nepublikované nálezy z neskorej doby bronzovej a z doby halštatskej/včasnej doby laténskej zo...

Moravské MoravskékřižovatkyStřední Podunajímezi pravěkema historií křižovatky

Střední Podunají mezi pravěkem

a historií

Moravské zemské muzeum 2014

3

Moravské zemské muzeum, Brno 2014

MORAVSKÉ KŘIŽOVATKY

Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Editovaly

Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová

Věnováno památce Miloše Čižmáře

01 úvod_Sestava 1 14.1.2015 8:27 Stránka 3

4

Recenzovali: Doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc.Dr. h. c. prof. PhDr. Václav Furmánek, DrSc.

Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobéhokoncepčního rozvoje výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována bez předchozího souhlasu vydavatele.Za znění a obsah příspěvků a za kvalitu obrazových příloh odpovídají autoři.

© Editoři: Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová © Grafická úprava: Milan Mačinec, Silvie Straková, Michaela Tomsová© Obálka: Šárka Fidrichová© Moravské zemské muzeum, 2014

ISBN: 978-80-7028-432-2


5

Obsah

Moravské křižovatky: odkud a kam. Úvod editorů .................................................................................................. 11

Za Milošem Čižmářem (Vladimír Podborský) ......................................................................................................... 12

Z MLADŠÍHO PRAVĚKU VE STŘEDNÍM PODUNAJÍ

Lucia BENEDIKOVÁ .................................................................................................................................................. 15Nepublikované nálezy z neskorej doby bronzovej a z doby halštatskej / včasnej doby laténskej zo známychstredoslovenských lokalít v kultúrno-chronologickom kontexteUnpublizierte Funde aus der Spätbronzezeit und Hallstattzeit / Frühlatènezeit aus bekannten mittelslowakischenFundorten im kulturell-chronologischen Kontext

Miloš ČIŽMÁŘ † – Jana ČIŽMÁŘOVÁ ................................................................................................................. 35Pozdně halštatský nález z Pavlovic (okr. Vyškov) a několik dalších halštatských depotů z MoravySpäthallstattzeitlicher Fund aus Pavlovice (Bez. Vyškov) und einige weitere hallstattzeitliche Hortfunde aus Mähren

Petr KOS – Jiří KALA .................................................................................................................................................. 57Pohřebiště ze závěru doby halštatské ze Znojma – Horního náměstíNekropole aus dem Ende der Hallstattzeit in Znojmo – Horní náměstí

Elena MIROŠŠAYOVÁ ................................................................................................................................................ 81Misy s rytou výzdobou z doby halštatskej na východnom SlovenskuBowls with incised decoration of the Hallstatt Period in Eastern Slovakia

Milan SALAŠ ................................................................................................................................................................ 89Depot bronzových kolečkovitých závěsků doby popelnicových polí ze Starého Plumlova u Drahan (okr. Prostějov)Der urnenfelderzeitliche Hortfund von Bronzeringanhängern von der Anlage Starý Plumlov bei Drahany(Bez. Prostějov)

Susanne STEGMANN-RAJTÁR ............................................................................................................................... 99Obrovská mohyla doby halštatskej v Regöly (Zadunajsko). Posvätné miesto rituálnych praktík a uctievania predkov?Ein Riesengrabhügel der Hallstattzeit von Regöly (Westungarn). Das Grabmonument als ein heiliger Platz fürrituelle Handlungen und Ahnenverehrung?

David VÍCH ................................................................................................................................................................ 117Pravěk Svitavské brázdy a okolíPrehistory of Svitavy region and around


6

?????????????

K POČÁTKŮM DOBY LATÉNSKÉ

Petra GOLÁŇOVÁ .................................................................................................................................................... 133K použití a provenienci grafitu v časné době laténské na MoravěGraphite in the Early La Tène period in Moravia: it’s use and origin

Alena NEJEDLÁ ......................................................................................................................................................... 143První nález časně laténského meče na MoravěThe first find of an early La Tène sword in Moravia

Dagmar VACHŮTOVÁ – Tomáš ZEMAN ............................................................................................................ 151Nález rohatého ucha z časné doby laténské na sídlišti v Hrubé VrbceThe find of an Early La Tène horned handle at the settlement Hrubá Vrbka

Jiří WALDHAUSER ................................................................................................................................................... 165Maskovitá spona stupně LT A z Hradištka ve středním PolabíMaskenfibel der Stufe LT A aus Hradištko im Mittelelbgebiet

STŘEDNÍ EVROPA JAKO KŘIŽOVATKA

Gabriela BREZŇANOVÁ .......................................................................................................................................... 173Odraz diaľkových kontaktov v inventári laténskych hrobov z ChotínaThe reflection of long-distance contacts in the inventories of the La Tène graves in Chotín

Przemysław DULĘBA ................................................................................................................................................ 189Geneza zachodniomałopolskiej enklawy kultury lateńskiej i jej powiązania z innymi regionami osadnictwa celtyckiegoThe genesis of the western Little Poland enclave of the La Tène culture and its links with other regions of Celticsettlement

Pavla ENDER – Wolfgang ENDER ......................................................................................................................... 201Frühlatènezeitliche Kulturkontakte von Süd nach Nord – Grabfunde von Treben und Liebersee in Nordsachsenmit aussergewöhnlichen GürtelblechenČasně laténské kulturní kontakty z jihu na sever – hrobové nálezy s neobvyklými bronzovými opasky z Trebena Liebersee v severním Sasku

Jan KYSELA ................................................................................................................................................................. 229Okruhy středomořského importu ve střední Evropě pozdní doby laténskéThe distribution circuits of the Mediterranean imports in Late La Tène Central Europe

Marek OLĘDZKI – Leszek ZIĄBKA – Adam KĘDZIERSKI ............................................................................ 243Janków near Kalisz – Celtic trade post on the Amber RouteJanków u Kalisze – keltská obchodní stanice na Jantarové stezce

Pavel SANKOT ........................................................................................................................................................... 255Der Donauraum und Böhmen im dritten Jahrhundert vor ChristusPodunají a Čechy v 3. století př. Kr.


7

?????????????????????????????

Martin TREFNÝ – Tomáš POLIŠENSKÝ .............................................................................................................. 273The first find of a Greek transport amphora in the Late Hallstatt / Early La Tène Bohemia and its significance forthe archaeology of interregional contactsPrvní nález řecké transportní amfory v pozdně halštatských až časně laténských Čechách a jeho význam v archeologiinadregionálních kontaktů

Larissa VOROTINSKAJA .......................................................................................................................................... 285Migration of the Germans to the east of Dnieper in the 3rd – 2nd centuries BCMigrace Germánů na východ od Dněpru v 3. – 2. století př. Kr.

VÝPOVĚĎ SÍDLIŠŤ

Gertrúda BŘEZINOVÁ ............................................................................................................................................. 293Grafitové situly s výzdobou v podhrdlí z laténskych sídlisk v NitreGraphitton-Situlen mit Dekor unter dem Hals aus latènezeitlichen Siedlungen in Nitra

Radoslav ČAMBAL – Branislav KOVÁR ............................................................................................................... 305Keltské nálezy z Čeboviec (okr. Veľký Krtíš) a ich regionálne postavenieCeltic finds from Čebovce (Veľký Krtíš district) and their regional significance

Alžběta DANIELISOVÁ ............................................................................................................................................ 315Staré Hradisko – pohled na urbanismus doby laténské optikou moravského oppidaStaré Hradisko – La Tène urbanism from the perspective of the Moravian oppidum

Peter HORVÁTH ........................................................................................................................................................ 335Výzdoba a výzdobné motivy na keramike z laténskeho sídliska v KomjaticiachThe decoration and its motifs on the La Tène pottery from the settlement in Komjatice

Eva KOLNÍKOVÁ – Kristian ELSCHEK ............................................................................................................... 353Beitrag zur Datierung der latènezeitlichen Zentralsiedlung von Zohor in der Westslowakei. Kleinfunde, keltischeund frührömische MünzenPríspevok k datovaní laténskeho centrálného sídliska v Zohore na západnom Slovensku. Drobné nálezy, keltskéa včasnorímské mince

Marek LEČBYCH – Blanka MIKULKOVÁ ........................................................................................................... 377Laténské sídliště z Milonic (okr. Vyškov)Latènezeitliche Siedlung von Milonice (Bez. Vyškov)

David PARMA ............................................................................................................................................................ 403Poznámky k laténskému osídlení HostýnaBemerkungen zur latènezeitlichen Besiedlung von Hostýn

Miroslav PLESKA – Tomáš MANGEL – Jan JÍLEK ............................................................................................. 413Laténské nálezy z oppida Staré Hradisko ve sbírce Východočeského muzea v PardubicíchLatènezeitliche Funde aus dem Oppidum Staré Hradisko in den Sammlungen des Ostböhmischen Museums Pardubice


8

?????????????

Marcin RUDNICKI .................................................................................................................................................... 421Nowa Cerekwia – the Middle La Tène centre of power north of the CarpathiansNowa Cerekwia – středolaténské mocenské centrum severně Karpat

Vladimír SALAČ ........................................................................................................................................................ 439K dokladům bojů na laténských oppidechOn the evidence of fighting in La Tène oppida

VÝPOVĚĎ HROBŮ

Jozef BUJNA ................................................................................................................................................................ 449Deviantný pohreb na keltskom pohrebisku v Palárikove. Prípadová štúdia nenormatívnych pohrebných praktíkDeviant burial at the Celtic cemetery in Palárikovo, southwestern Slovakia. A case study of non-normative burialpractices

Jana ČIŽMÁŘOVÁ ..................................................................................................................................................... 461Laténské dvojnáramky na MoravěLatènezeitliche Doppelarmringe aus Mähren

Jana ČIŽMÁŘOVÁ – Stanislav STUCHLÍK ......................................................................................................... 471Laténské pohřebiště v Boroticích (okr. Znojmo)Latènezeitliches Gräberfeld in Borotice (Bez. Znojmo)

Zuzana ĎUĎÁKOVÁ ................................................................................................................................................. 487Variabilita spôsobu uloženia keramiky a zvyškov mäsitej stravy v kostrových a žiarových laténskych hrobochz územia juhozápadného SlovenskaThe variability in the deposition of pottery and animal remains in La Tène inhumation and cremation graves insouthwestern Slovakia

Martin FURMAN ....................................................................................................................................................... 493Variabilita keltských kruhových garnitúr v stredoeurópskom priestore so zreteľom na použité surovinyVariability of La Tène annular ornament sets in Central Europe with regard to the materials used

Anna GARDELKOVÁ-VRTELOVÁ ....................................................................................................................... 515Nálezy drůbeže v keltských hrobech z území SlovenskaFunde von Geflügel in keltischen Gräbern auf dem Gebiet der Slowakei

Miloš HLAVA ............................................................................................................................................................... 527Laténské pohřebiště v Čelechovicích na Hané (okr. Prostějov)Latènezeitliches Gräberfeld in Čelechovice na Hané (Bez. Prostějov)

Petr HOLODŇÁK – Jiří MILITKÝ.......................................................................................................................... 563Dva zlaté předměty z kostrových hrobů z doby laténské ze severozápadních Čech. K možnosti existence před-mincovních platidel v horizontu LT B2Zwei Goldgegenstände von Körpergräbern aus der Latènezeit von Nordwestböhmen. Zur Möglichkeit der Existenzvormünzzeitlicher Zahlungsmittel vom Horizont LT B2


9

?????????????????????????????

Dominik REPKA ........................................................................................................................................................ 581Analýza keltského bojovníckeho hrobu 15 z Mane (okr. Nové Zámky)Analysis of a Celtic warrior grave 15 from Maňa (Nové Zámky district)

Jarmila VALENTOVÁ – Radka ŠUMBEROVÁ – Hana BRZOBOHATÁ – Jiří LIKOVSKÝ ........................ 595Nemocný, zraněný a sám. Ojedinělý mladolaténský kostrový hrob z KolínaInjured, ill and alone: a unique Late La Tène inhumation grave from Kolín

DEPOTY A SYMBOLY

Igor BAZOVSKÝ ........................................................................................................................................................ 615Bronzové predmety z Križovian nad Dudváhom (okr. Trnava, JZ Slovensko)Bronzegegenstände aus Križovany nad Dudváhom (Bez. Trnava, SW Slowakei)

Jan BOUZEK ............................................................................................................................................................... 621Bronzové figurky z Němčic nad Hanou a keltské uměníBronze figurines from Němčice nad Hanou and Celtic art

Ivan ČIŽMÁŘ .............................................................................................................................................................. 627Hortfunde von Eisengegenständen aus dem Burgwall „Modla“ bei Buchlovice (Bez. Uherské Hradiště)Depoty železných předmětů z hradiska „Modla“ u Buchlovic (okr. Uherské Hradiště)

Miloš ČIŽMÁŘ † – Jana LANGOVÁ – Jiří KOHOUTEK † ............................................................................... 641Depoty z doby laténské z Rýsova, obec Provodov (okr. Zlín)Hortfunde aus dem Latènezeit von Rýsov, Gemeinde Provodov (Bez. Zlín)

Hana ČIŽMÁŘOVÁ ................................................................................................................................................... 655Ein Beitrag zu neuen Funden latènezeitlicher gegliederter Rädchen in MährenPříspěvek k novým nálezům dělených koleček z doby laténské na Moravě

Monika DĘBIEC – Maciej KARWOWSKI ............................................................................................................ 667Celtic Knotenringe from Staré HradiskoKeltské kroužky s nálitky ze Starého Hradiska

Jan HORÁK ................................................................................................................................................................. 681Krátký pseudoantropomorfní meč z Moravy, jeho funkce a význam jeho nositeleShort pseudoanthropomorphic sword in Moravia, its function and the significance of its bearer

Václav KRUTA ............................................................................................................................................................ 691Esses et palmettes: la fibule de Marefy (ex Bučovice) dans son contexte européenS-motivy a palmety: spona z Maref (dříve Bučovice) v evropském kontextu

Vincent MEGAW ........................................................................................................................................................ 699A puzzle piece from Klenovice na Hané, Prostějov districtZáhadný předmět z Klenovic na Hané (okr. Prostějov)


10

?????????????

Jan MICHÁLEK – Jiří FRÖLICH – Ondřej CHVOJKA ..................................................................................... 707Depot železných nástrojů z doby laténské z Bohdalovic (okr. Český Krumlov) Ein Hortfund der Eisengegenstände aus der Latènezeit von Bohdalovice (Bez. Český Krumlov)

Karol PIETA ................................................................................................................................................................ 717Rituelle Beile aus dem Frühlatène-Burgwall in Horné OrešanyRituálne sekery z včasnolaténskeho hradiska Horné Orešany

Peter C. RAMSL .......................................................................................................................................................... 727Die plastisch verzierten Fibeln aus Grab 86 und 13 des latènezeitlichen Gräberfelds von Mannersdorf am LeithagebirgePlasticky zdobené spony z hrobu 86 a 13 z laténského pohřebiště v Mannersdorfu am Leithagebirge

ARCHEOMETRIE

Miluše DOBISÍKOVÁ – Stanislav STUCHLÍK .................................................................................................... 739Mohylník v Boroticích (okr. Znojmo) z pohledu antropologieHügelgräberfeld von Borotice (Bez. Znojmo) aus der Sicht der Anthropologie

Veronika HOLZER .................................................................................................................................................... 755Ein Arsensulfidfund aus der Keltensiedlung in Roseldorf / NÖNález arsensulfidu z keltského sídliště v Roseldorfu, Dolní Rakousko

Balázs KOMORÓCZY – Marek VLACH – Martin HLOŽEK ........................................................................... 767Detektorový nález římsko-provinciálního prolamovaného kování z Pavlova, Jihomoravský krajA metal detector find of a Roman Provincial openwork fitting from Pavlov, south Moravia

Roman KŘIVÁNEK .................................................................................................................................................. 785Shrnutí výsledků dosavadních geofyzikálních měření v areálu laténského sídliště v Němčicích nad HanouSummary of results of geophysical measurements conducted at the La Tène site of Němčice nad Hanou

Tomáš MANGEL – Richard THÉR ......................................................................................................................... 801Pyrotechnologická zařízení z období HA D2–3 až LT A z Kapsovy Lhoty (okr. Strakonice). K možnostem inter-pretace fragmentárních nálezů pyrotechnologických zařízení s roštyLate Hallstatt to Early La Tène pyrotechnological structures from Kapsova Lhota (distr. Strakonice). Possibilitiesof interpretation of fragmentary finds of pyrotechnological devices with perforated floors

Natalie VENCLOVÁ – Václav HULÍNSKÝ – Šárka JONÁŠOVÁ ...................................................................... 815Merovingian glass beads from Holubice in Moravia: chemical and technological viewSkleněné korálky doby stěhování národů z Holubic na Moravě: chemie a technologie

Seznam autorů ............................................................................................................................................................ 828


11

?????????????????????????????

Moravské křižovatky: odkud a kam

Úvod editorů

Název „Moravské křižovatky“ odráží postavení Moravy ve středoevropském mladším pravěku v dlouhémčasovém úseku od doby bronzové po stěhování národů. Díky poloze při nejvýznamnějších komuni-kačních trasách napříč Evropou, tj. při jantarové stezce a podunajské cestě, přijímala Morava impulzy,ideje i hmotné produkty, a jistě také skupiny osob z různých částí Evropy. Zároveň byla významnoutranzitní oblastí. V době bronzové a halštatské je pro Moravu charakteristická otevřenost vůči západníi jihovýchodní Evropě a vazba ke střednímu Podunají. V době laténské vytvořila Morava spolu s jiho-západním Slovenskem a Dolním Rakouskem kulturně příbuznou oblast, vymezující se vůči Bavorskui Čechám. Takovou rozmanitostí hmotné kultury, jakou vidíme v tomto středoevropském prostorumj. v laténských hrobech, s prvky i artefakty původem z nejrůznějších částí Evropy, se může chlubitmálokteré území. Také v době římské byla Morava, bezprostředně sousedící s římským limitem, velmiblízko ohniskům tehdejšího politického a ekonomického vývoje. Poloha na rozhraní mezi kulturnímizónami hrála významnou roli i v období stěhování národů.

Poznání moravského mladšího pravěku se v minulých desetiletích neobešlo bez Miloše Čižmáře, kterýmu zasvětil celou svou badatelskou kapacitu a obohatil ho rozsáhlou vlastní činností terénní i publikační.Navazoval tak na nejvýznamnější moravské badatele, jejichž přínos si dobře uvědomoval a které při-pomínal celé odborné veřejnosti (mj. obnovil edici „Postavy moravské archeologie“, jejíž první svazekbyl věnován I. L. Červinkovi). Spolu s prof. V. Podborským, k němuž se hlásil jako ke svému nejvý-znamnějšímu učiteli, se podstatně přičinil také o to, že dnes ve studiu celé této části pravěku s důrazemna dobu železnou vládne na Moravě i v jejím sousedství čilý badatelský ruch, na němž značný podílmají mladí badatelé. Jejich úsilí Miloš Čižmář podněcoval a všestranně podporoval, ať již svou pedago-gickou činností, zpřístupňováním archeologických materiálů nebo odbornou radou.

Tato publikace je věnována památce Miloše Čižmáře jako dík za práci, kterou pro moravskou ar-cheologii vykonal. Šíře jeho díla a přínos pro celou řadu témat a podoborů se odrážejí v jednotlivýchkapitolách, které se zabývají moravskou a středoevropskou tématikou od doby bronzové po stěhovánínárodů, od sídlištní archeologie po problematiku pohřbívání, od rituálních aktivit a symbolické oblastipo ekonomiku a obchod, od kulturně historické analýzy až po archeometrický výzkum.

Doufáme, že tato kniha se stane jedním z podkladů pro nový pohled na archeologické pramenymladšího pravěku a přispěje k hlubšímu poznání středoevropských souvislostí. Bylo by třeba, abyMorava, území klíčového významu pro studium (nejen) středoevropského mladšího pravěku, bylavíce zkoumána v širším kulturním a geografickém kontextu. Zatímco regionální pohled je vezdejší odborné produkci zastoupen dostatečně, významu Moravy by odpovídal evropský pohled po-mocí nadregionálních studií a mezinárodních výzkumných aktivit. Věříme, že témata zde probíranánebo alespoň naznačená se mohou stát impulsem k realizaci takových projektů, v nichž se projeví zá-sadní význam moravské archeologie pro řešení aktuálních problémů evropského pravěku.

Brno, srpen 2014

Editoři a autoři děkují na tomto místě všem, kteří byli při tvorbě knihy nápomocni. Na prvním místě jeto vedení Moravského zemského muzea, jež umožnilo knihu v jejím nemalém rozsahu vydat. Náš vřelýdík náleží Johnu Collisovi za revizi většiny anglických textů, Pavle a Wolfgangovi Enderovým za revizitextů německých a Vratislavu Janákovi za pomoc s texty polskými. Především však děkujeme všem, kteřísvým příspěvkem do publikace vyjádřili úctu památce Miloše Čižmáře.


12

?????????????

Za Milošem Čižmářem(17. 12. 1945 – 31. 7. 2012)

Jsou tragédie, které postihnou jedince, rodinu, širší okruh přátel a známých, jsou však i tragédie, kterépostihnou kteroukoliv vyšší strukturu, např. celý vědní obor. K tomuto posledně jmenovanému pří-padu nesporně patří předčasné úmrtí moravského archeologa docenta PhDr. Miloše Čižmáře, CSc.Moravská a česká archeologie a evropská keltologie v něm ztratily mimořádnou osobnost, vynikajícínejen tvůrčími vědeckými schopnostmi, nýbrž také organizačním a manažerským talentem.

Poznal jsem Miloše Čižmáře roku 1964 při zkouškách na studium prehistorie v posluchárně tehdejšíkatedry prehistorie na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, kde jsem dělalpřísedícího vedoucímu katedry profesoru Františku Kalouskovi. Byli tam tehdy dva uchazeči, kteřívyčnívali nad ostatní: on a Stanislav Stuchlík. Oba měli již za sebou první terénní zkušenosti. Milošse prokázal maturitní prací z dějepisu, jejímž tématem bylo hradisko Réna u Ivančic, které léta na-vštěvoval a zkoumal. Oba adepti byli velmi překvapeni, když se dověděli – a to jim bylo sděleno ví-ceméně žertem −, že vlastně konali nezákonné „pirátské“ výkopy… Nicméně oba byli přijati a od tédoby se stali nerozlučnými kamarády a spolupracovníky. Stanislav Stuchlík vzpomíná, jak pět rokůspolu studovali, společně se učili na zkoušky, navštěvovali muzea, přednášky a divadla nebo chodilina pivo. Jak později strávili mnoho času při práci v brněnském Archeologickém ústavu ČSAV, při re-dakčních pracích při přípravách svazků Pravěku, na různých zájezdech či jiných setkáních ve dvounebo i s rodinami a přáteli.

Sledujme však nyní život Miloše Čižmáře od začátku. Narodil se v Brně, v rodinném prostředí, kterésilně podporovalo jeho zájem o historii. Jeho dědeček byl zaníceným vlastivědným pracovníkem a výraznoupostavou národopisného bádání na východní Moravě a na přilehlém slovenském pomezí; v této aktivitěpokračoval i Milošův otec, což nemohlo chlapce neovlivnit. Již na prvním stupni základní školy chodilna výlety po archeologických lokalitách, hlavně na právě zkoumané hradiště Staré Zámky u Líšně, kdes nadšením sbíral střepy slovanské keramiky na haldách vykopané hlíny. Na gymnáziu se rozhodl prostudium archeologie. Podvakrát pracoval o prázdninách jako brigádník na výzkumech v Mikulčicích.Dále ho zaujalo hradisko Réna u Ivančic; souhrn poznatků o Réně vtělil i do své maturitní práce.

Studium prehistorie absolvoval na brněnské Filosofické fakultě tehdejší Univerzity Jana EvangelistyPurkyně v bouřlivých letech 1964-1969 a ukončil obhajobou diplomové práce Laténská pohřebiště naMoravě I-III (Brno 1969). Následně získal roku 1972 titul PhDr. Roku 1983 obhájil kandidátskou di-sertaci Pozdně laténské osídlení Závisti a obdržel vědeckou hodnost CSc. V roce 2000 se na Filozofickéfakultě MU v Brně habilitoval spisem Osídlení Lysické sníženiny v době laténské I-II (Brno 1999) a získalvědecko-pedagogickou hodnost docenta pravěké archeologie. V letech 1985-1990 zastával funkci vě-deckého tajemníka brněnského Archeologického ústavu ČSAV.

Po dokončení studia prehistorie v roce 1969 nastoupil na místo archeologa v Okresním muzeu v Pro-stějově, odkud přešel roku 1973 do Archeologického ústavu ČSAV v Praze. Již za prostějovského pů-sobení se intenzivně zajímal o proslulé keltské oppidum Staré Hradisko u Okluk. Stejně přitažlivé proněho bylo keltské hradisko Závist u Prahy, jehož výzkumu se za pražského pobytu aktivně zúčastnil.V roce 1977 přešel do Archeologického ústavu ČSAV v Brně, kde působil až do reformy ústavů Aka-demie věd. Jeho působení v uvedených letech bylo bohatě naplněno terénními aktivitami. Do roku1983 se intenzivně podílel na zabezpečování rozsáhlých záchranných výzkumů na stavbě vodního dílaNové Mlýny na Břeclavsku a na trase dálnice Brno – Holubice. V letech 1983-1993 vedl každoročněsystematické výzkumy oppida Staré Hradisko a v letech 1983-1988 kromě toho výzkumy hradiska lidupúchovské kultury Jičina-Požaha. Dále v těch letech realizoval kompletní odkryv keltského sídlištěv Bořitově. Drobnější záchranné a preventivní terénní akce snad již není nutno připomínat.


13

?????????????????????????????

Po delimitaci ústavů Akademie věd ČR v roce 1993 se aktivně podílel na vzniku a budování Ústavuarcheologické památkové péče (ÚAPP) v Brně (s působností na jižní a částečně i střední Moravě),jehož se stal ředitelem. V poměrně krátké době se mu – s pomocí spolupracovníků, jmenovitě blíz-kého přítele Ing. Miroslava Bálka – podařilo vybudovat dobře fungující a prosperující instituci no-vého typu, která je dodnes považována za nejlepší svého druhu v ČR a bývá dávána za příkladúspěšného manažeringu; dnes má brněnské ústředí ÚAPP detašovaná pracoviště v Prostějově, Vyškově,Zlíně a Znojmě. Prevence a ochrana archeologických nalezišť měla být hlavním a vlastně jedinýmposláním ÚAPP, ale z Čižmářovy iniciativy se jeho ústav stal rovněž vědeckým pracovištěm s vlast-ními výzkumnými programy a publikační výstupy. Čižmářův ústav se ujal vydávání nové řady Pra-věku, Supplement Pravěku a knižnice Postavy moravské archeologie. Ve zmíněných Supplementechvyšla řada velmi cenných materiálů s vědeckým doprovodem. Vedle toho vyšla z „jeho dílny“ neboz pera jeho ženy či spolupracovníků řada dalších monografií. Docent Čižmář pravidelně přednášelarcheologická témata (kromě laténu zejména o moravských hradiscích) na Ústavu archeologiea muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a na Ústavu archeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, a na obou učilištích vedl, konzultoval, oponovalatd. řadu magisterských diplomových a disertačních (PhD) prací. Dokonce předpokládal, že po předánísvé ředitelské funkce v ÚAPP by věnoval mnohem více času pedagogické dráze v Opavě.

I přes rozsáhlou terénní, organizační a manažerskou činnost nepřestával Miloš Čižmář vědecky pra-covat. V letech 1991-1993 byl řešitelem projektu GAČR Závěr keltského osídlení na Moravě a v letech1992-1993 spoluřešitelem mezinárodního německo-českého výzkumného plánu Das prehistorischeund keltische Gold. Byl také řešitelem čtyř projektů Ministerstva kultury ČR, zaměřených na evidencia dokumentaci hradisek a mohylových pohřebišť na moravském území. Postupně získal tři grantyGAČR na dokumentaci nálezů a nedestruktivní prospekci nově objeveného mocenského a výrobníhocentra doby laténské u Němčic nad Hanou. S řešením uvedených projektů, i mimo ně, souvisí Čižmá-řova rozsáhlá publikační činnost. Kapitolou o době laténské se podílel na vydání Pravěkých dějin Mo-ravy (1993), monograficky vypublikoval Laténské sídliště v Bořitově (2003). Výsledkem dlouhodobéhozájmu a mravenčí heuristické a dokumentační práce je jeho Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku(2004), doplněná výbornými leteckými snímky Miroslava Bálka. V našich i zahraničních odbornýchčasopisech zveřejnil vice než 200 studií, statí a zpráv.1

Miloš Čižmář se během své vědecké dráhy aktivně zúčastnil mnoha mezinárodních vědeckých kon-ferencí a symposií, jmenovitě v Německu, Rakousku, Francii, Polsku, Slovensku aj. Byl iniciátoremkaždoročních pracovních setkání našich a slovenských badatelů o době laténské, přičemž také tři z nichna Moravě i organizoval. Byl dále hlavním organizátorem mnohaletých pravidelných konferencí o zá-chranných výzkumech na Moravě a ve Slezsku, které pod záštitou Moravského archeologického klubupořádal až do roku 2006 jeho ústav ve spolupráci s Moravským zemským muzeem. Roku 2002 bylzvolen dopisujícím členem Německého archeologického ústavu, byl členem Českého archeologickéhokomitétu a Rady Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Byl výkonným redaktorem a editorem novéřady moravského časopisu Pravěk (dosud 20 ročníků), jeho Supplement (dosud 26 svazků) a spolu-tvůrcem a spolueditorem řady Postavy moravské archeologie (dosud 4 svazky). Po 11 let byl členemredakční rady Památek archeologických. Z jeho iniciativy a jeho přičiněním vydal brněnský ÚAPP jiždva reprezentační svazky přehledů terénních výzkumů ústavu: Výzkumy – Ausgrabungen 1994-1998a 1999-2004. O pečlivé správě a řízení brněnského ÚAPP svědčí rovněž pravidelné Výroční zprávyÚAPP v Brně, vycházející ve velmi vkusném provedení od roku 1997.


14

?????????????

Nakonec je třeba vyzvednout i Čižmářovy osobnostní vlastnosti. Byl skromný, nikdy se nevyvyšovalnad své spolupracovníky, s nimiž si zásadně tykal, měl přátelský vztah k lidem, zejména ke studentům,jimž byl ochoten kdykoliv poradit a pomoci, často i poskytnutím materiálu k seminárním či diplo-movým pracím. Dovedl však i zakročit, pokud se setkal s jedincem či skupinou lidí nečistých záměrů.

To všechno až po náhlé osudové Milošovo onemocnění v létě roku 2011, o němž kromě rodiny věděldlouho opět jen Standa Stuchlík. Miloš a jeho rodina se totiž o jeho začínající leukemii nikde nešířili;nechtěli, aby postižený byl vyrušován třebas i upřímně míněnou účastí a utěšováním. Miloš vědělo svém beznadějném stavu, a proto chtěl ve zbývajících měsících života jednak co nejvíce užít společ-nosti manželky, dětí a vnoučat, jednak dokončit co nejvíce rozdělaných studií a článků, kterých bylo– vzhledem k jeho širokým zájmům – velké množství. Je příznačné, že v té době si nepřál útěšné ná-vštěvy kolegů či žáků, avšak opět s výjimkou Stuchlíka. Na pracoviště v brněnském Ústavu archeolo-gické památkové péče chodil pravidelně také v sobotu a mnohdy i v neděli, aby stihl dokončit co nejvícez naplánovaných projektů. To trvalo i v době pokročilé nemoci, kdy jej do kanceláře vozila jeho paníJana autem… Z rozepsaných prací se mu podařilo řadu uzavřít, několik jich bohužel zůstalo nedo-končeno. Při jedné z posledních návštěv řekl Stuchlíkovi, že studii o laténských hrobech z mohylníkuv Boroticích, kterou společně plánovali, bude muset dopsat s jeho ženou Janou.

Pozemská pouť Miloše Čižmáře se uzavřela 31. července 2012 ve věku nedožitých 67 let.Na přání zesnulého se poslední rozloučení konalo v úzkém rodinném kruhu. Na smutečním parte

čteme motto: „Netruchleme, že jsme ho ztratili, nýbrž buďme vděčni, že jsme ho měli…“Miloš Čižmář po sobě zanechal významné vědecké a organizační dílo trvalé hodnoty, jímž se ne-

smazatelně vepsal do dějin vědy. Dílo, i když vlastně fragmentární, je to neobyčejné; bude jej součas-ným i budoucím generacím připomínat trvale. Navazovat na ně budou další a další archeologové.Obec archeologická zachová památku Miloše Čižmáře v trvalé paměti.

Vladimír Podborský

1 Bibliografie do roku 2005: Pravěk N. Ř. 16, 2006, 7-13 (sestavil Stanislav Stuchlík) Bibliografie do roku 2012: Pravěk N. Ř. 20, 2012, 7-9 (sestavila Kateřina Geislerová)


ABSTRACT Four artefacts from three archaeological sites in central Slovakia are presented: a Ha D-LT A ironaxe of the north-Alpine type with rectangular shaft-hole from Blatnica-„Rovná“, two Ha B-HaD1 bronze armrings with overlapping decorated ends from Folkušová – Necpaly-„Červený grúň“hillfort, and a Hallstatt period bronze armring with overlapping decorated ends from the settle-ment of Horná Lehota-„Pod Hrádkom“. All finds contribute to the chronology of individual sites,as well as to the cultural-chronological characteristics of the Turiec region and the middle andupper Hron valley.

KEY WORDS Central Slovakia, Final Bronze Age, Hallstatt period, Early La Tène period, cultural contacts,Eastern Alpine region, Eastern Hallstatt zone

ÚvodLokality Blatnica-„Rovná“, Folkušová – Necpaly-„Červený grúň“ a Horná Lehota-„Pod Hrádkom“, sú známe a pu-blikované archeologické náleziská (obr. 1).1, 2 O všetkých troch sú doposiaľ k dispozícii informácie z antikvárnychnálezov, z prieskumov, resp. z malých záchranných výskumov, ako aj z aktivít amatérskych hľadačov, no pochádzaz nich už dostatočné množstvo materiálu na ich kultúrne a chronologické zaradenie. Nálezy z Rovnej a z Červe-ného grúňa zároveň vypĺňajú „biele miesto“ na mape halštatských lokalít v regióne Turca, kde do objavenia týchtopamiatok a hradiska Katova skala na rozhraní katastrov Sklabinského Podzámku a Turčianskej Štiavničky (PIETA– VELIAČIK 2014, 5-26) bola pre dobu halštatskú známa prakticky len poloha Plešovica v katastri Blatnice, a tona základe antikvárnych hromadných a ojedinelých nálezov z neskorej doby bronzovej až starej doby laténskej(GALLUS – HORVÁTH 1939, 20 nn., pl. XXII-XXXII), plus niekoľko ďalších lokalít zo zmienok (neoveriteľných,čo sa datovateľných nálezov týka) v staršej literatúre (J. Eisner, Š. Janšák, V. Budinský-Krička, A. Petrovský-Šich -man; obr. 1, tab. 1). Na strednom, a najmä na hornom Pohroní je sídlisková aglomerácia v Hornej Lehote v podstatetiež jedinou lokalitou so súborom nálezov kvalitatívne aspoň čiastočne postačujúcim na vytvorenie obrazu o kul-túrno-chronologických súvislostiach v tomto regióne (obr. 1; tab. 1; BENEDIKOVÁ 2006, 211-228).

Nálezy, ktoré budú prezentované v tomto článku, autorke láskavo poskytol PhDr. Karol Pieta, DrSc., a síce zosvojich doteraz nepublikovaných, resp. čiastočne publikovaných fondov, pričom predmetné artefakty z rôznych príčinneboli zverejnené. Ako ukážeme analýzou jednotlivých predmetov, tieto sú zaujímavé z hľadiska doplnenia chrono-logického profilu jednotlivých lokalít, ako aj z hľadiska ich kultúrnych väzieb s bližšími či vzdialenejšími susedmi.

Opis polôh a nálezovBlatnica (okr. Martin), poloha RovnáV polohe Rovná, ležiacej na výbežku masívu Veľkej Fatry, v pravekej a včasnohistorickej sídliskovej aglomeráciiv katastri obce Blatnica (spolu s polohou Plešovica a so sídliskovými lokalitami na jej úpätí v ústí Blatnickej

15

Z MLADŠÍHO PRAVĚKU VE STŘEDNÍM PODUNAJÍ

Nepublikované nálezy z neskorej doby bronzovej a z doby halštatskej / včasnej doby laténskej zo známych stredoslovenských lokalít v kultúrno-chronologickom kontexte Unpublizierte Funde aus der Spätbronzezeit und Hallstattzeit /Frühlatènezeit aus bekannten mittelslowakischen Fundorten imkulturell-chronologischen Kontext

Lucia Benediková

benedikova_Sestava 1 13.1.2015 9:06 Stránka 15

16

Lucia Benediková

Č. lok.

Obec

Časť obce

Poloha

Okres

Typ lokality

Chronológia

Literatúra

0

Banská Bystrica –

okolie ? Banská Bystrica ON DH

NOVOTNÁ 1991, 67-68, Taf. 12:

62A

1 Banská Bystrica Sásová

Pozemok P. Lychého,

Stránska 5 Banská Bystrica S? DH? MÁCELOVÁ 1997, 128

2 Banská Bystrica - - Banská Bystrica ON DH

NOVOTNÁ 2001, 84, Taf. 20:

229; STUCHLÍK 1991, 37, Abb.

2: 2

3 Blatnica - Plešovica Martin D

nesk. DB, DH, nesk. DH, nesk

DH? – vč. DL?

BAZOVSKÝ 2003,

185-186; GALLUS – HORVÁTH 1939, 20-24, Taf. XXII–XXXII;

PIETA 2014, 125-165

4 Blatnica - Rovná Martin D/ON

nesk. DB – DH, nesk. DH,

nesk. DH? – vč. DL?, st. DL –

str. DL

PIETA 1999, 131; PIETA 2014,

125-165

5 Budča -

Pri ceste Žiar nad

Hronom - Zvolen Zvolen S nesk. DB – DH PIETA – MOSNÝ 1990, 139

6 Budča -

Terasa nad pravým

brehom Hrona Zvolen S DH? – DL?

MÁCELOVÁ – MOSNÝ 1990,

109

7 Bzenica - Sobotište Žiar nad Hronom H DH? MOSNÝ 1988

8 Detva - Kalamárka Detva H

ml. DB, nesk. DB – DH, nesk.

DH – vč. DL?, st. DL –

str./nesk. DL

ŠALKOVSKÝ 2001,

39-58; ŠALKOVSKÝ 2002,

99-126

9 Folkušová - Necpaly - Červený grúň Martin VS/H nesk. DB – DH

PIETA 1999, 131; PIETA 2014,

125-165

10 Háj - Tlstá hora Turčianske Teplice P ml. DB – nesk. DB, DH? VELIAČIK 1983, 179

11 Horná Lehota - Hrádok Brezno H

DH, nesk. DH – vč. DL, vč.

DL? – str. DL

MÁCELOVÁ 1992, 92; PIETA –

MOSNÝ 1996, 140-142; PIETA –

MOSNÝ 2001, 160-161; PIETA –

MOSNÝ 2000, 104-105; PIETA –

MOSNÝ 2002, 161-162

12 Horná Lehota - Pod Hrádkom Brezno S DH, st. DL – str. DL

MÁCELOVÁ 1992, 92; PIETA –

MOSNÝ 1996, 140-142; PIETA –

MOSNÝ 2001, 160-161; PIETA –

MOSNÝ 2000, 104-105; PIETA –

MOSNÝ 2002, 161-162

13

Jasenovo - Nitrianske

Pravno - - Solka Vyšehrad

Turčianske Teplice –

Prievidza H DH? REMIÁŠOVÁ 1980, 231-232

14 Kláštor pod Znievom - - Martin ON DH

EISNER 1933, 152, pozn. 56;

MÁRTON 1913, 195-209;

NOVOTNÁ 2001, 60, Taf. 16:

139

15 Krpeľany - Úpätie vrchu Pohanovo Martin S? DH?

PETROVSKÝ – ŠICHMAN 1965, 89

16 Lovča - Žalné uhly Žiar nad Hronom S DH? – DL MOSNÝ 1988

17 Malý Čepčín - Diaková Turčianske Teplice S? DH?


18 Martin - Jahodníky Martin P nesk. DB? – DH (HC)? BUDINSKÝ-KRIČKA 1947, 95 19 Martin Priekopa pri Martine - Martin P nesk. DB? – DH (HC)? BUDINSKÝ-KRIČKA 1947, 95

20 Martin Priekopa pri Martine Hrádok Martin H? DH? – DL?

JANŠÁK 1929, 25, 27; EISNER 1933, 157

21 Podkonice - Salaš z roku 1956 Banská Bystrica S DH? BALAŠA 1957 22 Sielnica - Tri duby Zvolen S DB? – DH? MOSNÝ 1990

23

Sklabinský Podzámok

- Turčianska

Štiavnička - Katova skala Martin H, D DH (HC), vč. DL PIETA – VELIAČIK 2014, 5-26 24 Sliač Rybáre Horné zeme/Horná zem Zvolen S DH? MÁCELOVÁ 1986, 154

25 Socovce - Stráža Martin H? DH?

EISNER 1933, 157; JANŠÁK 1929, 20, 25

26 Valča - Hrádok Martin S? DH?


27 Zvolen - Balkán/Krivá púť Zvolen P

nesk. DB/DH – DH (HB/HC –

HC)

BALAŠA 1964; BÁTORA 1979,

57-86

28 Zvolen -

Haputka (pravý breh

Slatiny) Zvolen S?

ml. DB (BD – HA), nesk. DB –

vč. DH (HB2–3 – HC) ŽEBRÁK 1981

29 Zvolen - Pod bralami/Veľká Stráž Zvolen S DH?, st. DL? – nesk. DL

ŽEBRÁK 1982, 311-312;

ŽEBRÁK 1984

30 Zvolen Môťová Priekopa/Priekopy Zvolen H DH?, DL HRUBEC 1987

31 Žiar nad Hronom Vieska

Polia pri autoservise

(stavba pneuservisu) Žiar nad Hronom S? DH?

PIETA – MOSNÝ 1990, 140;

MOSNÝ 1988

Tab 1. Zoznam lokalít z doby halštatskej v Turci a na strednom a hornom Pohroní s priľahlým údolím Slatiny. Použité skratky:typ lokality: ON – ojedinelý nález, S – sídlisko, D – depot, H – hradisko, VS – výšinné sídlisko, P – pohrebisko; chronológia: DB –doba bronzová, DH – doba halštatská, DL – doba laténska, vč. – včasná, st. – stará, str. – stredná, nesk. – neskorá; literatúra. Tab. 1. Liste der hallstattzeitlichen Fundorte in Turiec und im mittleren und oberen Grantal mit angrenzendem Slatinatal. Ab-kürzungen: Č. lok. – Fundortnummer, obec – Ort, časť obce – Ortteil, poloha – Lage, okres – Bezirk, typ lokality – Fundorttyp:ON – Einzelfund, S – Siedlung, D – Hortfund, H – Burgwall, VS – Höhensiedlung, P – Gräberfeld; chronológia – Chronologie:DB – Bronzezeit, DH – Hallstattzeit, DL – Latènezeit, vč. – früh, st. – alt, str. – mittel, nesk. – spät; literatúra – Literatur.


17

Nepublikované nálezy z neskorej doby bronzovej a z doby halštatskej/včasnej doby laténskej zo známych stredoslovenských lokalít v kultúrno-chronologickom kontexte

a Gaderskej doliny), je známe refúgium (PIETA 1999, 130-131; 2012, 316-317, obr. 1, 2; VELIAČIK 2004, 57-61).Prieskum na lokalite uskutočnil K. Pieta v roku 1997. Ide o výrazne rozčlenenú plošinu v masíve Kačárová, ktorámá rozmery 45×30 m, vrcholovú kótu 874 m n. m. a je orientovaná severozápado-juhovýchodným smerom(PIETA 2012, 316). Prirodzenú ochranu skalných stien na juhu doplnil krátky val s bránou (PIETA 2012, 316,obr. 1). V teréne je viditeľná komunikácia, ktorá ústi do valového opevnenia (PIETA 2012, 316, obr. 1). Pri sondážibola zistená len tenká sídlisková vrstva, no tá obsahovala množstvo keramiky aj kovových nálezov (PIETA 2012,316). Refúgium na vrchu Rovná bolo využívané v dlhom časovom období (PIETA 2012, 317; 2014, 125-165). Najstaršie pamiatky patria do mladej doby halštatskej, prítomné sú artefakty z mladej doby halštatskejaž starej doby laténskej, ďalšie ojedinelé predmety tiež svedčia o osídlení vo včasnej, starej a strednej dobe laténskej,najviac pamiatok pochádza z laténskej a včasnorímskej fázy púchovskej kultúry (PIETA 2012, 317, 322-323; 2014,126-165).

Predmety1. P. č. AÚ SAV Nitra 04/2003; nález z prieskumu K. Pieta; obr. 2: 4: Masívna železná sekera so štvorhrannou tuľajkou,

ktorá vznikla preložením dvoch úzkych pásov železoviny, ktoré vytvárajú golierovité zhrubnutie okolo ústia tuľajky;ostrie mierne vejárovito rozšírené, pri jednom okraji poškodené (odlomené). Max. dĺžka: 133 mm, hĺbka tuľajky: 48 mm,vonkajší rozmer tuľajky: 37×43 mm, vnútorný rozmer tuľajky: 33×25 mm; šírka ostria: ±66 mm.

Folkušová–Necpaly (okr. Martin), poloha Červený grúňVrch Grúň je jedným zo západných výbežkov Veľkej Fatry. Areál hradiska má zhruba podkovovitý, resp. troj -uholníkový tvar, ktorý od západu a juhu ohraničujú výrazné skalné hrebene s príkrymi vonkajšími úbočiamia skalnými útesmi (VELIAČIK 2004, 61). Prirodzené uzávery vnútorného rozľahlého sedla tvoria skalné do-minanty – Brotnica (835 m n. m.), Červený grúň (964 m n. m.) a Havrania skala (735 m n. m.), ktorých výškovérozdiely 130 a 230 m, ako aj relatívne prevýšenie celého masívu oproti obci Necpaly (500 m) ukazujú na výraznúčlenitosť terénu (VELIAČIK 2004, 61). Dávna serpentínová cesta, sledovateľná od úpätia pod hlavný hrebeň,predstavuje významný komunikačný prvok (VELIAČIK 2004, 61). Na lokalite je aj vodný zdroj (PIETA 1999,131). Prieskumné aktivity sa tu realizovali v 90. rokoch 20. a na začiatku 21. stor. (K. Pieta, L. Veliačik, R. Ku-jovský). Stopy osídlenia boli zachytené v hornej polovici, resp. v hornej tretine pomerne strmých západnýchsvahov, na juhozápadných svahoch hrebeňa smerom k Brotnici i v okolí tzv. severných prameňov (VELIAČIK

Obr. 1. Mapa lokalít z doby halštatskej v Turcia na strednom a hornom Pohroní s priľahlýmúdolím Slatiny. – lokality, z ktorých pochád-zajú analyzované nálezy; – isté lokality z dobyhalštatskej; – neisté lokality z doby halštatskej(zoznam lokalít na tabele 1). Abb. 1. Karte der hallstattzeitlichen Fundorte inTuriec und im mittleren und oberen Grantal mitangrenzendem Slatinatal. – die Fundorte mitanalysierten Funde; – sichere hallstattzeitlicheFundorte; – unsichere hallstattzeitliche Fund -orte (Fundortliste in Tabelle 1).


2004, 63). V týchto častiach sa vyskytujú neveľké, ale početné terasovité plošiny, ktoré môžu ukazovať na exis-tenciu sídliskových objektov (VELIAČIK 2004, 63). Tu sa koncentrujú pamiatky lužickej kultúry, v okolí vrcholuČerveného grúňa zas artefakty púchovskej kultúry a stredoveké nálezy (VELIAČIK 2004, 63). Zo severozápad-nej strany sa dá predpokladať ohraničenie neveľkej vrcholovej plošiny umelým násypom (VELIAČIK 2004,63). Doteraz bolo teda na lokalite evidované osídlenie z mladej a neskorej doby bronzovej, niekoľko nevýraznýchkeramických fragmentov bolo zaraďovaných do staršej doby halštatskej, ďalej sa uvádzalo osídlenie púchovskejkultúry doby laténskej a stredoveké využitie lokality (PIETA 1999, 131; 2014, 125-165; VELIAČIK 2004, 63,69-70).

Predmety1. P. č. AÚ SAV Nitra 143/2002; nález z amatérskeho prieskumu; obr. 2: 1. Masívny bronzový náramok so zelenou patinou

s prekrývajúcimi sa a mierne zúženými a zašpicatenými koncami, vyhotovený z tyčinky s prierezom v tvare písmena D.V prekrývajúcej sa časti, na stranách k sebe priliehajúcich, sú konce zdobené veľmi zle čitateľným rytým ornamentomtvoreným krátkymi širokými šikmými, vodorovnými a poloblúkovými ryhami, ktorých skupiny sú oddelené zvislýmirýžkami či vpichmi. Vonkajší rozmer kruhu: 69×74 mm, vnútorný rozmer kruhu: 57×62 mm; max. rozmer tyčinky:6×10 mm.

2. P. č. AÚ SAV Nitra 144/2002; nález z amatérskeho prieskumu; obr. 2: 2. Masívny bronzový náramok bez zelenej patinys prekrývajúcimi sa a len veľmi mierne zúženými a tupými koncami, vyhotovený z tyčinky s kruhovým prierezom. V pre-krývajúcej sa časti, na stranách k sebe priliehajúcich, sú konce zdobené ornamentom zloženým z troch metóp opakujúcejsa výzdoby v podobe skupín rytých krížikov (po 3 v každom poli), ohraničených z každej strany krátkymi zvislými ryhamia zvislým vpichom/priehlbinou. Výzdoba je zachovalejšia, resp. kvalitnejšie vyhotovená než na predchádzajúcom kuse.Vonkajší rozmer kruhu: 72×74 mm, vnútorný priemer kruhu: 58 mm; max. priemer tyčinky: 8–9 mm.

Horná Lehota (okr. Brezno), poloha Pod HrádkomSídlisko v Hornej Lehote-„Pod Hrádkom“ (známe aj ako Pod hradiskom alebo Pod hradom) je súčasťou sídlis -kovej aglomerácie pozostávajúcej z predmetného sídliska a z hradiska v polohe Hrádok. Malé hradisko v poloheHrádok je jedným z najstarších archeologických nálezísk na Slovensku a je poškodzované amatérskymi hľadačmistarožitností (PIETA – MOSNÝ 2000, 104-105; 2001, 160–161; 2002, 161-162). Na sídlisku Pod Hrádkom sa privýskume (K. Pieta a P. Mosný v rokoch 1999, 2000, 2001) narazilo na cca. 40 cm hrubú sídliskovú vrstvu a vovrstve tesne nad podložím sa zistili málo výrazné zvyšky stavieb – porušeného ohniska a podmuroviek z veľkýchlomových vápencových kameňov, ako aj zvyšky mazanice zo stien s prúteným výpletom (PIETA – MOSNÝ 2000,104). Ich súvislosť s dobou halštatskou je však nejasná, keďže v materiáli sa okrem halštatských vyskytli aj laténske

18

Lucia Benediková

1 2

3

4

Obr. 2. Predmety z neskorej doby bronzovej a z doby halštatskej/včasnej doby laténskej zo známych stredoslovenských lokalít. 1,2 – Folkušová–Necpaly-„Červený grúň“; 3 – Horná Lehota-„Pod Hrádkom“; 4 – Blatnica-„Rovná“. 1-3 – bronz; 4 – železo. Abb. 2. Die Funde aus der Spätbronzezeit und Hallstattzeit/Frühlatènezeit aus bekannten mittelslowakischen Fundorten. 1, 2 –Folkušová–Necpaly-„Červený grúň“; 3 – Horná Lehota-„Pod Hrádkom“; 4 – Blatnica-„Rovná“. 1-3 – Bronze; 4 – Eisen.


(predpúchovské) nálezy (PIETA – MOSNÝ 2000, 104-105). V dobe halštatskej sú na základe keramickéhoa kovového inventára doložené dva horizonty osídlenia polohy – intenzívnejší v starej a mladej dobe halštatskeja v podstate len na základe jediného nálezu náramku aj neskorohalštatský horizont (BENEDIKOVÁ 2006,216).

Predmety1. Opis podľa obrázku; nález z výskumu sídliska, P. Mosný; obr. 2: 3. Masívny bronzový náramok s prekrývajúcimi sa tu-

pými koncami, vyhotovený z tyčinky s kruhovým prierezom. Konce sú zdobené metópovito usporiadaným ornamentom.Na obidvoch koncoch sú radené rovnaké polia výzdoby (opisované zo strany ukončenia): ornament z 2 (3) malých krúž-kov kombinovaných s nepravidelne rozmiestenými vpichmi – vetvičkový motív ohraničený z obidvoch strán zvislýmiryhami – motív malého krúžku kombinovaný s nepravidelne rozmiestenými vpichmi – vetvičkový motív ohraničenýz obidvoch strán zvislými ryhami – zväzok vodorovných krátkych rýh – vetvičkový motív ohraničený z obidvoch stránzvislými ryhami – zdanlivo do dvoch zvislých pásov (?) usporiadané vpichy. Vonkajší rozmer kruhu: 75×77 mm, vnú-torný rozmer kruhu: 61×63 mm; max. priemer tyčinky: 7-8 mm.

Analýza predmetov

Sekera z Blatnice Železná sekera so štvorhrannou tuľajkou z Blatnice sa dá zaradiť do skupiny železných sekier severoalpskéhotypu, ktoré majú štvorhrannú tuľajku a väčšinou dosahujú dĺžku 9-12,5 cm; v Býčí skále sa dĺžka sekier tohtotypu pohybuje medzi 12 a 15,5 cm a predstavujú najčastejší typ v rámci nálezov sekier (PARZINGER 1995, 68).Z technologického hľadiska sa na niektorých vyskytne na okraji tuľajky obežné zhrubnutie, na iných zas vidieťšev po spájaní tuľajky (GEDL 2004, 65). Sekery s tuľajkou sa vyrábali dvojakým spôsobom – buď z jedného kusa,kde sa jeden koniec polotovaru zaostril a druhý, pripravený ako plát na sformovanie tuľajky, sa jednoducho upra-vil do želaného tvaru a dva konce plátu sa skovali; alebo z dvoch kusov, kde sa na polotovar ostria privaril rúr-kovite stočený plech, ktorý vytváral tuľajku (PLEINER 1962, 56). Nedá sa jednoznačne rozhodnúť, ktoráz uvedených technológií sa uplatnila pri sekere z Blatnice. Železné sekery so štvorhrannou tuľajkou sa vyskytujúv širšom časovom období od neskorých popolnicových polí do včasnej doby laténskej, pričom smerom k dobelaténskej by mali postupne nadobúdať širšie ostrie (p. napr. ČIŽMÁŘ 1990, 202, obr. 6; WANZEK 1989, 170, Taf.59, 60: 1–3). Ich najväčšie rozšírenie nastalo v stupni Ha D, aj keď sa v rámci neho nedá urobiť ich jemnejšia chro-nológia (GEDL 2004, 66; PARZINGER 1995, 68). Sekery severoalpského typu sú rozšírené od východného Fran-cúzska cez južné Nemecko na Moravu, Sasko a Sliezsko (PARZINGER 1995, Abb. 23: 4). Nálezy z Býčí skály sainterpretovali ako najvýchodnejšie (PARZINGER 1995, 68). Tento obraz však mení exemplár z Blatnice spolus ďalšími nálezmi železných sekier so štvorhrannou tuľajkou zo Slovenska, ktoré by sa dali zaradiť k severoalpskémutypu (obr. 3): Nižná Myšľa-„Sazalík“, dĺ. 10,8 cm (MIROŠŠAYOVÁ 1980, obr. 1: 4); Podhradie-„Úhrad“, dĺ. 12,1 cm(NEŠPOROVÁ 2003, 101); Smolenice-„Molpír“, dĺ. 9,5 cm a dĺ. 9,2 cm (DUŠEK – DUŠEK 1995, Taf. 1: 16, 13: 18

19


Obr. 3. Rozšírenie sekier severoalpskéhotypu v Európe. Podľa PARZINGER 1995,Abb. 23: 4, doplnené: 1 – Blatnica-„Rov -ná“; 2 – Nižná Myšľa-„Sazalík“; 3 – Pod-hradie-„Úhrad“; 4 – Smolenice-„Mol pír“;5 – Udiča-„Kla py“; 6 – Udiča-„úpätieKla pov“/Po važská Bystrica-Šebešťanová-„Ci gán ka“ (literatúra v texte). Abb. 3. Verbreitung der Beile vom nor-dalpinen Typus. Nach PARZINGER1995, Abb. 23: 4, ergänzt: 1 – Blatnica-„Rovná“; 2 – Nižná Myšľa-„Sazalík“; 3 –Podhradie-„Úhrad“; 4 – Smolenice-„Mol-pír“; 5 – Udiča-„Klapy“; 6 – Udiča-„Fußder Klapy“/Považská Bystrica-Šebešťa-nová-„Cigánka“ (Literatur im Text).


20

Lucia Benediková

a ď.); Udiča-„Klapy“, dĺ. 12,8 cm (PIETA 2012, obr. 5: 11); Udiča-„úpätie Klapov“, dĺ. 11,7 cm, dĺ. 10,5 cm a dĺ.12,1 cm (PIETA 2008, obr. 65: 1, 5, 6). Sekery so štvorhrannou tuľajkou sa spolu so sekerami s okrúhlou a oválnoutuľajkou vyskytli aj v depote v Hrabušiciach, „Pod Zelenou horou“ (MIROŠŠAYOVÁ – JAVORSKÝ – MIHOK –HOLLÝ 1991, 71-97) i na ďalších náleziskách na východnom Slovensku (informácia E. Miroššayová). Všetky súvšak oveľa dlhšie (informácia E. Miroššayová), než sa uvádza pre sekery severoalpského typu.

Vzhľadom na nálezový profil lokality Blatnica, „Rovná“, kde by malo najstaršie osídlenie spadať do mladejdoby halštatskej (PIETA 2012, 317), je zrejmé, že analyzovaný predmet patrí do časového úseku Ha D ažLTA.

Náramky z Folkušovej Obidva náramky z Folkušovej patria k typom s prekrývajúcimi sa koncami. Náramky a nánožníky z tyčinky s okrúh -lym prierezom a s prekrývajúcimi sa koncami, zdobené aj nezdobené, pochádzajú napr. v Rumunsku z kontextovstupňov Br D, Ha A1, Ha B1 a Ha D, z tyčinky s oválnym prierezom a s prekrývajúcimi sa koncami zas z kontextovstupňov Ha A – Ha C (PETRESCU-DÎMBOVIŢA 1998, 89, 108-112). Na pohrebiskách v juhovýchodohalštatskejoblasti sa typy náramkov s prekrývajúcimi sa koncami zdobené zväzkami rytých línií vyskytujú najmä v stupňochHa C – Ha D1 (p. nižšie). Vzhľadom na typ výzdoby exemplára prír. č. 143/02, ktorá má analógie na keramikez pohrebísk aj zo sídlisk v regióne Oravy, v okolí Žiliny a na Liptove v neskorej dobe bronzovej až mladej dobehalštatskej – Ha B – Ha D1 (BENEDIKOVÁ 2006), by bolo logické hľadať aj predlohu výzdoby na druhom náramku(prír. č. 144/02) v domácom prostredí. Výzdoba, kde by sa kombinovali krížiky a krátke zvislé záseky, nám je všakv domácom prostredí neznáma. Striedajúce sa skupiny krátkych zvislých rýh a krížikov sa vyskytujú v Rumunskuna náramkoch z depotov mladej doby bronzovej (Br D – Ha A1; PETRESCU-DÎMBOVIŢA 1998, 89, Taf. 75: 944,947). Tieto však majú iný tvar (neprekrývajúce sa, resp. len čiastočne sa prekrývajúce konce). Morfologické paralelya podobnú výzdobu k nášmu exempláru nachádzame v hrobe 1 v mohyle 4 v mohylníku Laščik v MagdalenskejGore, kde boli pripevnené na ihlicu dvojzávitovej oblúkovej spony s uzlíkmi na lúčiku (obr. 4: A1; HVALA –DULAR – KOCUVAN 2004, Taf. 1: 2). Predmetné náramky sú vyrobené z tyčinky s oválnym až D-prierezoma majú konce zdobené zväzkami krátkych zvislých rýh striedajúcich sa s vetvičkovitým motívom. Hrob 1 z mohyly4 v Laščiku obsahoval aj kalotovitú prilbu datovanú do stupňa Stična 1 (HVALA – DULAR – KOCUVAN 2004,180), ktorý sa najnovšie paralelizuje so stupňom Ha C1 (TERŽAN 2008–2010, 275 nn., Abb. 42). Striedajúce saskupiny krátkych rýh a krížikov nachádzame aj na nákončí z hrobu 77 v mohyle 2 v mohylníku Preloge v Magda-lenskej gore (obr. 4: A2), resp. na nákončí i na špirálovom náramku z ojedinelých nálezov z mohýl na rovnakej lo-kalite (HVALA – DULAR – KOCUVAN 2004, Tab. 61: B5; 148: 11; 149: 9, 10). Náramky s prekrývajúcimi sazúženými koncami sú známe aj z ďalších lokalít v juhovýchodoalpskej oblasti. Náramky z tyčinky s priemeromv tvare D s prekrývajúcimi sa koncami zdobenými skupinami krátkych vertikálnych rýh, umiestnenými na rov-nakej časti tela náramku ako výzdoba na našich exemplároch, pochádzajú napr. z hrobu 23 v mohyle 5 v Stične(obr. 4: B3-4; GABROVEC et al. 2006, Tab. 121: 23/1, 2). Tento typ by mal byť v Dolenjsku obľúbený najmä v stupniStična, resp. na začiatku stupňa hadovitých spôn (KRUH 2008-2010, 108), čiže niekedy v rámci stupňov Ha C1 –Ha D1 (chronologická paralelizácia podľa TERŽAN 2008-2010, 275 nn., Abb. 42). Pri chronologickej klasifikáciitohto typu náramkov sa tieto zaradili do jednej skupiny s náramkami s prekrývajúcimi sa koncami, kde je všakskupinami krátkych rýh zdobené celé telo náramku (KRUH 2008-2010, 108, pozn. 217). Výzdoba krížikmi a zvis -lými viacnásobnými ryhami je známa aj vo vnútroalpskom priestore. Náš náramok by mohol pripomínať napr.špirálový náramok z Welzelachu v centrálnych Alpách, na ktorom nachádzame striedavú výzdobu krížikmi (prieč-nymi líniami) a zvislými viacnásobnými čiarkami (obr. 5: D; SIEPEN 2005, 114, Taf. 72: 1273). Tento typ špirálo-vých náramkov sa však vyrábal z tyčinky s oválnym prierezom, ktorá bola zdobená tromi obežnými ryhami, čímprierez nadobudol profiláciu, pričom smerom k prekrývajúcim sa koncom sa tyčinka zužuje a nadobúda okrúhlyprierez (SIEPEN 2005, 114). Náramok z Welzelachu je datovaný na základe jeho spoluvýskytu v hrobe so sponoutypu Certosa do neskorej doby halštatskej (SIEPEN 2005, 115). Krížiky kombinované so zvislými zárezmi, niekedyso zväzkom šikmých krátkych rýh medzi zvislými ryhami, tvoria zas výzdobu nánožníkov typu Dürrnberg, dato-vaných do Ha D2-3 (obr. 5: B; SIEPEN 2005, 139, Taf. 99-102). Špirálové náramky i nánožníky typu Dürrnberguvádzame na potvrdenie možného halštatského veku výzdoby nášho exemplára. Analogické tvarom (aj keďs dlhším prekryvom koncov než na našich náramkoch a väčšie – ide o nánožníky, v našom prípade o náramky),masívnosťou i prierezom tyčinky (kruhový) sú aj nezdobené nánožníky typu Sącz, aké sa vyskytujú v depotoch,ojedinele aj v hroboch v juhovýchodnom Poľsku, predovšetkým na dolnom toku Dunajca (obr. 6: A1-2; PABST-DÖRRER 2000, 21, Karte 5, Liste 4a). Nánožníky typu Sącz sú súčasťou depotov s okuliarovitými sponami typuKrásna Hôrka, ktoré sa interpretujú ako deponované šperkové či krojové sety, napodobňujúce balkánske hrobovévýbavy a zloženia depotov s okuliarovitými sponami typu Balta Verde a Bîlvăneşti (PABST-DÖRRER 2000, 24 nn.).Depoty s okuliarovitými sponami typu Krásna Hôrka sú datované od začiatku 8. do 7. stor. pr. Kr. (v zmysle po-užívanej chronológie S. Pabst-Dörrer záver neskorej doby bronzovej až stará doba halštatská, resp. začiatok mladejdoby halštatskej – neskorý Ha B – Ha C), s prežívaním v okrajových oblastiach (napr. Velkopoľsko) asi aj v 6. stor.


21


0 10 cma

b

A B

C

1 2

3

4

5 6 7 8

9

10

Obr. 4. Analógie k tvaru a/alebo výzdobe analyzovaných náramkov, uvádzané v texte. A - Magdalenska gora (podľa HVALA –DULAR – KOCUVAN 2004, Taf. 1: 2, 61: 2/77 /5/); B – Stična (podľa GABROVEC et al. 2006, Taf. 51: 87A, 121: 23 /1, 2/); C –Zádielske Dvorníky-Zádiel (podľa MIROŠŠAYOVÁ 2004, obr. 5: 10, 12). Mierka: a – A, B; b – C. Abb. 4. Form- und/oder Verzierungsanalogien zur analysierten Armringe, angeführt im Text. A – Magdalenska gora (nachHVALA – DULAR – KOCUVAN 2004, Taf. 1: 2, 61: 2/77 /5/); B – Stična (nach GABROVEC et al. 2006, Taf. 51: 87A, 121: 23/1, 2/); C – Zádielske Dvorníky-Zádiel (nach MIROŠŠAYOVÁ 2004, obr. 5: 10, 12). Maßstab: a – A, B; b – C.


22

Lucia Benediková

0 10 cm

A

B

C D

E

F

Obr. 5. Analógie k tvaru a/alebo výzdobe analyzovaných náramkov, uvádzané v texte. A – nánožník typu Wörgl (podľa SIEPEN2005, Taf. 86: 1498); B – nánožník typu Dürrnberg (podľa SIEPEN 2005, Taf. 99: 1590); C – náramok z Býčí skály (podľa PAR-ZINGER 1995, Taf. 11: 88); D – špirálové náramky z Welzelachu (podľa SIEPEN 2005, Taf. 72: 1272, 1273); E – náramky soštupľovitými koncami typu Schötz (podľa SCHMID-SIKIMIĆ 1996, Taf. 4: 42-45); F – náramky typu Hallwang (podľa SIEPEN2005, Taf. 58: 938-942). Abb. 5. Form- und/oder Verzierungsanalogien zur analysierten Armringe, angeführt im Text. A – Schaukelbeinring vom TypWörgl (nach SIEPEN 2005, Taf. 86: 1498); B – Beinring vom Typ Dürrnberg (nach SIEPEN 2005, Taf. 99: 1590); C – Armringvon Býčí skála (nach PARZINGER 1995, Taf. 11: 88); D – Spiralarmringe von Welzelach (nach SIEPEN 2005, Taf. 72: 1272,1273); E – Armringe mit Stollenenden vom Typ Schötz (nach SCHMID-SIKIMIĆ 1996, Taf. 4: 42-45); F – Armringe vom TypHallwang (nach SIEPEN 2005, Taf. 58: 938-942).


23


0 10 cm

BA

1 2

3 4

5

6

7

8

Obr. 6. Analógie k tvaru a/alebo výzdobe analyzovaných náramkov, uvádzané v texte. A – Świdnik, okr. Limanowa; B – Świdnik,okr. Nowy Sącz. 1, 2 – nánožníky typu Sącz; 3, 4, 6 – jednoduché špirálové náramky; 5, 7, 8 – nánožníky typu Brańsk (podľaPABST-DÖRRER 2000, 21, 23, Taf. 2: 2, 3, 6: 1-4, 9: 1, 2). Abb. 6. Form- und/oder Verzierungsanalogien zur analysierten Armringe, angeführt im Text. A – Świdnik, Kr. Limanowa; B –Świdnik, Kr. Nowy Sącz. 1, 2 – Fußringe vom Typ Sącz; 3, 4, 6 – schlichte Spiralarmringe; 5, 7, 8 – Fußringe vom Typ Brańsk(nach PABST-DÖRRER 2000, 21, 23, Taf. 2: 2, 3, 6: 1-4, 9: 1, 2).


24

Lucia Benediková

pr. Kr. (Ha D2-3; PABST-DÖRRER 2000, 30-31). V halštatských depotoch v juhovýchodnom Poľsku sa vyskytujúaj jednoduché, tenké a nezdobené špirálové náramky z tyčinky s okrúhlym alebo D prierezom (obr. 6: A3, 4, 6;PABST-DÖRRER 2000, 23). Nezdobené bronzové náramky „s otvorenými koncami“, z tyčinky s prierezom v tvarepísmena D, boli aj v depote z Prügy, ku ktorým sa uvádzajú analógie v sedmohradských, olténskych a srbskýchdepotoch zo začiatku doby halštatskej (KEMENCZEI 2005, 78, Taf. 29: 43-47).

Aj keď nevieme nič o kontexte nálezov obidvoch náramkov z Folkušovej (keďže ide, žiaľ, o amatérske zberovénálezy), je pravdepodobné, že ich výskyt na jednej lokalite, odkiaľ zatiaľ nepoznáme iné presvedčivé pamiatkyz doby halštatskej (p. vyššie), spolu súvisí. Pri ich chronologickom zaradení sa na základe domácej výzdoby najednom z nich, ako aj na základe vymenovaných analógií (kde sa kombinuje tvar s prekrývajúcimi sa koncamis podobnou výzdobou), prikláňam k datovaniu obidvoch kusov do obdobia neskorej doby bronzovej až mladejdoby halštatskej, čiže do stupňov Ha B – Ha D1. Náramok prír. č. 143/02 je napodobeninou cudzieho vzoru s vy-užitím domácej výzdoby. Pri druhom exemplári sa táto otázka nedá jednoznačne zodpovedať.

Náramok z Hornej LehotyTypovo rovnaký ako predchádzajúce náramky z Folkušovej – Necpál (najmä exemplár prír. č. 144/02) je aj ná-ramok z tyčinky s okrúhlym prierezom s prekrývajúcimi sa zdobenými koncami. Narážame tu však na problém(zatiaľ) neexistujúcej analógie k druhu výzdoby na takomto type šperku. Ako už bolo uvedené, vetvičkovitá vý-zdoba sa na kruhoch z doby halštatskej vyskytuje. Vetvičkovitá výzdoba kombinovaná s inou rytou výzdobou savyskytuje na náramku s prekrývajúcimi sa koncami z tyčinky s okrúhlym prierezom v hrobe 87A v mohyle 48v Stične (obr. 4: B8; GABROVEC et al. 2006, Tab. 51: 87A/4), ktorý je datovaný do stupňa Stična a stupňa hado-vitých spôn (GABROVEC 2008-2010, 56), čo zodpovedá Ha C – Ha D1 (podľa TERŽAN 2008-2010, 275 nn.,Abb. 42). Aj už citované náramky z hrobu 1 v mohyle 4 v Laščiku v Magdalenskej gore majú konce zdobenézväzkami krátkych zvislých rýh striedajúcich sa s vetvičkovitým motívom a hrob sa datuje do stupňa Stična 1(obr. 4: A1; HVALA – DULAR – KOCUVAN 2004, 180, Taf. 1: 2). Striedanie metóp vetvičkovitej a zvislej, prí-padne šikmej rytej výzdoby po celom obvode tela náramku sa objavuje aj na otvorených náramkoch so štupľo-vitými koncami zo zdobenej tyčinky s oválnym alebo D-prierezom typu Schötz, ktoré sa vyskytujú na územíŠvajčiarska v časovom úseku od Ha C do Ha D1 (obr. 5: E; SCHMID-SIKIMIĆ 1996, Taf. 4: 42-45), ale poznámeich aj z geograficky bližšieho územia, konkrétne z Linzu (SIEPEN 2005, Taf. 10: 145). Problémom je, že ide o od-lišný typ náramku (u nás ide o náramok s prekrývajúcimi sa koncami) a inak poňatú výzdobu (u nás len na kon-coch). V centrálnom alpskom priestore sú rozšírené aj nánožníky („Schaukelfussring“) typu Wörgl, na ktorýchje prítomný aj rytý vetvičkovitý motív, aj iný rytý ornament a koncentrické krúžky (obr. 5: A; SIEPEN 2005, 128,Taf. 81-88, 120). Opäť však ide morfologicky o úplne iný typ šperku. Datovateľný exemplár tohto typu je zaradenýdo stupňa Ha C (SIEPEN 2005, 131). Puncované krúžky boli napr. na už citovaných nánožníkoch typu Dürrnberg(obr. 5: B), ako aj na náramkoch typu Hallwang (obr. 5: F), datovaných do Ha D2-3, ktoré však nemajú prekrý-vajúce sa konce (SIEPEN 2005, 96, Taf. 58: 938-942), a tiež sa vyskytnú na iných typoch šperkov v západnej Eu-rópe a v Poľsku, ktoré patria do 8.-7. stor. pr. Kr. (rôzne ďalšie typy „Schaukelringe“, náramenice, nákrčníky –p. napr. PABST-DÖRRER 2000). Pozdĺžne profilovaný náramok z tyčinky v tvare písmena D s vyhnutýmiokrajmi, s tupými, polpečatidlovými koncami, ktoré sú zdobené rytou výzdobou zvislých a lomených línií kom-binovaných s puncovanými koncentrickými krúžkami, sa našiel v Býčí skále (obr. 5: C; PARZINGER 1995, 39,Taf. 11: 88). Ani k tomuto náramku neboli nájdené presné paralely, jednako sa však uvádza záchytný bod predatovanie tohto typu, a síce celok z vyvinutého Ha D2 (PARZINGER 1995, 40). Aj v tomto kontexte treba opäťspomenúť analógie spoza Karpát – z Poľska – kde sa vyskytujú nánožníky s prekrývajúcimi sa tupými (aj keďnie pečatidlovými) koncami – zdobené aj nezdobené – ktoré boli najnovšie označené ako typ Brańsk (obr. 6:A5, 6: B7-8; PABST-DÖRRER 2000, 20-21). Tento typ je v Poľsku rozšírený predovšetkým pozdĺž toku a prítokovrieky Visly (PABST-DÖRRER 2000, 21, Karte 5, Liste 4b). Typu Brańsk veľmi podobný náramok (s mierne od-lišnou výzdobou) je známy zo Zádielskych Dvorník-Zádielu (obr. 4: C9; MIROŠŠAYOVÁ 1992, 74-75, obr. 34),ako aj z polohy pri ústí Zádielskej doliny (informácia K. Pieta; p. aj BENEDIKOVÁ 2006, Abb. 36). Náramok zoZádielskych Dvorník bol pôvodne datovaný do neskorej doby bronzovej, aj keď už v pôvodnej publikácii bolopoukázané na jeho možný vzťah k nánožníkom rozšíreným v lužickej kultúre v povodí Dunajca v Poľsku (MI-ROŠŠAYOVÁ 1992, 74, tam aj ďalšia literatúra). Novšie bol tento náramok predatovaný, pričom ako jeho priamaparalela sa uvádza náramok z bohatého ženského hrobu na lokalite Donja Dolina v Bosne z druhej polovice 7. stor. pr. Kr. i náramky z ďalších lokalít v západnom a centrálnom Srbsku, kde sú podobné typy datované dodruhej polovice 7. až do prvej polovice 6. stor. pr. Kr. (MIROŠŠAYOVÁ 2004, 358, tam aj ďalšia literatúra; MI-ROŠŠAYOVÁ 2010, 180). Tým sa zádielsky náramok zároveň vsadil do kontextu tzv. južného prúdu pamiatoks pôvodom v oblasti severozápadného Balkánu (vedúci po pravom brehu Tisy a po ľavom brehu Dunaja), ktorýsledujeme už v neskorej dobe bronzovej (MIROŠŠAYOVÁ 2004, 358; MIROŠŠAYOVÁ 2010, 181, fig. 4).

V materiáli zo sídliska v Hornej Lehote-„Pod Hrádkom“ sú doložené prvky ako zo starej a mladej doby hal-štatskej, tak z neskorej doby halštatskej, a z neskorej doby halštatskej až starej doby laténskej (p. nižšie; obr. 7;BENEDIKOVÁ 2006, 216-220), rovnako odtiaľ pochádza predpúchovský (staro- až stredolaténsky) materiál. Do


25


a

b0

5 cm

c

1

2

3

4

5

67

8

9 1011

12

13

14

15

16 17

18

1920

Obr. 7. Horná Lehota-„Pod Hrádkom“. 1-16, 19, 20 podľa PIETA – MOSNÝ 2002, obr. 120-122; 17, 18 – nepublikované nálezy,uverejnené s láskavým dovolením K. Pietu a P. Mosného. 1, 5, 6, 7, 9-11 – železo; 2-4, 8, 12, 13, 16 – bronz; 14, 15, 17-20 –hlina. Mierka: a – 1-13, 16; b – 14, 15; c – 17-20. Abb. 7. Horná Lehota-„Pod Hrádkom“. 1-16, 19, 20 – nach PIETA – MOSNÝ 2002, obr. 120-122; 17, 18 – unpublizierte Funde,veröffentlicht mit gütigem Erlaubnis von K. Pieta und P. Mosný. 1, 5, 6, 7, 9-11 – Eisen; 2-4, 8, 12, 13, 16 – Bronze; 14, 15, 17-20 – Ton. Maßstab: a – 1-13, 16; b – 14, 15; c – 17-20.


2626

Lucia Benediková

doby laténskej náš náramok isto nepatrí, preto prichádza do úvahy jeho datovanie v rámci doby halštatskej. Ďalšínáramok z lokality je bezpečne datovaný do neskorej doby halštatskej (na základe analógie z Dürrnbergu z HaD3 – tiež je podobný typu Hallwang – obr. 7: 16; BENEDIKOVÁ 2006, 217, Taf. LIII: 13; PIETA – MOSNÝ 2002,obr. 120: 14). Pri analyzovanom exemplári, vzhľadom na chýbajúcu presnú analógiu výzdobného motívu, pôjdezrejme o domácu napodobeninu cudzej predlohy. Kombinácia vetvičkovitej, inej rytej a puncovanej výzdoby sanachádza na nánožníkoch typu Wörgl (a ďalších šperkoch zo západnej Európy a z Poľska), striedanie metópvetvičkovitej a inej rytej výzdoby zas na náramkoch typu Schötz, rovnaká kombinácia na náramkoch zo Stičnya z Magdalenskej gory (Laščik), puncovaná výzdoba na nánožníkoch typu Dürrnberg, kombinácia rytej a pun-covanej výzdoby na náramkoch typu Hallwang i na náramku z Býčí skály, kombinácia motívov rytej výzdoby nanánožníkoch z Poľska i na balkánskych paralelách. Vo všetkých prípadoch analógií (okrem Stičny, Magdalenskejgory a poľských nánožníkov s prekrývajúcimi sa koncami) je však výzdoba použitá na morfologicky iných typochkruhových šperkov. Vzhľadom na ďalší (vyššie spomínaný) náramok z Hornej Lehoty-„Pod Hrádkom“, ktorýmá najbližšie k náramkom typu Hallwang – tiež zrejme ako domáca napodobenina cudzej predlohy, dalo by saaj v prípade analyzovaného náramku uvažovať o rovnakej analógii. Zároveň však nie je vylúčené, vzhľadom nanálezový profil lokality s najväčšou intenzitou využívania v rámci doby halštatskej v jej starom a mladom úseku,ako aj vzhľadom na typ náramku s prekrývajúcimi sa koncami, že sa predsa len musíme opierať o paralely z HaC – Ha D1. Za korektné preto považujem jedine zaradenie tu analyzovaného náramku do rámca doby halštatskej.

Kultúrno-chronologický kontext nálezovOpisované nálezy pochádzajú z dvoch geografických regiónov – Blatnica a Folkušová – Necpaly sa nachádzajúv Turci, Horná Lehota zas na hornom Pohroní. Ako už bolo povedané v úvode, zásluhou systematických prie-skumov (ale, žiaľ, aj v dôsledku aktivít amatérskych hľadačov) sa za posledných 15 rokov pomerne dramatickyzmenil stav pramennej bázy, a tým aj stav poznania o dobe halštatskej v Turci. Na hornom Pohroní situácia, na-opak, stagnuje – aj tu opisovaný nález pochádza zo starších, rozsahom malých výskumných aktivít na uvedenejlokalite.

Kultúrno-chronologické súvislosti v Turci v dobe halštatskej sa dajú v súčasnosti rekonštruovať na základenálezísk v katastri Blatnice (polohy Plešovica a Rovná), v katastri Folkušovej a Necpál (Červený grúň) a v katastriSklabinského Podzámku a Turčianskej Štiavničky (Katova skala). Z Blatnice-„Plešovice“, zo Sklabinského Pod-zámku – Turčianskej Štiavničky-„Katovej skaly“ a z Folkušovej – Necpál-„Červeného grúňa“ pochádzajú pa-miatky z mladej a neskorej doby bronzovej (PIETA 2014, 134; PIETA – VELIAČIK 2014, 5-26; VELIAČIK 2004,69-70). Na všetkých uvedených lokalitách (aj keď na Plešovici len na základe problematicky určiteľného súborulichobežníkových platničiek – p. nižšie) sa nachádzali pamiatky zo starej a mladej (Ha C – Ha D1) doby halštat-skej, v Blatnici (na obidvoch polohách) aj pamiatky z neskorej doby halštatskej, resp. z dlhšieho, len veľmi ťažkobližšie definovateľného a chronologicky členiteľného časového úseku neskorej doby halštatskej až starej dobylaténskej, t. j. z obdobia od zániku východohalštatského okruhu v stupni Ha D1 do začiatku predpúchovskéhostupňa v LT B2. Ani z jednej z uvedených lokalít nepoznáme preukaznú keramiku z doby halštatskej, vo Folku-šovej – Necpaloch sú tu analyzované náramky vlastne jedinými dokladmi využitia lokality v neskorej dobe bron-zovej až v dobe halštatskej (spolu s trojhrannou bronzovou prevliečkou s uškom so širokým datovaním v rámcineskorej doby bronzovej a začiatku doby halštatskej; p. nižšie).

Ako ukázala analýza, dajú sa dva náramky z Červeného grúňa považovať za domáce výrobky napodobňujúcepredlohy z juhovýchodoalpskej oblasti (ktoré však mohli byť sprostredkované kultúrne i geograficky bližším se-verovýchodohalštatským okruhom). V prípade, že by išlo o neskorobronzové výrobky, ich podoba by sa tiež dalaodvodiť od južných vzorov, napr. aj v kontexte depotov napodobňujúcich hrobové výbavy s okuliarovitými spo-nami typu Balta Verde a Bîlvăneşti či v súvislosti s neskorobronzovým prúdom pamiatok z Balkánu (p. vyššie),ktoré však tiež mohli sprostredkovať geograficky bližšie územia Karpatskej kotliny. V regióne Turca to nie sú je-diné pamiatky, na ktorých sa dajú pre dobu halštatskú ilustrovať kontakty s juhovýchodoalpskými územiami.Na rovnaké prúdenie jednoznačne ukazujú artefakty nachádzajúce sa v depote zo Sklabinského Podzámku –Turčianskej Štiavničky-„Katovej skaly“, kde majú jednotlivé predmety analógie v juhovýchodoalpskej i severo-východoalpskej oblasti, pričom niektoré mohli byť z juhovýchodu opäť sprostredkované k nám bližšími susedmi,no pôvod niektorých sa dá hľadať aj priamo v juhovýchodoalpskom okruhu (PIETA – VELIAČIK 2014, 5-26).K predmetom cudzej proveniencie, resp. vyrobeným podľa cudzích vzorov, ktoré by sa dali zaradiť do doby hal-štatskej, sa dá azda počítať aj depot platničiek lichobežníkového tvaru, údajne olovených, s rozmermi približne3,5×2,3 cm, so zosilneným okrajom, dvoma závesnými otvormi, zdobených viacnásobnými, trojuholníkovo,resp. do tvaru V radenými plastickými rebrami z hradiska Blatnica-„Plešovica“ (VELIAČIK 2004, 58, obr. 2: 8-13).K platničkám poznáme len vzdialené analógie. Štvorhranné bronzové platničky s veľkosťou od 2,2×1,6 cm do1,5×1,1 cm a s uškom na zadnej strane, zdobené paralenými rebrami, z mohyly 4 z lokality Helpfau-Uttendorfv Hornom Rakúsku majú paralely na Heuneburgu a v Hohmichele (EGG 1985, 338, 340, 341, Abb. 11: 3). V Hoh-michele sa pred centrálnou hrobovou komorou pri kolese voza našli platničky uložené v rade, čo by mohlo na-


27


značovať ich pripevnenie na remeni alebo na opasku (EGG 1985, 341). Inventár centrálneho hrobu v Hohmichelesa datuje na začiatok stupňa Ha D1 (EGG 1985, 342). Štvorhranné bronzové plechové platničky zdobené pun-covaním (geometrické aj zoomorfné motívy) s pripevnenými lichobežníkovými záveskami, ktoré, podobne akoplatničky z Blatnice, majú v rohoch dierky, zrejme na prišitie, a rozmery cca. 2,8 × 3 cm, pochádzajú z kniežaciehohrobu v Strettwegu (EGG 1996, Abb. 112: 16-36, 113). Platničky mali jednu stranu zrolovanú a v kanáliku sapodľa pôvodných správ nachádzali ešte zvyšky vlákien (EGG 1996, 220). Analogické k týmto typom sú nálezyz maďarských „depotov“ Kisravaszd a Vaszkeresztes, z hrobu 191 v Hallstatte či z neskorovillanovských hrobovna pohrebisku Quattro Fontanili vo Veji, ktoré ale nie sú na koncoch zrolované a majú len otvory v rohoch (EGG1996, 220-222, Abb. 129). Všetky tieto paralely pochádzajú z kontextov Ha C a Ha D1 a považujú sa ozdobuv rámci ženského kroja, aj keď ich presná funkcia nie je jasná (EGG 1996, 220-222). Ako paralela k nim sauvádza jú zlaté kvadratické platničky z juhoruských skýtskych kurganov, kde sa považujú za ozdoby pokrývokhlavy urodzených skýtskych žien (EGG 1996, Abb. 129: 4, 222, pozn. 833). Či sa aj platničkám z Blatnice dá pri-sudzovať podobná funkcia a podobný vek aj napriek ich inému tvaru a výzdobe a pravdepodobne aj inému ma-teriálu (vraj olovo verzus bronz), je otázne. Ich tvar, konštrukcia a počet nájdený na jednom mieste však takútointerpretáciu pripúšťajú. Na samotnom hradisku Folkušová – Necpaly-„Červený grúň“ sa našla trojhranná bron-zová prevliečka remeňa s uškom (VELIAČIK 2004, 63, obr. 5: 3). Tento typ prevliečok sa na rozdiel od polme-siacovitých variantov vyskytuje v severopontických stepiach a potom väčšinou na západe (západne od Tisy,v juhovýchodnom a severovýchodnom Prialpí; METZNER-NEBELSICK 2002, 341, Abb. 158). Ich datovanie sapohybuje v širokom rozmedzí 9. a 8. stor. pr. Kr. (neskorá doba bronzová až stará doba halštatská; METZNER-NEBELSICK 2002, 345). Zaujímavý fenomén, ktorý tiež predstavuje doklad kultúrnych vplyvov z juho -východoalpskej oblasti, sú plné liate kruhy (náramky alebo nánožníky) s vývalkami, aké sú v Turci známez Blat nice-„Plešovice“, z Blatnice-„Rovnej“ a nachádzame ich aj na ďalších lokalitách na Slovensku – Istebné-„Hrádok“, Udiča-„Klapy“, okolie Púchova a i. (p. BENEDIKOVÁ 2004, 93-122; GALLUS – HORVÁTH 1939,20-24, pl. XXVII; PIETA 2012, 315-324). Tieto kruhy sú zrejme opäť domácimi napodobneninami cudzích vzo-rov, ktoré sa mohli šíriť ako z z juhovýchodoalpského halštatského, tak z východohalštatského prostredia v cen-trálnych Alpách (oblasť Inn-Salzach), čiže z jedného z dvoch centier ich rozšírenia (STÖLLNER 2002, 85).V oblasti Inn-Salzach v centrálnych Alpách sa uvedený typ kruhového šperku kladie do neskorej doby halštat-skej – Ha D2–3 (STÖLLNER 2002, 85), aj keď kruhy z Hallstattu sa v novšej literatúre datujú už do stupňa HaD1 (SIEPEN 2005, 63). Slovinské kruhy sa používali v rozmedzí stupňov Ha D1 – LT A (STÖLLNER 2002, 85).Kruhy z Istebného aj z Blatnice sú príbuzné kruhom z uvedených dvoch centier ich výskytu vo východohalštat-skom okruhu a javia sa ako typologicky menej vyvinuté než kruhy s vývalkami na laténskom pohrebisku v Dub-níku, ktoré sú datované do mladšej fázy LT B1 až do začiatku LT B2 (BUJNA 1989, Taf. I: A3; VII: 4; IX: A4; X: 5;XXIII: 5; XXX: 10; 1991, 252, 253; BENEDIKOVÁ 2004, 108). Na základe datovania ďalších pamiatok z Oravya z Liptova, stojacich na prelome doby halštatskej a doby laténskej, sa ako najpravdepodobnejšie javí datovanienašich kruhov do širokého obdobia od Ha D1 do LT A, prípadne do začiatku LT B1 (BENEDIKOVÁ 2004, 108;2006, 125-128). Aj keď sa ako pravdepodobnejšie javí odvodzovať naše kruhy z juhovýchodohalštatských predlôh(vzhľadom na kontakty doložiteľné na základe iných pamiatok), predsa sa nedá vylúčiť ani hypotetická možnosťprevzatia týchto vzorov zo západu (Inn-Salzach), aj keď v obidvoch prípadoch by predlohu zrejme sprostredkúvalgeograficky aj kultúrne bližší severovýchodohalštatský okruh. Podobne sme uvažovali pri hľadaní výzdobnýchpredlôh pre náramky z Folkušovej – Necpál aj z Hornej Lehoty, hoci i tam sme sa nakoniec priklonili skôr k prú-deniu z juhovýchodoalpskej oblasti (p. vyššie).

Pohronský nález náramku z Hornej Lehoty je tiež domácim výrobkom, no v tomto prípade sa nedá jednoz-načne prikloniť k jeho datovaniu do starej a mladej doby halštatskej a k pôvodu vzoru v juhovýchodoalpskej ob-lasti, keďže obdobnú kombináciu výzdoby sa nepodarilo nájsť. V prípade, že sa pohybujeme v starej až mladejdobe halštatskej, platia pri definovaní kultúrno-chronologického kontextu nálezu podobné tézy ako pre náramkyz Folkušovej – Necpál, pričom by nebolo vylúčené prúdenie a kontakt ani s juhovýchodoalpskou (resp. so seve-robalkánskou), ani so severovýchodoalpskou oblasťou. Najintenzívnejšia etapa využitia sídliska v Hornej Le-hote-„Pod Hrádkom“ v dobe halštatskej nastala práve v období stupňov Ha C – Ha D1. Z lokality sú doloženékeramické aj kovové nálezy, pričom na keramike sa dá detekovať vplyv zo západu – konkrétne z oblasti severo-východohalštatského okruhu alebo zo severomoravskej lužickej kultúry (na základe výzdobného motívu viac-násobného rytého trojuholníka olemovaného vpichmi a kombinovaného s motívom triskelesu – obr. 7: 14), akoaj z juhomoravskej horákovskej kultúry/skupiny (na základe esovito profilovanej nádoby, ktorej forma pripomínaveľké, výrazne členené nádoby s kužeľovitým hrdlom typologického radu A – obr. 7: 15; BENEDIKOVÁ 2006,219; STEGMANN-RAJTÁR 1992, Abb. 55: A; PIETA – MOSNÝ 2002, obr. 121: 3; 122: 2). Vzťahy s východo-alpským prostredím dokladá aj ihlica s viacnásobnou hlavicou z tejto lokality (obr. 7: 8; PIETA – MOSNÝ 2002,obr. 120: 5). Tento typ ihlíc sa považuje za jeden z najbežnejších vo východoalpskej halštatskej kultúre a v staršejdobe železnej v hornej Itálii (STÖLLNER 2002, 48), kde patria k vedúcim formám starej doby halštatskej (PAR-ZINGER 1995, 25). Z doby halštatskej sú aj železné ihlice so špirálovite stočenou hlavicou a s hlavicou stočenoudo očka (i keď obidva typy môžu byť i mladšie) a bronzová ihlica s dvojšpirálovou hlavicou (obr. 7: 1, 6, 7, 9-11),


28

Lucia Benediková

železný dvojkrídelkový hrot šípu s tuľajkou (obr. 7: 5) a bronzový trojhranný hrot s tuľajkou (obr. 7: 4), trapezo-idné bronzové platničky s puncovanou výzdobou (obr. 7: 2, 3), náramky bez známych analógií (obr. 7: 12, 13)a prasleny s horizontálne kanelovaným telom (tie majú paralely aj v neskorobronzových a rímskych kontextoch)a s horizontálnou rytou špirálou (obr. 7: 17, 18; BENEDIKOVÁ 2006, 216-219, Taf. LV; PIETA – MOSNÝ 2002,obr. 120: 1, 3, 4, 6, 7, 11-13, 15-17). V prípade, že sa ocitneme v neskorej dobe halštatskej (opierajúc sa aj o ana-lógie k druhému náramku z Hornej Lehoty v Dürrnbergu – obr. 7: 16; PIETA – MOSNÝ 2002, obr. 120: 14, akoaj o úlomky úch so zoomorfnými aplikáciami, ktoré sa datujú od neskorej doby halštatskej do starej doby laténskej– obr. 7: 19, 20; BENEDIKOVÁ 2006, 202-205; PIETA – MOSNÝ 2002, obr. 121: 4, 122: 4-6), bolo by podľa ana-lógie k nášmu náramku potrebné uvažovať aj o kultúrnych kontaktoch s oblasťou centrálnych Álp, resp. s úze-miami ďalej na západ. Opäť by možno nešlo o celkom izolovaný prvok na území stredného a severnéhoSlovenska, keďže kontakty s touto oblasťou by mohli hypoteticky dokladať jednak vyššie spomínané kruhy s vý-valkami, jednak spona s ozdobnou pätkou z Blatnice-„Plešovice“ (BAZOVSKÝ 2003, obr. 1: 1). Typologickypatrí spona k forme spôn F2 s ozdobnou pätkou typu B1, ktoré sú rozšírené prevažne vo Francúzsku, Bavorsku,Švajčiarsku, Bádensku-Würtenbersku, spony formy F2 s iným typom ozdobnej pätky sa nachádzajú najmä voFrancúzsku, Bavorsku, Švajčiarsku, Bádensku-Würtenbersku a Hornom Falcku, forma F2 sa ojedinele vyskytujeaj v regióne VII podľa G. Mansfelda (Rakúsko, Československo, Maďarsko, Juhoslávia), pričom tu ich najviacpochádza zo Slovinska (MANSFELD 1973, 37, 41, 290-292, Abb. 20, 21, Karte 8). Podobne ako pri hľadaní smerukultúrneho prúdenia na územie stredného a severného Slovenska v starej a mladej dobe halštatskej, kde je naj-pravdepodobnejší kontakt so severovýchodohalštatskou a juhovýchodohalštatskou oblasťou a hypoteticky možnéovplyvnenie aj vzormi so vzdialenejšieho západu (centrálne Alpy), aj z neskorej doby halštatskej existujú v pra-meňoch nálezy, ktoré by dovoľovali uvažovať o vzoroch zo západu, i keď aj tu je skôr pravdepodobná komunikácias bližšími – pravdepodobne „známymi“ – susedmi (severovýchodoalpská oblasť). Západný vplyv aj ďalej na vý-chod v dobe halštatskej je doložený i nálezmi z východného Slovenska (napr. spona s ozdobnou pätkou z Radu– MIROŠŠAYOVÁ 2010, 178).

Do uvedeného kultúrno-chronologického kontextu zapadá aj železná sekera so štvorhrannou tuľajkou z Blat-nice, a síce buď do jeho mladohalštatskej etapy (Ha D1), alebo už do rámca neskorej doby halštatskej alebo včas-nej doby laténskej (p. vyššie). V každom prípade však tento predmet súvisí s vývojom na západe/severozápade(najbližšie na Morave či v Sliezsku, čiže s lužickým či horákovským prostredím), aj keď aj v tomto prípade idenajskôr o domáci výrobok. V čase zverejnenia nálezov z Býčí skály (PARZINGER 1995) sa sekery severoalpskéhotypu z tejto jaskyne považovali za najvýchodnejšie exempláre, čo však – vzhľadom na medzičasom zverejnenénálezy zo Slovenska – už neplatí (obr. 3).

Osídlenie v starej a mladej dobe halštatskej v regióne Turca (i na hornom Pohroní) je súčasťou halštatskéhoosídlenia v hornatej časti stredného a severného Slovenska, kam počítame regióny stredného Považia (mikrore-gión na východnom úpätí Bielych Karpát, mikroregión v okolí Žiliny), Kysúc, Oravy, Liptova, Turca, strednéhoa horného Pohronia a Spiša (BENEDIKOVÁ 2006; 2007, 69-109). V tejto oblasti Slovenska prežívalo staršie lu-žické obyvateľstvo, aj keď sa dajú sledovať isté (minimálne) kvalitatívne zmeny v jeho materiálnej kultúre. Týmsa hornaté oblasti Slovenska odlišujú od kultúrne rozdielnej juhozápadnej časti územia, ktoré sa v dobe halštatskejstalo súčasťou východohalštatskej kultúry (severovýchodohalštatský okruh). Na základe tu analyzovaných i nainých miestach publikovaných nálezov (PIETA 2012, 315-324; 2014, 125-165; PIETA – VELIAČIK 2014, 5-26;VELIAČIK 2004, 57-74) sa dá región Turca z hľadiska otvorenosti k cudzím vplyvom a z hľadiska vzťahov sosusednými oblasťami považovať v horskej oblasti Slovenska za unikátny. Prvý spomenutiahodný moment, ktorývšak zrejme súvisí so stavom bádania, je, že z Turca nepoznáme preukaznú keramiku z doby halštatskej. Pretosa nedokážeme jednoznačne vyjadriť k jeho kultúrnej afinite, aj keď vzhľadom na prítomné kovové predmety sazrejme dá vysloviť pomerne jednoznačný záver, že určite nepôjde o oblasť izolovanú natoľko, ako to pozorujemev prípade Oravy a Liptova, aj keď ani obyvatelia týchto dolín nežili úplne odtrhnutí od súdobej kultúrnej reality,ako ukazujú ojedinelé pamiatky nedomáceho pôvodu v týchto regiónoch (BENEDIKOVÁ 2006; 2007, 69-109).Skôr sa zrejme pohybujeme v oblasti, kde v starej a mladej dobe halštatskej dochádzalo aspoň k takej miere mie-šania kultúrnych vplyvov z lužickej a severovýchodohalštatskej oblasti, ako to pozorujeme na príklade lokalityKvašov-„Ostrá hora“, nachádzajúcej sa v mikroregióne na východnom úpätí Bielych Karpát na strednom Považí(BENEDIKOVÁ 2006, 235 nn.), resp. aj na lokalitách v pohorí Tríbeč (Nitra-Štitáre-„Žibrica“ – STEGMANN-RAJTÁR 2003, 145-146; 2004a, 183-184; 2004b, 503-522), či (s ubúdajúcou intenzitou vyžarovania zo severový-chodohalštatského okruhu smerom na východ a na sever) na strednom a hornom Pohroní a v priľahlej oblastiúdolia rieky Slatiny (príklad Rybník, Horná Lehota, Detva; BENEDIKOVÁ 2006, 211-228). Za súčasného stavubádania sa teda situácia javí tak, že v starej a mladej dobe halštatskej môže Turiec predstavovať buď úplne samo-statný regionálny kultúrny fenomén (ak by sa dala dokázať väčšia intenzita komunikácie či kontaktov s južnýmisusedmi) alebo sa bude dať priradiť k väčšej oblasti, do ktorej patrí mikroregión na východnom úpätí BielychKarpát, mikroregión v oblasti Žiliny, ďalej Kysuce, stredné a horné Pohronie s údolím rieky Slatiny a pravdepo-dobne aj horné Ponitrie (BENEDIKOVÁ 2006, 279-286).


29


ZáverŠtyri analyzované nálezy z troch známych lokalít na strednom Slovensku prispeli k doplneniu obrazu o neskorejdobe bronzovej a o dobe halštatskej v severnej časti Západných Karpát. Okrem spresnenia chronologického pro-filu lokality Červený grúň vo Folkušovej – Necpaloch, sa podarilo dokresliť obraz o kultúrnych kontaktocha o komunikácii územia Turca a horného Pohronia v neskorej dobe bronzovej až mladej dobe halštatskej (Ha B– Ha D1). Nálezy potvrdzujú komunikáciu horských regiónov s ich „vyspelejšími“ južnými susedmi (so severo-východohalštatským okruhom, resp. so vzdialenejšími juhovýchodoalpskými skupinami; ak sa pohybujeme v ne-skorej dobe bronzovej, tiež s južnými susedmi z bližšie nešpecifikovateľného rozľahlého teritória Karpatskejkotliny a severného Balkánu), doloženú ako na novších nálezoch priamo z Turca (PIETA – VELIAČIK 2014, 5-26), tak aj na nálezoch zo starších výskumov v ostatných regiónoch stredného a severného Slovenska (strednéPovažie, Kysuce, menej Orava, horné Pohronie; BENEDIKOVÁ 2006; 2007, 69-109). Zároveň bolo možné po-ukázať na hypoteticky možné kontakty aj s lokálnemu prostrediu a obyvateľstvu menej „známymi susedmi“z vnútroalpskej oblasti východohalštatského okruhu. V neskorej dobe halštatskej je rovnako možný kontakt s ju-hovýchodoalpskou i so širšou východoalpskou oblasťou. Obyvatelia hôr teda v dobe halštatskej nežili izolovaneod diania v kultúrne „dominantnom“ susedstve (východohalštatský okruh), aj keď je očividné, že vzájomné kon-takty sa nedajú považovať za zvlášť intenzívne.

Aj ojedinelé nálezy môžu po dôkladnej typologicko-chronologickej analýze prispieť k vedomostiam o kon-krétnom období na konkrétnom území. Zo všetkých uvedených lokalít však pochádza veľké množstvo pre vedua výskum stratených pamiatok v dôsledku nelegálnej a nekontrolovateľnej invazívnej a intenzívnej činnosti ama-térskych „hľadačov pokladov“. Aj z útržkovitých informácií o týchto súboroch je zrejmé, že stav poznania o osíd-lení slovenských hôr (nielen) v dobe halštatskej je významne ovplyvnený stavom bádania. Takýto záver podporujeaj mapa lokalít z doby halštatskej v Turci a na strednom a hornom Pohroní, len s minimálnym počtom nespo-chybniteľných lokalít z tohto obdobia, a tiež iba s nepočetnými neistými náleziskami (obr. 1, tab. 1).

Naše poznatky o dobe halštatskej (aj včasnej až strednej dobe laténskej) na strednom a severnom Slovenskustoja na veľmi obmedzenej pramennej báze a dá sa očakávať, že akýkoľvek nový nález môže dramaticky zmeniťnáš pohľad na tieto obdobia, ako to najlepšie ukazujú súbory objavené v priebehu posledných asi 15 rokov v re-gióne Turca.

Poznámky1 Práca vznikla v rámci riešenia projektov VEGA 2/0051/12 a 2/0117/12. 2 Po odovzdaní rukopisu vyšla rozsiahla štúdia K. Pietu o hradiskách v Blatnici a vo Folkušovej-Necpaloch (PIETA 2014,

125-165), na ktorú boli v rámci korektúry do textu doplnené kľúčové odkazy.

LiteratúraBALAŠA, G. 1957: Podkonice. Nepubl. NS č. 546/57. Archeologický ústav SAV. Nitra. BALAŠA, G. 1964: Zvolen v období lužickej kultúry. Banská Bystrica. BÁTORA, J. 1979: Žiarové pohrebiská lužickej kultúry v oblasti Zvolena. Slovenská archeológia 27, 57-82. BAZOVSKÝ, I. 2003: Dve bronzové spony z Blatnice. Zborník Slovenského národného múzea 97, Archeológia 13. Bratislava,

185-186. BENEDIKOVÁ, L. 2004: Koniec doby halštatskej a začiatok doby laténskej v slovenských Karpatoch (na príklade lokality Istebné-

Hrádok). In: J. Gancarski (ed.): Okres lateński i rzymski w Karpatach polskich. Materiały z konferencji. Krosno, 93-122.BENEDIKOVÁ, L. 2006: Besiedlung der Westkarpaten und des nördlichen Teils der Ostkarpaten von der Hallstatt- bis zur

Mittellatènezeit. Nepublikovaná dizertačná práca. Archeologický ústav SAV. Nitra.BENEDIKOVÁ, L. 2007: Die hallstatt- und latènezeitlichen Siedlungen in der Nordslowakei. Slovenská numizmatika 18,

2007, 69-109. BUDINSKÝ-KRIČKA, V. 1947: Slovensko v prvej dobe železnej (700 – 4. stor. pr. Kr.). In: B. Varsik (red.): Slovenské dejiny

I. Bratislava, 93-103. BUJNA, J. 1989: Das latènezeitliche Gräberfeld bei Dubník. I. Slovenská archeológia 37, 245-354.BUJNA, J. 1991: Das latènezeitliche Gräberfeld bei Dubník. II. Analyse und Auswertung. Slovenská archeológia 39, 221-256.ČIŽMÁŘ, M. 1990: Časně laténské nálezy z hradiska „Černov“, obec Ježkovice, okres Vyškov. In: Pravěké a slovanské osídlení

Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka. Brno, 196-204. DUŠEK, M. – DUŠEK, S. 1995: Smolenice-Molpír. Befestigter Fürstensitz der Hallstattzeit II. Materialia Archaeologica Slo-

vaca, Tomus 13. Nitra. EGG, M. 1985: Die hallstattzeitlichen Hügelgräber bei Helpfau-Uttendrof in Oberösterreich. Jahrbuch des Römisch-Ger-

manischen Zentralmuseums Mainz 32, 323-393.


30

Lucia Benediková

EGG, M. 1996: Das hallstattzeitliche Fürstengrab von Strettweg bei Judenburg in der Obersteiermark. Römisch-Germani -schen Museums Monographien 37. Mainz.

EISNER, J. 1933: Slovensko v pravěku. Bratislava. GABROVEC, S. et al. 2006: Stična II/1. Gomile starejše železne dobe. Grabhügel aus der älteren Eisenzeit. Catalogi et Mo-

nographiae 37. Ljubljana. GABROVEC, S. 2008: Stična – Grabhügel. In: S. Gabrovec – B. Teržan et al: Stična II/2. Gomile starejše železne dobe. Grab-

hügel aus der älteren Eisenzeit. Catalogi et Monographiae 39. Ljubljana, 7-60. GALLUS, S. – HORVÁTH, T. 1939: Un peuple cavalier préscythique en Hongrie. Trouvailles archéologiques du premier âge

du fer et leurs relations avec l’Eurasie. Dissertationes Pannonicae. Ser. II. 9. Budapest.GEDL, M. 2004: Die Beile in Polen IV (Metalläxte, Eisenbeile, Hämmer, Ambosse, Meißel, Pfrieme). Prähistorische Bron-

zefunde IX/24. Stuttgart. HRUBEC, I. 1987: Zvolen-Môťová, hradisko „Priekopy“. Nepubl. NS č. 12055/87. Archeologický ústav SAV. Nitra. HVALA, S. T. – DULAR, J. – KOCUVAN, E. 2004: Železnodobne gomile na Magdalenski gori. Catalogi et Monographiae

36. Ljubljana.JANŠÁK, Š. 1929: Slovenské hradiská z doby halštatskej. In: Sborník Muzeálnej slovenskej spoločnosti 23. Martin, 1-33. KEMENCZEI, T. 2005: Funde ostkarpatenländischen Typs im Karpatenbecken. Prähistorische Bronzefunde XX/10. Stuttgart.KRUH, A. 2008-2010: Gomila 5 ali Tratarjeva gomila. Grabhügel 5 oder Tratar- Grabhügel. In: S. Gabrovec – B. Teržan et al:

Stična II/2. Gomile starejše železne dobe. Grabhügel aus der älteren Eisenzeit. Catalogi et Monographiae 39. Ljubljana,69-131.

MÁCELOVÁ, M. 1986: Pokračovanie výskumu v Sliači-Rybároch. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku1985, 154-155.

MÁCELOVÁ, M. 1992: Nálezy z Hornej Lehoty. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1990, 72-73. MÁCELOVÁ, M. 1997: Nové nálezy z Banskej Bystrice-Sásovej. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1995, 128. MÁCELOVÁ, M. – MOSNÝ, P. 1990: Prieskum v okrese Zvolen. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1988, 109.MÁRTON, L. 1913: A magyarhoni fibulák ósztályozása. II. Rész. A hallstatti kor fibula typusai. Archaeologiái értesitő 33, 195-209. MANSFELD, G. 1973: Die Fibeln der Heuneburg 1950-1970. Römisch-Germanische Forschungen 33, Berlin. METZNER-NEBELSICK, C. 2002: Der „Thrako-Kimmerische“ Formenkreis aus der Sicht der Urnenfelder- und Hallstattzeit

im südöstlichen Pannonien. Vorgeschichtliche Forschungen 23. Rahden/Westf.MIROŠŠAYOVÁ, E. 1980: Depot železných predmetov z Nižnej Myšle. Slovenská archeológia 28, 383-394. MIROŠŠAYOVÁ, E. 1992: Bronzové náramky zo Zádielskych Dvorník, časť Zádiel. Archeologické výskumy a nálezy na Slo-

vensku v roku 1990, 74-75. MIROŠŠAYOVÁ, E. 2004: Nálezy z doby halštatskej vo východnej časti Slovenského krasu. In: Popelnicová pole a doba hal-

štatská. Příspěvky z VIII. konference České Budějovice 2004. Archeologické výzkumy v jižních Čechách. Supplementum1. České Budějovice, 351-364.

MIROŠŠAYOVÁ, E. 2010: Influence of foreign environment on the cultural development of the Upper Tisza region in theHallstatt period. In: B. Gediga – W. Piotrowski (red.): Rola głównych centrów kulturowych w kształtowaniu oblicza kul-turowego Europy środkowej we wczesnych okresach żelaza. Biskupin – Wrocław, 175-186.

MIROŠŠAYOVÁ, E. – JAVORSKÝ, F. – MIHOK, Ľ. – HOLLÝ, A. 1991: Metalurgická činnosť na lokalite Pod Zelenou horouv Hrabušiaciach. Nové obzory 32, 71-97.

MOSNÝ, P. 1988: Žiarska kotlina. Nepubl. NS č. 137. Slovenská archeologická spoločnosť pri SAV. Žiar nad Hronom.MOSNÝ, P. 1990: Prieskum archeologických lokalít v okrese Levice, Zvolen, Banská Bystrica. Prieskumy známych archeolo-

gických lokalít. Doplňujúce prieskumy archeologických lokalít. Nepubl. NS č. 138. Slovenská archeologická spoločnosťpri SAV. Slovenská Ľupča.

NEPOROVÁ, T. 2003: Nálezy z výšinných sídlisk západného a stredného Slovenska. Archeologické výskumy a nálezy na Slo-vensku v roku 2002, 101-102.

NOVOTNÁ, M. 1991: Die Bronzegefäße in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde II/11. Stuttgart.NOVOTNÁ, M. 2001: Die Fibeln in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde XIV/11. Stuttgart. PABST-DÖRRER, S. 2000: Untersuchungen zu hallstattzeitlichen Frauentrachten mit Spiralbrillenfibeln zwischen Alpen,

Karpaten und Ostsee. Internationale Archäologie 51. Rahden/Westf.PARZINGER, H. 1995: Die Funde. In: H. Parzinger – J. Nekvasil – F. E. Barth: Die Býčí skála-Höhle. Ein hallstattzeitlicher

Höhleropferplatz in Mähren. Römisch-Germanische Forschungen 54. Mainz am Rhein, 16-92.PETRESCU-DÎMBOVIŢA, M. 1998: Der Arm- und Beinschmuck in Rumänien. Prähistorische Bronzefunde X/4. Stuttgart. PETROVSKÝ-ŠICHMAN, A. 1965: Severozápadné Slovensko dobe laténskej a rímskej. In: Vlastivedný sborník Považia VII.

Banská Bystrica – Žilina, 53-129. PIETA, K. 1999: Prieskum regiónu Turca v oblasti Veľkej Fatry. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1997, 130-133. PIETA, K. 2008: Keltské osídlenie Slovenska. Mladšia doba laténska. Archaeologica Slovaca Monographiae. Studia XI. Nitra.PIETA, K. 2012: Bronzové náramky s vývalkami z konca doby halštatskej a začiatku doby laténskej na severnom Slovensku.

In: R. Kujovský – V. Mitáš (eds.): Václav Furmánek a doba bronzová. Zborník k sedemdesiatym narodeninám. Archaeo-logica Slovaca Monographiae. Communicationes XIII. Nitra, 315-324.

PIETA, K. 2014: Hradiská vo Folkušovej – Necpaloch a Blatnici. Juhovýchodné prvky v púchovskej kultúre. Slovenská ar-cheológia 62, 125-165.

PIETA, K. – MOSNÝ, P. 1990: Prieskum sídlisk z doby rímskej na strednom Pohroní. Archeologické výskumy a nálezy naSlovensku v roku 1988, 139-140.

PIETA, K. – MOSNÝ, P. 1996: Nové nálezy z laténskeho hradiska pri Hornej Lehote. Archeologické výskumy a nálezy naSlovensku v roku 1994, 140-142.

PIETA, K. – MOSNÝ, P. 2000: Sídlisko z doby železnej v Hornej Lehote. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku1999, 104-105.

PIETA, K. – MOSNÝ, P. 2001: Halštatské a laténske osídlenie v Hornej Lehote. Archeologické výskumy a nálezy na Slovenskuv roku 2000, 160-161.


31


PIETA, K. – MOSNÝ, P. 2002: Výskum v Hornej Lehote. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2001, 161-162. PIETA, K. – VELIAČIK, L. 2014: Pozoruhodné depoty zo Sklabinského Podzámku. Studia Archaeologica Brunensia 19/2,

5-26.PLEINER, R. 1962: Staré evropské kovářství. Praha. REMIÁŠOVÁ, M. 1980: Pokračovanie výskumu hradiska Vyšehrad. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku

1978, 231-233. SCHMID-SIKIMIĆ, B. 1996: Der Arm- und Beinschmuck der Hallstattzeit in der Schweiz. Prähistorische Bronzefunde X/5.

Stuttgart.SIEPEN, M. 2005: Der hallstattzeitliche Arm- und Beinschmuck in Österreich. Prähistorische Bronzefunde X/6. Stuttgart.STEGMANN-RAJTÁR, S. 1992: Spätbronze- und früheisenzeitliche Fundgruppen des mittleren Donaugebietes. Bericht der

Römisch-Germanischen Kommission 73, 29-179.STEGMANN-RAJTÁR, S. 2003: Sondážny výskum na hradisku Žibrica. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku

2002, 145-146. STEGMANN-RAJTÁR, S. 2004a: Pokračovanie sondážneho výskumu na Žibrici. Archeologické výskumy a nálezy na Slo-

vensku v roku 2003, 183-185. STEGMANN-RAJTÁR, S. 2004b: Die slowakisch-deutschen Ausgrabungen auf der befestigten Höhensiedlung Štitáre-Žibrica

(Kr. Nitra). In: Popelnicová pole a doba halštatská. Příspěvky z VIII. konference, České Budějovice 2004. Archeologickévýzkumy v jižních Čechách – Supplementum 1. České Budějovice, 503-522.

STÖLLNER, T. 2002: Die Hallstattzeit und der Beginn der Latènezeit im Inn-Salzach-Raum. Auswertung. Archäologie inSalzburg 3/I. Salzburg.

STUCHLÍK, S. 1991: Nálezy ze Slovenska ve sbírce muzea ve Ždánicích. In: Zborník Slovenského národného múzea 85 –Archeológia 1. Bratislava, 35-48.

ŠALKOVSKÝ, P. 2001: Výšinné hradisko v Detve – osídlenie v mladšej a neskorej dobe bronzovej. Slovenská archeológia 49,39-58.

ŠALKOVSKÝ, P. 2002: Výšinné hradisko v Detve – protohistorické osídlenie. Slovenská archeológia 50, 99-126. TERŽAN, B. 2008-2010: Stiške skice. Stična – Skizzen. In: S. Gabrovec – B. Teržan et al: Stična II/2. Gomile starejše železne

dobe. Grabhügel aus der älteren Eisenzeit. Catalogi et Monographiae 39. Ljubljana, 189-325. VELIAČIK, L. 1983: Die Lausitzer Kultur in der Slowakei. Nitra.VELIAČIK, L. 2004: Nové poznatky ku štruktúre hradísk lužickej kultúry na severnom Slovensku. Študijné zvesti AÚ SAV

36, 57-74. WANZEK, B. 1989: Die Gussmodel für Tüllenbeile im südöstlichen Europa. Universitätsforschungen zur prähistorischen

Archäologie 2. Bonn.ŽEBRÁK, P. 1981: Zvolen-Haputka. Nepubl. NS č. 9458/81. Archeologický ústav SAV. Nitra.ŽEBRÁK, P. 1982: Predbežné výsledky záchranného výskumu v okolí Zvolena. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku

v roku 1981, 310-313. ŽEBRÁK, P. 1984: Zvolen-Pod Bralami. Nepubl. NS č. 10759/84. Archeologický ústav SAV. Nitra.

ZusammenfassungDie Fundorte Blatnica-„Rovná“, Folkušová – Necpaly-„Červený grúň“ und Horná Lehota-„Pod Hrádkom“ sindbekannte und publizierte archäologische Fundstellen (PIETA 1999, 130-133; 2012, 315-324; 2014, 125-165; VE-LIAČIK 2004, 57-74), die von einer Schlüsselbedeutung für das Verständnis der definierten Periode in der Regionvon Turiec und im mittleren und oberen Grantal sind (Abb. 1). Die Turiec-Fundorte Blatnica-„Rovná“, Folkušová– Necpaly-„Červený grúň“, zusammen mit den vor kurzem entdeckten Denkmälern aus Sklabinský Podzámok –Turčianska Štiavnička-„Katova skala“ (PIETA – VELIAČIK 2014, 5-26), füllen die „weißen Flecke“ auf der Karteder hallstattzeitlichen Fundstellen in der Region Turiec, wo bis zur Entdeckung dieser Orte nur die Lage Blat-nica-„Plešovica“ (GALLUS – HORVÁTH 1939, 20 ff., pl. XXII-XXXII) und ein paar andere (meistens unsichere)Fundstellen aus der älteren Literatur (J. Eisner, Š. Janšák, V. Budinský-Krička, A. Petrovský-Šichman) für die Hallstattzeit bekannt waren (Abb. 1, Tab. 1).

Im vorgelegten Artikel werden das eiserne Beil mit rechteckiger Tülle aus dem Refugium von Blatnica-„Rovná“(Abb. 2: 4), zwei bronzene Armringe mit überlappenden Enden aus der Höhensiedlung von Folkušová – Necpaly-„Červený grúň“ (Abb. 2: 1, 2), und ein bronzener Armring mit überlappenden Enden aus der Siedlung von HornáLehota-„Pod Hrádkom“ (Abb. 2: 3) analysiert.

Das Beil von Blatnica gehört zu den Beilen vom nordalpinen Typus mit rechteckiger Tülle, das eine Standard-länge von 9 bis 15,5 cm besitzt (PARZINGER 1995, 68). Die eisernen Beile mit rechteckiger Tülle kommen vonder Späturnenfelderzeit bis zur Frühlatènezeit vor, wobei sie zur Latènezeit hin eine breitere Schneide gewinnen(s. z. B. ČIŽMÁŘ 1990, 202, obr. 6; WANZEK 1989, 170, Taf. 59, 60: 1-3). Zu ihrer häufigsten Benutzung kam esin der Stufe Ha D (GEDL 2004, 66; PARZINGER 1995, 68). Sie waren von Ostfrankreich über Süddeutschlandbis nach Mähren, Sachsen und Schlesien verbreitet (PARZINGER 1995, Abb. 23: 4). Die Býčí-skála-Exemplarewerden als die östlichsten angeführt (PARZINGER 1995, 68). Dieses Bild hat sich jedoch durch das Beil von Blat-nica und andere Beile mit rechteckiger Tülle aus der Slowakei, die zum nordalpinen Typus gerechnet werden kön-


32

Lucia Benediková

nen, geändert (Abb. 3). Angesichts des Fundprofils der Blatnica-„Rovná“-Fundstelle, wo die älteste Besiedlungder Junghallstattzeit angehört (PIETA 2012, 317), kann der analysierte Fund in die Periode von Ha D bis LT A ein-geordnet werden.

Beide Ringe von Folkušová – Necpaly können dem Typ mit überlappenden Enden zugeordnet werden. DieserTyp kommt in Südosteuropa von der Jungbronzezeit bis zum Ende der Hallstattzeit vor (s. z. B. PETRESCU-DÎM-BOVIŢA 1998, 89, 108-112). Auf den Gräberfeldern im südostalpinen Hallstattraum treten die Armringe mitüberlappenden Enden, die mit Strichgruppen verziert sind, vornehmlich in den Stufen Ha C – Ha D1 auf, bzw.die Verzierung mit Strichgruppen und Kreuzchen kommt auch auf anderen Objekten vor (Fig. 4: A, 4: B; s. z. B.HVALA – DULAR – KOCUVAN 2004, Taf. 1: 2; GABROVEC et al. 2006, Tab. 121: 23/1, 2; KRUH 2008-2010,108; TERŽAN 2008 – 2010, 275 ff., Abb. 42). Im Osthallstattkreis, in Welzelach in den Zentralalpen, taucht einähnlicher Spiralarmringtyp mit überlappenden Enden auf, der mit Kreuzchen (schrägen Strichgruppen) undsenk rechten Strichgruppen verziert und in die Späthallstattzeit datiert wird (Abb. 5: D; SIEPEN 2005, 114, 115,Taf. 72: 1273). Die Kreuzchen mit senkrechten Kerben, manchmal mit schrägen kurzen Strichgruppen zwischensenkrechten Strichen kombiniert, bilden die Verzierung der Beinringe vom Typ Dürrnberg, der in Ha D2–3 datiertist (Abb. 5: B; SIEPEN 2005, 139, Taf. 99-102). Eine Formenanalogie bilden auch unverzierte Fußringe vom TypSącz (Abb. 6: A1-2), die in Hortfunden, vereinzelt auch in Gräbern in Südostpolen, insbesondere am Unterlaufdes Flusses Dunajec, vorkommen. Sie werden vom Beginn des 8. bis zum 7. Jh. v. Chr. datiert, mit der Möglichkeitin den Randgebieten bis in das 6. Jh. v. Chr. zu überleben (PABST-DÖRRER 2000, 21, 30-31). Die Armringe vonFolkušová – Necpaly datiere ich also anhand einheimischer Verzierung auf einem (Abb. 2: 1), die Analogien aufnordslowakischer spätbronze- und hallstattzeitlicher Keramik hat, und anhand der anderen genannten Analogienin die Periode von der Spätbronzezeit bis Junghallstattzeit (Ha B – Ha D1).

Typengleich dem Ring aus Folkušová – Necpaly (Abb. 2: 2) ist der Armring aus einem Stab mit rundlichemQuerschnitt mit überlappenden Enden von Horná Lehota-„Pod Hrádkom“ (Abb. 2: 3). Ein Problem stellen diefehlenden Analogien zur (Zweig-)ritzverzierung kombiniert mit Kreisen auf den gleichen Armringtypen dar. Einmit anderer Ritzverzierung kombiniertes Zweigmotiv taucht auf den in Ha C – Ha D1 datierten Armringen ausdem südostalpinen Raum auf (Abb. 4: A, 4: B; s. z. B. GABROVEC et al. 2006, Tab. 51: 87A/4; HVALA – DULAR– KOCUVAN 2004, 180, Taf. 1: 2), wie auch auf Ringschmuck aus Ha C – Ha D1 im Westhallstatt- und Osthall -stattraum (Abb. 5: E; SCHMID-SIKIMIĆ 1996, Taf. 4: 42-45; SIEPEN 2005, Taf. 10: 145). Typengleich sind dieFußringe vom Typ Brańsk, manchmal auch auf den überlappenden Enden mit einem Ritzornament verziert, dieentlang der Weichsel und ihren Nebenflüssen verbreitet sind (Abb. 6: A5, 6: B7-8; PABST-DÖRRER 2000, 20, 21,Karte 5, Liste 4b), und die eine Analogie im Ring von Zádielske Dvorníky-Zádiel haben (Abb. 4: C9; MIROŠŠA-YOVÁ 1992, 74-75, obr. 34). Hinsichtlich der genannten Analogien, wie auch des Begleitmaterials aus Horná Le-hota-„Pod Hrádkom“, das hallstattzeitlich (die intensivste Etappe der Ortsnutzung im Rahmen dieser Periodegehört in die ältere und jungere Hallstattzeit – Abb. 7), sowie alt- und mittellatènezeitlich ist, datiere ich den ana-lysierten Ring als heimische Nachahmung der fremden Vorbilder in die Hallstattzeit.

Kultur-chronologische Zusammenhänge in Turiec während der Hallstattzeit lassen sich heute anhand derFundplätze im Kataster von Blatnica (Lagen Plešovica und Rovná), von Folkušová – Necpaly (Červený grúň)und von Sklabinský Podzámok – Turčianska Štiavnička (Katova skala) rekonstruieren. Aus Blatnica-„Plešovica“,Sklabinský Podzámok – Turčianska Štiavnička-„Katova skala“ und Folkušová – Necpaly-„Červený grúň“ kommen Denkmäler aus der Jung- und Spätbronzezeit vor (PIETA 2014, 134; PIETA – VELIAČIK 2014, 5-26;VELIAČIK 2004, 69-70); auf allen genannten Orten tauchen auch Funde aus der ältere und jungere Hallstattzeit(Ha C – Ha D1) auf; auf beiden Fundstellen in Blatnica sind auch Objekte aus dem längeren, sehr schwierigbestimmbaren und chronologisch schwer zu gliedernden Zeitabschnitt zwischen Späthallstatt- und Frühlatènezeit,d. h. aus der Periode vom Verfall des Osthallstattkreises in der Stufe Ha D1 bis zur Entstehung der Vorpúchov-Stufe in LT B2, bekannt.

Mindestens einer der Armringe aus Červený grúň kann als heimische Nachahmung von Vorbildern aus demsüdostalpinen Raum (wahrscheinlich vermittelt über den kulturell und geographisch näheren Nordosthallstatt-kreis) angesehen werden. Wenn die Armringe noch spätbronzezeitlich wären, könnten sie auch aus südlichenVorbildern abgeleitet werden (z. B. im Kontext der polnischen und nordslowakischen Hortfunde mit Brillenfibeln,die die balkanischen Grabausstattungen mit Brillenfibeln der Typen Balta Verde und Bîlvăneşti nachbilden, oderim Zusammenhang mit dem spätbronzezeitlichen Kulturstrom aus dem Balkan, den aber auch die geographischnäheren Gebiete des Karpatenbeckens vermittelt haben könnten). Aus der Region von Turiec kennen wir auchandere Gegenstände, anhand derer sich die Kontakte mit dem südostalpinen Raum illustrieren lassen (für dieAlt- und Junghallstattzeit die Funde aus dem Hortfund von Sklabinský Podzámok – Turčianska Štiavnička-„Katovaskala“ – PIETA – VELIAČIK 2014, 5-26; Hortfund von angeblichen Bleiplättchen trapezoider Form aus demBurgwall von Blatnica-„Plešovica“ – VELIAČIK 2004, 58, obr. 2: 8-13; bronzene gewinkelte Riemenschieber vonFolkušová – Necpaly-„Červený grúň“ – VELIAČIK 2004, 63, obr. 5: 3; für die Zeit von der Späthallstatt- bis zurFrühlatènezeit die gegossenen Buckelringe von Blatnica-„Plešovica“, und Blatnica-„Rovná“ – BENEDIKOVÁ2004, 93-122; GALLUS – HORVÁTH 1939, 20-24, pl. XXVII; PIETA 2012, 315-324).


33


Der Armringfund von Horná Lehota ist auch ein heimisches Erzeugnis, aber in diesem Fall kann sein alt- oderjunghallstattzeitliches Älter und südostalpiner Ursprung nicht sicher bezeugt werden, da eine vergleichbare Ver-zierungskombination auf den ähnlichen Armringtyp nicht gefunden wurde. Sollte der Ring alt- oder junghall -stattzeitlich sein, gelten beim Definieren des kulturell-chronologischen Kontextes ähnliche Thesen wie für dieRinge von Folkušová – Necpaly, wobei der Kulturstrom und Kontakt weder mit dem südostalpinen (oder nord-balkanischen), noch mit dem nordostalpinen Raum ausgeschlossen wäre. Sollten wir mit dem Ring von HornáLehota in die Späthallstattzeit geraten (gestützt auf die Analogien zum anderen Ring aus der Siedlung „Pod Hrád-kom“ in Dürrnberg – Abb. 7: 16, sowie auf die Henkelfragmente mit zoomorphen Applikationen, die von derSpäthallstatt- bis zur Frühlatènezeit datiert sind – Abb. 7: 19, 20 – BENEDIKOVÁ 2006, 202-205), wäre es anhandder Dürrnberg-Analogie zum anderen Ring auch möglich über Kulturkontakte mit den Zentralalpen oder mitGebieten weiter im Westen nach zu denken. Auch in einem solchen Fall handelte es sich nicht um ein isoliertesElement in der Nord- und Mittelslowakei, da die Kontakte mit diesem Raum hypothetisch auch die oben genann-ten Buckelringe und eine Fußzierfibel von Blatnica-„Plešovica“ (BAZOVSKÝ 2003, obr. 1: 1; MANSFELD 1973,37, 41, 290-292, Abb. 20, 21, Karte 8) nachweisen können. Ähnlich wie für die ältere und jungere Hallstattzeit,existieren demnach unter den Quellen auch für die Späthallstattzeit Gegenstände, die es erlauben, über Vorbilderaus dem Westen nach zu denken, obwohl auch hier die Kommunikation mit näher gelegenen – anscheinend „be-kannteren“ – Nachbarn (Nordosthallstattkreis) wahrscheinlicher ist.

In den definierten kulturell-chronologischen Kontext passt auch das Beil mit rechteckiger Tülle von Blatnica,und zwar entweder in die junghallstattzeitliche (Ha D1), oder in die späthallstatt- – frühlatènezeitliche Etappe.In jedem Fall hängt dieses Objekt mit der Entwicklung im Westen/Nordwesten zusammen (in den zunächst ge-legenen Gebieten in Mähren oder Schlesien, d. h. in Lausitzer- oder Horákov-Umgebung), wobei es die Ostgrenzeder Verbreitung der Beile vom nordalpinen Typus weiter nach Osten verschiebt (Abb. 3).

Die alt- und junghallstattzeitliche Besiedlung in der Region Turiec und im mittleren und oberen Grantal warein Bestandteil der hallstattzeitlichen Besiedlung der Gebirgsgegenden der Mittel- und Nordslowakei, wohin dieRegionen des mittleren Waagtals (Mikroregion am Ostfuß der Weißkarpaten, Mikroregion in der Umgebung vonŽilina), Kysuce, Orava, Liptau, des mittleren und oberen Grantales und der Zips gehören (BENEDIKOVÁ 2006;2007, 69-109). In diesen slowakischen Gebieten überlebte auch in der Hallstattzeit die ältere Lausitzer Bevölkerung,womit die Gebirgsregionen von dem kulturell unterschiedlichen südwestlichen Teil der Slowakei, der in der Hall -stattzeit ein Bestandteil der Osthallstattkultur wurde, abweichen. Angesichts fehlender Keramik kann die Kultu-raffinität der Turiec-Region nicht näher bestimmt werden, auch wenn anhand der erhaltenen Metallfundeoffensichtlich ist, dass wir in einem Gebiet sind, wo es während der ältere und jungere Hallstattzeit zur Kultur -einflussvermischung aus dem Lausitzer- und Nordosthallstattraum gekommen ist, zumindest in dem Maße wiein der Mikroregion am Ostfuß der Weißkarpaten im mittleren Waagtal (z. B. Kvašov-„Ostrá hora“ – BENEDIKO -VÁ 2006, 235 ff.), auf den Fundorten im Tríbeč-Gebirge (Nitra-Štitáre-„Žibrica“ – STEGMANN-RAJTÁR 2003,145-146; STEGMANN-RAJTÁR 2004a, 183-184; STEGMANN-RAJTÁR 2004b, 503-522), oder (mit abnehmenderIntensität der Ausstrahlung aus dem Nordosthallstattkreis in Richtung Ost und Nord) im mittleren und oberenGrantal und im angrenzenden Slatinatal (Beispiele Rybník, Horná Lehota, Detva – BENEDIKOVÁ 2006, 211-228). In dieser Zeit stellt also Turiec entweder ein selbständiges regionales Kulturphänomen dar oder es gehörtzu einem größeren Gebiet zusammen mit den Mikroregionen am Ostfuß der Weißkarpaten und in der Umgebungvon Žilina, weiter mit den Regionen Kysuce, mittleres und oberes Grantal mit Slatinatal und wahr scheinlich auchmit dem oberen Nitratal (BENEDIKOVÁ 2006, 279-286).

Wie gezeigt, können nach der gründlichen typologisch-chronologischen Analyse auch die Einzelfunde zu denKenntnissen über eine bestimmte Periode auf einem bestimmten Gebiet beitragen. Unser Wissen über die hall -stattzeitliche Besiedlung (sowie die Früh-, Alt- und Mittellatènezeit) der Mittel- und Nordslowakei steht immernur auf einer begrenzten Quellenbasis (wesentlich in die Folge der „Schatzsucheraktivitäten“ verarmt) und istalso in beträchtlichem Ausmaß durch den Forschungsstand beeinflusst (Abb. 1, Tab. 1).


828

Igor BazovskýSlovenské národné múzeum – Archeologické múzeumŽižkova 12 SK – 810 06 Bratislava 16Slovenská [email protected]

Lucia BenedikováArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Jan BouzekÚstav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity KarlovyCeletná 20CZ – 116 42 Praha [email protected]

Gabriela BrezňanováKrajský pamiatkový úrad BanskáBystricaLazovná 8 SK – 975 65 Banská [email protected]

Hana BrzobohatáArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i., pracoviště Kutná HoraHloušecká 609 CZ – 284 01 Kutná [email protected]

Gertrúda BřezinováArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Jozef BujnaUniverzita Konštantína Filozofav NitreFilozofická fakulta, katedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 [email protected]

Radoslav ČambalHistorické múzeum Slovenskéhonárodného múzeaŽižkova 12SK – 811 06 Bratislava [email protected]

Ivan ČižmářÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Miloš Čižmář †

Hana ČižmářováSlezská univerzita v OpavěFilozoficko-přírodovědecká fakultaÚstav archeologie Na Rybníčku 626/1CZ – 746 01 [email protected]

Jana ČižmářováArcheologický ústav Moravskéhozemského muzeaZelný trh 6CZ – 659 37 [email protected]

Alžběta DanielisováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha [email protected]

Monika DębiecZaczernie 1004S/1PL – 36-062 [email protected]

Miluše DobisíkováNárodní muzeum antropologické odděleníVinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Zuzana ĎuďákováFilozofická fakulta UKFKatedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 [email protected]

Przemysław DulębaInstytut Archeologii UniwersytetuWrocławskiegoul. Szewska 48PL – 50-139 Wrocł[email protected]

Kristián ElschekArcheologický ústav Slovenskej aka-démie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Pavla EnderLandesamt für Archäologie SachsenZur Wetterwarte 7D 01109 [email protected]

Wolfgang EnderLandesamt für Archäologie SachsenZur Wetterwarte 7D 01109 [email protected]

Jiří FröhlichErbenova 1546CZ – 397 01 Pí[email protected]

Martin FurmanKrajský pamiatkový úrad ŽilinaMariánske námestie 19SK – 010 01 Ž[email protected]

Petra GoláňováÚstav archeologie a muzeologie, Filozofické fakulty Masarykovy univerzityArna Nováka 1CZ – 602 00 [email protected]

Seznam autorů

z seznam tiraz_Sestava 1 14.1.2015 8:20 Stránka 828

829

Miloš HlavaMuzeum hlavního města PrahyOddělení archeologických sbírekPod Viaduktem 2595CZ – 155 00 Praha [email protected]

Martin HložekTechnické muzeum v Brně, Purkyňova 105CZ – 612 00 [email protected]

Petr HolodňákRegionální muzeum K. A. Polánkav ŽatciHusova 678CZ – 438 01 Ž[email protected]

Veronika HolzerNaturhistorisches Museum WienPrähistorische AbteilungBurgring 7A – 1010 [email protected]

Jan HorákPalackého nám. 160CZ – 572 01 Polič[email protected]

Peter Horváth Archeologický ústav SAV Akademická 2 SK – 94901 Nitra [email protected]

Václav HulínskýVysoká škola chemicko-technolo-gická v PrazeÚstav skla a keramiky, Technická 5 CZ – 16628 Praha [email protected]

Ondřej ChvojkaJihočeské muzeumDukelská 1CZ – 370 51 České Budějovice;Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzityBranišovská 31aCZ – 370 05 České Budě[email protected]

Jan JílekVýchodočeské muzeum v Pardubicícharcheologické odděleníZámek čp. 4CZ – 530 02 [email protected]

Jan JohnArcheologický ústav Filozofickéfakulty Jihočeské univerzityBranišovská 31aCZ – 370 05 České Budě[email protected]

Šárka JonášováGeologický ústav AV ČR, v. v. i.Rozvojová 135/269CZ – 16500 Praha [email protected]

Jiří KalaÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Maciej KarwowskiInstytut Archeologii UniwersytetuRzeszowskiego Moniuszki 10PL – 35-015 Rzeszó[email protected] für Urgeschichte und Histo-rische Archäologie, UniversitätWien Franz Klein-Gasse 1A – 1190 [email protected]

Adam KędzierskiKaliskie Stanowisko ArcheologiczneInstytutu Archeologii i i EtnologiiPANul. Młynarska 33PL – 62-800 [email protected]

Jiří Kohoutek †

Eva KolníkováVýstavná 17SK – 949 01 [email protected]

Balázs KomoróczyArcheologický ústav AV ČR Brno, v. v. i., Čechyňská 363/19CZ – 602 00 [email protected]

Petr KosÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Branislav KovárArcheologický ústav SAV v NitreAkademická 2SK – 94921 [email protected]

Venceslas Kruta14 Orée de MarlyF – 78590 [email protected]

Roman KřivánekArcheologický ústav AV ČR, v. v. i.Letenská 4CZ – 118 001 [email protected]

Jan KyselaÚstav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity KarlovyCeletná 20CZ – 116 42 Praha [email protected]

Jana LangováMuzeum jihovýchodní MoravyVavrečkova 7040CZ – 760 01 Zlí[email protected]

Marek LečbychÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Jakub LikovskýArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha [email protected]


830

Tomáš MangelUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]

J. V. S. MegawDepartment of Archaeology, Flin-ders UniversityGPO Box 2100, AustraliaAU – South Australia [email protected]

Jan MichálekNádražní 120CZ – 397 01 Pí[email protected]

Blanka MikulkováÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Jiří MilitkýNárodní muzeum – HistorickémuzeumNumismatické odděleníVinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Elena MiroššayováArcheologický ústav SAVOddelenie pre výskum východnéhoSlovenskaHrnčiarska 13SK – 040 01 Koš[email protected]

Alena NejedláJihomoravské muzeum ve ZnojměPřemyslovců 8CZ – 669 45 [email protected]

Marek OlędzkiUniwersytet ŁódzkiInstytut PolitologiiUl. Składowa 41/43PL – 90-127 Łódź[email protected]

David ParmaÚstav archeologické památkovépéče Brno, v. v. i.Kaloudova 30CZ – 614 00 [email protected]

Karol PietaArcheologický ústav Slovenskej akadémie viedAkademická 2SK – 949 21 [email protected]

Miroslav PleskaMuzeum východních ČechEliščino nábřeží 465CZ – 500 01 Hradec Králové [email protected]

Tomáš PolišenskýÚstav archeologické památkové péčestředních ČechNad Olšinami 3CZ – 110 00 Praha [email protected]

Peter C. RamslÖsterreichische Akademie der WissenschaftenInstitut für Orientalische und Europäische Archäologie (OREA)Abteilung EuropaFleischmarkt 20-22A – 1010 [email protected]

Dominik RepkaUniverzita Konštantína FilozofaFilozofická fakulta, Katedra archeológieHodžova 1SK – 949 74 [email protected]

Marcin RudnickiInstytut Archeologii UniwersytetuWarszawskiegoKrakowskie Przedmieście 26/28 PL – 00-927 Warszawa, Polande-mail: [email protected]

Vladimír SalačArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4CZ – 118 01 Praha [email protected]

Milan SalašArcheologický ústav Moravskéhozemského muzeaZelný trh 6CZ – 659 37 [email protected]

Pavel SankotOddělení pravěku a antického starověku Historické muzeum NárodníhomuzeaVinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Susanne Stegmann-RajtárArcheologický ústav SAVAkademická 2SK – 94921 [email protected]

Stanislav StuchlíkArcheologický ústav AV ČR, Brno,v. v. i.Čechyňská 363/19CZ – 602 00 [email protected]á univerzita v OpavěFilozoficko-přírodovědecká fakultaÚstav archeologie Na Rybníčku 626/1CZ – 746 01 [email protected]

Radka ŠumberováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i., pracoviště Kutná HoraHloušecká 609CZ – 284 01 Kutná [email protected]

Richard ThérUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]


831

Martin TrefnýUniverzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]

Dagmar VachůtováÚstav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzityArna Nováka1CZ – 602 00 [email protected]

Jarmila ValentováNárodní muzeum – Historické muzeum Oddělení pravěku a antického starověku Vinohradská 1CZ – 110 00 Praha [email protected]

Natalie VenclováArcheologický ústav AV ČR, Praha,v. v. i. Letenská 4, CZ – 118 01 Praha [email protected]

David VíchRegionální muzeum ve VysokémMýtěŠemberova 125/ICZ – 566 01 Vysoké Mý[email protected]

Marek VlachArcheologický ústav AV ČR Brno,v. v. i.Čechyňská 363/19CZ – 602 00 Brno [email protected]

Larissa VorotinskajaThe State Ermitage MuseumDvortsovaya Naberezhnaya, 34RU – 190000 St [email protected]

Anna Gardelková-VrtelováArcheologický ústav SAV v NitreAkademická 2SK – [email protected]

Jiří Waldhauser Univerzita Hradec KrálovéRokitanského 62CZ – 500 03 Hradec Králové [email protected]

Tomáš ZemanFilozofická fakulta Univerzity Palackého v OlomouciKřížkovského 511/10771 47 [email protected]

Leszek ZiąbkaMuzeum Okręgowe Ziemi Kaliskiejul. Kościuszki 12PL – 62-800 [email protected].


MORAVSKÉ KŘIŽOVATKY

Střední Podunají mezi pravěkem a historií

Editoři: Jana Čižmářová, Natalie Venclová, Gertrúda Březinová

Grafický návrh a úprava: Milan Mačinec, Silvie Straková, Michaela Tomsová

Návrh obálky: Šárka Fidrichová

Tisk: Tiskárna Helbich, a. s., Brno

Vydalo Moravské zemské muzeum, Brno 2014ISBN: 978-80-7028-432-2


Moravské MoravskékřižovatkyStřední Podunajímezi pravěkema historií křižovatky

Střední Podunají mezi pravěkem

a historií

Moravské zemské muzeum 2014

nepublikované nálezy z neskorej doby bronzovej a z doby halštatskej/včasnej doby laténskej zo...

Documents