VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2012 JAN BOHÁČ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

+420 841 133 166 / info@vsem.cz / www.vsem.cz

DIPLOMOVÁ PRÁCE

MANAGEMENT FIREM

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

Vysoká škola ekonomie a managementu

+420 841 133 166 / info@vsem.cz / www.vsem.cz

NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE

Analýza struktury a určení daní v České republice za období let 2000 až 2011

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

leden / 2013

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Jan Boháč / MF 05

JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE

Ing. Bc. Petr Vymětal, PhD.

PROHLÁŠENÍ STUDENTA

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma

vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil/-a

pouze literární prameny v práci uvedené.

Datum a místo: 26. 11. 2012 v Praze

_____________________________

podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ

Rád/-a bych tímto poděkoval/-a vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení

a odborné konzultace, které mi poskytl/-a při zpracování mé diplomové práce. Dále

bych rád poděkoval Ing. Věře Balounové z MF ČR za cenné informace.

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Analýza struktury a určení daní v České

republice za období let 2000 až 2011

Analysis of the structure and determination of taxes in the Czech Republic

for the period 2000-2011

Autor: Bc. Jan Boháč

Souhrn

Veřejné finance a daně jsou nezbytně a neoddiskutovatelně spojené, neboť inkaso daní

tvoří nejvýznamnější část příjmů veřejných rozpočtů. Tento text se věnuje daňovému

systému České republiky, zejména vývoji inkasa daní a vývoji sazeb jednotlivých daní

zavedených v České republice v období let 2000 až 2011. V textu je také zohledněn

vývoj rozpočtového určení daní ve zkoumaném období. Analytická část je uvedena

rozborem jednoduché a složené daňové kvóty, na základě dat EUROSTATu a Českého

statistického úřadu, jakožto populárních a názorných ukazatelů vývoje zdanění v dané

ekonomice. Následně je analyzován vývoj inkasa jednotlivých daní a skupin daní

za pomoci dat zveřejňovaných Ministerstvem financí České republiky v každoroční

vládní finanční statistice, která byla ve zkoumaném období vykazována do roku 2003

dle metodiky GFSM 1986 a od roku 2004 dle metodiky GFSM 2001. Změny sazeb

jednotlivých daní, jakož i rozpočtového určení daní, ve zkoumaném období jsou

zkoumány na základě analýzy a porovnání znění příslušných právních norem a jejich

novel zveřejněných Ministerstvem vnitra České republiky ve Sbírce zákonů.

Summary

Public finance and taxes are necessarily and indisputably interlinked because tax

collection is the most important income part of the public budget. This thesis describes

the tax system in the Czech Republic, in particular the development of tax collection

and the development of individual tax rates established in the Czech Republic in the

period from 2000 to 2011. The text takes account of the development of the budgetary

allocation of taxes in the period examined. The analytical part starts with the simple and

compound tax quota analysis based on EUROSTAT and the Czech Statistical Office

data - as a popular and visual indicators on taxation in the economy. Following charter

analyzes both collection of tax and tax Gross evolution using data published by the

Ministry of Finance of the Czech Republic in the annual government finance statistics

that was reported in the period under review until 2003 by the methodology of GFSM

1986 and since 2004 by the methodology of GFSM 2001. Changes in the rates of taxes

and budgetary allocation of taxes in the period under review are investigated based

on the analysis and comparison of relevant laws and their amendments published by

the Ministry of the Interior of the Czech Republic in the Collection of Laws.

Klíčová slova:

Analýza vývoje, Daně, Veřejné rozpočty, Rozpočtové určení daní

Keywords:

Analysis of evolution, Budgetary allocation of taxes, Public budgets, Taxes

JEL Classification:

H690 - National Budget, Deficit, and Debt: Other

H710 - State and Local Taxation, Subsidies, and Revenue

K340 - Tax Law

Obsah

1 Úvod ............................................................................................................................. 1

2 Struktura příjmové strany Veřejných rozpočtů ČR ...................................................... 3

2.1 Rozpočtové určení daní ......................................................................................................... 6

3 Funkce a principy daní ................................................................................................. 7

3.1 Daň z přidané hodnoty ......................................................................................................... 11

3.2 Daně spotřební ..................................................................................................................... 13

3.3 Daně ekologické .................................................................................................................. 17

3.4 Daně z příjmu ...................................................................................................................... 18

3.4.1 Daň z příjmu fyzických osob .......................................................................................... 20

3.4.2 Daň z příjmu právnických osob ...................................................................................... 21

3.4.3 Zvláštní sazba daně ......................................................................................................... 22

3.5 Daně majetkové ................................................................................................................... 23

3.5.1 Daně z nemovitostí ......................................................................................................... 23

3.5.2 Daně převodové .............................................................................................................. 24

3.6 Clo........................................................................................................................................ 26

3.7 Pojistné ................................................................................................................................ 29

3.7.1 Zdravotní pojištění .......................................................................................................... 30

3.7.2 Sociální pojištění ............................................................................................................ 31

3.8 Ostatní daňové příjmy .......................................................................................................... 32

3.8.1 Daň silniční ..................................................................................................................... 32

3.8.2 Ostatní ............................................................................................................................. 33

4 Použité metody ........................................................................................................... 34

5 Vývoj daní v ČR v období let 2000 až 2011 .............................................................. 36

5.1 Vývoj rozpočtového určení daní v ČR ve sledovaném období ............................................ 37

5.2 Analýza vývoje jednoduché daňové kvóty ve sledovaném období ..................................... 41

5.3 Analýza vývoje složené daňové kvóty ve sledovaném období ............................................ 43

5.4 Analýza vývoje daní ve sledovaném období ....................................................................... 45

5.4.1 DPH ................................................................................................................................ 46

5.4.2 Spotřební a ekologické daně ........................................................................................... 48

5.4.3 Daně z příjmu ................................................................................................................. 55

5.4.4 Daň z nemovitostí ........................................................................................................... 60

5.4.5 Daně převodové .............................................................................................................. 61

5.4.6 Clo .................................................................................................................................. 63

5.4.7 Pojistné ........................................................................................................................... 64

5.4.8 Silniční daň ..................................................................................................................... 66

5.4.9 Ostatní ............................................................................................................................. 68

6 Závěr ........................................................................................................................... 69

Literatura ......................................................................................................................... 71

Přílohy ............................................................................................................................... 1

Seznam zkratek

Celní sazebník Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987

ČR Česká republika

CS ČR Celní správa České republiky

ČSÚ Český statistický úřad

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení

DPH Daň z přidané hodnoty

DS ČR Daňová správa České republiky

DTF Duty Free Shop

DZPFO Daň z příjmu fyzických osob

DZPPO Daň z příjmu právnických osob

EC European Commision – Evropská Komise

ESA 95 European System of Integrated Economic Accounts

EU Evropská unie

FAMAE Monoalkylestery mastných kyselin

GFSM 1986 A Manual on Government Finance Statistics

GFSM 2001 Government Finance Statistics Manual 2001

GJ Gigajoule

HDP Hrubý domácí produkt

IMF Mezinárodní měnový fond

KN Kód Kombinované nomenklatury celního sazebníku

Kodex Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne

23. dubna 2008

MEŘO Methylester řepkového oleje

MF ČR Ministerstvo financí České republiky

MV ČR Ministerstvo vnitra České republiky

MWh Megawatt hodina

NSS Nejvyšší správní soud

Prováděcí Nařízení Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993

SFDI Státní fond dopravní infrastruktury

SPD Spotřební daně

Starý ZDPH Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty

Starý ZSPD Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních

Trojdaň Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani

z převodu nemovitostí

Zákon 565/1990 zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

Zákon 576/1990 Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými

prostředky České republiky a obcí v České republice

Zákon 549/1991 zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích

Zákon 218/2000 Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

Zákon 243/2000 Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní územním

samosprávným celkům a některým státním fondům

Zákon 634/2004 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

ZDE Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, Část 47. –

daň z elektřiny

ZDN Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí

ZDP Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

ZDPH Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

ZDPP Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, Část 46. –

daň z pevných paliv

ZDZP Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, Část 45. –

daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

ZDS Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

ZRP Zkapalněné ropné plyny

ZSPD Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

ZSDP Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

Seznam tabulek

Tabulka 1 Přehled vlád ČR v letech 2000 až 2011 36

Tabulka 2 Vývoj sazeb SPD z minerálních olejů a ekologických daní v letech 2000 až

2011 51

Tabulka 3 Vývoj sazeb DZPFO v letech 2000 až 2011 58

Seznam grafů

Graf 1 Vývoj rozpočtového určení daní v letech 2000 až 2011 38

Graf 2 Vývoj jednoduché daňové kvóty v letech 2000 až 2011 42

Graf 3 Vývoj složené daňové kvóty v období let 2000 až 2010 43

Graf 4 Srovnání daňového mixu v roce 2000 a 2010 45

Graf 5 Vývoj inkasa DPH v letech 2000 až 2011 46

Graf 6 Vývoj sazeb DPH v letech 2000 až 2011 47

Graf 7 Vývoj inkasa spotřebních a ekologických daní v letech 2000 až 2011 49

Graf 8 Vývoj sazeb SPD z minerálních olejů a ekologických daní v letech 2000 až 2011 51

Graf 9 Vývoj sazeb SPD z lihu v letech 2000 až 2011 52

Graf 10 Vývoj sazeb SPD z piva v letech 2000 až 2011 53

Graf 11 Vývoj sazeb SPD z vína a meziproduktů v letech 2000 až 2011 53

Graf 12 Vývoj sazeb SPD z cigaret, doutníků a cigarillos v letech 2000 až 2011 54

Graf 13 Vývoj sazeb SPD z tabáku ke kouření a ostatního v letech 2000 až 2011 54

Graf 14 Vývoj inkasa DZPPO v letech 2000 až 2011 56

Graf 15 Vývoj sazeb DZPPO v letech 2000 až 2011 57

Graf 16 Vývoj inkasa DZPFO v letech 2000 až 2011 58

Graf 17 Vývoj sazeb u zvláštní sazby daně v letech 2000 až 2011 59

Graf 18 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v letech 2000 až 2011 60

Graf 19 Vývoj inkasa daně dědické a darovací v letech 2000 až 2011 61

Graf 20 Vývoj inkasa daně z převodu nemovitostí v letech 2000 až 2011 62

Graf 21 Vývoj inkasa cla v letech 2000 až 2011 63

Graf 22 Vývoj inkasa pojistného v letech 2000 až 2011 64

Graf 23 Vývoj sazeb sociálního pojistného v letech 2000 až 2011 66

Graf 24 Vývoj inkasa silniční daně v letech 2000 až 2011 67

Graf 25 Vývoj inkasa ostatních daní v letech 2000 až 2011 68

Seznam obrázků

1

1 Úvod

Daně patří k lidskému životu tak pevně jako smrt. Tady pokud není člověk členem

nějakého necivilizovaného kmene z povodí Amazonky či z Nové Guineje, pak možná

nezná pojem daně, ovšem i v těchto končinách lze jistou formu daní předpokládat, byť

ve formě naturálních odvodů ve prospěch komunity. Daně jsou tedy nevyhnutelným

příznakem civilizace. Existence daní však není samoúčelná, jsou nepříjemným avšak

nezbytným prostředkem k plnění veřejných rozpočtů, které z valné části slouží

k uspokojování potřeb daňových plátců a poplatníků, a to ať již vědomých

či nevědomých. Vždyť kdo si dokáže v dnešních dnech představit život ve ztemnělých

městech, osvětlovaných pouze loučemi či pochodněmi chodců a chůzi po ulicích

přetékajících splašky. I k plnění těchto veřejných služeb jsou daně užívány. Pravda daně

nejsou právě nejideálnějším prostředkem k uspokojení veřejných služeb, neboť část

inkasa daní je spotřebována na správu daní samotných, prozatím však nikdo nevymyslel

funkčnější a, lze-li to tak říci, populárnější systém.

Daňový systém je v České republice tvořen soustavou daní, poplatků a jiných

povinných plateb, na jejichž správě se podílejí Česká daňová správa, Celní správa ČR,

Česká správa sociálního zabezpečení a v případě poplatků té municipality, soudy a další

složky státní správy a samosprávy. Uvedené platby, které bývají souhrnně označovány

jako daně, lze rozdělit na platby nesoucí označení daň přímo v názvu a další platby,

které daněmi jsou, ač toto označení nenesou. Daňový soustava České republiky je nejen

poměrně komplikovaný nýbrž především dosti proměnlivý a z hlediska subjektů na něm

participujících nepříliš komfortní systém právních předpisů. Tato práce je, jak lze

dovozovat, věnována daním a jejich postavení coby příjmové položky veřejných

rozpočtů, jakož i způsobu rozdělení daní, které je dáno jejich rozpočtovým určením.

Následující text si klade za cíle popsat a analyzovat vývoj inkasa a změn sazeb daní

zavedených v České republice v období let 2000 až 2011. V rámci plnění tohoto

hlavního cíle budou nezbytně plněny některé cíle postupné. V prvé části bude popsána

metodika respektive metodiky, jíž byly daňové příjmy ve zkoumaném období

vykazovány Ministerstvem financí České republiky, a bude pojednáno o současném

stavu rozpočtového určení daní. Dále budou popsány funkce a principy daní obecně a

2

následně specificky současný stav jednotlivých daní a skupin daní, respektive pro tuto

práci zásadních částí příslušných právních předpisů. Následně v praktické části bude

analyzován vývoj rozpočtového určení daní, jakož též vývoj jednoduché a složené

daňové kvóty a daňového mixu. Následně bude analyzován vývoj inkasa a změny sazeb

jednotlivých, v předchozí části identifikovaných, daní či skupin daní, a to v období let

2000 až 2011. Při této analýze budou brány v potaz, tam kde tyto aspekty bude možné

spolehlivě doložit, též vlivy politiků či lobbing. V teoretické a zejména v analytické

části práce budou užita veřejně dostupná data poskytovaná českými ústředními orgány,

Českým statistickým úřadem, jakož i některými mezinárodními institucemi.

V práci budou položeny otázky, na něž budou průběžně hledány a snad i nalézány

odpovědi, a to zejména tyto: jsou struktura, sazby a určení daní ovlivňovány politickou

stranou, která momentálně vládne; jak se ve zkoumaném období vyvíjí jednoduchá a

složená daňová kvóta; dochází ke změně rozpočtového určení daní směrem od státního

rozpočtu k rozpočtům obcí a krajů; změnila se struktura daní a jejich sazby v souvislosti

se vstupem ČR do EU? Při hledání odpovědí na předestřené otázky bude vycházeno

z těchto hypotéz: sazby a struktura daní jsou ovlivňovány politickým svěřováním

jednotlivých vlád, nikoli potřebami ekonomiky či plátců a poplatníků daní; Česká

republika směřuje od vyššího podílu přímých daní k vyššímu podílu daní nepřímých,

čímž směřuje ke stavu obvyklému ve vyspělých ekonomikách; sazby a struktura daní

v České republice byly výrazně ovlivněny vstupem do Evropské unie.

S ohledem na své zaměření, kdy jádrem problematiky je legislativa a její vývoj, bude

v práci nezbytně posílena část teoreticko-metodologická, nepředpokládá se však její

převaha nad částí analytickou.

3

2 Struktura příjmové strany Veřejných rozpočtů ČR

Při zkoumání struktury a rozpočtového určení daní nelze brát v potaz pouze státní

rozpočet, nýbrž je nezbytné zohlednit i další rozpočty, do nichž vybrané daně plynou.

Těmito dalšími rozpočty jsou dle MF ČR (2010) především rozpočty municipalit, tj.

nižších územně-správních celků (obce a kraje), centrální mimorozpočtové fondy (Státní

fond životního prostředí ČR, Státní fond pro zúrodnění půdy [do r. 2005], Státní fond

kultury ČR, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond

dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení, Státní zemědělský intervenční

fond, Fond národního majetku ČR [do r. 2005] a Pozemkový fond ČR) a fondy

sociálního zabezpečení1 (zdravotní pojišťovny).

Systém a struktura veřejných rozpočtů je nejlépe patrná z vládní finanční statistiky,

kterou sestavuje a zveřejňuje MF ČR. Ve zkoumaném období užívalo MF ČR pro

vypracování vládní finanční statistiky dvě principielně dosti odlišné metodiky. Výkazy

za období do roku 2003 včetně tak lze nalézt ve struktuře stanovené metodikou

A Manual on Government Finance Statistics (dále jen „GFSM 1986“) (MF ČR,

2005), od roku 2004 pak ve struktuře dané metodikou Government Finance Statistics

Manual 2001 (dále jen „GFSM 2001“) (MF ČR, 2010).

Obě uvedené metodiky jsou dle MF ČR (2007) dílem Mezinárodního měnového fondu

(dále jen „MMF“), zatímco však GFSM 1986 byla založena na bázi finančních toků

(cash báze), vychází metodika GFSM 2001 z akruálního principu, čímž se podobá třetí

existující metodice European System of Integrated Economic Accounts – ESA 95,

s níž ve své praxi pracuje Český statistický úřad a rovněž Česká národní banka.

S ohledem na skutečnost, že MF ČR s metodikou ESA 95 nepracuje, není její další

rozbor relevantní.

MF ČR nedeklaruje datum, od nějž došlo k přechodu z GFSM 1986 na GFSM 2001.

Dle dalších informací, např. zpráva o misi IMF (MF ČR, 2003) a informace MF ČR

1 Metodika GFSM 2001 používá tento, v podmínkách ČR, poněkud zavádějící termín, který asociuje dojem, že se jedná o fondy, na

něž plyne sociální pojištění, v ČR však na tyto účty plyne pojištění zdravotní, které je oproti sociálnímu pojištění vyčleněno

z běžných rozpočtových účtů a je s ním hospodařeno odděleně. Oproti zdravotnímu pojištění je pojištění sociální součástí státního

rozpočtu a financuje valnou část mandatorních výdajů.

4

(2012), že v současné fázi implementace GFSM aktualizuje data za roky 2000 až 2005,

tj. tato data byla vedena dle jiné metodiky nežli GFSM 2001, však lze dovodit,

že ke změně došlo k 1. 1. 2006

Uvádět na tomto místě celá schémata vládní finanční statistiky dle GFSM 1986 a GFSM

2001 by zabralo přespříliš prostoru, účelu této práce však postačí i zjednodušený výčet

relevantních položek, tj. položek příjmové strany veřejných rozpočtů2.

Zjednodušené schéma příjmové stránky veřejných rozpočtů v metodice GFSM 1986,

převedené do termínů užívaných v ČR, tedy vypadá následovně (IMF, 2003):

I. CELKOVÉ PŘÍJMY A GRANTY (II+VII);

II. CELKOVÉ PŘÍJMY (III+VI);

III. BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V);

IV. DAŇOVÉ PŘÍJMY;

1. Daně z příjmů;

2. Příspěvky na sociální zabezpečení;

4. Daně majetkové (tzv. trojdaň3);

5.1 Daně ze spotřeby (daň z přidané hodnoty, spotřební daně, „ekologické“ daně),

5.5 Daně z užití zboží a provozování služeb (daň silniční, poplatky za znečištění

životního prostředí);

5.6 Ostatní daně ze zboží a služeb (např. poplatky dle loterijního zákona4 či místní

poplatky ze psů);

6. Clo;

7. Ostatní daně;

V. NEDAŇOVÉ PŘÍJMY;

8. Příjmy z podnikání a vlastnictví (dividendy ze státem vlastněných společností);

9. Správní poplatky, prodeje na tržním i netržním principu (netržní prodeje jsou

pouze marginální položkou);

10. Pokuty a propadnutí;

2 Za relevantní jsou v tomto případě považovány položky, které jsou nenulové (ČR neuplatňuje všechny druhy příjmů předvídané

metodikou GFSM 1986, ani GFSM 2001) a zároveň se jedná o položky agregátní (vyjma položky 5.) Podrobnější členění

jednotlivých agregátních položek je ponecháno na kapitolu 4. 3 Tímto termínem bývá běžně označován komplex daní dědické, darovací a z převodu nemovitostí. 4 Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů

5

12. Ostatní nedaňové příjmy;

VI. KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY;

13. Prodej fixních aktiv;

14. Prodej půdy a nemovitostí;

15. Kapitálové transfery z nevládních zdrojů;

VII. GRANTY;

17. Zahraniční s výjimkou nadnárodních orgánů;

18. Mezi vládou a municipalitami (v ČR zpravidla od vlády k municipalitám);

19. Od nadnárodních orgánů;

20. Od zahraničních vlád.

GFSM 2001 používá členění, které je v zásadě obsahově shodné, avšak jednotlivé

položky jsou uspořádány v jiném pořadí (jsou jinak seřazeny jednotlivé logické celky).

Zjednodušené schéma příjmových položek dle GFSM 2001 vypadá takto (IMF, 2002):

1. PŘÍJMY Z PROVOZNÍ ČINNOSTI;

11 Daně;

111 Daně z příjmů, zisků a kapitálových výnosů;

113 Daně z majetku;

114 Daně ze zboží a služeb;

115 Daně z mezinárodního obchodu a služeb;

116 Ostatní daně;

12 Sociální příspěvky;

121 Příspěvky na sociální zabezpečení;

122 Ostatní sociální příspěvky;

13 Dotace;

131 Od zahraničních vlád;

132 Od mezinárodních organizací;

133 Od institucí vládního sektoru;

14 Ostatní příjmy;

141 Příjmy z vlastnictví;

142 Prodej zboží a služeb;

143 Pokuty, penále a propadnutí;

6

144 Dobrovolné transfery jiné než dotace;

145 Ostatní příjmy jinde nezařazené;

3. PRODEJ NEFINANČNÍCH AKTIV.

Data relevantní pro účely této práce se nacházejí v položkách IV, respektive 1 až 7

ve vládní finanční statistice za roky 2000 až 2003, která je dosud ve struktuře dle

metodiky GFSM 1986 a v položkách 1 až 12 ve výkazech za období let 2004 až 2011,

které jsou již vedeny dle metodiky GFSM 2001.

2.1 Rozpočtové určení daní

Veřejné rozpočty v ČR zahrnují celkem čtyři, v úvodu kapitoly 2, uvedené skupiny

rozpočtů, které z nich čerpají. Poměr, v němž jsou některé vybrané daně rozdělovány

mezi jednotlivé rozpočty, je v současnosti určen zákonem č. 243/2000 Sb.,

o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním

fondům (dále jen „zákon 243/2000“). Tento zákon je dále rozváděn prováděcími

vyhláškami Ministerstva financí ČR upravujícími podíl jednotlivých obcí, jejichž

účinnost je ustanovením § 4 odst. 9 zákona 243/2000 omezena na období na období

od 1. 9. daného roku do 31. 8. roku příštího5. V současné době je účinná vyhláška

č. 281/2012 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech

celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

Tento stav však nebyl v celém zkoumaném období, neboť do 1. 1. 2001 byla tato

problematika řešena zákonem č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření

s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (dále jen

„zákon č. 576/1990 Sb.“), který řešil pravidla hospodaření v celém komplexu veřejných

financí. Tento zákon byl k 31. 12. 2000 zrušen a nahrazen výše uvedeným zákonem

o rozpočtovém určení daní a zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

(dále jen „zákon 218/2000)“. Tímto došlo k rozdělení rozpočtových pravidel státu a

dalších částí veřejného sektoru.

5 Toto pravidlo však neplatí absolutně. V období od 1. 1. 2001 do 1. 9. 2003 byla účinnost různá, v období 1. 9. 2007 do 31. 8. 2012

došlo ke změně i k 1. 1. 2008.

7

3 Funkce a principy daní

Jak jinak započít tuto kapitolu, nežli uvedením definice pojmu daň, která může znít

například takto „DAŇ – daň je povinná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu,

která se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností. Daně jsou placené pravidelně

v určitých intervalech nebo při určitých okolnostech (například darování nebo dědění).

Daň je jedním z příjmů veřejných rozpočtů, mezi které patří dále poplatky a půjčky

(úvěry).“ (ŽÁK 2002, s. 160).

Daně uvalené na subjekty v ČR mohou být děleny z několika hledisek, např. dle

Kubátové (2006) :

dle základu z nějž jsou stanovovány (ad valorem – valorické, jednotkové –

specifické);

dle zohlednění platební schopnosti (osobní, in rem – na věc);

dle možnosti přenést daň na jiný subjekt (přímé, nepřímé);

dle předmětu daně (z majetku, z důchodu, ze spotřeby);

dle rozpočtu jehož jsou příjmem (státní, nižších samosprávných celků, svěřené);

dle charakteru veličiny, z níž vycházejí (stavové – kapitálové, tokové – běžné);

dle stupně progrese (progresivní, proporcionální, regresivní).

Hlubší vymezení jednotlivých hledisek členění daní nebude předmětem tohoto textu,

neboť je součástí většiny odborných knih a běžnou součástí vysokoškolské výuky.

V subkapitolách týkajících se jednotlivých daní však bude uvedena jejich

charakteristika dle výše uvedených hledisek.

Problematikou, kterou nelze, v textu zabývající se daněmi, vynechat jsou funkce daní.

Daně dle všeobecně přijímaného názoru plní čtyři základní funkce, kterými dle

Kubátové (2006) jsou:

fiskální6 – nejdůležitější funkcí daní je bezesporu plnění státní pokladny,

respektive veřejných rozpočtů, prostřednictvím nichž jsou pak plněny i ostatní

6 Většina subjektů, které zdanění podléhají, ani jinou funkci daní nevnímá a v plnění rozpočtů spatřuje nejen jedinou funkci daní,

nýbrž i celé veřejné správy. Je poněkud smutným faktem, že některé části veřejné správy opravdu neplní jinou funkci, než tu, že

8

funkce. Tato funkce je také nejstarší (dá se říci, že v minulosti byla často

jedinou, neboť panovník dbal zejména na svůj prospěch a prospěch poddaných,

například jejich ochrana před loupežníky, byl věcí podružnou či vedlejším

efektem činnosti ve prospěch panovníka samého) a nejvíce viditelnou;

alokační – daně odčerpávají finance u subjektů, které se podílejí na tržních

selháních ve formě neefektivní alokace zdrojů. V případě externalit a

nedokonalé konkurence může být tato funkce uplatňována cíleně, zatímco

v případě statků veřejných a pod ochranou se jedná v zásadě o všechny subjekty;

redistribuční – lidé zpravidla nepovažují prvotní rozdělení důchodů

za spravedlivé (tuto nespravedlnost zpravidla pociťují ti s nižšími příjmy, a to

v podstatě bez ohledu na důvod nižšího příjmu) z důvodu nerovnoměrného

rozdělení. Daně mohou sloužit a také slouží k přesunu části důchodů od subjektů

s vyššími příjmy k těm, kteří byli vyhodnoceni jako potřební, zpravidla

nízkopříjmoví, zdravotně znevýhodnění, rodiny s větším počtem dětí a další7;

stabilizační – důraz na tuto funkci můžeme nalézt zejména v keynesiánských

teoriích, které spatřují velký význam daní ve schopnosti stimulovat ekonomiku

v době krize prostřednictvím zvýšení veřejných výdajů a tím prostřednictvím

zaměstnanosti a cenové stability zmírňovat ekonomický cyklus. O nutnosti a

vhodnosti uplatňovat tuto funkci se však vedou spory.

Daňový systém v České republice, tak jako ostatně ve všech členských zemích

Evropské unie8 a většině vyspělých zemí, je tvořen soustavou daní přímých a

nepřímých, širokou škálou poplatků (správní, soudní, místní) a dalšími povinnými

platbami, mezi nimiž nejvýznamnějšími je zdravotní pojištění, které, ač v názvu nenese

slovo daň, má bezesporu charakter daně.

Základním kamenem systému správy a výběru daní v ČR je v současné době zákon

č. 280/2009 Sb., daňový řád (dle jen „daňový řád“), který je obecným procesním

odčerpávají veřejné finance a neprodukují žádné reálně prospěšné výsledky, viz některé státní fondy nebo úřad pro námořní

katastrofy, na jehož zřízení v ČR donedávna trvala EU. 7 Stupeň redistribuce může variovat od nulového (např. některé rozvojové a rozvíjející se země) po velmi vysoký (typickým

příkladem jsou skandinávské země označované jako „sociální státy“, kde je v důsledku zdanění rozdíl mezi univerzitním profesorem

a metařem velmi malý). 8 Daně v EU jsou harmonizovány, tzn., že jednotlivé země musely do své legislativy implementovat příslušné směrnice a nařízení.

9

předpisem. V období před nabytím účinnosti daňového řádu byla tato problematika

upravena zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „ZSDP“).

Daňový řád samozřejmě nemůže existovat osamoceně, a proto je doplněn řadou dalších

hmotně-právních zákonných a podzákonných legislativních norem, upravujících

jednotlivé daně, poplatky a jiné povinné platby (dále jen „daně“)9. ZSDP i daňový řád

jsou vyjma právních norem rozvedeny i řadě interních předpisů, platných pro územní

finanční orgány a částečně i pro Celní správu ČR. Tato tzv. pokyny řady „D“, ač jsou

předpisy interními, jsou veřejně přístupné10

a na jejich plnění správci daně hledí

i správní soudy. Druhou řadou interních předpisů pak jsou pokyny řady „DS“, které

nejsou veřejně přístupné, avšak jejich předložení, jsou-li užívány při rozhodovací

činnosti správce daně, se na základě judikátu NSS ze dne 17. 1. 2008 č.j. 5 As 28/2007-

89 lze domáhat dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,

ve znění pozdějších předpisů (NSS, 2008).

V současné době není v českém právním řádu obsažen žádný právní předpis, který by

obsahoval explicitní výčet daní, z nichž sestává daňová soustava ČR, byť v minulosti

tento právní předpis existoval. Byl jím zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, který

však byl zrušen zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Oproti minulosti je tak

nalezení informací o tom, z jakých daní daňový systém ČR sestává poněkud náročnější,

což je možné ve vztahu k veřejnosti, a to podnikatelské i nepodnikatelské, považovat

přinejmenším za nekomfortní11

.

Daňová soustava ČR v současné době sestává z těchto daní:

daně z příjmu (právnických a fyzických osob);

9 Zvláštním a možná poněkud alarmujícím faktem je to, že ač je v ČR uplatňován kontinentální právní systém, tj. právní systém

založený na právních normách, a nikoli právní systém anglosaský, založený na precedentech starých často i několik set let, mají

i zde soudy (v tomto případě soudy správní) nezanedbatelný vliv, neboť svými judikáty nejen poskytují výklad právních norem,

který je často v rozporu s jejich textem a záměrem zákonodárce (obsaženým v důvodové zprávě), nýbrž v důsledku své činnosti

právní normy i mění. Tento vliv lze pozorovat mimo jiné i v případě daňového řádu, do nějž byla vtělena řada v minulosti

judikovaných názorů Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Judikáty NSS nejsou pro prvoinstanční soudy závazné,

samozřejmě vyjma toho soudu, k jehož rozsudku se NSS v rámci kasace vyjadřoval. Avšak skutečnost, že NSS je ve své judikatuře

velmi ustálený, vede k tomu, že jeho judikáty ve své rozhodovací praxi berou v potaz nejen prvoinstanční soudy, nýbrž i správci

daně. V důsledku tohoto se tedy judikáty NSS stávají precedenty, ač tento institut v ČR formálně neexistuje. 10 Vyhledávání v pokynech řady „D“ je možné na adrese http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/pokyny_D.html?year=0. 11 S ohledem na skutečnost, že země jsou z pohledu podnikatelského prostředí hodnoceny mimo jiné i hlediskem přehlednosti

daňové soustavy a složitosti administrativy spjaté s plněním daňových povinností, je spodivem, že v ČR v současné době absentuje

právní norma usnadňující základní orientaci v daních.

10

daň z přidané hodnoty;

daně spotřební (minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty, tabákové

výrobky;

daně ekologické (pevná paliva, zemní plyn, elektřina);

daně majetkové (z nemovitostí, silniční, dědická a darovací, z převodu

nemovitostí);

clo;

správní a ostatní poplatky a ostatní daňové příjmy;

pojistné (sociální, zdravotní).

Jednotlivé daně či skupiny daní budou předmětem následujících subkapitol, v nichž

budou postupně definovány12

osoby povinné ke konkrétní dani (plátce, poplatníky),

předměty jednotlivých daní, zdaňovací období, základy jednotlivých daní a uvedeny

jejich aktuální sazby. S ohledem na předmět a cíle této práce budou uvedeny pouze

základní právní předpisy, tj. zákony, nikoli prováděcí vyhlášky a další související

zákonné i podzákonné právní normy. Závěrem každé subkapitoly bude uvedena

položka, v níž je daná daň či poplatek zařazena ve vládní finanční statistice.

Správcem daně jsou v ČR DS ČR13

a CS ČR. DS ČR spravuje všechny daně

až na SPD a ekologické, které spravuje CS ČR, a pojištění, které je v kompetenci ČSSZ.

Daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je spravována DS ČR i CS ČR, přičemž

od vstupu ČR do EU CS ČR spravuje DPH pouze v případě dovozu ze třetích zemí, a to

jen u osob, které nejsou plátci DPH14

(ZDPH, 2012). Zvláštním je rovněž postavení

ČSSZ a zdravotních pojišťoven, které ač nakládají s pojištěním, nejsou považovány

za správce daně.

12 Definice těchto pojmů bude z pochopitelných důvodů poněkud obecná, bez zohlednění výjimek a dalších rozšiřujících

či zužujících podmínek, jejichž zohlednění a uvedení by bylo z důvodu rozsahu této práce neúnosné. 13 DS ČR byla až do konce roku 2010 integrální součástí MF ČR - byla jedním z jeho odborů. Od roku 2011 je DS ČR samostatnou

organizací, čímž dosáhla stejného postavení, které má Celní správa ČR již delší dobu. Osamostatnění DS a vytvoření stejné

struktury DS a CS je jedním z kroků na cestě k vytvoření Jednotného Inkasního Místa což má být konečná fáze slučování DS a CS. 14 Toto lze považovat za jistý odklon od koncepce uplatňované v jiných zemích EU, kde je správa DPH často svěřena celním

orgánům, které spravují všechny nepřímé daně. Tato koncepce má opodstatnění minimálně v tom, že celní orgány, jakožto

uniformovaná složka, mají zpravidla větší kompetence a možnosti působení proti daňové kriminalitě, která je zejména na poli

nepřímých daní problémem nejen ČR. Rovněž se tímto dá účinně bránit vykazování jiných hodnot v daňovém přiznání než při

dovozu a nesprávnému vykazovaní DPH z SPD, což jsou oboje velmi časté případy krácení daně (viz případy dovozů oděvů a

minerálních olejů z let minulých).

11

3.1 Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty patří do skupiny daní spotřebních, respektive jedná se

o všeobecnou daň ze spotřeby, tj. daň, která je uvalena na spotřebu všech produktů a

služeb (oproti spotřebním a „ekologickým“, které jsou uvaleny na specifické produkty).

Tato daň se svou konstrukcí značně odlišuje od daní ostatních. Zatímco daně majetkové,

důchodové či daně spotřební jsou ukládány na konkrétní konečný základ daně (a byť

dojde k jeho rozdělení, částka daně zůstává za jinak stejných okolností stejná15

), daň

z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je ukládána na hodnotu – ad valorem, která byla

přidána jednotlivými stupni (subjekty) ve výrobně-obchodním řetězci a dochází k její

postupné kumulaci16

(Vančurová, 2012).

Postupná kumulace DPH na jednotlivých stupních vede k tomu, že DPH ač je odváděna

jednotlivými stupni, je ve svém důsledku přenesena na konečný subjekt v celém řetězci,

kterým je spotřebitel. Proto ač je poplatníkem spotřebitel, který je jediným subjektem,

který nemá DPH na koho přenést, subjektem, který DPH odvádí je každý subjekt

ve výrobně obchodním řetězci (až na onoho spotřebitele), který je zván plátcem. Jelikož

je tedy odlišná osoba poplatníka a plátce, patří DPH mezi daně nepřímé.

DPH byla ve zkoumaném období upravena postupně dvěma zákony. V období

1. 1. 2000 až 1. 5. 2004 platil zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen

„starý ZDPH“), který byl k datu přičlenění ČR k Evropské unii nahrazen v současné

době platným zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“).

DPH společně se spotřebními daněmi je pravděpodobně daní, na níž dopadá

harmonizace daní nejvíce, neboť v sobě zahrnuje celou řadu komunitárních předpisů,

z nichž tím stěžejním je Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006

o společném systému daně z přidané hodnoty17

.

15 Tímto je myšleno, že pokud činí spotřební daně ze 100 litrů lihoviny o koncentraci etanolu 40 % 11400,- Kč, pak i když je tato

lihovina rozdělena do 100 jednolitrových obalů nedojde ke změně celkové stanovené daně. 16 V uvedené příkladu s lihovinou to znamená, že zpracovateli, který 100 l lihoviny rozdělil do 100 obalů, vznikne povinnost k DPH

z hodnoty, o níž cena, za kterou prodá 100 obalů o jednom litru lihoviny, převýší náklady, za něž zakoupil předmětnou lihovinu a

další vstupní komponenty, tj. z hodnoty která jím byl přidána (zahrnuje mimo jiné kalkulovaný zisk, či spíše marži zpracovatele). 17 ZDPH však zahrnuje dalších 11 komunitárních předpisů.

12

Stanovit předmět DPH není zcela jednoduché. Obecně řečeno jsou dle ustanovení § 2

ZDPH (2012) předmětem daně, vyjma stanovených výjimek18

, čtyři skupiny:

a) dodání zboží nebo převod nemovitosti včetně přechodu nemovitosti v dražbě

za úplatu;

b) poskytnutí služby za úplatu;

c) pořízení zboží z jiné členské země EU za úplatu;

d) dovoz zboží ze třetí země s místem plnění v tuzemsku.

Obecně vše co by mohlo být předmětem DPH je v ZDPH nazýváno plněním, avšak vše

co je plněním nemusí být předmětem daně, neboť ustanovení § 2 odst. 2 ZDPH stanoví,

co není předmětem daně. Plnění, která jsou předmětem DPH, dále mohou spadat do

skupiny plnění osvobozených, vymezených ustanoveními § 51 až § 71g ZDPH, která

lze dále dělit na osvobozená bez nároku na odpočet a s nárokem na odpočet DPH.

Plnění, která jsou předmětem DPH a nejsou osvobozena, jsou nazývána zdanitelná.

ZDPH dále v ustanoveních § 80 až § 87 počítá s možností prodeje za ceny bez daně,

tj. známý prodej v DTF19

a možností vrácení daně některým subjektům, u nichž bylo

zákonodárci usouzeno, že jsou hodny zvláštního přístupu, tj. zejména subjekty, u nichž

to vyžadují mezinárodní smlouvy, např. vojska zemí NATO či diplomaté, a osoby

povinné k DPH v jiné členské zemi EU.

Značným specifikem DPH je skutečnost, že tato daň může nabývat i záporných hodnot

respektive, že dojde, a běžně dochází, k tomu, že daň na vstupu, tj. daň, jíž plátce

uhradil v ceně zdanitelných plně, která nakoupil, převýší částku daně na výstupu, tj.

daně ve zdanitelných plněních, která prodal. V tomto případě je negativní daňová

povinnost v ZDPH nazývána nadměrný odpočet20

.

DPH je běžnou periodicky ukládanou daní, jejímž zdaňovacím obdobím může být

v souladu s ustanovením § 99 ZDPH kalendářní měsíc či čtvrtletí, a to v závislosti

18 Z předmětu daně jsou ustanoveními § 13 odst. 7 a 8, § 14 odst. 5 a § 16 odst. 6 a 7 ZDPH vyňata některá specifická plnění. 19 DTF lze v ČR nalézt pouze na letišti Praha Ruzyně, které je jediným vnějším hraničním přechodem, jímž ČR disponuje. 20 S možností uplatnit nárok na vrácení se lze setkat i většiny ostatních daní, viz např. § 14 ZSPD, ovšem tam je vzniká nutnost daň

nejprve zaplatit a teprve poté je možno nárokovat její vrácení. U DPH se jedná v zásadě o princip vzájemného zápočtu pohledávek a

závazků ve stylu clearingu. Nutnost této úpravy vyplývá právě z principu postupné kumulace DPH na jednotlivých stupních

výrobně-obchodního řetězce.

13

na výši obratu plátce v předchozím kalendářním roce, kdy rozhodnou hranicí je částka

10 mil. Kč. Další možnost pro přechod na měsíční zdaňovací období nastane dle ZDPH

tehdy, pokud se k tomu dobrovolně rozhodne pláce jehož obrat za předchozí kalendářní

rok byl minimálně 2 mil. Kč.

Jak již bylo řečeno výše je základem pro výpočet DPH hodnota, a to v souladu

s ustanovením § 36 ZDPH hodnota všeho co jako úplatu obdržel či má obdržet plátce

za provedené zdanitelné plnění, kdy součástí je i částka spotřební daně, jiných daní, cla

a poplatků21

. ZDPH v ustanovení § 36 a pamatuje i na situace, kdy nastanou předvídané

zvláštní okolnosti. ZDPH rovněž v ustanovení § 38 zohledňuje specifičnost22

dovozu

ze třetích zemí, a stanoví způsob určení základu v tomto případě, a v dalších

ustanoveních rovněž upravuje některé další situace. Takto stanovený základ je dle

ustanovení § 42 až 44 ZDPH upravován.

ZDPH v současném znění obsahuje dvě rozdílné sazby daně, a to sazbu základní, která

činí 20 %, a sazbu sníženou ve výši 14 %. Až na v ZDPH stanovené výjimky je

uplatňována sazba základní.

Vládní finanční statistika DPH uvádí v položce 5.1 Domestic Taxes On Goods &

Services – General Sales, Turnover & Value-Added Taxes (IMF, 2003) respektive

11411 Daně ze zboží a služeb (Z a S) – Daň z přidané hodnoty (IMF, 2002).

3.2 Daně spotřební

Tak jako DPH patří i daně spotřební (dále jen „SPD“) mezi daně nepřímé, zatímco však

je DPH všeobecnou daní ze spotřeby, jsou SPD speciálními daněni uvalenými

na spotřebu některých výrobků, o nichž zákonodárce usoudil, že jejich spotřebu je

nezbytné regulovat či ji postihovat, byť hranice mezi těmito dvěma důvody nejsou zcela

zřetelné. Některé země uvalují spotřební daně i na jiné produkty nežli ČR, kupříkladu

Dánsko (SKAT, 2008) zdaňuje zmrzlinu, čokoládu, cukrářské výrobky, minerální vody

(což zahrnuje i šumivé nápoje, juice a koncentráty). Dalším důvodem existence SPD

21 DPH je tak ve své podstatě daní z daně, což se obecně nesetkává s kladnou odezvou povinných subjektů. 22 Za největší specifikum může být považováno zahrnutí nákladů na dopravu respektive jejich adekvátní části a pochopitelně

zohlednění cla.

14

může být motivace získat prostředky na financování konkrétních projektů. Tento motiv

však lze dle zákona o rozpočtovém určení daní (2000) nalézt pouze u SPD

z minerálních olejů, jejíž alikvotní část je přímo určena do rozpočtu Státního fondu

dopravní infrastruktury23

.

Ve zkoumaném období byly SPD upraveny nejprve zákonem č. 587/1992 Sb.,

o spotřebních daních (dále jen „starý ZSPD“), který pozbyl účinnosti k 1. 1. 2004, a

po tomto datu jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen

„ZSPD“)24

. Zatímco u ostatních zákonů lze považovat jejich nahrazení novějším

za evoluci, v případě ZSPD se jednalo spíše o revoluci. Tento názor má své

opodstatnění, neboť ZSPD v sobě zahrnuje celou řadu principů, které v právní normě,

jíž nahradil, obsaženy nebyly, a které jsou důsledkem harmonizace SPD25

. I v případě

ZSPD došlo k implementaci celé řady komunitárních předpisů, z nichž v současnosti ten

nejvýznamnější je Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné

úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS26

, která je doplněna celou

řadou dalších směrnic27

a nařízení28

.

Plátcem SPD se stává každá právnická nebo fyzická osoba, u níž nastanou skutečnosti

předvídané ustanovením § 4 ZSPD popřípadě ustanovení § 44, 66, 80, 92 nebo 100c

ZSPD, která jej rozšiřují. Obecně vzato se plátcem stane osoba, která vyrobí, doveze,

nebo jinak uvede vybrané výrobky29

do volného daňového oběhu na daňovém území

ČR, nějakým způsobem poruší podmínky pro osvobození vybraných výrobků, nebo

jedná v rozporu se ZSPD. Tak jako u DPH je poplatníkem konečný spotřebitel.

23 Existují však snahy zavést podobný režim i u spotřební daně z tabákových výrobků, viz vystoupení poslance Borise Šťastného

o možnosti změny rozpočtového určení této daně na 41. schůzi Poslanecké sněmovny dne 11. 7. 2012 (PSP, 2012). 24 Některé části ZSPD nabyly účinnosti až k datu vstupu ČR do EU. 25 Namátkou lze zmínit ty nejvýznamnější, kterými jsou systém daňových skladů a režim dopravy vybraných výrobků

v podmíněném osvobození od daně. 26 Jak je ze samotného názvu patrné, nahradila tato směrnice starší, přičemž k její implementaci mělo dojít nejpozději k 1. 1. 2010. 27 V podstatě každá komodita – vybraný výrobek má minimálně jednu vlastní směrnici, zpravidla je jich však více. 28 Zásadní rozdíl mezi Směrnicí a Nařízením spočívá v tom, že Směrnice musí být do národní legislativy implementována, zatímco

Nařízení je aplikovatelné přímo. Může však nastat situace, že dojde k přímé aplikovatelnosti Směrnice a to tehdy pokud nedošlo

k její implementaci nebo byla implementována nesprávně. Soudy a správní orgány jsou rovněž vázány vykládat národní právní

předpisy tzv. eurokonformně, tj. v souladu s komunitárními předpisy. 29 Vybrané výrobky je souhrnný název pro komodity, které jsou či mohou být předmětem SPD.

15

Obecně vzato jsou dle ZSPD předmětem SPD vybrané výrobky vyrobené nebo

dovezené na daňové území EU. V případě SPD však není vhodné hovořit o dani, nýbrž

o daních, a rovněž neexistuje jeden předmět daně, nýbrž několik desítek předmětů

daně, zpravidla identifikovaných nejen svými vlastnostmi, nýbrž i kódem Kombinované

nomenklatury celního sazebníku30

(dále jen „KN“), které jsou rozděleny do pěti skupin,

jimž jsou věnovány jednotlivé části ZSPD. Těmito skupinami jsou:

a) minerální oleje31

(zde lze napočítat celkem 21 skupin výrobků, které jsou

předmětem daně vždy - § 45 odst. 1 a 2 ZSPD, a dále 12 skupin výrobků, které

jsou předmětem daně, avšak při splnění jistých podmínek u nich nevzniká

povinnost daň přiznat a zaplatit - § 45 odst. 3 ZSPD32

);

b) líh (ustanovení § 67 ZSPD identifikuje dvě skupiny výrobků, který jsou

předmětem daně, a to líh v jakýchkoli výrobcích mimo piva a vína, pokud je ho

v nich více než 1,2 % objemových, a dále pivo a víno je-li v něm více než 22 %

objemových lihu33

);

c) pivo (dle ustanovení § 81 ZSPD je předmětem daně pivo či směs piva

s nealkoholickým nápojem, v obou případech musí být obsah lihu minimálně

0,5 % lihu34

);

d) víno a meziprodukty (při pominutí dalších nuancí uvedených v ustanovení § 93

ZSPD lze předměty daně rozdělit na tichá vína, šumivá vína a meziprodukty);

e) tabákové výrobky (ustanovení § 101 ZSPD stanoví, že jimi jsou cigarety,

doutníky, cigarillos a tabák ke kouření).

Jak vidno existuje u SPD opravdu značný počet předmětů daně, a to je nutné považovat

shora uvedený výčet za značně zjednodušený. Nejlépe situaci ilustrují pokyny

30 Zde opět ČR zvolila cestu odlišnou od zbytku EU, neboť dle § 3 ZSPD užívá KN platnou k 1. 1. 2002 a nikoli aktuální, jak činí

zbytek EU. Toto vede ve svých důsledcích k řadě problémů, zejména při dopravě vybraných výrobků mezi členskými státy EU. 31 Výraz minerální oleje je v tomto případě legislativní zkratkou, neboť zahrnuje i zkapalnění ropné plyny (dále jen „ZRP“). 32 Tento výčet však není konečný, předmětem daně může být za současného znění ZSPD, mimo jiné, teoreticky cokoli, včetně čisté

vody, pokud tím lze pohánět motory. 33 Tato situace nastane například u tzv. fortifikovaných vín, což je například portské či tokajské víno. 34 Tj. nealkoholické pivo, pro nějž je v ČR určen obsah lihu do 0,5 %, není dle ZSPD předmětem SPD.

16

k vyplnění daňové přiznání (CS ČR, 2011), které obsahují více jak 13 stran kódů

vybraných výrobků35

.

V případě spotřebních daní je v souladu s ustanovením § 18 ZSPD standardním

zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, SPD je tedy běžnou pravidelnou daní.

Z tohoto pravidla však existují výjimky, a to tehdy pokud plátci daně vznikne povinnost

v souvislosti s nesplněním povinností uložených v ustanovení § 29 ZSPD, nastanou-li

okolnosti předvídané v ustanovení § 18 odst. 6, 7 a 8 ZSPD, popřípadě tehdy pokud

dojde k zániku či odnětí povolení dle § 13 ZSPD nebo k odnětí povolení dle § 20 nebo

22 ZSPD. V těchto případech nastává povinnost podat daňové přiznání následující

pracovní den po rozhodné skutečnosti. Za jistou výjimku lze považovat i objednávku

tabákových nálepek, která u tabákových výrobků nahrazuje daňové přiznání36

, a u níž

není stanoven konkrétní termín podání.

Spotřební daně jsou daněmi specifickými, tj. jsou ukládány na základ daně vyjádřený

nikoli hodnotově nýbrž ve stanovené měřící jednotce37

, a to s jedinou výjimkou, kterou

jsou dle § 104 ZSPD cigarety, u nichž je základ daně tvořen částí procentní (vztažené

k ceně pro konečného spotřebitele) a části pevné (jejím základem je počet kusů cigaret).

Existence široké škály předmětů daně vede u SPD taktéž k značnému množství sazeb

daně, které jsou obsaženy v ustanoveních § 48, 70, 85, 96 a 104 ZSPD. Při jistém

zjednodušení lze sazby shrnout tak, jak jsou uvedeny v Příloze 1. Jak je z Přílohy 1

na první pohled vidno, jedná se i přes, značné zjednodušení, o velmi obšírný seznam.

Ve vládní finanční statistice jsou SPD položkou 5.1 Domestic Taxes On Goods &

Services – Excises (IMF, 2003) respektive položky 1142 Daně ze zboží a služeb (Z a S)

– Spotřební daně (IMF, 2002).

35 Nezaměňovat s KN z nichž vycházejí, avšak nejsou totožné. 36 Nikoli však vždy, v případech kdy došlo k porušení ZSPD, např. při vzniku daňové povinnosti dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. e)

a f) ZSPD, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. 37 U minerálních olejů jsou dle § 47 ZSPD měřící jednotkou 1000 litrů popřípadě tuny, u piva dle § 84 ZSPD a vína a meziproduktů

dle § 95 ZSPD jsou jí hektolitry, u lihu dle § 69 ZSPD hektolitry etanolu při 20°C, cigarety jsou uvedeny výše, u doutníků a

cigarillos jsou dle § 104 ZSPD měřící jednotkou kusy a u tabáku ke kouření dle téhož ustanovení kg.

17

3.3 Daně ekologické

Český právní řád oproti komunitárnímu právu (EU, 2003) oddělil „ekologické“ daně38

od daní spotřebních, byť ekologické daně mají taktéž povahu akcízy a z hlediska

systematiky jsou zcela shodné se SPD. Ekologické daně byly do českého právního řádu

zavedeny k 1. 1. 2008, a to jako součást zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci

veřejných rozpočtů39

. Tento právní předpis, který je obecně znám pod přezdívkou

„Janotův balíček“, obsahuje úpravu eko. daní v Části 45. – daň ze zemního plynu a

některých dalších plynů (dále jen „ZDZP“), Části 46. – daň z pevných paliv (dále jen

„ZDPP“) a Části 47. – daň z elektřiny (dále jen „ZDE“).

Ustanovení § 3 ZDZP, ZDPP a ZDE, která určují plátce jednotlivých daní, je definují

poněkud odlišně, což je vzhledem k charakteru zdaňovaných komodit40

pochopitelné,

avšak lze nalézt společné jmenovatele. Pokud abstrahujeme od odlišností komodit, lze

plátce společně určit takto: dodavatel komodity konečnému spotřebiteli; provozovatel

distribuční nebo přenosové soustavy plynu a elektřiny; osoba, která užila osvobozenou

komoditu k neosvobozenému účelu; osoba, která užila komoditu zdaněnou nižší sazbou

pro účely zdaněné sazbou vyšší; nebo osoba, která užila nezdaněnou zdaňovanou

komoditu k jinému než osvobozenému účelu. Tak jako u všech nepřímých daní, je i

v případě ekologických daní poplatníkem konečný spotřebitel.

V případě ZDE je určení předmětu daně velmi jednoduché, je jím dle ustanovení § 4

ZDE elektřina uvedená pod KN 2716. U ZDZP a ZDPP však není situace tak

jednoduchá. Ustanovení § 4 ZDZP stanoví, že je předmětem daně plyn KN 2711 11,

2711 21, 2711 29 a 2705, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány

38 Označení „ekologické daně“ je vhodné považovat spíše za obecně vžitý název, nežli za vyjádření smyslu těchto daní. Vždyť

pokud by se mělo jednat o daně ze znečištění, pak by nebylo možné, aby od jejich placení byli osvobozeni jedni z nejvýznamnějších

znečišťovatelů, kterými jsou vysoké pece a související provozy. Toto označení nemá rovněž obdobu v komunitárním právu, kde

jsou elektřina, zemní plyn a pevná paliva zahrnuta ve Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura

rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, společně s minerálními oleji do skupiny

energetických produktů. Pro účely tohoto textu však bude název „ekologické daně“ z důvodu zapamatovatelnosti užíván,

alternativně užívaným názvem je „energetické daně“. 39 Logičtějším krokem, nežli jejich zahrnutí do změnového zákona, by bylo přidání ekologických daní do ZSPD, neboť ekologické

daně jsou SPD principielně podobné a jsou též spravovány CS ČR. Tímto způsobem bylo do ZSPD začleněno barvení a značkování

některých minerálních olejů, které bylo do 31. 12. 2006 řešeno samostatným zákonem, který byl tímto z významné části zrušen. 40 Plyny jsou hmotné, avšak pouze při uložení v nádobách či potrubí, pevná paliva jsou hmotná vždy a elektřina nikdy.

18

ke stanoveným účelům (shodným jako u ZRP41

). ZDPP pak v ustanovení § 4 stanoví,

že předmětem daně jsou vždy pevná paliva KN 2701, 2702 a pevná paliva KN 2704,

2706, 2708, 2713 a 2715 slouží-li k výrobě tepla42

.

Zdaňovacím obdobím u ekologických daní je vždy kalendářní měsíc – § 25 ZDZP,

ZDPP a ZDE.

Základem daně v § 6 ZDZP je množství plynu v MWh spalného tepla a sazby jsou:

plyn KN 2711 29 a 2705 – 264,8 Kč za 1 MWh;

plyn KN 2711 11 a 2711 21 pro pohon motorů – 34,2 Kč za 1 MWh43

;

plyn KN 2711 11 a 2711 21 pro výrobu tepla a pro zvláštní účely – 30,6 Kč za

1 MWh.

V případě ZDPP je dle § 6 základem daně množství předmětu daně vyjádřené v GJ

spalného tepla v původním vzorku, přičemž sazba činí 8,5 Kč za měřící jednotku.

Dle § 6 ZDE je základem daně množství elektřiny vyjádřené v MWh a sazba

za měřící jednotku činí ZDE 28,3 Kč.

Ekologické daně nemají ve vládní finanční statistice vlastní položku, nýbrž jsou

zahrnuty do SPD44

.

3.4 Daně z příjmu

Daně z příjmů patří z hlediska systematiky mezi daně periodicky ukládané, běžné,

valorické, přímé a jak jinak důchodové. V současné době nemají daně z příjmu přímo

charakter daní progresivních, neboť mají stanoveny sazby bez ohledu na příjem

subjektu, avšak jistý stupeň progrese se v nich přeci jen skrývá, což je dáno

nezdanitelnými a odčitatelnými položkami, jež budou zmíněny níže. Tuto skupinu daní

lze bezesporu považovat za nejsložitější daně obsažené v české daňové soustavě.

Složitost daní z příjmů však nespočívá v náročném výpočtu daňové povinnosti samé

41 Do 31. 12. 2007 byly plyny KN 2711 11 a 2711 21 předmětem SPD. 42 Pod těmito nic neříkajícími kódy se skrývají černé a hnědé uhlí a jejich deriváty, svítiplyn, dehet a další spalitelné suroviny. 43 U stlačeného zemního plynu, tzv. CNG, bylo v rámci podpory alternativních paliv přistoupeno k úlevě, kdy se sazba z počáteční

0,- Kč za 1 MWh v roce 2008, postupně, ve čtyřech krocích, zvedne až na úroveň 264,8,- Kč za 1 MWh od roku 2020. 44 Jak je uvedeno výše, nemá vyčlenění ekologických daní mimo rámec spotřebních daní logiku ani oporu v komunitárním právu.

19

či ve struktuře a rozsahu sazeb, nýbrž v obtížném stanovení daňového základu, kdy tato

obtížnost tkví v řadě položek osvobozených od daně, odčitatelných a nezdanitelných

položek, jakož i skutečnost, že již vypočtená daň je dále upravována o možné slevy

na dani45

.

Daně z příjmu jsou také pro daňové subjekty velmi citlivé, a to i přes to, že ve svém

důsledku netvoří nijak zvlášť významnou část celkové daňové povinnosti (oproti

nepřímým daním jsou daně z příjmů svou povahou viditelnější, byť relativně méně

významné)46

.

Daně z příjmu jsou v ČR upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále

jen „ZDP“), který za dobu své existence celou řadu změn47

a je společně se zákonem

č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, zákonem

č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí a zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

tj. daněmi a poplatky „nižšího“ významu, jedinou právní normou upravující správu

daní, která nebyla ve zkoumaném období zrušena a nahrazena.

V případě ZDP spočívá harmonizace především v implementaci Směrnic upravujících

zdanění společností podnikajících ve více členských zemích, zamezení dvojího zdanění

a zdanění v případě přeměn společností.

ZDP v ustanovení § 1 vymezuje dva okruhy subjektů povinných k dani z příjmů,

tzv. poplatníků, kterým se věnují jednotlivé části zákona, a to:

fyzické osoby, které lze dále rozdělit na zaměstnance, osoby samostatně

výdělečně činné a osoby povinné k dani z důvodů jiných příjmů (část 1. ZDP);

právnické osoby (část 2. ZDP).

Dále pak ZDP definuje v ustanovení § 38c osobu plátce, kterým je subjekt, který

odvádí správci daně daň či zálohu na daň (vybranou od poplatníků nebo jim sraženou)

nebo úhradu zajištění daně.

45 Tomuto názoru přisvědčuje již jen pohled na tiskopisy daňových přiznání a jejich příloh. 46 V roce 2011 činily, dle vládní finanční statistiky, celkové daňové příjmy veřejných rozpočtů 705 598 mil. Kč, z čehož na daně

z příjmů připadalo 257 242 mil. Kč, zatímco na nepřímé daně, tj. spotřební daně a DPH, celkem 425 087 mil. Kč. 47 Od svého vydání byl zákon o daních z příjmů novelizován celkem 121x, z toho 2x nálezem Ústavního soudu. Jen ve zkoumaném

období bylo vydáno 91 novel (některé změny nabyly účinnosti až v roce 2012), což nesporně nepřispívá k přehlednosti a

srozumitelnosti tohoto důležitého zákona.

20

3.4.1 Daň z příjmu fyzických osob

Poplatníky daně z příjmu fyzických osob (dále jen „DZPFO“) jsou v souladu

s ustanovením § 2 ZDP fyzické osoby splňující jedno z následujících kriterií:

a) poplatníci mají na daňovém území ČR bydliště či se na tomto území obvykle

zdržují (min. 183 započatých dní v kalendářním roce). Těmto osobám vzniká

daňová povinnost z příjmů realizovaných na daňovém území ČR i mimo něj;

b) poplatníci nesplňují kriteria bodu a) nebo ti, o kterých to stanoví mezinárodní

smlouvy, a to výhradně z příjmů plynoucích ze zdrojů na daňovém území ČR;

c) poplatníci pobývající na zemí ČR pouze za účelem studia či léčení, přičemž

daňová povinnost se u těchto osob vztahuje pouze k příjmům ze zdrojů na území

ČR, a to i tehdy pokud se zde poplatník obvykle zdržuje.

Předmětem DZPFO u uvedených poplatníků jsou dle ustanovení § 3 ZDP následující:

a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, které jsou dále definovány

v ustanovení § 6 ZDP (ve zkratce zaměstnanci; statutární orgány a členové

statutárních a dalších orgánů právnických osob; likvidátoři);

b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, které jsou dále

definovány v ustanovení § 7 ZDP;

c) příjmy z kapitálového majetku, jež definuje ZDP v ustanovení § 8;

d) příjmy z pronájmu, definované ustanovením § 9 ZDP;

e) ostatní příjmy, které určuje ustanovení § 10 ZDP.

Ustanovení § 3 odst. 4 a § 4 ZDP stanovují příjmy, které nejsou předmětem DZPFO

respektive které jsou od této daně osvobozeny.

ZDP neobsahuje přímo ustanovení vymezující zdaňovací období pro DZPFO, tuto

informaci však lze získat z ustanovení § 38g ZDP, které hovoří o povinnosti podat

daňové přiznání každé osobě, jejíž příjmy, které jsou předmětem této daně, přesáhly

za kalendářní rok danou hranici.

Základem DZPFO je, v souladu a za podmínek stanovených v ustanovení § 5 ZDP,

suma, která za kalendářní rok – zdaňovací období, přesáhne výdaje, které byly

21

prokazatelně na dosažení, zajištění a udržení příjmů vynaloženy (ustanovení § 6 až 10

ZDP upravující jednotlivé předměty daně určují výjimky z tohoto pravidla).

V souladu s ustanovením § 16 ZDP činí sazba DZPFO 15 % ze základu daně

sníženého o nezdanitelnou část a o odčitatelné položky, přičemž takto upravený základ

se zaokrouhluje na celá sta Kč směrem dolů.

DZPFO ve vládní finanční statistice nalezneme v položce 1.1 Income Profits &

Capital Gains Tax – Individual (IMF, 2003) respektive 1111 Daně z příjmů, zisku a

kapitálových výnosů – Placené fyzickými osobami (IMF, 2002)48

.

3.4.2 Daň z příjmu právnických osob

Ustanovení § 17 ZDP vymezuje okruh poplatníků povinných k dani z příjmů

právnických osob (dále jen „DZPPO“), přičemž v současném znění stanoví, že jimi

jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami (negativní vymezení) a organizační složky

státu dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování

v právních vztazích a podílové fondy (pozitivní vymezení)49

.

Předmětem DZPPO jsou v souladu s ustanovením § 18 ZDP výnosy z veškeré činnosti

a z nakládání s majetkem, přičemž toto ustanovení v dalších odstavcích pozitivně

vymezuje poměrně rozsáhlý seznam příjmů, které nejsou předmětem daně. § 19 ZDP

pak upravuje příjmy, které jsou za stanovených podmínek osvobozeny od daně.

Oproti fyzickým osobám, u nichž je zdaňovacím obdobím pro daň z příjmů vždy

kalendářní rok, mají osoby právnické poněkud širší možnosti, přičemž na základě

vlastního uvážení či rozhodných okolností mohou v souladu s ustanovením § 17a ZDP

pro stanovení zdaňovacího období zvolit jednu z těchto možností:

a) kalendářní rok;

b) hospodářský rok dle ustanovení § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví;

48 Nejprve je uvedena položka v GFSM 1986 a následně v GFSM 2001, tak tomu bude v celém textu. Názvy jsou uvedeny v jazyce

užitém MF ČR ve vládní finanční statistice, byť z GFSM 2001 Manual lze zjistit i anglické ekvivalenty. 49 S účinností od 1. 1. 2013 bude tento odstavec v souvislosti s penzijní reformou, nahrazen novelizovaným zněním, vyplývajícím

ze zákona č. 482/2011 Sb., beroucím v potaz penzijní fondy.

22

c) od rozhodného dne do konce kalendářního nebo hospodářského roku, v němž

byla přeměna zapsána do obchodního rejstříku, v případě přeměny obchodní

společnosti nebo družstva (fúze, převodu jmění na společníka anebo rozdělení)

dle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev;

d) účetní období, jeli v souladu s ustanovením § 3 zákona o účetnictví delší

než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.

Základ DZPPO je upraven ustanovením § 20 ZDP v kontextu s § 23 ZDP, z nichž

vyplývá, že vyjma tam stanovených výjimek je základ daně tvořen částkou, o níž příjmy

(které jsou předmětem daně a nejsou osvobozeny) převýší výdaje (berouce v potaz

jejich věcné a časové souvislosti v příslušném zdaňovacím období), přičemž výsledná

částka je dále upravována a posléze zaokrouhlena na celé tisíce korun směrem dolů.

Vyjma běžného základu daně je v ustanovení § 20b ZDP obsažena úprava pro stanovení

samostatného základu daně pro některé specifické příjmy planoucí ze zahraničí.

DZPPO nemá stanovenu pouze jednu sazbu, jak je tomu u fyzických osob, nýbrž

vymezuje celkem tři sazby daně, které jsou stanoveny ustanovením § 21 ZDP takto:

19 % z upraveného základu daně, vyjma případů uvedených v dalších bodech;

5 % z upraveného základu daně pro investiční fondy a podílové fondy

dle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování; pro zahraniční fondy

kolektivního investování při splnění podmínek stanovených ve výše uvedeném

ustanovení; pro penzijní fondy, fondy penzijních společností nebo instituce

penzijního pojištění se stanovenými výjimkami;

15 % pro samostatný základ daně dle ustanovení § 20b ZDP.

Ve vládní finanční statistice je DZPPO zanesena v položce 1.2 Income Profits &

Capital Gains Tax – Corporate (IMF, 2003) respektive v položce 1112 Daně z příjmů,

zisku a kapitálových výnosů – Placené společnostmi a ostatními podniky (IMF, 2002).

3.4.3 Zvláštní sazba daně

Aby již tak poměrně zapeklitá situace u daní z příjmu byla ještě více složitá, obsahuje

ZDP ustanovení § 36, které upravuje zvláštní sazbu respektive sazby daně pro některé

23

stanovené příjmy, u nichž je základ daně tvořen pouze tímto konkrétním příjmem, a

proto je nazýván samostatný základ daně (viz výše).

Zvláštní sazby jsou ustanovením § 36 ZDP rozděleny do dvou skupin, a to:

a) pro osoby, které nejsou usazeny v ČR (daňové nerezidenty)50

, je

pro vyjmenované příjmy stanovena sazba 15 % až na výjimku nájemného

z finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, kde sazba činí 5 %;

b) pro všechny poplatníky 15 % ze specifikovaných příjmů (nejznámějšími

příklady jsou výnos z loterie, kladné úroky na běžném účtu nebo výsluhové

příspěvky příslušníků ozbrojených sborů).

Daň z příjmu stanovovaná ze samostatného základu daně nemá ve vládní finanční

statistice vlastní položku, lze tedy dovozovat, že je rozvržena mezi DZPFO a DZPPO.

3.5 Daně majetkové

Do skupiny majetkových daní, tj. daní uvalených na vlastnictví majetku nebo platné

i bezúplatné postoupení majetku, bývá tradičně řazena daň z nemovitostí, kterou lze

dále rozčlenit na daň z pozemků a daň z budov, a daně převodové, tradičně označované

jako „trojdaň“, do kteréžto skupiny přináleží daň z převodu nemovitostí, daň dědická a

daň darovací.

3.5.1 Daně z nemovitostí

Právní úprava daně z nemovitostí je vtělena v zákoně č. 338/1992 Sb., o dani

z nemovitostí (dále jen „ZDN“). ZDN neobsahuje žádný odkaz na právo EU a daň

z nemovitostí je tedy jednou z mála neharmonizovaných daní.

Daň z nemovitostí je daní přímou majetkovou uvalenou in rem. Jejím předmětem jsou

až na stanovené výjimky pozemky na daňovém území ČR zapsané v Katastru

nemovitostí (§ 2 ZDN) a stavby, byty a samostatné nebytové prostory (§ 7 ZDN).

50 Nemají zde sídlo, bydliště ani se zde obvykle nezdržují.

24

Poplatníkem daně z nemovitostí, určeným § 3 a 8 ZDN, je zobecněně vzato vlastník

pozemku, stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Je-li vlastníkem dané

nemovitosti stát, je poplatníkem určená organizační složka nebo při splnění daných

podmínek právnická osoba, která ji má v nájmu či výpůjčce. Má-li daná nemovitost více

spoluvlastníků, jsou tito k dani povinní společně a nerozdílně.

Základem daně z nemovitosti je dle § 5 ZDN u pozemků jejich výměra v m2 (u orné

půdy, chmelnic, vinic, zahrad, sadů a trvalých travních porostů násobená průměrnou

cenou půdy dle prováděcí vyhlášky; u hospodářských lesů a rybníků s intenzívním a

průmyslovým chovem ryb51

násobená hodnotou 3,80 Kč), dle § 10 ZDN je jím u staveb

výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 a u bytů a samostatných nebytových

prostor je základ určen součinem výměry podlahové plochy v m2 a koeficientu 1,20.

V případě daně z nemovitostí je zdaňovacím obdobím jeden kalendářní rok.

Rozhodným okamžikem pro zjištění základu daně je 1. leden daného kalendářního roku.

Poněkud problematické jsou sazby daně z nemovitostí, které jsou s ohledem na výše

uvedené základy daně dílem valorické a dílem specifické – procentuelní, viz Příloha 2.

Základní sazby jsou dále upravovány pomocí koeficientů a přirážek, viz Příloha 3.

Ve vládní finanční statistice dani z nemovitosti přísluší položka 4.1 Taxes on Property

– Recurrent Taxes on Immovable Property (IMF, 2003) respektive 1132 Daně z majetku

– Daně z čistého jmění, pravidelné (IMF, 2002)52

. Je evidentní, že daň z nemovitostí,

i přes svůj relativně nízký výnos ve srovnání s jinými daněmi, je významným příjmem

municipalit. Tato skutečnost se odráží i v poměrně komplikovaném způsobu výpočtu

daně, který umožňuje obci zhodnotit při stanovení koeficientů všechny faktory, které

by nemusely být na celostátní úrovni zřejmé (či jsou pod rozlišovací schopnosti státu).

3.5.2 Daně převodové

Další podskupinou majetkových daní stanovených in rem, které však oproti dani

z nemovitostí nejsou běžné nýbrž kapitálové, jsou daně z převodu, taktéž zvané

51 Dále jen „rybníky“. 52 V ČR je tato daň v položce 1132, byť existuje položka 1131, která má název Daně z nemovitostí.

25

převodové či transferové nebo také nazývané „trojdaň“. Do této skupiny patří

daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Tyto daně jsou upraveny jednou

společnou právní normou, a to zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani

darovací a dani z převodu nemovitostí (dále jen „trojdaň“). Sloučení tří různých daní

do jedné právní normy se může jevit poněkud neobvyklým, avšak existuje zde důvod.

Tento důvod bezpochyby spočívá v tom, že se jedná o jediné kapitálové daně obsažené

v české daňové soustavě, tj. jsou vyměřovány vždy, když nastane daná situace, nikoli

tedy pravidelně, a taktéž skutečnost, že všechny tři daně berou v potaz postavení osob,

mezi nimiž k převodu majetku dojde53

. Tak jako předchozí daň z nemovitostí ani tyto

daně nejsou harmonizovány.

Poplatníkem daně dědické je dle § 2 trojdaně dědic, který nabyl dědictví či jeho část

z jakéhokoli právního důvodu. Poplatníkem daně darovací je dle § 5 trojdaně osoba,

která nabyla majetek darováním, vyjma situace, kdy tato osoba není rezidentem v ČR,

pak je poplatníkem dárce. Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je dle § 8 trojdaně

převodce nemovitosti, stanoví-li však tak zákon je jím nabyvatel popřípadě oba subjekty

společně a nerozdílně.

Obecně vzato je základem daně dle § 4, 7 a 10 trojdaně vždy cena převáděného

majetku54

. U daně dědické a daně darovací je tato cena upravována respektive

snižována o hodnotu dluhů, které se k danému majetku váží, a přiměřené účelně

vynaložené náklady specifikované zákonem. U daně dědické je v potaz brána též otázka

občanství a místa trvalého pobytu zůstavitele, kteréžto mají vliv na rozsah majetku,

který je zdaňován respektive, který je ze zdanění vyňat. Poněkud složitější je situace

u daně z převodu nemovitostí, kde zákon pamatuje na různé způsoby nabytí daného

majetku a k těmto způsobům přiřazuje varianty zjištění ceny respektive hodnoty

majetku. Trojdaň rovněž v současném znění pamatuje na situaci, kdy znečišťovatelé

životního prostředí zdarma nabývají v letech 2011 a 2012 tzv. emisní povolenky

pro zařízení na výrobu elektřiny. V tomto případě je základem daně darovací součin

53 Daň z převodu nemovitostí však v současném znění, oproti dani dědická a darovací, stanoví pro všechny skupiny osob jednotnou

sazbu daně. Nebylo tomu však vždy. 54 Trojdaň v ustanovení § 16 pamatuje i na nehmotná práva ve formě věcného břemene nebo opakujícího se plnění nabytého jinak

než věcným břemenem a stanoví způsob zjištění základu daně u tohoto předmětu daně.

26

průměrné tržní hodnoty emisní povolenky k 28. únoru daného kalendářního roku a

počtu bezúplatně nabytých emisních povolenek. Základ daně je dle § 17 trojdaně

zaokrouhlován na celé stovky Kč směrem nahoru.

S ohledem na skutečnost, že trojdaň je daní kapitálovou nikoli běžnou, neexistuje

zdaňovací období. V případě daně dědické a daně darovací je poplatník povinen

daňové přiznání podat ve lhůtě 30 dní od rozhodného dne určeného § 21 odst. 1

trojdaně. U daně z převodu nemovitostí je poplatník povinnost podat daňové přiznání do

konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k rozhodné události

stanovené § 21 odst. 2 trojdaně. Jedinou výjimkou je daň darovací z emisních

povolenek, u níž je dle § 21 odst. 9 trojdaně zdaňovacím obdobím kalendářní rok55

.

Trojdaň díky tomu, že zohledňuje postavení osob, mezi nimiž dochází k převodu

majetku a výše hodnoty převáděného majetku – základu daně, obsahuje v § 12 až 15

velmi rozsáhlý soupis sazeb, viz Příloha 4.

3.6 Clo

Clo se od předchozích daní poněkud odlišuje, a to tou skutečností, že plní nejen čtyři

základní funkce uvedené v kapitole 3, nýbrž i funkci pátou, jejíž význam v současné

době přesáhl ostatní. Tuto funkci lze charakterizovat jako ochranu trhu před nechtěnými

konkurenty z jiných zemí, v případě EU pak ze zemí, které nejsou součástí celní unie,

která je jednou z pilířů EU. Pochopit význam cla může napomoci definice uvedená na

internetových stránkách Celní správy ČR: „Clo, resp. celní poplatek, je dávka vybíraná

státem při přechodu zboží přes celní hranici. Stát, nebo skupina států je používá jako

tzv. ochranářský prostředek (aby ochránil svůj vnitřní trh před zbožím z okolních zemí),

jako prostředek ekonomické formy politického boje a v neposlední řadě jako prostředek,

jak získat peníze.“ (CS ČR, 2009).

Clo je daní, která je bez jakýchkoli pochyb absolutně nejvíce harmonizována.

V současné době totiž nemají jednotlivé členské země EU vlastní celní politiku a sazby,

55 Tuto skutečnost lze připsat tomu, že zdanění emisních povolenek daní darovací, namísto jejich prodeje, je řešením z nouze nikoli

řešením koncepčním.

27

nýbrž všechny užívají jednotnou metodiku, legislativu a sazebník56

. Společná celní

politika je důsledkem faktu, že EU je jednotným celním územím, které vystupuje

na venek, vůči tzv. třetím zemím, jako jeden integrální celek.

Správa cla je upravena řadou komunitárních předpisů, z nichž stěžejními jsou tři, a to

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008,

kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex)57

(dále jen

„Kodex“), Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým

se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství

(dále jen „Prováděcí Nařízení“), a Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne

23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

(dále jen „Celní sazebník“). Tyto tři komunitární předpisy vytváření základní právní

rámec správy cla, přičemž jsou doplňovány dalšími komunitárními předpisy,

mezinárodními smlouvami a národní legislativou.

V případě cla je vymezení předmětu poněkud širší a neurčitější nežli u jiných daní.

Předmětem cla je totiž jakékoli „zboží“ dovážené do EU respektive Společenství, což je

termín, který užívá Kodex. Při pátrání po významu termínu „zboží“ je poněkud

složitější, protože ač Kodex i Prováděcí Nařízení tento termín užívají, nikterak jej

nedefinují. Zjednodušeně lze říci, že zbožím je jakýkoli hmotný objekt58

. Pro účely

celního řízení je zboží nutno zařadit do Harmonizovaného systému Kombinované

nomenklatury59

, který vychází z Celního sazebníku a je ztělesněn v tzv. systému TARIC

(Tarif Intégré Communautaire)60

, a přidělit mu konkrétní kód této nomenklatury61

.

56 Harmonizovány jsou rovněž netarifní opatření ve formě kvót, preferencí, zákazů a omezení a dalších opatření. Jedinou výjimkou

jsou pravděpodobně dovozní licence, v nichž mají členské země jistou samostatnou vůli. 57 Tento předpis zrušil a nahradil Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 58 Je nutno zdůraznit, že opravdu jen hmotný objekt. Toto lze ukázat například na softwaru dováženém na nosičích informací, kdy

předmětem cla je jen samotný nosič a nikoli software, jakožto duševní vlastnictví. 59 Toto může působit poněkud matoucím dojmem, Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (HS) byl vytvořen

Světovou celní organizací WCO, je jí spravován a byl přijat mezinárodní úmluvou, zatímco Kombinovaná nomenklatura (KN) z HS

čerpá a rozvíjí jej a je dílem EU. 60 Je vydáván orgánem EU nazývaným DG TAXUD – Generální ředitelství pro daně a celní unii. 61 Kód Kombinované nomenklatury je desetimístný, přičemž každý pár čísel má svůj vlastní význam, respektive vyjadřuje zařazení

výrobku v hierarchicky utvořeném sazebníku. Pokud tedy někdo dováží neplemenného nečistokrevného koně pro chov, pak bude

zařazen v Třídě HS I Živá zvířata; Živočišné produkty; Kapitole HS 01 Živá zvířata; Čísle HS 0101 Koně, osli, muly, mezci;

Položce HS 010129; Podpoložce KN 01012990. Další dvě až čtyři místa jsou pomocným kódem TARIC, který slouží pro obchod

se třetími zeměmi a vyjadřuje tarifní a netarifní opatření, omezení a jiné doplňující informace. Při intrakomunitárním obchodu,

respektive jeho vykazování v Intrastatu je užíváno jen 8 čísel, tj. podpoložka KN.

28

Tento hmotný objekt – zboží je dle Kodexu předmětem cla tehdy, je-li dovážen na celní

území společenství a je navrhováno jeho propuštění do celního režimu volný oběh.

Poplatníkem cla je dle Článku 48 odst. 3 Kodexu deklarant, tj. osoba, která zboží

předkládá k celnímu řízení a navrhuje jeho propuštění do celního režimu volný oběh

nebo do některého jiného režimu, který to předpokládá62

. Společně s deklarantem může

být poplatníkem i osoba, jejímž jménem deklarant jedná, pokud se tyto osoby liší.

Základem pro stanovení cla je tzv. celní hodnota, což je částka určení jedním z postupů

dle Článku 40 až 43 Kodexu. V nejjednodušším případě je celní hodnotou fakturovaná

částka zvýšená o náklady dopravy zboží na hranice EU63

. Clo je tedy daní valorickou.

Výše uvedený Celní sazebník je dokumentem, který se zabývá nejen systémem

zařazení zboží, nýbrž především stanoví sazby pro jednotlivé druhy zboží, jak ostatně

vyplývá z jeho názvu64

.

Clo se od jiných daní odlišuje i tím, že při celním řízení není stanovována jen samotná

částka cla, nýbrž je vypočten tzv. celní dluh, který je součtem cla, SPD (jedná-li se

o vybraný výrobek) a DPH65

.

V případě cla neexistuje zdaňovací období. Osoby povinné k platbě cla, tj. osoby

dovážející zboží ze třetích zemí66

mají povinnost podat celní prohlášení, tzv. Jednotnou

správní deklaraci, při předložení dovezeného zboží k celnímu řízení. Clo je tedy svým

charakterem daní kapitálovou, byť některé osoby podávají celní prohlášení prakticky

denně (např. logistické společnosti).

62 Například režim aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo dočasné použití s částečným osvobozením od cla. 63 Stanovení celní hodnoty je společně s tarifováním, tj. zařazením do celního sazebníku, jednou z nejkomplikovanějších činností

souvisejících s celním řízením. Není tedy divu, že „výcvik“ celníka na základní úroveň zabere cca 3 roky. 64 Uvádět zde seznam sazeb by nebylo jen nadbytečné, nýbrž s ohledem na rozsah nemožné, proto bude uvedena jen internetová

adresa, na níž lze tento sazebník, ve formě Českého integrovaného tarifu nalézt: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/problematika-

taricu/ecit/Stranky/e-cit.aspx. Český integrovaný tarif, tzv. ČIT, zveřejňovaný v elektronické formě jako e-ČIT, je dokumentem,

který v sobě shrnuje TARIC, české předpisy týkající se dovozu a vývozu zboží a sazby SPD a DPH pro jednotlivé kódy zboží.

Je vydáván a spravován GŘC. 65 Je-li deklarant plátcem DPH, vypořádává jej v rámci své běžné daňové povinnosti k DPH a částka, kterou na základě vypočteného

celního dluhu platí je o DPH ponížena. Z tohoto plyne nezbytnost řádného informačního toku mezi CS ČR a DS ČR. 66 V ČR existují pouze dovozní cla. Některé země jako například Rusko či Čína uplatňují clo i na vývoz, většinou v případě

strategických komodit, u nichž mají významnou tržní sílu, což je například ropa či zemní plyn.

29

Značná péče až možná „žárlivost67

“ s níž si Evropská Komise střeží výběr a správu cla

souvisí s tím, že clo je jedním z tzv. TOR, čili Tradičních vlastních zdrojů (Traditional

own resources), jimiž je financována činnost evropských institucí. Tato skutečnost se

odráží i ve skutečnosti, že členské státy EU odvádějí do rozpočtu EU 75 % vybraného

cla a zbylých 25 % si ponechávají na úhradu nákladů s výběrem cla spojených. Tento

poměr taktéž není konečný, neboť pro období let 2014 až 2020 plánuje EU změnu

na 90 % ku 10 % (PAVLÍČEK, 2012, s. 14).

Částka cla, kterou si ČR ponechává je příjmem státního rozpočtu a ve vládní finanční

statistice je od vstupu do EU obsažena v položce 1422 (IMF, 2002). Před vstupem

do EU bylo clo obsaženo v položce 6.1.1 (IMF, 2003) respektive 115168

(IMF, 2002).

3.7 Pojistné

Poněkud problematickým je postavení zdravotního a sociálního pojistného. Jednak tyto

platby nejsou většinou považovány za daně, byť daněmi nesporně jsou69

, zadruhé

se nejedná pouze o dvě platby, nýbrž v případě sociálního pojištění je pod tímto názvem

skryto několik souvisejících poplatků.

Ve vládní finanční statistice se obě platby skrývají pod jednou agregátní položkou 2

(IMF, 2003) respektive 12 (IMF, 2002), která je dále dekomponována do položek dle

subjektů, které pojistné platí (položka tedy není členěna na sociální a zdravotní

pojištění). I v této agregátní položce však lze zdravotní a sociální pojištění odlišit, neboť

zatímco sociální pojištění plyne do státního rozpočtu a je vykazováno ve sloupci State

Budget respektive Rozpočtové účty, zdravotní pojištění plyne do fondu zdravotních

pojišťoven a je vykazováno ve sloupci Social Security respektive Fondy sociálního

zabezpečení.

67 Toto slovo není přehnané, orgány EU konají v podstatě každoroční kontroly jednotlivých celních správ, kdy nedostatky ve správě

cla jsou trestány nejen výtkami nýbrž i finančními sankcemi, a to ne právě mírnými. 68 Není bez zajímavosti, že clo je od vstupu do EU vykazováno ve vládní finanční statistice v položce 1422 Správní poplatky, kde je

například obsaženo i inkaso poplatku za výkonové zpoplatnění, tzv. mýta, a příjmy z prodeje dálničních známek. Položka vládní

finanční statistiky 1151 Cla a ostatní dovozní poplatky obsahuje pouze platby cla vyměřeného před vstupem do EU, tj. vymožené

nedoplatky a doměrky. 69 Obě tyto platby splňují definici daně, vždyť kdo může říci, že ví, na jaké konkrétní účely plynou, a že dostává za svou platbu

adekvátní protiplnění.

30

3.7.1 Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění, které slouží ke hrazení zdravotní péče, je v podmínkách ČR

upraveno zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále

jen „zákon o pojistném“) a zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

(dále jen „zákon o zdravotním pojištění“). Zdravotní pojištění se vymyká z rámce

ostatních daní, neboť byť je příjmem veřejných rozpočtů, plyne, jak vyplývá z vyhlášky

č. 644/2004 Sb., prostřednictvím zvláštního fondu na účty zdravotních pojišťoven

(MF ČR, 2005), které jsou soukromými podnikatelskými subjekty70

.

Zákon o zdravotním pojištění určuje v ustanovení § 4 tři skupiny plátců zdravotního

pojištění, a to zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“),

kteří jsou definováni ustanovením § 5, zaměstnavatele v případech stanovených § 6 a

v případě některých osob, definovaných § 7, je plátcem stát71

. Za základní podmínku

pro povinnou účast na zdravotním pojištění lze považovat trvalý pobyt na území ČR.

Sazba zdravotního pojištění je určena § 2 zákona o pojistném na 13,5 %

z vyměřovacího základu, který je pro jednotlivé druhy plátců stanoven § 3 až 3c, a to

za rozhodné období, kterým je dle § 4 kalendářní měsíc, za nějž je pojistné placeno.

Při jistém zjednodušení lze říci, že vyměřovacím základem je částka základu daně

z příjmu dané fyzické osoby. Dle § 9 odst. 2 zákona o zdravotním pojištění hradí

v případě zaměstnance 1/3 pojistného (tj. 4,5 %) zaměstnanec a zbylé 2/3 (tj. 9 %)

zaměstnavatel.

V případě OSVČ je v současné době určen též minimální a maximální vyměřovací

základ. Minimální vyměřovací základ je pro rok 2012 stanoven na částku 12 568,5 Kč.

Maximální vyměřovací základ pak činí v roce 2012 dvaasedmdesáti násobek

průměrného měsíčního platu, což představuje 1 809 864 Kč (VZP ČR, 2012).

70 Podnikatelským subjektem je i Pojišťovna VZP, a.s., která je vlastněna Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky,

což je instituce zřízená zákonem č. 551/1991 Sb. 71 Jedná se o poměrně široký okruh osob, o nichž lze říci, že je spojuje to, že jsou bez vlastního samostatného příjmu, jako například

studenti, ženy na mateřské, důchodci a registrovaní nezaměstnaní.

31

3.7.2 Sociální pojištění

Sociální pojištění je upraveno celou soustavou právních norem, z nichž pro tuto práci

je relevantní pouze zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„zákon o sociálním pojištění“). Další právní normy upravují především výplatu dávek

nikoli však platbu odvodů, popřípadě upravují soustavu orgánů sociálního zabezpečení,

a není tedy třeba se jimi v tomto textu zaobírat72

.

Zatímco zdravotní pojištění plní jediný účel a to hrazení zdravotní péče, sociální

pojištění v sobě dle zákona o sociálním pojištění zahrnuje tři účely, kterým odpovídají

příslušné složky platby. Jednotlivými účely jsou: důchodové pojištění, nemocenské

pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Poplatníky jsou za podmínek § 3 zákona o sociálním pojištění zaměstnavatelé,

zaměstnanci (za zaměstnance je v tomto případě považováno široké spektrum osob),

OSVČ a za jistých okolností též zahraniční zaměstnanci. Systém platby sociálního

pojistného je poněkud složitější, neboť všichni poplatníci nejsou vždy povinni platit

všechny složky. Účast na platbách některých složek může u OSVČ dobrovolná.

Pojistné je § 4 zákona o sociálním zabezpečení stanoveno jako procentní sazba

z vyměřovacího základu za rozhodné období, tj. kalendářní měsíc vyjma OSVČ u nichž

to je mimo zdravotního pojištění rok, přičemž vyměřovacím základem je částka dle

§ 5 až 5c zaokrouhlená na celé Kč směrem nahoru. Pro OSVČ je i v tomto případě

stanovena minimální hranice, nikoli však vyměřovací základ, nýbrž minimální měsíční

platba, a to na důchodové pojištění 1836 Kč u hlavní činnosti respektive 735 Kč

u vedlejší činnosti a 115 Kč u nemocenského pojištění. Maximální hranicí je pak v roce

2012 stanovena pouze pro platbu důchodového pojištění, a to 48 násobek průměrné

mzdy, což činí 1 206 576 Kč ročně (ČSSZ, 2012).

Sazby jsou stanoveny § 7 zákona o sociálním pojištění pro jednotlivé typy poplatníků.

Přehled aktuálních sazeb je obsažen v Příloze 5. V případě naplnění podmínek § 21

zákona o sociálním pojištění může dojít ke zvýšení sazby pro zaměstnavatele až o 5 %.

72 Zejména zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a zákon

č. 582/1992 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

32

3.8 Ostatní daňové příjmy

Do této skupiny patří především daň silniční, která má poněkud rozporuplný charakter,

neboť je na pomezí mezi daní ze spotřeby (zdaněno je užívání vozidla73

) a daní

majetkovou (daň je uložena konkrétnímu poplatníkovi na konkrétní předmět, čímž

se vymyká definici nepřímých daní). GFSM 2001 (IMF, 2002) tuto daň řadí do skupiny

daní ze zboží služeb, společně například s poplatky za znečištění životního prostředí.

Dále do této skupiny patří některé příjmy, které mají spíše povahu poplatků nežli daní,

avšak systematika GFSM 2001 (IMF, 2002) je řadí mezi daně, což je velmi

pravděpodobně způsobeno tím, že v jiných zemích povahu daně mají, respektive jsou

jako daň jednoznačně označeny.

3.8.1 Daň silniční

Daň silniční byla po celé zkoumané období upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani

silniční (dále jen „ZDS“). Ač v ZDS není přímo obsažen odkaz na právo EU, jak je

obvyklé v jiných předpisech, podléhá i tato daň harmonizaci, jejímž předmětem jsou

zejména minimální a maximální sazby ve vztahu ke znečištění životního prostředí

výfukovými plyny74

.

Ustanovení § 4 ZDS stanoví, že poplatníkem této daně je osoba, která je

provozovatelem vozidla registrovaného v ČR, popřípadě jiná osoba za podmínek

stanovených tímto ustanovením.

Předmětem silniční daně jsou dle § 3 ZDS motorová vozidla a jejich přípojná vozidla

registrovaná v ČR, která jsou užívána k podnikání (i OSVČ či osoby podnikající

z jiného titulu) či v souvislosti s ním. Dále pak jsou vždy předmětem nákladní vozidla

s povolenou hmotností nad 3,5 tuny, registrovaná v ČR75

.

73 Pokud bude poplatník vlastníkem vozidla, avšak toto vozidlo nebude přihlášeno k provozu na pozemních komunikacích, tzv.

nebude na značkách, nevznikne poplatníkovi daňová povinnost. 74 Směrnice Rady 70/220/EHS o opatřeních proti znečisťování ovzduší emisemi z motorových vozidel a její novelizace a Směrnice

Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními

vozidly. 75 Z uvedeného pravidla však existují výjimky, kterými jsou například zemědělské a lesnické traktory.

33

Základ daně je ustanovením § 5 ZDS určen takto: u osobních automobilů vyjma

elektromobilů – zdvihový objem motoru v cm2; u návěsů – součet největších

povolených hmotností v tunách na nápravu a počtu náprav; u ostatních vozidel –

největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav.

S ohledem na značné množství sazeb uvedených v ustanovení § 6 ZDS jsou tyto

uvedeny v Příloze 6. Sazby daně stanovené v odst. 1 a 2 § 6 ZDS, se pak za podmínek

stanovených odst. 3 až 10 tohoto ustanovení dále upravují, tj. zvyšují či snižují. Další

úprava pak je dle ustanovení § 12 ZDS možná slevou na dani při kombinované

dopravě76

. Zdaňovacím obdobím je u daně silniční dle ustanovení § 13 ZDS

kalendářní rok, tato daň je tedy daní běžnou, ač ji poplatník hradí čtvrtletními zálohami.

3.8.2 Ostatní

Jak je již uvedeno výše, patří do této skupiny platby, které mají částečně povahu daně,

byť název daň nenesou. Dle GFSM 1986 i 2001 (IMF, 2002, 2003) jsou jimi například

poplatky za lovecký či rybářský lístek, chov psa, povolení k těžbě nerostů a fosilních

paliv, z vlastnictví radio a TV přijímače či za znečišťování životního prostředí.

Základními normami upravujícími tuto oblast daňových příjmů jsou zákon č. 634/2004

Sb., o správních poplatcích, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích a zákon

č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

S ohledem na skutečnost, že tyto ostatní daňové příjmy nejsou ve vládní finanční

statistice nijak rozlišeny, nýbrž jsou agregovány77

do čtyř položek 1144, 11452, 116 a

1422 (dle metodiky GFSM to byly položky 5.4, 5.5.3, 5.6 a 7.3), jeví se jejich hlubší

zkoumání, pro účely této práce, být nadbytečné (MF ČR, 2001 až 2012). Pro pořádek je

však určitý, byť ne vyčerpávající, přehled těchto plateb, získaný e-mailovou komunikací

s Ing. Věrou Balounovou z MF ČR, uveden v Přílohách č. 7 až 9.

76 Zákon o dani silniční počítá s kombinací dopravy nákladním vozidlem a železnicí či vodní dopravou, ovšem zpravidla

se v podmínkách ČR jedná jen o kombinaci silnice/železnice. Jedná se o tzv. ROLA, jež byla hojně užívána zejména před vstupem

ČR do EU, kdy byly vozidla v Lovosicích naloženy na železnici a přepraveny do Drážďan. 77 Tato agregace je pochopitelná, neboť těchto příjmů je značné množství a při rozdělení do samostatných položek by mohlo

s ohledem na zaokrouhlování dojít k neúměrnému zkreslení - příjmy by často dosahovaly po zaokrouhlení nulové výše. Rovněž je

nutné přihlédnout k případné pracnosti zpracování a především bezpředmětnosti dělení agregátních položek vzhledem k jejich výši.

34

4 Použité metody

Zatímco v předchozí části této práce bylo použito téměř výhradně pozorování, ostatně

jak také jinak přistoupit ke zkoumání legislativy, a to pozorování a komentář stavu

českého právního řádu respektive jeho částí zabývajících se daňovým systémem a

rozpočtovým určením daní. Rovněž byly stručně popsány výkazy vládní finanční

statistiky ve verzi metodiky GFSM 1986 a GFSM 2001, z nichž budou v následující

části čerpána data. Tato data budou jako kvantifikovatelná podrobena analýze, jejímž

cílem je rozbor, pochopení a popsání vývoje inkasa daní v ČR v letech 2000 až 2011,

jejich rozdělení mezi veřejné rozpočty z hlediska rozpočtového určení daní a

v návaznosti na tato data analýza některých relevantních ukazatelů zdanění.

V souvislosti s touto analýzou bude rovněž analyzován vývoj sazeb dotčených daní.

V následující kapitole budou postupně analyzovány některé vybrané ukazatele vývoje

daňové soustavy v ČR ve sledovaném období let 2000 až 2011. Analýza bude zaměřena

na vývoj rozpočtového určení daní, vývoj sazeb daní, časové řady výběru daní dle

vládní finanční statistiky a některé z možných typů daňových kvót, co by oblíbených

ukazatelů celkové daňové zátěže uvalené na daňové poplatníky v dané ekonomice.

V souvislosti s analýzou časových řad budou také nezbytně v jisté míře užity statistické

a matematické metody. Časové řady budou zpracovány, analyzovány a do grafické

podoby exportovány pomocí aplikace Microsoft Office Excel 2007.

K analýze vývoje daní a zdanění budou v druhé části užita data získaná z několika

zdrojů, a to z:

vládní finanční statistiky spravované a zveřejňované Ministerstvem financí ČR;

finanční statistiky zemí EU spravované organizací Eurostat;

statistických údajů spravovaných Českým statistickým úřadem.

S ohledem na skutečnost, že u vládní finanční statistiky došlo ve zkoumaném období

k přechodu z metodologie GFSM 1986 na metodologii 2001 a doposud nebyly MF ČR

převedeny všechny starší výkazy do podoby a struktury dle metodiky GFSM 2001,

nejsou tato data plně konzistentní. Tuto nekonzistenci lze pozorovat jak v rovině

horizontální (různá struktura sloupců – rozpočtů, o nichž dané příjmy plynou), tak

v rovině vertikální (různá struktura řádků – položek statistiky, tvořených jednotlivými

35

příjmy), především však nekonzistence plyne z rozdílů samotných metodik, kdy

metodika GFSM 1986 je založena na bázi cash flow a metodika GFSM 2001 na bázi

akruální (čímž je velmi podobná metodice ESA 95, užívané Českou národní bankou a

Eurostatem). I přes tuto nekonzistenci se však použití vládní finanční statistiky,

jako dominantního zdroje dat, jeví být nejvhodnějším, neboť i přes uvedený problém

skýtá nejvíce podrobností o struktuře daňového systému a v rozlišení jednotlivých daní,

poplatků a ostatních plateb, majících povahu daně, zachází do značných podrobností78

.

Pro účely následující části této práce byla data za roky 2000 až 2003, zveřejněná

doposud ve formátu metodiky GFSM 1986, převedena do formátu (sloupce, řádky)

užívanému metodikou GFSM 2001, neboť se jeví logickým užívat formát, v němž je

většina dat ze zkoumaného období79

.

Vzhledem k počtu a rozsahu změn právních předpisů a zaměření této práce budou

analyzovány a za relevantní považovány pouze kvantifikovatelné změny, tj. změny

sazeb, nikoli změny předmětů daně (změna předmětů bude brána v potaz pouze

pro účely srovnatelnosti sazeb před a po změně, což je nezbytné zejména u SPD),

osvobození, vyměřovacích základů (u dobrovolně placeného pojistného jej zcela určitě

nelze analyzovat) a další změny, jejichž dopad na stav příjmů veřejných rozpočtů nelze

exaktně stanovit. Toto omezení je nezbytné zavést zejména s ohledem na změny

u silniční daně a u zvláštní sazby daně z příjmů, u nichž došlo ke značnému počtu změn,

jejichž dopad na výběr daně nelze řádně analyzovat a to jak s ohledem na rozsah a

zaměření této práce, tak i s ohledem na strukturu dat ve vládní finanční statistice, která

zvláštní sazbu daně nerozlišuje. Rovněž nebude provedena analýza změn sazeb cla (tato

analýza je ze samé povahy cla téměř nemožná), neboť celní sazebník je natolik obsáhlý,

že jen jeho současný stav dalece přesahuje stanovený rozsah této práce80

.

78 Větší podrobnosti skýtají pouze státní závěrečné účty, které specifikují jednotlivé příjmové položky až na úroveň jednotlivých

poplatků typu „poplatek ze psů“, tento mikro pohled se však pro účely této práce, která má zkoumat celkové zdanění a vývoj daní

nikoli vývoj některého konkrétního poplatku, jeví příliš podrobným. 79 Převodem formátu je v tomto případě myšleno prosté převedení položek GFSM 1986 a dat v nich obsažených do pojmosloví a

struktury užívané GFSM 2001, nikoli přepočet dat dle novější metodiky, k čemuž by bylo zapotřebí disponovat kompletními daty.

Ostatně tento převod z jedné metodiky do druhé je nepochybně náročnou záležitostí, o čemž svědčí i ta skutečnost, že tak dosud

neučinilo samo MF ČR. 80 Český integrovaný tarif z roku 2009 byl tvořen dvěma svazky o celkové tloušťce 7 cm. Vhodnější míru, např. počet stran nelze

užít, neboť ČIT nemá číslované strany a tento počet není uveden ani v tiráži.

36

5 Vývoj daní v ČR v období let 2000 až 2011

Vývoj daní v ČR lze rozdělit na dvě složky, a to složku vývoje druhů daní a vývoje

jednotlivých druhů daní samotných. Po stránce vývoje druhů daní lze situaci v ČR

ve zkoumaném období označit za relativně poklidnou, vždyť jediným novým druhem

daní, které ve zkoumaném období byly zavedeny, jsou daně ekologické, které byly

zavedeny od 1. 1. 2008. Oproti tomu co se týče vývoje jednotlivých druhů daní

samotných, byla ve zkoumaném období situace v ČR značně neklidná až turbulentní.

Tak jako ve většině civilizovaných a rozvinutých zemích i v ČR se u vlády střídají dvě

hlavní politické strany z opačných stran politického spektra81

, jejichž antagonistické

názory, především na ekonomii, daně a zdanění, se zpravidla odrážejí v až cyklicky

se opakujícím zvyšování a snižování sazeb daní zpestřeném změnami předmětů daní a

jejich základů. Nejzřetelněji se politický „světonázor“ momentálně vládnoucí garnitury

odráží v zaměření na zvýšení či snížení DZPPO a na daňovou progresi u DZPFO.

Tabulka 1 Přehled vlád ČR v letech 2000 až 2011

Období

22.7.1998 -

12.7.2002

15.7.2002 -

4.8.2004

4.8.2004 -

25.4.2005

25.4.2005 -

16.8.2006

4.9.2006 -

9.1.2007

9.1.2007 -

8.5.2009

9.4.2009 -

13.7.2010

13.7.2010 -

trvá

Vláda

Premiér Miloš

Zeman

Vladimír

Špidla

Stanislav

Gross

Jiří

Paroubek

Mirek

Topolánek

Mirek

Topolánek

Jan

Fischer Petr Nečas

MF Pavel Metlík

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Vlastimil Tlustý

Miroslav Kalousek

Eduard Janota

Miroslav Kalousek

Vládní strany

ČSSD ČSSD, KDÚ-ČSL,

US-DEU

ČSSD, KDÚ-ČSL,

US-DEU

ČSSD, KDÚ-ČSL,

US-DEU

ODS ODS, KDÚ-ČSL,

SZ

ODS, TOP, VV

Forma vlády

Opoziční smlouva

ČSSD a

ODS

Koalice Koalice Koalice Většinová vláda

Koalice Úřednická vláda

Koalice

Zdroj: Vláda ČR (2012)

Mimo tyto změny daní samých, se v daňovém systému projevují též změny

rozpočtového určení daní, které sice nemění celkové zdanění, avšak mají ve svém

důsledku nezanedbatelný vliv na ekonomiku, neboť určují rozdělení daní mezi centrální

vládu, municipality a další rozpočty. Čeští politici ovšem svou činností, často však spíše

nečinností, příliš nepřispívají ke stabilnímu a příznivému tržnímu a podnikatelskému

prostředí, ač by stabilita prostředí měla být v jejich nejvlastnějším zájmu, neboť jen

81 Existenci koalic lze v tomto případě pominout, neboť povětšinou se do koalic sdružují strany s podobnými názory a volebními

programy, které posléze docházejí ke konsensu. Výjimkou z tohoto pravidla je proslulá „opoziční smlouva“, která byla ve své

podstatě koaliční smlouvou napříč politickým spektrem.

37

stabilní a příznivě se rozvíjející prostředí jim může zajistit přízeň voličů a tedy

znovuzvolení do funkcí. V předcházející Tabulce 1 je uveden přehled vlád ČR

ve zkoumaném období.

V následujících subkapitolách této práce bude provedena analýza některých ukazatelů,

na nichž lze, mimo jiné, výše prezentované skutečnosti demonstrovat a prokázat.

5.1 Vývoj rozpočtového určení daní v ČR ve sledovaném období

Rozpočtové určení daní, tj. právními předpisy určený poměr, jímž jsou některé vybrané

daně, které jsou tradičně označovány jako „daně sdílené a svěřené“, rozdělovány mezi

jednotlivé dotčené rozpočty, je předmětem v podstatě nepřetržitého politického tlaku.

Stát má zájem na udržení co největší části ve státním rozpočtu, zatímco municipality a

mimorozpočtové fondy mají zájem diametrálně odlišný (zákon 243/2000, 2012). Při

pohledu na nižší úroveň zákona 243/2000 a jeho prováděcích vyhlášek, lze seznat,

že zde panuje boj o poměr přerozdělení daní mezi jednotlivé složky municipalit, tj. mezi

kraje a obce. Avšak ani tímto konfliktem boj o rozpočtové určení daní nekončí, neboť

na úrovni obcí se vede pře o částku připadající na jednoho obyvatele dle velikosti dané

obce. Na této nejnižší úrovni svádí boj zejména malé obce s těmi největšími, přičemž

v současné době dosáhly triumfu malé obce, kterým se podařilo snížit kvótu připadající

na čtyři největší města v zemi (zákon 295/2012). Ve zkoumaném období byla tato

problematika upravena právními předpisy uvedenými v subkapitole 2.1. Přehled

prováděcích vyhlášek k zákonu o rozpočtovém určení daní je obsažen v Příloze 10.

Prvním ukazatelem, na nějž se tedy tato práce zaměří, bude rozpočtové určení daní a

jeho změny a vývoj ve zkoumaném období let 2001 až 201182

z pohledu rozdělení daní

mezi státní rozpočet, rozpočty krajů a rozpočty obcí83

. Vývoj ve sledovaném období je

zachycen v Grafu 1. Vývoj u jednotlivých daní je graficky zobrazen v Příloze 11.

V Grafu 1 je zachycen toliko vývoj v letech 2000 až 2011, tedy za účinnosti zákona

243/2000. Důvody pro tento postup existují dva, a to skutečnost, že za účinnosti zákona

82 Z níže uvedených objektivních důvodů bylo u tohoto ukazatele zkráceno zkoumané období. 83 Zohlednit v této práci rozdělení podílu na daních mezi jednotlivé obce je v podstatě nemožné, neboť seznam obcí uvedený

v prováděcích vyhláškách čítá téměř 7 tisíc položek.

38

576/1990 získávaly obce příjmy z jiného spektra odlišně definovaných daní84

, přičemž

stavy před 1. 1. 2001 a po tomto datu nejsou kompatibilní. Druhým důvodem je ta

skutečnost, že za účinnosti zákona 576/1990 byly součástí rozpočtového určení též

okresy85

, konkrétně byly celookresní výnosy některých daní užívány jako základ pro

podíl obcí, což opět vzhledem ke stavu za účinnosti zákona 243/2000 vyvolává

nekompatibilitu dat. Z těchto důvodů bude dále hodnocen pouze vývoj rozpočtového

určení daní v období 2001 až 2011. Z Grafu 1 je rovněž patrna skutečnost, že kraje

začaly být účastny na výnosu z daní až k 1. 1. 2002, kdy započaly svou činnost.

Graf 1 Vývoj rozpočtového určení daní v letech 2001 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

Na počátku zkoumaného období došlo zákonem 218/2000 k provedení reformy

rozpočtových pravidel, s tím související změnou financování municipalit danou

zákonem 243/2000, a nabytím účinnosti k prvotnímu rozdělení sdílených daní mezi stát

a obce, respektive od počátku roku 2002 mezi stát, kraje a obce. Municipalitám byly

zákonem 243/2000 přiřčeny veškeré příjmy plynoucí do veřejných rozpočtů z DZPPO,

která byla zaplacena kraji či obcemi samotnými, s výjimkou srážkové daně. Obcím dále

dle tohoto zákona v celém rozsahu plyne daň z nemovitostí nacházejících se v jejich

katastrálním obvodu, obcím tak v zásadě plynou příjmy z nemovitostí, s nimiž jim

84 Obce například neměly podíl na příjmech z DPH a podíl na DzPFO ze závislé činnosti a funkčních požitků, placená zálohově

zaměstnavatelem, byl stanoven z celookresního výnosu nikoli z celostátního. Oproti tomu obcím plynul celý výnos záloh na DzPFO

(OSVČ) očištěný o daň srážkovou. 85 Okresy samy o sobě byly financovány jako organizační složky státu, tj. prostřednictvím státního rozpočtu, a to až do jejich zániku

k 31. 12. 2001, a tedy i za účinnosti zákona o rozpočtovém určení daní. Ostatně i obce byly dotovány státem v rámci státního

rozpočtu.

Kraje Obce Státní

rozpočet Kraje Obce

Státní

rozpočet Kraje Obce Kraje Obce

Státní

rozpočet Kraje

Obce dle

velikosti

Obce dle

počtu

zaměstnanců

v obci

Státní

rozpočet

Obec v

jejímž

katastru se

nemovitost nachází

Kraje Obce Státní

rozpočet

DPH (celostátní hrubý výnos) DzPPO (bez daně placené

municipalitami)

DzPPO (z daně placené

municipalitami, vyjma

srážkové daně)

DzPFO vybíraná srážkou dle zvláštní

sazby (celostátní výnos)

DzPFO ze závislé činnosti a funkčních požitků,

placená zálohově zaměstnavatelem (celostátní výnos)

Daň z

nemovitostí DzPFO (OSVČ)

od 1.1.2001 do 31.12.2001 0 20,59 79,41 0 20,59 79,41 0 100 0 20,59 79,41 0 20,59 0 79,41 100 0 44,413 55,587

od 1.1.2002 do 30.6.2004 3,1 20,59 76,31 3,1 20,59 76,31 100 100 3,1 20,59 76,31 3,1 20,59 1,5 74,81 100 1,86 42,354 55,786

od 1.7.2004 do 2.1.2005 3,1 20,59 76,31 3,1 20,59 76,31 100 100 3,1 20,59 76,31 3,1 20,59 1,5 74,81 100 1,86 42,354 55,786

od 3.1.2005 do 31.12.2007 8,92 20,59 70,49 8,92 20,59 70,49 100 100 8,92 20,59 70,49 8,92 21,4 1,5 68,18 100 5,352 42,354 52,294

od 1.1.2008 do 31.12.2011 8,92 21,4 69,68 8,92 21,4 69,68 100 100 8,92 21,4 69,68 8,92 21,4 1,5 68,18 100 5,352 42,84 51,808

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

39

vznikají náklady z titulu dopravní obslužnosti, osvětlení a úklidu veřejných prostranství

a dalších veřejných služeb. Daň z nemovitostí tak v ČR patří do skupiny tzv. daní

výlučných či svěřených, přičemž v ČR je jedinou takovouto daní.

Ve zkoumaném období pak lze pozorovat nárůst podílu municipalit, zejména obcí,

na celostátních daňových příjmech sdílených daní (mimo DZPFO u OSVČ),

kdy z výchozího stavu 20,59 % postupně dospěly k souhrnnému podílu čítajícímu

30,32 %. Při změně, která byla provedena s účinností k 3. 1. 2005, byl na hodnotu

8,92 % posílen rovněž podíl přisouzený krajům. Při poslední změně, která

ve sledovaném období proběhla, tj. od 1. 1. 2008 byl podíl obcí navýšen na celkových

21,4 % a podíl státního rozpočtu poklesl na 69,68 %, tj. z výchozího stavu v roce 2001

poklesl o téměř 10 %. Obdobný vývoj byl i DZPFO u OSVČ, kde rovněž došlo

k posílení podílu municipalit na úkor státu, byť v tomto případě se jedná o jiné hodnoty

a kraje posílily na úkor obcí (v roce 2001 municipality získávaly celkem 44,413 %,

zatímco v roce 2011 již 48,192 % z inkasa86

). Postupné posilování podílu municipalit

na sdílených daních na úkor státního rozpočtu, lze připsat převodu některých, dříve

centrálně spravovaných, problematik do kompetence krajů a obcí, z čehož vyplynula

potřeba posílení jejich financování87

. Podílem na sdílených daních stát také motivuje

municipality k vytváření příznivého podnikatelského prostředí a k rozvoji veřejných

služeb, které přitahují nové poplatníky. Negativní důsledek lze spatřovat

v „přetahovaní“ obyvatel za účelem zvýšení počtu obyvatel a tím přesunu obcí

s podkritickým počtem obyvatel do pásma s vyšším koeficientem podílu na daních88

.

Mimo rozdělení daní mezi stát, obce a kraje89

, pamatuje zákon 243/2000, jakož i jeho

předchůdce, taktéž na Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“), který je,

na základě § 5, příjemcem celé částky celostátního hrubého výnosu daně silniční a části

86 Uvedené hodnoty nejsou obsaženy přímo v zákoně 234/2000, nýbrž se jedná o přepočet. Postup přepočtu je přílohou č. 12. 87 V současném uspořádání lze vidět nehospodárnost, neboť kraje i stát spravují některé kompetence, jako školství, zdravotnictví,

kulturu a místní rozvoj, duplicitně. Po vzniku krajů měl stát vykonávat pouze nezbytné sjednocující a metodické činnosti a

zastupovat ČR navenek. Stát se však svých kompetencí nerad vzdává a úředníci neradi přicházejí o místa. Došlo tak k tomu,

že příslušný aparát nerozdělil mezi centrální vládu a kraje, nýbrž nabobtnal, když kraje k výkonu příslušných kompetencí přijaly

zaměstnance a stát si svůj aparát ponechal a často jej i pod vlajkou EU zvětšil. Tento stav jistě není hospodárný ani logický. 88 Tento negativní jev nebude hlouběji analyzován, neboť rozdělení sdílených daní mezi jednotlivé obce byl, jak je uvedeno výše,

z této práce s ohledem na rozsah vyloučen. O jeho existenci však nemůže být sporu. 89 Po jejich zřízení k 1. 1. 2002.

40

SPD z minerálních olejů. Tato část od 1. 1. 2000 do 2. 1. 2005 činila 20 % a

od 3. 1. 2005 do 31. 12. 2010 dosahovala 9,1 %90

.

U zbylých centrálních mimorozpočtových fondů není situace s podílem na daních tak

jasná jako u SFDI, na nějž pamatuje přímo zákon 243/2000, neboť v souladu

se zákonem 218/2000, jsou státní fondy financovány prostřednictvím organizační

složky státu, která je zřizuje. Státní fondy, včetně SFDI, tedy čerpají z daňových příjmů,

nikoli však přímým inkasem, nýbrž zprostředkovaně a není tedy možné určit jakým

poměrem a z jaké daně jsou financovány.

Vyjma svěřených a sdílených daní však existují též daně, které nenáležejí ani částečně

municipalitám či fondům. Těmito daněmi jsou daně ekologické, daně spotřební vyjma

daně z minerálních olejů, daně převodové, clo, pojištění a ostatní daňové příjmy. Jaký je

osud těchto daní? Náležejí všechny vybrané daně státnímu rozpočtu? Nikoli.

Samostatnou kapitolou je pojistné na zdravotní pojištění, které ač je příjmem státního

rozpočtu, plyne do pomyslného fondu zdravotního pojištění91

, z nějž je posléze

převáděno do fondů jednotlivých zdravotních pojišťoven (MF ČR, 2005).

Clo je od 1. 5. 2004 součástí tradičních vlastních zdrojů EU, která 25% podíl

z vybraného cla ponechává v rozpočtu ČR, jakožto platbu nákladů spojených

s jeho vyměřením a vybráním (PAVLÍČEK, 2012). Tato skutečnost se promítá mimo

jiné v tom, že tento podíl na cle je ve vládní finanční statistice zaúčtován v položce

1422 Správní poplatky a nikoli v položce 1151 Cla a ostatní dovozní poplatky.

Do 30. 4. 2004 bylo celé clo příjmem státního rozpočtu.

Správní, soudní a místní poplatky jsou součástí příjmů instituce, která je vyměřila a

vybrala, jejich přesná kvantifikace ve vztahu ke konkrétnímu rozpočetu tak je nejen

složitá, nýbrž především velmi proměnlivá. Místní poplatky (místní daně) jsou dle

zákona 565/1990 příjmem obce či kraje, který je uložil a plynou tak do jejího či jeho

rozpočtu. Správní poplatky vyměřené orgánem státní správy, např. poplatek za podání

žádosti o vydání zvláštního povolení dle § 13 ZSPD, je dle zákona 634/2004 příjmem

90 SFDI je rovněž příjemcem plateb za výkonové zpoplatnění, tzv. mýta (částka je ponížena o část připadající provozovateli

systému) a plateb za tzv. dálniční kupóny. Obě částky jsou zahrnuty v položce 1422 vládní finanční statistiky dle GFSM 2001. 91 V ČR není vytvořen jeden fond zdravotního pojištění i přes to však můžeme hovořit o pomyslném mimorozpočtovém fondu,

neboť platby na zdravotní pojištění ve státním rozpočtu nezůstávají a stát s nimi nenakládá.

41

státního rozpočtu. Rovněž tak správní poplatky vybrané obcí či krajem jsou dle zákona

634/2004 jejich příjmem. Soudní poplatky jsou dle zákona 549/1991 příjmem státního

rozpočtu. Skutečnost, že všechny tato poplatky, bez ohledu na to kdo je vyměřil a

vybral, jsou zaneseny v položce vládní finanční statistiky 1422 Správní poplatky, a to

společně s dalšími platbami, znemožňuje jejich přesné rozlišení ve vztahu k rozpočtům.

5.2 Analýza vývoje jednoduché daňové kvóty ve sledovaném období

Jedním z nejpopulárnějších ukazatelů vývoje daní jsou daňové kvóty. Tyto ukazatele

umožňují velmi jednoduše a názorně zobrazit a porovnat stav a vývoj zdanění mezi

jednotlivými obdobími i mezi jednotlivými zeměmi. Co se týče srovnání v čase

i prostoru se tedy jedná o ideální prostředek. Jistou kontroverzi však tyto ukazatele

způsobují tím, že je možné je konstruovat velmi proměnlivě a s velkou dávkou invence

fantazie co do spektra daní a poplatků, které jsou do nich zahrnuty.

Daňová kvóta ve své podstatě není ničím jiným nežli poměrem zvoleného spektra daní a

poplatků na hrubém domácím produktu (dále jen „HDP“). Daňová kvóta tak vyjadřuje

to, jaká část HDP vyprodukovaného v dané zemi je vytržena z rukou, peněženek a

bankovních kont daňových poplatníků a je vložena do veřejných rozpočtů. V anglické

terminologii má daňová kvóta vícero názvů, např. „% tax to GDP ratio“, avšak ten

nejpřiléhavější je „tax burden“ čili daňové břemeno, neboť daňová kvóta skutečně

vyjadřuje břímě daňových poplatníků za chod státu.

Prvním příkladem daňové kvóty, který zde bude prezentován, je daňová kvóta

jednoduchá. Jednoduchou daňovou kvótu lze zobrazit prostým vzorcem, jehož podoba

může být například tato (PEKOVÁ, 2011, s. 321):

jednoduchá daňová kvóta = (příjmy z daní : hrubý domácí produkt) x 100

Příjmy z daní jsou v tomto případě myšleny pouze příjmy zaznamenané ve vládní

finanční statistice v položkách 1, 3 až 7 dle GFSM 1986 respektive 11 dle GFSM 2001,

tj. ty příjmy, které jsou jednoznačně označeny jako daně. Vývoj takto definované

jednoduché daňové kvóty ve zkoumaném období je zobrazen v Grafu 2, který byl

zkonstruován z dat o vývoji HDP v běžných cenách stanoveném důchodovou metodou

42

(ČSÚ, 2012) a Vládních finančních statistik ČR za roky 2000 až 2011(MF ČR, 2012).

Pro pořádek je nutné uvést, že ČSÚ užívá metodiky ESA 95 a MF ČR metodik GFSM

1986 a 2001 (MF ČR, 2007). Data tedy nejsou plně konzistentní, což však nemá vliv

na vývoj daňové kvóty. Vývoj jednoduchá daňové kvóty je zobrazen v Grafu 2.

Graf 2 Vývoj jednoduché daňové kvóty v letech 2000 až 2011

Zdroj: MF ČR (2012), ČSÚ (2012)

Z výše uvedeného grafu lze odvodit tři období. V prvním období v letech 2000 až 2005

jednoduchá daňová kvóta, i přes přechodný pokles v některých letech, postupně

stoupala, až do svého maxima v roce 2005. V tomto období, v němž vládly výrazně

levicově zaměřené vlády ČSSD, se zkoumaná kvóta zvýšila z výchozích 19,11 %

na konečných 20,08 %, tj. o 0,97 p.b. Ve druhém období od roku 2006 do roku 2009

došlo k výraznému poklesu z 20,08 % na 17,66 %, tj. o 2,42 p.b. Po většinu tohoto

období byly u vlády převážně pravicoví politici z řad ODS, kteří tvořili koalice se

středovými politickými stranami. Třetí nepříliš optimistické období započalo rokem

2010, kdy se naplno projevily důsledky světové finanční a hospodářské krize a v tomto

období došlo k vzestupu jednoduché daňové kvóty o 0,87 p.b. na konečných 18,53 %92

.

Uvedený vývoj je zřetelný i z vložené křivky dvouletého klouzavého průměru.

Ve zkoumaném období měla zkoumaná kvóta jednoznačně klesající trend, což lze

z pohledu daňového poplatníka hodnotit pozitivně, avšak s ohledem na roky 2010 a

2011 lze soudit, že pokles nebude vzhledem k vývoji HDP a sazeb daní pokračovat93

.

92 V celém odstavci jsou vlády ČR uvedeny spíše pro ilustraci než jako rozhodující příčina vývoje daňové kvóty, neboť ač je

nesporné, že politický světonázor má na zdanění a daňovou zátěž vliv, je rovněž nesporné, že tento vliv se projevuje s časovým

odstupem až několika let. Skutečnost, že vývoj daňové kvóty zhruba odpovídá vládám, je spíše náhodná a bez další hlubší analýzy

je spojitost těchto jevů neprůkazná. 93 Ostatně v roce 2012 došlo ke zvýšení sazeb DPH a od 1. 1. 2013 dojde k další změně, kterou bude sjednocení nebo zvýšení sazeb.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

19,11 18,91 19,40 19,90 19,53 20,08 19,02 19,55 19,30 17,66 18,30 18,53

17,50

18,00

18,50

19,00

19,50

20,00

20,50

% H

DP

43

5.3 Analýza vývoje složené daňové kvóty ve sledovaném období

Druhou z možných podob daňové kvóty, a nutno říci, že podobou s výrazně vyšší

vypovídací schopností a též užívanější, je složená daňová kvóta. Princip a konstrukce

složené daňové kvóty je v základu shodná jako u daňové kvóty jednoduché, rozdíl však

tkví v tom, že zatímco jednoduchá daňová kvóta v čitateli obsahuje pouze striktně

daňové odvody, složená daňová kvóta do čitatele zahrnuje všechny odvody, platby a

poplatky, které ať již se daní nazývají či nikoli, mají charakter daně. Tak jako

jednoduchou i složenou daňovou kvótu lze vyjádřit vzorcem (PEKOVÁ, 2011, s. 322):

složená daňová kvóta = (příjmy daňového charakteru : hrubý domácí produkt) x

100

Příjmy daňového charakteru, které jsou vkládány do čitatele zlomku, lze ve vládní

finanční statistice (MF ČR, 2001 až 2012) nalézt v položkách 1 až 7 a 9 až 12 dle

GFSM 1986 a 11,12 a 14 dle GFSM 200194

. Vývoj složené daňové kvóty

ve zkoumaném období, mimo roku 2011, je zobrazen v následujícím Grafu 3.

Graf 3 Vývoj složené daňové kvóty v období let 2000 až 2010

Zdroj: European Commision, Eurostat (2012)

Výše uvedený Graf 3 byl zkonstruován z dat zveřejněných statistickým úřadem EU

Eurostat, který je v rámci komparace jednotlivých členských zemí pravidelně zveřejňuje

v ediční řadě Eurostat Statistical books : Taxation trends in the European union,

konkrétně z edice 2012. Tato data byla použita z toho důvodu, že jsou vysoce validní a

vládní finanční statistika svou konstrukcí neumožňuje, v případě tohoto ukazatele,

94 Výčet je v tomto případě poměrně široký, neboť řada poplatků se často skrývá pod souhrnnými položkami „Ostatní“. Šíři

poplatků lze dovodit z Příloh 7 až 9.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Dle Taxation trends in the EU 33,8 33,7 34,6 35,4 35,9 35,7 35,3 35,9 34,4 33,6 33,8

Dle Taxation trends in the EU - aritmetický

průměr EU 27 37 36,3 36 36,1 36,1 36,5 36,7 37,1 36,6 35,8 35,6

Dle Taxation trends in the EU - vážený průměr

EU 27 40,4 39,5 38,8 38,8 38,7 39 39,5 39,4 39,3 38,4 38,4

33,5

34,5

35,5

36,5

37,5

38,5

39,5

40,5

%

44

získat dostatečně precizní součet všech příjmů daňového charakteru95

. Použití dat

Eurostatu však vede k tomu, že není možné do zkoumaného období zahrnout rok 2011,

neboť tato data nejsou prozatím k dispozici a jejich zveřejnění lze očekávat až úvodem

roku 2013.

I v případě složené daňové kvóty lze identifikovat tři výrazná období s jedním z trendu

vybočujícím extrémem. Prvé období se datuje lety 2000 až 2004 kdy docházelo

k postupnému zvýšení z počátečních 33,9 % na konečných 35,9 %, tj. o rovné 1 p.b.

Po tomto období zvyšování nastalo období druhé, v němž se od roku 2005 do roku

2009 složená daňová sazba naopak postupně snižovala a to až na absolutní minimum

celého zkoumaného období v hodnotě 33,6 %, tj. pokles o 2,3 p.b. z výchozí hodnoty

roku 2004. V tomto druhém období se vyskytla abnormalita v roce 2007, který vybočil

z trendu, a došlo v něm k meziročnímu skokovému nárůstu o 0,5 p.b na hodnotu

35,9 %. Po tomto skoku směrem nahoru pokračovala složená daňová kvóta v poklesu až

do roku 2009. Od roku 2010 následuje třetí období, v němž lze předpokládat obdobný

vývoj jako u jednoduché daňové kvóty. I v tomto případě lze vzestup připsat na vrub

vládním opatřením v reakci na hospodářskou a finanční krizi. I zde lze rozdělení

zkoumaného období na jednotlivá období doložit dvouletým klouzavým průměrem.

Trend složené daňové kvóty ve zkoumaném období je v zásadě obdobný jako

u jednoduché, avšak pokles není natolik výrazný a lze odvozovat, že rok 2011 a

následující tento trend zvrátí a z dlouhodobého hlediska složená daňová kvóta poroste.

Vývoj složené daňové kvóty v ČR do značné míry kopíruje vývoj tohoto ukazatele

v rámci EU, což je patrné jak z aritmetického tak i z váženého průměru za EU-27. ČR je

po celé zkoumané období pod průměrem EU-27, který je však jednoznačně zvyšován

skandinávskými zeměmi, které mají mimořádně vysokou daňovou zátěž (EC, 2012).

Daňovou kvótu lze vyjádřit i jinými způsoby, například jako podíl daňových odvodů

na průměrném platu, což je ovšem již vrcholně spekulativní ukazatel, neboť sama

konstrukce a vypovídací schopnost průměrného platu je velmi diskutabilní. S touto

podobou daňové kvóty pracuje například OECD (2011).

95 Jak již bylo řečeno, některé položky vládní finanční statistiky v sobě agregují relevantní i irelevantní příjmy. Je proto nesporně

vhodnější užít validní data poskytnutá Eurostatem.

45

Další poměrně populární podobou složené daňové kvóty je daňový mix, což je ve své

podstatě převedení jednotlivých složek příjmů daňového charakteru v daném

kalendářním roce do koláčového grafu. Výhoda této podoby je zcela zřejmá, neboť

umožňuje srovnávat v čase a prostoru skladbu daňové zátěže. Pro dokreslení vývoje

daňové zátěže ve zkoumaném období postačí pouze daňový mix roku 2000 a 2010,

které jsou uvedeny v Grafu 4.

Graf 4 Srovnání daňového mixu v roce 2000 a 2010

Zdroj: European Commision, Eurostat (2012)

Z výše uvedeného Grafu 4 je patrné, že mezi počátkem a koncem zkoumaného období

došlo v rámci daňového mixu k navýšení podílu nepřímých daní o 3 p.b. z 31 na 34 %,

podíl pojistného zůstal stabilní ve výši 45 %, a to i přes to že podíl pojistného na HDP

vzrostl z 15 na 15,3 %96

. Podíl nepřímých daní se, při stabilním podílu pojistného,

zákonitě zvýšil na úkor daní přímých, které poklesly o stejný počet p.b. Tento vývoj, tj.

zvýšení významu nepřímých daní je dlouhodobým celoevropským trendem (EC, 2012).

5.4 Analýza vývoje daní ve sledovaném období

Po dvou agregátních ukazatelích, které ukazují vývoz zdanění nikoli však vývoj daní, je

namístě soustředit se na vývoj daní samotných. Tento vývoj bude prezentován

96 Toto lze připsat na úkor zvýšení daňové zátěže z 33,7 na 33,9 %, přičemž rozdíl oproti vykázané složené daňové kvótě lze připsat

na úkor opakovanému zaokrouhlování.

DPH

18% SPD a

eko. daně

9%

Ostatní

nepřímé

daně 4%

DzPFO

13% DzPPO

10% Ostatní

přímé

daně 1%

Sociální a

zdravotní

pojištění 45%

Daňový mix v roce 2000

DPH

21%

SPD a

eko. daně

11%

Ostatní

nepřímé

daně 2%

DzPFO

11% DzPPO

10% Ostatní

přímé

daně 0%

Sociální a

zdravotní

pojištění 45%

Daňový mix v roce 2010

46

prostřednictvím analýzy časových řad výše a změn sazeb a inkasa daní, čemž bude

dodržena struktura daní, která vychází z vládní finanční statistiky a tedy tak jak byl

jejich současný stav uveden v kapitole 3. Z důvodu přehlednosti budou grafy vývoje

sazeb daní konstruovány tak, že nebudou zachyceny všechny roky zkoumaného období,

nýbrž jen zlomové momenty, tj. data, k nimž došlo ke změně sazeb.

5.4.1 DPH

První daní, jejíž vývoj bude analyzován je DPH. Tato nepřímá daň byla v průběhu

zkoumaného období upravena nejprve starým ZDPH, k datu vstupu ČR do EU pak

nabyl účinnosti ZDPH. Účinností tohoto zákona nedošlo pouze ke změně právní normy,

nýbrž ke komplexní změně správy DPH. ZDPH je harmonizovanou právní normou a

jako takový přebral řadu komunitárních pravidel, jejichž zavedení si vynutily samy

principy fungování EU. Bez harmonizace DPH by totiž nebyl možný pohyb zboží a

služeb, což jsou jedny z pilířů fungování EU a lze bez nadsázky říci, že bez nich nemá

sama existence EU smysl97

. Význam DPH jakožto všeobecné neselektivní daně

ze spotřeby bezpochyby stoupá, jak je ostatně patrné z Grafu 5.

Graf 5 Vývoj inkasa DPH v letech 2000 až 2011

Zdroj: MF ČR (2012)

97 Ač většina obyvatel EU zřetelněji vnímá volný pohyb obyvatel a spojuje si jej s populárním jménem „Shengen“, skutečnou

podstatou a prvopočátkem EU je celní unie. Tato celní unie ztělesněná v původních „společenstvích“ se rozvinula do společného

hospodářského prostoru. Společný hospodářský prostor však nemá jen výhody v podobě příležitostí a větší svobody podnikání, má

též výrazné nevýhody, které obyvatelé EU zřetelně pociťují nyní, a to přenos recesí z jedné země do dalších, recese, tak jako panika

a strach, je totiž nakažlivá. Je tedy otázkou věcí příštích, zda EU dospěje k rozpadu či k vyšší formě integrace.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Rozpočtové účty 145 918 121 170 118 393 125 660 137 837 142 315 148 582 161 127 172 213 172 111 183 202 186 795

Centrální rozpočty 145 918 121 170 118 393 125 660 137 837 142 315 148 582 161 127 172 213 172 111 183 202 186 795

Mistní rozpočty 0 29 769 36 046 38 728 41 394 60 070 64 600 68 414 76 974 76 009 80 677 82 460

Veřejné rozpočty 145 918 150 939 154 439 164 388 179 231 202 385 213 182 229 541 249 187 248 120 263 879 269 255

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

v m

ilio

nec

h K

č

47

Mezi počátkem zkoumaného období a jeho koncem vzrostl výběr DPH o 84,5 %

ze 145 918 mld. Kč na 269 255 mld. Kč, přičemž v průběhu celého zkoumaného období

výběr DPH v absolutních číslech poklesl jen jednou, a to mezi lety 2008 a 2009, v čemž

lze spatřovat projev nástupu hospodářské krize v ČR. Vzrůst významu DPH je patrný

i na tom, že zatímco výběr DPH vzrostl o 84,5 %, vzrostlo HDP o pouhých 67,8 %.

Z grafu je rovněž zřetelné, že municipality získávají významný a stálý podíl na DPH,

která je tak významným zdrojem jejich rozpočtů, což je zcela v souladu s rozpočtovým

určením daní.

Z Grafu 6 níže je patrné, že vývoj DPH jednoznačně směřuje od hluboké diferenciace

obou sazeb k sazbám nepříliš odlišným, popřípadě až k sazbě jediné. Tento trend

ve zkoumaném období nebyl završen, avšak nemůže o něm být sporu, vždyť došlo

ke snížení rozdílu mezi sazbami ze 17 p.b. na „pouhých“ 10 p.b.

Graf 6 Vývoj sazeb DPH v letech 2000 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

V případě DPH lze vysledovat shodný vývoj jako u daňových kvót, a to rozdělení

zkoumaného období na tři vývojově odlišné úseky. Nejprve v prvém úseku,

vymezeném obdobím 1. 5. 2000 až 31. 12. 2007, došlo ke snížení základní sazby

z výchozích 22 na 19 % při stagnaci sazby snížené na 5 %, v čemž lze spatřovat

jednoznačný vliv levicově orientovaných vlád, které upřednostňují daně přímé, pomocí

nichž lze dle jejich názoru více a lépe zdaňovat daňové poplatníky s vyššími příjmy a

tedy realokovat zdroje od movitějších k těm méně movitým. Snížením základní sazby

DPH tedy levicové dosáhly snížení daňové zátěže své cílové skupiny. V druhém úseku

od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2009 naopak došlo ke zvýšení snížené sazby, při zachování

základní sazby. I za touto změnou stojí politický světonázor, tentokráte vlád

pravicových, které naopak upřednostňují daně nepřímé, jimž se může spotřebitel jen

Od 1.1.2000 Od 1.5.2004 Od 1.1.2008 Od 1.1.2010

Základní sazba 22 19 19 20

Snížená sazba 5 5 9 10

0

5

10

15

20

25

% ze z

ák

lad

u

48

těžko vyhnout, a přinášejí daňové příjmy bezprostředněji než daně přímé. Třetí období

od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2011 je pak ve znamení hospodářské krize a jejího řešení

prostřednictvím zvýšení obou sazeb o 1 p.b. na 10 respektive 20 %98

.

DPH, jako ostatně všechny daně má dvě stránky, a to předmět daně a sazby. V případě

DPH však není ani tak důležitý samotný předmět daně, neboť tento je vždy vyjádřen

v peněžních jednotkách, nýbrž povaha předmětu daně a tedy to do jaké sazby daně

předmět patří. Do hry tedy nevstupuje pouze element výše sazeb, nýbrž i vývoj spektra

produktů a služeb, které spadají do vyšší respektive nižší sazby daně. Tento dodatečný

prvek ovlivňuje vývoj DPH měrou minimálně stejnou jako vývoj sazeb samých.

Zatímco však vývoj sazeb lze poměrně jednoduše postihnout a zobrazit pomocí grafu,

tabulky či obrázku, vývoj rozdělení zboží a služeb mezi vyšší a nižší sazbu je

problematikou nesnadno postižitelnou. Tato data, zachycená v příloze č. 1 a 2 ZDPH,

totiž nejsou vyjádřena čísly, nýbrž se jedná o kombinaci kódu KN a slovního popisu,

přičemž dané zboží či služba do snížené sazby patří pouze tehdy, pokud kumulativně

splňuje obě podmínky, tj. jak kód KN, tak slovní popis. Aby situace byla ještě složitější,

bylo ve starém ZDPH vymezeno zboží spadající do snížené sazby DPH, avšak u služeb

to bylo naopak a byly vymezeny služby spadající do základní sazby DPH. V ZDPH je

již situace ta, že u zboží i služeb, jsou definovány ty spadající do snížené sazby. Tato

změna koncepce znesnadňuje komparaci dat v obou částech zkoumaného období.

Od analýzy proměny předmětů daně tedy u DPH, tak jako u ostatních daní upustíme99

.

5.4.2 Spotřební a ekologické daně

Jak již bylo uvedeno v kapitole 3, jsou tyto dvě skupiny daní spojitými nádobami,

ač český právní řád tuto zjevnou skutečnost neodráží a namísto toho, aby ekologické

daně po jejich zavedení přičlenil k SPD, učinil je do jisté míry samostatnou entitou.

98 Je otázkou nakolik lze řešit krizi prostřednictvím zvyšování daní, které ve výsledku vede ke snižování spotřeby a tedy i HDP. MF

ČR však tuto metodu s pochybnými výsledky volí, i nadále v ní věří a se zvyšováním sazeb pokračuje. 99 U DPH došlo v průběhu zkoumaného období k několika těžko pochopitelným až paradoxním změnám, jako například k tomu,

že zatímco do 31. 3. 2000 byl ze snížené sazby vyňat kaviár, po tomto datu je tato vpravdě luxusní pochutina již do snížené sazby

zařazena. Oproti tomu inkontinenční pleny, které byly 30. 4. 2004 zařazeny ve snížené sazbě, po tomto datu do této sazby již

nepatří. Je tedy zřejmé, že dle zákonodárců je spotřeba kaviáru předmětem vyššího veřejného zájmu než potřeby seniorů a

nemocných. Podobně lze soudit, že vzdělanost již není prioritou, neboť nově došlo k vyřazení knih ze snížené sazby.

49

Vládní finanční statistika však ekologické a spotřební daně shrnuje do jedné položky a

nikterak je nerozlišuje. Proto s nimi bude v této práci nakládáno jako s jedním

integrálním celkem. Vývoj inkasa této skupiny daní, která bude v této subkapitoly dále

nazývána pouze „SPaED“, ve zkoumaném období je zobrazen v Grafu 7.

Graf 7 Vývoj inkasa spotřebních a ekologických daní v letech 2000 až 2011

Zdroj: MF ČR (2012)

Tak jako u DPH i u SPaED je ve zkoumaném období patrný značný nárůst inkasa.

Tento vývoj však má oproti DPH několik rozpoznatelných fází. Prvá fáze je ohraničena

roky 2000 s inkasem 70,880 ml. Kč a 2003 s inkasem 84,171 mld. Kč, v níž bylo

SPaED upraveno starým ZSPD a správa daně byla rozdělena mezi finanční a celní

orgány. V této fázi inkaso SPaED plynule byť poměrně nevýrazně stoupalo a celková

změna inkasa mezi roky 2000 a 2003 činila 18,8%. Počátek druhé fáze lze spojovat

s účinností ZSPD a plným převodem právy SPaED do kompetence celních orgánů,

tj. datem 1. 1. 2004, přičemž tato fáze skončila s rokem 2007, v němž inkaso dosáhlo

138,94 mld. Kč. V této fázi inkaso SPaED vzrostlo oproti roku 2003 celkově o 65,1

%100

. Za třetí fázi lze označit období let 2008 až 2009. V této fázi došlo nejprve

k výraznému poklesu na 133,036 mld. Kč v roce 2008, což bylo nesporně způsobeno

změnou sazeb u tabákových výrobků a s tím souvisejícím předzásobením ze strany

výrobců a dovozců tabákových výrobků. Tento pokles inkasa SPD z tabákových

výrobků činil cca 9,5 mld. Kč101

a společně s poklesem inkasa SPD z ostatních komodit

vyjma minerálních olejů, jejichž inkaso stouplo, činila meziroční změna -5,904 mld. Kč.

100 Byť nebylo pro růst inkasa v prvém období počítáno s inkasem v roce 1999, nýbrž s rokem 2000, lze i tak konstatovat,

že v druhém období byl růst více než trojnásobný. 101 Tato částka vychází z dat Celní správy ČR, nikoli z vládní finanční statistiky.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Rozpočtové účty 70 879 65 810 68 607 72 761 82 795 103 626 112 561 131 591 125 538 123 836 130 859 139 214

Mimorozpočtové fondy 0 10 471 10 886 11 410 13 052 6 934 6 988 7 349 7 498 7 243 7 402 7 372

Centrální rozpočty 70 879 76 281 79 493 84 171 95 847 110 560 119 549 138 940 133 036 131 079 138 261 146 586

Mistní rozpočty 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Veřejné rozpočty 70 880 76 281 79 493 84 171 95 847 110 560 119 549 138 940 133 036 131 079 138 261 146 586

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000 v m

ilio

nech

Kč

50

V roce 2009 následoval další pokles inkasa na 131,079 mld. Kč, kterýžto krátkodobý

trend byl zvrácen v roce 2010, kdy se naopak inkaso zvýšilo na 138,261 mld. Kč. Rok

2010 znamená začátek čtvrté fáze a ke zvrácení poklesu inkasa došlo z důvodu zvýšení

sazeb u všech komodit vyjma vína a meziproduktů, které bylo provedeno

tzv. Janotovým balíčkem, jenž měl být protikrizovým opatřením, avšak jeho dopad je

sporný, byť inkaso v roce 2011 dosáhlo 146,586 mld. Kč.

Zkoumání vývoje sazeb je u SPaED záležitost poněkud spletitá, neboť jak bylo uvedeno

v kapitole 3 SPaED má několik desítek sazeb rozdělených do 5 okruhů102

. Nejprve bude

analyzován vývoj SPD z minerálních olejů a ekologických daní. Tento vývoj je

zobrazen v Grafu 8 a Tabulce 2 na následující stánce, z nichž je zřejmé, i při značném

zjednodušení předmětů daně103

, že není kvůli jejich počtu snadné sledovat jejich vývoj.

U minerálních olejů, které jsou nejčastěji užívanými pohonnými hmotami, tj. benzinu a

nafty104

, lze nalézt tři fáze vývoje. V první fázi, za účinnosti starého ZSPD, v letech

2000 až 2003 u nich nedošlo k pohybu sazeb a olovnatý i bezolovnatý benzin měly

shodnou sazbu, což lze považovat za jistou zvláštnost. K 1. 1. 2004 nabyl účinnosti

ZSPD, jímž došlo ke zvýšení sazeb a diferenciaci olovnatého a bezolovnatého benzinu

do samostatných sazeb. Toto období trvající do 31. 12. 2009 je možno považovat

za druhou fázi. Třetí fáze pak nastala od 1. 1. 2010, kdy došlo ke zvýšení sazeb

bezolovnatého benzinu a nafty (v souvislosti s naftou i směsné nafty).

Vývoj ostatních minerálních olejů je na rozdíl od benzinu a nafty více proměnlivý a

hlubší analýzou lze zjistit, že více podléhají politickým a lobbistickým tlakům105

. Tyto

vlivy se podepsaly zejména na směsné naftě, tj. směsi nafty a min. 30 % FAMAE106

,

která měla ve zkoumaném období celkem 6 různých sazeb. Velmi zajímavý vývoj sazby

zaznamenaly odpadní oleje, které byly až do konce roku 2007, opakovaně zdaňovány

102 Ekologické daně lze bez uzardění zahrnou mezi minerální oleje, neboť jsou upraveny stejným komunitárním předpisem, a to

Směrnicí Rady 2003/96/ES, v němž sdílejí označení energetické produkty. 103 V podstatě byly předměty daně zjednodušeny na úroveň § 45 odst. 1 ZSPD a příslušných ustanovení upravujících předměty daně

u ekologických daní. Toto zjednodušení však není ke škodě, neboť předměty daně z SPD dle § 45 odst. 2 a 3 ZSPD jsou řazeny k té

sazbě, dle odst. 1, k níž se blíží účelem použití. Taktéž byl proveden převod předmětů daně ze starého ZSPD do struktury ZSPD. 104 Nafta je z hlediska předmětu daně středním olejem. S ohledem na to, že je nejznámějším zástupcem tohoto předmětu daně, bude

pro něj dále užit název „nafta“. 105 Motivy změn jsou poměrně jednoduše dohádatelné v důvodových zprávách k zákonům a jejich novelám, jakož i z rozprav

Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR při projednávání těchto právních norem. 106 FAMAE je nejširším značením pro skupinu produktů, jejímž nejznámějším zástupcem je MEŘO, tj. Metylester řepkového oleje.

51

nulovou a nenulovou sazbou, přičemž od roku 2008 jsou zdaněny 660 Kč za 1000 litrů,

což je částka stejná jako státu zůstane při vrácení spotřební daně z topných olejů dle

§ 56 ZSPD a ve své podstatě je to i částka obdobná jako u těžkých topných olejů107

.

Všechny minerální oleje užívané pro topení tak mají zhruba stejnou úroveň zdanění.

Oproti tomu zkapalněné ropné plyny, čili ZRP či LPG, a těžké topné oleje mají vývoj

velmi stabilní a sazbu změnily pouze v souvislosti s účinností ZSPD v roce 2004108

.

Graf 8 Vývoj sazeb SPD z minerálních olejů a ekologických daní v letech 2000 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

Tabulka 2 Vývoj sazeb SPD z minerálních olejů a ekologických daní v letech 2000 až 2011

Od

1.1.2000

Od

1.4.2000

Od

1.7.2001

Od

1.1.2004

Od

1.1.2007

Od

1.1.2008

Od

1.3.2008

Od

1.1.2010

Motorové benziny, ostatní benziny a letecké

PHM benzinového typu - bezolovnaté / 1000 l 10840 10840 10840 11840 11840 11840 11840 12840

Motorové benziny, ostatní benziny a letecké

PHM benzinového typu - olovnaté / 1000 l 10840 10840 10840 13710 13710 13710 13710 13710

Střední oleje a těžké plynové oleje / 1000 l 8150 8150 8150 9950 9950 9950 9950 10950

Těžké topné oleje / t 0 0 0 472 472 472 472 472

Odpadní oleje / 1000 l 8150 0 8150 0 0 660 660 660

ZRP - pohon motorů / t 2850 2850 2850 3933 3933 3933 3933 3933

ZRP - výroba tepla / t 0 0 0 0 0 0 0 0

ZRP - ostatní / t 0 0 0 1290 1290 1290 1290 1290

Směsná nafta / 1000 l 8150 8150 5624 6866 9950 9950 6866 7665

Zemní plyn - pohon motorů / MWh109 0 0 0 223,7

0 0 0 0

Zemní plyn - výroba tepla / MWh 0 0 0 0 0 30,6 30,6 30,6

Zemní plyn - ostatní / MWh 0 0 0 25,8 25,8 30,6 30,6 30,6

Pevná paliva / GJ 0 0 0 0 0 8,5 8,5 8,5

Elektřina / MWh 0 0 0 0 0 28,3 28,3 28,3

Zdroj: MV ČR (2012)

107 Toto může být poněkud matoucí, avšak po přepočtu 1 tuny těžkých topných olejů o hustotě 0,7 až 0,8 g/cm3 na 1000 litrů lze

dojít k částce cca 660Kč na 1000 litrů (ZSPD, 2012). 108 Tento vývoj je ovšem logický, neboť tyto minerální oleje se na inkasu daně nepodílejí nijak velkou měrou a oproti benzinu a

naftě nejsou považovány za strategickou surovinu. 109 Přepočet tuny plynu na MWh - 1 tuna = 15 MWh (§ 6 odst. 3 ZDZP).

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

Od 1.1.2000 Od 1.4.2000 Od 1.7.2001 Od 1.1.2004 Od 1.1.2007 Od 1.1.2008 Od 1.3.2008 Od 1.1.2010

Kč/

měříc

í je

dn

otk

a

motorové benziny, ostatní benziny a letecké PHM benzinového typu - bezolovnaté / 1000 l motorové benziny, ostatní benziny a letecké PHM benzinového typu - olovnaté / 1000 l

střední oleje a těžké plynové oleje / 1000 l těžké topné oleje / t

odpadní oleje / 1000 l ZRP - pohon motorů / t

ZRP - výroba tepla / t ZRP - ostatní / t

směsná nafta / 1000 l Zemní plyn - pohon motorů / MWh

Zemní plyn - výroba tepla / MWh Zemní plyn - ostatní / MWh

Pevná paliva / GJ Elektřina / MWh

52

U ekologických daní lze sledovat vývoj pouze u zemního plynu, který byl

do 31. 12. 2009 předmětem SPD z minerálních olejů a v období 1. 1. 2004

až 31. 12. 2006 byl zdaněn sazbou 3355 Kč / 1 tuna pro pohon motorů a 387 Kč / 1 tuna

pro zvláštní účely, tj. 25,8 Kč / 1 MWh110

. Při přechodu zemního plynu z SPD

do ekologických daní došlo ke zvýšení sazby u plynu pro zvláštní účely o 18,6 %

na 30,6 Kč / 1 MWh a zároveň byla stejná sazba zavedena pro plyn pro topení. Naopak

v rámci podpory alternativních paliv došlo k zavedení nulové sazby u plynu pro pohon

motorů111

. U pevných paliv a elektřiny, které do 31. 21. 2009 nebyly předmětem daně,

zůstala v období 1. 1. 2010 až 31. 12. 2011 sazba beze změny.

Oproti minerálním olejům je vývoj sazby SPD z lihu poměrně banální. Ke změně sazeb

došlo pouze dvakrát, a to k 1. 1. 2004 v souvislosti s účinností ZSPD a k 1. 1. 2010

v souvislosti s „Janotovým balíčkem“. Ač existují čtyři předměty daně z lihu, sazby jsou

ve své podstatě pouze dvě, a to líh a líh z pěstitelského pálení. Právě existenci sazby

pro líh z pěstitelského pálení, čili pro malovýrobce z vlastních zdrojů, je jistou

zvláštností, která je reliktem z dob Rakousko-Uherska. Vývoj sazeb je zobrazen

v Grafu 9.

Graf 9 Vývoj sazeb SPD z lihu v letech 2000 až 2011

Zdroj: Vlastní tvorba, data – MV ČR, Sbírka zákonů

V případě českého národního nápoje, tj. piva, je stav a vývoj sazeb oproti lihu poněkud

zajímavější. Legislativa u piva zohledňuje velikost pivovaru, ve formě výstavu piva

za rok, a pro jednotlivých šest velikostních skupin stanoví odlišné odstupňované sazby

110 Ve výše uvedené tabulce byl proveden přepočet na MWh dle ZDZP. 111 V období 1. 1. 2010 až 31. 12. 2001 byla sazba nulová, avšak ZDZP obsahuje ustanovení o postupném zvyšování této sazby

až na úroveň 264,8 Kč / 1 MWh od 1. 1. 2020.

Od 1.1.2000 Od 1.1.2004 Od 1.1.2010

líh ve výrobcích KN 2207 23400 26500 28500

Líh ve výrobcích 2208 vyjma pěstitelského

pálení 23400 26500 28500

líh z pěstitelského pálení do 30 litrů pro

jednoho pěstitele a jedno období 9500 13300 14300

líh ve výrobcích ostatních KN 23400 26500 28500

5000

10000

15000

20000

25000

30000

Kč/

hl

etan

olu

při

20

C

53

daně. U piva lze zaznamenat stejný vývoj sazeb jako u lihu, tj. změny k 1. 1. 2004 a

k 1. 1. 2010112

. Vývoj sazeb SPD z piva je zobrazen v Grafu 10 níže.

Graf 10 Vývoj sazeb SPD z piva v letech 2000 až 2011

Zdroj: Vlastní tvorba, data – MV ČR, Sbírka zákonů

Graf 11 Vývoj sazeb SPD z vína a meziproduktů v letech 2000 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

Vývoj sazeb SPD z vína a meziproduktů se může na první pohled zdát stejně fádní

jako je tomu u lihu či piva, tak tomu však není. U vína a meziproduktů došlo

od 1. 1. 2004 k poměrně zásadní změně předmětů daně, která ve svém důsledku

způsobila to, že některé produkty, které do této doby byly zdaněny nenulovou sazbou,

nově podlehly sazbě nulové (např. šumivá a sycená vína bez hříbkové zátky a zároveň

do 0,3 MPa) a naopak tiché víno nad 15 % objemových etanolu se nově stalo

meziproduktem a podléhá sazbě 2 340 Kč za 1000 litrů. Rovněž došlo v ZSPD

k zavedení jedné jediné nenulové sazby, zatímco ve starém ZSPD byly nenulové sazby

tři různé. Převodní tabulka předmětů SPD z vína a meziproduktů mezi starým ZSPD a

112 V případě změny k 1. 1. 2010 je zvýšení sazeb z piva poněkud macešské, neboť u vína a meziproduktů ke změně nedošlo.

Od 1.1.2000 Od 1.1.2004 Od 1.1.2010

do 10 000 hl včetně 12 12 16

nad 10 000 do 50 000 hl včetně 14,4 14,4 19,2

nad 50 000 do 100 000 hl včetně 16,8 16,8 22,4

nad 100 000 do 150 000 hl včetně 19,2 19,2 25,6

nad 150 000 do 200 000 hl včetně 21,6 21,6 28,8

nad 200 000 hl 24 24 32

8

13

18

23

28

33

Kč/

hl a k

ažd

é ce

lé %

EP

M

Révové víno

do 15 % obj.

etanolu

Vína

dosycovaná

CO2 s tlakem

více než 0,1 a méně než 0,3

MPa

Desertní a

kořeněná

desertní vína

do 10 % obj. etanolu

(přídavek lihu)

Desertní a

kořeněná

desertní vína

do 18 % obj. etanolu (bez

přídavku lihu)

Ostatní

výrobky

dosycované

CO2 s tlakem více než 0,1 a

méně než 0,3

MPa

Ostatní

výrobky

upravené jako

desertní a kořeněná

desertní vína

do 10 % obj.

etanolu (přídavek lihu)

Ostatní

výrobky

upravené jako

desertní a kořeněná

desertní vína

od 10 % do 15

% obj. etanolu (bez přídavku

lihu)

Cidry a perry s

tlakem více

než 0,1 a méně

než 0,3 MPa do 7 % etanolu

včetně

Cidry a perry s

tlakem více

než 0,1 a méně

než 0,3 MPa s více než 7 %

do 15 % obj.

etanolu

Vína

dosycovaná

CO2 s tlakem

0,3 MPa a více

Šumivá vína s

tlakem 0,3

MPa a více

Ostatní

výrobky

dosycované

CO2 s tlakem 0,3 MPa a více

Cirdy perry s

tlakem 0,3

MPa a více do

15 % obj. etanolu

Révové víno

nad 15 % obj.

etanolu

Desertní a

kořeněná

desertní vína s

více než 10 % do 15 % obj.

etanolu s

přídavkem lihu

a nad 15 % obj. etanolu

vždy

Ostatní

výrobky

upravené jako

desertní a kořeněná

desertní vína s

více než 10 %

do 15 % obj. etanolu s

přídavkem lihu

a nad 15 %

obj. etanolu vždy

Cirdy perry s

tlakem 0,3

MPa a více než

15 % obj. etanolu

Cidry a perry s

tlakem více

než 0,1 a méně

než 0,3 MPa s více než 15 %

obj. etanolu

Tiché víno Šumivé víno Meziprodukt

Od 1.1.2000 0 1640 1640 1640 1640 1640 1640 240 1640 1640 2340 2340 1640 0 1640 1640 1640 1640

Od 1.1.2004 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2340 2340 2340 2340 2340 2340 2340 2340 2340

0

500

1000

1500

2000

2500

Kč/

hl

54

ZSPD je uvedena v Příloze 13. Vývoj sazeb SPD z vína a meziproduktů je uveden

v Grafu 11 výše.

Poslední komoditou podléhající SPD jsou tabákové výrobky, které jsou společně

s minerálními oleji nejvýznamnějším zdrojem SPD. Tabákové výrobky jsou v rámci

SPD nejčastějším předmětem změn, které jsou od vstupu do EU v podstatě všechny

důsledkem harmonizace daní v rámci EU, nikoli vůle českých zákonodárců. Unie totiž

stanovuje minimální sazby, které ne právě pravidelně avšak zato poměrně často mění.

Vývoj sazeb SPD z cigaret, doutníků a cigarillos je zobrazen v Grafu 12.

Graf 12 Vývoj sazeb SPD z cigaret, doutníků a cigarillos v letech 2000 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

Graf 13 Vývoj sazeb SPD z tabáku ke kouření a ostatního v letech 2000 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

Sazby SPD z tabákových výrobků je nutné rozdělit do dvou částí, a to na část balených

výrobků (cigarety, doutníky a cigarillos) a část výrobků nebalených – sypaných. Tyto

dvě části totiž mají diametrálně odlišné měřící jednotky a z nich vyplývající sazby.

Pevná část sazby Procentní část sazby Minimální sazby Pevná část sazby Procentní část sazby Minimální sazby

Cigarety Doutníky a cigarillos

Od 1.1.2000 0,79 0 0 0,79 0 0

Od 1.8.2001 0,36 22 0,79 0,36 5 0,79

Od 1.1.2004 0,48 23 0,96 0,44 5 0,79

Od 1.5.2004 0,48 23 0,94 0,44 5 0,79

Od 1.4.2006 0,73 25 1,36 0,79 0 0

Od 1.3.2007 0,88 27 1,64 0,9 0 0

Od 1.1.2008 1,03 28 1,92 1,15 0 0

Od 1.2.2010 1,07 28 2,01 1,15 0 0

0,25

0,5

1

2

4

8

16

32

Kč/

ku

s u

pro

cen

tní

část

i sa

zby

Kč/

ku

s u

sazb

y m

inim

áln

í

% u

pro

cen

tní

část

i sa

zby

Pevná část sazby Procentní část sazby Minimální sazby Pevná část sazby Procentní část sazby Minimální sazby

Tabák ke kouření Tabák ostatní

Od 1.1.2000 855 0 0 44 0 0

Od 1.8.2001 440 5 440 440 5 440

Od 1.1.2004 600 7 600 600 7 600

Od 1.5.2004 600 7 600 600 7 600

Od 1.4.2006 810 0 0 810 0 0

Od 1.3.2007 905 0 0 905 0 0

Od 1.1.2008 1280 0 0 1280 0 0

Od 1.2.2010 1340 0 0 1340 0 0

4

8

16

32

64

128

256

512

1024

2048

Kč/

kg u

pro

cen

tní

část

i sa

zby

Kč/

kg u

sazb

y m

inim

áln

í

% u

pro

cen

tní

část

i sa

zby

55

Zatímco u balených výrobků jsou sazby stanoveny na 1 ks, u nebalených to je na 1 kg,

z tohoto rozdílu plynou řádově odlišné sazby. Sazby u tabáku viz Graf 13 výše.

Další zvláštností je existence pevné části sazby, procentní části sazby a sazby

minimální. V průběhu zkoumaného období se měnilo mimo jiné i to zda daný produkt

má jen pevnou sazbu nebo též sazbu procentní a minimální, tento vývoj je patrný

z Grafu 12 a 13. Vývoj lze shrnout prostým konstatováním, že u tabákových výrobků se

sazby neustále zvyšují, což je pro spotřebitele nepříjemné a to při současném

zjednodušování struktury sazeb, což je pro plátce a správce daně přínosem. Vzhledem

ke změně předmětů SPD z tabákových výrobků mezi lety 2003 a 2004 byla

vypracována převodní tabulka, která je Přílohou 15.

Při odhlédnutí od specifik jednotlivých komodit podléhajících SPD, lze konstatovat,

že SPD ve zkoumaném období se bez ohledu na momentálně vládnoucí garnituru pouze

zvyšovala, což nenarušily ani pokusy některých parlamentních stran reagovat

na zvýšení sazeb SPD z minerálních olejů k 1. 1. 2010, jejich snížením113

.

5.4.3 Daně z příjmu

Po nepřímých daních je řada na analýze daní přímých, které budou co do inkasa

rozděleny na DZPPO a DZPFO. Výběr daně z příjmu dle zvláštní sazby daně nebude

analyzován, neboť vládní finanční statistika tuto sazbu nezohledňuje, bude však

analyzován vývoj zvláštní sazby samé (MF ČR, 2012). Nejprve vývoj inkasa DZPPO,

který je graficky zachycen na následující stránce v Grafu 14.

Od roku 2000 až do konce roku 2008 inkaso DZPPO stoupalo z výchozích

75,792 mld. Kč až na 187,621 mld. Kč, a to bez ohledu na momentální politickou

reprezentaci a postupný pokles běžné sazby daně. Jedinou výjimkou v tomto trendu byl

rok 2006, v němž došlo k meziročnímu poklesu o cca 3,06 mld. Kč, kterýžto pokles lze

připsat snížení běžné sazby daně o 2 p.b. oproti roku předchozímu. V následujících

letech 2007 a 2008 pokračoval trend vzestupu inkasa až na 187,621 mld. Kč, který však

113 Ač se tato iniciativa ČSSD zaštiťovala neúčinností zvýšení sazeb, respektive zvýšením výběru neodpovídajícím zvýšení sazeb a

podporou podnikání, bylo evidentní, že hlavním motorem těchto snah je populismus, což však nic nemění na skutečnosti, že MF ČR

podcenilo reakci dopravců na zvýšení sazby u nafty (PSP, 2012).

56

náhle skončil, když v roce 2009 následoval prudký meziroční pokles o 60,48 mld. Kč,

kterým se naplno projevila hospodářská a finanční krize ve spojitosti s poklesem běžné

sazby daně o 1 p.b. Tímto meziročním poklesem o 32,2 % reagovala česká, výrazně

proexportní ekonomika, na ochlazení zahraniční poptávky a bez uzardění jej lze označit

za šok po předchozím optimistickém výhledu. Po jistém nepříliš výrazném vzestupu

o 2,452 mld. Kč v roce 2010 inkaso v roce 2011 dále klesalo a dosáhlo částkou 123,324

mld. Kč téměř úrovně roku 2004. Trend pokračujícího poklesu inkasa DZPPO svědčí

pro předpoklad, že ČR nemá dostatečně rozvinutou domácí poptávku a závisí

na exportu. V tomto světle lze z hlediska veřejných financí příklon k nepřímým daním

zřejmý z předchozích subkapitol pojednávajících o DPH a SPD, u nichž pokles nastal

pouze nevýrazný a přechodný, považovat za veskrze šťastné a logické rozhodnutí.

Graf 14 Vývoj inkasa DZPPO v letech 2000 až 2011

Zdroj: MF ČR (2012)

Zatímco tedy inkaso DZPPO mělo po většinu zkoumaného období vzestupný trend,

který byl přerušen až v roce 2009, vývoj sazeb DZPPO byl zcela protikladný, neboť

po celé zkoumané období docházelo k jejich snižování. Snaha o snižování sazeb je

v současné době trendem vycházejícím z toho, že právě sazby DZPPO jsou významným

aspektem při rozhodování právnických subjektů o tom, v které zemi budou daňovými

rezidenty, a tedy kde budou platit nejvýraznější část daní114

. Změny sazeb DZPPO jsou

obsaženy v Grafu 15.

114 Sazby samé jsou významným nikoli však jediným faktorem, dalším je například stabilita daňového systému či administrativní

náročnost podnikaná, v čemž je pochopitelně započítána i složitost daňového systému, v čemž ČR příliš neexceluje (jak je vidět

např. z analýzy Světové banky Doing Business 2013).

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Centrální rozpočty 52 322 68 841 76 893 84 274 85 522 100 300 95 470 114 749 127 174 83 338 86 305 82 296

Mistní rozpočty 23 470 23 187 28 823 31 635 34 287 44 529 46 303 51 669 60 447 43 806 43 291 41 028

Veřejné rozpočty 75 792 92 028 105 716 115 909 119 809 144 829 141 773 166 418 187 621 127 144 129 596 123 324

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

180 000

200 000

v m

ilio

nech

Kč

57

Graf 15 Vývoj sazeb DZPPO v letech 2000 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

Ve zkoumaném období nedocházelo v ZDP pouze k poklesu běžné sazby, nýbrž též

k poklesu sazeb zvláštních, tj. sazeb pro investiční a podílové fondy, jakož i fondy

penzijní, které byly k datu 1. 5. 2004 vyčleněny ze sazby pro fondy investiční a

podílové, a k nimž od 1. 1. 2009 přibyly instituce penzijního pojištění. Od 1. 1. 2011

byly do DZPPO zahrnuty, při splnění ZDP předvídaných podmínek, také zahraniční

fondy kolektivního investování. Z Grafu 15 lze dovodit, že vyjma období od 1. 5. 2004

do 31. 12. 2004 se sazby stanovené pro všechny výše uvedené fondy ubíraly stejnou

cestou. U fondů došlo ve zkoumaném období k markantnímu poklesu sazby z výchozích

25 % na konečných 5 %. Je tedy vidět značný zájem ČR na investování volných

finančních prostředků společností a zejména obyvatel (s cílem zabezpečit se na penzi).

Posledním druhem sazby DZPPO je sazba ze samostatného základu daně

stanoveného z příjmů plynoucích ze zahraničí. Tato sazba od 1. 1. 2000 do 31. 3. 2000

dosahovala 25 %, ve zbytku zkoumaného období pak činila stabilních 15 %.

DZPFO do značné míry sdílí osud DZPPO, ovšem neubírá se zcela stejnými cestami.

Inkaso DZPFO taktéž po značnou část zkoumaného období rostlo z výchozích

98,272 mld. Kč s poklesem v roce 2006, který i v tomto případě byl způsoben změnou

legislativy, kdy od 1. 1. 2006 došlo k současnému poklesu sazeb pro jednotlivé úrovně

progrese a zároveň ke zvýšení částek stanovených jako hraniční pro jednotlivé úrovně

progrese. Ovšem u DZPFO došlo k následnému zvýšení inkasa pouze v roce 2007, kdy

dosáhlo inkaso svého maxima 151,462 mld. Kč, a poté již v roce 2008 následoval pád,

který pokračoval i v roce 2009, kdy se inkaso částkou 127,547 mld. Kč pokleslo téměř

na úroveň roku 2003. Oproti DzPPO u DzPFO byl v roce 2010 pokles zastaven a mírný

Od

1.1.2000

Od

1.4.2000

Od

1.1.2001

Od

1.1.2004

Od

1.5.2004

Od

1.1.2005

Od

1.1.2006

Od

1.1.2008

Od

1.1.2009

Od

1.1.2010

Běžná sazba 31 31 31 28 28 26 24 21 20 19

Investiční a podílové fondy 25 25 15 15 5 5 5 5 5 5

Penzijní fondy a instituce 25 25 15 15 15 5 5 5 5 5

Samostatný základ daně 25 15 15 15 15 15 15 15 15 15

0

5

10

15

20

25

30

35

%

58

vzestup pokračoval i v roce 2011 kdy inkaso činilo 133,918 mld. Kč. Příčina poklesu

v roce 2008 je i v tomto případě zcela evidentní, a to hospodářská krize, jež zasáhla ČR

v souběhu s poklesem sazeb, respektive odstraněním explicitní daňové progrese a

zavedením jediné sazby115

. V roce 2008 byla rovněž zavedena jedna významná změna a

to výpočet daně z tzv. superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o zdravotní a sociální

pojistné odváděné zaměstnavatelem. Vývoj inkasa DZPFO viz Graf 16 níže.

Graf 16 Vývoj inkasa DZPFO v letech 2000 až 2011

Zdroj: MF ČR (2012)

Tabulka 3 Vývoj sazeb DZPFO v letech 2000 až 2011 Od 1. 1. 2000 do 1. 4. 2000

Běžná sazba

Od Do Pevná částka % Ze základu nad

1. úroveň 0 102 000 0 15 0

2. úroveň 102 000 204 000 15 300 20 102 000

3. úroveň 204 000 312 000 35 700 25 204 000

4. úroveň 312000 a více 62700 32 312000

Samostatný základ 25%

Od 1. 4. 2000 do 31. 12. 2000

Běžná sazba

Od Do Pevná částka % Ze základu nad

1. úroveň 0 102 000 0 15 0

2. úroveň 102 000 204 000 15 300 20 102 000

3. úroveň 204 000 312 000 35 700 25 204 000

4. úroveň 312 000 a více 62 700 32 312 000

Samostatný základ 15%

Od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2005

Běžná sazba

Od Do Pevná částka % Ze základu nad

1. úroveň 0 109 200 0 15 0

2. úroveň 109 200 218 400 16 380 20 109 200

3. úroveň 21 800 331 200 38 220 25 218 400

4. úroveň 331 200 a více 66 420 32 331 200

Samostatný základ 15%

Od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2007

Běžná sazba

Od Do Pevná částka % Ze základu nad

1. úroveň 0 121 200 0 12 0

2. úroveň 121 200 218 400 14 544 19 121 200

3. úroveň 218 400 331 200 33 012 25 218 400

4. úroveň 331 200 a více 61 212 32 331 200

Samostatný základ 15%

Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2011

Sazba 15%

Zdroj: MV ČR (2012)

115 Ač se tato jediná sazba tváří jako rovná daň, je v DZPFO stále zaveden prvek progrese a to ve formě odčitatelných a

nezdanitelných položek, které činí větší poměr základu daně u osob s nižšími příjmy (ZDP, 2012).

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Centrální rozpočty 34 771 78 547 82 140 88 631 95 215 94 775 91 591 102 141 94 957 85 809 87 676 90 832

Mistní rozpočty 63 501 25 848 32 264 34 387 38 114 47 656 45 192 49 321 48 358 41 738 43 592 43 086

Veřejné rozpočty 98 272 104 395 114 404 123 018 133 329 142 431 136 783 151 462 143 315 127 547 131 268 133 918

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

v m

ilio

nech

Kč

59

Graficky zobrazit vývoj sazeb u DZPFO není vzhledem k jejich konstrukci právě

snadné a výsledný graf by nebyl příliš přehledný, proto zde bude namísto grafu uvedena

pouze tabulka, která ač je méně názorná, je přeci jen přehlednější, viz Tabulka 3 výše.

Třetí složkou daní z příjmů je zvláštní sazba daně stanovená pro samostatný základ

daně, do nějž jsou zahrnovány některé ZDP určené příjmy116

. Vývoj zvláštní sazby daně

z příjmů je poněkud spletitý. Tak především nejedná se o jednu sazbu, jak by mohlo

vyplývat z poněkud zavádějícího názvu ustanovení, nýbrž o sazeb několik, a to

v průběhu zkoumaného období maximálně 8 a minimálně 4.

V průběhu zkoumaného období došlo nejprve k nárůstu sazeb z výchozích 6 na 7

od 1. 4. 2000 respektive 8 od 1. 9. 2002 a poté ke snížení na 4 od 1. 1. 2008. Počet

sazeb však nevypovídá téměř nic o sazbách samotných. Skutečnost je taková,

že do 1. 1. 2008 existovaly sazby ve výši 1, 10, 15, 20 a 25 %, které byly od 1. 1. 2008

redukovány na pouhé dvě sazby ve výši 5 a 15 %, přičemž sazba 5 % je určena pouze

pro příjem z leasingu s následným odkupem najaté věci. Je tak možné konstatovat,

že v této oblast došlo v ČR k výraznému zjednodušení, což je nesporně ku prospěchu

všech zúčastněných. Vývoj sazeb je zachycen níže v Grafu 17.

Graf 17 Vývoj sazeb u zvláštní sazby daně v letech 2000 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

117

116 S ohledem na stanovené omezení, co se týče zkoumání změn předmětů daně, nebudou ani zde zohledněny změny výčtu příjmů

zahrnutých do samostatného základu daně. 117 V legendě Grafu 17 jsou obsaženy dvě sady §§, což vyjadřuje změnu, k níž ve zkoumaném období došlo. Tato změna však

neměla praktický vliv na sazby samé.

0

10

20

30

Od 1.1.2000 Od 1.4.2000 Od 1.1.2001 Od 1.1.2008

%

36 odst. 1 písm. a) / 36 odst. 1 písm. a) obecná sazba a nájemné 36 odst. 1 písm. b) / 36 odst. 1 písm. b) některé příjmy z kapitálového majetku a podílů 36 odst. 1 písm. c) / 36 odst. 1 písm. c) příjmy z leasingu 36 odst. 2 písm. a) / 36 odst. 2 úroky a dividendy z cenných papírů a podílů na výnosech 36 odst. 2 písm. b) / 36 odst. 2 příjmy z výher a cen 36 odst. 2 písm. c) / 36 odst. 2 výnosy z vkladů, penzijního připojištění a podíl na přeměně družstev 36 odst. 2 písm. d) / 36 odst. 2 při zániku penzijního připojištění a životního pojištění 36 odst. 2 písm. e) / 36 odst. 2 autorské příjmy

60

5.4.4 Daň z nemovitostí

Inkaso daně z nemovitostí mělo až do roku 2008 velmi poklidný vývoj. Mezi lety

2000 až 2004 inkaso vystoupalo z 4,437 mld. Kč na 4,919 mld. Kč a následně mezi

roky 2004 a 2008 se inkaso pohybovalo na úrovni 5 mld. Kč ± 0,1 mld. Kč. Tento více

méně statický vývoj byl náhle přerušen v roce 2009, v němž inkaso vystoupalo

z 5,099 mld. Kč na 6,325 mld Kč, tj. o 24 %. Tento náhlý vzestup inkasa byl způsoben

zavedením místních koeficientů uvedených v § 12 ZDN. Tyto koeficienty zavedly

zejména obce, v jejichž katastru se nacházejí lukrativní nemovitosti. Známá je například

kausa Temelín, kdy obec užila koeficient 5 (lidovky.cz, 2009).

Následně v roce 2010 došlo k dalšímu výraznému vzestupu inkasa na 8,664 mld. Kč,

tj. o 37 %, když došlo ke zdvojnásobení všech sazeb daně ze staveb a některých sazeb

daně z pozemků. Následný mírný pokles v roce 2011 lze považovat za běžný vývoj.

Vývoj inkasa daně z nemovitostí je zachycen níže v Grafu 18.

Graf 18 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v letech 2000 až 2011

Zdroj: MF ČR (2012)

Co se týče sazeb daně z nemovitostí, není příliš materiálu k analyzování. Struktura

sazeb byla po celé zkoumané období téměř shodná se současným stavem, zobrazeným

v Příloze 2, a to až na jedinou výjimku, kterou je současné ustanovení § 6 odst. 2

písm. a) ZDN, které nebylo ve zkoumaném období zavedeno118

. Pokud se zaměříme

pouze na zkoumané období, pak došlo ke dvěma změnám, a to zrušení koeficientů pro

obce do 300 a do 600 obyvatel od 1. 1. 2008, čímž byly tyto obce zahrnuty do vyššího

koeficientu, a výše zmíněnému zdvojnásobení sazeb, k němuž došlo od 1. 1. 2010.

118 Předmětné sazby jsou v příloze 2 zaneseny pod položkami c) a d). Zavedení těchto sazeb příliš nekonvenuje s vládními

proklamacemi o podpoře podnikání.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Mistní rozpočty 4 437 4 568 4 571 4 828 4 919 4 966 4 974 4 962 5 099 6 325 8 664 8 609

Veřejné rozpočty 4 437 4 568 4 571 4 828 4 919 4 966 4 974 4 962 5 099 6 325 8 664 8 609

4 000

4 500

5 000

5 500

6 000

6 500

7 000

7 500

8 000

8 500

9 000

v m

ilio

nec

h K

č

61

Daň z nemovitostí jakožto daň svěřená je do značné míry v gesci municipalit, které

mohou inkaso do velké míry ovlivnit a také tak činí, ke zkoumání jednotlivých obecních

vyhlášek upravujících místní koeficienty zda však není prostor.

5.4.5 Daně převodové

I v této subkapitoly bude dodržena struktura daní vtělená do vládní finanční statistiky,

což vede k tomu, že nebudou rozlišeny daně dědická a darovací, neboť vládní finanční

statistika je vede pod jednou souhrnnou položkou119

. V případě převodových daní je

zajímavé, že jejich vývoj sleduje osud hospodářského cyklu a křivka se velmi podobá

výše uvedeným daňovým kvótám, tento vývoj je logický zejména u daně z převodu

nemovitostí, neboť realitní trh je velmi závislý na fázi hospodářského cyklu.

Graf 19 Vývoj inkasa daně dědické a darovací v letech 2000 až 2011

Zdroj: MF ČR (2012)

Nejprve tedy daň dědická a daň darovací. Vývoj inkasa těchto daní nebyl po většinu

zkoumaného období nijak zvláště bouřlivý, od roku 2000 do roku 2007 inkaso

oscilovalo mezi 0,5 až 1 mld. Kč a v letech 2008 až 2010 inkaso klesalo z hodnoty

0,801 mld. Kč v roce 2007 až na částku 0,225 mld. Kč. V roce 2011 však inkaso náhle

vystoupalo na téměř 20 ti násobek, tj. na hodnotu 4,373 mld. Kč. Tato náhlá „exploze“

inkasa byla způsobena zavedením zdanění bezúplatně převedených emisních povolenek,

119 Dle informací MF ČR se v této položce vyskytla drobná chyba v zaúčtování jednotlivých příjmů. V letech 2005 až 2011 byly

do položky GFSM 2001 č. 1133 zahrnuty příjmy státního rozpočtu položky 1348 Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku,

které ovšem svým charakterem náleží do položky GFSM 2001 č. 1135. Dle vyjádření MF ČR bude v tomto smyslu nejspíše

provedena revize dat.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Centrální rozpočty 535 587 687 748 918 613 728 801 460 250 225 4 357

Mistní rozpočty 0 0 0 0 0 9 4 4 6 11 9 16

Veřejné rozpočty 535 587 687 748 918 622 732 805 466 261 234 4 373

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

v m

ilio

nec

h K

č

62

čímž byl nejen zajištěn dodatečný příjem do státního rozpočtu v době hospodářské

krize, nýbrž byly také zmírněny dopady zdražení elektřiny na její odběratele,

způsobeného podporou výroby elektřiny z fotovoltaických zdrojů120

. Vývoj inkasa této

daně je znázorněn v Grafu 19 na předchozí stránce.

Jak již bylo výše uvedeno, vývoj inkasa daně z převodu nemovitostí kopíruje vývoj

hospodářského cyklu a lze tedy identifikovat dva vrcholy výběru inkasa a to v letech

2004 s částkou 9,462 mld. Kč a 2008 s inkasem 9,776 mld. Kč. Vrchol v roce 2004 je

o to překvapivější, že od 1. 1. 2004 došlo ke změně sazby daně, kdy od 1. 1. 2000

do 31. 12. 2003 činila sazba daně 5 % a od 1. 1. 2004 poklesla na 3 %, což v kontextu

znamená velmi výraznou změnu, která by teoreticky měla mít negativní dopad

na inkaso daně, avšak projevila se přesně opačně. Vývoj inkasa daně z převodu

nemovitostí je níže v Grafu 20.

Graf 20 Vývoj inkasa daně z převodu nemovitostí v letech 2000 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

Co se týče vývoje sazeb daně dědické a darovací, není co analyzovat, neboť sazby

po celé zkoumaného období setrvávají na stejné úrovni, a jsou shodné se stavem

uvedeným v přílohách. Jedinou změnou tak bylo výše uvedené zavedení zdanění

emisních povolenek od 1. 1. 2011 se sazbou ve výši 32 %.

120 Zákon č. 402/2010 Sb., kterým bylo zavedeno zdanění emisních povolenek je příkladem spletitosti legislativního procesu, neboť

konečná verze schválená parlamentem je zcela odlišná od vládního návrhu. Zdanění emisních povolenek bylo součástí komplexu

pozměňovacích návrhů vzešlých z Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Důvody pro zdanění emisních povolenek nejsou

z důvodu uvedeného postupu legislativního procesu zřejmé z důvodové zprávy, avšak lze je zjistit ze stenozáznamu parlamentní

rozpravy (PSP, 2010).

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Centrální rozpočty 5 439 5 834 7 171 8 025 9 461 7 494 7 788 9 775 9 950 7 809 7 453 7 362

Mistní rozpočty 5 27 0 1 1 1 1 1 1 0 0 0

Veřejné rozpočty 5 444 5 861 7 171 8 026 9 462 7 495 7 789 9 776 9 951 7 809 7 453 7 362

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

v m

ilio

nec

h K

č

63

5.4.6 Clo

Analyzování inkasa cla je poměrně zajímavou záležitostí, neboť jak je vidět z Grafu 21

inkaso cla od roku 2000 do roku 2004 postupně klesalo a následně se v roce 2005 ocitlo

na nule. Vývoj inkasa cla lze rozdělit do dvou stádií. První stádium je tvořeno obdobím

let 2000 až datem 1. 5. 2004, tj. část zkoumaného období před vstupem ČR do EU.

V tomto prvém stádiu nejprve došlo mezi lety 2000 a 2001 k poměrně významnému

poklesu inkasa o cca 1,6 mld. Kč, což lze připsat postupné implementaci komunitárních

předpisů včetně harmonizace sazeb cla, přičemž poté se inkaso cla v letech 2001

až 2003 drželo přibližně na úrovni 10 mld. Kč. První stádium skončilo v roce 2004

vstupem ČR do EU a v inkasu cla jsou tedy zahrnuty pouze první 4 měsíce tohoto

roku121

. Vývoj inkasa cla viz Graf 21.

Graf 21 Vývoj inkasa cla v letech 2000 až 2011

Zdroj: MF ČR (2012)

V druhém stádiu dosahuje inkaso cla velmi nízkých a v roce 2005 i záporných hodnot.

Tato skutečnost je způsobena tím, že clo je příjmem EU a podíl, který ČR obdrží

na úhradu nákladů, není ve vládní finanční statistice účtován v položce 1151 Clo a

ostatní dovozní poplatky, nýbrž v položce 1422 Správní poplatky. Dle údajů

vykazovaných CS ČR inkasovala ČR do rozpočtu v letech 2005 až 2011 z celkové

částky vybraného cla cca 1,3 až 1,7 mld. ČR, tedy částku nikoli zanedbatelnou avšak

v kontextu ostatních daňových příjmů velmi nízkou (PAVLÍČEK, 2012, s. 15).

121 Z inkasa za ony 4 měsíce roku 2004 lze soudit, že inkaso za celý rok by za nezměněných podmínek dosahovalo úrovně let

předchozích, tj. cca 10 mld. Kč.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Centrální rozpočty 13 612 10 015 9 775 10 252 4 086 -50 6 24 8 5 13 1

Veřejné rozpočty 13 612 10 015 9 775 10 252 4 086 -50 6 24 8 5 13 1

-2 000

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

16 000

v m

ilio

nec

h K

č

64

Zkoumání vývoje sazeb cla by bylo vzhledem k rozsahu celního sazebníku činností

sisyfovskou a mimo to jsou celní sazby od vstupu ČR do EU zcela mimo kompetence

CŘ, neboť clo je plně harmonizováno.

5.4.7 Pojistné

Ač pojistné není v českém právním řádu a daňovém systému explicitně označeno jako

daň, daní bezesporu je. Důvody proč pojistné, a to jak zdravotní tak i sociální, je daní,

byly uvedeny v kapitole 3. Nyní je tedy namístě analyzovat vývoj i této pseudodaně.

Z níže uvedeného Grafu 22 je patrné, že křivka vývoje inkasa pojistného měrou

vysokou kopíruje vývoj DZPFO, jak také jinak, když je pojistné stanovováno

ze stejného základu daně jako DZPFO. Tato podobnost vývoje je patrná zejména

u zdravotního pojištění, které ač není ve vládní finanční statistice přímo označeno,

skrývá se pod položkou s poněkud matoucím názvem „Fondy sociálního zabezpečení“.

U pojištění sociálního, které je zaznamenáno v položce „Rozpočtové účty“ je vývoj

poněkud prudší než u pojištění zdravotního, což lze připsat mimo jiné jeho vyšším

sazbám, které vývoj zvýrazňují.

Graf 22 Vývoj inkasa pojistného v letech 2000 až 2011

Zdroj: MF ČR (2012)

Závislost inkasa pojistného na DZPFO je vidět i na shodných obdobích vývoje,

tj. období první do roku 2008. Přechodný výrazný pokles v roce 2009 a následné mírné

oživení v letech 2010 a 2011. Z částek inkasa pojistného je zřejmé, že ač se nejedná

přímo o daně, jsou pro veřejné rozpočty významné, vždyť jen zdravotní pojistné

ve zkoumaném období z úvodních 88,981 mld. Kč vystoupalo na závěrečných

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Rozpočtové účty 208 891 227 067 241 968 258 232 294 137 311 420 334 559 368 084 386 397 348 244 356 165 366 938

Mimorozpočtové fondy 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2

Fondy sociálního zabezpečení 88 981 102 297 104 491 114 136 122 516 134 143 138 743 153 941 161 785 161 407 161 242 166 126

Centrální rozpočty 292 694 323 470 340 057 366 289 416 653 445 563 473 302 522 025 548 182 509 651 517 408 533 066

Mistní rozpočty 0 0 0 0 0 0 0 0 0 64 67 100

Veřejné rozpočty 287 355 318 903 334 982 359 689 416 653 445 563 473 302 522 025 548 182 509 715 517 475 533 166

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

v m

ilio

nec

h K

č

65

166,126 mld. Kč, tj. o 86,7 %. Inkaso sociálního pojistného pak dosáhlo změny

z 208,891 mld. Kč na závěrečných 366,938 mld. Kč, tj. o 75,7 %. Důležitost sociálního

pojistného pro státní rozpočet, neboť tam plyne, je evidentní i z toho, že jeho inkaso

po celé zkoumané období převyšuje inkaso DPH.

Ve výše uvedeném Grafu 22 a v něm vložené tabulky dat jsou obsaženy dvě zvláštnosti.

První zvláštností je to, že při prostém součtu dat za Rozpočtové účty a Fondy

sociálního zabezpečení v letech 2000 až 2003 nesouhlasí data v položkách Centrální

rozpočty a Veřejné rozpočty. Tato diference dat je způsobena implicitní konsolidací dat,

která byla prováděna ve výkazech dle metodiky GFSM 1986. Při této konsolidaci byly

data v položce 2.2 Employers očištěna o pojistné placené státem za státní zaměstnance a

byly tak vylučovány příjmy, které byly pro stát současně výdaji122

(IMF, 1986, s. 67).

Druhou zvláštností jsou malé částky uvedené v letech 2009 až 2011 v položkách

Mimorozpočtové fondy a Místní rozpočty. Tyto částky jsou imputovaným sociálním

pojištěním, tedy sociálními příspěvky placenými státem přímo a ne prostřednictvím

k tomu zřízeným institucím, svým současným či minulým zaměstnancům.

Ze sazeb pojistného má význam zkoumat pouze vývoj sazeb sociálního pojistného,

neboť zdravotní pojistné bylo po celé zkoumané období na stejné úrovni, tj. činilo

13,5 % z vyměřovacího základu, z čehož 9 % hradí zaměstnavatel a 4,4 % zaměstnanec.

Vývoj sazeb sociálního pojistného není na první pohled nikterak zajímavý, zdání však

klame. Zaprvé od 1. 1. 2004 došlo ke změně sazeb připadajících u zaměstnavatelů

na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, kdy z výchozích sazeb

19,5 % a 3,2 % se změnily sazby na 21,5 % a 1,2 %, při zachování sazby nemocenského

pojištění na úrovni 3,3 %. Tímto došlo při zachování shodné celkové částky 26%

k poměrně významnému posílení důchodového pojištění123

na úkor politiky

zaměstnanosti. K obdobné změně sazeb se stejnými důsledky došlo i u OSVČ, u nichž

byly sazby změněny z 26 % na 28 % u důchodového pojištění respektive z 3,6 %

na 1,6 % u státní politiky zaměstnanosti.

122 Tento postup je uveden v Manuálu GFSM 1986. 123 Výdaje na důchody jsou dlouhodobě nejvyšším mandatorním výdajem státního rozpočtu a jsou poměrně vysoce deficitní.

66

Graf 23 Vývoj sazeb sociálního pojistného v letech 2000 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

Druhá změna nastala od 1. 1. 2009, kdy byla u zaměstnanců odstraněna diferenciace

sociálního pojistného na konkrétní části a byla zavedena jedna společná částka činící

6,5 %. Toto zdánlivé snížení bylo negováno zavedením superhrubé mzdy zmíněné

v subkapitole pojednávající o DzPFO. Dalšími významnými změnami bylo snížení

sazby nemocenského pojištění u zaměstnavatelů o 1 p.b. na 2,3 %, při současném

ponechání možnosti zvolit sazbu 3,3 % u malých organizací (do 50 zaměstnanců), a

významnému snížení sazby nemocenského pojištění u OSVČ o 3 p.b. na 1,4 %.

U OSVČ rovněž došlo ke snížení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti na 1,2 %.

Významnou změnou rovněž bylo zavedení sazeb pro zahraniční zaměstnance ve výši

1,4 % a sazby pro jednatele a společníky s.r.o. a k.s. a členy družstev vykonávající

činnost mimo zaměstnanecký poměr ve výši 21,5 %. K poslední změně ve zkoumaném

období došlo od 1. 1. 2011 kdy byly u OSVČ a zahraničních zaměstnanců změněny

sazby nemocenského pojištění z 1,4 % na 2,3 %.

5.4.8 Silniční daň

Poslední samostatnou daní identifikovatelnou ve vládní finanční statistice je silniční

daň. Tato daň společně s poplatkem za výkonové zpoplatnění124

je cele příjmem SFDI,

jedná se tedy o zvláštní případ svěřené daně. Příjmem SFDI se silniční daň stala až

124 Výkonové zpoplatnění však není ve vládní finanční statistice jako příjem mimorozpočtového fondu SFDI zaznamenáno.

Nemocenské Důchodové Státní politika

zaměstnanosti Nemocenské Důchodové

Státní politika

zaměstnanosti Nemocenské Důchodové

Státní politika

zaměstnanosti Celkem Nemocenské Důchodové

Státní politika

zaměstnanosti Důchodové Celkem

Zaměstnanec Zaměstnavatel - organizace Zaměstnavatel - malá organizace Zaměstnavatel -

zvl. případy OSVČ Dobrovolná účast

Zahraniční

zaměstnanec

Od 1.1.2000 1,1 6,5 0,4 3,3 19,5 3,2 3,3 19,5 3,2 0 4,4 26 3,6 26 0

Od 1.1.2004 1,1 6,5 0,4 3,3 21,5 1,2 3,3 21,5 1,2 0 4,4 28 1,6 28 0

Od 1.1.2009 6,5 2,3 21,5 1,2 3,3 21,5 1,2 21,5 1,4 28 1,2 28 1,4

Od 1.1.2011 6,5 2,3 21,5 1,2 3,3 21,5 1,2 21,5 2,3 28 1,2 28 2,3

0

5

10

15

20

25

30

% z

e zá

kla

du

67

od roku 2001, přičemž do tohoto roku byla celá příjmem státního rozpočtu a SFDI byl

financován prostřednictvím něj.

Graf 24 Vývoj inkasa silniční daně v letech 2000 až 2011

Zdroj: MF ČR (2012)

Vývoj inkasa je viditelně rozdělen na dvě období. První období je ohraničeno daty

1. 1. 2000 a 30. 4. 2004, tj. dobou před vstupem ČR do EU. V tomto prvém období ČR

inkasovala silniční daň nejen od tuzemských dopravců respektive vozidel

registrovaných v tuzemsku, nýbrž i z vozidel registrovaných v zahraničí za dobu pobytu

na území ČR, přičemž stanovení, kontrola a výběr byly svěřeny CS ČR. Druhé

„povstupní“ období od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2011 má identifikovatelný předěl mezi

roky 2008 a 2009. Tento předěl byl způsoben již v roce 2008 a to 4. 7. 2008, kdy bylo

zavedeno přechodné snížení sazeb. Pokud odhlédneme od výše uvedených mezníků, lze

konstatovat, že inkaso silniční daně pomalu byť setrvale roste, což lze dovodit

i z vývoje jednotlivých období, neboť mimo roky 2005 a 2009, v nichž jsou situovány

oba mezníky či v nichž se tyto mezníky plně projevily, došlo k mírnému poklesu inkasa

pouze v roce 2001, což však bylo způsobeno zavedením další výjimky dle emisní

normy, a v roce 2010 kdy se projevila hospodářská krize i mezi dopravci. Vývoj inkasa

silniční daně je zanesen v Grafu 24.

Silniční daň, stejně tak jako daně převodové, patří mezi nejstabilnější součásti českého

daňového systému a nedošlo u ní v průběhu zkoumaného období ke změně sazeb. V této

oblasti tedy není co analyzovat, neboť sazby jsou rovny těm uvedeným v přílohách.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Rozpočtové účty 7 296 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Mimorozpočtové fondy 0 6 914 7 405 7 800 8 195 5 183 5 429 5 912 5 999 4 803 4 689 5 074

Veřejné rozpočty 7 296 6 914 7 405 7 800 8 195 5 183 5 429 5 912 5 999 4 803 4 689 5 074

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

v m

ilio

nec

h K

č

68

5.4.9 Ostatní

Poslední skupinou daní, která byla ustavena v kapitole 3, jsou ostatní daňové příjmy,

do nichž bylo zahrnuto široké spektrum poplatků, jejichž zkoumání přesahuje možnosti

diplomové práce a blíží se spíše celoživotnímu zaměstnání. Z tohoto důvodu se tato

práce omezí pouze na zobrazení inkasa zaznamenaného ve vládní finanční statistice

v položkách definovaných v kapitole 3. Toto agregované inkaso je v Grafu 25.

Graf 25 Vývoj inkasa ostatních daní v letech 2000 až 2011

Zdroj: MF ČR (2012)

Jak je z Grafu 25 patrné jsou tyto ostatní daně významným příjmem zejména pro

rozpočty municipalit, přičemž tento význam v celém období průběžně stoupal zatímco

význam pro státní rozpočet má sestupnou tendenci. Inkaso plynoucí

do mimorozpočtových fondů je vyjma roku 2000 a 2011 velmi stabilní, když osciluje

kolem hodnoty 1,3 mld. Kč ± 0,2 mld. Kč. I u tohoto komplexu daní je významným rok

2005 kdy došlo k výraznému poklesu inkasa, což bylo na první pohled způsobeno

výpadkem v položce 1146 dle GFSM 2001 (IMF, 2002), do níž byla transformována

položka 5.6 dle GFSM 1986 (IMF, 2003). Při hlubším pohledu však lze zjistit,

že na této položce výpadek není, neboť příjmy státního rozpočtu obsažené v položce

1146 byly v roce 2005 rozděleny mezi položky 11452 a 1422. Pokles inkasa tedy byl

způsoben jiným důvodem, který však nelze z agregátních dat zjistit. Jak vyplynulo z e-

mailové komunikace s Ing. Balounovou z MF ČR, přísluší částka 2,793 mld. Kč

zaúčtovaná ve vládní finanční statistice za rok 2011 v položce 1152 do položky 11452.

V položce 1152 byla částka zaúčtována omylem (v ČR není vývozní clo aplikováno) a

revize dat bude provedena v prosinci 2012. Tato budoucí revize byla zohledněna.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Mimorozpočtové fondy 1 739 1 462 1 544 1 517 1 337 1 218 1 127 1 260 1 119 1 569 1 496 924

Mistní rozpočty 4 393 5 441 8 014 9 311 9 991 4 144 4 449 4 780 4 915 4 309 3 843 4 793

Rozpočtové účty 5 397 4 627 4 856 5 019 5 058 1 910 1 995 2 083 2 058 1 408 1 401 1 379

Veřejné rozpočty 11 529 11 530 14 414 15 847 16 386 7 272 7 571 8 123 8 092 7 286 6 740 7 096

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

16 000

18 000

v m

ilio

nec

h K

č

69

6 Závěr

V úvodu této práce bylo stanoveno několik cílů, a to cíl hlavní, kterým mělo být

provedení analýzy vývoje inkasa a změn sazeb daní zavedených v České republice

v období let 2000 až 2011 jakožto nejvýznamnějšího zdroje příjmů veřejných financí,

které rozděleny do jednotlivých rozpočtů, které jsou součástí veřejných rozpočtů, slouží

k uspokojování potřeb obyvatel. V rámci naplnění tohoto primárního cíle, který

se prolíná 2. až 5. kapitolou tohoto textu, byly stanoveny další postupné a dílčí cíle.

Prvním dílčím cílem bylo popsat metodiky užívané ve zkoumaném období

Ministerstvem financí České republiky ke zpracování vládní finanční statistiky, v níž

jsou každoročně vykazovány příjmy a výdaje veřejných rozpočtů. V rámci plnění tohoto

dílčího cíle byly ve 2. kapitole popsány, byť v poněkud komprimované podobě

soustředěné toliko na příjmovou stranu, výkazy vládní finanční statistiky dle metodik

GFSM 1986 a 2001, jejichž autorem je Mezinárodní měnový fond. Dále byly v této

kapitole uvedeny české právní předpisy upravující ve zkoumaném období rozpočtové

určení daní.

Následně byly ve 3. kapitole, v rámci plnění dalšího postupného cíle, kterým bylo

charakterizování českého daňového systému, popsány principy a funkce daní a byla

uvedena metodologie, dle níž je možné daně třídit. Ve 3. kapitole byly následně

popsány jednotlivé daně a skupiny daní, zavedené v České republice v roce 2012, a to

formou rozboru a komentáře stěžejních právních předpisů, které v současné době tvoří

daňový systém české republiky. Některé významné daně byly popsány a okomentovány

jakožto samostatné entity. V případě jiných daní bylo přistoupeno pouze k jejich

charakterizování jakožto skupiny. Tento přístup byl přijat zejména u správních,

soudních a místních poplatků, kterých existuje velmi široké spektrum a mimo to se

jejich podrobnější charakterizování jevilo jako neefektivní s ohledem na primární cíl,

neboť vládní finanční statistika tyto platby agreguje do několika málo položek, v nichž

nelze jednotlivé platby rozlišit. Jakožto významná příjmová položka bylo popsáno

rovněž pojistné, respektive pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné

zdravotní pojištění. Samostatně bylo, s ohledem na svou specifičnost, charakterizováno

rovněž clo, a to i přes to, že v současné době tvoří pouze marginální příjmovou položku.

70

Při tvorbě této charakteristiky a komentářů bylo užito příslušných právních předpisů

v současném znění.

V kapitole 5 pak byl plněn hlavní dílčí cíl a byla provedena analýza vývoje inkasa a

změn sazeb jednotlivých daní a skupin daní identifikovaných v kapitole 3 v období let

2000 až 2011. V rámci tohoto cíle byl analyzován vývoj jednoduché a složené daňové

kvóty ve zkoumaném období a byl zobrazen a porovnán daňový mix v letech 2000 a

2010. Následně byla provedena analýza vývoje inkasa a v případech kdy se to jevilo

v rámci dosažení primárního cíle účelným též sazeb daní a skupin daní, k čemuž byly

užity metody a data specifikovaná v kapitole 4.

V průběhu provádění analýzy byly rovněž hledány a nacházeny odpovědi na v úvodu

položené otázky a byly potvrzovány či vyvraceny předestřené hypotézy. Na tomto místě

tedy lze říci, že z analýzy DPH, SPD a daní z příjmů vyplývá, že struktura a sazby jsou

opravdu ovlivňovány momentálně vládnoucí garniturou a jejím politickým názorem,

což lze odvodit z vývoje sazeb jmenovaných daní, zároveň byla potvrzena hypotéza

z této otázky vycházející. Další otázka směřovala k vývoji daňových kvót, přičemž byla

předložena hypotéza, že česká republika směřuje k většímu podílu nepřímých daní

na úkor podílu daní přímých. Tato hypotéza se ukázala pravdivou a o průběhu daňových

kvót lze říci, že kopírují hospodářský cyklus a jejich vývoj v EU. Zároveň bylo tímto

možné zodpovědět další otázku a potvrdit další hypotézu a to tu, že struktura a sazby

daní v České republice byly značně ovlivněny vstupem do EU, což bylo bezesporu

způsobeno zejména výraznou harmonizací daní v rámci unie, důsledkem čehož bylo

i zavedení ekologických daní. Další otázka pak směřovala k vývoji rozpočtového určení

daní respektive k tomu, zda dochází k odklonu daňových příjmů směrem od státního

rozpočtu k rozpočtům municipalit. Odpověď na tuto otázku je nao, dochází. Zda je toto

přelévání financí, z rozpočtu státního do rozpočtů samosprávných celků dostatečné, je

otázkou jinou, na níž nebyla v této práci odpověď hledána.

Na základě provedených analýz lze dovozovat, že český daňový systém v současné

době co do struktury plně odpovídá standardům běžným v EU. Druhou stranou českého

daňového systému je jeho náročnost pro daňové subjekty i správce daně a časté změny,

o jejichž smysluplnosti a koncepčnosti lze v některých případech s úspěchem

pochybovat.

71

Literatura

Primární zdroje

Celní správa ČR : POKYNY k vyplnění přiznání ke spotřební dani platné od 1. 1. 2012

k tiskopisu 25 540 GŘC - vzor č. 3 [online]. Praha : Celní správa ČR, 19. prosince 2011

[cit. 2012-07-19]. Dostupné z WWW:

http://www.celnisprava.cz/cz/dane/tiskopisy/Spotebn%20dan/25%20540_P16.pdf.

Celní správa ČR : POKYNY k vyplnění přiznání ke spotřební dani z tabákových výrobků platné

od 1. 1. 2012 - k tiskopisu 25 541 GŘC - vzor č. 3 [online]. Praha : Celní správa ČR,

16. prosince 2011 [cit. 2012-07-19]. Dostupné z WWW:

http://www.celnisprava.cz/cz/dane/tiskopisy/Spotebn%20dan/25%20541_P10.pdf.

Česká republika. Vyhláška č. 644/2004 Sb., o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem

všeobecného zdravotního pojištění, průměrných nákladech a jednacím řádu dozorčího orgánu.

In: Úplné znění číslo: 904, Zdravotní pojištění - reformní změny zákonů od 1. 4. 2012. Dle stavu

k 10. 4. 2012. Ostrava : Sagit, 2012, ISBN 978-80-7208-927-7.

Česká republika. Vyhláška č. 281/2012 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených

procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2012, Ročník 2012, č. 281, Částka 98.

Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6233.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

ve znění pozdějších předpisů. In: Úplné znění číslo: 894, Poplatky. Podle stavu k 5. 3. 2012.

Ostrava : Sagit, 2012, ISBN 978-80-7208-915-4.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb.,

o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice

(rozpočtová pravidla republiky). In: Sbírka zákonů. Praha : Federální ministerstvo vnitra, 1990,

Ročník 1990, č. 576, Částka 95. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2406.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,

ve znění pozdějších předpisů. In: Úplné znění číslo: 894, Poplatky. Podle stavu k 5. 3. 2012.

Ostrava: Sagit, 2012, ISBN 978-80-7208-915-4.

72

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě

daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. In: Daňové zákony 2010, s komentářem změn,

v úplném znění k 1. 1. 2010. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2010, ISBN 978-80-251-2973-9.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani

z nemovitostí. In: Sbírka zákonů. Praha : Federální ministerstvo vnitra, 1992, Ročník 1992,

č. 338, Částka 71. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2594.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani

z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. In: Daňové zákony 2012, úplná znění platná

k 1. 1. 2012. 21. vyd. Praha : Grada, 2012, ISBN 978-80-247-4254-0.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani

dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. In: Sbírka zákonů. Praha : Federální

ministerstvo vnitra, 1992, Ročník 1992, č. 357, Částka 73. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2596.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani

dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. In: Daňové

zákony 2012, úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vyd. Praha : Grada, 2012, ISBN 978-80-247-

4254-0.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních

z příjmů. In: Sbírka zákonů. Praha : Federální ministerstvo vnitra, 1992, Ročník 1992, č. 586,

Částka 117. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2640.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů. In: Daňové zákony 2012, úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vyd. Praha :

Grada, 2012, ISBN 978-80-247-4254-0.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon České národní rady č. 587/1992 Sb.,

o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů. Praha : Federální ministerstvo vnitra, 1992, Ročník

1992, č. 587, Částka 117. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2640.

73

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani

z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů. Praha : Federální ministerstvo vnitra, 1992, Ročník 1992,

č. 588, Částka 117. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2640.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb.,

o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. In: Sbírka

zákonů. Praha : Federální ministerstvo vnitra, 1992, Ročník 1992, č. 589, Částka 118. Dostupné

z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2641.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

In: Úplné znění číslo: 880, Sociální pojištění 2012. Podle stavu k 23. 1. 2012. Ostrava : Sagit,

2012, ISBN 978-80-7208-901-7.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb.,

o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. In: Sbírka zákonů. Praha: Federální ministerstvo

vnitra, 1992, Ročník 1992, č. 592, Částka 119. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2642.

Česká a Slovenská federativní republika. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné

zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. In: Úplné znění číslo: 904, Zdravotní pojištění

- reformní změny zákonů od 1. 4. 2012. Dle stavu k 10. 4. 2012. Ostrava : Sagit, 2012, ISBN

978-80-7208-927-7.

Česká republika. Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční. In: Sbírka zákonů.

Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 1993, Ročník 1993, č. 16, Částka 6. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5994.

Česká republika. Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších

předpisů. In: Daňové zákony 2012, úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vyd. Praha : Grada,

2012, ISBN 978-80-247-4254-0.

Česká republika. Zákon č. 104/1996 Sb., úplné znění zákona o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších

změn a doplnění). In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 1996, Ročník 1996,

č. 104, Částka 34. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2929.

74

Česká republika. Zákon č. 232/1996 Sb., úplné znění zákona České národní rady o dani dědické,

dani darovací a dani z převodu nemovitostí (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a

doplnění). In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 1998, Ročník 1996, č. 232,

Částka 66. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2964.

Česká republika. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Úplné znění číslo: 904,

Zdravotní pojištění - reformní změny zákonů od 1. 4. 2012. Dle stavu k 10. 4. 2012. Ostrava :

Sagit, 2012, ISBN 978-80-7208-927-7.

Česká republika. Zákon č. 22/1998 Sb., úplné znění zákona České národní rady o daních

z příjmů (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění). In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 1998, Ročník 1998, č. 22, Částka 8. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3115.

Česká republika. Zákon č. 190/1998 Sb., o dani silniční (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších

změn a doplnění). In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 1998, Ročník 1998,

č. 190, Částka 63. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5994.

Česká republika. Zákon č. 198/1998 Sb., úplné znění zákona o spotřebních daních (úplné znění,

jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění). In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva

vnitra, 1998, Ročník 1998, č. 198, Částka 65. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3172.

Česká republika. Zákon č. 199/1998 Sb., úplné znění zákona o dani z přidané hodnoty (úplné

znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění). In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna

ministerstva vnitra, 1998, Ročník 1998, č. 199, Částka 66. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3173.

Česká republika. Zákon č. 129/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních

daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a

zákon č. 61/1997 Sb., o lihu. In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 1999,

Ročník 1999, č. 129, Částka 48. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3265.

75

Česká republika. Zákon č. 17/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané

hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu,

ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2000,

Ročník 2000, č. 17, Částka 7. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3395.

Česká republika. Zákon č. 22/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních

daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 2000, Ročník 2000, č. 22, Částka 8. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3396.

Česká republika. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých

souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva

vnitra, 2000, Ročník 2000, č. 218, Částka 65. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3453.

Česká republika. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním

samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).

In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2000, Ročník 2000, č. 243, Částka 73.

Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3461.

Česká republika. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním

samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění

pozdějších předpisů. In: Portál veřejné správy. Praha : Ministerstvo vnitra ČR, c2012. Dostupné

z WWW:

http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=49560&nr=243~2F2000~20Sb.&ft=pdf.

Česká republika. Zákon č. 303/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční,

ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2000,

Ročník 2000, č. 303, Částka 85. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3473.

Česká republika. Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních

z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 2000, Ročník 2000, č. 492, Částka 143. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5727.

76

Česká republika. Zákon č. 141/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních

daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 2001, Ročník 2001, č. 141, Částka 57. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3635.

Česká republika. Zákon č. 262/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních

daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 17/2000 Sb. a zákon č. 22/2000 Sb. In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 2001, Ročník 2001, č. 262, Částka 101. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3635.

Česká republika. Zákon č. 483/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém

určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům

(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb.,

o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí,

ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2001,

Ročník 2001, č. 483, Částka 176. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3754.

Česká republika. Zákon č. 493/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční,

ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění

pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2001, Ročník

2001, č. 493, Částka 178. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3756.

Česká republika. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna Ministerstva vnitra, 2003, Ročník 2003, č. 353, Částka 118. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4202.

Česká republika. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

In: Daňové zákony 2012, úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vyd. Praha : Grada, 2012, ISBN

978-80-247-4254-0.

Česká republika. Zákon č. 420/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické,

dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a související zákony.

In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2003, Ročník 2003, č. 420, Částka 139.

Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4223.

77

Česká republika. Zákon č. 425/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém

pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,

a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých

souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna

ministerstva vnitra, 2003, Ročník 2003, č. 425, Částka 139. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4223.

Česká republika. Zákon č. 102/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění

pozdějších předpisů, a zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních

fondech, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra,

2004, Ročník 2004, č. 102, Částka 32. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4336.

Česká republika. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 2004, Ročník 2004, č. 235, Částka 78. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4382.

Česká republika. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších

předpisů. In: Daňové zákony 2012, úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vyd. Praha : Grada,

2012, ISBN 978-80-247-4254-0.

Česká republika. Zákon č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů a o změně zákona č. 243/2000

Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým

státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákona

č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou

působností, a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2004, Ročník 2004, č. 387, Částka 127.

Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4431.

Česká republika. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

In: Úplné znění číslo: 894, Poplatky. Podle stavu k 5. 3. 2012. Ostrava : Sagit, 2012, ISBN 978-

80-7208-915-4.

78

Česká republika. Zákon č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém

určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům

(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2005, Ročník 2005, č. 1, Částka 1.

Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4599.

Česká republika. Zákon č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních

daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České

republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Sbírka zákonů.

Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2005, Ročník 2005, č. 217, Částka 78. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4676.

Česká republika. Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních

z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 2005, Ročník 2005, č. 545, Částka 186. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4784.

Česká republika. Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím

zákona o nemocenském pojištění. In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2006,

Ročník 2006, č. 189, Částka 64. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4910.

Česká republika. Zákon č. 575/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních

daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 2006, Ročník 2006, č. 575, Částka 185. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5031.

Česká republika. Zákon č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb.,

o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti

s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon

č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon

č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění

zákona č. 165/2006 Sb., a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního

zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva

vnitra, 2006, Ročník 2006, č. 585, Částka 64. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5033.

79

Česká republika. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. In: Sbírka zákonů.

Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2007, Ročník 2007, č. 261, Částka 85. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5176.

Česká republika. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších

předpisů (vybrané ustanovení). In: Daňové zákony 2012, úplná znění platná k 1. 1. 2012.

21. vyd. Praha : Grada, 2012, ISBN 978-80-247-4254-0.

Česká republika. Zákon č. 377/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém

určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům

(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 2007, Ročník 2007, č. 1, Částka 114. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5205.

Česká republika. Zákon č. 37/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních

daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně

některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon

č. 61/ /1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady

č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, . In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 2008, Ročník 2008, č. 37, Částka 11. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5236.

Česká republika. Zákon č. 246/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční,

ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2008,

Ročník 2008, č. 246, Částka 78. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4784.

Česká republika. Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb.,

o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Sbírka

zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2008, Ročník 2008, č. 305, Částka 99. Dostupné z

WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5340.

Česká republika. Zákon č. 2/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních

z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 2009, Ročník 2009, č. 2, Částka 99. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5395.

80

Česká republika. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. In: Daňové zákony 2012,

úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vyd. Praha : Grada, 2012, ISBN 978-80-247-4254-0.

Česká republika. Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti

s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. In: Sbírka zákonů. Praha :

Tiskárna ministerstva vnitra, 2009, Ročník 2009, č. 362, Částka 115. Dostupné z WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5544.

Česká republika. Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti

s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. In: Sbírka zákonů.

Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2010, Ročník 2010, č. 347, Částka 127. Dostupné

z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5828.

Česká republika. Zákon č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře

výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře

využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2010, Ročník 2010, č. 402, Částka 144.

Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5852.

Česká republika. Zákon č. 295/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém

určení výnosů některých daní územním samosprávným celkůma některým státním fondům

(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb.,

kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,

a další související zákony. In: Sbírka zákonů. Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2012, Ročník

2012, č. 295, Částka 104. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6241.

Český statistický úřad : Tab_N Hrubý domácí produkt důchodovou metodou [online]. Praha :

ČSÚ, 7. září 2012 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z WWW:

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab_n/$File/tab_n_2q12.xls.

European Commision : Taxation trends in the European Union - Data for the EU Member

States, Iceland and Norway [online]. Luxembourg : Publications Office of the European

Union, 2012 [cit. 2012-10-18]. 269 s. Dostupné z WWW:

http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analysis

/tax_structures/2012/country/cs.pdf. ISSN 1831-8789. ISBN 978-92-79-21209-3.

81

Evropská unie : Council Regulation (EEC) No 2658/87 of 23 July 1987 on the tariff and

statistical nomenclature and on the Common Customs Tariff [online]. Luxembourg :

Publications Office of the European Union, 7. září 1987, konsolidované znění k 3. únoru 2000

[cit. 2012-07-21]. Dostupné z WWW: http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1987R2658:20000101:EN:PDF.

Evropská unie : Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí

nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství [online].

Luxembourg : Publications Office of the European Union, 11. října 1993, konsolidované znění

k 1. lednu 2012 [cit. 2012-07-21]. Dostupné z WWW: http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1993R2454:20120101:CS:PDF.

Evropská unie : Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna

2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) [online].

Luxembourg : Publications Office of the European Union, 4. června 2008 [cit. 2012-07-21].

Dostupné z WWW: http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:145:0001:0064:CS:PDF.

Evropská unie : SMĚRNICE RADY 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura

rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny [online].

Luxembourg : Publications Office of the European Union, 2. března 2005 [cit. 2012-07-21].

Dostupné z WWW: http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:09:01:32003L0096:CS:PDF.

IMF : A Manual on Government Finance Statistics (GFSM 1986) [online]. Washigton, D.C. :

IMF, 26. listopadu 2003, upraveno 29. dubna 2004 [cit. 2012-06-29]. Dostupné z WWW:

http://www.imf.org/external/pubs/ft/gfs/manual/1986/eng/.

IMF : Government Finance Statistics Manual [online]. Washigton, D.C. : IMF, 7. ledna 2002,

upraveno 16. října 2002 [cit. 2012-06-29]. Dostupné z WWW:

http://www.imf.org/external/pubs/ft/gfs/manual/pdf/all.pdf.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, poslední úpravy 3. června 2006 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=2000.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, poslední úpravy 3. června 2006 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=2001.

82

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, poslední úpravy 3. června 2006 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=2002.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, poslední úpravy 3. června 2006 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=2003.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, poslední úpravy 8. února 2011 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=2004.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, poslední úpravy 8. února 2011 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=2005.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, poslední úpravy 8. února 2011 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=2006.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, poslední úpravy 8. února 2011 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=2007.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, poslední úpravy 8. února 2011 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=2008.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, poslední úpravy 16. prosince 2011 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=2009.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, poslední úpravy 16. prosince 2011 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=2010.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, aktualizováno 29. června 2012 [cit. 2012-07-17]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html.

83

Nejvyšší správní soud ČR : 0028_5As_0700089A_provedeno.pdf [online]. Brno : Nejvyšší

správní soud ČR, 17. ledna 2008, upraveno 13. ledna 2011 [cit. 2012-07-19]. Dostupné z

WWW:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2007/0028_5As__0700089A_prevedeno.pdf.

Organisation for Economic Co-operation and Development : Tax policy analysis [online]. Paris

Cedex : OECD, 2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z WWW:

http://www.oecd.org/ctp/taxpolicyanalysis/taxburdens2011estimates.htm.

World Bank : Doing Business 2013 - Smarter Regulations for Small and Medium-Size

Enterprises [online]. Washington, D.C. : World Bank, 2013 [cit. 2012-11-13]. Dostupné

z WWW: http://www.doingbusiness.org/~/media/GIAWB/Doing%20Business/Documents/Ann

ual-Reports/English/DB13-full-report.pdf.

Monografie

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. aktual. vyd. Praha : ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-

7357-205-2.

MIKULČÁK, J. a kol. MATEMATICKÉ, FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ TABULKY pro střední

školy. Dotisk 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 208 s.

PEKOVÁ, J. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011.

644 s. ISBN 978-80-7357-698-1.

VANČUROVÁ, A.- LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2012. 11. aktual. vyd. Praha : 1. VOX,

2012. 368 s. ISBN 978-80-87480-05-2.

ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozš. vyd. Praha : LINDE Praha, 2002.

887 s. ISBN 80-7201-381-5.

Odborné knihy a časopisy

PAVLÍČEK, Z. Fiskální role k celnictví trvale patří. CLO-DOUANE, měsíčník Celní správy

České republiky, červenec-srpen 2012, roč. 46, č. 8, s. 14-15. ISSN 0323-0023.

84

Internetové zdroje

Celní správa ČR: CLO [online]. Praha : Celní správa ČR, c2009 [cit. 2012-10-12]. Dostupné

z WWW: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/Stranky/default.aspx.

Celní správa ČR: e-ČIT [online]. Praha : Celní správa ČR, c2009, aktualizace 1. listopadu 2012

[cit. 2012-11-15]. Dostupné z WWW: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/problematika-

taricu/ecit/Stranky/e-cit.aspx.

Česká daňová správa : Vzory všech aktuálních daňových tiskopisů [online]. Praha : Česká

daňová správa, c2006-2011 [cit. 2012-07-19]. Dostupné z WWW:

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/66.html?year=PRESENT.

Česká daňová správa : Pokyny D [online]. Praha : Česká daňová správa, c2006-2011 [cit. 2012-

07-20]. Dostupné z WWW: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/pokyny_D.html?year=0.

Česká správa sociálního zabezpečení : Zálohy na pojistné na důchodové pojištění - Česká

správa sociálního zabezpečení [online]. Praha : ČSSZ, aktualizováno 20. ledna 2012 [cit. 2012-

11-19]. Dostupné z WWW: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platba-pojistneho/zalohy-na-

pojistne-na-duchodove-pojisteni.htm.

Lidovky.cz : Temelínští vyzráli na ČEZ, místo pěti jim firma vyplatí 50 milionů [online]. Praha :

MAFRA, 30. listopadu 2009 [cit. 2012-11-17]. Dostupné z WWW:

http://byznys.lidovky.cz/temelinsti-vyzrali-na-cez-misto-peti-jim-firma-vyplati-50-milionu-phf-

/statni-pokladna.asp?c=A091130_165302_statni-pokladna_abc.

Ministerstvo financí České republiky : Metodiky ESA 95, GFS 1986 a GFS 2001 [online].

Praha : MF ČR, c2005, vytvořeno 6. listopadu 2007 [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ESA_95_26520.html.

Ministerstvo financí České republiky : Metodiky vykazování vládního deficitu a dluhu [online].

Praha : MF ČR, c2005, aktualizováno 27. září 2005 [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/gfsm_2001_13972.html.

Ministerstvo financí České republiky : Mezinárodní měnový fond - Zpráva z mise o vládní

finanční statistice v ČR [online]. Praha : MF ČR, c2005, český překlad vybraných částí - únor

2003 [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/gfsm_2001_14005.html.

85

Ministerstvo financí České republiky : Nová metodologie vládní finanční statistiky 2001

[online]. Praha : MF ČR, c2005 [cit. 2012-09-06]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/gfsm_2001_14001.html.

Ministerstvo financí České republiky : Vládní finanční statistika [online]. Praha : MF ČR,

c2005, aktualizováno 29. června 2012 [cit. 2012-07-17]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html?year=PRESENT.

Ministerstvo financí České republiky : Základní informační stránka [online]. Praha : MF ČR,

c2005, aktualizováno 30. června 2010 [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat_8420.html.

SKAT: Tax in Denmark 2008 [on-line]. SKAT, c2008 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z WWW:

http://www.skat.dk/getFile.aspx?Id=65877, s. 63.

Parlament ČR, Poslanecká sněmovna : PČR, PS 2010-…, 7. schůze, část 114 (3. 11. 2010)

[online]. Praha : PČR, PS, 2010-2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z WWW:

http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/007schuz/s007114.htm#r6.

Parlament ČR, Poslanecká sněmovna : PČR, PS 2010-..., 41. schůze, část 37 (11. 7. 2012)

[online]. Praha : PČR, PS, 2010-2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z WWW:

http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/041schuz/s041037.htm.

Parlament ČR, Poslanecká sněmovna : Sněmovní tisk 631 [online]. Praha : PČR, PS, 2010-2012

[cit. 2012-11-20]. Dostupné z WWW: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=85094.

Vláda ČR : 1993-2012 ČR | Vláda ČR [online]. Praha : Vláda ČR, 2009-2012 [cit. 2012-11-03].

Dostupné z WWW: http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-

cr/1993-2007-cr/.

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky : Maximální a minimální vyměřovací základ |

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online]. Praha : VZP ČR, c2012 [cit. 2012-

11-19]. Dostupné z WWW: http://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcu-

metodika/osvc/maximalni-a-minimalni-vymerovaci-zaklad.

Přílohy

Příloha 1 Sazby spotřebních daní

Druh vybraného výrobku – Předmět daně Sazba Měřící jednotka základu daně

Minerální oleje typu bezolovnatý benzín 12 840 Kč 1000 litrů

Minerální oleje typu olovnatý benzín 13 710 Kč 1000 litrů

Minerální oleje typu motorová nafta 10 950 Kč 1000 litrů

Minerální oleje typu těžký topný olej 472 Kč 1 tuna

Minerální oleje typu odpadní olej 660 Kč 1000 litrů

ZRP pro pohon motorů 3 933 Kč 1 tuna

ZRP pro topení 0 Kč 1 tuna

ZRP pro zvláštní účely 1 290 Kč 1 tuna

Směsná nafta 7 665 Kč 1000 litrů

Líh 28 500 Kč 1 hektolitr etanolu při 20°C

Líh v destilátech z pěstitelského pálení 14 300 Kč 1 hektolitr etanolu při 20°C

Pivo Výstav pivovaru do 10000 hl 16 Kč 1 hektolitr a celý stupeň extraktu

původní mladiny

Pivo Výstav pivovaru nad 10000 do 50000 hl 19,2 Kč 1 hektolitr a celý stupeň extraktu

původní mladiny

Pivo Výstav pivovaru nad 50000 do 100000 hl 22,4 Kč 1 hektolitr a celý stupeň extraktu

původní mladiny

Pivo Výstav pivovaru nad 100000 do 150000 hl 25,6 Kč 1 hektolitr a celý stupeň extraktu

původní mladiny

Pivo Výstav pivovaru nad 150000 do 200000 hl 28,8 Kč 1 hektolitr a celý stupeň extraktu

původní mladiny

Pivo Základní sazba 32 Kč 1 hektolitr a celý stupeň extraktu

původní mladiny

Šumivé víno a meziprodukty 2 340 Kč 1 hektolitr

Tiché víno 0 Kč 1 hektolitr

Cigarety Procentní část 28 % 1 kus

Pevná část 1,12 Kč 1 kus

Minimální sazba 2,10 Kč 1 kus celkem nejméně

Doutníky a cigarillos 1,25 Kč 1 kus

Tabák ke kouření 1 400 Kč 1 kilogram

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 2 Sazby daně z nemovitostí

Typ nemovitosti – Předmět daně Sazba Měřící jednotka

základu daně a) Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady a ovocné sady 0,75 % Ze základu daně

b) Trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky 0,25 % Ze základu daně

c) Zpevněné plochy pozemků užívané k zemědělské prvovýrobě

lesnímu a vodnímu hospodářství nebo v souvislosti s ním

1 Kč 1metr čtvereční

d) Zpevněné plochy pozemků užívané k průmyslové výrobě

stavebnictví, dopravě, energetice, ostatní zemědělské činnosti

a ostatní podnikatelské činnosti

5 Kč 1 metr čtvereční

e) Stavební pozemky 2 Kč 1 metr čtvereční

f) Ostatní plochy 0,2 Kč 1 metr čtvereční

g) Zastavěné plochy a nádvoří 0,2 Kč 1 metr čtvereční

h) Obytné domy 2 Kč 1 metr čtvereční

ostatní stavby tvořící příslušenství z výměry nad 16 m2

zastavěné plochy

2 Kč 1 metr čtvereční

zastavěné plochy

i) Stavby pro individuální rekreaci a rodinné domy využitelné

pro individuální rekreaci

6 Kč 1 metr čtvereční

u doplňkových staveb vyjma garáží 2 Kč 1 metr čtvereční

zastavěné plochy

j) Garáže vystavěné odděleně od bytových domů a

samostatných nebytových prostorů sloužících jako garáže

8 Kč 1 metr čtvereční

zastavěné nebo

upravené podlahové

plochy

k) U staveb a samostatných nebytových prostor sloužících pro

zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství

2 Kč 1 metr čtvereční

zastavěné nebo

upravené podlahové

plochy

l) U staveb a samostatných nebytových prostor sloužících pro

průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní

zemědělskou výrobu

10 Kč 1 metr čtvereční

zastavěné nebo

upravené podlahové

plochy

m) U staveb a samostatných nebytových prostor sloužících pro

ostatní podnikatelskou činnost

10 Kč 1 metr čtvereční

zastavěné nebo

upravené podlahové

plochy

n) Ostatní stavby 6 Kč 1 metr čtvereční

zastavěné plochy o) U bytů a ostatních samostatných nebytových prostorů 2 Kč 1 metr čtvereční

upravené podlahové

plochy

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 3 Způsoby úpravy základní sazby daně z nemovitostí

i. Zvýšením základní sazby daně [body h), i), j) a n) Přílohy 2] o 0,75 Kč za každé další nadzemní

podlaží přesahuje-li třetinu zastavěné plochy.

ii. Zvýšením základní sazby daně [body k), l) a m) Přílohy 2] o 0,75 Kč za každé další nadzemní

podlaží.

iii. Pomocí násobení základní sazby [body e), h) a o) Přílohy 2] a koeficientů stanovených dle

velikosti obce při posledním sčítání lihu (existuje sedm koeficientů od 1,0 do 4,5), přičemž obce

mají možnost v jednotlivých částech vyhláškou koeficient zvýšit o jednu a snížit o jednu až tři

kategorie. Kategorii 4,5 (stanovena pro Prahu) lze zvýšit na 5,0.

iv. U staveb bodů i) až m) Přílohy 2 a nebytových prostor bodů j) až m) Přílohy 2 může být dále

základní sazba, případně zvýšená dle odrážky i. či ii., pro celou obec vyhláškou násobena

koeficientem 1,5.

v. U staveb dle bodu i) Přílohy 2 může být dále základní sazba, případně zvýšená dle odrážky i. či

ii., násobena koeficientem 2,0, popřípadě byl-li koeficient stanoven dle iv., násobí se

koeficientem 2,0.

vi. Daň zjištěná výše uvedeným postupem se dále zvýší o 2 Kč za 1 m

2 podlahové plochy

nebytového prostoru sloužícího v obytném domě k podnikání (vyjma zemědělské prvovýroby).

vii. Obce pak mohou dále pro všechny předměty daně vyjma orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad,

sadů a trvalých travních porostů vyhláškou stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo

5, jímž se násobí vypočtená daň.

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 4 Sazby daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí

Sazba daně dědické a daně darovací pro osoby zařazené do I. skupiny

Sazba činí při základu daně

Přes Kč Do Kč

- 1 000 000 1,0 %

1 000 000 2 000 000 10 000 Kč a 1,3 % ze základu přesahujícího 1 000 000 Kč

2 000 000 5 000 000 23 000 Kč a 1,5 % ze základu přesahujícího 2 000 000 Kč

5 000 000 7 000 000 68 000 Kč a 1,7 % ze základu přesahujícího 5 000 000 Kč

7 000 000 10 000 000 102 000 Kč a 2,0 % ze základu přesahujícího 7 000 000 Kč

10 000 000 20 000 000 162 000 Kč a 2,5 % ze základu přesahujícího 10 000 000 Kč

20 000 000 30 000 000 412 000 Kč a 3,0 % ze základu přesahujícího 20 000 000 Kč

30 000 000 40 000 000 712 000 Kč a 3,5 % ze základu přesahujícího 30 000 000 Kč

40 000 000 50 000 000 1 062 000 Kč a 4,0 % ze základu přesahujícího 40 000 000 Kč

50 000 000 a více 1 462 000 Kč a 5,0 % ze základu přesahujícího 50 000 000 Kč

Při výpočtu daně dědické je výsledná částka násobena koeficientem 0,5

Sazba daně dědické a daně darovací pro osoby zařazené do II. skupiny

Sazba činí při základu daně

Přes Kč Do Kč

- 1 000 000 3,0 %

1 000 000 2 000 000 30 000 Kč a 3,5 % ze základu přesahujícího 1 000 000 Kč

2 000 000 5 000 000 65 000 Kč a 4,0 % ze základu přesahujícího 2 000 000 Kč

5 000 000 7 000 000 185 000 Kč a 5,0 % ze základu přesahujícího 5 000 000 Kč

7 000 000 10 000 000 285 000 Kč a 6,0 % ze základu přesahujícího 7 000 000 Kč

10 000 000 20 000 000 465 000 Kč a 7,0 % ze základu přesahujícího 10 000 000 Kč

20 000 000 30 000 000 1 165 000 Kč a 8,0 % ze základu přesahujícího 20 000 000 Kč

30 000 000 40 000 000 1 965 000 Kč a 9,0 % ze základu přesahujícího 30 000 000 Kč

40 000 000 50 000 000 2 865 000 Kč a 10,5 % ze základu přesahujícího 40 000 000 Kč

50 000 000 a více 3 915 000 Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího 50 000 000 Kč

Při výpočtu daně dědické je výsledná částka násobena koeficientem 0,5

Sazba daně dědické a daně darovací pro osoby zařazené do III. skupiny

Sazba činí při základu daně

Přes Kč Do Kč

- 1 000 000 7,0 %

1 000 000 2 000 000 70 000 Kč a 9,0 % ze základu přesahujícího 1 000 000 Kč

2 000 000 5 000 000 160 000 Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího 2 000 000 Kč

5 000 000 7 000 000 520 000 Kč a 15,0 % ze základu přesahujícího 5 000 000 Kč

7 000 000 10 000 000 820 000 Kč a 18,0 % ze základu přesahujícího 7 000 000 Kč

10 000 000 20 000 000 1 360 000 Kč a 21,0 % ze základu přesahujícího 10 000 000 Kč

20 000 000 30 000 000 3 460 000 Kč a 25,0 % ze základu přesahujícího 20 000 000 Kč

30 000 000 40 000 000 5 960 000 Kč a 30,0 % ze základu přesahujícího 30 000 000 Kč

40 000 000 50 000 000 8 960 000 Kč a 35,0 % ze základu přesahujícího 40 000 000 Kč

50 000 000 a více 12 460 000 Kč a 40,0 % ze základu přesahujícího 50 000 000

Kč Při výpočtu daně dědické je výsledná částka násobena koeficientem 0,5

Předmět daně Sazba ze základu daně

Sazba daně darovací u bezúplatně nabytých

povolenek

32 %

Sazba daně z převodu nemovitostí u osob

zařazených v I., II. a III. skupině

3 %

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 5 Sazby sociálního pojištění

Zaměstnanec Zaměstnavatel OSVČ

Osoba

dobrovolně

účastná

Zahraniční

zaměstnanec

Sociální pojištění

celkem

6,5 % 25 % nebo

26 % má-li

méně než 26

zaměstnanců

29,2 %

nebo

2,3 %

28 % 2,3 %

Důchodové pojištění 6,5 % 21,5 % 28 % 28 %

Příspěvek na státní

politiku

zaměstnanosti

1,2 % 1,2 %

Nemocenské pojištění

2,3 % nebo

3,3% má-li

méně než 26

zaměstnanců

2,3 % 2,3 %

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 6 Sazby daně silniční

Sazby daně pro osobní vozidla dle objemu

motoru Sazby daně u návěsů a ostatních vozidel

do 800 cm2

1 200 Kč 3 nápravy

nad 800 cm2 do 1 250 cm

2 1 800 Kč do 1 t 1 800 Kč

nad 1 250 cm2 do 1 500 cm

2 2 400 Kč nad 1 t do 3,5 t 2 400 Kč

nad 1 500 cm2 do 2 000 cm

2 3 000 Kč nad 3,5 t do 6 t 3 600 Kč

nad 2 000 cm2 do 3 000 cm

2 3 600 Kč nad 6 t do 8,5 t 6 000 Kč

nad 3 000 cm2 4 200 Kč nad 8,5 t do 11 t 7 200 Kč

Sazby daně u návěsů a ostatních vozidel nad 11 t do 13 t 8 400 Kč

1 náprava nad 13 t do 15 t 10 500 Kč

do 1 t 1 800 Kč nad 15 t do 17 t 13 200 Kč

nad 1 t do 2 t 2 700 Kč nad 17 t do 19 t 15 900 Kč

nad 2 t do 3,5 t 3 900 Kč nad 19 t do 21 t 17 400 Kč

nad 3,5 t do 5 t 5 400 Kč nad 21 t do 23 t 21 300 Kč

nad 5 t do 6,5 t 6 900 Kč nad 23 t do 26 t 27 300 Kč

nad 6,5 t do 8 t 8 400 Kč nad 26 t do 31 t 36 600 Kč

nad 8 t 9 600 Kč nad 31 t do 36 t 43 500 Kč

2 nápravy nad 36 t 50 400 Kč

do 1 t 1 800 Kč 4 a více náprav

nad 1 t do 2 t 2 400 Kč do 18 t 8 400 Kč

nad 2 t do 3,5 t 3 600 Kč nad 18 t do 21 t 10 500 Kč

nad 3,5 t do 5 t 4 800 Kč nad 21 t do 23 t 14 100 Kč

nad 5 t do 6,5 t 6 000 Kč nad 23 t do 25 t 17 700 Kč

nad 6,5 t do 8 t 7 200 Kč nad 25 t do 27 t 22 200 Kč

nad 8 t do 9,5 t 8 400 Kč nad 27 t do 29 t 28 200 Kč

nad 9,5 t do 11 t 9 600 Kč nad 29 t do 32 t 33 300 Kč

nad 11 t do 12 t 10 800 Kč nad 32 t do 36 t 39 300 Kč

nad 12 t do 13 t 12 600 Kč nad 36 t 44 100 Kč

nad 13 t do 14 t 14 700 Kč

nad 14 t do 15 t 16 500 Kč

nad 15 t do 18 t 23 700 Kč

nad 18 t do 21 t 29 100 Kč

nad 21 t do 24 t 35 100 Kč

nad 24 t do 27 t 40 500 Kč

nad 27 t 46 200 Kč

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 7 Přehled ostatních daňových příjmů dle GFSM 2001

GFSM 2001

Položka rozpočtové skladby kód GFSM

1344 Poplatek ze vstupného 1144

1345 Poplatek z ubytovací kapacity 1144

1347 Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj 1144

1351 Odvod výtěžku z provozování loterií 1144

Položka rozpočtové skladby kód GFSM

1331 Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových 11452

1332 Poplatky za znečišťování ovzduší 11452

1334 Odvody za odnětí zemědělské půdy 11452

1335 Poplatky za odnětí lesní půdy 11452

1336 Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních 11452

1338 Registrační a evidenční poplatky za obaly 11452

1339 Ostatní poplatky a odvody v oblasti životního prostředí 11452

1341 Poplatek ze psů 11452

1342 Pobytové poplatky 11452

1346 Poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst 11452

1349 Zrušené místní poplatky 11452

(1361) Správní poplatky 50% 11452

Položka rozpočtové skladby kód GFSM

1691 Zrušené daně a odvody z objemu mezd 116/1162

1701 Nerozúčtované a neidentifikované daňové příjmy 116/1162

Zdroj: MF ČR, Balounová (2012)

Příloha 8 Přehled ostatních daňových příjmů dle GFSM 1986

GFSM 1986

Položka rozpočtové skladby kód GFSM

1342 Pobytové poplatky 5.4

1344 Poplatek ze vstupného 5.4

1345 Poplatek z ubytovací kapacity 5.4

1351 Odvod výtěžku z provozování loterií 5.4

1352 Odvod za státní dozor 5.4

Položka rozpočtové skladby kód GFSM

1341 Poplatek ze psů 5.5.3

1343 Poplatek za užívání veřejného prostranství 5.5.3

1346 Poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst 5.5.3

1347 Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj 5.5.3

1348 Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku 5.5.3

1361 Správní poplatky 5.5.3

Položka rozpočtové skladby kód GFSM

1331 Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových 5.6

1332 Poplatky za znečišťování ovzduší 5.6

1333 Poplatky za uložení odpadů 5.6

1334 Odvody za odnětí zemědělské půdy 5.6

1335 Poplatky za odnětí lesní půdy 5.6

1336 Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních 5.6

1337 Poplatek za likvidaci komunálního odpadu 5.6

1338 Registrační a evidenční poplatky za obaly 5.6

1339 Poplatky za znečišťování životního prostředí jinde neuvedené 5.6

1349 Zrušené místní poplatky 5.6

Položka rozpočtové skladby kód GFSM

1691 Zrušené daně a odvody z objemu mezd 7.3

1701 Nerozúčtované a neidentifikované daňové příjmy 7.3

1704 Příslušenství 7.3

1709 Ostatní daňové příjmy jinde neuvedené 7.3

Zdroj: MF ČR, Balounová (2012)

Příloha 9 Přehled plateb obsažených v položce 1422 Správní poplatky dle GFSM 2001

Položka rozpočtové skladby Kód GFSM

1322 Poplatek za užívání dálnic a rychlostních silnic 1422

1333 Poplatky za uložení odpadů 1422

1337 Poplatek za likvidaci komunálního odpadu 1422

1353 Příjmy za zkoušky z odborné způsobilosti od žadatelů o řidičské oprávnění 1422

1354 Příjmy z licencí pro kamionovou dopravu 1422

(1361) Správní poplatky 50% 1422

1402 Podíl na clech 1422

1702 Tržby z prodeje kolků 1422

1705 Podíl na dávkách z cukru 1422

2114 Mýtné 1422

2151 Soudní poplatky 1422

2351 Poplatky za udržování patentu v platnosti 1422

2352 Poplatky za udržování dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva 1422

2353 Poplatky za udržování dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva 1422

Zdroj: MF ČR, Balounová (2012)

Příloha 10 Přehled vyhlášek provádějících zákon o rozpočtovém určení daní

Číslo vyhlášky Účinnost od Účinnost do Provádí § zákona č. 234/2000 Sb.

456/2000 1. 1. 2001 5. 9. 2001 § 4 odst. 1 písm. b) až f)

311/2001 6. 9. 2001 5. 11. 2002 § 4 odst. 1 písm. b) až f)

93/2002 22. 3. 2002 5. 11. 2002 § 4 odst. 1 písm. i)

460/2002 6. 11. 2002 31. 8. 2003 § 4 odst. 1 písm. b) až f)

§ 4 odst. 1 písm. i)

283/2003 1. 9. 2003 31. 8. 2004 § 4 odst. 1 písm. b) až f)

§ 4 odst. 1 písm. i)

477/2004 1. 9. 2004 31. 8. 2005 § 4 odst. 1 písm. b) až f)

§ 4 odst. 1 písm. i)

328/2005 1. 9. 2005 31. 8. 2006 § 4 odst. 1 písm. b) až f)

§ 4 odst. 1 písm. i)

426/2006 1. 9. 2006 31. 8. 2007 § 4 odst. 1 písm. b) až f)

§ 4 odst. 1 písm. i)

232/2007 1. 9. 2007 31. 12. 2007 § 4 odst. 1 písm. b) až f)

§ 4 odst. 1 písm. i)

392/2007 1. 1. 2008 31. 8. 2008

§ 4 odst. 1 písm. b) až f)

§ 4 odst. 1 písm. i)

§ 4 odst. 9 písm. a)

316/2008 1. 9. 2008 31. 8. 2009

§ 4 odst. 1 písm. b) až f)

§ 4 odst. 1 písm. i)

§ 4 odst. 9 písm. a)

276/2009 1. 9. 2009 31. 8. 2010

§ 4 odst. 1 písm. b) až f)

§ 4 odst. 1 písm. i)

§ 4 odst. 9 písm. a)

245/2010 1. 9. 2010 31. 8. 2011

§ 4 odst. 1 písm. b) až f)

§ 4 odst. 1 písm. i)

§ 4 odst. 9 písm. a)

259/2011 1. 9. 2011 31. 8. 2012

§ 4 odst. 1 písm. b) až f)

§ 4 odst. 1 písm. i)

§ 4 odst. 9 písm. a)

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 11 Vývoj rozpočtového určení daní v letech 2001 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

Zdroj: MV ČR (2012)

od 1.1.2001 do

31.12.2001

od 1.1.2002 do

30.6.2004

od 1.7.2004 do

2.1.2005

od 3.1.2005 do

31.12.2007

od 1.1.2008 do

31.12.2011

Kraje 0 3,1 3,1 8,92 8,92

Obce 20,59 20,59 20,59 20,59 21,4

Státní rozpočet 79,41 76,31 76,31 70,49 69,68

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

DPH (celostátní výnos)

od 1.1.2001 do

31.12.2001

od 1.1.2002 do

30.6.2004

od 1.7.2004 do

2.1.2005

od 3.1.2005 do

31.12.2007

od 1.1.2008 do

31.12.2011

Kraje 0 3,1 3,1 8,92 8,92

Obce 20,59 20,59 20,59 20,59 21,4

Státní rozpočet 79,41 76,31 76,31 70,49 69,68

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Daň z příjmu právnických osob (bez daně zaplacené municipalitami)

Zdroj: MV ČR (2012)

Zdroj: MV ČR (2012)

od 1.1.2001 do

31.12.2001

od 1.1.2002 do

30.6.2004

od 1.7.2004 do

2.1.2005

od 3.1.2005 do

31.12.2007

od 1.1.2008 do

31.12.2011

Kraje 0 3,1 3,1 8,92 8,92

Obce 20,59 20,59 20,59 20,59 21,4

Státní rozpočet 79,41 76,31 76,31 70,49 69,68

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Daň z příjmu fyzických osob vybíraná

srážkou (celostátní výnos)

od 1.1.2001

do

31.12.2001

od 1.1.2002

do 30.6.2004

od 1.7.2004

do 2.1.2005

od 3.1.2005

do

31.12.2007

od 1.1.2008

do

31.12.2011

Kraje 0 3,1 3,1 8,92 8,92

Obce dle velikosti 20,59 20,59 20,59 21,4 21,4

Obce dle počtu zaměstnanců v obci 0 1,5 1,5 1,5 1,5

Státní rozpočet 79,41 74,81 74,81 68,18 68,18

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90

100

%

Daň z příjmu fyzických osob ze závislé

činnosti (celostátní výnos)

Zdroj: MV ČR (2012)

od 1.1.2001 do

31.12.2001

od 1.1.2002 do

30.6.2004

od 1.7.2004 do

2.1.2005

od 3.1.2005 do

31.12.2007

od 1.1.2008 do

31.12.2011

Kraje 0 1,86 1,86 5,352 5,352

Obce 44,413 42,354 42,354 42,354 42,84

Státní rozpočet 55,587 55,786 55,786 52,294 51,808

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Daň z příjmu fyzických osob

(OSVČ)

Příloha 12 Přepočet rozpočtového určení DZPFO u OSVČ

DZPFO (OSVČ)

Obce dle

bydliště

OSVČ

Celostátní výnos Státní

rozpočet Kraje Obce Státní

rozpočet

Dle zákona č.

234/2000

§ 4 odst. 1

písm. g)

§ 3 odst. 1

písm. e)

§ 4 odst. 1

písm. e)

Dopočet do

100 %

Dopočet do

100 %

od 1.1.2001 do

31.12.2001 30

70

0 0 20,59 79,41

od 1.1.2002 do

30.6.2004 30

60

10 3,1 20,59 76,31

od 1.7.2004 do

2.1.2005 30

60

10 3,1 20,59 76,31

od 3.1.2005 do

31.12.2007 30

60

10 8,92 20,59 70,49

od 1.1.2008 do

31.12.2011 30

60

10 8,92 21,4 69,68

PŘEPOČET ze sdílených 70 %

DZPFO (OSVČ)

Obce dle

bydliště

OSVČ

Zůstatek k rozdělení Státní

rozpočet

Kraje Obce Státní

rozpočet

od 1.1.2001 do

31.12.2001 30 0 14,413 55,587 0

od 1.1.2002 do

30.6.2004 30 1,86 12,354 45,786 10

od 1.7.2004 do

2.1.2005 30 1,86 12,354 45,786 10

od 3.1.2005 do

31.12.2007 30 5,352 12,354 42,294 10

od 1.1.2008 do

31.12.2011 30 5,352 12,84 41,808 10

PŘEPOČET - CELKEM

DZPFO (OSVČ)

Kraje Obce Státní rozpočet

od 1.1.2001 do

31.12.2001 0 44,413 55,587

od 1.1.2002 do

30.6.2004 1,86 42,354 55,786

od 1.7.2004 do

2.1.2005 1,86 42,354 55,786

od 3.1.2005 do

31.12.2007 5,352 42,354 52,294

od 1.1.2008 do

31.12.2011 5,352 42,84 51,808

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 13 Převodní tabulka předmětů SPD z vína a meziproduktů v letech 2000 až 2011

Převod klasifikace dle zákona č. 587/1992 do formy zákona č. 353/2003 Od 1.1.2000 Od 1.1.2004

353/2003 587/1992

2204

Tiché víno

Révové víno do 15 % obj. etanolu 0 0

2204

Vína dosycovaná CO2 s tlakem více než 0,1 a

méně než 0,3 MPa 1640 0

2205

Desertní a kořeněná desertní vína do 10 % obj.

etanolu (přídavek lihu) 1640 0

2205

Desertní a kořeněná desertní vína do 18 % obj.

etanolu (bez přídavku lihu) 1640 0

2206

Ostatní výrobky dosycované CO2 s tlakem více

než 0,1 a méně než 0,3 MPa 1640 0

2206

Ostatní výrobky upravené jako desertní a

kořeněná desertní vína do 10 % obj. etanolu

(přídavek lihu) 1640 0

2206

Ostatní výrobky upravené jako desertní a

kořeněná desertní vína od 10 % do 15 % obj.

etanolu (bez přídavku lihu) 1640 0

2206

Cidry a perry s tlakem více než 0,1 a méně než

0,3 MPa do 7 % etanolu včetně 240 0

2206

Cidry a perry s tlakem více než 0,1 a méně než

0,3 MPa s více než 7 % do 15 % obj. etanolu 1640 0

2204

Šumivé víno

Vína dosycovaná CO2 s tlakem 0,3 MPa a více 1640 2340

2204 Šumivá vína s tlakem 0,3 MPa a více 2340 2340

2206

Ostatní výrobky dosycované CO2 s tlakem 0,3

MPa a více 2340 2340

2206

Cirdy perry s tlakem 0,3 MPa a více do 15 % obj.

etanolu 1640 2340

2204

Meziprodukt

Révové víno nad 15 % obj. etanolu 0 2340

2205

Desertní a kořeněná desertní vína s více než 10

% do 15 % obj. etanolu s přídavkem lihu a nad

15 % obj. etanolu vždy 1640 2340

Ostatní výrobky upravené jako desertní a

kořeněná desertní vína s více než 10 % do 15 %

obj. etanolu s přídavkem lihu a nad 15 % obj.

etanolu vždy 1640 2340

2206

Cirdy a perry s tlakem 0,3 MPa a více než 15 %

obj. etanolu 1640 2340

2206

Cidry a perry s tlakem více než 0,1 a méně než

0,3 MPa s více než 15 % obj. etanolu 1640 2340

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 14 Přehled sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2000 až 2011

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 15 Převodní tabulka předmětů SPD z tabákových výrobků v letech 2000 až 2011

Klasifikace dle zákona č. 587/1992 ve

znění zákona č. 129/1999

Klasifikace dle zákona č. 587/1992 ve

znění zákona č. 141/2001 Klasifikace dle zákona č. 353/2003

Cigarety do 70 mm délky včetně Cigarety za každých započatých 90 mm

Cigarety za každých započatých

90 mm

Cigarety nad 70 mm délky

Tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret

Tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret

Ostatní tabákové výrobky v Ks

Doutníky a cigarillos Doutníky a cigarillos Doutníky a cigarillos

Cigaretový tabák pro výrobu cigaret Cigaretový tabák nařezaný pro výrobu cigaret

Tabák ke kouření - jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret

Tabákový odpad, droliny upravené ke kouření

Tabákový odpad upravený pro kouření Tabák ke kouření - ostatní tabák ke

kouření Lulkové a dýmkové tabáky Lulkové a dýmkové tabáky

Tabákový odpad, droliny Ostatní tabákové výrobky v kg Ostatní tabák určený k jiným účelům -

mimo šňupavé a žvýkací

Šňupavé a žvýkací tabáky Šňupavé a žvýkací tabáky Ostatní tabák určený k jiným účelům -

šňupavý a žvýkací

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 16 Vývoj rozpočtového určení daní v letech 2001 až 2011 (Graf 1)

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 17 Vývoj sazeb SPD z vína a meziproduktů v letech 2000 až 2011 (Graf 11)

Zdroj: MV ČR (2012)

Příloha 18 Vývoj sazeb sociálního pojistného v letech 2000 až 2011 (Graf 23)

Zdroj: MV ČR (2012)