·nÌ po-vodÚovÈ ochrany byla motivov·na rychlou realizacÌ pl·novan˝ch projekt˘a oËek·v·nÌm, ûe dobudov·nÌ protipovodÚov˝ch z·bran zatraktivnÌ KarlÌna umoûnÌ brzkÈ srovn·nÌ cen mÌstnÌch n·jm˘ i nemovitostÌ s cenami v nez·-plavov˝ch lokalit·ch.

V˝stavba protipovodÚov˝ch z·bran v KarlÌnÏ trvala t¯i roky. V pr˘bÏhu to-hoto obdobÌ byly realizov·ny nÏkterÈ novÈ administrativnÌ projekty. PrvnÌmz nich byl Danube House (obr. 6) spoleËnosti Europolis invest (dokonËen v ro-ce 2003), kter˝ vytv·¯Ì novou siluetu ˙zemÌ a je vlajkovou lodÌ projektu RiverCity Prague. River City je rozs·hl˝ projekt v lokalitÏ RohanskÈho ostrova,kter˝ integruje prostor pro pr·ci, bydlenÌ i odpoËinek. ⁄zemnÌ rozhodnutÌ proare·l bylo vyd·no v roce 1997 a jeho dokonËenÌ se p¯edpokl·d· v roce 2010.V koneËnÈ podobÏ bude ËÌtat pÏt objekt˘, v souËasnosti vöak jsou realizov·nypouze dva (Danube House, Nile House). Urbanisticky tvo¯Ì souË·st River Ci-ty i öest˝ objekt ñ rezidenËnÌ River Diamond. Tento vöak poch·zÌ z dÌlny

70

Obr. 7 ñ V˝voj poËtu vydan˝ch stavebnÌch povolenÌ na 1 000 obyvatel (osa y) v katastr·lnÌm˙zemÌ KarlÌna a na ˙zemÌ hl.m. Prahy v letech 2001ñ05. Zdroj: Odbor v˝stavby M» Praha8 a »S⁄.


REKG, a proto Ëasto jako jeho souË·st neb˝v· uv·dÏn. River City se je budo-v·no v mÌstech, kterÈ bylo do 80. let minulÈho stoletÌ vyuûÌv·no jako p¯ekla-diötÏ a slouûilo p¯ev·ûnÏ dr·ûnÌ dopravÏ. V dobÏ zah·jenÌ v˝stavby (rok 2002)vöak nebylo moûnÈ lokalitu povaûovat za typick˝ brownfield, protoûe ˙zemÌbylo z p¯ev·ûnÈ Ë·sti zazelenÏno. Urbanisticky soubor River City v˝raznÏ p¯e-sahuje v˝ökovou hladinu p˘vodnÌ karlÌnskÈ z·stavby, objemovÏ jsou jednotli-vÈ budovy srovnatelnÈ s velikostÌ domovnÌch blok˘ staröÌ karlÌnskÈ z·stavby.P¯estoûe je vÏtöina plochy nov˝ch projekt˘ urËena k administrativnÌmu vyu-ûitÌ, parter objekt˘ bude slouûit maloobchodu a sluûb·m a z˘stane p¯Ìstupn˝ve¯ejnosti. U projektu River City byly v˘bec poprvÈ v »esku uplatnÏny ekolo-gickÈ principy architektury i developmentu (StavebnÌ fÛrum 2004).

InvestiËnÌ spoleËnost Ablon p¯ispÏla po povodni k obnovÏ KarlÌna kance-l·¯sk˝mi projekty ñ Meteor A a Meteor B. ObÏ budovy spolu bezprost¯ednÏsousedÌ, jejich vznik je vöak rozdÌln˝. ZatÌmco budova A vznikla p¯estavboup˘vodnÌho objektu u nÏhoû byl zachov·n historick˝ vzhled, budova B je novo-stavbou uvnit¯ vnitrobloku, kter· nahradila p˘vodnÌ pek·rnu. SpoleËnost Ab-lon pl·nuje takÈ dalöÌ projekty v tÏsnÈ blÌzkosti st·vajÌcÌch.

KromÏ v˝stavby administrativnÌch objekt˘ se developerskÈ spoleËnostiv poslednÌch dvou letech zamÏ¯ujÌ takÈ na v˝stavbu rezidenËnÌch projekt˘.V KarlÌnÏ, kter˝ vznikal jako rezidenËnÌ p¯edmÏstÌ, se tak po dlouh˝ch letechzaËaly opÏt stavÏt bytovÈ domy. V pr˘bÏhu roku 2006 byly do prodeje uvede-ny byty v objektu Koll·rova 14 spoleËnosti REKG, kterÈ vznikly p¯estavboupavlaËovÈho domu z 19. stoletÌ a jeho dostavbou dovnit¯ dvora. DokonËena by-la takÈ luxusnÌ rezidence River Diamond, kter· navazuje na soubor budov Ri-ver City. Zvl·ötnostÌ projektu Koll·rova 14 je jeho zamÏ¯enÌ, kterÈ kromÏ byd-lenÌ nabÌzÌ i prostory vyuûitelnÈ pro ateliery Ëi drobnÈ v˝stavy. River Dia-mond je naopak polyfunkËnÌ novostavba s byty a komerËnÌmi prostoryv parteru, kter· je v Praze prvnÌm reprezentantem modernÌ n·b¯eûnÌ rezi-dence. ZamÏ¯enÌ projekt˘ na nadstandardnÌ bydlenÌ vych·zÌ nejen ze snahyobnovit prestiû tÈto p˘vodnÏ rezidenËnÌ Ëtvrti, ale podle slov obchodnÌho ¯edi-tel REKG MiökoviËe, je v˝stavba Ëi p¯estavba bytov˝ch dom˘ na luxusnÌ re-zidence motivov·na snahou p¯iblÌûit mÌsto zamÏstn·nÌ s mÌstem bydlenÌ. Ta-to ˙vaha se jevÌ spr·vn· vzhledem k faktu, ûe v poslednÌch letech vzniklov KarlÌnÏ mnoho administrativnÌch objekt˘, v nichû sÌdlÌ ¯ada renomovan˝chspoleËnostÌ. NabÌdka byt˘ p¯ÌsluönÈho standardu pro zamÏstnance tÏchto spo-leËnostÌ vöak v KarlÌnÏ sch·zela3.

5 . 2 . S o c i · l n Ì p r o s t ¯ e d Ì

TransformaËnÌ obdobÌ p¯ineslo do oblasti vnit¯nÌho mÏsta ¯adu zmÏn, kte-rÈ se odr·ûejÌ i v soci·lnÌm sloûenÌ obyvatelstva KarlÌna. CelÈ vnit¯nÌ mÏstopat¯Ì dlouhodobÏ k depopulaËnÌm ˙zemÌm a rovnÏû KarlÌn ztr·cÌ v souËas-nosti obyvatelstvo p¯irozenou mÏnou i migracÌ. VÏkovÈ sloûenÌ t¯Ì karlÌnsk˝churbanistick˝ch obvod˘, kterÈ byly v roce poslednÌho sËÌt·nÌ (2001) obydleny jepatrnÈ z obr·zku 8. KarlÌn pat¯Ì mezi nejstaröÌ Ë·sti hlavnÌho mÏsta. Z hle-diska soci·lnÌho statusu mÏ¯enÈho nap¯. ˙rovnÌ vzdÏl·nÌ obyvatelstva (Ou-¯ednÌËek 1997, änejdov· 2006) se KarlÌn na konci socialismu ¯adil mezi soci-·lnÏ nejslaböÌ Ë·sti vnit¯nÌho mÏsta, coû souviselo nejen se starou vÏkovoustrukturou, ale i s ch·trajÌcÌm (star˝ KarlÌn) a neatraktivnÌm (sÌdliötÏ Invali-

71

3 PodrobnÏji k problematice bytovÈ v˝stavy a promÏnÏ soci·lnÌho prost¯edÌ vracÌme v z·-vÏru kapitoly 5. 2.


dovna) bytov˝m fondem, kter˝byl postupnÏ osidlov·n soci·lnÏslaböÌmi skupinami obyvatelstvaa romsk˝m etnikem.

RelativnÏ malÈ jsou zmÏnyv soci·lnÌ struktu¯e KarlÌnav transformaËnÌm obdobÌ 90. let20. stoletÌ. VÏtöÌm impulsem bylyzmÏny vyvolanÈ povodnÏmi v roce2002 a Ë·steËnÈ p¯enesenÌ podni-katelsk˝ch aktivit zdejöÌch deve-loper˘ k vÏtöÌmu rozvoji rezidenË-nÌ v˝stavby4. HlavnÌm procesemnovÈho v˝voje soci·lnÌ strukturyobyvatelstva je migrace po roce2002. StÏhov·nÌ z vodou zatope-n˝ch dom˘ a n·sledn˝ n·vratobyvatel jeötÏ zv˝raznil fluktuaË-nÌ charakter tÈto Ë·sti mÏsta. Cel-kem bylo nutno p¯i povodnÌchevakuovat asi 20 000 obyvatelKarlÌna. NÏkterÈ domy bylo nut-no strhnout, ¯adu i na siln˝ n·-tlak jejich vlastnÌk˘ (KuËera2005). VÏtöina strûen˝ch dom˘byla na hranici obyvatelnosti jiûp¯ed povodnÏmi. LidÈ z tÏchto do-m˘ i nÏkte¯Ì staröÌ obyvatelÈ byd-lÌcÌ v p¯ÌzemÌch panelov˝ch dom˘se do KarlÌna jiû nevr·tili.

Odliv obyvatelstva v letech2003ñ20045 je patrn˝ z grafu naobr·zku 9. Ve srovn·nÌ se struktu-rou p¯istÏhoval˝ch je n·padn· ze-

jmÈna p¯evaha vystÏhoval˝ch st¯ednÌho i d˘chodovÈho vÏku. Z KarlÌna se vy-stÏhovaly ve sledovan˝ch dvou letech tÈmÏ¯ dvÏ stovky dÏtÌ, jen mÌrnÏ z·pornÈsaldo m· v souËasnosti vÏkov· kategorie 15ñ29 let. ZejmÈna mladÌ dospÏlÌ tvo-¯Ì hlavnÌ skupinu obyvatelstva, pro kterÈ je KarlÌn atraktivnÌm mÌstem k byd-lenÌ (viz obr. 10). Z·roveÚ se tato vÏkov· kategorie podÌlÌ nejvÏtöÌm dÌlem na po-Ëtu vystÏhoval˝ch. To vypovÌd· o vysokÈ fluktuaci obyvatelstva jak ve starÈ Ëin-ûovnÌ z·stavbÏ tak v panelov˝ch domech sÌdliötÏ Invalidovna. Dynamick·povaha Ëtvrti s vysokou dennÌ i nedennÌ mobilitou je umocnÏna i ostatnÌmifunkcemi KarlÌna ñ tÈmÏ¯ dvacÌtkou ubytovacÌch za¯ÌzenÌ r˘znÈho standardu,dopravnÌm zatÌûenÌm i postupn˝m n·r˘stem pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ.

72

Obr. 8 ñ VÏkov· struktura urbanistick˝ch obvod˘KarlÌn-z·pad, KarlÌn-v˝chod a Za Invalidovnouv roce 2001. Zdroj: SLDB (2001).

4 REKG nap¯. zrekonstruoval ËinûovnÌ d˘m v Koll·rovÏ ulici Ë. 14 a na konci roku 2006zaËal prod·vat 230 byt˘ v rezidenci River Diamond, kter· je souË·stÌ vÏtöÌho projektuRiver City v z·padnÌ Ë·sti RohanskÈho ostrova.

5 AËkoliv majÌ auto¯i k dispozici i data o stÏhov·nÌ v roce 2005, nebyla z d˘vodu odliönÈmetodiky do hodnocenÌ za¯azena. Z·roveÚ jsme hodnotili pouze vnit¯nÌ migraci, protoûe˙daje za stÏhov·nÌ cizinc˘ nepovaûujeme za vÏrohodnÈ. Ve struktu¯e zahraniËnÌ migra-ce p¯evaûujÌ v˝raznou mÏrou obyvatelÈ s ukrajinskou a slovenskou n·rodnostÌ a toi v ÑneobydlenÈì severnÌ Ë·sti KarlÌna.


Profil budoucÌho obyvatelstva KarlÌna je do znaËnÈ mÌry d·n nabÌdkou byd-lenÌ a jeho cenou. Ta je v porovn·nÌ s ostatnÌmi Ë·stmi vnit¯nÌho mÏsta srov-nateln·. Vysok˝ je vöak n·r˘st cen bydlenÌ zejmÈna v poslednÌm obdobÌ. N·-kladnÏjöÌ projekty novÈho bydlenÌ i rekonstrukce ËinûovnÌch (a Ë·steËnÏ) i pa-nelov˝ch dom˘ ¯adÌ KarlÌn v souËasnosti k nejdraûöÌm lokalit·m mimocentrum Prahy6 (tab. 1). Pr˘mÏrn· cena bydlenÌ je navÌc podstatnÏ ovlivnÏnaexistencÌ sÌdliötÏ Invalidovna ve v˝chodnÌ Ë·sti KarlÌna.

Cena bydlenÌ se v jednotliv˝ch Ë·stech podstatnÏ liöÌ. To lze dokumentovatna cen·ch ËtvereËnÌho metru bytu i na srovn·nÌ menöÌho dvoupokojovÈho by-tu ve Ëty¯ech vybran˝ch lokalit·ch (viz tab. 2). VÏtöina nabÌzen˝ch byt˘ pro-öla po povodnÌch rekonstrukcÌ nebo ˙plnou p¯estavbou. ZajÌmav· je invaze no-vÈho bydlenÌ do oblastÌ öpatn˝ch adres a do vodou ohroûen˝ch oblastÌ a sku-teËnost, ûe toto novÈ a n·kladnÈ bydlenÌ nach·zÌ bez problÈm˘ novÈn·jemnÌky. Dobr˝m p¯Ìkladem m˘ûe b˝t v souËasnosti dokonËen˝ projekt Ri-ver Diamond, ve kterÈm lze po¯Ìdit byt i za 20 miliÛn˘ korun nebo rekonstru-ovan˝ d˘m v Koll·rovÏ ulici. Byty v n·kladnÏ rekonstruovanÈm objektu bylyprod·ny z velkÈ Ë·sti jeötÏ p¯ed kolaudacÌ objektu, pozvolna se zaplÚujÌ i ve-lice n·kladnÈ byty komplexu River Diamond.

Soci·lnÌ prost¯edÌ KarlÌna se pozvolna mÏnÌ, zvyöuje se soci·lnÌ statusi kvalita bydlenÌ zejmÈna v z·padnÌ Ë·sti Ëtvrti. NovÈ rezidenËnÌ projekty i re-konstruovanÈ domy tvo¯Ì malÈ enkl·vy bydlenÌ vyööÌho standardu, do kterÈ-ho se stÏhujÌ obyvatelÈ s vysok˝m soci·lnÏ-ekonomick˝m statusem. MenöÌ

73

Obr. 9 ñ VystÏhovalÌ z KarlÌna v letech 2003 a 2004 podle vÏku a vzdÏl·nÌ. Zdroj: Statisti-ka migrace »S⁄, 2006. Pozn.: legenda je stejn· jako u grafu na n·sledujÌcÌm obr·zku.

Obr. 10 ñ P¯istÏhovalÌ do KarlÌna v letech 2003 a 2004 podle vÏku a vzdÏl·nÌ. Zdroj: Sta-tistika migrace »S⁄, 2006.

6 VyööÌ ceny bydlenÌ se vyskytujÌ pouze v tradiËnÌch rezidenËnÌch ËtvrtÌch vnit¯nÌho mÏs-ta ñ na Vinohradech, v DejvicÌch nebo BubenËi.


projekty lokalizovanÈ ve staröÌ z·stavbÏa Ë·steËnÏ i rekonstrukce panelov˝ch do-m˘ mohou vÈst ke zlepöenÌ soci·lnÌhoprost¯edÌ KarlÌna jako celku. RezidenceRiver Diamond a dalöÌ pl·novanÈ bydle-nÌ, hotel i kancel·¯skÈ budovy projektuRiver City fyzicky oddÏlenÈ Ëty¯proudousilnicÌ a obr·cenÈ spÌöe k VltavÏ neûk j·dru Ëtvrti mohou vÈst k rozdÏlenÌKarlÌna do nesoudrûn˝ch Ë·stÌ (obr. 11).

6. Diskuse a z·vÏry

Do KarlÌna se po letech stagnace zaËalv pr˘bÏhu 90. let postupnÏ vracet Ëil˝ ûi-vot. VelkÈ nadn·rodnÌ spoleËnosti i drob-nÌ podnikatelÈ, kte¯Ì do KarlÌna v minu-l˝ch öestn·cti letech p¯iöli, si uvÏdomili

74

Pr˘mÏrnÈ ceny byt˘ v Praze (cena za m2)

VybranÈ Ëtvrti Prahy 2005 ZmÏna 2006

z·¯Ì ¯Ìjen(¯Ìjen 2006/

z·¯Ì ¯Ìjen¯Ìjen 2005)

Mal· Strana 85 287 86 259 4,08 % 89 965 89 776StarÈ MÏsto 84 257 84 479 1,37 % 86 343 85 638éiûkov 41 026 41 263 6,32 % 43 697 43 870KarlÌn 36 836 36 954 13,96 % 42 477 42 113Vokovice 35 359 35 128 17,66 % 40 322 41 330LibeÚ 33 680 33 893 18,37 % 39 099 40 120Pankr·c 32 892 33 105 15,26 % 37 659 38 156HluboËepy 31 286 31 385 21,27 % 37 134 38 060Zbraslav 30 217 29 791 19,07 % 34 357 35 472Bohnice 24 550 24 589 14,42 % 27 786 28 134

Tab. 1 ñ Pr˘mÏrnÈ ceny bydlenÌ ve vybran˝ch ËtvrtÌch Prahy

Zdroj: MÏsÌËnÌk Realit 11/2005 a 11/2006

Tab. 2 ñ Ceny bydlenÌ ve vybran˝ch Ë·stech KarlÌna

Lokalita, ulice (poËet öet¯en˝ch byt˘) Prodej KË za m2 Byt 2+kk (40ñ55 m2) v KË

SÌdliötÏ Invalidovna (12) 29ñ39 tis. 1,6 mil.K¯iûÌkova, Pernerova, äaldova, Kol·rova (19) 45ñ65 tis. 2,5 mil.Za Po¯ÌËskou br·nou (8) 62ñ72 tis. 3,5 mil.River Diamond (131) 65ñ80 tis. 4,5 mil.

Zdroj: vlastnÌ öet¯enÌ realitnÌ inzerce v prosinci 2006

Obr. 11 ñ V˝st¯iûek z Ëasopisu Euro zobrazujÌcÌrekonstruovan˝ d˘m v Koll·rovÏ ulici a jednuz vÏûÌ karlÌnskÈho kostela Cyrila a MetodÏje vy-stihuje souËasnou transformaci soci·lnÌho pro-st¯edÌ KarlÌna. Zdroj: »asopis Euro (2006).


potenci·l mÌsta, kter˝m tato zanedban· Ëtvrù disponovala. Aù uû se tito jed-notlivci Ëi glob·lnÌ aktÈ¯i rozhodovali podle v˝hodnÈ polohy, atraktivnÌho kla-sicistnÌho urbanismu nebo jen moûnostÌ vypl˝vajÌcÌch z nedostateËnÈ obËan-skÈ vybavenosti KarlÌna, znamenala jejich ÑspoleËn·ì podnikatelsk· aktivitapoË·teËnÌ impulz k Ñrehabilitaciì KarlÌna, kter˝ m· do budoucna vhodnÈ p¯ed-poklady st·t se prestiûnÌ a z·roveÚ i klidovou Ë·stÌ metropole. ⁄spÏön˝ p¯e-rod z industri·lnÌ ËtvrtÏ na öiröÌ celomÏstskÈ centrum, kter˝ s blÌûÌcÌ se zmÏ-nou stoletÌ gradoval vöak byl n·silnÏ p¯eruöen velkou vodou a vyst¯Ìd·n po-povodÚov˝m pesimismem. S odstupem Ëasu lze prohl·sit, ûe povodeÚ i p¯esvelkÈ materi·lnÌ ökody velmi pomohla rychlejöÌ a intenzivnÏjöÌ obnovÏ KarlÌ-na. Navr·cenÌ investiËnÌ d˘vÏry v KarlÌn probÏhlo mezi investory p¯ekvapivÏvelmi rychle. Navzdory obav·m spojen˝m s pr˘tahem v˝stavby protipovodÚo-v˝ch opat¯enÌ se developer˘m p¯ed jejich dokonËenÌm poda¯ilo realizovat ¯a-du projekt˘, kterÈ se postupnÏ st·vajÌ symboly novÈho KarlÌna.

SouËasn˝m cÌlem developersk˝ch a investiËnÌch firem je z KarlÌna vytvo¯itmÌsto dobrÈ adresy pro novÈ firmy i obyvatele. V souvislosti s tÌmto z·mÏremse otevÌr· ¯ada ot·zek smÏ¯ovan˝ch zejmÈna na moûnosti zachov·nÌ souladumezi kvalitou p˘vodnÌ a novÈ architektury a zvl·ötÏ pak na moûnosti souûitÌp˘vodnÌho a novÏ p¯ÌchozÌho obyvatelstva, kterÈ poch·zÌ z odliön˝ch soci·l-nÌch vrstev. Z uveden˝ch rozdÌl˘ postupnÏ vypl˝vajÌ r˘znÈ poûadavky nafunkËnÌ vyuûitÌ ˙zemÌ, poskytovanÈ sluûby apod. P¯estoûe naöe v˝stupy zatÌmvzniku soci·lnÌ dichotomie nenasvÏdËujÌ, jiû dnes m˘ûeme p¯edpokl·dat, ûev n·sledujÌcÌch letech bude KarlÌn soci·lnÏ polarizov·n a bude daleko mÈnÏfunkËnÏ prov·z·n neû v minulosti. OpÌr·me se p¯itom o v˝voj nabÌdky novÈ-ho, zvl·ötÏ pak luxusnÌho, bydlenÌ, kter· se v souvislosti s dokonËov·nÌm ¯a-dy projekt˘ teprve v souËasnosti postupnÏ dost·v· na trh. KarlÌn by se v blÌz-kÈ budoucnosti mohl st·t ËtvrtÌ rozdÏlenou do samostatn˝ch lokalit s odliön˝-mi scÈn·¯i v˝voje. JednÌm z cÌl˘ soukrom˝ch firem i ve¯ejn˝ch institucÌ bymÏla b˝t integrace ˙zemÌ a obyvatelstva sÌdliötnÌho komplexu Invalidovna,heterogennÌ ËinûovnÌ z·stavby historickÈho KarlÌna a novÏ osidlovanÈho Ro-hanskÈho ostrova. Na druhou stranu se zd·, ûe se KarlÌn st·le vÌce st·v· po-lyfunkËnÌ ËtvrtÌ, kter· v r·mci Prahy bude hr·t st·le v˝znamnÏjöÌ ˙lohu. Sta-rÈ praûskÈ rËenÌ ÑKarlÌnu a Libni zdaleka se vyhniì tak z˘stane jen p¯ipo-mÌnkou Ëas˘ minul˝ch.

Literatura:

BERIATOS, E., GOSPODINI, A. (2004): Glocalizing urban landscapes ñ Athens and the2004 Olympics. Cities 21, Ë. 3, s. 187ñ202.

ESKINASI, M. (1995), Changing housing policy and its consequences: the Prague case.Housing Studies 10, Ë. 4, s. 533ñ548.

GOSPODINI, A. (2006): Portraying, classifying and understanding the emerging landsca-pes in the post-industrial city. Cities 23, Ë. 5, s. 311ñ330

JAND¡»EK, V. (2002): P¯evelik· povodeÚ v KarlÌnÏ. P¯Ìloha Ëasopisu Architekt 2002, Ë. 11.KOSM¡K, P. (2006): GlobalizaËnÌ a integraËnÌ prvky rozvoje hotelnictvÌ. DostupnÈ na

www.cestovni-ruch.cz (1999ñ2006).KR¡L, J. (1946): ZemÏpisn˝ pr˘vodce Velkou Prahou a jejÌ kulturnÌ oblastÌ. Melantrich.

Praha.KU»ERA, P. (2005): KarlÌn: demolice po povodni. DostupnÈ na (28.12.2006).LARSEN, K. (2005): New Urbanismís role in Inner-city Neighborhood Revitalization. Hou-

sing Studies 20, Ë. 5, s. 795ñ813.MAIER, K., HEXNER, M., KIBIC, K. (1998): Urban Development of Prague: History and

Present Issues. »eskÈ vysokÈ uËenÌ technickÈ v Praze. Fakulta architektury. Praha.

75


MAUDROV¡, K. (2004): Revitalizace brownfields v Praze. Magistersk· pr·ce. UniverzitaKarlova v Praze, P¯ÌrodovÏdeck· fakulta, katedra soci·lnÌ geografie a region·lnÌho roz-voje. Praha.

MOSCHELESOV¡, J. (1937): The Demographic, Social and Economic Regions of GreaterPrague: A Contribution to Urban Geography. Geographical Review, 27, Ë. 3, s. 414ñ429.

OUÿEDNÕ»EK, M. (2003): Suburbanizace Prahy, Sociologick˝ Ëasopis, 39, Ë. 2, s. 235ñ253.OUÿEDNÕ»EK, M. (2002): In: S˝kora, L. (ed.): Suburbanizace a jejÌ soci·lnÌ, ekonomickÈ

a ekologickÈ d˘sledky. ⁄stav pro ekopolitiku. Praha, s. 39ñ54.OUÿEDNÕ»EK, M. (1997): The Development of the Educational Structure of Prague. Acta

Universitatis Carolinae Geographica, Supplementum, s. 227ñ233.PULDOV¡, P., OUÿEDNÕ»EK, M. (2006): ZmÏny soci·lnÌho prost¯edÌ v z·zemÌ Prahy ja-

ko d˘sledek procesu suburbanizace. In: Ou¯ednÌËek, M. (ed.): Soci·lnÌ geografie Praû-skÈho mÏstskÈho regionu. Univerzita Karlova v Praze, P¯ÌrodovÏdeck· fakulta, katedrasoci·lnÌ geografie a region·lnÌho rozvoje, s. 128ñ142.

ÿÕHA, J. K., STEFAN, O., VAN»URA, J. (1956): Praha vËerejöka a zÌt¯ka. SNTL. Praha.StavebnÌ fÛrum (2005): International Business Center zÌskalo novÈ n·jemce. InternetovÈ

str·nky StavebnÌho fÛra, dostupnÈ na www.stavebni-forum.cz (8.12.2005).StavebnÌ fÛrum (2004): KarlÌnsk˝ soutok: po Dunaji je na dohled Nil. InternetovÈ str·nky

StavebnÌho fÛra, dostupnÈ na www.stavebni-forum.cz (31.1.2004).Strategick˝ pl·n (2000): ⁄tvar rozvoje hl. m. Prahy, Praha.S›KORA, L. (2001a): PromÏny prostorovÈ struktury Prahy v kontextu postkomunistickÈ

transformace. In: Hampl, M. a kol.: Region·lnÌ v˝voj: specifika ËeskÈ transformace, ev-ropsk· integrace a obecn· teorie. Univerzita Karlova v Praze, P¯ÌrodovÏdeck· fakulta,katedra soci·lnÌ geografie a region·lnÌho rozvoje, Praha, s. 127ñ166.

S›KORA, L. (2001b): . Acta Facultatis Studiorum Humanitatis et Naturae UniversitatisPreöoviensis XXXV ñ Folia Geographica, Ë. 4, s. 194ñ205.

S›KORA, L. (1996): . In: Hampl, M. a kol.: Geografick· organizace spoleËnosti a transfor-maËnÌ procesy v »eskÈ republice. P¯ÌrodovÏdeck· fakulta Univerzity Karlovy, Praha,s. 361ñ394.

S›KORA, L. (1993a): City in transition: the role of rent gaps in Pragueís revitalization.Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 84, Ë. 4, s. 281ñ293.

S›KORA, L. (1993b): . In: L. S˝kora (ed.): TeoretickÈ p¯Ìstupy a vybranÈ problÈmy v sou-ËasnÈ geografii. Katedra soci·lnÌ geografie a region·lnÌho rozvoje P¯ÌrodovÏdeckÈ fakul-ty Univerzity Karlovy, Praha, s. 100ñ109.

S›KORA, L., KAMENICK›, J., HAUPTMANN, P. (2000): Changes in the spatial structu-re of Prague and Brno in the 1990s. Acta Universitatis Carolinae Geographica, XXXV,Ë. 1, s. 61ñ76.

S›KORA, L., äIMONÕ»KOV¡, I. (1994): From totalitarian urban managerialism to a libe-ralized real estate market: Pragueís transformations in the early 1990s. In: Barlow, M.,Dost·l, P., Hampl, M. (eds.): Development and Administration of Prague. Amsterdam,Universiteit van Amsterdam, Instituut voor Sociale Geografie, s. 47ñ72.

äNEJDOV¡, I. (2006): ZmÏny ve vzdÏlanostnÌ struktu¯e obyvatelstva v PraûskÈm mÏst-skÈm regionu. In: Ou¯ednÌËek, M. (ed.): Soci·lnÌ geografie PraûskÈho mÏstskÈho regionu.Univerzita Karlova v Praze, P¯ÌrodovÏdeck· fakulta, katedra soci·lnÌ geografie a regio-n·lnÌho rozvoje, Praha, s. 114ñ127.

TEMELOV¡, J. (2005): The role of high profile buildings in physical revitalization of innercity. The case of Golden Angel in Prague. DisertaËnÌ pr·ce. Univerzita Karlova v Praze,P¯ÌrodovÏdeck· fakulta, katedra soci·lnÌ geografie a region·lnÌho rozvoje, Praha, 139 s.

TEMELOV¡ J., NOV¡K, J. (2007): Z pr˘myslovÈ Ëtvrti na modernÌ mÏstskÈ centrum: pro-mÏny ve fyzickÈm a funkËnÌm prost¯edÌ centr·lnÌho SmÌchova. GeografieñSbornÌk »GS,112, Ë 3, s. xxxñxxx.

TURNER, R. S. (2002): The politics of design and development in the postmodern down-town. Journal of Urban Affairs, 24, Ë. 5, s. 533ñ548.

VOTRUBEC, C. (1965): Praha ñ zemÏpis velkomÏsta, SPN, Praha.VYKOUKAL, P. (2006): »KD p˝cha a p·d nejvÏtöÌho v˝robce tramvajÌ na svÏtÏ. Interneto-

vÈ str·nky »KD, dostupnÈ na (26.5.2006).

Zdroje dat:»asopis Euro 8, 20. ˙nora 2006.»eskÈ dr·hy. DostupnÈ na (4.11.2006).»KD. DostupnÈ na /historie.php (4.11.2006).

76


Developersk· spoleËnost Real Estate KarlÌn Group. DostupnÈ na (2.10.2006)MÏsÌËnÌk realit 11/2005 a 11/2006.Ortofotomapa Prahy (2004). Geodis Brno (na DVD).Pffanzer. StavebnÌ ˙¯ad.SLDB (2001). VybranÈ v˝sledky SËÌt·nÌ lidu, dom˘ a byt˘ za urbanistickÈ obvody, »S⁄,

Praha.Statistika migrace (2006), speci·lnÌ v˝stupy za urbanistickÈ obvody, »S⁄, Praha.⁄¯ad mÏstskÈ Ë·sti Praha 8, odbor v˝stavby ñ stavebnÌ povolenÌ.

S u m m a r y

KARLÕN AND ITS CHANGES IN THE CONTEXT OF POST-SOCIALISTTRANSFORMATION OF PRAGUE

This paper deals with the process of post-socialist transformation in the inner city ofPrague during the last sixteen years and describes the changes of its part called KarlÌn viaa case study. KarlÌn was chosen for the following reasons: it is immediately adjacent to thecity centre and as such it constitutes a part of the inner city. The key reason for our choice,however, is the fact that this area is ranked among the old industrial parts of the capitaland is going through a radical reconstruction and changes of spatial structure at present.

The aim of our analysis is to identify the processes which have changed the structure ofKarlÌn and to reveal the main mechanisms which underlie these changes. Attention is paidto the roles of the participants involved in the new development as well. Changes of partialcomponents of spatial structures, i.e. physical, functional and social structures, wereobserved through interviews, fieldwork and statistical data analyses.

It is necessary to interpret all significant socio-spatial changes during the 1990s and thefirst decade of the new millennium in a wider historical context of the observed area. KarlÌnwas developed as a residential locality behind the fortification of the capital at thebeginning of the 19th century. KarlÌn building process was regulated by town planningenforcing rectangular rules of the street structure and residential function which had beenprogressively supplemented up by new functions like storage and trade because of theproximity of a port on the Vltava River. After the 1850s, there were many factories builtand the area of KarlÌn, characterized by large allotment reserves, became an importantindustrial part of Prague. This functional shift was accompanied by a successive shift ofsocial environment, in particular by an increase of worker households. The position ofindustrial production became stronger in the 20th century. The image of KarlÌn being anindustrial and working class quarter persisted until the end of the post-socialist era andpartly through the new decade.

In spite of high dynamics of changes in the central district of Prague in the early 1990s,the closely adjacent KarlÌn was characterized by stagnation and, to some extent, it reflectedthe previous (socialistic) development pattern. KarlÌn was characterized by only a partialreconstruction of residential houses and by some improvements in the main street(Sokolovsk·) due to privatization of small businesses. Despite of the KarlÌnís unfavourableimage, prices of small business shops were high in comparison with the other parts of theinner city. Such situation speaks in support of the rent-gap theory as it reflected expectationsof entrepreneurs (S˝kora, äimÌËkov· 1994). However, in most parts of KarlÌn, transformationof physical and functional environment due to privatization was not substantial enoughbecause of a high share of residential units in the ground floor. The only exception,characterized by an increasing vitality, was formation of a small area in KarlÌn adjacent tothe district of Pratur 1. In a narrow zone between the railway and the road viaducts, the hotelAtrium (today a part of Hilton hotels) was built, and in the 1993 the International BusinessCentre (IBC) which is now one of the most important real-estates offices in Prague.

The end of the last decade of the 20th century brought evidently more changes in allaspects. Fist of all, industrial brown fields sites arose in the historical part of KarlÌn. Thisdevelopment occurred due to increasing production problems of the »KD holding anda progressive production falloff. Important for future events in KarlÌn was shrinkage ofinvestment possibilities in the city centre (S˝kora a kol. 2000), which together with not usedindustrial properties, advantageous localization and transport connections of KarlÌn led toincreased development activities in this area. Higher investment interests resulted in newproperties with remarkable architecture, caused changes of horizontal and vertical

77


morphology of the locality which launched its functional shift to the service sector. Towardsthe new millennium, revitalization was characterized by increasing dynamics of change andconsiderable spatial and qualitative selectivity. An important role at the initial time of changewas played by the development company Real Estate KarlÌn Group (REKG) which enteredthe KarlÌnís property market in 1997. The activities of REKG had an extensive and crucialinfluence for the future events in KarlÌn. REKG projects are characterized by the quality ofarchitecture and design which result into an increased public attention. Another importantfactor has shown to be the use of long-run technique (ëstep by stepí) and the investment modelwhich allows to build or to reconstruct office stocks without previous rental. This procedurewas very uncommon in the late 1990s; however it caused a growing demand for offices.

The running revitalization of KarlÌn was interrupted in the summer 2002 by a largeflood. Because of KarlÌnís location in the alluvial plain of the Vltava River, many of therecent investment and original houses were damaged. Some old buildings collapsed, otherswere demolished because of static and safety reasons. Surprisingly, vast damage andabsence of flood barriers did not reduce the immense interest in KarlÌn. This situation arosefrom an increase of allotments available for a new development and the completerenovation of all infrastructure networks. In this aspect, the flood can be labelled asa breakthrough point for the future of KarlÌn and its physical and social changes. Afteressential reconstructions, a big development boom has followed. In addition to office stockswhich exceed the proportion of the original structures (e.g. River City complex),development of residential buildings (via reconstruction and new building) that targetedhigh-income groups (e.g. Koll·rova 14, River Diamond) was resumed. These recentinvestments do not only affect the physical structure of places, as it was mentioned above,but also bring significant changes of the social stratification of locality. We presume thatthe social shift toward high-income groups will occur in KarlÌn. Nevertheless, at thismoment our analysis fails to find any significant support for this hypothesis. This may bedue to the fact that a substantial quantity of luxury housing has come to market only lastyear and thereby is not registered in our data. Nonetheless, our hypothesis should beconfirmed by an increase in prices during the last period (Table 1).

Fig. 1 ñ KarlÌn ñ cadastral area (with pale lines of urban districts). Source: Geodis Brno2004.

Fig. 2 ñ Locality where an industrial building was demolished. Photo M. Ou¯ednÌËek(2006).

Fig. 3 ñ Various levels of reconstruction of KarlÌnís houses fronts. Photo M. Ou¯ednÌËek(2006).

Fig. 4 ñ Contrasts in the contemporary KarlÌn, Corso KarlÌn building on the right. PhotoM. Ou¯ednÌËek (2006).

Fig. 5 ñ A substantial functional change visible in the streets of KarlÌn. Photo M.Ou¯ednÌËek (2006).

Fig. 6 ñ ÑMeetingì of the old and the new KarlÌn, Danube house building. Photo M.Ou¯ednÌËek (2006).

Fig. 7 ñ Development of the number of initiated constructions in the cadastral area ofKarlÌn during 2001ñ06. Axis x ñ year; axis y ñ number of issued planningpermission for 1 000 inhabitants.

Fig. 8 ñ Age structure of urban districts of KarlÌn-West, KarlÌn-East and Za Invalidovnouin 2001.

Fig. 9 ñ Migration from KarlÌn during 2003 and 2004 structured by age and education.Axis x ñ number; axis y ñ age category. Key, see fig. 10.

Fig. 10 ñ Migration to KarlÌn during 2003 and 2004 structured by age and education. Axisx ñ number; axis y ñ age category. In key from above: children up to 15, education:primary, apprenticeship, A levels, university.

Fig. 11 ñ A reconstructed building in Koll·rova Street and one of the spires of KarlÌníschurch represent the contemporary transformation of the social environment.Source: Euro 2006.

(PracoviötÏ autor˘: M. Ou¯ednÌËek: katedra soci·lnÌ geografie a region·lnÌho rozvojeP¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty Univerzity Karlovy, Albertov 6, 128 43 Praha 2; e-mail: . J. IlÌk jepostgradu·lnÌm studentem tÈûe katedry; e-mail: [email protected].)

Do redakce doölo 9. 3. 2007

78


karlÕn a jeho promÃny v souvislostech...

Documents