ius regale montanorum prÁvo krÁlovskÉ hornÍkuov

Download IUS REGALE MONTANORUM PRÁVO KRÁLOVSKÉ HORNÍKUOV

Post on 31-Jan-2017

229 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

  • IUS REGALE

    MONTANORUM

    aneb

    PRVO

    KRLOVSK

    HORNKUOV

    z latiny peloil Petr Pespole roku 1460

    k vydn pipravil Jaroslav Blek roku 2000

  • 2

    Nzev: Ius regale montanorum aneb Prvo krlovsk hornkuov Vydal: Vydavatelstv a nakladatelstv Martin Barto - Kuttna 17. listopadu 97, 284 01 Kutn Hora

    jako svoji 16. publikaci

    Kutn Hora 2000 O B S A H Vznik, obsah, charakter a osud Ius regale montanorum ......................................................................3 K nejstarmu eskmu pekladu Ius regale montanorum .................................................................12

    IUS REGALE MONTANORUM aneb PRVO KRLOVSK HORNKUOV......................17 Krlovsk pozdraven a pedmluva ............................................................................................17 Kniha prvn o osobch k dolm potebnch ..............................................................................18 Kniha druh o prvech a povinnostech dol a jejich nabvn ...............................................40 Kniha tet o lnaftnch propjkch, trnm prvu a jinch zvazcch ...............................52 Kniha tvrt o alobch a soudnm zen ..................................................................................64

    Slovnek eskch vraz ..................................................................................................................85 Seznam hlavn pouit literatury........................................................................................................88

    ISBN 80-86406-06-7 Pedn strana oblky: tituln strana rukopisu IRM z roku 1528, uloenho v Nrodn knihovn R

    (sign. MS XVII D 43). Foto dr. Jan Kulich. Zadn strana oblky: tituln strana rukopisu IRM uloenho ve Sttnm okresnm archivu v Kutn

    Hoe (sign. IV a/8 X).

    Obma institucm pat podkovn za svolen k publikovn fotografi.

  • 3

    Vznik, obsah, charakter a osud Ius regale montanorum

    I.

    Nakladatelstv Kuttna pipravilo k 700. vro vydn latinskho hornho zkonku Vclava II.1 otisk jeho nejstarho eskho pekladu, kter je d-lem kutnohorskho mana Petra Pespole z roku 1460. Pespolv peklad Ius regale montanorum, kter nese nzev Prvo krlovsk hornkuov, pat nepochybn mezi velmi dleit prvn, kulturn a historick dokumenty na minulosti. Mimo jin to dokazuje i skutenost, e od svho vzniku slouil dalch nejmn 150 let msto pvodnho latinskho originlu praktickm potebm jak krlovskch ednk, kte tehdy vykonvali sprvu a dozor nad dolovnm v Kutn Hoe i v jinch bskch ste-discch eskch zem, tak i samotnch hornickch podnikatel, kte z nho nebo z odvozench tran-skript erpali nezbytn nvody a pouky pro vede-n kutacch a hlubinnch prac, soudnch spor, pro rozdlovn vtk dln innosti apod.

    Hlavnm zmrem nakladatelstv Kuttna je n-zorn ukzat jedinenost, vysokou rove a kon-cepci Pespolova pekladu a jeho prostednictvm zrove osvtlit mylenkov a etick obsah samot-nho Ius regale montanorum. Pokud tedy tato pub-likace pome zvit povdom ir veejnosti o djinnm vznamu a smyslu zkonku Vcla-va II., lze doufat, e dky tto referenci zaujme tak odpovdajc msto mezi ostatnmi pspvky ped-loenmi k jeho 700. letmu vro.

    II.

    Nejzvanjm dvodem, kter piml krle Vclava II. k rozhodnut vydat Ius regale montano-rum (IRM), byl obrovsk rozmach kutnohorskho hornictv, kter ji koncem 13. stolet zamstnvalo pi tb stbrnch rud, jejich prav a hutnn ko-lem 1000 a 1500 osob. Kutn Hora tehdy pedsta-vovala daleko nejvt hornick a technologick centrum eskho sttu s prmrnou ron produkc 1500 a 4000 tun rudniny a zhruba 2 a 5 tun stb-ra.2 Na zdejm bskm provozu a pidruench odvtvch se finann podlelo aspo kolem sta a

    1 Pesn datum vydn tohoto zkonku nen dosud s jis-

    totou znmo. Nepochybn vak spad do asovho rozmez od ervence roku 1300, kdy zaala raba pra-skch gro, do mrt Vclava II. dne 21. ervna 1305. Podle nkterch nznak k nmu dolo nejspe v druh polovin roku 1300.

    2 Zvyujc se tba stbra umonila tak krli Vcla-vu II. uskutenit vznamnou mincovn reformu a zavst do pennho obhu podstatn kvalitnj groovou soustavu. Tato reforma podstatn zlepila tehdej eko-nomickou a finann situaci pemyslovskho sttu a z-rove tak do Kutn Hory pilkala dal investory a obchodnky.

    patrn i vce podnikatel z ad domcho i zahrani-nho manstva a sten i lechty a duchoven-stva.

    Organizace a sprva tak rozshlho prmyslov-ho komplexu, kterou ji tehdy vykonvalo 20 a 50 vtinou krlovskch ednk, si vyadovala tak dokonalej prvn podklady a soubor psemnch smrnic a z toho dvodu musel panovnk nahradit star nevyhovujc pevn zvykov normy a zsti ji pekonan ustanoven jihlavskch hornch d tmto novm a svm pojetm modernjm zkon-kem hornho prva. Novou pravu bskoprvnch zsad a pedpis si v t dob vynucoval tak rozv-jejc se dln provoz v ad dalch hornickch stedisek, nap. v Jlovm, Pbrami, Jihlav, Ka-perskch Horch a jinch, kde se dobvaly rovn pevn stbrn a zlat rudy. Tebae ji tehdy by-ly v eskm hornictv pevn zakotveny principy re-glnho prva, vyjden vhradnm nrokem pa-novnka na loiska drahch kov a jinch nerost, i na urburn dvky z jejich tby, pesto v dc a soudn innosti bskch orgn pevala ada re-gionlnch odchylek a zvltnost. Aby krl Vc-lav II. doshl jednotnho postupu pi vlastn sprvn innosti povench ad i pi vkladu bsko-prvnch zvykovch norem, nechal v rmci sv pa-novnick pravomoci vypracovat i tento zkonk, kterm dal Hornkm svm velikterm milost sv a tyto knhy a v nich prav prva hornkuov poznati pravdu.3

    Svm vodnm prohlenm v podstat zavzal vechny bsk ednky, nkladnky a dal v hor-nictv zastnn osoby dodrovnm novch zsad a pedpis, tkajcch se dolovn pedevm loisek drahch kov a jeho organizace a sprvy v celch eskch zemch. Proto tak IRM mlo od svho vy-hlen charakter obecnho hornho zkona.

    Hlavnm clem IRM bylo toti poskytnout rychle se rozvjejcmu kutnohorskmu a zrove i vemu eskmu hornictv spolehlivou a nejv potebnou kodifikaci bskho prva, kter mla odstranit ne-dostatky dvjho pevn jen na zvykovch normch spovajcho prvnho podku a zrove vytvoit pokrokovj systm sprvy a zen bsk vroby v eskch zemch. Panovnk to tak jasn vyjdil i ve sv pedmluv k IRM: chtjce v tchto knhch, jimto jmno zvltnie pipisujeme Prvo krlovsk hornkuov, veho prva doplniti nedostatek a cokolivk v prv starm pochybenie bylo by, otevenjie vyvzati a svtlejie vem da-jcm nauenie prva vydati hornkuov.4

    3 Pespolv peklad sti krlovskho pozdraven. 4 Z krlovsk pedmluvy k IRM (Pespolv peklad).

  • 4

    III.

    Ius regale montanorum, zvan tak Constitucio-nes iuris metallici, bylo dve povaovno za vlu-n dlo italskho prvnka Gozzia z Orvieta,5 kter byl na sklonku 13. stolet pozvn do ech, aby zde na pn Vclava II. vypracoval pedevm zemsk soudn d.6 Protoe vak tento zmr narazil na sil-n odpor stav brncch se vlivu mskho a kano-nickho prva, tak se hlavnm vsledkem Gozziovy psobnosti stal nakonec tento horn zkonk.7

    Gozzius mu tak vtiskl osobitou mskoprvn formu a vraznou systematiku. Po vzoru Instituc csae Justinina rozdlil IRM do ty knih podle zsady, e veker horn prvo se vztahuje k oso-bm, tj. k ednkm bsk sprvy, dlnm podni-katelm, dozorcm i samotnm havm, k dolm, tj. k jejich prvm a povinnostem a zpsobu jejich nabvn a provozu, dle k propjkm zejmna tzv. lnaft a trnm a zvazkovm pomrm a ko-nen i k alobm, tj. k rozhodovn hornickch spor a k vlastnmu soudnmu procesu.8

    Na skladb obsahu ady kapitol a formulaci je-jich ustanoven se nepochybn podleli zejmna eln pedstavitel urburskho adu. Nasvduje tomu zasvcen vklad rznch problm tkaj-cch se nedostatk v hornick sprv i nvrh na je-jich odstrann. ast dalch zkuench odbornk s dkladnmi znalostmi hornick praxe si vydala tak tvorba pedpis a pokyn se specificky mon-tnn tmatikou. I kdy jejich text Gozzius musel znovu pevdt do latiny, pesto je zejm, e jen touto vzjemnou spoluprac mohl zkonk po b-skoprvn i bskotechnick strnce doshnout tak vysok rovn.

    Redakci IRM nepochybn dil sm Vclav II., kter podle kronik velmi dobe ovldal i latinsk jazyk. Po vzoru mskch csa zde tak vystupuje jako iv zkon: nm samm psluie, ponvad jsme prvo iv, v krlovstv naem prva vydvati a vydan vyliovati9 Krl Vclav II. byl tedy ne- 5 Bli daje o Gozziovi z Orvieta jsou uvedeny v elabo-

    rtu M. Bohka Dva nepovimnut rukopisy hornho zkona krle Vclava II. (Studie o rukopisech, 1966, str. 42-43).

    6 Zemsk soudn d, jak poznamenv F. Palack (Dji-ny nrodu eskho, II. vydn, 1921, str. 314) byl pi-pravovn proto, aby pr soudcov v echch vyneli napotom nlezy sv vdycky dle uritch a stlch pedpisv, a nikoli pokad jen dle tkavho pocitu prva i spravedlivosti.

    7 Upraven st zemskho soudnho du byla ovem za-azena i do tohoto zkonku jako jeho tvrt kniha.

    8 Uspodn hornho prva do ty knih mlo za el, aby vickni, na nto psluie tato umti prva, star opustiece omyly, prav v nich prva opatrnost spato-vali by (Krlovsk pedmluva k IRM).

    9 Kapitola II., prvn kniha. Podobn t kapitola I., prvn kniha.

    jen inicitorem IRM, ale i autorem mnoha zde vy-slovench vah, pochvalnch uznn i ostrch vtek i vzpomnek na dobu padku a utrpen po smrti je-ho otce Pemysla II.

    IRM vzniklo tedy zsluhou pedevm Gozzia z Orvieta, kter krom jeho uspodn na tyi t-maticky odlin sti do nho zaadil i mnoho pe-pis a ustanoven pevzatch z mskch sbrek prvnch spis a zkon.10 Hlavn tvorba a formula-ce lnk materilnho bskho prva vak ne-sporn probhala v souinnosti s adou domcch bskch a jinch odbornk i samotnho panovn-ka, kter pravdpodobn provedl jeho konenou re-dakci. Podle toho lze tak tento zkonk povaovat za kolektivn dlo.

    IV.

    Bskoprvn tit IRM tvo jeho prvn kniha, kter se zabv postavenm, kompetencemi a vz-jemnmi vztahy sloek i jednotlivch osob zast-nnch na organizaci dolovn, jeho sprv, zen a provozu a konen i na vkupu a dalm zpracovn stbrnch rud. IRM zde v podstat vymezilo rozsah a