Evropská unie v globálních souvislostech

Politika EU:• Od Maastrichtské smlouvy se oblasti činnosti EU, tzv. politiky EU, dělily do tzv. tří pilířů. Lisabonská smlouva toto dělení formálně zrušila, ale fakticky částečně přetrvává v přechodných obdobích a specifických procedurách.

• První pilíř, nadstátní, zastřešoval všechna tři dosavadní Společenství, druhý a třetí pilíř zaváděly nové oblasti mezivládní spolupráce. Druhý pilíř zahrnoval společnou bezpečnostní a zahraniční politiku, třetí pilíř pak policejní a justiční spolupráci.

• Lisabonskou smlouvou se dosavadní druhý a třetí pilíř přeměnily v další společné politiky EU. Určitá výjimka zůstala v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, kde je zachována jednomyslnost členských států.

I. Evropská společenství• Společná zemědělská politika• Hospodářská a měnová unie• Celní unie a Společný trh• Společná obchodní politika• Regionální a strukturální politika• Dopravní politika• Sociální politika• Schengenský prostor• Občanství EU• Vědecko-výzkumná politika• Politika hospodářské soutěže• Ekologická politika• Politika ochrany spotřebitele• Vzdělání a kultura• Společná rybolovná politika• Azylová a přistěhovalecká politika

II. Společná zahraniční a bezpečnostní politika

1.Zahraniční politika:• Spolupráce v zahraniční politice• Dodržování míru• Volební pozorovatelé• Lidská práva• Demokracie• Rozvojová pomoc2.Bezpečnostní politika:• Evropská bezpečnostní politika• Evropské síly rychlé reakce• Odzbrojování

• Smlouva o Evropské unii, která byla podepsána   v Maastrichtu 7. února 1992 a vstoupila v platnost   1. listopadu.

•Lisabonská smlouva (též Reformní smlouva) jemezinárodní  smlouva, jejímž cílem je především       reformovat instituce Evropské unie a její fungování. Byla podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu, ratifikována 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1.prosince 2009. Zavedla rovněž nové oblasti spolupráce členských zemí. Přidáním této mezivládní spolupráce ke stávajícímu „systému Společenství“ vytvořila Maastrichtská smlouva novou politickou a zároveň hospodářskou strukturu sestávající z tzv. „tří pilířů“ – Evropskou unii (EU).

Role EU v mezinárodních organizacích:• Nejvýznamnější mezinárodní organizací je dnes 

Organizace spojených národů (OSN), která má univerzální záběr, v jehož rámci se řeší otázky spojené s politikou, bezpečností, chudobou, kulturou, migrací apod.

• Světová banka- sdružuje většinu států světa a snaží se řešit problémy zadlužení a chudoby třetího světa

• Světová obchodní organizace- napomáhá členským státům vytvářet pravidla volnějšího národního obchodu

• Summit G8-spojuje osm nejmocnějších států světa a zabývá se důležitými otázkami mezinárodní politiky a ekonomiky.

• Nejplačtivější otázkou současného vývoje je zejména nerovnoměrné rozložení bohatství na zemi, jehož důsledkem je extrémní chudoba, rozvoj epidemií či hladomor v celé řadě rozvojových zemích.

• Rozvojová politika =pomoc nejchudším zemím světa• EU reprezentuje mezivládní přístup  k řešení problémů, 

založený na spolupráci jednotlivých států a sdílení jejich suverenity

Evropská unie ve světové ekonomice

• Evropská unie již několik desetiletí ovlivňuje chod mezinárodního ekonomického systému (tj. mezinárodní obchod zboží a služeb , finanční tok a tok investic).

• Je hlavním aktérem světového ekonomického dění v integraci na poli liberalizace ekonomických vztahů = odstraňování překážek pro pohyb zboží (cel), služeb, kapitálu i osob či pracovní síly mezi státy.

Obchod se zbožím-

• Ze statistiky mezinárodního obchodu r. 2004 se ve světě vyvezlo zboží všeho druhu v hodnotě 9 bilionů amerických dolarů.

• Z toho 40% vyvezly země, které pocházejí z EU.

• Tento podíl se nedá srovnat ani se Spojenými státy americkými, jejichž podíl na světových vývozech byl zhruba desetiprocentní.

Přímé zahraniční investice-• Neméně výrazná je také pozice Evropské

unie z hlediska světových pohybů kapitálu.

• Ty se měří tokem přímých zahraničních investic, neboli kapitálu, který firmy chtějí do dané ekonomiky investovat, a to za účelem dosažení zisku či rozšíření podnikání.

• V roce 2004 byla Evropská unie největším zdrojem a cílem investic, připadala na ni ve světě zhruba třetina.

Struktura obchodu-

• Většina obchodu Evropské unie končí opět v Evropské unii!

• To znamená, že jednotlivé členské státy EU, obchoduje mezi sebou.

• Množství zboží vyvezeného z EU pro světový trh (tradičně do USA, Asie či Latinské Ameriky) je určena necelá třetina, i ta je však nominálním vyjádřením větší než celkový vývoz USA .

• Zbylé dvě třetiny (67,03%) obchodu potom představuje tzv. intra-obchod = vnitřní obchod mezi jednotlivými členskými státy EU.

• Na světě nelze mimo EU nalézt jinou skupinu zemí,která by spolu takto intenzivně obchodovala.• Tak se díky trhu Evropská unie více sbližuje a

integruje s členskými státy (= s vlastními státy).

Hrubý domácí produkt

• Díky němu, se nejvíce dozvíme o současné pozici Evropské unie ve světové ekonomice.

• Nejdůležitější charakteristikou skutečného rozměru ekonomiky je zejména hrubý domácí produkt (HDP)- ten vyjadřuje hodnotu všeho, co bylo v dané ekonomice za rok vyprodukováno (a užito), bez ohledu na to, zda tyto komodity vstoupily do mezinárodního prostředí nebo ne.

Energická závislost Evropy- • Výraznou nevýhodou EU, je její zranitelnost a závislost

v globálním světě, je její silná energická závislost.• Hlavním problémem, jsou nedostatečné zásoby paliva.

V této době, je všechna technologie založena na spalování fosilních paliv ( ropy, uhlí a zemního plynu).

• V Evropě se stále nalézají zdroje kvalitních fosilních paliv, ale evropskou poptávku nestačí ani zdaleka pokrýt.

• Proto je stále více závislá na dovozu těchto paliv ze světa.

• Tradičním zdrojem ropy je pro Evropu oblast Perského zálivu, který je čím dál víc politicky nestabilní. Proto dodávky surovin činí komplikovanější a dražší.

Celkově dnes EU čerpá ropu ze čtyř hlavních zdrojů:

1) ze zemí bývalého Sovětského svazu( Rusko, Kazachstán)2) ze Středního východu (Saudská Arábie a Irán)3) z Afriky ( Libye a Alžírsko).

Vzhledem k mimořádnému strategickému významu, ropa výrazně ovlivňuje ekonomické i politické vztahy EU k těmto zemím.

KONKURENCESCHOPNOST EU V GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

• Vlivem globalizace ve světové ekonomice dochází k ohromnému urychlení všech toků a k nebývalému nárůstu konkurence  vlivem zesílené konkurence je silně ovlivněn i vnitřní ekonomický vývoj v EU a v jejích členských státech. 

• Pro budoucí vývoj postavení EU ve světové ekonomice má dnes význam její schopnost obstát v celosvětové konkurenci, tj. její konkurenceschopnost.

• Pro EU je zejména znepokojivý obecný trend světové ekonomiky spočívající v rychlém růstu dvou asijských velmocí – Indie a Číny. Ačkoliv z růstu těchto ekonomik může Evropa výrazně těžit, může mít evropská nepřipravenost na nástup dvou globálních velmocí negativní dopady. 

• Indie a Čína disponují velkým množstvím pracovní síly, která je schopná řadu výrobků vyrábět daleko levněji. Obě velmoci ovšem čím dál více disponují i vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílou – moderní technologie, výroba počítačů, software, apod.• Příčiny pomalejšího růstu lze hledat ve strukturálních strnulostech a nižší flexibilitě ekonomik nebo v relativně nízkých výdajích na inovace a výzkum. Tyto problémy lze s jistou dávkou zjednodušení připsat specifickému Sociálně-ekonomickému modelu.• Pokud státní zásahy svazují ekonomiku příliš, vedou ke snížení její schopnosti inovovat a zvyšovat svou konkurenceschopnost. Výsledkem tak paradoxně mohou být vyšší míra nezaměstnanosti a slabší hospodářský růst tak, jak to můžeme sledovat v současné EU.• Cestou k posílení evropské konkurenceschopnosti není samotné odstranění státních zásahů, ale jejich zefektivnění a modernizace. Strategii, jež má tyto pro Evropu klíčové reformy přinést, nazýváme Lisabonská strategie.

• Naplňování cílů Lisabonské strategie od počátku naráželo na malou vůli členských států i institucí EU k jejich prosazování.•   Z hlediska globální a dlouhodobé konkurenceschopnosti se však prosazování těchto reforem i nadále jeví jako klíčové a stojí v centru pozornosti EU.• V každém případě je dnes jisté, že ekonomiky EU jsou vystaveny globálním tlakům, na které musí reagovat svou vnitřní reformou.

VLIV EU NA MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÉ VZTAHY

• V současném světě patří EU k ekonomickým gigantů, kteří výrazným způsobem ovlivňují toky zboží, služeb i peněz ve světě. Ještě výraznější vliv mají tzv. nadnárodní společnosti – soukromé podniky operující ve více zemích najednou.

• S růstem vlivu nadnárodních společností a vnějšího prostředí obecně se snižuje možnosti jednotlivých států ekonomické prostředí kolem sebe ovlivňovat.

• Vzhledem k jejímu ekonomickému rozsahu se z EU v posledních letech stává autorita, jež je schopna udávat pravidla, která jsou i nadnárodní a celosvětové firmy nuceny respektovat. 

• Významným momentem evropského vlivu a váhy ve světě bylo zavedení jednotné evropské měny. To znamenalo nahrazení některých významných evropských měn jednou měnou – eurem. Společná evropská měna začala mezi 11 členskými státy fungovat od roku 1999. Zavedením společné měny sledovala EU řadu cílů – zjednodušení vzájemného obchodu a pohybu osob, další prohloubení evropské integrace a snaha vystupovat jednotněji na světové finanční scéně. • Zavedení jednotné měny mí i řadu negativ a rizik, z nichž nejdůležitější je nutnost společné měnové politiky. V některých zemích může vést v případě negativních šiků na ekonomiku k růstu inflace (růst cenové hladiny) a ekonomické nerovnováhy.• Ačkoliv prvenství na pomyslném žebříčku světových měn historicky patří americkému dolaru, jenž je nejpoužívanější světovou měnou, euro se záhy po svém zavedení stalo druhou nejvýznamnější světovou měnou. K americkému dolaru tvoří euro významnou alternativu.

Děkujeme za pozornost

Zpracovaly:

Nela Robenková Karolína Zvonková

Ilona Brixová

Zdroje: Jsme v EU, buďme v obraze       http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie