Český daňový systém

Český daňový systém

Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Sociální pojištění

1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného.

2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele.

3. Vyměřovací základ OSVČ.

Český daňový systém5. Sociální pojištění

1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost

pojistného.

Rozhodné období je vymezeno jako :► kalendářní měsíc, v případě vyměřovacího

základu zaměstnance, organizace a malé organizace;

► kalendářní rok u OSVČ.

Český daňový systém5. Sociální pojištění5.1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost …


pojistného.

Výše pojistného se stanoví z vyměřovacího základu zjištěného v rozhodném období a činí :

► u zaměstnavatele 25,0 %, z toho připadá na :– důchodové pojištění 21,5 %,– nemocenské pojištění 2,3 %,– státní politiku zaměstnanosti 1,2 %;

► u zaměstnanců na důchodové pojištění 6,5 %; ► u OSVČ 29,2 %, z toho připadá na :

– důchodové pojištění 28,0 %,– státní politiku zaměstnanosti 1,2 %;(dobrovolné nemocenské pojištění = 2,3 %)

► u ODÚDP na důchodové pojištění 28 ,0 %► u zaměstnavatele 26 %, pokud si tuto sazbu sám stanoví a počet

zaměstnanců je menší než 26.



pojistného.

Pojistné odvádějí správě sociálního zabezpečení :► zaměstnavatelé;► OSVČ;► ODÚDP.



pojistného.

Pojistné odvádí zaměstnavatel za kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Z této částky zaměstnavatel odečte polovinu částky , kterou zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.

OSVČ platí pojistné v zálohách za kalendářní měsíc splatných od 1. do 20 . dne následujícího kalendářního měsíce.



pojistného.

Doplatek pojistného OSVČ (rozdíl mezi výší pojistného a zaplacenými zálohami na pojistné) je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Přehled se podává na předepsaném tiskopise do1 měsíce ode dne, ve kterém měla OSVČ podat daňové přiznání.



Vyměřovacím základem zaměstnavatele pro odvod pojistného je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců.

Český daňový systém5. Sociální pojištění5.2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele


Zaměstnáním se rozumí taková činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění.



Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.



Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jejich prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.



Zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění tehdy, pokud podle ujednání trvá nebo mělo trvat déle než 14 kalendářních dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem v něm dosahuje alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc.



Zaměstnancem (poplatníkem pojistného) se rozumějí tyto osoby:

► zaměstnanci v pracovním poměru;► zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní

činnosti;► členové družstev, vykonávající pro družstvo práci, za

kterou jsou odměňováni;► fyzické osoby jmenované nebo volené do funkce

vedoucího správního úřadu (jeho zástupce) nebo do funkce statutárního orgánu PO (jeho zástupce);



► soudci;► poslanci PS a senátoři SP a poslanci EP

zvolení na území ČR;► členové zastupitelstev územních

samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů, kteří jsou pro výkon funkce odměněni;



► členové vlády, prezident, víceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové RRTV, členové RČTKÚ, finanční arbitr a jeho zástupce, Veřejný ochránce práv a jeho zástupce;

► dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;► pěstouni v zařízeních pro výkon funkce

pěstounské péče;



► osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce;

► společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k.s., jestliže mimo pracovně právní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni;

► členové družstev vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena;

► pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů.



Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují :

► náhrada škody podle zákoníku práce;► odstupné a další odstupné, odchodné,

odbytné, odměna při skončení funkčního období (obce, kraje);

► věrnostní přídavek horníků;



► odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích;

► jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů;



► plnění poskytnutá po skončení zaměstnání(k životnímu jubileu, výročí nebo k ocenění zásluh), za podmínky, že důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání;

► plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí 1 roku po skončení zaměstnání;

► pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance.



Maximální vyměřovací základ zaměstnance platí poprvé od roku 2008. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance je kalendářní rok (tj. 2012). Maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy, což pro rok 2012 činí 1 206 576 Kč (25 137 x 48). Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.



V případě, že úhrn vyměřovacích základů zaměstnance přesáhne v kalendářním roce maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán :

► u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto roce pojistné z částky, která přesahuje tento vyměřovací základ, přičemž to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele; do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnance neplatí v kalendářním roce pojistné;

► u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném.



Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Jestliže zaměstnavatel zjistí, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen vydat zaměstnanci nové potvrzení.



Vyměřovacím základem OSVČ zůstává i pro rok 2011 částka, kterou si tato osoba určí, nejméně však 50 % daňového základu (rozdílu mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů) ze samostatné výdělečné činnosti.

Maximální vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí 48násobek průměrné mzdy, tj. 1 206 576 Kč (ve stejné výši jako u zaměstnanců).

Český daňový systém5. Sociální pojištění5.3. Vyměřovací základ OSVČ


V případě, že OSVČ byla v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance, přičemž se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění s tím, že vyměřovací základy dokládá OSVČ potvrzením.



OSVČ, která se účastní důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, není povinna platit zálohy na pojistné, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné OSSZ oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.



Maximální měsíční vyměřovací základ (2012) = 100 548 Kč Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2012 činí : - 6 285 Kč u OSVČ vykonávající hlavní SVČ; - 2 514 Kč u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ. Minimální měsíční záloha na pojistné pro rok 2012 činí : - 1 836 Kč u OSVČ vykonávající hlavní SVČ; - 735 Kč u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ. Maximální měsíční záloha na pojistné pro rok 2012 činí pro

OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší SVČ 29 361Kč.



• Od 1.1.2004 jsou v rámci OSVČ rozlišovány osoby vykonávající výdělečnou činnost :

► hlavní;► vedlejší.



Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud OSVČ činná v kalendářním roce :

► vykonávala zaměstnání;

► měla nárok na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu, nebo jí byl přiznán starobní důchod;

► měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost, nebo která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost);

► vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo

► byla nezaopatřeným dítětem (studentem).



Další samostatná činnost se považuje za hlavní. Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného

na rok 2012 činí u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost 6 285 Kč (25 % průměrné mzdy, (tj. 25 137 x 0,25) a u OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost 2 514 Kč (10 %průměrné mzdy, tj. 25 137 x 0,10).



Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je pro OSVČ povinná. Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se určí jako určený vyměřovací základ násobený koeficientem 0,292.



Minimální záloha u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí 1 836 Kč, tj.

6 285 x 0,292.



U osob vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí minimální výše zálohy na pojistné 735 Kč, tj. 2 514 x 0,292) pro rok 2012.

Tato osoba platí zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2012 nebo pokud její příjem po odpočtu výdajů byl v roce 2011 alespoň 56 901 Kč.



Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. Minimálním vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je částka stanovená jako měsíční vyměřovacího základ a z něho pak pojistné ve výši 2,3 % (115 Kč pro OSVČ s hlavní a vedlejší činností, tj. 5 000 x 0,023).



Vyměřovacím základem ODUDP pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si sama určí, nejméně však částka ve výši ¼ průměrné mzdy (6 285 Kč).

Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje zahraniční zaměstnanec; nesmí však být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (tj. 2 x 2 500 = 5 000 Kč). Sazba pojistného činí 2,3 % z VZ. Minimální pojistné činí 115 Kč měsíčně.



Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění (ODÚDP) platí pouze pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je aspoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění. Pojistné činí 28 % z vyměřovacího základu Při platbě tohoto pojistného je ODÚDP povinna označit kalendářní měsíce, na které toto pojistné platí. VZ je nejméně částka odpovídající ¼ průměrné mzdy, minimální pojistné činí 1 760 Kč za měsíc (rok 2012).



Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání přehledu, vyplývá-li z něho přeplatek na pojistném. Na žádost OSVČ použije příslušná OSSZ přeplatek na pojistném vyplývající z přehledu na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku, přičemž za

den zaplacení záloh na pojistném se považuje den, kdy OSVČ podala přehled s takovou žádostí.


Český daňový systém

Documents