Giddodaga láigoheapmi jna. 2018

Jus lea dárbu eanet čielggademiide dahje čilgehusaide go mat dán skovvái čáhket, de sáhttá dása atnit sierra báhpára.

Namma (goargu ja namma)

Riika Gielda Opmodaga geaidnočujuhus

Dállonr. Láigonr. Juogusnr. Juogadasnr Dálllofidnu org. nr.

Riegádannr./organisašunnr.

1 Boađut

2 Golut Goluid ferte sáhttit duođaštit/jáhkehahttin čájehit guittiin js. jus vearrokantuvra dan sihtá.

1.1 Láigoheapmi Láigohanáigodat

Dállu Joavdoop- Industriija Gávpi Viessosadji Eará Láigolačča namma Geardi Galle kvm Beaivvi rájes Beaivvi rádjai Submi modat

Dáluealátoažžu namma

1.2 Ealátviessu

1.3 Ruovttoluottamáksin láigolaččain máŧasatno goluid jna. ovddas (submi galgá bohtui biddjot)

1.4 Eará boađut

1.5 Bruttoboahtu oktiibuot

Submi oktiibuot Dás geasus- (oktan lád.) vuoigaduvvon golut

2.1 Eanaláigodivat (eanaláigu), goluid oassi maid dállofidnu/dálloovttasoamastus lea dieđihan. Muhtin golut galget gessojuvvot, geahča bagadusa.

2.2 Gieldda divadat (oktan vej. opmodatvearuin) ja dáhkáduspremiijat opmodaga ovddas

2.3 Mákson bálká: Leago submi čáladieđihuvvon Vearroetáhtii?

Geasusgolut

2.4 Máŧasatnu

Makkár? Barggu lea dahkan/ávdnasiid lea buktán   ¢oggon

(¢ielggat mii guoská láigohanoassái Submi ja mii guoská vej. iežas

Submi oktiibuot Dás geasus-dállooassái) Namma ja čujuhus Beaivi ja jahki

(oktan lád) vuoigaduvvon

máŧasatnu

Submi

Máŧasatnogolut maid sáhttá geassit

2.5 Láigoheamis duođaštuvvon boahtomassin

2.6 Viesu vuolidahttimat

2.7Eará golut (čielggaduvvon), oktan viessodávviriid vuolidahttimiiguin

2.8 Golut iežas dállooassái, el–rávdnjái, liggemii, buhtisteapmái jna.

2.9 Goluid submi

2.10 Nettoboahtu ovdal vejolaš juohkima beallelažžii

2.11 Nettoboađu juogadas (badjebáza/vuollebáza) sirdon beallelažžii. Submi galgá čállot beallelačča vearrodieđáhussii.

Nettoboahtu (mas ii galgga geassit vealgereanttuid). Submi galgá sirdot vearrodieđáhussii

4

4

4

101453

. 01

.19.

And

vord

Gra

fisk

RF-1189S siidu 1/2

Vuoládus go dálluovdalis lea leamašluvvenmearriduvvon–

Dáluide mat láigohuvvojit, mieđihuvvo dábálaččat geasus buot máŧasatnogoluide. Regel spiehkastuvvo jus dálloopmodat lea luvvenmearriduvvon maŋimuš 5 jagis. Dáid háviid ii addo geasus máŧasatnogoluide álgojagi go lea rehketdoallomearrideapmi, jus láigoheapmi bistá oanehat go beali boahtojagis (gitta 182 beaivvi). Láigoheapmin lohkko boahtojagi visot láigoheapmi beroškeahttá láigoheami guhkodagas, oktan láigohemiin dain áiggi jagis go oamasteaddji iešge lea ássan uhcimusat bealis viesus. Jus láigohanáigi bistá guhkibut, de mieđihuvvo olles geasus máŧasatnogoluide gitta 10 000 kr rádjai. Vejolaš badjelmanni supmi ovddas, vuoliduvvo geasus 10 % juohke daid ovddit 5 jagi ovddas, main dállu lea luvvenmearriduvvon. Jus eahpidat maidege, de jeara vearrokantuvrras.

–

Jo Ii

Badjel 100 m2 60–100 m2 Vuollel 60 m2

Du oamastanoassi proseanttain

Badjebáza

Vuollebáza 3.3.12 poasta

=

–

=

=

Jo Ii

Láigoárvvu meroštallan, geahča bagadusa

Ealátviesu geavahanareála lea:

Váilogo ealátviesus basadan-/riššolatnja dahje hivsset?

Jo IiLeago dáluealátšiehtadus nuppástuhtton? – Visot golut gullet dál dáluealátoažžui.

Galgá merketdušše jus leatnuppástusatmannan jagirájes!

2.8.2 poasta norgga opmodagaide 2.8.5 poasta olgoriikkalaš opmodagaide

Dállofidnu namma%

RF-1189S siidu 2/2

BagadusGii galgá skovi addit Skovi galget addit buohkat guđiin leat vearrogeatnegas láigohanboađut giddodagas Norggas ja olgoriikkas, go láigoheapmi ii jođihuvvo ealáhusdoaimmas, nu ahte láigohanboađut eai leat ealáhusdieđáhusas mielde. Skovi galgá dallege addit go láigoha viessosaji ja eatnama, ovdamearkka dihtii eanadoalloeatnama. Lassin galgá skovvi adnojuvvot go oamasteaddji addá dáluealáha ássanvuoigatvuođa eana- ja vuovdedoalu boittolaga. Go jagis leat máŋga láigohangaskavuođa seamma opmodagas, de biddjojit oktii boađut ja golut skovi 1 ja 2 poasttain, ja juohke láigoheaddji almmuhuvvo 1.1 poasttas.(Geahča datte 1.1 poastta bagadusa dállo-/joavdoopmodaga oanehisáigeláigoheami dáfus mas/maid ieš it ása/geavat). Ii galgga addit skovi go láigoha– joavdodálu maid oamasteaddji ieš atná govttolaš muddui – iežas dálloopmodaga mas láigohanboađut leat vearuheamit – iežas dálloopmodaga mas láigohangaskavuohta bistá oanehat go 30 beaivviJus eahpidat ahte leatgo geatnegas skovi addit, de geahča dieđuid vearu birra dálu ja joavdoopmodaga láigoheamis dás skatteetaten.no dahje gulaskutta vearrokantuvrrain.

OvttasoamastusJus opmodaga oamasta ovttasoamastusas, de galgá guhtege ovttasoamasteaddji addit iežas skovi. Jus guovttis ovttasoamasteaddjiin leaba náitalan, de geahča vulobealde. Juohke ovttasoamasteaddji galgá deavdit skovi iežas boađuid ja goluid gorálaš juogadasain juohke postii, oamastanjuogadasa sturrodaga (du % ovttasoamastusjuogadasa proseanttas) vuođul. Ovdamearka: Jus guovttis oamasteaba opmodaga ovttasoamastusas ja sudnos lea seamma stuorra oamastanjuogadas goappásge, de galgaba goappa-šagat deavdit iežaska skovi dábálaš láhkai, muhto nu ahte 50 % boađuin ja goluin čállojit goappáge skovvái. Boađuid ja goluid submi skoviin galgá vástidit opmodaga olles boađuid ja goluid. Jus guokte beallelačča oamasteaba opmodaga ovttasoamastusas (dušše beallelaččat dahje ovttasoamastusas earáiguin) de sáhttiba beallelaččat addit ovtta skovi. Jus guokte beallelačča dáhttuba beallelaččaid gaskka juohkit, geahča 2.11 poastta bagadusa. Jus ležžet vel eará ovttasoamasteaddjit opmodagas, de fertejit sii addit skovi dábálaš láhkai, vrd. bajábeale oasi.

Boađut ja golut

Láigohanboađut leat vearrogeatnegasat dan jagi ovddas go dat dinejuvvojit, beroškeahttá goas láigu soahpamuša mielde galgá máksot dahje goas duođaid mákso. Dat mearkkaša ahte ferte čállit boahtun dan jagis čoggon viessoláiggu, vaikke mávssu ii leat ožžon dan jagi. Jus submi ii mákso dáin oktavuođain, de geahča 2.5 poastta. Ovdagihtii mákson láiggu ii galgga čállit boahtun ovdalgo láigu lea dinejuvvon, namalassii dan jagi ovddas masa láigu gusto. Dát ovdu, go oamasteaddji belohahkii atná rehketdoallogieđahallon dálloopmodaga iežas dállun, ii leat vearrogeatnegas boahtu. Goluid galgá čállit gessosiin dan jagi go máksingeatnegasvuođa lea ožžon, beroškeahttá goas golut galget máksot dahje goas duođaid máksojit. Ii šihtton máksináigemearri iige daid duođaid máksináigi mearkkaš dasa goas golu galgá čállit gessosiin.

1.2 poasta Dáluealát: láigohanárvu dan dálus mas nuvttá ássanvuoigatvuohta dihto olbmui(-de) lea árrejuvvon opmodahkii (dáluealát). Postii gullá dušše ealátdállu/-ásodat mii ii leat eana-/vuovdedoalu ealáhusdoaimma oktavuođas (láigoárvu čállo dalle RF-1177:i). Poastta ii galgga deavdit jus dáluealátoažžu máksá visot doallogoluid álgooastinšiehtadusa mielde. Brutto dáluealátattus čállo geasusin vearrodieđáhusa 3.3.3 poasttas. Láigoárvvut galget 2018:s mearriduvvot čuovvovaš šabloŋgaárvvuid mielde:

Geavahanareála Geavahanareála lea visot areála olgoseainni siskkobealde uhcimustá 190 cm rohpeallodagain. Jus dálus ii leat bassan-/Badjel 100 m2 31 000 kr riššolatnja dahje hivsset, de vuoliduvvo árvu 25 %:in. 60 – 100 m2 Vuollel 60 m2

23 300 kr 15 500 kr

1.3 poasta Jus láigolaš lea máksán ruovttoluotta máŧasatnogoluid mat gullet skovvái čállon goluide, de galgá oΩΩon submi dása čállot. 1.4 poasta Jus dállofidnus (ássanvuoigatvuođasearvvis ja dállooasusfidnus) dahje dálloovttasoamastusas láigohat ásodaga, de galggat du oasi fidnu/ovttasoamastusa boađus dása

čállit. Submi lea čállon dállofidnu/dálloovttasoamastusa dieđáhusas. Mearkkaš ahte ovdagihtii devdon submi mii gullá ásodahkii galgá vearrodieđáhusas sihkkojuvvot,geahča dárkilat vearrodieđáhusa bagadusa 2.8.1 poastta. Dáluealátaddosat earret nuvttá ássanvuoigatvuođa (luondduávdnasat, reaidaealáhat) čállojit dása.

2.1 poasta Dása almmuhuvvo eanaláigodivat čoggon boahtojagis ja dállofidnu/dálloovttastusa dieđihuvvon golut. Mearkkaš ahte ásodaga gollojuoga-das dállofidnui/dálloovttasoamastussii mii lea ovdagihtii devdon vearrodieđahussi galgá sihkkojuvvot jus válddat goluid mielde dán skovvai. Oktasaš vealggi vejolaš máksin ii leat geasusvuoigaduvvon, iige danne galgga leat dan supmis mielde mii galgá dán postii devdot. Vejolaš čoggon reanttut eai galgga dán skovis čállot gessosin, muhto galget dan sadjái boahtit ovdan vearrodieđáhusa 3.3 poasttas. Jus čielggaduvvon dieđuid geasusvuoigaduvvon supmis ii sáhte viežžat dállofidnus/dálloovttasoamastusas, de galgá vearromáksi meroštallat dan supmi árvvu mielde. Jus oamasteaddji ieš atná dálus oasi iežas dállun, de galgá goluid juohkit dálu vearohis ja vearrogeatnegas oassái.

2.2 poasta Dása čállojit gieldda divadat nugo ruskagurren ja čáhce- ja duolvačáhcedivat. Dasto čállojit opmodaga dáhkáduspremiijat dása. Vejolaš opmodatvearru vel čállo dása. Jusoamasteaddji ieš atná dálus oasi iežas dállun, de ferte goluid juohkit dálu vearohis ja vearrogeatnegas oassái. Opmodaga ja boađu vearru datte ii leat geasusvuoigaduvvon.

2.3 poasta Dása čállo vejolaš mákson bálká, mahkáš viessohoaddárii, hovdii, gávpedoaibmajođiheaddjái ja sullasaččaide. Jus oamasteaddji ieš atná dálu oasi iežas dállun, iige sáhtemearridit man oassái dálus bálkagolut gullet, de ferte goluid juohkit dálu vearohis ja vearrogeatnegas oassái, láigoárvvu mielde.

2.4 poasta Máŧasatnu. Máŧasatnogolut čoggon dán jagis, namalassii golut opmodaga fas oažžut dan dássái go dat ovdal lea leamaš, sáhttá čállit gessosin. Jus oamasteaddji ieš atná dálusoasi iežas dállun, de ii addo geasus máŧasatnogoluide mat gullet dán oassái. Jus ii sáhte mearridit guđe oassái dálus máŧasatnogolut gullet, de ferte goluid juohkit dálu vearohis ja vearrogeatnegas oassái, láigoárvvu mielde. Dás ii galgga geassit goasttidemiid, muhto lasihit daid opmodaga gollohaddái meroštaladettiin opmodaga álgoárvvu, meroštaladettiin vejolaš vearrogeatnegas vuoittu dahje geasusvuoigaduvvon massima opmodaga vuovdimis. Goasttideapmin lohkkojit golut oažžut opmodaga buorebut dahje eará dássái go dat ovdal lea leamaš, mahkáš viessooassin, ođastemiin dahje njuolga nuppástussan. Eanet máŧasatnima ja goasttideami erohusas, oainnát dás skatteetaten.no

2.5 poasta Gávnnahuvvon boahtomassin láigoheamis. Lea geasusvuoigatvuohta loahpalaš gávnnahuvvon boahtomassimis láigoheamis, go dát lea ovdal vearuhuvvon boahtun. Massinadno loahpalaččat gávnnahuvvon: - go duššás lea leamaš bággoduogušteapmi dahje inkasso, dahje - almmolaš vealgešiehtadallan, reastaluvvan, likvidašun - dahje loahpahanmeannudeapmi velggolačča árbeopmodagas lea čielggas ahte opmodatvárit eai atte dahje eai sáhte

addit doarvái ruhtačavgumuššii, dahje - go ruhtačavgumuš muđui ferte adnot govččameahttumin.

2.6 poasta Huksehusa vuolidahttin. Ii gusto viessosadjái dahje dálloopmodahkii. Saldoskovvi lea geatnegas mielddus go vuolidahttin gáibiduvvo (RF-1084). 2.7 poasta Eará golut. Jus láigui gullá čuovga, boaldámuš, buhtisteapmi jna., de čállojit daid golut dása. Láigohettiin gálvvustuvvon dálu, mas oamasteaddji ieš geavaha

dállogálvvuid ovdal ja maŋŋil láigoáigodaga, de sáhttá gáibidit gessosa dállogálvvuid gollama ja boarásmuvvama ovddas mearriduvvon brutto láigoboađuin 15 %. Dát regel ii galgga dábálaččat adnot go láigoáigodat lea badjel golbma jagi. Guhkesáigeláigoheamis sáhttet láigohuvvon dállogálvvut vuolle 15 000 kr gollohattiin, geasusčállot njuolga. Jus dállogálvvuid ja latnabiergasiid gollohaddi lea 15 000 kr dahje dan eanet, de sáhttá saldovuolidahttit (d saldojoavku, vuolidahttinmearri 20 %). Saldoskovvi (RF-1084) galgá dalle mielddustuvvot. Sáhtát vel gáibidit gessosa dihto meriid mielde goluide mat leat mátkkiide láigoheami oktavuođas, mahkáš čájehemiid, máŧasanu ja geahču oktavuođas, geahča skatteetaten.no ahte guđe mearit galget adnot. Dat golut leat geasusvuoigaduvvon mat šaddet go galgá mihtidit rehketdoallogieđahallon dálloopmodaga vai sáhttá dieđihit areálaid go dálloopmodahkii bidjá árvvu. Dieđut čállojit dása. Jus oamasteaddji muhtin oasis jagis lea atnán dálu iežas dállun, de oaniduvvo geasus gorálaččat.

2.8 poasta Jus 2.7 postii čállon goluide vel gullet čuovga, boaldámuš, buhtisteapmi jna. dan dállui maid oamasteaddji ieš atná, de ferte goluid dat oassi mii guoská dán dállui dás máhca-huvvot.

2.11 poasta Beallelaččat sáhttiba válljet juohkit 2.10 poastta nettoboađu (badjebáhcaga/vuollebáhcaga). Dát guoská beroškeahttá oamasteabago opmodaga ovttasoamastusas vai dušše nubbi beallelaččain oamasta opmodaga. Jus beallelaččat dáhttuba juohkit, de lea dehálaš ahte sáddejuvvo dušše okta skovvi (eaige guokte) nuppi beallelačča vearrodieđáhusa mielddusin.

Beaivi

Vearrodirektoráhta mearridan vearrohálddašanlága § 8-2 ja 8--14 oktan láhkaásahusain vuođul.Mo eará almmolaš orgánat geavahit RF-1189S skovi dieđuidEaláhusdieđáhusa addima ovttasordnemii ja álkidahttimii, sáhttet almmolaš orgánat main lea vuoigatvuohta viežžat seamma dieđuid go mat leat ”Giddodaga láigoheami jna. loahpparehket” skovis, RF-1189S, geavahit dieđuid ollásit dahje belohahkii, vrd. Dieđáhusregisttarlága 5 ja 6 §§. Vejolaš ovttasordnema birra oaččut dieđuid go gulaskuttat Dieđáhusregisttariin tel. 75 00 75 00.

Vuolláičála

Vuolláičála

Leatgo goluin dáin mihkkige mielde:

Vej. submi3.1 Opmodaga ja boađu vearut (opmodatvearu dáfus, geahca bagadusa 2.2. poastta)

3.2 Buhtadus viessoeaiggádii, beallelažžii dahje mánáide,geain lea boađu ja opmodaga oktasaš mearrideapmi

3.3 Miellahttomáksu viessoeaiggátsearvái dahje eará servviide

3 Dárkkistangažaldagat

Jo

Jo

Jo

Ii

Ii

Eai

Láigoárvu

1.1 poasta Dása čállo láigoboahtu čoggon boahtojagis. Dálloopmodaga/joavdodálu oanehisáigeláigoheamis ja jus leat máŋga iešguđet láigoheaddji, de lea doarvái čállit "Oanehisáigeláigu" láigoheaddji nama sajis.