Svalová soustava

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

obr. 1

obr. 2

Svalová tkáň

Pohyb těla i jeho jednotlivých částí vykonávají svaly, tj. orgány tvořené především svalovou tkání. Rozlišují se 3 druhy svalové tkáně:

Svalová tkáň hladká

- tvoří stěny trávicí trubice, je ve stěnách krevních cév nebo močového měchýře

- pracuje sama, nezávisle na naší vůli

- pracuje pomalu a neunaví se

protáhlé jednojaderné buňky

obr. 4

obr. 3

Svalová tkáň příčně pruhovaná

- je především v kosterních svalech

- je ovladatelná naší vůli

- pracuje rychle, ale rychle se unaví

Svalová tkáň srdeční

- tvoří stěnu srdce

- pracuje sama, nezávisle na naší vůli

- neunaví se, pracuje po celý život

mnohojaderná vlákna, ve kterých se střídají světlé a tmavé úseky

jednojaderné úseky rozvětvených vláken, ve kterých se také střídají světlé a tmavé

úseky

obr. 5

Stavba kosterního svalu

kost

šlacha

svalové vlákno

snopec

svalové bříško (hlava)

cévy

myofibrila – svalová tkáň

vazivová blána – povázka

obr. 6

Mechanismus svalové činnosti

Sval je tahač. Pracuje tak, že se zkracuje (smršťuje, kontrahuje) a pohybuje kostmi, které jsou k němu připojeny.

Proto jsou svaly ve dvojicích, kdy jeden působí proti druhému (ohýbače x natahovače, přitahovače x odtahovače, svěrače x rozvěrače).Jeden sval se aktivně zkracuje, zatímco jeho opačný partner je pasivně napínán.

Jedná se o přeměnu chemické energie v energii mechanickou, kdy zdrojem této energie je živočišný škrob, glykogen, uložený ve svalech nebo přiváděný krví.

dvojhlavý sval pažní zkrácený

– ohýbač

trojhlavý sval pažní uvolněný

dvojhlavý sval pažní uvolněný

trojhlavý sval pažní zkrácený – natahovač

Přehled kosterního svalstva

svaly hlavy a krku svaly trupu svaly končetin

mimické svalyžvýkací svalyzdvihač hlavy…

velký prsní svalpilovitý sval přednímezižeberní svalybránicebřišní svaly (přímé, šikmé, příčné)trapézový svalširoký sval zádový…

deltový svaldvojhlavý sval pažnítrojhlavý sval pažnísvaly hýžďovéčtyřhlavý sval stehennítrojhlavý sval lýtkový…

Svaly mohou mít název podle:

- svého hlavního pohybu (ohybače, natahovače…)- tvaru nebo velikosti (kruhové, dlouhé, vřetenové…)- počtu hlav (dvojhlavý, čtyřhlavý…)- krajiny, kde leží (prsní, břišní…)- směru snopců (přímý, šikmý…)

Soustava svalová spolu s kostrou tvoří jeden funkční celek – pohybovou soustavu. Svaly jsou nejobjemnější tělesnou soustavou. Představují asi 40 % celkové tělesné hmotnosti. Člověk má asi 640 kosterních svalů.

Svaly si můžeme rozdělit podle umístění:

obr. 7

obr. 8

mimické svaly

zdvihač hlavydeltový sval

velký prsní sval

dvojhlavý sval pažní

zevní šikmý sval břišní

přímý sval břišní

čtyřhlavý sval stehenní

trojhlavý sval lýtkový

žvýkací sval

přední sval pilovitý

krejčovský sval

mezižeberní svaly

přední sval lýtkový

sval spánkový

čelní sval

vřetenopažní sval

kožní sval krční

obr. 10

obr. 9

zdvihač hlavy

trapézový sval

deltový sval

trojhlavý sval pažní

široký sval zádový

velký sval hýžďový

trojhlavý sval lýtkový

Achillova šlacha

bránice

žebra

páteř

- dýchací sval- odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní

mezižeberní svaly

dvojhlavý stehenní sval

Zajímavosti o svalech

nejproměnlivější sval: kožní sval krční – u někoho pokrývá celou oblast, u jiných je ve tvaru pruhů a někdy i chybí

největší sval: velký sval hýžďový – 1 kg i více

nejmenší sval: třmínkový sval – 0,5 cm

nejdelší sval: krejčovský sval – 50 cm

nejširší sval: zevní šikmý sval – 45 cm

délka svalového vlákna – průměrná 3 cm, nejdelší 30 cm, nejkratší 0,1 cm

svaly tvoří 40–50 % tělesné hmotnosti u mužů a 30–40 % hmotnosti u žen

kosterní svalstvo obsahuje 70 % vody, 24 % organických látek a 1 % anorganických látek

pevnost kosterního svalu je 4–12 kg na 1 cm3

Vady, nemoci a poranění

namožení a natržení svalu

zánět šlach

přetržená šlacha

svalová dystrofie – degenerace svalstva

svalová ochablost

obrna – neovladatelnost svalů

PREVENCE – pravidelná tělesná aktivita, správná výživa.

Zdroje

DOBRAORUKA, Luděk J. a spol. Přírodopis III. 2.vyd. Praha : Scientia, 2001. ISBN 80-7183-246-4. PARKER, Steve, Lidské tělo. 1. vyd. Praha : Euromedia Group, 2007. ISBN 978-80-242-2211-0. WHITFIELD, Philip. Hranice poznání – Lidské tělo. 1. vyd. Praha : Knižní klub, 1997. ISBN 80-7176-461-2.

Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-09-15]. Dostupné pod licencí Public domain na http://www.wikimedia.org. obr. 1 –http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Genga_36.1.jpg, obr. 2, obr. 3 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Illu_muscle_tissues.jpg obr. 5 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Skeletal_muscle.png obr. 7 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Muscles_anterior_labeled.png obr. 9 –http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Muscle_posterior.png obr. 10 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Image391-blank.gif

Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-09-15]. Dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org. obr. 4 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Glanzstreifen.jpg obr. 6 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Musclesbicepstriceps.jpg obr. 8 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lateral_head_anatomy.jpg