wielbarské vlivy v Čechách a na moravě. – wielbark influence in bohemia and moravia. in: l....

BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES

ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2014


ARCHAEOLOGY OF THE BARBARIANS 2014

Instytut Archeologii Uniwersytetu Łódzkiego

Muzeum Ziemi Wieluńskiej w Wieluniu

Stowarzyszenie Naukowe Archeologów Polskich Oddział w Łodzi

BARBARI SVPERIORES ET INFERIORESARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2014

Procesy integracji środkowoeuropejskiego BarbaricumPolska – Czechy – Morawy – Słowacja

BARBARI SVPERIORES ET INFERIORESARCHAEOLOGY OF THE BARBARIANS 2014

Integration processes of the Central European BarbaricumPoland – Bohemia – Moravia – Slovakia

RedakcjaLubomira Tyszler, Eduard Droberjar

ŁÓDŹ – WIELUŃ 2015

4

Redakcja Lubomira Tyszler, Eduard Droberjar

Recenzenci Prof. dr hab. Tadeusz GrabarczykProf. PhDr. Klára Kuzmová, CSc.

Prof. dr hab. Andrzej Michałowski

Koncepcja i projekt okładkiMateusz Grzelak, Lubomira Tyszler

Ilustracja na okładce Wizerunek Sweba z królewskiego grobu z Mušova

KorektaAutorzy, Redakcja

ISBN 978-83-944066-0-8 ISBN 978-83-935401-7-4

© Copyright by Instytut Archeologii Uniwersytetu Łódzkiego

Muzeum Ziemi Wieluńskiej w Wieluniu Stowarzyszenie Naukowe Archeologów Polskich Oddział w Łodzi

& Autorzy

Skład i druk Zakład Poligrafi czny 42 633 3357

Nakład 300 egz.

SPIS TREŚCI

Przedmowa 9

Introduction 11

I

KONTAKTY INTERREGIONALNE W ŚRODKOWOEUROPEJSKIM BARBARICUMINTERREGIONAL CONTACTS IN THE CENTRAL EUROPEAN BARBARICUM 13

Marcin Bohr Pasma górskie w barbaricum. Bariery, strefy kontaktowe, zaplecze surowcowe, miejsce do życia. Casus SudetówGebirgsgebiete in europäischen Barbaricum. Barrieren, Kontaktzonen, Bodenschätzenbasis, ein Platz für das Leben. Ein Beispiel von Sudeten

15

33

Eduard Droberjar Wielbarské vlivy v Čechách a na Moravě

Wielbark infl uence in Bohemia and Moravia3560

Kristian ElschekVčasnogermánske sídliská v Bratislave-Dúbravke a Zohore v Slovenskom PomoravíFrühgermanische Siedlungen von Bratislava-Dúbravka und Zohor in slowakischem Marchgebiet

6172

Marek Olędzki Inferiores barbari: Markomanowie i Kwadowie. Krótki zarys dziejów Inferiores Barbari: Marcomanni and Quadi. A brief outline of the history

7386

Markéta ŠálováLabsko-germánské elementy v przeworské kultuře starší doby římskéElbe-germanic elements in Przeworsk culture of the early Roman period

8996

Miroslava ŠvihurováJantár zo sídliska Liptovská Mara III v kontexte osídlenia púchovskej kultúry na severnom Slovensku

Amber fi nds from Liptovská Mara III in the context of the settlement of the Púchov culture in Northern Slovakia97

106

Lubomira TyszlerOkazały pochówek z Witaszewic nad górną Bzurą. Z zagadnień ideologii funeralnej elit wojskowych superiores barbariAn imposing burial from Witaszewice on the upper Bzura river. On the issues of funeral ideology of superiores barbari military elite

107

136

Vladimír VarsikNeskoroantické panské sídlo v Cíferi-Páci. Rímske a germánske elementy v architektúre sídlaSpätantiker Herrensitz von Cíferi-Pác. Römische und germanische Merkmale in der Architektur der Siedlung

139151

6 Spis treści

II PROBLEMATYKA KULTUROWO-CHRONOLOGICZNA W OKRESACH PRZED- I RZYMSKIM

ORAZ W OKRESIE WĘDRÓWEK LUDÓW THE CULTURAL AND CHRONOLOGICAL ISSUE IN THE PRE-ROMAN,

ROMAN AND MIGRATION PERIODS 153

Karolina KotZe studiów nad relacjami stylistycznymi ceramiki kultury jastorfskiej i kultury przeworskiej na Niżu Polskim. Przykład osady w Kwiatkowie, pow. TurekStudies into stylistic relationships between the pottery representing the Jastorf and the Przeworsk Cultures types in the Polish Lowlands. Example of the settlement in Kwiatków, Turek District

155

163

Daniel CzernekNowe materiały kultury przeworskiej odkryte w ramach weryfi kacyjnych badań powierzchniowych Doliny Nidy, województwo świętokrzyskie, w latach 2009-2014The Przeworsk Culture fi nds discovered under archaeological surface verifi cation research in the Nida Valley, Świętokrzyskie voivodship in 2009-2014

165

184

Józef Bednarczyk, Adriana RomańskaDwa grobowce „książęce” z Karczyna/Witowów stan. 21/22, woj. kujawsko-pomorskie“Princely” graves from Karczyn/Witowy site 21/22, voiv. kujawsko-pomorskie

185198

Artur BłażejewskiW kwestii defi nicji grobów warstwowych z okresu rzymskiegoAbout the defi nition of layered graves from Roman period

199209

Mirosław CiesielskiCmentarzyska „warstwowe” kultury przeworskiej w Wielkopolsce wschodniejBrandfl ächengräberfelder der Przeworsk-Kultur im östlichen Großpolen

211223

Anna Lasota, Sabina StempniakNowo odkryte cmentarzysko z wczesnego i młodszego okresu wpływów rzymskich w Ostrowie, stan. 21, gm. Przemyśl, woj. PodkarpackieA newly discovered cemetery from the Early and Younger Roman period in Ostrów, site 21, in the commune of Przemyśl, Podkarpackie province

225

233

Judyta Rodzińska-Nowak, Joanna Zagórska-TelegaObiekty rowkowe typu żabienieckiego. Próba interpretacji funkcji. Groove-type features of the Żabieniec type. An attempt of functional interpretation

235244

Jacek ZiętekWybrane groby z nowoodkrytego cmentarzyska kultury przeworskiej w Chojnem, stan. 23, gm. Sieradz, woj. ŁódzkieDie neu entdeckte Grabstelle der Przeworsk - Kultur in Chojne, Gemeinde Sieradz, Woiwodschaft Łódz, Standplatz 23. Die Analyse der ausgewählten reicheren Gräber

245

267

Daniel ŻychlińskiCzy na podstawie analizy cmentarzysk ludności kultury przeworskiej z Wielkopolski można mówić o dyferencjacji społecznej? Przyczynek do dyskusji na podstawie analizy nekropoli w Młodzikowie, pow. średzki, woj. wielkopolskieIf we could discuss about social differentiation based on the Przeworsk culture cemeteries from Great Poland? Contribution to the discussion on the basis of the necropolis at Młodzikowo, Środa County, voiv. wielkopolskie

269

277

Piotr Kaczanowski (†), Andrzej PrzychodniChronologia absolutna fazy C1 okresu wpływów rzymskich w świetle znalezisk terra sigillata na terytorium kultury przeworskiejThe absolute chronology of the Roman period phase C1 in the light of Samian ware fi nds on the territory of the Przeworsk culture

279

297

Bogusław AbramekSchyłkowa faza kultury przeworskiej nad górną WartąFinal phase of the Przeworsk culture on the upper Warta

299314

7Spis treści

IIIGOSPODARKA I SPECJALISTYCZNE DZIEDZINY WYTWÓRCZOŚCI

W KULTURZE PRZEWORSKIEJECONOMY AND SPECIALIZED AREAS OF PRODUCTION IN THE PRZEWORSK CULTURE 315

Karolina Kot, Magdalena Piotrowska, Eryk SchellnerOsada kultury przeworskiej z okresu przedrzymskiego i okresu rzymskiego w Kwiatkowie, stan. 11 nad środkową Wartą. Stan badań i zakres poznawczyThe settlement of the Przeworsk culture of the Pre-roman period and the Roman period in Kwiatków, site 11, on the middle Warta. The state of research and cognitive range

317

328

Magdalena PiotrowskaStudnia koło rzeki czyli o zasadności budowy i funkcji sztucznych ujęć wody w przestrzeni osad kultury przeworskiej. Szkic do problemuWell near the river, that is the merits of building and function of the artifi cial water intakes in the space of settlements Przeworsk culture. Sketch for the issue

329

343

Wojciech Siciński, Aldona Mueller-Bieniek, Krystyna Skawińska-WieserKolonia Orenice st. 2, pow. Łęczyca. Makroskopowe szczątki roślinne jako wskaźnik charakteru użytkowego roszarni kultury przeworskiej z wczesnego okresu wpływów rzymskich Kolonia Orenice site 2, Łeczyca district. Makroscopic plant fragments as an indicator of the functional characteristics

of the rotary kilns from Przeworsk culture of the early Roman period

345

362

Lubomira TyszlerProdukcja wapiennicza w dorzeczu Bzury w kontekście odkryć z osady w Witowie, stan. 14-15, pow. Łęczyca, w młodszym okresie przedrzymskim i okresie rzymskim Lime production in the Bzura river basin in the context of discovers from settlement in Witów, sites 14-15, Łęczyca district,

during the younger pre-Roman period and the Roman period

365

388

Halina Dobrzańska Ośrodki wytwórczości ceramiki kultury przeworskiej w dolinie Wisły, na wschód od Krakowa oraz nad Rabą, w kontekście geografi cznym i kulturowymPottery production centers of the Przeworsk culture in the Vistula valley to the east of Cracow and on the Raba river in

the geographic and cultural context

389

407

Błażej Muzolf, Przemysław Muzolf, Bieniądzice, stan. 5, gm. Wieluń, woj. łódzkie – największe „pole paleniskowe” kultury przeworskiej w Polsce. Zagadnienia funkcji i chronologii Bieniądzice, site 5, Wieluń district – the largest furnace fi eld of Przeworsk Culture in Poland. The discussion of function

and chronology

409

432

Szymon Orzechowski„Czarna metalurgia” ludności kultury przeworskiej. Społeczne i ekonomiczne aspekty produkcji“Black metallurgy” of the Przeworsk culture people. Social and economic aspects of production

433449

Joanna SłomskaSłów kilka o krośnie pionowym w kulturze przeworskiejA few words about the vertical loom in Przeworsk culture

451457

IVMARKOMAŃSKO-KWADZKI KRĄG KULTUROWY I OKRES WĘDRÓWEK LUDÓW

MARCOMANNI-QUADI CULTURAL CIRCLE AND THE MIGRATION PERIOD 459

Pavel Kacl Dva objekty výrobní a těžební funkce ze starší doby římské z ulice Na Marně v Praze-BubenčiTwo features of manufacturing and exploitative function from Na Marně street in Prague-Bubeneč

461479

8 Spis treści

Jakub HalamaSpona typu Almgren 125 ze severní Moravy. K rozšíření a dataci tohoto spínadla Almgrenovy V. skupiny, 8. serieEine Fibel Typ Almgren 125 aus Nordmähren. Zur Verbreitung und Datierung dieser Fibel der Almgren Gruppe V, 8. Serie

481

495

Tomáš KolonPríspevok k možnostiam identifi kácie rituálnych činností na germánskych sídliskách. Vybrané problémy

Contribution to the possibility of identifying ritual activities in the Germanic settlements. Selected issues497507

Pavel Hornik Hrob z doby stěhování národů z Lochenic, okr. Hradec Králové. Revizní výzkum v poloze „Na Šancích“

Migration Period grave in Lochenice (Hradec Králové). Rescue research on the site „Na Šancích“509515

Adéla Matoušková Miniaturní klešťovité spony z východních Čech z doby stěhování národůMiniature fi bulae of „Thuringian type“ (Zangenfi beln) from the Eastern Bohemia from Migration Period

517524

VVARIA 525

Marek Olędzki, Andrzej DubickiDziałania Karakalli w Dacji poprzedzające wyprawę partyjskąThe activities of Caracalla in Dacia prior to his expedition of Parthian

527534

Marcin Krystek, Krzysztof Polański Analiza przedmiotu kamiennego z grobu 22 w Witaszewicach, gmina Góra Świętej MałgorzatyAnalysis of the stone objet from the grave no 22 from Witaszewice, community Góra Świętej Małgorzaty

535536

Ilona JagielskaUnguentarium ze stanowiska w Tarnowej, gm. Pyzdry, pow. Września, woj. wielkopolskieUnguentarium from archaeological site in Tarnowa, Commune Pyzdry, District Września, Prowince of Wielkopolska

537541

Marta Krzyżanowska Eksperymenty z produkcją rzymskich szklanych żetonów do gry na podstawie źródeł pisanych i analiz archeologicznychExperiments with the production of Roman glass chips to the game based on written sources and archaeological analysis

543546

Jan Jílek, Zdeněk Schenk, David VíchNové nálezy kovových součástí opasku cizího původu z raného středověku z východních Čech a střední MoravyNew fi nds of metal belt fi ttings of foreign origin from the early Middle Ages from East Bohemia and Central Moravia

547557

VIPROGRAM KONFERENCJI

CONFERENCE PROGRAMME 559

VIIARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW I-X

ARCHEOLOGIE BARBARŮ I-X 565

PRZEDMOWA

Szanowni Państwo, niniejszy wolumin stanowi plon X. Protohistorycznej Konferencji zatytuło-wanej „Archeologia barbarzyńców 2014. BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. Procesy integracji środkowoeuropejskego Barbaricum. Polska – Czechy – Morawy – Słowacja”, która odbyła się w Wieluniu w dniach 21 – 24 października 2014 roku.

Konferencja zorganizowana została przez Instytut Archeologii Uniwersytetu Łódzkiego, Katedrę Historii (sekcja archeologiczna) Uniwersytetu Palackiego w Ołomuńcu i Muzeum Ziemi Wieluńskiej, przy współpracy z Instytutem Archeologii Akademii Nauk Czeskiej Republiki w Brnie, Instytutem Archeologii Słowackiej Akademii Nauk w Nitrze i Katedrą Archeologii Klasycznej Uniwersytetu Trnawskiego w Trnawie.

Międzynarodową konferencję honorowym patronatem objęli JM Rektor Uniwersytetu Łódzkiego prof. zw. dr hab. Włodzimierz Nykiel oraz Burmistrz Wielunia Janusz Antczak.

Zakres tematyczny dotyczył środkowo-europejskiego Barbaricum w aspekcie kontaktów kulturowych, gospodarki i wytwórczości, integracji handlowej, dyferencjacji struktur i funkcji społecznych, rytuałów pogrzebowych, jak też nowych interpretacji i odkryć archeologicznych. Konferencja zgromadziła liczne grono naukowców z Polski, Czech, Słowacji, Rumunii oraz z Austrii. Wygłoszonych zostało 45 referatów, kilka kolejnych tematów zaprezentowanych zostało podczas sesji posterowej. W ramach programu konferencji uczestnicy zwiedzili wystawy w Muzeum

Ziemi Wieluńskiej, historyczne zabytki miasta Wielunia i okolicy oraz odbyli objazd terenowy śladem archeologicznych odkryć w rejonie Warty.

Zgłoszone pokonferencyjne materiały za-szeregowane zostały przez redakcję do pięciu grup tematycznych: I. Kontakty interregionalne w środ-kowoeuropejskim Barbaricum; II. Problematy-ka kulturowo-chronologiczna w okresach przed- i rzymskim oraz w okresie wędrówek ludów; III. Gospodarka i specjalistyczne dziedziny wytwór-czości w kulturze przeworskiej; IV. Markomańsko-kwadzki krąg kulturowy i okres wedrówek ludów;V. Varia. Niniejszy tom obejmuje 37 artykułów.

Konferencja i publikacja „Archeologia barbarzyńców 2014. BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES” wpisują się w program obchodów 70. lecia Uniwersytetu Łódzkiego powołanego 24 maja 1945 roku.

Zarazem konferencja i wymienione dzieło wiążą się z obchodami 50. lecia odrodzonego Muzeum Ziemi Wieluńskiej założonego w 1926 roku przez Polską Macierz Szkolną, ponownie utworzonego w styczniu 1964 roku.

Wreszcie i trzeci jubileusz, bowiem prze-kazywany Państwu zbiór studiów stanowi plon X. Protohistorycznej Konferencji z cyklu „Archeologia barbarzyńców” zainicjowanego przez badaczy cze-skich. Niniejszy tom zawiera spis dotychczasowych spotkań i listę pokonferencyjnych publikacji.

Plurimos annos!

LUBOMIRA TYSZLER – EDUARD DROBERJAR (RED.) ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2014. BARBARI SUPERIORES ET INFERIORES


Lubomira Tyszler Eduard Droberjar Jan Książek Aldona Andrzejewska

INTRODUCTION



Dear Readers, this volume is the result of the X. Proto-historic Conference titled ‘Archaeology of the barbarians 2014. BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. The integration processes of the Central European Barbaricum. Poland – Bohemia – Moravia – Slovakia’, which took place in Wieluń on October 21 - 24, 2014.

The conference was organized by the Institute of Archaeology, University of Lodz, the Chair of History (Archaeological Section) of the Palacký University, Olomouc and the Museum of Wieluń Land, in cooperation with the Institute of Archaeology of the Academy of Sciences of the Czech Republic in Brno, the Institute of Archaeology of the Slovak Academy of Sciences in Nitra and the Chair of Classical Archaeology at the University of Trnava.

The honorary patronage of the international conference took Rector of the University of Lodz Professor dr hab. Włodzimierz Nykiel and Mayor of Wieluń Janusz Antczak.

The range of subjects has concerned the Central European Barbaricum in terms of cultural contacts, economy and production, trade integration, differentiation of structures and social functions, burial rites, as well as new interpretations and archaeological discoveries. The Conference brought together a large group of scientists from Poland, the Czech Republic, Slovakia, Romania and Austria. There have been delivered 45 presentations, and several other topics were presented during the poster session. As part of the Conference, the participants visited the exhibition in the Museum of Wieluń Land, historical monuments

of the town of Wieluń and the surrounding area and took part in a tour on track of archaeological discoveries in the area of the Warta River.

The submitted post-conference materials were classifi ed into fi ve thematic groups: I. The interregional contacts in the Central European Barbaricum; II. The cultural and chronological issue in the pre-Roman, Roman and Migration periods; III. Economy and specialized areas of production in the Przeworsk culture; IV. Marcomanni-Quadi cultural circle end the Migration period; V. Varia. This volume comprises 37 articles.

The Conference and the publication ‘Archaeology of the barbarians 2014. BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES’ are part of the programme of celebrations of the 70th anniversary of the University of Lodz established on May 24, 1945.

At the same time the Conference and the aforementioned work are associated with the celebration of the 50th anniversary of the revived Museum of Wieluń Land founded in 1926 by the Polish Educational Association, re-established in January 1964.

Finally, there is also the third anniversary, because the presented publication is the result of the X. Proto-historic Conference of the cycle ‘Archaeology of the barbarians’ initiated by Czech researchers. This volume contains the list of previous meetings and the list of post-conference publications.

Plurimos annos!

Jan KsiążekEduard DroberjarLubomira Tyszler Aldona Andrzejewska

ABSTRAKT

Příspěvek se věnuje wielbarským kovovým nálezům

a artefaktům, které mají úzký vztah k wielbarské

kultuře na území Čech a Moravy. Kromě jednotlivých

předmětů (zejména spony, náramky, závěsky) pochází

z labskogermánského okruhu první žárový hrob wielbarské

kultury z lokality Semčice ve středních Čechách. Silné

kontakty k wielbarské kultuře jsou v labskogermánském

prostředí u Markomanů patrné na území dnešní České

republiky zejména ve 2. pol. 2. stol., resp. v přechodném

stupni B2/C1. Důležité nálezy pocházejí ze dvou žárových

pohřebišť – v Třebusicích a Jevíčku. Četné nálezy mající

vztah k wielbarské kultuře se vyskytují také na sídlištích

ve středních Čechách, ojediněle i v dalších oblastech. Autor

se ve studii rovněž zabývá interpretacemi a významem

wielbarských nálezů u Markomanů.

KLÍČOVÁ SLOVA

doba římská, wielbarská kultura, Markomani, Čechy

a Morava, spony, náramky, závěsky

ÚVOD

Již v dřívějších pracích poukázal J. Tejral (Tejral 1970; 1971, 38, 40–41) na některé prvky vyskytující se na labskogermánských lokalitách ve středním Podunají,

které mají na přelomu starší a mladší doby římské svůj původ v severním Polsku. V 70. letech se ještě všeobecně nepoužíval pojem wielbarská kultura (Wołągiewicz 1974; 1977), ten vstoupil do literatury až o deset let později zásluhou R. Wołągiewicze

WIELBARSKÉ VLIVY V ČECHÁCH A NA MORAVĚ

Eduard Droberjar

ABSTRACT

The paper deals with wielbark metal fi ndings and artifacts,

which are closely related to Wielbark culture in Bohemia

and Moravia. Besides the individual artifacts (mainly fi bulas,

bracelets, pendants) comes from the Elbe Germanic group

fi rst cremation burial of wielbark culture from Semčice in

Central Bohemia. Strong contacts to Wielbark culture are in

the Elbe Germanic area for Markomans evident in the present-

day Czech Republic territory, especially in the 2nd half od

the 2nd century, respectively in the transitional stage B2/C1.

Important fi ndings come from two cremation burial place – in

Třebusice and Jevíčko. Numerous fi ndings pertaining to the

Wielbark culture can also be found in settlements in central

Bohemia, sporadically in other areas. The author of this study

also deals with interpretations and meanings of wielbark

fi ndings (resp. artifacts) for Markomans.

KEYWORDS

Roman period, Wielbark culture, Marcomanni, Bohemia

and Moravia, fi bulae, bracelets, amulet pendants


ŁÓDŹ – WIELUŃ 2015, s. 35-60

36 Eduard Droberjar

(Wołągiewicze 1981a; 1981b). Tato kultura doby římské až počátku doby stěhování národů, pojmenovaná podle lokality Malbork-Wielbark, se původně nazývala jako kultura gótsko-gepidská (Kmieciński 1962), východopomořsko-mazoviecká (Godłowski 1970, 31–42, Pl. VI–IX) nebo dolnoviselsko-pomořská (Tejral

1970, 209, 2011, obr. 9). Za dobu od defi nování pojmu wielbarská

kultura, tj. během posledních 35 let, se bádání polských archeologů podařilo významně posunout vpřed (srov. např. Wołągiewicz 1981a; Grabarczyk 1983; Gurba

– Kokowski eds. 1988–1989; Wołągiewicz 1993;

Wołągiewicz 1995; Andrzejowski – Martens 1996;

Jaskanis 1996; Pietrzak 1997; Hahula – Wołągiewicz

2001; Skorupka 2001; Mączyńska – Rudnicka 2004;

Tuszyńska 2005; Mączyńska 2006b; Fudziński – Paner

eds. 2007; Fudziński – Paner eds. 2011; Kokowski 1997;

Kokowski 2007, 39–197; Cieśliński 2009; Cieśliński

2010; Valenta 2009; Natuniewicz-Sekuła – Okulicz-

Kozaryn 2011; Machajewski 2013; Andrzejowski ed.

2014). Dnes je již zřejmé, že wielbarská kultura má pevně stanovené místo na území barbarika a v rámci studia tzv. východních Germánů, resp. superiores

barbari (Godłowski 1984). Ačkoli počátky kultury jsou dosud ve stádiu výzkumu, nejvíce víme o době rozkvětu (B2b, resp. B2c, B2/C1 a C1a). V posledních

letech se bádání soustřeďuje také na konec této kultury (Mączyńska 2007; Woźniak 2015).

S rozkvětem wielbarské kultury souvisejí i její expanze. Nejzřetelněji je sledovatelná východním směrem v důsledku přesidlování Gótů (Kucharenko

1980; Kokowski 1995a; Kokowski 1997; Kokowski

2007, 159–197). Ovšem také opačným směrem, tj. na západ od Odry a dále do labskogermánského teritoria proniká wielbarská kultura a její prvky, jak dokumentuje ve svých pracech J. Schuster (Schuster 1996; 2005; 2007). Samozřejmě je rovněž patrný přirozený kontakt s przeworskou kulturou (např. Godłowski 1986; Andrzejowski 1994; Andrzejowski

2001; Andrzejowski 2014; Olędzki 2004). Přes její území se dostávají wielbarské vlivy dále do středního Podunají, tedy do labskogermánského prostředí a některé až do římských provincií, jak prokázal J. Tejral (Tejral 1999, 156–175; 2004, 342–346; 2006).

V posledních letech se objevují nové nálezy wielbarské kultury nebo wielbarského charakteru rovněž na území Čech a na česko-moravském pomezí. Jde především o spony a jiné kovové artefakty. Pochopitelně kromě předmětů kovových lze sledovat kontakty mezi labskogermánským okruhem, resp. Markomany a wielbarskou kulturou také v nekovových

Obr. 1. Wielbarské vlivy v Čechách a na Moravě. A – sídliště; B – pohřebiště; C – ojedinělý nález. 1 – Buda; 2 – Hevlín; 3 – Chornice; 4 – Jakub; 5 – Jevíčko; 6 –Kolešovice; 7 –Lochenice; 8 –Loštice; 9 –Modřice; 10 –Nová Ves; 11 – Pasohlávky; 12 – Plotiště n. Labem; 13 – Pňov; 14 – Praha-Vysočany; 15 – Radslavice; 16 – Semčice; 17 – Slatina; 18 – Sokoleč; 19 – Tatce; 20 – Třebestovice; 21 – Třebusice; 22 – Tuklaty; 23 – Úhřetice; 24 – Velké Chvalovice; 25 – Vlčnov/Dol.Němčí; 26 –Zvěřínek/Hořátev (zpracoval E. Droberjar).

Fig. 1. Wielbark infl uence in Bohemia and Moravia. A – settlement; B – cemetery; C – isolated fi nd (according to E. Droberjar).

37Wielbarské vlivy v Čechách a na Moravě

artefaktech (keramika, kostěné hřebeny, korálky ad.). Předmětem tohoto příspěvku jsou nálezy kovové, se kterými se setkáme na žárových pohřebištích a také nově jsou získávány pomocí detektorů kovů z povrchových vrstev nížinných sídlišť, event. pocházejí z ojedinělých nálezů. Některé výrazné artefakty cizího (wielbarského) původu se vyskytují přímo v žárových hrobech, zejména na pohřebišti v Třebusicích (Droberjar 2005; Droberjar 2011a, 27–28, Fig. 2). Další lze sledovat na žárovém pohřebišti v Jevíčku (Droberjar 2014a). Za nejpřesvědčivější doklad průniku wielbarské kultury daleko od své domény lze považovat nedávno publikovaný žárový

hrob ze Semčic ve středních Čechách (Droberjar –

Waldhauser 2012).

SPONY

Mezi kovovými artefakty zaujímají právě spony nejdůležitější místo, neboť v nich lze nejlépe sledovat interregionální a kulturní kontakty. S wielbarskou kulturou jsou spojené zejména spony několika typů vyrobené hlavně ze stříbra, bronzu a někdy i ze železa, ale s výrazně honosným zdobením pomocí stříbra a zlata. Některé spony lze považovat přímo za wielbarské spony (Almgren 38–39a, Almgren 41 Z, A. 41 I, Machajewski 4 a 6, Almgren 132b s granulací,

Obr. 2. Spony typu Almgren/Olędzki 38–39a. 1 – Buda; 2 – Jevíčko; 3 – Praha-Vysočany (podle Svoboda 1948); 4 – Třebusice; 5 – Tuklaty.

Fig. 2. Fibulas of type Almgren/Olędzki 38–39a. 1 – Buda; 2 – Jevíčko; 3 – Praha-Vysočany (according to Svoboda 1948); 4 – Třebusice; 5 – Tuklaty.

38 Eduard Droberjar

typ Jartypory), jiné mohly být vyráběny pod silným wielbarským vlivem.

SPONY S KRYTEM NA PRUŽINĚ, TZV. VENDICKÉ SPONY (ROLLENKAPPENFIBELN)

Ve skupině pozdních tzv. vendických spon můžeme v Čechách a na Moravě rozpoznat nálezy minimálně tří typů, které považujeme za wielbarské nebo s územím wielbarské kultury silně spojené. Výrazně se projevuje typ Almgren 38–39a v pojetí M. Olędzkého (Olędzki 1995, 231–235, Abb. 3–4, Karte 2; Olędzki 1998, 75, 80, Abb. 13).

ALMGREN/OLĘDZKI 38–39A. Spony jsou doloženy na pěti lokalitách (obr. 2), na dvou sídlištních a třech hrobových. Kromě nálezu z Tuklat jsou všechny ve stříbrném provedení a tudíž reprezentují luxusní nálezové prostředí. Většina spon tohoto typu je datována do fáze B2b (Olędzki 1995, 231–235; Olędzki 1998, 75; Mączyńska 2009, 34). To potvrzují i české a moravské nálezy. Hrobový celek č. 2 z Prahy-Vysočan obsahoval další dvě spínadla, tj. železnou trubkovitou sponu Almgren 80 a starší sponu s válcovitou hlavicí typu Machajewski 2 (Svoboda 1948, 152, obr. 29: 3–4). Také spony z hrobů č. 7 v Jevíčku a č. 663 v Třebusicích lze klást do pozdní fáze stupně B2, tj. B2b.NÁLEZY:

►Buda (okr. Mladá Boleslav, Středočeský kraj),

sídliště: Stříbrná spona, bez vinutí a jehly. D. 4,2 cm. Detektorový

nález v roce 2012. Uloženo: Muzeum Mladoboleslavska,

Mladá Boleslav. Lit.: nepubl. Laskavá informace Mgr.

F. Krásného. Obr. 2: 1.

►Jevíčko (okr. Svitavy, Pardubický kraj), hrob 7:

Stříbrná spona, poškozená. D. 3,7 cm. Uložení: Muzeum

Boskovicka, Boskovice, inv.č. A 39436. Lit.: Droberjar

2014a, 135, 136, obr. 2: 1; Droberjar, v tisku a, Abb. 18: 5.

Obr. 2: 2.

►Praha-Vysočany, hr. 2: Stříbrná spona, poškozená,

zachovalá ve třech fragmentech. D. 3,2 cm; 1,5 cm; 2,7 cm.

Uložení: Národní muzeum, Praha, inv.č. NM H1-60654–

60655. Lit.: Svoboda 1948, 81, 152, obr. 29: 1. Obr. 2: 3.

►Třebusice (okr. Kladno, Středočeský kraj), hr. 663:

Stříbrná spona, celá zachovalá. D. 5 cm. Uložení: Národní

muzeum, Praha, inv.č. NM H1-488504. Lit.: Droberjar,

v tisku a, Abb. 4: 9. Obr. 2: 4.

►Tuklaty (okr. Kolín, Středočeský kraj), sídliště:

Bronzová spona, celá zachovalá. D. 4 cm. Detektorový nález

v roce 2006, sbírka PK/Praha. Lit.: Droberjar, v tisku a, Abb.

11: 1. Obr. 2: 5.

ALMGREN 41, VAR. SCHUSTER Z. Ještě výraznějším typem spon, který reprezentuje wielbarskou kulturu, jsou spony Almgren/Schuster 41 Z. Podle Schusterovy klasifi kace, jenž rozlišil čtyři hlavní varianty typu Almgren 41, tj. I, Y, X a Z (Schuster 2006), je zřejmé

jejich odlišné geografi cké rozšíření. Varianta Z, resp. typ A. 41 Z, se soustřeďuje na území wielbarské kultury, zejména na pravobřežní dolního toku Visly a současně náleží jako zbylé tři varianty k vůdčím typům přechodného stupně B2/C1 (Schuster 2005,

143, 144, Abb. 50–51; Schuster 2006, 109, 110, 111, ryc. 10 a 12; Mączyńska 2006a, 167, ryc. 7; 2009, 39, 40, Abb. 15; Mączyńska 2009, 36). Vzácnými artefakty z Čech jsou dva stříbrné exempláře ze žárového hrobu v Semčicích (obr. 3: B) a ojedinělý nález bronzového spínadla z Lochenic (obr. 3: A). Nutno podotknout, že představují dosud nejvzdálenější nálezy této varianty.NÁLEZY:

►Lochenice (okr. Hradec Králové, Královéhradecký

kraj), sídliště: Bronzová spona, částečně poškozená.

D. 3 cm. Detektorový nález v roce 2010, dříve sbírka MT/

Hradec Králové, nyní Muzeum východních Čech v Hradci

Králové. Lit.: Droberjar, v tisku a, Abb. 11:2. Obr. 3: A.

►Semčice (okr. Mladá Boleslav, Středočeský

kraj), žár. hrob: Dvě stříbrné spony, jedna zachovalá celá,

druhá ve fragmentu. D. 3,7 a 1,5 cm. Uložení: Muzeum

Mladoboleslavska, Mladá Boleslav, př.č. 65/02, inv.č. 34070.

Lit.: Droberjar – Waldhauser 2012, 897, 898, obr. 5: 3–4.

Obr. 3: B.

ALMGREN 41, VAR. SCHUSTER I. Z česko-moravského území pocházejí nálezy této varianty, resp. typu A. 41 I pouze z důležitých žárových pohřebišť, tj. z Třebusic (obr. 4: A–B) a Jevíčka. Na pohřebišti v Jevíčku lze mezi několika potenciálními fragmenty stříbrných spon typu A. 41 (Droberjar 2014a, 136, obr. 2: 4,7–9) rozpoznat minimálně jedno spínadlo Schusterovy varianty I. Jevíčský nález byl vyzdvižen z vrstev pohřebiště, zatímco mezi dvěma sponami z Třebusic byla jedna bronzová v hrobovém celku (č. 490), ovšem bez dalších milodarů. Spony typu Almgren 41 I se na rozdíl od předešlého typu (A. 41 Z) nacházejí zejména v severním Polsku a Německu, a to na pravém břehu Visly (Schuster

2005, 133, 138, Abb. 37 a 41; Schuster 2006, 103–105, ryc. 3 a 12; Mączyńska 2006a, 164, 165, ryc. 4; 2009, 37, Abb. 12). Tudíž i zde se lze domnívat, že alespoň z podstatné části pokrývají území wielbarské kultury. Nálezy na západ od Odry jsou tak jedním z dokladů expanze wielbarské kultury za Odru (Mączyńska 2006, 164, ryc. 4).NÁLEZY:

►Jevíčko (okr. Svitavy, Pardubický kraj), ojedinělý

nález na pohřebišti: Stříbrná spona, fragment nožky.

D. 1,5 cm. Detektorový nález v roce 2012. Uložení: Muzeum

Boskovicka, Boskovice, inv.č. A 42676. Lit.: Droberjar

2014a, 135, 136, 140, 144, obr. 2: 4; 6: 4.


Bronzová spona, celá zachovalá, částečně poškozená. D.


Obr. 3. Spony typu Alm-gren/Schuster 41 Z. A – Lochenice; B – Semčice

(podle Droberjar – Wal-

dhauser 2012); C – mapa

(podle Mączyńska 2009,

doplněno).

Fig. 3. Fibulas of type

Almgren/Schuster 41 Z. A

– Lochenice; B – Semčice

(according to Droberjar

– Waldhauser 2012);

C – map (according to

Mączyńska 2009).

Obr. 4. Spony typu

Almgren/Schuster 41 I.

A – Třebusice, hr. 490;

B – Třebusice; C – mapa

(podle Mączyńska 2009,

doplněno).

Fig. 4. Fibulas of type

Almgren/Schuster 41 I.

A – Třebusice, grave 490;

B – Třebusice; C – map

(according to Mączyńska

2009).

40 Eduard Droberjar

3,3 cm. Uložení: Národní muzeum, Praha, inv.č. NM H1-

47232. Lit.: Droberjar, v tisku a, Abb. 9: 1. Obr. 4: A.

►Třebusice (okr. Kladno, Středočeský kraj),

ojedinělý nález na pohřebišti: Bronzová spona, fragment

lučíku a zachycovače. D. 3,4 cm. Uložení: Národní muzeum,

Praha, inv.č. NM H1-485133. Lit.: nepubl. Obr. 4: B.

SPONY SE TŘEMI PŘÍČNÝMI ČLÁNKY NA

LUČÍKU (DREISPROSSENFIBELN,

ALMGREN 94/97)

V Čechách lze prozatím identifi kovat tři nálezy, přičemž každý z nich představuje jiný typ. Podrobnou typologii provedl Th. Hauptmann (Hauptmann 1998). Nejluxusnější je železná bohatě zdobená spona Hauptmannovy série 1, var. 4 (Almgren 94) z Třebusic (obr. 5: 1). Spočívala v hrobě č. 718 s dalšími dvěma sponami typu Machajewski 7a (Droberjar 2005, 103, obr. 2: 2–3). Byla zdobena stříbrným fi ligránem a granulací, přičemž na hlavici spočíval tenký stříbrný plech s dvojitě proplétaným drátkem a dále na hlavici, lučíku a nožce byly perlovcové drátky. Spodní část nožky měla granulaci. Lze předpokládat, že původně byla plátována zlatem.

Obdobně honosně zdobené bronzové spony typu Almgren 96 z bohatých ženských hrobů z lokalit Gronovo, hr. 22/4 (Machajewski 2013, 175, 203; Taf: XXXIX:2–3; LXVII:1), Pruszcz Gdański, hr. 210 (Pietrzak 1997, 170, Taf. LXXII: 11,13), Nowy Łowicz, hr. 34/2, Kowalewko, hr. 283 a 320 ad. (Skorupka 2004, 25, ryc. 41–44) jsou charakteristické pro přechodný stupeň B2/C1 (Skorupka 2001, 136).

Do stejné Hauptmannovy série a varianty 2 (Hauptmann 1998, 162, Abb. 4) náleží fragment bronzové spony (Almgren 96) pocházející ze sídliště v Třebestovicích (obr. 5: 2). Jde o jednoduchou nezdobenou sponu, pro níž lze uvést analogie např. v dolnorakouských nálezech (Tejral 1999, 158, Abb. 14: 7,10).

Třetím zástupcem je spona typu Almgren 97 (=Hauptmann Ser. 2) z Třebusic (obr. 5: 3). Toto bronzové spínadlo již představuje jakýsi smíšený typ mezi sponami s válcovitou hlavicí a se třemi příčnými články na lučíku.

Jinak bronzové spony se třemi příčnými články (Dreisprossenfi beln) se krom polského území a severských oblastí (Hauptmann 1998) vyskytují také v Pomořansku (Eggers – Stary 2001, Taf. 350: 4–8,18; 354: 3–4; 365: 7–12, 20–25 ad.), ale i v Dolním Rakousku a na jižním Slovensku, a to jak v germánském tak i římském prostředí (Rajtár 1992, 168, Abb. 20: 5; Tejral 1999, 158, 159, 160, Abb. 14: 6–11; 16; 19: 15; Iván – Ölvecky 2015, 306, Fig. 8: 4).

Nejnověji publikoval předpokládanou sponu této skupiny J. Jílek (Jílek 2009, 252, 253, 254, 273–274, obr. 4: 3; 5: 2) z východočeské lokality Úhřetice. Sponu zařadil k napodobeninám typu A. 95/96. Vzhledem k neúplnému a poškozenému artefaktu (chybí spodní část, resp. nožka) a rovněž podle morfo-metrické charakteristiky je původní určení spíše hypotetické. Pravděpodobněji lze předpokládat sponu s válcovitou hlavicí zejména typu Machajewski 4.

Obr. 5. Spony typu Almgren 94/97. 1 – Třebusice, hr. 718 (podle Droberjar 2005); 2 – Třebestovice; 3 – Třebusice.

Fig. 5. Fibulas of type Almgren 94/97. 1 – Třebusice, grave 718 (according to Droberjar 2005); 2 – Třebestovice; 3 – Třebusice.


NÁLEZY:

►Třebestovice (okr. Nymburk, Středočeský kraj),

sídliště: Almgren 96 (=Hauptmann Ser. 1, var. 2). Bronzová

spona, fragment dolní části. D. 2,4 cm. Detektorový nález

v roce 2006, sbírka PK/Praha. Lit.: nepubl. Obr. 5: 2.


Almgren 94 (=Hauptmann Ser. 1, var. 4). Železná spona

s výzdobou stříbrného fi ligránu a granulace, bez vinutí

a jehly. D. 4,1 cm. Uložení: Národní muzeum, Praha, inv.č.

NM H1-487877. Lit.: Droberjar 2005, 103, 104, obr. 2: 1; 3.

Obr. 5: 1.

►Třebusice (okr. Kladno, Středočeský kraj),

ojedinělý nález na pohřebišti: Almgren 97 (=Hauptmann Ser.

2). Bronzová spona, bez vinutí a jehly. D. 3 cm. Nález z roku

1963. Uložení: Národní muzeum, Praha. Lit.: Droberjar,

v tisku a, Abb. 9: 2. Obr. 5: 3.

SPONY S VÁLCOVITOU HLAVICÍ (KOPFKAMM-FIBELN)

Mezi početnými nálezy spon s válcovitou hlavicí, dominují na území Čech (Svoboda 1948, 94–96,

obr. 14 a rovněž nepublikované nálezy zejména z Třebusic) a Moravy (Peškař 1972, 92 – 95, Taf. 15: 5–10; 16) železná spínadla. Bronzové spony (obr. 8) pocházejí hlavně z nových detektorových průzkumů v Čechách1 a doplňují tak dosavadní poznatky opřené o železné exempláře z žárových hrobů. Některé typy bronzových spon s válcovitou hlavicí lze považovat za wielbarské (Machajewski 4 a 6) nebo za výrobky vzniklé pod wielbarským vlivem. Podrobnou typologii těchto spon vytvořil H. Machajewski (Machajewski 1998) a podle nově

1 Na Moravě, zejména jižní a střední, jsou nálezy bronzových

spon s válcovitou hlavicí dosud méně publikovány. Zdá se, že to

může být způsobeno stavem zpracování, resp. zveřejňováním,

jelikož obdobné nálezy v těchto frekventovaných regionech lze

předpokládat. Příkladem budiž nálezy z lokalit Lovčice (Halama

2015, obr. 8: 1), Radslavice-Zelená Hora (Rybářová 2012) nebo

Hevlín (Rožnovský 2015, 212, obr. 2: 2).

Obr. 6. Spony s válcovitou hlavicí („Kopfkammfi beln“) typu Machajewski 3b (= Almgren 124). 1 – Jakub; 2 – Kolešovice; 3 – Nová Ves; 4 – Semčice (podle Droberjar – Waldhauser 2012); 5 – Třebusice, hr. 483; 6 – Zvěřínek/Hořátev ; 7 – Ringelsdorf (podle Adler 1995).

Fig. 6. Fibulas („Kopfkammfi beln“) of type Machajewski 3b (= Almgren 124). 1 – Jakub; 2 – Kolešovice; 3 – Nová Ves; 4 – Semčice (according to Droberjar – Waldhauser 2012); 5 – Třebusice, grave 483; 6 – Zvěřínek/Hořátev ; 7 – Ringelsdorf (according to Adler 1995).

42 Eduard Droberjar

získaných spon s válcovitou hlavicí ji lze velmi dobře použít i na české, event. moravské nálezy.

MACHAJEWSKI 3B (= ALMGREN 124). Spony tohoto typu s užším lučíkem a s rozšířenou nožkou, které byly vyrobené z bronzu, patří v rámci spon s válcovitou hlavicí na území Čech k nejpočetnější skupině (obr. 6). Nacházejí se zejména na středočeských sídlištích a ve dvou případech i ve wielbarském žárovém hrobě v Semčicích a v labskogermánském hrobě č. 483 v Třebusicích. H. Machajewski (Machajewski 1998, 189, 191, 192, Abb. 2: 16–19) se domnívá, že byly vyráběny hlavně ze železa, vzácně z bronzu. Jde o velmi malá spínadla (d. 2,1–3 cm) a podle H. Machajewského (tamtéž) představují smíšený typ mezi sponami jeho typů 2 a 5b a tvoří tak poněkud heterogenní skupinu. Rozdíly lze spatřovat v různé profi laci a velikosti rozšiřující se nožky vůči šířce válcovité hlavice spony. Z povrchových vrstev sídlišť se nedají blíže datovat. Pouze hrobový nález ze Semčic potvrzuje jejich dataci do přechodného stupně B2/C1 (Droberjar – Waldhauser 2012, 898). Jinak se mohou vyskytovat i ve fázi B2b (např. Skorupka 2001, 137; Mączyńska 2009, 52–53).NÁLEZY:

►Jakub (okr. Kutná Hora, Středočeský kraj), sídliště:

Bronzová spona, bez vinutí a jehly. D. 2,1 cm. Detektorový

nález v roce 2012, sbírka IM/Skalice. Lit.: nepubl. Obr. 6: 1.

►Kolešovice (okr. Rakovník, Středočeský kraj),

sídliště: Bronzová spona, celá zachovalá. D. 2,4 cm.

Detektorový nález v roce 2015. Uložení: Muzeum T.G.M.

Rakovník. Lit.: nepubl. Obr. 6: 2.

►Nová Ves (okr. Kolín, Středočeský kraj), sídliště:

Bronzová spona, bez vinutí a jehly. D. 3 cm. Detektorový

nález v roce 2007, sbírka PJ/Kolín. Lit.: nepubl. Obr. 6: 3.

►Semčice (okr. Mladá Boleslav, Středočeský kraj),

žár. hrob: Bronzová spona, celá zachovalá. D. 2,5 cm.

Uložení: Muzeum Mladoboleslavska, Mladá Boleslav, př.č.

65/02, inv.č. 34070. Lit.: Droberjar – Waldhauser 2012, 897,

obr. 5: 2. Obr. 6: 4.

►Třebusice (obr. Kladno, Středočeský kraj), hr.

483: Bronzová spona, bez vinutí a jehly. D. 2,1 cm. Uložení:

Národní muzeum, Praha, inv.č. NM H1-486236. Lit.:

Droberjar, v tisku a, Abb. 9: 5. Obr. 6: 5.

►Velké Chvalovice (okr. Kolín, Středočeský

kraj), sídliště: Bronzová spona, celá zachovalá bez jehly.

D. 2,6 cm. Detektorový nález v letech 2009–2010, sbírka

PK/Praha. Lit.: nepubl.

►Zvěřínek/Hořátev (okr. Nymburk, Středočeský

kraj), sídliště: Bronzová spona, celá zachovalá.

D. 2,7 cm. Detektorový nález v roce 2008, sbírka PJ/Kolín.

Lit.: nepubl. Obr. 6: 6.

MACHAJEWSKI 4 (= ALMGREN 125). Podle H. Machajewského (1998, 189, 191, 192, Abb. 2:

20–22) reprezentují tyto spony ojediněle se vyskytující typ od konce stupně B2 do B2/C1. Jsou drobné (d. 2,1–3 cm), mají od sebe oddělenou hlavici, lučík a nožku. Na lučíku lze sledovat podélné hranění (obr. 7: 1–3). V Čechách a na Moravě jsou doložené na čtyřech lokalitách: sídlištní, hrobové (Jevíčko) a jako ojedinělý nález. V tomto sborníku publikuje J. Halama (2015a) nový nález z Loštic na střední Moravě a hypoteticky by bylo možné k tomuto typu přiřadit i sponu, kterou zveřejnil J. Jílek (Jílek 2009, 253, 254, obr. 4: 3; 5: 2) z Úhřetic (k tomu viz výše). Zdá se tedy, že tento typ spon nemusí být v česko-moravských nálezech zcela ojedinělý.NÁLEZY:


nález na pohřebišti: Bronzová spona, bez vinutí a jehly.

D. 2,1 cm. Detektorový nález v roce 2006. Uložení:

Regionální muzeum v Litomyšli. Lit.: Droberjar – Vích

2011, 26, 30, obr. 5: 12. Obr. 7: 1.

►Hevlín (okr. Znojmo, Jihomoravský kraj), sídliště:

Bronzová spona, bez hlavice. D. 2,1 cm. Detektorový nález

(rok nálezu neuveden). Uložení: Jihomoravské muzeum ve

Znojmě. Lit.: Rožnovský 2015, 212, obr. 2: 2. Obr. 7: 2.

►Loštice (okr. Šumperk, Olomoucký kraj),

ojedinělý nález: Bronzová spona, celá zachovalá.

D. 2,9 cm. Detektorový nález v roce 2013. Uloženo:

Muzeum Mohelnice, přír. č. 32/2013. Lit.: Halama 2015;

2015a, obr. 8: 1.

►Nová Ves (okr. Kolín, Středočeský kraj), sídliště:

Bronzová spona, celá zachovalá bez jehly. D. 3 cm.

Detektorový nález v roce 2009, sbírka PJ/Kolín. Lit.: nepubl.

Obr. 7: 3.

MACHAJEWSKI 5A (= ALMGREN 127). Spony s válcovitou hlavicí, které mají krátký a široký lučík a jsou často zdobené fi ligránem, náleží podle H. Machajewského (Machajewského 1998, 189, 191, 192, Abb. 2: 23–25) do okruhu tzv. barokníhostylu („Barockstils“). To se týká také typu 5a. Stříbrným perlovcovým drátkem je zdobena spona z lokality Buda (obr. 7: 4). Zachovalý drátek spočívá na horní části lučíku těsně pod masivní hlavicí. Na druhé poškozené sponě ze Sokolče (obr. 7: 5) výzdoba není patrná nebo se nedochovala.NÁLEZY:

►Buda (okr. Mladá Boleslav, Středočeský kraj),

sídliště: Bronzová spona se stříbrným perlovcovým

drátkem, bez vinutí a jehly. D. 2,5 cm. Detektorový nález

v roce 2012. Uloženo: Muzeum Mladoboleslavska, Mladá

Boleslav. Lit.: nepubl. Laskavá informace Mgr. F. Krásného.

Obr. 7: 4.

►Sokoleč (okr. Nymburk, Středočeský kraj), sídliště:


nález v letech 2006–2007, sbírka TH/Praha. Lit.: nepubl.

Obr. 7: 5.


MACHAJEWSKI 6 (= ALMGREN 128). Klasickým příkladem okruhu tzv. barokního stylu („Barockstils“) fáze B2c a stupně B2/C1 jsou spony typu 6 (Macha-

jewski 1998, 189, 191, 192, Abb. 2: 30–32). Z Čech

pocházejí dva exempláře, oba zdobené rytou klikatkou na hlavici. Spona z Tatců (obr. 7: 6) má na třech horizontálních lištách na hlavici a na spodní a dolní části lučíku) patrné přesekávání, které představuje

Obr. 7. Spony s válcovitou hlavicí („Kopfkammfi beln“) typů Machajewski 4 (= Almgren 125): 1 – Jevíčko;

2 – Hevlín; 3 – Nová Ves; Machajewski 5a (= Almgren 127): 4 – Buda; 5 – Sokoleč; Machajewski 6 (= Almgren

128): 6 – Tatce; 7 – Třebestovice; 8 – Drösing; 9 – Ringelsdorf; Machajewski 7a: 10 – Třebusice, hr. 718.

Fig. 7. Fibulas („Kopfkammfi beln“) of type Machajewski 4 (= Almgren 125): 1 – Jevíčko; 2 – Hevlín; 3 – Nová

Ves; Machajewski 5a (= Almgren 127): 4 – Buda; 5 – Sokoleč; Machajewski 6 (= Almgren 128): 6 – Tatce;

7 – Třebestovice; 8 – Drösing; 9 – Ringelsdorf; Machajewski 7a: 10 – Třebusice, grave 718.

44 Eduard Droberjar

imitaci stříbrných fi ligránních drátků. Částečně je tato výzdoba patrná i na sponě z Třebestovic (obr. 7: 7) a na dalších dvou sponách (obr. 7: 8–9) z oblastí osídlených Markomany, a to z dolnorakouských lokalit Ringelsdorf (Nebehay – Stuppner 1990, 240, Abb. 1319) a Drösing (Stuppner 1991, 237, Abb. 951).NÁLEZY:

►Tatce (okr. Nymburk, Středočeský kraj), sídliště:


nález v roce 2007, sbírka PK/Praha. Lit.: Droberjar, v tisku

a, Abb. 11: 6. Obr. 7: 6.

►Třebestovice (okr. Nymburk, Středočeský kraj),

sídliště: Bronzová spona, bez vinutí a jehly. D. 3,3 cm.

Detektorový nález v roce 2006, sbírka PK/Praha. Lit.: nepubl.

Obr. 7: 7.

MACHAJEWSKI 7A. Dvě železné a honosně zdobené

spony z Třebusic (hr. 718) mají nejblíže k typu 7a

podle H. Machajewského (Machajewského 1998,

189, 191, 192, Abb. 2: 33–34). I když nejde o identické

spony, drobné rozdíly jsou v profi laci, ale rovněž

ve výzdobě. Společnými prvky jsou širší zužující

se lučík a zdobený terčík na nožce. Daleko bohatěji

je zdobena první, což může být dáno stavem

zachování druhé. Obě byly zkrášleny stříbrným

fi ligránem, první také granulací po stranách lučíku.

Nejzajímavější je jeden zachovalý kornoutovitý

závěsek složený ze čtyř řad kruhových perlovcových

drátků a ukončený větším zrnem spočívajícím pod válcovitou hlavicí (obr. 7:10). Šperkařské prvky na železném podkladu mohou, obdobně jako u spony typu A. 94 z identického třebusického hrobu, indikovat propojování wielbarských a przeworských stylů.NÁLEZY:

►Třebusice (obr. Kladno, Středočeský kraj), hr. 718:

Dvě železné spony s výzdobou stříbrného fi ligránu, granulace

a se zlatými drátky. Uložení: Národní muzeum, Praha, inv.č.

NM H1-487881 a NM H1-487876. Lit.: (Droberjar 2005,

103, 104, 109, obr. 2: 2–3; 4; 10: 3). Obr. 7: 10.

ALMGREN 132B S BOHATOU GRANULACÍ Honosná celá stříbrná spona zdobená granulací pochází z třebusického hrobu č. 616 (obr. 9: 1). Konstrukcí patří k typu Almgren 132 s terčovitou nožkou („z tarczką na nóżce“) podle terminologie polských badatelů (Andrzejowski – Cieśliński 2007, 288–289, 290, ryc. 8–9). M. Mączyńska (Mączyńska 2009, 47, 49, Abb. 20) je označuje typem Almgren 137

Obr. 8. Bronzové spony s válcovitou hlavicí v Čechách a na Moravě. A – typ Machajewski 3b (= Almgren 124); B – typ Machajewski 4 (= Almgren 125); C – typ Machajewski 5a (= Almgren 127); D – typ Machajewski 6 (= Almgren 128); E – typ Machajewski 7a .1 – Buda; 2 – Hevlín; 3 – Jakub; 4 – Jevíčko; 5 –Kolešovice; 6 –Loštice; 7 –Nová Ves; 8 – Radslavice; 9 – Semčice; 10 – Sokoleč; 11 – Tatce; 12 – Třebestovice; 13 – Třebusice; 14 – Úhřetice; 15 – Velké Chvalovice; 16 –Zvěřínek/Hořátev (zpracoval E. Droberjar).

Fig. 8. Bronze fi bulas („Kopfkammfi beln“) in Bohemia and Moravia. A – type Machajewski 3b (= Almgren 124); B – type Machajewski 4 (= Almgren 125); C – type Machajewski 5a (= Almgren 127); D – type Machajewski 6 (= Almgren 128); E – type Machajewski 7a (according to E. Droberjar).


s válcovitou hlavicí („mit Kopfkamm“). V rámci mého třídění ji lze konstrukčně přiřadit k typu Almgren 132b (Droberjar 2012, 237, 238, obr. 3: 4), tj. do přechodné formy mezi sponami kolínkovitými a s válcovitou hlavicí. Tento typ však má širší lučík a navíc je spona bohatě zdobená granulací. Jde tedy o zvláštní typ či variantu těchto spon, pro kterou lze uvést dvě přímě analogie. Jedna bronzová spona se stříbrnou granulací a fi ligránem (obr. 9: 2) se našla na lokalitě Weklice 7, hr. 252 (Natuniewicz-Sekuła –

Okulicz-Kozaryn 2011, 75, 287, 419, Pl. CI: 252/3; Pl. CCXXXIII: 5). Hrobový celek je datován dvěma sponami typu A. 41 Z (tamtéž, Pl. CI:252/1–2). Další spona pochází z lokality Butzke (obr. 9: 3)v Pomořansku (Eggers-Stary 2001, Taf. 336: 6).

V třebusickém hrobě (Droberjar, v tisku a, Abb. 12) byla dále dvě dlouhá bronzová vinutí spon s jehlami. Není vyloučené, že jedno z nich mohlo

patřit zmíněné stříbrné sponě, druhé pak další, která se nedochovala. Tím by se ovšem třebusická spona dost lišila od dvou uvedených analogií, nebot, ty nemají tak dlouhé vinutí a navíc je ukryto v trubičce. V hrobě v Třebusicích byla krom dalších nálezů ještě další spona Almgren 193. Podle antropologického určení v hrobě spočívali dva jedinci (maturus a infans II). Z toho bychom mohli usuzovat, že v hrobovém celku byly celkem čtyři spony: jedna stříbrná A. 132b, dvě neurčité bronzové a další A. 193. Podle posledně jmenované lze hrob datovat do přechodného stupně B2/C1, event. do fáze C1a (např. Skorupka 2001, 139, tabl. 15; Mączyńska 2009, 64).NÁLEZ:


Stříbrná spona zdobená granulací a fi ligránem, bez vinutí

a jehly. D. 3,7 cm. Uložení: Národní muzeum, Praha, inv.č.

Obr. 9. Almgren 132b s bohatou granula-cí. 1 – Třebusice, hr. 616; 2 – Weklice 7, hr. 252 (podle Natuniewicz-Sekuła – Oku-

licz-Kozaryn 2011); 3 – Butzke (podle Eg-

gers-Stary 2001).

Fig. 9. Almgren 132b with rich granula-tion. 1 – Třebusice, grave 616; 2 – We-klice 7, grave 252 (according to Natunie-

wicz-Sekuła – Okulicz-Kozaryn 2011); 3 – Butzke (according to Eggers-Stary

2001).

Obr. 10. Spona typu Pruszcz: 1 – Jevíčko. Spo-na typu Jartypory (= typ Kokowski FM25): 2 – Třebusice, hr. 833.

Fig. 10. Fibulas of type Pruszcz: : 1 – Je-víčko. Fibulas of type Jartypory (= type Kokowski FM25): 2 – Třebusice, Gr. 833.

46 Eduard Droberjar

NM H1-486236. Lit.: Droberjar, v tisku a, Abb. 12: 2.

Obr. 9: 1.

SPONA TYPU PRUSZCZ („BROOCHES MADE OF DECORATIVELY COILED WIRE“)

Jde o poněkud archaický typ spony zdobené svinutým drátkem (Andrzejowski 1992), který nejnověji nazývá J. Andrzejowski (Andrzejowski 2015, ryc. 4) typem Pruszcz podle nálezu jediné stříbrné

spony zmíněného typu z lokality Pruszcz Gdański, hr. 534 (Pietrzak 1997, 250, 265, Taf. CLII: 1; CLXVII: 7). Ostatní dosud známé spony jsou z bronzu nebo ze železa (Andrzejowski 1992, 182, Pl. 5; Andrzejowski – Cieśliński 2007, 299–300, ryc. 20). Během výzkumu žárového pohřebiště v Jevíčku se podařilo najít neúplně zachovalý typ této spony vyrobený z bronzu (obr. 10 : 1). Ačkoli se uvedené spony vyskytují jen v malém počtu a jsou rozprostřeny na širokém teritoriu různých kultur (wielbarské, przeworské, bogaczewské a v labskogermánském okruhu) přechodného stupně B2/C1 až fáze C1a, je obtížné určit jejich původ. Jedině stříbrná a zřejmě i některá bronzová spínadla typu Pruszcz by mohla mít wielbarskou provenienci, ale ani to nemusí být zcela jisté.NÁLEZ:


nález na pohřebišti: Bronzová spona, bez spodní části

(zachycovače). D. 2,4 cm. Detektorový nález v roce 2012.

Uložení: Muzeum Boskovicka, Boskovice, inv.č. A 43093.

Lit.: Droberjar, v tisku a, Abb. 18: 6. Obr. 10: 1.

SPONA TYPU JARTYPORY (= TYP KOKOWSKI FM25).

Na pohřebišti v Třebusicích (hr. 833) se našla patrně jedna z nejmladších spon v rámci vývoje této lokality, a to dvojdílná spona s podvázanou nožkou a s výzdobou dvou puncovaných řad na lučíku (obr. 10: 2). Podle J. Andrzejowského jde o typ Jartypory2 (Andrzejowski – Rakowski –

Watemborska 2010, 146; Andrzejowski 2015). Tyto spony se vyskytují zejména na území wielbarské kultury a jsou datovány do fáze C1a (Kokowski

1997, 652, 653, 810–811, Abb. 2e; 44, Fundliste 4b). Podle hliněné urny (terina se třemi výčnělky pod ouškem) lze třebusický hrob datovat do fáze C1a, event. C1a–C1b.

2 O těchto sponách referoval Dr. J. Andrzejowski: „Jartypory-

type“ brooches – traces of „living culture“ or just a research

construct? na konferenci „Kulturkonzepte und konzepierte Kulturen.

Aussagemöglichkeiten und Grenzen einer systematischen Erfassung

archäologischer Funde des eisenzeitlichen Mittel- und Nordeuropas“,

Puszczykowo/PL, 6.–9.5.2015.

NÁLEZ:

►Třebusice (okr. Kladno, Středočeský kraj), hr.

833: Bronzová spona, celá zachovalá (jen část jehly chybí).

D. 5 cm. Uložení: Národní muzeum, Praha, inv.č. NM H1-

487533. Lit.: nepubl. Obr. 10: 2.

NÁRAMKY

Vedle spon představují nejdůležitější artefakt, který se vyskytuje ve wielbarských ženských hrobech. Na našem území lze některé typy náramků, zejména stříbrné, event. zlacené, považovat za wielbarské (obr. 11). Nejtypičtější jsou náramky se štítkovitými konci a především hadovitý náramek.Je dost pravděpodobné, že méně luxusní bronzové, mohly být imitovány. Na druhou stranu také ve wielbarských hrobech se setkáváme s bronzovými náramky, např. se štítkovitými konci, ale i s dalšími typy (např. Grabarczyk 1983, 15–19), které se dostávaly do jiných kultur (např. Andrzejowski 1994).

HADOVITÝ NÁRAMEK (WELLENARMRING)V žárovém hrobě v Semčicích se ve fragmentech našel tento náramek (obr. 11: 1), který je dosud jediným svého druhu u polabských Germánů. Zachoval se neúplný ve třech fragmentech, s upínací a kruhovou destičkou zdobenou granulací. Hadovité náramky (Blume 1912, 85) jsou velmi charakteristické pro wielbarskou kulturu a nacházejí se hlavně v bohatých ženských kostrových hrobech. Někdy byly dva kusy v jednom hrobě a často ještě společně s náramky se štítkovitými konci: např. Gronowo, hr. 22/4 (Machajewski 2013, 176, Taf. XL: 13–14); Weklice, hr. 26B a hr. 208 (Natuniewicz-Sekuła – Okulicz-Kozaryn 2011, 197, 270, pl. XI: 6–7; LXXXIV: 7–8; CCXXII: 11–12; CCXXXVIII: 10–11); Kowalewko, hr. 34 a hr. 165 (Skorupka 2001, 274, 314, Taf. 9: 7–8; 49: 5–6). Hadovité náramky byly vyráběny hlavně ze stříbra, ojediněle z bronzu a mají zdobené krycí kruhové destičky s fi ligránem a granulací (Skorupka 2004, 32–33, ryc. 114–117). Z území wielbarské kultury je jich známo více než dvě desítky (Grabarczyk 1983, 19, 47, 54, mapa II, tabl. IX: G). Mimo tuto oblast se v podstatě nevyskytují a náramek ze Semčic je tak velmi vzácnou výjimkou. Hadovité náramky jsou příznačné pro stupeň B2/C1 (Wołągiewicz 1981b, 146, tabl. XXIII: 76; Skorupka 2001, 149–150).NÁLEZ:

►Semčice (okr. Mladá Boleslav, Středočeský

kraj), žár. hrob: Stříbrný náramek, zachovány tři fragmenty

s kruhovou krycí destičkou zdobenou granulací. D. 6,3 cm;

2 cm; ø destičky 1,7 cm. Uložení: Muzeum Mladoboleslavska,

Mladá Boleslav, př.č. 65/02, inv.č. 34070. Lit.: Droberjar –

Waldhauser 2012, 896, 897, 898, obr. 5: 5–6; fototab. 19:B.

Obr. 11: 1.


NÁRAMKY SE ŠTÍTKOVITÝMI KONCI (SCHILD-KOPFARMRINGE)

Pocházejí dosud výhradně z hrobového prostředí. Známe je na šesti lokalitách. Kromě dvou hrobů (Třebusice, hr. 718 a Semčice)

pocházejí z vrstev pohřebišť. Nejvíce fragmentů

a patrně také kusů poskytla lokalita Jevíčko (6)

a Třebusice (3). Všechny tři fragmenty se štítkovitým

zakončením z Třebusic (obr. 11: 6, 9–10) jsou

provedením takřka identické. Je velmi pravdě-

Obr. 11. Hadovitý náramek: 1 – Semčice (podle Droberjar – Waldhauser 2012). Náramky se štítkovitými konci

(„Schildkopfarmringe”): 2–4 – Jevíčko (podle Droberjar 2014a); 5 – Modřice-Sádky (podle Mikulková 2014); 6 – Třebusice;

7 – Pňov (podle Rybová 1970); 8 – Plotiště nad Labem (podle Rybová 1980); 9 – Třebusice, hrob 718 (Droberjar 2005);

10 – Třebusice (podle Droberjar 2005).

Fig. 11. Snake-shaped bracelet: 1 – Semčice (according to Droberjar – Waldhauser 2012).

Schield-headed bracelets („Schildkopfarmringe”): 2–4 – Jevíčko (according to Droberjar 2014a); 5 – Modřice-Sádky (according

to Mikulková 2014); 6 – Třebusice; 7 – Pňov (according to Rybová 1970); 8 – Plotiště nad Labem (according to Rybová 1980);

9 – Třebusice, grave 718 (Droberjar 2005); 10 – Třebusice (according to Droberjar 2005).

48 Eduard Droberjar

podobné, že náleží dvěma náramkům. Jeden byl nalezen v hrobě a zbylé dva pocházejí mimo hrobové celky, zřejmě z počátečních fází výzkumu ve 20.–30. letech minulého století. Právě tyto dva fragmenty patrně patří k sobě, resp. jsou z obou konců jednoho artefaktu. Celkové množství náramků na základě stávajícího počtu tak dosahuje poměrně vysoké číslo 12!

Kromě dvou náramků (Modřice-Sádky a Semčice), které jsou bronzové, všechny ostatní byly vyrobeny ze stříbra. Některé z nich byly alespoň částečně plátované zlatem (Třebusice) nebo nesou stopy zlacení (Jevíčko, typ IIA). Zastoupeny jsou starší Wójcikovy typy Ia, IIA a IIC (Wójcik 1978, 46–52, 100–102, tab. I–III) s úzkými rameny a úzkým štítkem, které lze klást do B2b–B2/C1. Ty se vyskytují na moravských lokalitách: Jevíčko a Modřice-Sádky. Mladší Wójcikovy typy III a IV (Wójcik 1978, 52–64, 103–108, tabl. IV–IX) se širšími a bohatěji zdobenými rameny a štítkem, příznačné zejména pro B2/C1–C1a, byly naopak zjištěny na českých lokalitách: Plotiště nad Labem, Pňov a zejména Třebusice. Již bylo poukázáno na méně častý typ s trojúhelníkovitým štítkem (obr. 11: 2) z Jevíčka (Droberjar 2014a, 135–137), který má nejbližší analogii na wielbarském pohřebišti Ulkowy (Tuszyńska 2005, 135, tabl. XV: 4–5). Nejluxusnějšími náramky jsou nálezy z Třebusic, které reprezentují tzv. barokní styl wielbarské kultury (Wójcik 1978; Grabarczyk 1983, 18–19). Náramky se štítkovitými konci se koncentrují na území wielbarské kultury a můžeme se s nimi již méně častěji setkat rovněž v przeworské kultuře a vzácně i na jih od ní (Hadházy-Vaday 1980).NÁLEZY:

►Jevíčko (okr. Svitavy, Pardubický kraj), ojedinělé

nálezy na pohřebišti: Stříbrné náramky, 6 fragmentů,

z toho tři se štítkovitými konci (typy Wójcik: Ia, IIA,

IIC). D. 2 cm (typ Ia); 2,3 cm (typ IIA); 1,9 cm (typ IIC);

1,3 cm; 1,3 cm; 1,5 cm. Detektorové nálezy v letech

2006–2012. Uložení: 3x Regionální muzeum v Litomyšli

(2006–2010), 3x Muzeum Boskovicka, Boskovice, inv.č.

A 39595, 42593, 42776. Lit.: Droberjar 2014a, 135–138,

140, obr. 2: 10–10; 6: 6–8. Obr. 11: 2–4.

►Modřice-Sádky (okr. Brno-venkov, Jihomoravský

kraj), hr. 854: Bronzový náramek, fragment se štítkovitým

koncem (typ Wójcik IIA). D. 3,6 cm. Uložení: ?

Lit.: Mikulková 2014, 172, 176, obr. 6: 8. Obr. 11: 5.

►Plotiště nad Labem (okr. Hradec Králové,

Královéhradecký kraj), ojedinělý nález na pohřebišti:

Stříbrný náramek, fragment (typ Wójcik III). D. 3,6 cm.

Uložení: Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

Lit.: Rybová 1980, 165, Abb. 11; Jílek 2009, 251, 254, 273,

obr. 4: 2; 5: 3. Obr. 11: 8.

►Pňov (okr. Nymburk, Středočeský kraj),

pohřebiště(?): Stříbrný náramek, fragment s částí hlavice

(typ Wójcik III). D. 3,2 cm. Detektorový nález v roce

2009, sbírka PJ/Kolín. Lit.: Droberjar 2014a, 140, obr. 6: 9.

Obr. 11: 7.►Semčice (okr. Mladá Boleslav, Středočeský kraj),

žár. hrob: Bronzový náramek, fragment (neurč. typ). D. 1,9 cm. Uložení: Muzeum Mladoboleslavska, Mladá Boleslav, př.č. 65/02, inv.č. 34070. Lit.: Droberjar –

Waldhauser 2012, 896, 897, 898–899, obr. 5: 9). ►Třebusice (okr. Kladno, Středočeský kraj), hr.

718 a ojedinělé nálezy na pohřebišti: Stříbrný zlacený náramek, fragment se štítkovitým koncem (typ Wójcik IV) a dva stříbrné zlacené náramky, resp. dva fragmenty se štítkovitými konci (typ Wójcik IV). D. 4,6 cm; 5cm; 4 cm. Uložení: Národní muzeum, Praha, inv.č. NM H1-487874; Vlastivědné muzeum ve Slaném, inv.č. 3530; sbírka paní M. Tiché z Liberce (stav k r. 1996). Lit.: Svoboda 1948, 135, tab. VII: 1; Pleiner a kol. 1978, tab. 102; Droberjar 2005, 102, 103, 105, 109, obr. 2: 8; 10: 1; 6: 1–3. Voß 2005, 46,

Abb. 15: 3. Obr. 11: 6, 9–10

ZÁVĚSKY

Také některé druhy kovových závěsků mohou přispět k poznání vzájemných vztahů labskogermánského osídlení Čech a Morava s wielbarskou kulturou v průběhu konce staršía v počátcích mladší doby římské. Nejlepšími příklady jsou tzv. kaptorgovité a kulovité závěsky zhotovené z bronzu a dále rovněž zlaté hruškovité závěsky.

KAPTORGOVITÝ ZÁVĚSEK TYPU SKOWARCZ-TŘEBUSICE.

Zajímavý je nález kaptorgovitého závěsku z Třebusic, hr. 712 (Droberjar 2011a, 28, 29, 30, Fig. 2: 6; 3). Byl složen ze dvou zdobených částí (polokoulí) a propojen obvodových páskem, na jehož vrchu původně spočívalo poutko k zavěšení (obr. 12: 1). Obě polokoule byly navíc propojeny železným nýtem. Uvnitř závěsku spočívaly drobné kamínky z křemene. Podobné závěsky s výzdobu v podobě drobných plastických kuliček nebo žeber pocházejí z wielbarské kultury z lokalit Wielbark (obr. 12: 4; Andrzejowski – Martens 1996, 70, Pl. VII), Skowarcz/Schönwarling (obr. 12: 2; Schindler

1938, Abb. 3 und 5; Andrzejowski 2001, 70, ryc. 10b) a Gródek (obr. 12: 5; Andrzejowski 2001, 70, ryc. 10a) a také z oblasti polabských Germánů – Stendal (obr. 12: 3; Leineweber 1997, Taf. 36: 10). Lze předpokládat, že tento typ závěsků má wielbarský původ. Ačkoli jsou obdobné závěsky blízké některým tvarům tzv.


Amulettendose (Czarnecka 2010, 230, ryc. 1: 10,13; Puchała 2010) a mají také shodný časový výskyt,

tj. hlavně v B2/C1, event. C1a, na rozdíl od nich nebyly otvíratelné. Nemohl se v nich tedy vyměňovat obsah, jako tomu mohlo být u „Amulettendose“. Do některých z nich, např. z hrobu 2 na pohřebišti v Himlingøje (Lund Hansen 1995, 154, 156, Fig. 4: 25) byl vložen vědérkovitý závěsek, provázky ze lnu, zrna obilí a další organické látky nebo v kaptorgovitém závěsku ze slovenské lokality Záhorská Bystrica (Kraskovská 1965) se našla alabastrová perla spolu s vědérkovitým závěskem.

KULOVITÝ ZÁVĚSEK TYPU KOKOWSKI IC

Jednoduchý bronzový kulovitý závěsek složený ze dvou polokoulí s ouškem (bez krčku), který spočíval v hrobě č. 6 v Třebusicích (obr. 12: 6), lze zařadit k typu Ic podle třídění A. Kokowského (Kokowského

1991, 119, 121–123, 131–132, ryc. 6a–c). Tyto závěsky považuje citovaný badatel za wielbarské. Pocházejí z lokalit Malbork-Wielbark, hr. 511 (obr. 12: 9; Andrzejowski – Martens 1996, 44, Pl. XIV: 511/2) a Masłomęcz, hr. 20 a 158 (obr. 12: 10–12; Kokowski 1991, 119, 131, ryc. 6a–c). Nacházejí se také v przeworské kultuře, kde jsou považovány za doklad kontaktů s wielbarskou kulturou (Kokowski

1991, 122). Kromě Třebusic je typ Ic zastoupen rovněž v labskogermánském žárovém hrobě na dolnorakouské lokalitě Baumgarten an der March (obr. 12: 7; Adler 1976, 6, Abb. 9). V třebusickém hrobě se kromě nože nenašly další milodary. Hrob v Baumgartenu je datován bronzovým žlábkovaným vědrem a dalšími kovovými artefakty do přechodného stupně B2/C1 (Tejral 1999, 175 – 176, Abb. 30: 4–8). Závěsek typu Kokowski Ic byl dokonce objeven i v římském Carnuntu (obr. 12: 8), v okolí „Heidentor“ (Cencic – Schuh 2001, Taf. 6: 13). Zdá se, že obdobných závěsků bude více. Někdy mohou být v ojedinělých (povrchových) detektorových nálezech zaměňovány s raně středověkými gombíky. Typologicky je ovšem třeba tyto jednoduché kulovité závěsky detailněji klasifi kovat, zejména odlišovat závěsky bez krčku (typ Ic) a s krčkem (typ Ib2), aby bylo možné sledovat jejich detailnější rozšíření (Woźniak 2013).

ZLATÉ HRUŠKOVITÉ ZÁVĚSKY Pominemeli starší zlaté hruškovité závěsky z časné doby římské z Dobřichova-Pičhory (Droberjar 1999, 96–97, Taf. 1: 2; 95: 26; 126: 2), Mikovic a Bohušovic (Preidel 1930, 300–302, Abb. 334 a 337), které mohou mít různý původ, např. také skandinávský, pak zajímavými pro řešení naší problematiky jsou

šperky z Třebusic (Pleiner a kol. 1978, 701, obr. 215) a ze Slatiny (Preidel 1930, 300, Abb. 335). Poměrně dobře zachovalý zlatý a fi ligránovými drátky zdobený závěsek z Třebusic, hr. 747 (staré č. LXIV/42; obr. 13: 1), náleží k typu III podle A. von Müllera (von

Müller 1956). Ačkoli se obdobné nálezy koncentrují zejména ve Skandinávii (von Müller 1956, 97, Karte 2), není vyloučen wielbarský původ. O tom svědčí shodný závěsek např. z Kowalewka, hr. 201 (Skorupka

2001, 160, 327, tabl. 62: 8; fot. 21), který je datován do přechodného stupně B2/C1. V jiném třebusickém hrobě (hr. 712) spočíval jen malý fragment (obr. 13: 2) spodní části obdobného zlatého hruškovitého závěsku (Droberjar 2011a, 29, Fig. 2: 5). Zlatý závěsek ze Slatiny (obr. 13: 3) je poškozený, ale je k němu stříbrná esovitá záponka zdobená granulací (obr. 13: 4), pocházejí z jednoho žárového hrobu (Schmidt 1897, 557–558). Obdobné bohatě zdobené stříbrné nebo zlaté esovité záponky se nacházejí v ženských hrobech wielbarské kultury, např. na lokalitách Weklice (Natuniewicz-

Sekuła – Okulicz-Kozaryn 2011, Taf. XXI: 6; XXIII: 6; XXXIX: 8), Gronowo, hr. 208 (Machajewski 2013, Taf. LXXXIII: 11) a Czarnówko (Andrzejowski ed.

2014, 85, ryc. 64b).

OSTATNÍ NÁLEZY

Samozřejmě lze přepokládat i další nálezy, které z oblasti kultury wielbarské pronikaly do labskogermánského prostředí, resp. k Markomanům v Čechách a na Moravě. U nich však není vždy zcela jasná jejich provenience., resp. některé z nich mohly být vyrobeny pod wielbarským vlivem. Mezi takové artefakty patří např. bronzová nákončí opasků s kroužkem a výčnělkem typu Madyda-Legutko 6 (= typ Raddatz J II 3). Tyto nálezy známe z několika českých a moravských lokalit: např. Pňov-hr. 53 a ojedinělý nález (obr. 14: 2–3; Rybová 1970, 91, 100, Taf. XXIV: 9; XXIX: 4), Třebusice-hr. 943 (obr. 14: 4; nepubl.), Chornice (obr. 14: 1; Vích 2014, 718, obr. 6: 6), Vlčnov/Dolní Němčí (obr. 14: 5; Zeman

2014, 125, obr. 5: 9). Chronologicky náleží zejména do fáze C1a (Madyda-Legutko 2011, 61–62).

Do stupně C1 lze datovat formy pro výrobu

nákončích s dvojitým kroužkovitým zakončením

(obr. 14: 9–10) typu Madyda-Legutko 7 (= Raddatz

J II 6–7), které byly objeveny v kovolitecké dílně

na germánském sídlišti v Pasohlávkách na jižní

Moravě (Tejral 2006, 144, Abb. 12: 1–2,5–6,9),

a které jsou charakteristické pro wielbarskou kulturu

(obr. 14: 7–8) a také pro baltské kultury (Tejral

2006, 145, Abb.13; Tejral 2015, 442, Abb. 11).

50 Eduard Droberjar

Poněkud provenienčně nevyjasněnou kategorií

jsou bronzové ostruhy Ginalského skupiny E (Ginalski

1991, 59–63). Ačkoli se nacházejí na území wielbarské

kultury, event. na teritoriu gótského kulturního

okruhu (Kokowski 1995a, 290–291, ryc. 75, mapa 67;

Cieśliński 2010, 96–97), jejich koncentrace je rovněž

patrná ve středním Podunají, a to jak na barbarském,

tak i na římském břehu Dunaje (Tejral 1999, 160–166,

Abb. 22; Tejral 2002, 169–171; Tejral 2006, 148, Abb.

19; Jílek 2014, 119–120). Podle J. Tejrala (2006, 148–

149) jsou tyto atributy barbarských bojovníků, resp.

jezdců charakteristické pro přechodný stupeň B2/C1 až

fázi C1a. Není vyloučeno, že některé formy mohly být

vyráběny i ve středodunajském prostoru polabských

Germánů.

Nepochybně se dají uvádět další příklady

i některých nekovových předmětů, které byly

ovlivněny wielbarskou kulturou ve 2.–3. století,

např. miniaturní hřebeny (nepublikované nálezy

z Jevíčka), keramický džbánek z Turnova-Maškových

Obr. 12. Kaptorgovité závěsky typu Skowarcz-Třebusice: 1 – Třebusice, hr. 712 (podle Droberjar 2011a);

2 – Skowarcz (podle Schindler 1938); 3 – Stenal (podle Leineweber 1997); 4 – Malbork-Wielbark

(podle Andrzejowski – Martens 1996); 5 – Gródek (podle Andrzejowski 2001). Kulovité závěsky typu

Kokowski Ic: 6 – Třebusice, hr. 6; 7 – Baumgarten an der March (podle Adler 1976); 8 – Carnuntum

(podle Cencic – Schuh 2001); 9 – Malbork-Wielbark Kokowski 1991 (podle Andrzejowski- Martens 1996);

10–12 – Masłomęcz (podle Kokowski 1991).

Fig. 12. Kaptorga pendants type Skowarcz-Třebusice: 1 – Třebusice, grave 712 (according to Droberjar

2011a); 2 – Skowarcz (according to Schindler 1938); 3 – Stenal (according to Leineweber 1997);

4 – Malbork-Wielbark (according to Andrzejowski – Martens 1996); 5 – Gródek (according to Andrzejowski

2001). Spherical pendants type Kokowski Ic: 6 – Třebusice, grave 6; 7 – Baumgarten an der March

(according to Adler 1976); 8 – Carnuntum (according to Cencic – Schuh 2001); 9 – Malbork-Wielbark

Kokowski 1991).


zahrad s analogiemi ve wielbarské keramice, resp. ve skupině Masłomęcz (Droberjar – Prostředník

2004, 38, obr. 5), skleněné korálky se zlatou fólií z Prahy-Michle (Droberjar 2011b, 18, 19, Abb. 4: 6; 5), rovněž s analogiemi ve skupině Masłomęcz (Kokowski 1995b, 66, Abb. 44, uprostřed).

WIELBARSKÉ VLIVY A NÁLEZY V OSTATNÍCH

OBLASTECH MARKOMANŮ

(DOLNÍ RAKOUSKO A SLOVENSKÉ POMORAVÍ)

Také v dalších oblastech, které byly osídleny Markomany, tj. v naddunajské části Dolního Rakouska a ve slovenském Pomoraví (Záhorie), se nacházejí některé charakteristické typy artefaktů příznačné pro wielbarskou kulturu. Podrobě se touto problematikou zabýval J. Tejral (např. Tejral

2004) v souvislosti s nálezy z bohatých hrobů z jihomoravského Mušova a polského Czarnówka.

Nejzřetelnějším dokladem působení wielbarských vlivů na území Dolního Rakouska jsou zlaté šperky z hrobu ve Wulzeshofenu (Benninger

1932; Tejral 1999a, 173, Abb. 28; Tejral 2006, 158, Abb. 28). Mezi hlavní artefakty patří: náramek se štítkovitými konci, nákrčník se spletenými drátky s košíčkovitým uzávěrem a jehlice s hlavicí v podobě hruškovitého závěsku.

Kromě toho se lze i na různých sídlištních lokalitách v dolnorakouském teritoriu setkat s bronzovými artefakty wielbarského původu, zejména se sponami (Tejral 2006, 152, Abb. 23: 1,3), např. A. 124 (Machajewski 3b) v Ringelsdorfu (Adler 1995, 584, Abb. 855), A. 128 (Machajewski 6) v Ringelsdorfu (Nebehay – Stuppner 1990, 240,

Abb. 1319) a Drösingu (Stuppner 1991, 237, Abb. 951).

Rovněž v oblasti blízké dolnorakouskému prostoru, tj. na druhém – levobřežním břehu Moravy (Záhorie), se nacházejí některé wielbarské artefakty nebo předměty vyrobené pod silným wielbarským vlivem. Hlavní lokalitou je rozsáhlé žárové pohřebiště a knížecí kostrové hroby v Zohoru. V bohatém hrobě č. 5/1957 spočíval masivní zlatý náramek (armilla) se štítkovitými konci (Kolník

1984, obr. 162; Krekovič 2000, 48, 49). Jiný obdobný náramek (silně poškozený fragment) vyrobený ze stříbra se našel v hrobě č. 8 (Elschek 2014a, 45, 47, obr. 4: 3) spolu se zlatým hruškovitým závěskem (Elschek 2014a, 45, 47, obr. 4: 2; 6: 3; 2014b, 121, obr. 10). Další nález zlatého hruškovitého závěsku z lokality Zohor pochází z povrchového průzkumu (Elschek 2014a, 47, obr. 6: 2; 2014b, 121, obr. 10).

Z posledních let přibývají nové nálezy zejména díky povrchové prospekci i na dalších lokalitách. Jedním z nich je nově zjištěné žárové pohřebiště na lokalitě Sekule. Příkladem nálezu wielbarského původu může být fragment stříbrného náramku se štítkovitými konci (Elschek 2014b, 123, obr. 13: 11). Jinak na této lokalitě podle předběžně publikovaných zpráv převažují artefakty przeworské nad wielbarskými (Iván – Knoll – Ölvecky – Rajtár 2013; Elschek 2014b,

124). Také mezi nepublikovanými nálezy ze sídlišť, které byly získány během detektorových průzkumů na slovenském Pomoraví, lze identifi kovat několik wielbarských kovových předmětů.3

3 Laskavá informace Dr. K. Elscheka (Archeologický ústav SAV

v Nitre, pracovisko v Bratislave).

Obr. 13. Zlaté hruškovité závěsky. 1 – Třebusice, hr. 747 (podle Pleiner a kol. 1978); 2 – Třebusice, hr. 712 (podle Droberjar 2011a); 3–4 – Slatina (podle Schmidt 1897).

Fig. 13. Golden pear-shaped pendants. 1 – Třebusice, grave 747 (according to Pleiner a kol. 1978); 2 – Třebusice, grave 712 (according to Droberjar 2011a); 3–4 – Slatina (according to Schmidt 1897).

52 Eduard Droberjar

Obr. 14. Nákončí opasků typu Madyda-Legutko 6 (= typ Raddatz J II 3): 1 – Chornice (podle Vích 2014); 2 – Pňov,

hr. 53 (podle Rybová 1970); 3 – Pňov (podle Rybová 1970); 4 – Třebusice, hr. 943; 5 – Vlčnov/Dolní Němčí (podle

Zeman 2014). Nákončí opasků typu Madyda-Legutko 7 (= Raddatz J II 6–7): 6 – Pasohlávky (podle Tejral 2006);

7 – Elbląg (podle Madyda-Legutko 2011); 8 – Odry, mohyla III, hr. 2 (podle Madyda-Legutko 2011);

9–10 – Pasohlávky (podle Tejral 2006).

Fig. 14. Belts with a ring and protrusion of type Madyda Legutko 6 (= Raddatz J II 3: 1 – Chornice (according to Vích 2014); 2 – Pňov, grave 53 (according to Rybová 1970); 3 – Pňov (according to Rybová 1970); 4 – Třebusice, grave

943; 5 – Vlčnov/Dolní Němčí (according to Zeman 2014). Belts of type Madyda-Legutko 7 (= Raddatz J II 6–7):

6 – Pasohlávky (according to Tejral 2006); 7 – Elbląg (podle Madyda-Legutko 2011); 8 – Odry, barrow burial III,

grave 2 (according to Madyda-Legutko 2011); 9–10 – Pasohlávky (according to Tejral 2006).


LOKALITYTYP

LOKALITYSPONY NÁRAMKY ZÁVĚSKY NÁKONČÍ

Buda sídlištěA. 38-39a, Mach. 5a

Hevlín sídliště Mach. 4

Chornice sídliště 1x

Jakub sídliště Mach. 3b

Jevíčko pohřebištěA. 38-39a, A. 41I, Mach. 4, typ Pruszcz

6x

Kolešovice sídliště Mach. 3b

Lochenice sídliště A. 41Z

Loštice sídliště Mach. 4

Modřice sídliště 1x

Nová Ves sídliště Mach. 3b

Pasohlávky sídliště výroba

Plotiště n. Labem sídliště 1x

Pňov pohřebiště 1x 2x

Praha-Vysočany pohřebiště A. 38-39a

Radslavice ojedinělý nálezs válcovitou

hlavicí

Semčice žárový hrobA. 41Z,

Mach. 3b2x

Slatina pohřebiště 1x

Sokoleč sídliště Mach. 5a

Tatce sídliště Mach. 6

Třebestovice sídlištěA. 96, Mach.

6

Třebusice pohřebiště

A. 38-39a, A. 41I(2x),

A. 94, A. 97, Mach. 3b, Mach. 7a,

A. 132b, typ Jartypory

3x 4x 1x

Tuklaty sídliště A. 38-39a

Úhřetice sídliště Mach. 4 (?)

Velké Chvalovice sídliště Mach. 3b

Vlčnov/Dol.Němčí sídliště 1x

Zvěřínek/Hořátev sídliště Mach. 3b

Tab. 1. Wielbarské nálezy a předměty ovlivněné wielbarskou kulturou v Čechách a na Moravě.

54 Eduard Droberjar

Obr. 15. Semčice. Žárový hrob wielbarské kultury v Čechách (podle Droberjar – Waldhauser 2012).

Fig. 15. Semčice. Cremation burial of Wielbark culture in Bohemia (according to Droberjar – Waldhauser 2012).


ZÁVĚR

Wielbarské kovové nálezy, resp. předměty vyrobené pod wielbarským vlivem byly na územích České republiky (obr. 1) zjištěny na 26 lokalitách (19x sídliště, 6x pohřebiště nebo žárové hroby a 1x ojedinělý nález). Převažují nálezy v Čechách (18x) nad moravskými (8x). Nálezy se koncetrují zejména ve středních Čechách, což je dáno jednak polohou rozsáhlého pohřebiště v Třebusicích, kde je velký počet wielbarských artefaktů, tak velikostí

a významem Středočeského kraje, jakož i inntezivním detektorovým průzkumem v této oblasti. Samozřejmě kovových nálezů wielbarské kultury bude s přispěním masového používání detektorů kovů přibývat, a to jak ve škále kvantitativní, tak rovněž typové.

Nejdůležitější skupinu reprezentují nálezy spon: „Rollenkappenfi beln“ (typy Almgren/Olędzki 38–39a, Almgren 41, var. Schuster Z a Schuster I), „Dreisprossenfi beln“ typů Almgren 94/97, „Kopfkammfi beln“ (typy Machajewski 3b, 4, 5a, 6a 7a), Almgren 132b s bohatou granulací, spony typu Pruszcz a typu Jartypory. K dalším artefaktům lze zařadit hadovitý náramek („Wellenarmring“) a náramky se štítkovitými konci („Schildkopfarmringe“), některé typy závěsků (kaptorgovitý typu Skowarcz-Třebusice, kulovitý typu Kokowski Ic a zlaté hruškovité závěsky). U ostatních nálezů je jejich provenience nejasná, byť mají silnou vazbu na prostředí wielbarské kultury, např. nákončí opasků s kroužkem a výčnělkem typu Madyda-Legutko 6 (=Raddatz J II 3), bronzové ostruhy Ginalského skupiny E a další předměty.

Silné kontakty k wielbarské kultuře jsou v labskogermánském prostředí u Markomanů patrné na území dnešní České republiky zejména ve 2. pol. 2. stol., resp. v přechodném stupni B2/C1. Na území středních Čech byl na lokalitě Semčice (obr. 15) dokonce objeven první žárový hrob wielbarské kultury v rámci labskogermánského okruhu. Důležité nálezy pocházejí ze dvou žárových pohřebišť – v Třebusicích a Jevíčku.

Některé okrajové oblasti, jakým je Malá Haná s Jevíčkem uprostřed Droberjar 2014b), nepochybně sloužily jako průchozí (komunikační) koridor mezi labskogermánským a římským středním Podunajím a územím Polska, kde žili superiores barbari. Z tohoto důvodů můžeme zde obdobných nálezů předpokládat více. Jiné oblasti (regionya mikroregiony), hlavně ve středních Čechách, na jižní Moravě a ve středním Podunají, měly důležitou úlohu při formování mocenských center Markomanů. Proto sem směřovaly dálkové kontakty, mj. i ze vzdálené wielbarské kultury.

Četné nálezy mající vztah k wielbarské kultuře se vyskytují také na sídlištích ve středních Čechách,

ojediněle i v dalších oblastech. Ačkoli většina těchto nálezů patří do přechodného stupně B2/C1 (Tejral, v tisku), některé předměty jsou starší z fáze B2b (např. spony Almgren/Olędzki 38–39a) nebo mladší z fáze C1a (např. spona typu Jartypory z Třebusic, hr. 833).

Je zajímavé, že více wielbarských nálezů spatřujeme v Čechách a na Malé Hané, než na jižní Moravě, event. v dalších oblastech osídlených Markomany (naddunajská část Dolního Rakouska a slovenské Pomoraví), kde převažují przeworské nálezy, např. A. 41Y (Schuster 2005, 138, Abb. 42), A. 43 (Rajtár 2002), A. 129 (Tejral 2015, 440, Abb. 9).

Samozřejmě, že ve všech zde prezentovaných typech artefaktů z území Čech a částečně také Moravy nemusejí být jednoznačné doklady průniku wielbarské kultury nebo jejich prvků na teritorium polabských Germánů, resp. Markomanů. Mezi hlavní typy wielbarských artefaktů patří spony Almgren/Olędzki 38–39a, Almgren 41, var. Schuster Z a Schuster I, Almgren 132b s bohatou granulací, typ Jartypory (= typ Kokowski FM25), náramky – zejména hadovitý a se štítkovitými konci, některé typy závěsků a další předměty.

Ostatní předměty mohly vznikat ve smíšeném východo-labskogermánském prostředí nebo přímo u polabských Germánů. Příkladem je dílna v Pa-sohlávkách na výrobu časných spon s vysokým za-chycovačem VII. Almgrenovy skupiny 1. série (tzv. sarmatská varianta) a na výrobu nákončích s dvoji-tým kroužkovitým zakončením typu Raddatz J II 3. Jiné mohou souviset s migrací wielbarské kultury přes území przeworské kultury, kde mohlo do-cházet k propojování jednotlivých prvků obou kultur. To by mohlo být patrné zejména na honosných železných sponách, které byly bohatě zdobeny stříbrem a zlatem, např. typu Machajewski 7a z Třebusic (hr. 718). Takové nálezy bychom pak mohli řadit do okruhu tzv. wielbarského stylu, resp. do skupiny artefaktů, které byly vyráběny pod silným vlivem wielbarské kultury ve 2. pol. 2. století.

Početné nálezy wielbarské kultury, které registrujeme zejména ve středních Čechách a částečně také na Moravě (hlavně na Malé Hané), mohou tak souviset s expanzí této kultury přes teritorium przeworské kultury dále na jih do labsko-germánského teritoria v průběhu 2. poloviny 2. sto-letí. Tato expanze pravděpodobně probíhala s různou intenzitou v několika vlnách, a to od fáze B2b až do počátku 3. století (stupeň C1). Nejintenzivnější vliv lze spojit s přechodným stupněm B2/C1, tj. ještě s dobou markomanských válek a s vývojem, který následoval bezprostředně po těchto válečných událostech.

56 Eduard Droberjar

LITERATURA

Adler, H. 1976: Kaiserzeitliche Funde aus Baumgarten an der March. Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Sien 106, 3–16.

Adler, H. 1995: Ringelsdorf. Fundberichte aus Österreich 33, 1994, 582, 584.

Almgren, O. 1923: Studien über nordeuropäischen Fibel-formen der ersten nachchristlichen Jahrhunder-te mit Berücksichtigumg der provinzialrömischen und südrussischen Formen. Leipzig.

Andrzejowski, J. 1992: The Roman Period Brooches Made of Decoratively Coiled Wire. Barbaricum 2: Studia z archeologii ludów barbarzyńskich z wybrzeża Bałtyku i dorzecza Wisły. Warszawa, 160-185.

Andrzejowski, J. 1994: Powiązania kultur przeworskiej i wielbarskiej w świetle znalezisk bransolet. In: J. Gurba – A. Kokowski (eds.), Kultura przeworska, tom 1. Lublin, 317-341.

Andrzejowski, J. 2001: Wschodnia strefa kultury przeworskiej – prba defi ńicji. Wiadomości Archeologiczne 54, 59–87.

Andrzejowski, J. 2014: Ze studiów nad związkami przeworsko-wielbarskimi na wschodnim Mazowszu – cmentarzysko w Wyszkowie nad Bugrem. In: J. Andrzejowski (ed.), In medio poloniae barbaricae. Agnieszka Urbaniak in memoriam. Monumenta Archaeologica Barbarica, Series Gemina 3. Warszawa, 19-43.

Andrzejowski, J. 2015: Dwuczęściowe zapinki z podwiniętą nóżką i górną cięciwa. Wariant Spychówko-Drozdowo. In: E. Droberjar – B. Komoróczy (eds.), Římské a germánské spony ve střední Evropě (Archeologie barbarů 2012). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 53. Brno (v tisku).

Andrzejowski, J. – Cieśliński, A. 2007: Germanie i Bałtowie u schyłku starożytności. Przyjazne związki czy wrogie sąsiedztwo? In: A. Bittner-Wróblewska (ed.), Kultura bogaczewska w 20 lat później. Seminarium Bałtyjskie 1. Warszawa, 279-319.

Andrzejowski, J. – Martens, J. 1996: The Wielbark Cemetery. Information on Unpublished Materiál from the Personál Fines of Carel-Axel Moberg. In: A. Kokowski (ed.), Studia Gothica 1. Lublin, 19-72.

Andrzejowski, J. – Rakowski, T. – Watemborska, K. 2010: Emaliowana zapinka tarczowata z Jartyporów nad Liwcem. In: Terra Barbarica. Monumenta Archaeologica Barbarica, Series Gemina 2. Łódź - Warszawa.

Andrzejowski, J. (ed.) 2014: Okruch złota w popiele ogniska… Starożytne nekropole w Czarnówku i ich tajemnice. Lębork - Warszawa.

Benninger, E. 1932: Zwei germanische Funde von Wulzeshofen in Niederösterreich. Wiener Prähistorische Zeitschrift 19, 215-238.

Blume, E. 1912: Die germanischen Stämme und die Kulturen zwischen Oder und Passarge zur römischen Kaiserzeit, I. Teil. Mannus-Bibliothek 8. Würzburg.

Cencic, J. – Schul, U. 2001: Fundbericht. In: W. Jobst (ed.), Das Heidentor von Carnuntum. Ausgrabungen, Forschungen und Funde 1998–1999. Carnuntum Jahrbuch 2000, 198–214.

Cieśliński, A. 2009: Kultura wielbarska nad Łyna, Pasłęką i górną Drwęcą. Pruthenia 4, 87-115.

Cieśliński, A. 2010: Kulturelle Veränderungen und Besiedlungsabläufe im Gebiet der Wielbark-Kultur an Łyna, Pasłęka, und oberer Drwęca. Berliner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte, NF 17. Berlin.

Czarnecka, K. 2010: Metalowe pojemniczki tzv. Amulettendose w europejskim Barbaricum. In: Terra Barbarica. Studia ofi arowane Magdalenie Mączyńskiej w 65. rocznicę urodzin. Monumenta Archaeologica Barbarica, Series Gemina 2. Łódź - Warszawa, 229-238.

Droberjar, E. 1999: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfeld der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reichs). Fontes Archaeologici Pragenses 23. Praha.

Droberjar, E. 2005: Pobaltský (wielbarský?) šperk žen ského oděvu ze 2. poloviny 2. století v hrobě č. 718 (XXXV/42) z Třebusic (střední Čechy). In: A. Kokowski (ed.), Europa Barbarica. Monumenta Studia Gothica 4. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 101-112.

Droberjar, E. 2011a: On Certain Amulet Pendants in the Shape of Miniature Pots, Occurring between the Black Sea Region (Pontus Euxinus) and Scandinavia. In: I. Khrapunov – F.-A. Stylegar (eds.), Inter Ambo Maria. Contacts between Scandinavia and the Crimea in the Roman Period. Kristiansand – Simferopol: „Dolya“ Publishing House, 25-34.

Droberjar, E. 2011b: Einige Bemerkungen zur Körperbestattung bei den böhmischen Sueben in der älteren römischen Kaiserzeit. In: E. Droberjar (ed.), Archeologie barbarů 2010: Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Studia Archaeologica Suebica 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 13-22.

Droberjar, E. 2012: Nová varianta spony typu Almgren 132 z Jevíčka. K přechodným formám Almgrenovy V. skupiny ve stupni B2/C1. In: G. Březinová – V. Varsik (eds.), Archeológia na prahu histórie. K životnému jubileu Karola Pietu. Archaeologica Slovaca Monographiae Communicationes 14. Nitra: Archeologický ústav Slovenskej Akadémie vied, 235-245.

Droberjar, E. 2014a: Stříbro na žárovém pohřebišti z doby římské v Jevíčku. In: B. Komoróczy (ed.), Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů (Archeologie barbarů 2011). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 44. Brno, 133-148.

Droberjar, E. 2014b: Germáni v Jevíčku a na Malé Hané v době římské. Historica Olomucensia 36, Supplementum 2, 53-73.


Droberjar, E., v tisku a: Markomannen und superiores barbari in Třebusice und Jevíčko zur Zeit der Markomannenkriege. Zur Problematik der Übergangsstufe B2/C1 in Böhmen und Mähren. Přehled výzkumů 56/2.

Droberjar, E., v tisku b: Cizorodý nálezový soubor z konce doby

římské až počátku doby stěhování národů z Pšovlk, okr. Rakovník. Archeologie ve středních Čechách 19.

Droberjar, E. – Prostředník, J. 2004: Turnov-Maškovy zahrady – germánský dvorec ze 3. století. Památky archeologické 95, 31-106.

Droberjar, E. – Vích, D. 2011: Nové žárové pohřebiště z doby římské v Jevíčku-Předměstí, okr. Svitavy. In: E. Droberjar (ed.), Archeologie barbarů 2010: Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Studia Archaeologica Suebica 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 23-38.

Droberjar, E. – Waldhauser, J. 2012: Birituální hroby ze starší doby římské v Semčicích, okr. Mladá Boleslav. Archeologie ve středních Čechách 16, 893-905.

Eggers, H. J. – Stary, P. F. 2001: Funde der Vorrömischen Eisenzeit, der Römischen Kaiserzeit und der Völkerwanderungszeit in Pommern. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mecklenburg-Vorpommerns 38. Lübstorf.

Elschek, K. 2014a: Nové žiarové hroby z 2. polovice 2. storočia zo Zohora na západnom Slovensku. In: V. Turčan (ed.), Stľp Marca Aurelia a stredné Podunajsko. Zborník Slovenského národného múzea, Archeológia Supplementum 8. Bratislava, 41-50.

Elschek, K. 2014b: Záhorie v dobe rímskej. Nový germánsky kniežací hrob a žiarové pohrebiská na Záhorí. In: B. Komoróczy (ed.), Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů (Archeologie barbarů 2011). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 44. Brno, 113-131.

Fudziński, M. – Paner, H. (eds.) 2007: Nowe materiały i interpretacje. Stan dyskusji na temat kultury wielbarskiej. Gdańsk.

Fudziński, M. – Paner, H. (eds.) 2011: Kontakty ponadregionalne kultury wielbarskiej. Przemiany kulturowe w okresie wplywów rzymskich na Pomorzu. Gdańsk.

Ginalski, J. 1991: Ostrogi kabłąkowe kultury przeworskiej. Klasyfi kacja typologiczna. Przegląd Archeologiczny 38, 1991, 53-84.

Godłowski, K. 1970: The Chronology of the Late Roman and Early Migration Periods in Central Europe. Kraków.

Godłowski, K. 1984: „Superiores Barbari“ und die Markomannenkriege im Lichte archäologischer Quellen. Slovenská archeológia 32, 327-350.

Godłowski, K. 1986: Gegenseitige Beziehungen zwischen der Wielbark- und Przeworsk-Kultur. Veränderungen ihrer Verbreitung und das Problem der Gotenwanderung. In: Peregrinatio Gothica, Archaeologia Baltica 7. Łódź, 125-152.

Grabarczyk, T. 1983: Metalowe rzemiosło artystyczne na Pomorzu w okresie rzymskim. Prace Komisji Archeologicznej 9. Wrocław.

Gurba, J. – Kokowski, A. (eds.) 1988–1989: Kultura wielbarska w młodszym okresie rzymskim, tom I. –II. Lublin.

Hadházy-Vaday, A. 1980: Neuere Angaben zur Frage der Verbreitung des sog. Schildkopfarmringes. Slovenská archeológia 28, 91-100.

Hahula, K. – Wołągiewicz, R. 2001: Ein Gräberfeld mit Steinkreisen der Wielbark-Kultur in Pommern. Monumenta Archaeologiva Barbarica 8. Warszawa – Koszalin.

Halama, J. 2015: Severní Morava v době římské a období stěhování národů. In: E. Droberjar – B. Komoróczy (eds.), Římské a germánské spony ve střední Evropě (Archeologie barbarů 2012). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 53. Brno (v tisku).

Halama, J. 2015a: Spona typu Almgren 125 ze severní Moravy. K rozšíření a dataci tohoto typu spínadla Almgrenovy V. skupiny, 8. série. In: L. Tyszler - E. Droberjar (eds.), Archeologia barbarzyńzów 2014. Barbari superiores et inferiores. Łódź - Wieluń (v tomto svazku).

Hauptmann, T. 1998: Studien zu den Dreisprossenfi beln. In: J. Kunow (ed.), 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 159-173.

Iván, R. – Knoll, M. – Ölvecky, R. – Rajtár, J. 2013: Germánske žiarové pohrebisko v Sekuliach. K využitiu interdisciplinárnych metód pri výskume a záchrane archeologických nálezov. In: Zborník príspevkov. Konferencie CSTI 2013 – Conservation Science, Technology and Industry. Bratislava, 276-281.

Iván, R. – Ölvecky, R. 2015: New Germanic settlement fi nds in the Western part of the Great Rye Island. In: S. Bíró – A. Molnár (eds.), Ländliche Siedlungen der römischen Kaiserzeit im mittleren Donauraum. Győr, 297-315.

Jaskanis, J. 1996: Cecele. Ein Gräberfeld der Wielbark-Kultur in Ostpolen. Monumenta Archaeologica Barbarica 2. Kraków.

Jílek, J. 2009: Doklady kontaktů mezi polabskými Germány, przeworskou a wielbarskou kulturou ve východních Čechach. In: M. Karwowski – E. Droberjar (eds.), Archeologia Barbarzyńcow 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim. Collectio Archaeologica Ressoviensis 13. Rzeszów: Institut Archeologii Uniwersytetu Rzeszowskiego, 249-283.

Jílek, J. 2014: Bronzová ostruha z doby římské z Dolních Ředic, okr. Pardubice. Archeologie východních Čech - Supplementum 1. Sborník k poctě Jiřího Kalfersta. Hradec Králové, 117-121.

Kmieciński, J. 1962: Zagadnienie tzw. Kultury gocko-gepidzkiej na Pomorzu wschodnim w okresie wczesnorzymskim. Acta Archaeologica Lodziendzia 11. Łódź.

Kokowski, A. 1991: Grób wojownika kultury przeworskiej z Orońska w woj. Radomskim. Acta Universitatis Lodziensis, Folia Archaeologica 12, 105-133.

58 Eduard Droberjar

Kokowski, A. 1995a: Grupa masłomęcka. Z badań nad przemianami kultury Gotów w młodszym okresie rzymskim. Lublin.

Kokowski, A. 1995b: Schätze der Ostgoten. Stuttgart.

Kokowski, A. 1997: Die Masłomęcz-Gruppe. Ihre Chronologie und Beziehungen innerhalb des gotischen Kulturkreises – Ein Beispiel für den kulturellen Wandel der Goten im Verlauf ihrer Wanderungen. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 78, 641-833.

Kokowski, A. 1999: Zapinki typu Hăneşti. Z badań nad młodszą fazą dziejów kultur kręgu gockiego, Światowit N.S. I/B, 123-127.

Kokowski, A. 2007: Goci od Skandzy do Campi Gothorum (od Skandynawii do Półwyspu Iberyjskiego). Warszawa.

Kolník, T. 1984: Rímske a germánske umenie na Slovensku. Bratislava.

Krakovská, Ľ. 1965: Žiarový hrob z doby rímskej v Záhorskej Bystrici na Slovensku. Archeologické rozhledy 17, 355-357, 382.

Krekovič, E. 2000: Kniežacie hroby. Pamiatky a múzeá. Revue pre kultúrne dedičstvo 3/2000, 48-51.

Kucharenko, Ju. V. 1980: Mogilnik Brest-Trišin. Moskva.

Leineweber, R. 1997: Die Altmark in spätrömischen Zeit. Halle (Saale).

Lund Hansen, U. 1995: Himlingøje – Seeland – Europa. Ein Gräberfeld der jüngeren römischen Kaiserzeit auf Seeland, seine Bedeutung und internationalen Beziehungen. Nordiske Fortidsminder Serie B, Band 13. København.

Madyda-Legutko, R. 2011: Studia na zróżnicowaniem metalowych części pasów w kulturze przeworskiej. Okucia końca pasa. Kraków.

Machajewski, H. 1998: Die Fibeln der Gruppe V, Serie 8, im östlichen Teil Mitteleuropas. In: J. Kunow (ed.), 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 187-196.

Machajewski, H. 2013: Gronowo. Ein Gräberfeld der Wielbark-Kultur in Westpommern. Monumenta Archaeologica Barbarica 18. Warszawa - Szczecin - Gdańsk.

Mączyńska, M. 2006a: Uwagi o niektorych typach zapinek II grupy, serii wschodniej Oscara Almgrena, Wiadomości Archeologiczne 58, 159-184.

Mączynska, M. 2006b: Wielbark-Kultur. In: Reallexikon der Germanischen Altertumskunde, Band 34. Berlin - New York, 1–20.

Mączyńska, M. 2007: Zmierzch kultury wielbarskiej – czego nie wiemy? In: M. Fudziński – H. Paner (eds.), Nowe materiały i interpretace. Stan dyskusji na temat kultury wielbarskiej. Gdańsk, 365-401.

Mączyńska, M. 2009: Der frühvölkerwanderungszeitliche Hortfund aus Łubiana, Kreis Kościerzyna (Pommern). Bericht der Römisch-Germanische Kommission 90, 7-483.

Mączyńska, M. – Rudnicka, D. 2004: Ein Grab mit römischen Importen aus Czarnówko, Kr. Lębork (Pommern). Germania 82, 397-429.

Mikulková, B. 2014: Nástin struktury germánského žárového pohřebiště v Modřicích. In: B. Komoróczy (ed.), Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů (Archeologie barbarů 2011). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 44. Brno, 169-180.

Müller, A. von 1956: Die birnen- und kugelförmigen Anhänger der älteren römischen Kaiserzeit. Offa 15, 93-114.

Natuniewicz-Sekuła, M. – Okulicz-Kozaryn, J. 2011: Weklice. A Cemetery of the Wielbark Culture on the Eastern Margin of Vistula Delta (Excavations 1984–2004). Monumenta Archaeologica Barbarica 17. Warszawa.

Nebehay, S. – Stuppner, A. 1990: Ringelsdorf. Fundberichte aus Österreich 28, 1989, 238-240.

Olędzki, M. 1995: Typologie, Chronologie und Verbreitung der ostgermanischen Variante der Rollenkappenfi beln. Praehistorische Zeitschrift 70, 228–-247.

Olędzki, M. 1998: Rollenkappenfi beln der östlichen Hauptserie Almgren 37–41 und die Varianten Fig. 42–43. In: J. Kunow (ed.), 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 67-84.

Olędzki, M. 2004: Kultury – wielbarska i (wschodnio)przeworska na prełomie wczesnego na późny okres rzymski. Dynamika zmian osadnicko-kulturowych w świetle chronologii. In: M. Olędzki – J. Skowron (eds.), Kultura przeworska. Odkrycia – interpretace hipotezy. Łódź, 243-261.

Peškař, I. 1972: Fibeln aus der römischen Kaiserzeit in Mähren. Praha.

Pietrzak, M. 1997: Pruszcz Grański. Fundstelle 10. Ein Gräberfeld der Oksywie- und Wielbark-Kultur in Ostpommern. Monumenta Archaeologica Barbarica 4. Kraków.

Pleiner, R. a kol. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.

Preidel, H. 1930: Die germanischen Kulturen in Böhmen und ihre Träger, Band 1. Kassel - Wilhelmshöhe.

Puchała, M. 2010: „Magiczne” puzderka z okresu wpły-wów rzymskich na terenie europejskiego Barbaricum w odniesieniu do antycznych bullae (Próba klasyfi kacji i analizy chronologiczno-terytorialnej). Praca licen-cjacka, Institut Archeologii, Uniwerystet Warszawski. Warszawa.

Raddatz, K. 1957: Der Thorsberger Moorfund. Gürtelteile und Körperschmuck. Offa-Bücher 13. Neumünster.

Rajtár, J. 1992: Das Holz-Erde-Lager aus der Zeit der Markomannenkriege in Iža. In: Probleme der relativem und absoluten Chronologie ab Latènezeit bis zum Frühmittelalter. Kraków, 149-170.

Rajtár, J. 2002: Zur Verbreitung der Fibeln Almgren 43 im Mitteldonaugebiet. In: K. Kulmová – K. Pieta – J. Rajtár (eds.), Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift für Titus Kolník zum 70.


Geburtstag. Archaeologica Slovaca Monographiae Communicationes V. Nitra, 355-364.

Rožnovský, D. 2015: Hevlín (okr. Znojmo). Přehled výzkumů

56/1, 211, 212.

Rybářová, K. 2012: Radslavice (okr. Vyškov). Přehled výzkumů

53/1, 186.

Rybová, A. 1970: Das Brandgräberfeld der jüngeren römischen

Kaiserzeit von Pňov. Praha.

Rybová, A. 1980: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.–5. Jahrhundert u.Z. II. Teil. Památky archeologické 71, 93-224.

Schindler, R. 1938: Neue und alte Funde aus dem germanischen Friedhof bei Schönwarling. Weichselland des Westpreu-sischen Geschichtsvereins 3, 49-52.

Schmidt, V. 1897: Dvě naleziště z dob císařství římského u Slatiny. Památky archeologické 17, 552-562.

Schuster, J. 1996: Die Westgrenze der Wielbark-Kultur und das Problem der sog. kulturellen Einfl üsse aus dem

östlichen Pomorze. Etnographisch-Archäologische

Zeitschrift 37, 399-422.

Schuster, J. 2005: Die Beziehungen der Gebiete

Ostbrandenburgs zur Wielbark- und Przeworsk-

Kultur im späten 2. und beginnenden 3. Jh. n. Chr.

Mit einer formenkundlichen Untersuchung der späten

Rollenkappenfi beln A II, 41. Veröffentlichungen

zur Brandenburgischen Landesarchäologie 36/37,

89-161.

Schuster, J. 2006: O późnych zapinkach kapturkowych (A II 41).

Wiadomości archeologiczne 58, 102-120.

Schuster, J. 2007: Wpływy wielbarskie na zachód od Odry. In: M. Fudziński – H. Paner (eds.), Nowe materiały i interpretacje. Stan dyskusji na temat kultury wielbarskiej. Gdańsk, 433-456.

Skorupka, T. 2001: Kowalewko 12. Cmentarzysko birytualne ludności kultury wielbarskiej (od połowy I w. n.e. do początku III w. n.e.). Poznań.

Skorupka, T. 2004: Biżuteria Gotów. Ozdoby i części stroju. Poznań.

Stuppner, A. 1991: Drösing. Fundberichte aus Österreich 29, 1990, 237, 238.

Svoboda, B. 1948: Čechy a římské Imperium. Sborník Národního musea v Praze, sv. II, A: Historický. Praha.

Tejral, J. 1970: K interpretaci severovýchodních prvků v hmotné kultuře moravské oblasti na sklonku starší doby římské. Památky archeologické 61, 184-215.

Tejral, J. 1971: Příspěvek k datování moravských hrobových nálezů ze sklonku starší a z počátku mladší doby římské.

Slovenská archeológia 19, 27-93.

Tejral, J. 1999: Die Völkerwanderungen des 2. und 3. Jh.

s und ihr Niederschlag im archäologischen Befund

des Mitteldonauraumes. In: J. Tejral (eds.), Das

mitteleuropäische Barbaricum und die Krise des

römischen Weltreiches im 3. Jahrhundert. Spisy

Archeologického ústavu AV ČR Brno 12. Brno, 137-213.

Tejral, J. 2002: Die Sporen. In: J. Peška – J. Tejral (eds.), Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren. Monographien RGZM 55, 1. Mainz 2002, 141-188.

Tejral, J. 2004: Mušov und Czarnówko – Bemerkungen zu weiträumigen Verbindungen zwischen germanischen Herrschaftzentren. In: Friesinger, H., Stuppner, A. (Hrsg.): Zentrum und Peripherie – gesellschaftliche Phänomene in der Frïhgeschichte. Wien, 327-387.

Tejral, J. 2006: Die germanische Gießereiwerkstatt in Pasohlávky (Bez. Břeclav). Ein Beitrag zur Frage der Fernhandels- und Kulturbeziehungen nach den Markomannenkriegen. Památky archeologické 97, 133-170.

Tejral, J. 2015: Die Zeit danach. Bemerkungen zum archäolo-gischen Erscheinungsbild des norddanubischen Raumes nach den Markomannenkriegen. In: P. Heinrich – Ch. Miks – J. Obmann – M. Wieland (eds.): NON SOLUM … SED ETIAM. Festschrift für Thomas Fischer zum 65. Geburtstag. Rahden/Westf., 431-448.

Tejral, J., v tisku: Some remarks on the transitional phase between Early Roman and Late Roman Periods in the region north of the Middle Danube. Přehled výzkumů

56/2.

Tuszyńska, M. 2005: Ulkowy. Cmentarzysko kultury wielbarskiej

na Pomorzu Gdańskim. Gdańsk.

Valenta, K. 2009: Leśno i mikroregion w okresie rzymskim.

Chornice.

Vích, D. 2014: Spony z doby římské ze severní části Boskovické

brázdy. Archeologické rozhledy 66, 704-730.

Voß, H.-U. 2005: Hagenow in Mecklenburg – ein

frühkaiserzeitlicher Bestattungsplatz und Aspekte

der römisch-germanischen Beziehungen. Bericht der

Römisch-Germanischen Kommission 86, 19-59.

Wójcik, T. 1978: Pomorskie formy bransolet wężowatych

z okresu rzymskiego. Materiały Zachodniopomorskie 24, 35-113.

Wołągiewicz, R. 1974: Zagadnienie stylu wczesnorzymskiego w kulturze wielbarskiej. In: F. J. Lachowicz (ed.), Studia Archaeologica Pomeranica. Koszalin, 129-152.

Wołągiewicz, R. 1977: Pole orne ludności kultury wielbarskiej z okresu wczesnorzymskiego w Gronowie na Pomorzu. In: Wiadomości Archeologiczne 42, 227–244.

Wołągiewicz, R. 1981a: Kultura wielbarska – problemy interpretacji etnicznej. In: T. Malinowski (ed.), Problemy kultury wielbarskiej. Słupsk, 79-106.

Wołągiewicz, R. 1981b: Kultura wielbarska (faza lubowidzka). In: J. Wielowiejski (ed.), Prahistoria Ziem Polskich. Tom 5: Późny okres lateński i okres rzymski. Wrocław, 135 – 156, 165-178.

Wołągiewicz, R. 1993: Keramika kultury wielbarskiej między Bałtykem a Morzem Czarnym. Szczecin.

Wołągiewicz, R. 1995: Lubowidz. Ein birituelles Gräberfeld der Wielbark-Kultur aus der Zeit vom Ende des 1. Jhs. v.Chr. bis zum Anfang des 3. Jhs. n.Chr. Monumenta Archaeologica Barbarica 1. Kraków.

60 Eduard Droberjar

Kontakty ponadregionalne kultury wielbarskiej. Przemiany kulturowe w okresie wplywów rzymskich na Pomorzu. Gdańsk, 31-330.

Zeman, T. 2014: Germánská sídliště a pohřebiště ve Vlčnově-Dolním Němčí na základě nových detektorových nálezů. Slovácko 56, 115-141.

WIELBARK INFLUENCE IN BOHEMIA AND MORAVIASUMMARY

Author of this paper deals with individual types of wielbark

metal artifacts or objects that have been manufactured under the

strong wielbark infl uence, and which were found on the territory

of Bohemia and Moravia (Fig. 1). The most important group

of fi ndings represent a type of fi bulas „Rollenkappenfi beln“

(type Almgren/Olędzki 38–39a, Almgren 41, var. Schuster

Z and Schuster I), „Dreisprossenfi beln“ type Almgren 94/97,

„Kopfkammfi beln“ (types Machajewski 3b, 4, 5a 6 and 7a),

Almgren 132b with rich granulation, fi bulas of type Pruszcz

and Jartypory. Among other artifacts can include snake-shaped

bracelet („Wellenarmring“), and schield-headed bracelets

(„Schildkopfarmringe“), some types of pendants (kaptorga

type Skowarcz-Třebusice, spherical type Kokowski Ic and

golden pear-shaped pendants). For the other fi ndings are their

provenance unclear, although they have a strong contexture

to the Wielbark culture, for example chape of belts with

a ring and protrusion of type Madyda Legutko 6 (= Raddatz

J II 3), bronze spurs of Ginalski´s group E and other items.

Strong contacts to Wielbark culture are in Elbe Germanic

area for Markomans evident on the territory of present-day

Czech Republic, especially for the 2nd half od the 2nd century,

respectively in a transitional stage B2/C1. On the territory of

Central Bohemia was in Semčice (Fig. 15) even discovered

the fi rst cremation burial of Wielbark culture in the context

of Elbe Germanic group. Important fi ndings come from two

cremation burial place – in Třebusice and Jevíčko. Numerous

fi ndings pertaining to the Wielbark culture can also be found

in settlements of central Bohemia, sporadically in other areas.

Although the most of these fi ndings belongs to the transition

stage B2/C1, some artifacts are older from phase B2b (eg. fi bulas

Almgren/Olędzki 38–39a) or younger from phase C1a (eg. fi bula

type of Jartypory from Třebusice, grave 833).

It is interesting that we can see more Wielbark fi ndings

in Bohemia and at Malá Haná region, than in southern Moravia,

event. in other areas inhabited by the Marcomans (part of the

Lower Austria north of the Danube and the Slovak part of the

Pomoraví euroregion), where predominant Przeworsk fi ndings

(eg. A. 41Y, A. 43, A. 129 etc.).

Of course, that not all of the presented types of artifacts

from Bohemia and partly also Moravia, can not be taken

as clear evidence for the penetration of Wielbark culture or

their components in the Elbe Germanic territory, respectively

Markomans. The main types of Wielbark artifacts belong to

fi bulas Almgren/Olędzki 38–39a, Almgren 41, var. Schuster Z

and Schuster I, Almgren 132b with rich granulation of Jartypory

type (= type Kokowski FM25), bracelets - especially snake-

shaped and with labels at the end, some types of pendants and

other items.

Other objects could be produced in culturally mixed

area of the east Elbe Germanic territory or directly by the

Elbe Germans. Good example is the workshop excavated in

Pasohlávky. It produced early fi bulas with high catcher of

Almgren group VII of the 1st series (ie. Sarmatic variant) and for

production of chapes with double-ring-ending of type Raddatz J

II 3. Other artifacts may be associated with migration of Wielbark

culture through the Przeworsk culture territory, which could lead

to the interconnection of individual elements of both cultures.

This could be especially evident on fi ne iron fi bulas, which were

richly decorated with silver and gold, eg. type Machajewski 7a

from Třebusice (grave 718). We could classify such fi ndings as

the so called Wielbark style respectively to the group of artifacts

that have been manufactured under the strong infl uence of

Wielbark culture in the 2nd half of the 2nd century.

Dr hab. Eduard Droberjar, prof. UO

Institut Historii Uniwersytetu Opolskiego

ul. Strzelców Bytomskich 2, PL 45-084 Opole

[email protected]

Doc. PhDr. Eduard Droberjar, Ph.D.

Katedra archeologie FF,Univerzita Hradec Králové

Rokitanského 62, CZ-500 03 Hradec Králové

e-mail: [email protected];

Woźniak, M. 2013: An iron ball-shaped pendant from

the cemetery of the Wielbark Kultura in Kozłówko in northern Masovia. Archaeologia Litvana 14, 51-62.

Woźniak, M. 2015: Uwagi o chronologii późnej fazy kultury wielbarskiej w świetle materiałów z północnego Mazowsza. In: M. Fundziński – H. Paner (eds.),



PROGRAM KONFERENCJI/ PROGRAMME OF CONFERENCE

WTOREK, 21 październik 2014 r.

9.30-11.00 Rejestracja uczestników

SESJA OTWIERAJĄCA OPENING SESSION

Ceremonia powitania:

Burmistrz Miasta Wielunia Janusz Antczak

Dyrektor Muzeum Ziemi Wieluńskiej Janusz Książek

Dr Lubomira Tyszler – Instytut Archeologii Uniwersytetu Łódzkiego

X. PROTOHISTORYCZNA KONFERENCJA

ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2014

Wieluń, 21-24 październik 2014

OrganizatorzyInstytut Archeologii Uniwersytetu Łódzkiego w Łodzi

Katedra historie - sekce archeologie Filozofi cké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Muzeum Ziemi Wieluńskiej w Wieluniu

Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno, v.v.i.

Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied v Nitre

Katedra klasickej archeológie Filozofi ckej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave


Procesy integracji środkowoeuropejskego Barbaricum

Integration processes of the Central European Barbaricum

Polska – Czechy – Morawy – Słowacja

Poland – Bohemia – Moravia – Slovakia

Doc. PhDr. Eduard Droberjar, Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci

PhDr. Kristán Elschek, CSc. – Archeologický ústav SAV v Nitre

Doc. PhDr. Vladimír Varsik, CSc. – Trnavská univerzita v Trnave

Zwiedzanie wystaw w Muzeum Ziemi Wieluńskiej

SESJA POPOŁUDNIOWA 1.AFTERNOON SESSION 1.

Droberjar Eduard: Markomani a Lugiové. K labsko-germánsko-przeworským kontaktům ve starší době římské (Čechy, Morava a Polsko)

562 Program konferencji

Kristán Elschek: Príspevok k začiatkom germán-

skeho osídlenia Pomoravia (Západné

Slovensko)

Markéta Šálová: Labsko-germánské elementy v kultuře przeworské v mladší době římské

Dyskusja

Andrzej Michałowski: Zamieszkać pod ziemią? Uwagi o możliwych funkcjach obiektów wziem-nych z obszaru środkowoeuropejskiego Barbaricum

Lubomira Tyszler: Pochówek „książęcy” w Witaszewi-cach, pow. Łęczyca. Ideologia funeralna arystokracji barbarzyńskiej „środkowe-go” okresu rzymskiego

Józef Bednarczyk, Adriana Romańska: Książęce czy okazałe - groby z Karczyna/Witowów, gm. Inowrocław, woj. kujawsko-pomorskie

Andrzej Dubicki, Marek Olędzki: Inferiores Sarmatae w orbicie relacji ze światem germańskim i z Cesarstwem

Dyskusja

Spotkanie integracyjne

ŚRODA, 22 październik 2014 r.

SESJA PRZEDPOŁUDNIOWA 2. MORNING SESSION 2.

Milena Teska: Północne odgałęzienie szlaku bastarneńskiego? Elementy jastorfskie w rejonie dolnego biegu Wisły

Maciej Karwowski: Celtycki Oberleiserberg a strefa germańska

Tomasz Gralak: Zachodnia i wschodnia strefa kultury przeworskiej – przyczyny i formy zróżnicowania w czasach przełomu er

Marcin Bohr: Pasma górskie w Barbaricum. Bariery – strefy kontaktowe – zaplecze surowcowe – „miejsca do życia”. Casus Sudetów

Dyskusja

Karol Pieta, Miroslava Švihurová: Jantár z Liptovskej Mary III-Za panskými humny v kontexte osídlenia severného Slovenska v staršej dobe rímskej

Piotr Kaczanowski, Andrzej Przychodni: Uwagi o chronologii faz B2b i C1a w kulturze przeworskiej

Robert Gindele: Die Siedlungen der Przeworsk Kultur im Oberen Theiß-Gebiet. Entwicklungsphasen und Veränderungen in der Sachkultur

Vladimír Varsik, Titus Kolník: Neskoroantická rezidencia v Cíferi-Páci. Rímske a germánske elementy v architektúre sídla

Dyskusja

Sesja terenowa (informacja)

SESJA POSTEROWA POSTER SESSION

Jan Blažek, Lenka Ondráčková, Marek Půlpán, Agnieszka Reszczyńska: Nové žárové pohřebiště z doby římské v Nezabylicích (okr. Chomutov, Ústecký kraj, Česká republika)

Adéla Matoušková: Langobardské lučíkovité spony v 6. - 7. století na území Itálie - vývojové tendence

Tomáš Zavoral, Jan Jílek, František Janošek Kašpárek: Pohřebiště z doby římské v Kuněticích, okr. Pardubice

Tomáš Kolon: Zoomorfné nádoby z kvádskeho sídliska Nitra-Mikov dvor (The zoomorphic vessels from the Quadic settlement at Nitra-Mikov dvor)

Przerwa


Artur Błażejewski: Groby warstwowe w okresie rzymskim w Barbaricum – próba defi nicji (Layer-graves of Roman Period in the Barbaricum – defi nition)

Mirosław Ciesielski: Cmentarzyska warstwowe kultury przeworskiej w Wielkopolsce wschodniej

Judyta Rodzińska-Nowak, Joanna Zagórska-Telega: Obiekty rowkowe typu żabienieckiego – próba interpretacji

Pavel Horník: Nové pohřebiště z doby římské na k.ú. Kratonohy (okr. Hradec Králové)

Marek Olędzki, Grzegorz Teske: Ostrogi podgrupy H według Ginalskiego na obszarze kultury przeworskiej

Dyskusja

563Program konferencji

Lubomira Tyszler, Jacek Ziętek: Importowana ceramika z cmentarzyska kultury prze-worskiej w Prusicku, stan. 9, w rejonie górnej Warty (pow. Pajęczno)

Jakub Halama: Maskovité zámky římsko-provinciální produkce v naddunajském barbariku

Ilona Jagielska: Flakonik z wykopu budowlanego w Tarnowej, gm. Pyzdry, pow. Września, woj. Wielkopolskie

Marta Krzyżanowska: Eksperymenty z produkcją rzymskich szklanych żetonów do gry, na podstawie źródeł pisanych i analiz archeologicznych

Anna Jankowiak: Oczami Imperium Rzymskiego. Importy rzymskie na terenie środkowo-europejskiego Barbaricum

Dyskusja


CZWARTEK, 23 październik 2014 r.

SESJA TERENOWAEXCURSION SESSION

Archeologia w krajobrazie Warty

Architektura sakralna Ziemi Wieluńskiej

Wieluń. Dzieje średniowiecznego miasta


Szymon Orzechowski: Czarna metalurgia ludności kultury przeworskiej. Społeczne i ekono-miczne aspekty produkcji

Błażej Muzolf, Przemysław Muzolf: Piecowisko kultury przeworskiej w Bieniądzicach. Zagadnienia chronologii i funkcji

Karolina Kot: Stabilność i dyskontynuacja. Z badań nad trwałością tradycji garncarskich w okresie przedrzymskim

Halina Dobrzańska: Ośrodki wytwórczości ceramiki kultury przeworskiej w dolinie Wisły i nad Rabą w kontekście społecznym i paleogeografi cznym

Justyn Skowron: Człowiek Barbaricum – rzemieślnik

Magdalena Piotrowska: Studnia koło rzeki czyli o zasadności zakładania i funkcji sztucznych ujęć wody w przestrzeni osad kultury przeworskiej. Szkic do problemu

Wojciech Siciński, Aldona Mueller-Bieniek, Adam Walanus: Kolonia Orenice stanowisko 2,

pow. Łęczyca. Makroskopowe szczątki roślinne jako wskaźnik charakteru użytkowego roszarni kultury przeworskiej

Dyskusja

Bogusław Abramek: Schyłkowa faza kultury przeworskiej nad górną Wartą

David Vích, Jan Jílek: Kování opasku ze sklonku stěhování národů ze Stradouně, okr. Chrudim

Pavel Horník: Výsledky revizního výzkumu pohřebiště z doby stěhování národů v Lochenicích, poloha „Na Šancích”

Bożena Jozefów: Znaczenie miejsc świętych i relacji ze sferą sacrum wedle opisów Germanii Tacyta

Daniel Żychliński, Dyferencjacja społeczna ludności kultury przeworskiej w świetle analizy wybranych cmentarzysk z Wielkopolski

Dyskusja


PIĄTEK, 24 październik 2014 r.

SESJA PRZEDPOŁUDNIOWA 5MORNING SESSION 5.

Pavel Kacl: Nové sídlištní nálezy z časné doby římské v pražském Bubenči (v ulici Na Marně)

Daniel Czernek: Materiały kultury przeworskiej odkryte w latach 2009-2014 w trakcie badań weryfi kacyjnych w Dolinie Nidy

Anna Lasota: Nowo odkryte cmentarzysko kultury przeworskiej z okresu wpływów rzymskich w Ostrowie, pow. przemyski, stan. 21

Jacek Ziętek: Cmentarzysko kultury przeworskiej w miejscowości Chojne, pow. Sieradz, woj. łódzkie

Magdalena Piotrowska, Karolina Kot: Osada kultury przeworskiej z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu rzymskiego w Kwiatkowie, stan. 1, nad środkową Wartą. Stan badań i zakres poznawczy

Joanna Słomska: Krosno tkackie w kulturze przeworskiej

Dyskusja

Podsumowanie obrad

Zamknięcie konferencji

564 Program konferencji

Kounice/CZ, 20. – 22. 9. 2005Hlavní téma: „Konec keltského osídlení a problémy s počátky doby římské“Sborník: E. Droberjar – M. Lutovský (ed.), Archeologie barbarů 2005. Praha 2006.

II. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2006

České Budějovice/CZ, 21. – 24. 11. 2006Hlavní téma: Římské importy a související problematikaSborník: E. Droberjar – O. Chvojka (edd.), Archeologie barbarů 2006. České Budějovice 2007.

III. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2007

Mikulov/CZ, 29. 10. – 2. 11. 2007Hlavní téma: Sídliště, sídlištní objekty a nálezy a jejich význam pro chronologii protohistorického vývojeSborník: E. Droberjar – B. Komoróczy – D. Vachůtová (edd.), Barbarská sídliště (Archeologie barbarů 2007). Brno 2008.

IV. Protohistoryczna konferencja. Archeologia barbarzyńców 2008

Sanok/PL, 13 – 17. października 2008Główny temat: Powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskimTom: M. Karwowski – E. Droberjar (red.), Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim. Rzeszów 2009.

V. Protohistorická konferencia. Archeologia barbarov 2009

Nitra/SK, 21. – 25. 9. 2009Hlavná téma: Hospodárstvo Germánov. Sídliskové štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovekZborník: J. Beljak – G. Březinová – V. Varsik (edd.), Archeológia barbarov 2009. Nitra 2010.

VI. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2010

Hradec Králové/CZ, 6. – 10. 9. 2010Hlavní téma: Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a DunajemSborník: E. Droberjar (ed.), Archeologie barbarů 201. Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Olomouc 2011.

VII. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2011

Brno/CZ, 3. – 6. 10. 2011Hlavní téma: Sociální stratifi kace protohistorických komunit na základě výpovědi archeologických pramenůSborník: B. Komoróczy (ed.), Archeologie barbarů 2011. Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů. Brno 2014.

VIII. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2012

Olomouc/CZ, 2. – 5. 10. 2012Hlavní téma: Římské a germánské spony ve střední EvropěSborník: E. Droberjar – B. Komoróczy (edd.), Římské a germánské spony ve střední Evropě (Archeologie barbarů 2012). Brno 2014.

Archeologie barbarů I-X

Archeologia barbarzyńców I-X

I. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2005

566

IX. Protohistorická konferencia. Archeologia barbarov 2013

Bratislava/SK, 1. – 4. 10. 2013Hlavná téma: Výzbroj a výstroj v protohistorickom vývoji strednej Európy Zborník: v tisku

X. Protohistoryczna konferencja. Archeologia barbarzyńców 2014

Wieluń/PL, 21 – 24. października 2014Główny temat: BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. Procesy integracji środkowo-europejskego Barbaricum. Polska – Czechy – Morawy – SłowacjaTom: L. Tyszler – E. Droberjar (red.): BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. Archeologia Barbarzyńców 2014. Procesy integracji środkowo-

europejskego Barbaricum. Łódź-Wieluń 2015.

wielbarské vlivy v Čechách a na moravě. – wielbark influence in bohemia and moravia. in: l....

Documents